—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na článek 222 této smlouvy,

—

s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a zejména na čl. 42 odst. 7 této smlouvy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/588 ze dne 15. března 2023, kterým se zavádí Program Unie pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027 (1),

—

s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 10. března 2023 nazvané „Kosmická strategie Evropské unie pro bezpečnost a obranu“ (JOIN(2023)0009),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii, o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice o bezpečnosti sítí a informací 2) (3),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 14. listopadu 2022, kterým se hodnotí pokrok dosažený zúčastněnými členskými státy při plnění závazků přijatých v rámci stálé strukturované spolupráce (4),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2022 o analýze nedostatků v oblasti investic do obrany a dalším postupu (JOIN(2022)0024),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (5),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/698 ze dne 30. dubna 2021 o bezpečnosti systémů a služeb zavedených, provozovaných a využívaných v rámci Kosmického programu Unie, které mohou mít dopad na bezpečnost Unie, a o zrušení rozhodnutí 2014/496/SZBP (6),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. února 2022 nazvané „Plán pro technologie s kritickým významem pro obranu a bezpečnost“ (COM(2022)0061),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. února 2021 nazvané „Akční plán pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem“ (COM(2021)0070),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. prosince 2020 nazvané „Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu“ (JOIN(2020)0018),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/797 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (8),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA, o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (9),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (10),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (11),

—

s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: Silnější Evropa – globální strategie Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku“ zveřejněný dne 28. června 2016,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. února 2013 nazvané „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor“ (JOIN(2013)0001),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/401/SZBP ze dne 26. června 2014 o satelitním středisku Evropské unie a o zrušení společné akce 2001/555/SZBP o zřízení satelitního střediska Evropské unie (12),

—

s ohledem na společná prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO podepsaná dne 8. července 2014, 10. července 2018 a 10. ledna 2023,

—

s ohledem na strategickou koncepci NATO na rok 2022 ze dne 29. června 2022,

—

s ohledem na celkovou politiku NATO pro oblast vesmíru ze dne 17. ledna 2022,

—

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 13. července 2021 o snižování kosmických hrozeb prostřednictvím norem, pravidel a zásad odpovědného chování a na příslušnou rezoluci Valného shromáždění OSN 76/231 ze dne 24. prosince 2021,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 77/41 ze dne 7. prosince 2022 o destruktivních testech přímo stoupajících protidružicových raket,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 75/36 ze dne 7. prosince 2020 o snižování kosmických hrozeb prostřednictvím norem, pravidel a zásad odpovědného chování,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 62/217 ze dne 22. prosince 2007 o mezinárodní spolupráci při mírovém využívání kosmického prostoru,

—

s ohledem na Smlouvu OSN o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, která byla přijata na 1499. plenárním zasedání dne 19. prosince 1966,

—

s ohledem na otevřenou pracovní skupinu OSN pro snižování kosmických hrozeb prostřednictvím norem, pravidel a zásad odpovědného chování, která byla zřízena rezolucí 76/231,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. května 2023 o technologiích s kritickým významem pro obranu a bezpečnost: současný stav a budoucí výzvy (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2023 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2022 (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o provádění směrnice 2009/81/ES týkající se veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a směrnice 2009/43/ES týkající se transferů produktů pro obranné účely (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o stavu schopností EU v oblasti kybernetické obrany (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech (17),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o kybernetické obraně (18),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2016 o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. dubna 2014 o komplexním přístupu EU a jeho dopadech na soudržnost vnější činnosti EU (20),

—

s ohledem na Smlouvu o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou ze dne 5. srpna 1963,

—

s ohledem na Úmluvu o zákazu vojenského nebo jakéhokoliv jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí ze dne 10. prosince 1976,

—

s ohledem na plán pro změnu klimatu a obranu ze dne 9. listopadu 2020,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0334/2023),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie má programy a schopnosti, které z ní činí kosmickou mocnost;

B.

vzhledem k tomu, že Kosmický program EU a program Unie pro bezpečnou konektivitu (IRIS2) jsou důležité pro evropskou bezpečnost a obranu a pro to, aby EU mohla vystupovat jako důvěryhodný aktér na mezinárodní scéně;

C.

vzhledem k tomu, že činnosti EU v oblasti vesmíru významně přispívají k bezpečnosti občanů v EU i mimo ni; vzhledem k tomu, že toho by žádný jednotlivý členský stát nemohl dosáhnout sám;

D.

vzhledem k tomu, že OSN zřídila otevřenou pracovní skupinu pro snižování kosmických hrozeb prostřednictvím norem, pravidel a zásad odpovědného chování, která se zabývá ochranou kosmických systémů před hrozbami ze strany států;

E.

vzhledem k tomu, že podle Strategického kompasu i podle kosmické strategie EU pro bezpečnost a obranu má vesmír velký význam jako strategická oblast, v níž své civilní, vojenské a hospodářské zájmy prosazují stále asertivnější mocnosti, které se mohou dostat do vzájemného konfliktu;

F.

vzhledem k tomu, že Versailleské prohlášení ze dne 10. a 11. března 2022 zdůrazňuje potřebu vyšších investic do strategických podpůrných schopností, včetně kybernetické bezpečnosti a kosmické konektivity, s cílem posílit obranné schopnosti EU a její operační schopnost při provádění společných bezpečnostních a obranných politik a dalších politik Unie v oblastech, jako je vnější činnost, správa hranic, ochrana kritických prostředků, řešení krizí, humanitární pomoc a pomoc při katastrofách;

G.

vzhledem k tomu, že plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu prokázala potřebnost a strategickou hodnotu satelitních snímků a bezpečné konektivity při identifikaci vojenských cílů, manévrování a obraně, ale odhalila také výzvy, které by – vzhledem k úzkým vazbám mezi oblastmi vesmíru a kybernetiky – měly být řešeny cestou iniciativ mezinárodní správy zaměřených na vesmírné a kybernetické otázky;

H.

vzhledem k tomu, že kosmická bezpečnost má zásadní význam pro zajištění celosvětové stability a může pomoci zmírňovat dopad konfliktů nebo zcela konfliktům bránit;

I.

vzhledem k tomu, že kosmické schopnosti Unie a jejích členských států zajišťují činnosti podstatné pro hospodářství, vědecký výzkum a fungování našich společností;

J.

vzhledem k tomu, že kosmické prostředky mají dvojí užití – slouží civilním účelům, ale současně mají velký význam pro bezpečnost a obranu; vzhledem k tomu, že kosmické schopnosti se staly nezbytnými nejen pro nezávislé hodnocení, rozhodování a jednání, ale jsou nepostradatelné také pro provádění civilních a vojenských operací EU a jejích členských států;

K.

vzhledem k tomu, že Evropské unii hrozí riziko, že přijde o autonomní přístup do vesmíru, takže již nebude moci vysílat své civilní a vojenské družice; vzhledem k tomu, že ztráta přístupu do vesmíru by vedla k ohrožení bezpečnosti, protože EU by byla nucena řídit své mise ze zemí mimo území EU a využívat neevropské nosné rakety;

L.

vzhledem k tomu, že provozovat činnost ve vesmíru se stává mnohem běžnějším, z čehož plyne zvyšující se riziko kolizí a rostoucí množství kosmického smetí a stoupá i počet státních a soukromých subjektů působících v této oblasti; vzhledem k tomu, že v oblasti využití kosmického prostoru probíhá technologické a komerční soupeření a sílí konkurenční boj mezi mezi státy s Kosmickým programem, takže stoupá i potenciál pro eskalaci;

M.

vzhledem k tomu, že rychlý rozvoj soukromého podnikání v oblasti letů do kosmu („new space“) sice nabízí příležitosti pro inovace ve spolupráci s členskými státy, ale představuje rovněž určité výzvy, neboť komerční využití kosmu může mít negativní dopady na kosmickou bezpečnost; vzhledem k tomu, že tyto soukromé kapacity, například satelitní služby Starlink, jsou se smíšenými výsledky využívány v kontextu ruské ilegální útočné války proti Ukrajině;

N.

vzhledem k tomu, že toto zbrojení vede k rozvoji prostředků k neutralizaci nebo dokonce zničení kosmických lodí;

O.

vzhledem k tomu, že hrozby pro kosmické, civilní a vojenské schopnosti Evropské unie a jejích členských států, ať už jsou náhodné či úmyslné, jsou dnes mnohem početnější, jsou obtížně zjistitelné a těžko se hledá jejich zdroj, a vzhledem k nárůstu nepřátelského chování založeného na nejednoznačnosti nebo zastrašování;

P.

vzhledem k tomu, že úmyslné vytváření oblastí kosmické tříště nepřátelskými subjekty, například za použití protidružicových raket, může vést ke kaskádovým kolizím (Kesslerův syndrom), které by znemožnily bezpečný přístup do vesmíru;

Q.

vzhledem k tomu, že neexistuje společná mezinárodní vize prahových hodnot pro reakci na určité jednání v kosmickém prostoru; vzhledem k tomu, že tento nedostatek může vést k náhodné nebo neúmyslné eskalaci;

R.

vzhledem k tomu, že tyto hrozby mají rovněž závažné důsledky pro humanitární pomoc a krizové řízení, neboť kosmické služby jsou často využívány k poskytování pomoci lidem postiženým mimořádnými událostmi (přírodními katastrofami nebo ozbrojenými konflikty); vzhledem k tomu, že ke sledování a řešení těchto výzev, včetně dopadů změny klimatu, je nutné, aby v oblasti kosmických služeb vznikl přístup založený na spolupráci;

S.

vzhledem k tomu, že evropské kosmické schopnosti nejsou dostatečně zabezpečené, přičemž některá evropská kosmická odvětví jsou stále závislá na třetích zemích; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují rozdíly v tom, do jaké míry jsou jejich vnitrostátní kosmické systémy chráněny a financovány; vzhledem k tomu, že chybí schopnost rychlé a účinné reakce v případě kosmické krize;

T.

vzhledem k tomu, že vesmír je rychle rostoucím hospodářským odvětvím; vzhledem k tomu, že podle zprávy o koordinovaném každoročním přezkumu obrany z roku 2022 se zdá, že oblasti vesmíru a kyberprostoru jsou méně financovány než tradiční oblasti, jako je vzduch, pevnina a moře; vzhledem k tomu, že souhrnné roční výdaje členských států na civilní kosmické operace odpovídají pouhé šestině výdajů Spojených států a jsou podstatně nižší než výdaje Číny; vzhledem k tomu, že v důsledku těchto velkých rozdílů je obtížné dosáhnout cíle EU, kterým je otevřená strategická autonomie ve vesmíru;