EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.4.2023

COM(2023) 201 final

2023/0105(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu, 2001/112/ES o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě, 2001/113/ES o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě a 2001/114/ES o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě

{SEC(2023) 162 final} - {SWD(2023) 97 final} - {SWD(2023) 98 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Takzvané „snídaňové směrnice“ jsou souborem sedmi směrnic 1 , které stanoví společná pravidla pro složení, obchodní název, označování a obchodní úpravu některých potravin, aby byly chráněny zájmy spotřebitelů a zajištěn volný pohyb těchto výrobků na vnitřním trhu. Fungují podobně jako obchodní normy stanovené pro některé zemědělské produkty v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 2 , neboť obsahují technické popisy zemědělských produktů, jejich složení, vlastností a používaných výrobních metod.

Výrobky, pro které jsou stanovena taková společná pravidla, mohou být uváděny na trh pod příslušnými obchodními označeními, pouze pokud jsou v souladu s těmito pravidly. Používání těchto obchodních označení má obvykle významnou obchodní hodnotu, neboť spotřebitelé je rozpoznávají a rozhodují se na jejich základě o nákupu.

Zastaralá pravidla mohou bránit inovacím nebo nemusí splňovat očekávání spotřebitelů. Za takových okolností je třeba pravidla upravit. Současné snídaňové směrnice jsou staré více než deset let. Za posledních deset let se trhy s potravinami výrazně vyvinuly, což bylo způsobeno inovacemi, ale také měnícími se společenskými zájmy a poptávkou spotřebitelů. Proto je vhodné provést revizi některých pravidel snídaňových směrnic.

Tato revize je rovněž prováděna v kontextu strategie Komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ 3 a cílů udržitelného rozvoje vyhlášených OSN (oddíl 6.1). Ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ bylo oznámeno, že cílem revize obchodních norem Unie, která se vzhledem k podobnosti s obchodními normami vztahuje i na snídaňové směrnice, bude zajistit přijetí a dodávky udržitelných produktů. Kromě toho se Komise také zavázala hledat možnosti, jak usnadnit přechod ke zdravějšímu stravování 4 a podnítit změnu složení výrobků, zejména u potravin s vysokým obsahem tuku, cukrů a soli. V neposlední řadě, aby spotřebitelé měli možnost informovaně se rozhodovat pro udržitelné potraviny, Komise rovněž oznámila, že zváží, zda navrhne rozšíření povinného uvádění původu nebo provenience u některých výrobků, přičemž plně zohlední dopady na vnitřní trh.

Pokud jde zejména o směrnici 2001/110/ES, závěry předsednictví Rady o výživovém označování na přední straně obalu, výživových profilech a označování původu ze dne 15. a 16. prosince 2020 5 odkazují na výzvy členských států na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov k revizi uvedené směrnice s cílem upřesnit země původu medu používaného v medových směsích a vyzývají Komisi, aby zahájila práci na legislativním návrhu na odpovídající změnu směrnice. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy 6 rovněž vyzývá Komisi, aby navrhla legislativní změny pravidel pro označování medu, které povedou k lepší informovanosti spotřebitelů.

S ohledem na výše uvedené by měly být revidovány snídaňové směrnice, zejména směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu, směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě, směrnice Rady 2001/113/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě a směrnice Rady 2001/114/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Každá ze čtyř směrnic, jichž se tento návrh týká, je samostatným právním aktem upravujícím příslušné výrobky. I když platí obecná pravidla potravinového práva, pokud není ve směrnicích stanoveno jinak, neexistují žádné další právní předpisy, které by se přímo týkaly aspektů upravených v těchto směrnicích pro med, ovocné šťávy a některé podobné produkty, ovocné džemy, rosoly a marmelády a kaštanový krém nebo některé druhy zahuštěného a sušeného mléka.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Revize přispívá k dalším opatřením v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Evropského plánu boje proti rakovině 7 , jejichž cílem je podpora udržitelnějšího a zdravějšího stravování. Je v souladu s nadcházející revizí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 8 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jde o původ a výživové označování. Jejím cílem je rovněž doplnit oznámený návrh legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem čtyř směrnic, které jsou předmětem této revize, je článek 37 Smlouvy o založení Evropského společenství (v konsolidovaném znění Amsterodamské smlouvy). Odpovídajícím právním základem pro změnu těchto směrnic je článek 43 SFEU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Smlouva o fungování Evropské unie stanoví, že pravomoc v oblasti zemědělství je sdílena mezi Unií a členskými státy.

Právní předpisy Unie týkající se obchodních norem pro zemědělské produkty, včetně snídaňových směrnic, nahradily u mnoha produktů různorodé vnitrostátní normy existující dříve. Harmonizace právních předpisů členských států týkajících se produktů, na které se vztahují čtyři snídaňové směrnice, byla odůvodněna skutečností, že rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy týkajícími se dotyčných produktů by mohly vést k podmínkám nekalé soutěže, což by mohlo uvádět spotřebitele v omyl a tím přímo ovlivňovat fungování vnitřního trhu. Vzhledem k důsledkům pro vnitřní trh nemohly jednotlivé členské státy tuto otázku dostatečně řešit prostřednictvím vnitrostátních norem.

Ačkoli obchodní normy Unie, včetně snídaňových směrnic, úspěšně dosáhly svých zamýšlených cílů, je třeba je novelizovat, aby řešily nové potřeby, problémy a otázky, které se objevily po přijetí těchto aktů, jako je například udržitelnost. Tento návrh na změnu čtyř snídaňových směrnic spočívá především v aktualizaci požadavků a definic produktů, a proto podstatně nemění rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy stanovené v novelizovaných právních předpisech.

Zejména pokud jde o označování původu medu, jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění směrnice 2001/110/ES, spotřebitelé mají právo znát zeměpisný původ medu. Různé druhy medu se mimo jiné produkují z různých rostlin a stromů. Environmentální, zeměpisné a klimatické podmínky mohou ovlivnit vlastnosti medu produkovaného v různých částech světa. Tyto vlastnosti ovlivňuje také míchání medů různého zeměpisného původu. Proto existuje úzká souvislost mezi vlastnostmi a jakostí medu a jeho původem. Aby byli spotřebitelé řádně informováni o vlastnostech a jakosti medu, který konzumují, je nezbytné, aby o těchto záležitostech měli k dispozici úplné informace a nebyli uváděni v omyl. Proto v současnosti platná směrnice vyžaduje, aby byly na etiketě uvedeny země, kde byl med sklizen. Stanoví však také možnost nahradit seznam zemí původu medu jedním z následujících údajů: „směs medů ze zemí EU“, „směs medů ze zemí mimo EU“, „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“. Nedostatečná harmonizace norem EU vedla k rozdílům v označování medů v celé Unii, které mohou uvádět spotřebitele v omyl a bránit fungování vnitřního trhu. Například hospodářské subjekty, které dovážejí směsi medu určené k balení v členském státě, který vyžaduje individuální seznam zemí, nemusí znát konkrétní země původu medu. S ohledem na úzkou souvislost mezi jakostí medu a jeho původem a s ohledem na cíl strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, kterým je umožnit spotřebitelům informovaně se rozhodovat, mimo jiné ohledně původu potravin, a na potřebu zlepšit fungování vnitřního trhu je vhodné harmonizovat pravidla pro označování původu a zrušit možnost neuvádět zemi nebo země původu, pokud med pochází z více než jedné země.

Pokud by navíc neexistovala společná pravidla Unie pro snižování obsahu přirozeně se vyskytujícího cukru v ovocných šťávách, nebyla by jakost a pravost (tj. skutečnost, že přirozeně se vyskytující cukr byl skutečně odstraněn zvláštním postupem, a nikoli ředěním vodou nebo použitím šťávy z nezralého ovoce) těchto nápojů harmonizována v celé Unii. Vzhledem k tomu, že tyto výrobky budou na trhu Unie stále častěji dostupné, je třeba stanovit právní rámec Unie, který by usnadnil jejich volný oběh mezi členskými státy a zároveň zachoval ochranu zájmů spotřebitelů, pokud jde o ovocné šťávy (tj. zabránil záměně), a zajistil jak účinnou a spravedlivou hospodářskou soutěž pro hospodářské subjekty, tak jakost a integritu těchto ovocných šťáv se sníženým obsahem cukru, a to z důvodu procesu, který může ovlivnit vlastnosti výrobku.

Směrnice o zahuštěném a sušeném mléku by měla zahrnovat způsob zpracování pro výrobu mléčných výrobků bez laktózy, aby bylo možné reagovat na vyvíjející se potřeby spotřebitelů, a anglický termín „evaporated milk“ by měl být sladěn s mezinárodními normami.

•Proporcionalita

U všech hlavních navrhovaných změn čtyř dotčených snídaňových směrnic nepřekračuje zvolený přístup rámec toho, co je vhodné a nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.

Pokud jde o označování původu medu, cílem navrhované změny je zajistit, aby med mohl volně obíhat na vnitřním trhu a aby spotřebitelé měli k dispozici úplné informace o původu medu vzhledem k úzké souvislosti mezi jeho jakostí a původem. Nahrazení seznamu jednotlivých zemí odkazem na směs sice může snížit zátěž pro hospodářské subjekty, ale nestačí k tomu, aby spotřebitelé měli k dispozici úplné informace o původu medu. Navíc vzhledem k tomu, že povinnost uvádět všechny jednotlivé země, z nichž med pochází, bez možnosti nahradit jednotlivé názvy odkazem na směs, je již v několika členských státech vyžadována, mohlo toto pravidlo uvádět spotřebitele v omyl a bránit fungování vnitřního trhu. Zrušení možnosti neuvádět zemi nebo země původu, pokud med pochází z více než jedné země, je tedy přiměřeným přístupem k dosažení sledovaných cílů.

Pokud jde o ovocné šťávy se sníženým obsahem cukru, byl zvolen přístup, který spočívá ve vytvoření nové kategorie výrobků a stanovení hodnoty pro snížení obsahu cukru na stejnou úroveň, jaká je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 9 o výživových tvrzeních týkajících se tvrzení ohledně sníženého obsahu cukru (minimálně 30 %), aby byla zajištěna jednotnost těchto dvou právních rámců a zabránilo se uvedení spotřebitelů v omyl, i když u této nové kategorie výrobků není „snížený obsah cukru“ výživovým tvrzením, ale součástí samotného názvu výrobku. Kromě toho budou muset konečné výrobky mít všechny ostatní základní fyzikální, chemické, organoleptické a výživové vlastnosti, které jsou nezbytné k tomu, aby spotřebitelům byl nabízen kvalitní výrobek.

Pokud jde o džemy, přístupy, které by změnily množství cukru (tj. snížení minimálního množství cukru nebo zrušení minimálního množství cukru), by měly více nevýhod než výhod. Změna prahové hodnoty minimálního množství cukru, které je v džemu potřeba pro správnou konzervaci, konzistenci a chuť, má své důsledky. Za prvé je to z technického hlediska velmi komplikované, protože to vyžaduje najít nové vhodné množství, při kterém džem ještě želíruje s vhodným druhem a množstvím pektinů. Za druhé by to mělo značný ekonomický dopad a nezanedbatelný dopad na životní prostředí (tj. vznik dalšího potravinového odpadu, protože džemy mají kratší dobu trvanlivosti, je třeba použít více vody, protože se přidává více pektinů, a dodatečný obsah vody by se musel ještě odpařit a pasterace by trvala déle, což obojí vyžaduje další spotřebu energie). Snížení minimální prahové hodnoty pro množství cukru by rovněž zabránilo průmyslu uvádět na trh džemy se sníženým obsahem cukru v souladu s nařízením (ES) č. 1924/2006 o výživových tvrzeních, protože by již nebylo technicky možné takový typ džemů vyrábět. Proto je nejvhodnějším řešením přístup umožňující nadále používat obchodní označení „džem“ a „rosol“ pouze pro výrobky s vyšším minimálním obsahem ovoce, než se v současnosti požaduje. Tento přístup rovněž nebrání tomu, aby průmysl nadále uváděl na trh džemy se sníženým obsahem cukru (nižším alespoň o 30 %) v souladu s nařízením (ES) č. 1924/2006 o výživových tvrzeních.

Kdykoli je to možné, jako je tomu v případě zahuštěného a sušeného mléka, odkazuje se na mezinárodně dohodnuté normy, aby se předešlo zavádění nepřiměřených pravidel, která by vnitřní trh stavěla do rozporu s mezinárodními normami.

•Volba nástroje

Zvoleným nástrojem je směrnice, neboť stávající právní předpisy jsou obsaženy ve směrnicích a není prokázána potřeba nahradit je přímo použitelným nařízením.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Při přípravě revize Komise zveřejnila externí studii na podporu hodnocení obchodních norem (dále jen „studie“) 10 a pracovní dokument útvarů Komise o hodnocení obchodních norem (dále jen „hodnocení“) 11 . Oba dokumenty se týkají snídaňových směrnic.

Na základě této studie dospělo hodnocení k závěru, že obchodní normy Unie byly při dosahování svých zamýšlených cílů obecně účinné, aniž by způsobily významné nezamýšlené/neočekávané účinky. Pokud jde o džemy, rosoly a marmelády, zejména díky ustanovením o minimálním obsahu cukru a možnosti, aby členské státy stanovily v tomto ohledu odchylky, dospělo hodnocení k závěru, že bylo dosaženo uspokojivé rovnováhy mezi zájmem spotřebitele na zajištění konzervace výrobku a potřebou zohlednit specifické národní preference a politickými prioritami podpory zdravějšího stravování (džemy s nižším obsahem volného cukru). Hodnocení rovněž zjistilo, že obchodní normy Unie poskytují významnou přidanou hodnotu ve srovnání s mezinárodními a soukromými obchodními normami, protože: i) jsou povinné a požadavky musí být dodržovány v celé Unii; ii) jsou přizpůsobeny specifické provozní a tržní situaci v Unii a iii) u mnoha výrobků kladou náročnější požadavky na jakost. Při hodnocení bylo zjištěno, že některé stávající normy potenciálně dostatečně nezohledňují změny v technologiích, marketingových strategiích a preferencích spotřebitelů. To se týkalo zejména džusů, u nichž hodnocení zjistilo následující problém: směrnice 2012/12/EU stanovila, že se již nepovoluje přídavek cukrů do ovocných šťáv, a po 28. říjnu 2016 již nebylo povoleno používat u ovocných šťáv tvrzení „od 28. dubna 2015 neobsahují žádné ovocné šťávy přidané cukry“, zatímco ostatní ovocné nápoje, včetně nektarů, mohly nadále používat tvrzení „bez přídavku cukrů“ a tvrzení „obsahuje pouze přirozeně se vyskytující cukry“, což vedlo k matení spotřebitelů a nekalé soutěži.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V roce 2019 Komise provedla hodnocení obchodních norem, včetně snídaňových směrnic, protože jsou začleněny do obchodních norem, a zahrnula do něj veřejnou konzultaci. Později, v období od 8. června do 31. srpna 2021, uskutečnila Komise s využitím své platformy EU-Survey veřejnou konzultaci o revizi obchodních norem Unie pro zemědělské produkty, včetně snídaňových směrnic, protože jsou začleněny do obchodních norem. Komise rovněž uspořádala dne 9. září 2021 ve spolupráci se Společným výzkumným střediskem odborný seminář s vybranými odborníky z potravinového řetězce, spotřebitelských skupin, nevládních organizací a akademické obce 12 a od 17. září do 14. října 2021 uskutečnila s členskými státy cílenou konzultaci. Komise rovněž vedla doplňkové konzultace a dvoustranné výměny názorů s klíčovými zúčastněnými stranami prostřednictvím e-mailu a ad hoc videokonferencí.

Pokud jde o med, včelařský sektor Unie velmi podporuje přísnější pravidla označování původu a uvádění jednotlivých zemí u směsí medu. Dovozci a balírny medu zdůraznili potřebu rovných podmínek a stejných pravidel ve všech členských státech.

Pokud jde o ovocné šťávy, odvětví vyrábějící šťávy podporuje vytvoření nové kategorie ovocných šťáv, z nichž byly odstraněny přirozeně se vyskytující cukry, aniž by byly ovlivněny ostatní základní vlastnosti. Kromě toho toto odvětví vyjádřilo zájem na tom, aby bylo možné používat název ovocné šťávy i v případě, že do nich byly přidány další složky a přísady, jako je koření, bylinky a vláknina. Tím by se však změnily základní vlastnosti ovocných šťáv, které jsou výrobkem s omezeným seznamem možných povolených složek a látek. Dále toto odvětví rovněž požádalo o možnost uvádět na etiketě, že ovocné šťávy neobsahují přídavek cukru.

Pokud jde o džemy, rosoly a marmelády, hlavní výrobci by chtěli zachovat současný stav, pokud jde o obsah ovoce a cukru, zatímco dodavatelé ovoce jsou pro zvýšení obsahu ovoce v těchto výrobcích.

•Posouzení dopadů

U medu byly zvažovány tyto přístupy:

·nahrazení pojmu „země mimo EU“ pojmem země původu mimo EU,

·nahrazení pojmu „země mimo EU“ zeměpisnou oblastí původu,

·povinné uvedení všech jednotlivých zemí původu (členských států a třetích zemí),

·povinné uvedení všech jednotlivých zemí původu (členských států a třetích zemí), včetně procentního podílu.

Upřednostňovaný přístup vytváří právní jistotu pro producenty a dovozce medu v Unii. Členské státy a zúčastněné strany při několika příležitostech zdůraznily potřebu lepšího informování spotřebitelů o původu medu ve směsích. Po posouzení byl zvolen třetí přístup, neboť umožňuje přesnou identifikaci zemí původu, čímž uspokojuje poptávku spotřebitelů, a zároveň omezuje náklady a zátěž spojenou s uváděním přesného procentního podílu každé země původu ve směsích medu a je v souladu s mezinárodními závazky Unie.

U ovocných šťáv se sníženým obsahem cukru byly zvažovány tyto přístupy:

·Možnost I: povolit určité způsoby zpracování ovocné šťávy za účelem snížení přirozeně se vyskytujících cukrů a vzhledem k tomu, že množství cukru bude sníženo pod povinné hodnoty, doplnit odchylku od minimálních hodnot Brix pro ovocné šťávy z koncentrátu (za předpokladu, že přídavek vody nepřekročí množství vody extrahované za účelem zahuštění).

·Možnost II: povolit určité způsoby zpracování nebo dodatečné přísady ke snížení přirozeně se vyskytujícího cukru při zachování všech ostatních základních fyzikálních, chemických, organoleptických a výživových vlastností konečných výrobků (např. živin, chuti, pocitu v ústech) pro použití názvů výrobků týkajících se ovocných šťáv (ovocné šťávy z koncentrátu atd.).

·Možnost III: stejná jako možnost II s dodatečným požadavkem, že snížení obsahu cukru musí představovat alespoň 30 % ve srovnání s podobným výrobkem v souladu s nařízením (ES) č. 1924/2006 o výživových tvrzeních.

·zcela zrušit požadované minimální množství celkových cukrů,

·snížit požadované minimální množství celkových cukrů a stanovit je například na 55 %, jak je tomu ve Francii, Německu a Nizozemsku, nebo na 50 %,

·zvýšit celkový minimální obsah ovoce na 450 g / 1000 g (oproti současným 350 g / 1000 g), který byl dosud vyhrazen pro „džem výběrový (Extra)“ a „rosol výběrový (Extra)“, což v důsledku sníží množství přídavku cukru potřebné k dosažení minimálního obsahu rozpustné sušiny v těchto výrobcích.

–Cíl udržitelného rozvoje č. 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy a prosazovat udržitelné zemědělství (2.4 Do roku 2030 zajistit udržitelné systémy produkce potravin a zavést odolné zemědělské postupy, které zvyšují produktivitu a produkci, pomáhají udržovat ekosystémy, posilují schopnost přizpůsobit se změně klimatu, extrémním povětrnostním podmínkám, suchu, povodním a dalším katastrofám a postupně zlepšují půdu a její kvalitu.)

–Cíl udržitelného rozvoje č. 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku (3.4 Do roku 2030 snížit pomocí prevence a léčby o třetinu předčasnou úmrtnost na nepřenosné nemoci a podporovat duševní zdraví a duševní pohodu.)

–Cíl udržitelného rozvoje č. 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny (8.2 Dosáhnout vyšší úrovně ekonomické produktivity pomocí diverzifikace, technologického rozvoje a inovací, mimo jiné také zaměřením se na odvětví s vysokou přidanou hodnotou a s vysokým podílem lidské práce.)

–Cíl udržitelného rozvoje č. 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu (12.8 Do roku 2030 zajistit, aby lidé v celém světě měli relevantní informace a povědomí o udržitelném rozvoji a životním stylu v souladu s přírodou.)

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Při hodnocení bylo zjištěno, že potenciál pro zjednodušení pravidel pro med, džemy, rosoly a marmelády, ovocné šťávy a některé podobné produkty a zahuštěné a sušené mléko je omezený vzhledem k relativně nízkým nákladům na dodržování obchodních norem Unie a vzhledem k tomu, že konzultované zúčastněné strany (hospodářské subjekty a příslušné orgány) nezjistily žádné překrývání/nadbytečnost ustanovení, které by mohly vést ke zbytečným nákladům. Z tohoto pohledu nelze očekávat zvýšení efektivity ani zjednodušení související s prováděním politiky.

•Základní práva

Revize respektuje práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie (články 51, 52); účinný systém obchodních norem EU, včetně snídaňových směrnic, přispěje zejména k tomu, aby zúčastněné strany mohly podnikat za rovných podmínek na celém vnitřním trhu (článek 16), a zároveň chrání zájmy spotřebitelů a přispívá k naplnění jejich očekávání.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Plán provádění se pro tyto revize nepovažuje za nutný, protože členské státy mají dlouholeté zkušenosti s prováděním čtyř dotčených snídaňových směrnic a navrhované revize mají velmi technický rozsah.

Dopad hlavních revizí čtyř dotčených snídaňových směrnic bude hodnocen takto:

Dopad podrobného označování původu směsí medu na trh s medem v EU bude vyhodnocen na základě sledování vývoje prodeje medu s různým označením původu. Tyto informace nejsou systematicky k dispozici. Bude nutné provést reprezentativní průzkum trhu. V ideálním případě bude Komise při tomto průzkumu vycházet z informací z jednotlivých členských států.

Dopad vytvoření nové kategorie výrobků ve směrnici 2001/112/ES bude vyhodnocen sledováním vývoje ovocných šťáv se sníženým obsahem cukru z hlediska prodeje a podílů na trhu v Unii ve střednědobém horizontu s využitím zpráv o trhu a údajů Euromonitoru, aby bylo možné posoudit přejímání ovocných šťáv se sníženým obsahem cukru a zájem spotřebitelů o ně.

Dopad revize složení džemů a rosolů bude vyhodnocován pravidelným přezkoumáváním úrovně prodeje džemů a dalších výrobků, na které se směrnice vztahuje, ve srovnání s jinými roztíratelnými výrobky nebo jinými výrobky z ovoce, jakož i rozšířením rozsahu stávajících průzkumů, jako je průzkum Eurostatu o spotřebě ovoce a zeleniny, a vnitrostátních průzkumů výživy na další výrobky obsahující ovoce, aby bylo možné vyhodnotit úroveň spotřeby džemů a rosolů v Unii.

Kromě toho Komise využije stávající kanály pro sledování provádění obchodních norem obecně, aby shromáždila informace a údaje o tom, jak jsou navrhované revize snídaňových směrnic prováděny na trhu hospodářskými subjekty, jak je vnímají spotřebitelé, jak jsou kontrolovány orgány a jaká je jejich obecná přidaná hodnota. K tomu patří i předkládání pravidelných specializovaných diskusí o normách ve skupině odborníků pro společnou organizaci trhu se zemědělskými produkty s delegáty orgánů členských států a ve skupině pro občanský dialog s příslušnými zúčastněnými stranami. Tyto informace pak budou spolu s dalšími využity ve studii, kterou Komise plánuje provést ve střednědobém horizontu a která se bude týkat fungování obchodních norem (včetně snídaňových směrnic) a jejich přínosu pro fungování trhu.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Tento návrh nevyžaduje žádný informativní dokument ke svému provedení, neboť dostačuje sám o sobě.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Ustanovení čl. 2 odst. 4 směrnice 2001/110/ES vyžaduje, aby byly na etiketě uvedeny země původu, kde byl med sklizen, a stanoví, že pokud med pochází z více než jednoho členského státu nebo z více než jedné třetí země, lze povinné uvedení názvů zemí původu nahradit podle potřeby jedním z následujících označení: „směs medů ze zemí EU“, „směs medů ze zemí mimo EU“, „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“. S ohledem na cíl strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, kterým je umožnit spotřebitelům informovaně se rozhodovat, a to i pokud jde o původ potravin, a v zájmu zachování účinného fungování vnitřního trhu v celé Unii prostřednictvím harmonizace pravidel označování je vhodné revidovat pravidla pro označování původu medu a stanovit, že na obalu mají být uvedeny země původu. S ohledem na menší velikost balení obsahujících pouze jednu porci medu (snídaňová balení) a z toho vyplývající technické obtíže, pokud med pochází z více než jedné země, je proto vhodné vyjmout tato balení z povinnosti uvádět všechny jednotlivé země původu.

V roce 2012 byla směrnice 2001/112/ES změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/12/EU s cílem zohlednit nová pravidla týkající se povolených složek, jako jsou pravidla týkající se přidávání cukrů, které již nebyly v ovocných šťávách povoleny. S ohledem na tuto změnu požadavků na složení ovocných šťáv bylo výrobcům ovocných šťáv povoleno používat pouze po dobu jednoho roku tvrzení, že žádné ovocné šťávy neobsahují přídavek cukrů, aby byli spotřebitelé informováni a mohli okamžitě jasně rozlišit mezi ovocnými šťávami a některými jinými podobnými výrobky, pokud jde o přídavek cukrů ve výrobcích. Tento krátký časový úsek se ukázal jako nedostatečný k informování společnosti o tom, že podle nových pravidel o povolených složkách již není přídavek cukrů do ovocných šťáv povolen. Některým spotřebitelům a zdravotníkům tak stále není jasné, že ovocné šťávy na rozdíl od ovocných nektarů nemohou obsahovat přídavek cukrů.

V souladu s částí II bodem 2 odrážkou 5 přílohy I směrnice 2001/112/ES zase ovocné nektary, které neobsahují přidané cukry ani sladidla, mohou být označeny výživovým tvrzením „bez přídavku cukrů“ nebo jakýmkoli tvrzením, které pro spotřebitele může mít stejný význam, doplněným o údaj „obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“. Tato skutečnost spolu se skutečností, že ovocné šťávy nesmějí být opatřeny výživovým tvrzením o cukrech ani označením „obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“, mohla uvést spotřebitele v omyl, neboť výzkum ukázal, že mezi několika výrobky se stejným nebo velmi podobným výživovým složením by byl upřednostněn výrobek s výživovým tvrzením.

Zejména s ohledem na skutečnost, že spotřebitelé si stále více uvědomují zdravotní problémy spojené s konzumací cukru, je proto vhodné revidovat pravidla pro používání tvrzení o cukru u ovocných šťáv, aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodovat. Je proto vhodné znovu zavést bez časového omezení možnost, aby výrobní odvětví používalo tvrzení, že ovocné šťávy neobsahují přídavek cukrů.

V důsledku technického pokroku byly nebo jsou vyvíjeny nové zpracovatelské postupy pro odstranění přirozeně se vyskytujících cukrů v ovocných šťávách a ovocných šťávách z koncentrátu, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku spotřebitelů po výrobcích s nižším obsahem cukru. Ačkoli tyto výrobky mohou být uváděny na trh v Unii, pokud jsou v souladu se všemi příslušnými právními předpisy, nesmějí nést název výrobku „ovocná šťáva“ nebo „ovocná šťáva z koncentrátu“, protože k získání těchto výrobků byl použit jiný způsob zpracování než způsoby zpracování, které jsou povoleny v části II bodě 3 přílohy I směrnice 2001/112/ES, a jejich celkový obsah cukru (hodnota Brix) je nižší než obsah cukru ve šťávě získané z ovoce.

Vzhledem k tomu, že tyto výrobky jsou na trhu Unie stále dostupnější, je vhodné v zájmu usnadnění jejich uvádění na vnitřní trh a s ohledem na potřebu podpořit změnu složení výrobků s cílem snížit množství cukrů obsažených v ovocných šťávách vytvořit novou kategorii výrobků pro ovocné šťávy, z nichž byly přirozeně se vyskytující cukry částečně odstraněny při zachování všech ostatních základních fyzikálních, chemických, organoleptických a výživových vlastností. Tyto výrobky by měly být označeny názvem „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru“ nebo „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru z koncentrátu“ a měly by mít nižší hodnotu Brix než šťáva získaná z ovoce. Je rovněž vhodné stanovit pravidla pro povolené složky u těchto výrobků, jakož i pro povolené způsoby zpracování a látky. Očekává se, že v důsledku technického pokroku budou vyvinuty nové zpracovatelské postupy. Podle článků 7 a 7a směrnice 2001/112/ES je Komise zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci, kterými mimo jiné stanoví povolené způsoby zpracování v části II bodě 3 přílohy I uvedené směrnice, aby je uvedla do souladu s vývojem příslušných mezinárodních norem nebo aby zohlednila technický pokrok, zejména pokud jde o snížení obsahu cukru v ovocných šťávách.

V souladu s přílohou I směrnice 2001/112/ES mohou ovocné nektary obsahovat přídavek cukrů a/nebo med. S cílem podpořit produkci ovoce a jeho uvádění na trh a zlepšit minimální jakost nektarů by se měl snížit podíl cukrů a/nebo medu, které mohou být přidávány do ovocných nektarů, které mají přirozeně nízkou kyselost a jsou chutné.

Část II bod 3 přílohy I směrnice 2001/112/ES upravuje povolené způsoby zpracování a látky pro ovocné šťávy a některé podobné produkty. Stále častěji se používají k přímé lidské spotřebě bílkoviny ze slunečnicových semen, které se ukázaly jako účinný nástroj pro čiření ovocných šťáv. S cílem zohlednit tento další pokrok by měly být bílkoviny ze slunečnicových semen doplněny na seznam povolených způsobů zpracování a látek.

Stále více se v Unii prodává a konzumuje šťáva získaná z kokosových ořechů. V souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/112/ES je zákonný název tohoto produktu „kokosová šťáva“. Mezinárodní norma vyjádřená ve všeobecné normě Codex Alimentarius pro ovocné šťávy a nektary (Codex Stan 247-2005), kterou přijala Komise pro Codex Alimentarius na svém 28. zasedání konaném ve dnech 4. až 9. července 2005, však uvádí, že synonymem pro „kokosovou šťávu“, která se získává přímo z kokosového ořechu bez vylisování kokosové dužiny, je název „kokosová voda“. Za účelem uvedení směrnice Rady 2001/112/ES do souladu s uvedenou mezinárodní normou je proto vhodné doplnit do její přílohy III zvláštní označení pro „kokosovou vodu“. Toto konkrétní označení může být použito v příslušných úředních jazycích. Jelikož kokosovou šťávu lze získat naředěním koncentrované kokosové šťávy pitnou vodou, je dále vhodné v příloze V uvedené směrnice definovat minimální hodnotu Brix pro tento výrobek.

Ustanovení čl. 2 odst. 4 směrnice 2001/113/ES vyžaduje povinné uvádění obsahu cukru na etiketě, pokud není na etiketě uveden údaj o výživové hodnotě týkající se obsahu cukrů. Tento požadavek šel dále než pravidla stanovená ve směrnici Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin, kde bylo uvádění výživových údajů na balených potravinách dobrovolné, pokud nebylo uvedeno výživové tvrzení, a pokud bylo uvedeno výživové tvrzení pro cukry, mělo obsahovat množství cukru. Směrnice 90/496/EHS byla zrušena a nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Podle nařízení (EU) č. 1169/2011 je nyní uvádění výživových údajů na obalech povinné. Zvláštní ustanovení o označování cukru proto již není ve směrnici 2001/113/ES nutné a je vhodné je vypustit.

Část I přílohy I směrnice 2001/113/ES stanoví minimální množství ovoce, které se má použít při výrobě džemu, rosolu, džemu výběrového (Extra) nebo rosolu výběrového (Extra). Výrazy „džem výběrový (Extra)“ a „rosol výběrový (Extra)“ jsou vyhrazeny pro výrobky vyrobené z většího množství ovoce než „džem“ a „rosol“. Část II přílohy I téže směrnice stanoví minimální obsah rozpustné sušiny (tj. cukrů přirozeně se vyskytujících v ovoci nebo přidaných) pro tyto výrobky a s cílem zohlednit stávající národní tradice při výrobě ovocných džemů, rosolů a marmelád a kaštanového krému umožňuje členským státům povolit nižší minimální obsah rozpustné sušiny.

Pokud se zvýší množství ovoce použitého k výrobě džemů a rosolů, sníží se množství přidaného cukru potřebné k dosažení minimálního obsahu rozpustné sušiny v těchto výrobcích. S cílem motivovat k výrobě džemů se zvýšeným obsahem ovoce, a tím podpořit trh s ovocem a zároveň zohlednit potřebu snížit obsah volného cukru, tj. jak přidaných cukrů, tak cukrů přirozeně se vyskytujících v ovocných šťávách, je třeba zvýšit minimální množství ovoce, které se má použít při výrobě džemu a džemu výběrového (Extra), stanovené v příloze I směrnice 2001/113/ES. S cílem motivovat k výrobě rosolů se zvýšeným obsahem ovoce, a tím podpořit trh s ovocem, je třeba zvýšit minimální množství ovoce, které se má použít při výrobě rosolu a rosolu výběrového (Extra), stanovené v příloze I směrnice 2001/113/ES. Stejně tak je s cílem pomoci spotřebitelům informovaněji se rozhodovat pro zdravé potraviny vhodné povolit používání vyhrazených názvů definovaných v části I přílohy I směrnice 2001/113/ES pro výrobky, které mají obsah rozpustné sušiny nižší než 60 %, ale splňují podmínky vztahující se na výživové tvrzení „snížený obsah cukrů“ stanovené v příloze nařízení (ES) č. 1924/2006, pokud jde o snížený obsah cukru.

Příloha I směrnice 2001/113/ES omezuje pojem „marmeláda“ na konkrétní směs citrusových plodů. V řadě jazyků Unie se sice v obchodě používají právní názvy stanovené v příloze I směrnice 2001/113/ES pro označení výrobků, na které se v ní odkazuje, zatímco společnost obecně používá pro džemy z jiného ovoce než citrusových plodů výrazy „marmeláda“ a „džem“ jako zaměnitelné. S cílem zohlednit tyto zvyklosti by členské státy měly mít možnost povolit, aby se výraz „marmeláda“ používal pro název výrobku „džem“. Aby se předešlo omylu spotřebitelů, měl by se v celé Unii pro výrobek dosud definovaný jako „marmeláda“ používat výraz „citrusová marmeláda“, aby se obě kategorie výrobků odlišily. Je to rovněž v souladu s mezinárodním standardem, který se odráží ve všeobecné normě Codex Alimentarius pro džemy, rosoly a marmelády (Codex Stan 296-2009), přijaté Komisí pro Codex Alimentarius na jejím 32. zasedání konaném ve dnech 29. června až 4. července 2009, která stanoví rozdíl mezi citrusovou marmeládou a marmeládou z jiných než citrusových plodů. Je proto vhodné odpovídajícím způsobem revidovat směrnici 2001/113/ES, pokud jde o název výrobku „marmeláda“.

Příloha II směrnice 2001/113/ES uvádí seznam dalších složek, které mohou být použity při výrobě výrobků, na něž se tato směrnice vztahuje. Šťáva z citrusových plodů může být použita jako okyselující činidlo v džemu, džemu výběrovém (Extra), rosolu a rosolu výběrovém (Extra) z jiných druhů ovoce. V porovnání se šťávou, která není z koncentrátu, je šťáva z citrusových plodů v koncentrované formě méně objemná a méně těžká při přepravě, je stabilnější, lze ji déle uchovávat a při výrobě konečného džemu nebo rosolu vyžaduje menší spotřebu energie na odpaření obsahu vody. Její použití při výrobě džemu, džemu výběrového (Extra), rosolu a rosolu výběrového (Extra) je proto udržitelnější než použití čerstvé šťávy z citrusových plodů. Proto je vhodné doplnit koncentrovanou šťávu z citrusových plodů do seznamu dalších složek stanoveného v příloze II směrnice 2001/113/ES.

Bod 3 přílohy I směrnice 2001/114/ES uvádí způsoby zpracování, které jsou povoleny pro zahuštěné a sušené mléko. Aby bylo možné reagovat na vyvíjející se potřeby spotřebitelů, měl by být povolen způsob zpracování umožňující výrobu zahuštěných mléčných výrobků bez laktózy. Kromě toho by mělo být konkrétní označení anglického termínu „evaporated milk“ v příloze II uvedené směrnice sladěno s mezinárodními normami definovanými v normě Codex Alimentarius pro zahuštěná mléka (Codex Stan 281-1971).

Směrnice 2001/110/ES, 2001/112/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES obsahují odkazy na zrušené akty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy byla zrušena a nahrazena nařízením (EU) č. 1169/2011. Směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě a směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla byly zrušeny a nahrazeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách. Tyto odkazy by proto měly být nahrazeny odkazy na příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 1169/2011 a nařízení (ES) č. 1333/2008.

S cílem umožnit členským státům přijmout vnitrostátní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí by se měla stanovit lhůta pro provedení v délce 18 měsíců. Aby měly hospodářské subjekty dostatek času přizpůsobit se novým požadavkům, měly by se vnitrostátní předpisy provádějící tuto směrnici použít až po uplynutí 24 měsíců ode dne jejího vstupu v platnost.

Aby bylo možné zohlednit zájmy hospodářských subjektů, které uvádějí produkty na trh nebo je opatřují etiketami v souladu s požadavky platnými před nabytím účinnosti vnitrostátních ustanovení provádějících tuto směrnici, je třeba určit vhodná přechodná opatření. Tato směrnice by proto měla stanovit, že tyto výrobky mohou být nadále uváděny na trh po omezenou dobu po skončení lhůty pro provedení směrnice.

2023/0105 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu, 2001/112/ES o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě, 2001/113/ES o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě a 2001/114/ES o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 18 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 19 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ přijala Komise sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie od zemědělce ke spotřebiteli pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“), v němž oznámila opatření pro zdravější a udržitelnější potravinový systém Unie. V rámci těchto opatření se Komise snaží motivovat ke změně složení výrobků s vysokým obsahem cukrů a usnadnit přechod na zdravou a udržitelnou stravu. Aby spotřebitelé měli možnost informovaně se rozhodovat pro zdravé a udržitelné potraviny, Komise dále oznámila možné rozšíření povinného označování původu nebo provenience na některé výrobky, přičemž by měly být plně zohledněny dopady na vnitřní trh.

(2)Směrnice Rady 2001/110/ES 20 stanoví definice, názvy, společná pravidla pro složení a požadavky na označování medu.

(3)S ohledem na úzkou souvislost mezi jakostí medu a jeho původem a na potřebu, aby spotřebitel nebyl uváděn v omyl, pokud jde o jakost produktu, stanoví směrnice 2001/110/ES pravidla pro označování původu, kde byl med sklizen. Ustanovení čl. 2 odst. 4 uvedené směrnice konkrétně vyžaduje, aby byly na etiketě uvedeny země původu, kde byl med sklizen, a stanoví, že pokud med pochází z více než jednoho členského státu nebo z více než jedné třetí země, lze povinné uvedení názvů zemí původu nahradit podle potřeby jedním z následujících označení: „směs medů ze zemí EU“, „směs medů ze zemí mimo EU“, „směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU“. Rozdílná pravidla přijatá na tomto základě členskými státy mohla uvádět spotřebitele v omyl a mohla bránit fungování vnitřního trhu. S ohledem na cíl strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, kterým je umožnit spotřebitelům informovaně se rozhodovat, a to i pokud jde o původ potravin, a v zájmu zachování účinného fungování vnitřního trhu v celé Unii prostřednictvím harmonizace pravidel označování je vhodné revidovat pravidla pro označování původu medu a stanovit, že na obalu mají být uvedeny země původu. S ohledem na menší velikost balení obsahujících pouze jednu porci medu (snídaňová balení) a z toho vyplývající technické obtíže je proto vhodné vyjmout tato balení z povinnosti uvádět všechny jednotlivé země původu, pokud med pochází z více než jedné země.

(4)Směrnice Rady 2001/112/ES 21 stanoví základní požadavky, které musí být splněny, pokud jde o výrobu, složení a označování ovocných šťáv a některých podobných produktů určených k lidské spotřebě, s cílem chránit zájmy spotřebitelů a posílit volný pohyb těchto výrobků.

(5)V roce 2012 byla směrnice 2001/112/ES změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/12/EU 22 s cílem zohlednit nová pravidla týkající se povolených složek, jako jsou pravidla týkající se přidávání cukrů, které již nejsou v ovocných šťávách povoleny. S ohledem na tuto změnu požadavků na složení ovocných šťáv bylo výrobcům ovocných šťáv povoleno používat pouze po dobu jednoho roku tvrzení, že žádné ovocné šťávy neobsahují přídavek cukrů, aby byli spotřebitelé informováni a mohli okamžitě jasně rozlišit mezi ovocnými šťávami a některými jinými podobnými výrobky, pokud jde o přídavek cukrů ve výrobcích. Tento krátký časový úsek se ukázal jako nedostatečný k informování společnosti o tom, že podle nových pravidel o povolených složkách již není přídavek cukrů do ovocných šťáv povolen. Některým spotřebitelům a zdravotníkům tak stále není jasné, že ovocné šťávy na rozdíl od ovocných nektarů nemohou obsahovat přidané cukry.

(6)V souladu s částí II bodem 2 odrážkou 5 přílohy I směrnice 2001/112/ES zase ovocné nektary, které neobsahují přidané cukry ani sladidla, mohou být označeny výživovým tvrzením „bez přídavku cukrů“ nebo jakýmkoli tvrzením, které pro spotřebitele může mít stejný význam, doplněným o údaj „obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“, jak je uvedeno v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 23 . Tato skutečnost spolu se skutečností, že ovocné šťávy nesmějí být opatřeny výživovým tvrzením o cukrech ani označením „obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“, mohla uvést spotřebitele v omyl, neboť výzkum ukázal, že mezi několika výrobky se stejným nebo velmi podobným výživovým složením by byl upřednostněn výrobek s výživovým tvrzením.

(7)Zejména s ohledem na skutečnost, že spotřebitelé si stále více uvědomují zdravotní problémy spojené s konzumací cukru, je proto vhodné revidovat pravidla pro používání tvrzení o cukru u ovocných šťáv, aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodovat. Je proto vhodné znovu zavést bez časového omezení možnost, aby výrobní odvětví používalo tvrzení, že ovocné šťávy neobsahují přídavek cukrů.

(8)V důsledku technického pokroku byly nebo jsou vyvíjeny nové zpracovatelské postupy, které zcela nebo částečně odstraňují přirozeně se vyskytující cukry v ovocných šťávách a ovocných šťávách z koncentrátu, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku spotřebitelů po výrobcích s nižším obsahem cukru. Tyto výrobky mohou být v Unii uváděny na trh, pokud jsou v souladu se všemi příslušnými právními předpisy. Tyto výrobky jsou však získávány způsobem zpracování, který není jedním z povolených způsobů zpracování uvedených v části II bodě 3 přílohy I směrnice 2001/112/ES, a jejich celkový obsah cukru, známý jako hodnota Brix pro vodný roztok, je nižší než u šťávy získané z ovoce. Proto nemohou být označeny názvem výrobku „ovocná šťáva“ nebo „ovocná šťáva z koncentrátu“.

(9)Takové výrobky jsou na trhu Unie stále dostupnější. S cílem usnadnit uvádění těchto výrobků na vnitřní trh a s ohledem na potřebu podpořit změnu složení výrobků s cílem snížit množství cukrů obsažených v ovocných šťávách by měla být vytvořena nová kategorie výrobků pro ovocné šťávy, z nichž byly zcela nebo částečně odstraněny přirozeně se vyskytující cukry při zachování všech ostatních základních fyzikálních, chemických, organoleptických a výživových vlastností. Tyto výrobky by měly nést název „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru“ nebo „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru z koncentrátu“ a měly by mít nižší hodnotu Brix než šťáva získaná z ovoce. Aby byl zajištěn soulad s nařízením (ES) č. 1924/2006, měl by být obsah cukru snížen nejméně o 30 % ve srovnání s ovocnou šťávou a ovocnou šťávou z koncentrátu. Proto je vhodné doplnit do části I přílohy I směrnice 2001/112/ES novou kategorii výrobků a stanovit pravidla pro povolené složky těchto výrobků, jakož i pro povolené způsoby zpracování a látky.

(10)V souladu s přílohou I směrnice 2001/112/ES mohou ovocné nektary obsahovat přídavek cukrů a/nebo med. S cílem podpořit produkci ovoce a jeho uvádění na trh a zároveň zohlednit potřebu motivovat ke změně složení výrobků s cílem snížit množství cukrů obsažených v ovocných nektarech by se měl snížit podíl cukrů a/nebo medu, které mohou být přidávány do ovocných nektarů, které mají přirozeně nízkou kyselost a jsou chutné.

(11)Část II bod 3 přílohy I směrnice 2001/112/ES upravuje povolené způsoby zpracování a látky pro ovocné šťávy a některé podobné produkty. Stále častěji se používají k přímé lidské spotřebě bílkoviny ze slunečnicových semen, které se ukázaly jako účinný nástroj pro čiření ovocných šťáv. S cílem zohlednit tento další pokrok by měly být bílkoviny ze slunečnicových semen doplněny na seznam povolených způsobů zpracování a látek.

(12)Stále více se v Unii prodává a konzumuje šťáva získaná z kokosových ořechů. V souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/112/ES je zákonný název tohoto produktu „kokosová šťáva“. Mezinárodní norma vyjádřená ve všeobecné normě Codex Alimentarius pro ovocné šťávy a nektary (Codex Stan 247-2005), kterou přijala Komise pro Codex Alimentarius na svém 28. zasedání konaném ve dnech 4. až 9. července 2005, však uvádí, že synonymem pro „kokosovou šťávu“, která se získává přímo z kokosového ořechu bez vylisování kokosové dužiny, je název „kokosová voda“. S cílem uvést směrnici 2001/112/ES do souladu s uvedenou mezinárodní normou je proto vhodné doplnit do přílohy III uvedené směrnice „kokosovou vodu“ jako konkrétní označení. Aby bylo zajištěno, že toto konkrétní označení bude snadno srozumitelné všem spotřebitelům v Unii, je vhodné umožnit používání termínu „kokosová voda“ v úředních jazycích Unie. Jelikož kokosovou šťávu lze získat naředěním koncentrované kokosové šťávy pitnou vodou, je dále vhodné v příloze V uvedené směrnice definovat minimální hodnotu Brix pro tento výrobek.

(13)Směrnice Rady 2001/113/ES 24 stanoví základní požadavky, které musí být splněny, pokud jde o výrobu, složení a označování ovocných džemů, rosolů a marmelád a kaštanového krému určených k lidské spotřebě.

(14)Ustanovení čl. 2 odst. 4 směrnice 2001/113/ES vyžaduje povinné uvádění obsahu cukru na etiketě, pokud není na etiketě uveden údaj o výživové hodnotě týkající se obsahu cukrů. Tento požadavek šel dále než pravidla stanovená ve směrnici Rady 90/496/EHS 25 , kde bylo uvádění výživových údajů na balených potravinách dobrovolné, pokud nebylo uvedeno výživové tvrzení, a pokud bylo uvedeno výživové tvrzení pro cukry, mělo obsahovat množství cukru. Směrnice 90/496/EHS byla zrušena a nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 26 . Podle uvedeného nařízení je nyní uvádění výživových údajů na obalech povinné. Zvláštní ustanovení o označování cukru proto již není ve směrnici 2001/113/ES nutné a je vhodné je vypustit.

(15)Část I přílohy I směrnice 2001/113/ES stanoví minimální množství ovoce, které se má použít při výrobě džemu, rosolu, džemu výběrového (Extra) nebo rosolu výběrového (Extra). Použití výrazů „džem výběrový (Extra)“ a „rosol výběrový (Extra)“ je vyhrazeno pro výrobky vyrobené z většího množství ovoce ve srovnání s „džemem“ a „rosolem“. Část II uvedené přílohy stanoví minimální obsah rozpustné sušiny (tj. cukrů přirozeně se vyskytujících v ovoci nebo přidaných) pro tyto výrobky a s cílem zohlednit stávající národní tradice při výrobě ovocných džemů, rosolů a marmelád a kaštanového krému umožňuje členským státům povolit nižší minimální obsah rozpustné sušiny.

(16)Pokud se zvýší množství ovoce použitého k výrobě džemů a rosolů, sníží se množství přidaného cukru potřebné k dosažení minimálního obsahu rozpustné sušiny v těchto výrobcích. S cílem motivovat k výrobě džemů se zvýšeným obsahem ovoce, a tím podpořit trh s ovocem a zároveň zohlednit potřebu snížit obsah volného cukru, je třeba zvýšit minimální množství ovoce, které se má použít při výrobě džemu a džemu výběrového (Extra), stanovené v příloze I směrnice 2001/113/ES. S cílem motivovat k výrobě rosolů se zvýšeným obsahem ovoce, a tím podpořit trh s ovocem, je třeba zvýšit minimální množství ovoce, které se má použít při výrobě rosolu a rosolu výběrového (Extra), stanovené v příloze I směrnice 2001/113/ES. Stejně tak je s cílem pomoci spotřebitelům informovaněji se rozhodovat pro zdravé potraviny vhodné povolit používání vyhrazených názvů definovaných v části I uvedené přílohy pro výrobky, které mají obsah rozpustné sušiny nižší než 60 %, ale splňují podmínky vztahující se na výživové tvrzení „snížený obsah cukrů“ stanovené v příloze nařízení (ES) č. 1924/2006, pokud jde o snížený obsah cukru.

(17)Příloha I směrnice 2001/113/ES omezuje pojem „marmeláda“ na konkrétní směs citrusových plodů. Avšak v řadě úředních jazyků Unie se sice v obchodě používají právní názvy stanovené v uvedené příloze pro označení výrobků, na které se v ní odkazuje, ale společnost obecně používá pro džemy z jiného ovoce než citrusových plodů výrazy „marmeláda“ a „džem“ jako zaměnitelné. S cílem zohlednit tyto zvyklosti by členské státy měly mít možnost povolit, aby se výraz „marmeláda“ mohl používat pro název výrobku „džem“. Aby se předešlo omylu spotřebitelů, měl by se v celé Unii pro výrobek dosud definovaný jako „marmeláda“ používat výraz „citrusová marmeláda“, aby se obě kategorie výrobků odlišily. Je to rovněž v souladu s mezinárodním standardem, který se odráží ve všeobecné normě Codex Alimentarius pro džemy, rosoly a marmelády (Codex Stan 296-2009), přijaté Komisí pro Codex Alimentarius na jejím 32. zasedání konaném ve dnech 29. června až 4. července 2009, která stanoví rozdíl mezi citrusovou marmeládou a marmeládou z jiných než citrusových plodů. Je proto vhodné odpovídajícím způsobem revidovat uvedenou směrnici, pokud jde o název výrobku „marmeláda“.

(18)Příloha II uvedené směrnice uvádí seznam dalších složek, které mohou být použity při výrobě výrobků, na něž se tato směrnice vztahuje. Šťáva z citrusových plodů může být použita jako okyselující činidlo v džemu, džemu výběrovém (Extra), rosolu a rosolu výběrovém (Extra) z jiných druhů ovoce. V porovnání se šťávou, která není z koncentrátu, je šťáva z citrusových plodů v koncentrované formě méně objemná a méně těžká při přepravě, je stabilnější, lze ji déle uchovávat a při výrobě konečného džemu nebo rosolu vyžaduje menší spotřebu energie na odpaření obsahu vody. Její použití při výrobě džemu, džemu výběrového (Extra), rosolu a rosolu výběrového (Extra) je proto udržitelnější než použití čerstvé šťávy z citrusových plodů. Proto je vhodné doplnit koncentrovanou šťávu z citrusových plodů do seznamu dalších složek stanoveného v uvedené příloze.

(19)Směrnice Rady 2001/114/ES 27 stanoví definice a společná pravidla pro složení, výrobní specifikace a označování některých druhů zahuštěného a sušeného mléka.

(20)Bod 3 přílohy I směrnice 2001/114/ES uvádí způsoby zpracování, které jsou povoleny pro zahuštěné a sušené mléko. Aby bylo možné reagovat na vyvíjející se potřeby spotřebitelů, měl by být povolen způsob zpracování umožňující výrobu mléčných výrobků bez laktózy. Kromě toho by mělo být konkrétní označení anglického termínu „evaporated milk“ v příloze II uvedené směrnice sladěno s mezinárodními normami definovanými v normě Codex Alimentarius pro zahuštěná mléka (Codex Stan 281-1971).

(21)Směrnice 2001/110/ES, 2001/112/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES obsahují odkazy na zrušené akty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES 28 byla zrušena a nahrazena nařízením (EU) č. 1169/2011. Směrnice Rady 89/107/EHS 29 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES 30 byly zrušeny a nahrazeny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 31 . Tyto odkazy by proto měly být nahrazeny odkazy na příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 1169/2011 a nařízení (ES) č. 1333/2008.

(22)Směrnice 2001/110/ES, 2001/112/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(23)S cílem umožnit členským státům přijmout vnitrostátní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí by se měla stanovit lhůta pro provedení v délce 18 měsíců. Aby měly hospodářské subjekty dostatek času přizpůsobit se novým požadavkům, měly by se vnitrostátní předpisy provádějící tuto směrnici použít až po uplynutí 24 měsíců ode dne jejího vstupu v platnost.

(24)Aby bylo možné zohlednit zájmy hospodářských subjektů, které uvádějí produkty na trh nebo je opatřují etiketami v souladu s požadavky platnými před nabytím účinnosti vnitrostátních ustanovení provádějících tuto směrnici, je třeba určit vhodná přechodná opatření. Tato směrnice by proto měla stanovit, že uvedené produkty mohou být po omezenou dobu po skončení lhůty pro její provedení i nadále uváděny na trh,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2001/110/ES

Článek 2 směrnice 2001/110/ES se mění takto:

1)úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011* se vztahuje na výrobky definované v příloze I této směrnice za těchto podmínek:

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).“;

2)v odstavci 4 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„ a) Země původu, kde byl med sklizen, se uvede na etiketě. Pokud med pochází z více než jedné země, uvedou se země původu, kde byl med sklizen, na etiketě balení, která obsahují více než 25 g medu.

b) Pro účely nařízení (EU) č. 1169/2011, a zejména jeho článků 12 až 15, se podrobné údaje podle písmene a) tohoto odstavce považují za povinné údaje podle článku 9 uvedeného nařízení.“

Článek 2

Změny směrnice 2001/112/ES

Směrnice 2001/112/ES se mění takto:

1)článek 3 se mění takto:

a)úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011* se vztahuje na produkty vymezené v příloze I této směrnice za těchto podmínek:

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).“;

b)v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) Jako alternativa k názvům produktů podle písmene a) je v příloze III uveden seznam zvláštních názvů. Názvy uvedené v části I přílohy III mohou být použity v příslušném jazyce a za podmínek v ní stanovených. Názvy uvedené v části II přílohy III mohou být použity v úředním jazyce členského státu Unie, v němž je výrobek uváděn na trh.“;

c)vkládá se nový odstavec 4, který zní:

„4. Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006**, může být na etiketě ve stejném zorném poli jako název produktů uvedených v části I bodě 1 přílohy I této směrnice uvedeno tvrzení „žádné ovocné šťávy neobsahují přídavek cukrů“.

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9).“;

d)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Aniž je dotčen článek 22 nařízení (EU) č. 1169/2011, musí být u směsí ovocné šťávy a ovocné šťávy z koncentrátu a u ovocného nektaru získaného zcela nebo zčásti z jednoho nebo z více koncentrovaných produktů uveden na etiketě údaj „z koncentrátu (koncentrátů)“ nebo „zčásti z koncentrátu (koncentrátů)“. Tento údaj musí být uveden v blízkosti názvu produktu, musí dobře vynikat na pozadí a musí být uveden jasně viditelnými písmeny.“;

2)článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1333/2008, mohou být při výrobě produktů vymezených v části I uvedené přílohy I použity pouze způsoby zpracování a látky uvedené v části II přílohy I této směrnice a suroviny, které jsou v souladu s přílohou II této směrnice. Kromě toho ovocné nektary musí vyhovovat ustanovením přílohy IV této směrnice.“;

3)přílohy I a III se mění v souladu s přílohou I této směrnice;

4)v příloze V se v abecedním pořadí vkládá nový řádek, který zní:

„

“.

Článek 3

Změny směrnice 2001/113/ES

Směrnice 2001/113/ES se mění takto:

1)článek 2 se mění takto:

a)úvodní věta se nahrazuje tímto:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011* se vztahuje na výrobky vymezené v příloze I této směrnice za těchto podmínek:

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).“;

b)odstavec 4 se zrušuje;

c)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Pokud je obsah zbytkového oxidu siřičitého vyšší než 10 mg/kg, musí být odchylně od článku 20 nařízení (EU) č. 1169/2011 uvedena jeho přítomnost v seznamu složek.“;

2)článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008**, mohou být k výrobě výrobků vymezených v příloze I této směrnice použity pouze složky uvedené v příloze II této směrnice a suroviny, které jsou v souladu s přílohou III této směrnice.

___________

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).“;

3)příloha I se mění v souladu s přílohou II této směrnice;

4)v příloze II se třetí odrážka nahrazuje tímto:

„– ovocná šťáva z citrusových plodů, též zahuštěná: do výrobků vyrobených z jiných druhů ovoce: pouze do džemu, džemu výběrového (Extra), rosolu a rosolu výběrového (Extra),“;

5)v příloze III části B bodě 1 se čtvrtá odrážka nahrazuje tímto:

„– kromě surovin používaných k výrobě „výběrových“ (Extra) výrobků: použitím oxidu siřičitého (E 220) nebo siřičitanů (E 221, E 222, E 223, E 224, E 226 a E 227) jako pomocných látek při výrobě za předpokladu, že ve výrobcích vymezených v části I přílohy I nebude překročen maximální obsah oxidu siřičitého stanovený v nařízení (ES) č. 1333/2008.“

Článek 4

Změny směrnice 2001/114/ES

Směrnice 2001/114/ES se mění takto:

1)v článku 3 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011* se vztahuje na produkty definované v příloze I této směrnice za těchto podmínek:

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).“;

2)v příloze I bodě 3 se doplňuje nový bod, který zní:

„d) Snížení obsahu laktózy přeměnou na glukózu a galaktózu. Změny ve složení mléka po tomto způsobu zpracování se povolují pouze v případě, že jsou uvedeny na obalu produktu nesmazatelným, viditelným a snadno čitelným písmem. Toto označení však nezbavuje povinnosti uvádět výživové označování podle nařízení (EU) č. 1169/2011. Členské státy mohou omezit nebo zakázat změny složení mléka uvedené v tomto písmenu d).“;

3)v příloze II se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) Anglickým termínem „evaporated milk“ se rozumí produkt definovaný v příloze I bodě 1 písm. b).“

Článek 5

Provedení

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [OP please insert the date = 18 months after the date of entry into force of this Directive]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy použijí ode dne [OP please insert the date = 24 months after the date of entry into force of this Directive].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 6

Přechodná ustanovení

Produkty, které jsou uvedeny na trh či opatřeny etiketami před [OP please insert the date = 24 months after the date of entry into force of this Directive] v souladu se směrnicemi 2001/110/ES, 2001/112/ES, 2001/113/ES a 2001/114/ES, mohou být i nadále uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

Článek 7

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 8

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/4/ES ze dne 22. února 1999 o kávových a cikorkových extraktech (Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 26).Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/36/ES ze dne 23. června 2000 o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 197, 3.8.2000, s. 19).Směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47).    Směrnice Rady 2001/111/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích cukru určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 53).Směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 58).    Směrnice Rady 2001/113/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 67).Směrnice Rady 2001/114/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě (Úř. věst. L 15, 17.1.2002, s. 19).

(2)    Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(3)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, COM(2020) 381 final.

(4)    To zahrnuje snížení příjmu volných cukrů ve stravě, jak je uvedeno ve vědeckém stanovisku EFSA k tolerovatelné horní hranici příjmu cukrů ve stravě ze dne 28. února 2022 https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/7074 . Volné cukry zahrnují přidané cukry i cukry přirozeně se vyskytující v ovocných šťávách a koncentrovaných ovocných šťávách, jejichž struktura byla narušena. Rosoly jsou produkty vyráběné z ovocné šťávy a cukru.

(5)    Rada pro zemědělství a rybolov, 15.–16. prosince 2020 (14048/20).

(6)    2020/2260(INI).

(7)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Evropský plán boje proti rakovině, COM(2021) 44 final.

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9).

(10)    Areté et al. (2020). Evaluation of marketing standards contained in the CMO Regulation, the ‘Breakfast Directives’ and CMO secondary legislation (Hodnocení obchodních norem obsažených v nařízení o společné organizaci trhů, „snídaňových směrnicích“ a sekundárních právních předpisech o společné organizaci trhů). Brusel: Evropská komise. https://doi.org/10.2762/475831.

(11)    Evropská komise (2020). Evaluation of marketing standards (Hodnocení obchodních norem). Pracovní dokument útvarů Komise SWD/2020/0230.

(12)    Russo, C. et al. (2022). Workshop on Marketing Standards: Benefits and costs of EU marketing standards for agri-food products (Workshop o obchodních normách. Přínosy a náklady obchodních norem EU pro zemědělsko-potravinářské produkty). Technická zpráva Společného výzkumného střediska. Lucemburk: Evropská unie. https://doi.org/10.2760/635080.

(13)    [to be completed by OP]

(14)    [to be completed by OP]

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(16)     https://undocs.org/A/RES/71/313 .

(17)    Sdělení Komise – Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády, COM(2021) 118.

(18)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(19)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(20)    Směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47).

(21)    Směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 58).

(22)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/12/EU ze dne 19. dubna 2012, kterou se mění směrnice Rady 2001/112/ES o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 115, 27.4.2012, s. 1).

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9).

(24)    Směrnice Rady 2001/113/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 67).

(25)    Směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin (Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40).

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(27)    Směrnice Rady 2001/114/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě (Úř. věst. L 15, 17.1.2002, s. 19).

(28)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29).

(29)    Směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 27).

(30)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla (Úř. věst. L 61, 18.3.1995, s. 1).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 21.4.2023

COM(2023) 201 final

PŘÍLOHY

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu, 2001/112/ES o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě, 2001/113/ES o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě a 2001/114/ES o některých druzích zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě

{SEC(2023) 162 final} - {SWD(2023) 97 final} - {SWD(2023) 98 final}

PŘÍLOHA I

Přílohy I a III směrnice 2001/112/ES se mění takto:

1)Příloha I se mění takto:

a)v části I se doplňuje nový bod 6, který zní:

„6. a) Ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru

Produkt získaný z produktu definovaného v bodě 1 písm. a), z něhož byly odstraněny přirozeně se vyskytující cukry nejméně z 30 % postupem schváleným za podmínek stanovených v části II bodě 3 přílohy I, který zachovává všechny ostatní základní fyzikální, chemické, organoleptické a výživové vlastnosti průměrného druhu šťávy z ovoce, z něhož pochází.

Směs ovocné šťávy se sníženým obsahem cukru a ovocné šťávy a/nebo ovocné dřeně je při výrobě ovocné šťávy se sníženým obsahem cukru přípustná.

b) Ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru z koncentrátu

Produkt získaný z produktů definovaných v bodě 1 písm. b) nebo v bodě 2, z něhož byly odstraněny přirozeně se vyskytující cukry nejméně z 30 % za použití postupu povoleného za podmínek stanovených v bodě 3 části II přílohy I, který zachovává všechny ostatní základní fyzikální, chemické, organoleptické a výživové vlastnosti průměrného druhu šťávy z ovoce, z něhož pochází, a který byl zředěn pitnou vodou splňující kritéria stanovená ve směrnici 98/83/ES.

Směs ovocné šťávy se sníženým obsahem cukru z koncentrátu a ovocné šťávy, ovocné šťávy z koncentrátu, ovocné dřeně a/nebo ovocné dřeně z koncentrátu je při výrobě ovocné šťávy se sníženým obsahem cukru z koncentrátu přípustná.“;

b)část II se mění takto:

i) bod 2 se mění takto:

– třetí odrážka se nahrazuje tímto:

„– v případě ovocných šťáv, ovocných šťáv z koncentrátu, koncentrovaných ovocných šťáv, ovocných šťáv se sníženým obsahem cukru a ovocných šťáv se sníženým obsahem cukru z koncentrátu: vrácené aroma, dužnina a buňky,“

– pátá odrážka se nahrazuje tímto:

„– v případě ovocných nektarů: vrácené aroma, dužnina a buňky; cukry nebo med nejvýše do 20 % celkové hmotnosti hotových produktů uvedených v části I přílohy IV, 15 % celkové hmotnosti hotových produktů uvedených v části II přílohy IV a 10 % celkové hmotnosti hotových produktů uvedených v části III přílohy IV; nebo sladidla.

Tvrzení, že do ovocného nektaru nebyly přidány cukry, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze použít pouze tehdy, pokud nebyly do produktu přidány žádné monosacharidy ani disacharidy ani žádná jiná potravina používaná pro své sladivé vlastnosti, včetně sladidel vymezených v nařízení (ES) č. 1333/2008. Pokud se cukry v ovocném nektaru vyskytují přirozeně, mělo by na etiketě být rovněž uvedeno „obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“.“,

– sedmá odrážka se nahrazuje tímto:

„– v případě produktů vymezených v bodech 1 až 6 části I pro úpravu kyselé chuti: citrónová šťáva nebo šťáva z kyselých lajmů nebo koncentrovaná citrónová šťáva nebo šťáva z kyselých lajmů do výše 3 g na litr šťávy, vyjádřeno jako bezvodá kyselina citrónová,“

– doplňuje se nová odrážka, která zní:

„– v případě ovocné šťávy se sníženým obsahem cukru: voda v míře nezbytně nutné k obnovení úbytku vody v důsledku procesu snižování obsahu cukru.“;

ii) bod 3 se mění takto:

– třináctá odrážka se nahrazuje tímto:

„– bílkoviny rostlinného původu z pšenice, hrachu, brambor nebo slunečnicových semen používané pro čiření.“,

– doplňuje se nová odrážka, která zní:

„– postupy odstraňování přirozeně se vyskytujících cukrů, pokud jsou zachovány všechny ostatní základní fyzikální, chemické, organoleptické a nutriční vlastnosti průměrného druhu šťávy z ovoce, z něhož pochází: membránová filtrace, kvasinková fermentace.“;

2)příloha III se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III

ZVLÁŠTNÍ NÁZVY NĚKTERÝCH PRODUKTŮ UVEDENÝCH V PŘÍLOZE I

I. Zvláštní označení, která mohou být použita pouze v jazyce označení

a) „vruchtendrank“ pro ovocné nektary;

b) „Süßmost“

Název „Süßmost“ lze použít pouze ve spojení s názvy produktů „Fruchtsaft“ nebo „Fruchtnektar“:

i) pro ovocný nektar získaný výlučně z ovocných šťáv, koncentrovaných ovocných šťáv nebo ze směsi těchto produktů, které nejsou v přírodním stavu vhodné ke spotřebě z důvodu vysoké přirozené kyselosti;

ii) pro ovocnou šťávu získanou z jablek nebo hrušek, popřípadě s přídavkem jablek, avšak bez přídavku cukru;

c) „succo e polpa“ nebo „sumo e polpa“ pro ovocné nektary získané výlučně z ovocné dřeně nebo z koncentrované ovocné dřeně;

d) „æblemost“ pro jablečnou šťávu bez přídavku cukru;

e) i)„sur … saft“ ve spojení s názvem použitého ovoce (v dánštině) pro šťávy bez přídavku cukru získané z černého, červeného nebo bílého rybízu, třešní, malin, jahod nebo bezinek;

ii) „sød … saft“ nebo „sødet … saft“ ve spojení s názvem použitého ovoce (v dánštině) pro šťávy získané z tohoto ovoce s více než 200 g přídavku cukru na litr;

f) „äppelmust/äpplemust“ pro jablečnou šťávu bez přídavku cukru;

g) „mosto“, synonymum hroznové šťávy;

h) „smiltsērkšķu sula ar cukuru“ nebo „astelpaju mahl suhkruga“ nebo „słodzony sok z rokitnika“ pro šťávy získané z plodů/bobulí rakytníku řešetlákového s nejvýše 140 g přidaného cukru na litr.

II. Zvláštní označení, která mohou být použita v úředním jazyce (jazycích) členského státu, v němž je produkt uváděn na trh

a) „kokosová voda“ pro produkt, který se získává přímo z kokosového ořechu bez vylisování kokosové dužiny, jako synonymum kokosové šťávy.“

PŘÍLOHA II

Příloha I směrnice 2001/113/ES se mění takto:

1)část I se mění takto:

a)první a druhá odrážka se nahrazují tímto:

„– „Džemem“ se rozumí směs cukrů, pulpy nebo dřeně jednoho nebo více druhů ovoce a vody o vhodné rosolovité konzistenci. Džem z citrusových plodů však může být vyroben z celého plodu nakrájeného na proužky nebo plátky.

Členské státy však mohou s ohledem na společenské zvyklosti povolit, aby se pro výrobek s názvem „džem“ používal výraz „marmeláda“.

Množství pulpy nebo dřeně použité k výrobě 1 000 g konečného výrobku nesmí být menší než:

– 450 g obecně,

– 350 g u červeného rybízu, jeřabin, rakytníku, černého rybízu, šípků a kdoulí,

– 250 g u zázvoru,

– 230 g u plodů kešu,

– 80 g u plodů mučenky.

– „Džemem výběrovým (Extra)“ se rozumí směs cukrů, nezahuštěné pulpy jednoho nebo více druhů ovoce a vody přivedená do vhodné rosolovité konzistence. Džem výběrový šípkový (Extra) a džem výběrový (Extra) z malin, ostružin, z černého rybízu, borůvek a z červeného rybízu zbavených peciček lze vyrábět výlučně nebo zčásti z nekoncentrované dřeně z příslušného ovoce. Výběrový džem z citrusových plodů (Extra) však může být vyroben z celého plodu, nasekaného na proužky nebo plátky.

Členské státy však mohou s ohledem na společenské zvyklosti povolit, aby se pro výrobek s názvem „džem výběrový (Extra)“ používal výraz „marmeláda výběrová (Extra)“.

Tyto druhy ovoce nemohou být při výrobě džemu výběrového (Extra) smíseny s jinými druhy: jablka, hrušky, švestky a slívy s neoddělujícími se peckami, melouny, melouny vodní, hrozny, dýně, okurky a rajčata.

Množství pulpy použité k výrobě 1 000 g konečného výrobku nesmí být menší než:

– 550 g obecně,

– 450 g u červeného rybízu, jeřabin, rakytníku, černého rybízu, šípků a kdoulí,

– 350 g u zázvoru,

– 290 g u plodů kešu,

– 100 g u plodů mučenky.“;

b)pátá a šestá odrážka se nahrazují tímto:

„– „Citrusovou marmeládou“ se rozumí směs vody, cukrů a jednoho nebo několika těchto výrobků získaných z citrusových plodů zpracovaná do vhodné rosolovité konzistence: pulpy, dřeně, šťávy, vodných extraktů a kůry.

Množství citrusových plodů použitých k výrobě 1 000 g konečného výrobku nesmí být menší než 200 g, z čehož musí být alespoň 75 g získáno z endokarpu.

– Název „rosolová marmeláda“ smí být použit pouze tehdy, pokud výrobek definovaný jako citrusová marmeláda neobsahuje žádnou nerozpustnou látku, kromě případného malého množství jemně nakrájené kůry.“;

2)část II se nahrazuje tímto:

„II. Obsah rozpustné sušiny stanovený refraktometricky ve výrobcích vymezených v části I musí být nejméně 60 %, kromě výrobků, které splňují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006***, pokud jde o snížený obsah cukru, a výrobků, v nichž byly cukry zcela nebo zčásti nahrazeny sladidly.

Aniž je však dotčen čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011, mohou členské státy s cílem zohlednit některé zvláštní případy povolit vyhrazené názvy pro výrobky vymezené v části I, u nichž je obsah rozpustné sušiny menší než 60 %.

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9).“