EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.5.2023

COM(2023) 610 final

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Francie na rok 2023 a stanovisko Rady k programu stability Francie z roku 2023

{SWD(2023) 610 final}

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Francie na rok 2023 a stanovisko Rady k programu stability Francie z roku 2023

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 3 , kterým byl zřízen Nástroj pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný EU. V souladu s prioritami evropského semestru přispívá k hospodářskému a sociálnímu oživení a k provádění udržitelných reforem a investic, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace a zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Pomáhá rovněž posílit veřejné finance, podnítit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, zlepšit územní soudržnost v rámci EU a podpořit setrvalé provádění evropského pilíře sociálních práv. Maximální finanční příspěvek na členský stát v rámci Nástroje pro oživení a odolnost byl dne 30. června 2022 aktualizován v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241.

(2)Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu 2023 4 , jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2023. Priority analýzy v rámci čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti potvrdila 23. března 2023 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování 2023, ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, jež by mohly být postiženy nerovnováhami nebo by u nich takové postižení mohlo hrozit a u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Téhož dne Komise rovněž přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Francie na rok 2023. Komise taktéž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 16. května 2023, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2023, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a kterou Rada přijala dne 13. března 2023.

(3)Třebaže ekonomiky EU vykazují pozoruhodnou odolnost, stále na ně negativně dopadá geopolitická situace. Evropská unie pevně stojí při Ukrajině a její agenda hospodářské a sociální politiky se zároveň zaměřuje na snižování negativního dopadu energetických otřesů na zranitelné domácnosti i podniky v krátkodobém horizontu a na pokračování dosavadní práce na zelené a digitální transformaci, podpoře udržitelného a inkluzivního růstu, ochraně makroekonomické stability a zvyšování odolnosti ve střednědobém horizontu. Silně se také soustřeďuje na zvyšování konkurenceschopnosti a produktivity EU.

(4)Dne 1. února 2023 vydala Komise sdělení „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“ 5 , jehož záměrem je posílit konkurenceschopnost unijního průmyslu s nulovými čistými emisemi a podpořit rychlý přechod ke klimatické neutralitě. Plán doplňuje pokračující úsilí v rámci Zelené dohody pro Evropu a plánu REPowerEU. Cílem plánu je vytvořit příznivější prostředí, aby se zvýšila unijní výrobní kapacita u technologií a produktů s nulovými čistými emisemi nezbytných ke splnění ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu a byl zajištěn přístup k relevantním kritickým surovinám, mimo jiné prostřednictvím diverzifikovaného zajišťování zdrojů, patřičného využívání geologických zdrojů v členských státech a maximální recyklace surovin. Plán se opírá o čtyři pilíře: předvídatelné a zjednodušené právní prostředí, rychlejší přístup k financování, zlepšování dovedností a otevřený obchod pro odolné dodavatelské řetězce. Dne 16. března 2023 pak Komise vydala sdělení „Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030“ 6 , jež je postaveno na devíti vzájemně se posilujících stimulech a jeho cílem je vytvoření regulačního rámce, který bude podporovat růst. Sdělení vytyčuje politické priority, které se soustředí na aktivní zajišťování strukturálních zlepšení, dobře zacílených investic a regulačních opatření, aby byly EU a její členské státy v dlouhodobém výhledu konkurenceschopné. Níže uvedená doporučení pomáhají tyto priority řešit.

(5)V roce 2023 se evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik nadále vyvíjí v souladu s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost. Stále platí, že pro naplnění politických priorit v rámci evropského semestru je zásadně důležité plné provedení plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány řeší veškerá relevantní doporučení pro jednotlivé země vydaná v posledních letech nebo jejich významnou část. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019, 2020 a 2022 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241.

(6)Nařízení o plánu REPowerEU 7 přijaté dne 27. února 2023 má za cíl rychle ukončit závislost EU na dovozu fosilních paliv z Ruska. To přispěje k energetické bezpečnosti a diverzifikaci dodávek energií v EU a povede k širšímu využívání obnovitelných zdrojů energie, k zvýšení kapacity pro ukládání energie a k zlepšení energetické účinnosti. Nařízení členským státům umožňuje doplnit do národního plánu pro oživení a odolnost novou kapitolu REPowerEU za účelem financování klíčových reforem a investic, jež pomohou dosáhnout cílů plánu REPowerEU. Zmíněné reformy a investice také pomohou zvýšit konkurenceschopnost unijního průmyslu s nulovými čistými emisemi, o které usiluje Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, a plnit doporučení pro jednotlivé země, která souvisejí s energetikou a byla členským státům vydána v roce 2022 a případně v roce 2023. Nařízení o plánu REPowerEU zavádí novou kategorii nevratné finanční podpory, která je členským státům k dispozici na financování nových reforem a investic souvisejících s energetikou v rámci jejich plánů pro oživení a odolnost.

(7)Dne 8. března 2023 přijala Komise sdělení poskytující pokyny v oblasti fiskální politiky na rok 2024. Jeho cílem je podpořit přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států a posílit tím koordinaci politik 8 . Komise v něm vzpomenula, že na konci roku 2023 bude deaktivována obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu. Pro roky 2023–2024 vyzvala k fiskálním politikám, které zajistí střednědobou udržitelnost dluhu a udržitelným způsobem zvýší potenciální růst. Členské státy byly vyzvány, aby ve svých programech stability a konvergenčních programech z roku 2023 nastínily, jak jejich fiskální plány zajistí dodržení referenční hodnoty pro schodek ve výši 3 % HDP a věrohodné a trvalé snížení dluhu nebo udržení dluhu na obezřetné úrovni ve střednědobém horizontu. Komise vybídla členské státy, aby postupně ukončily vnitrostátní fiskální opatření, která zavedly na ochranu domácností a podniků v souvislosti s prudkým zdražením energií, a začaly u těch nejméně cílených. Uvedla, že pokud by bylo nutné podpůrná opatření prodloužit kvůli novým energetickým tlakům, měly by je členské státy zaměřit mnohem lépe než v minulosti na zranitelné domácnosti a podniky. Fiskální doporučení budou podle Komise kvantifikovaná, diferencovaná a formulovaná na základě čistých primárních výdajů, jak je navrženo v jejím sdělení o směrech pro reformu rámce správy ekonomických záležitostí EU 9 . Na základě doporučení Komise by všechny členské státy měly i nadále chránit investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné využívání prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost i z dalších fondů EU, a to zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci a cíle odolnosti. Komise uvedla, že v souladu se stávajícími právními předpisy navrhne Radě, aby postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zahájila na jaře 2024 na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023.

(8)Dne 26. dubna 2023 předložila Komise legislativní návrhy na provedení komplexní reformy pravidel EU pro správu ekonomických záležitostí. Hlavním cílem návrhů je posílit udržitelnost veřejného dluhu a podpořit udržitelný a inkluzivní růst ve všech členských státech prostřednictvím reforem a investic. Návrhy mají za cíl poskytnout členským státům větší kontrolu nad koncipováním jejich střednědobých plánů a zároveň zavést přísnější režim prosazování, aby se zajistilo, že budou plnit závazky přijaté ve svých střednědobých fiskálně-strukturálních plánech. Cílem je dokončit legislativní činnost v roce 2023.

(9)Dne 28. dubna 2021 předložila Francie Komisi v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 13. července 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Francie 10 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Francie uspokojivě splnila příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž absence zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.

(10)Dne 11. května 2023 předložila Francie svůj národní program reforem na rok 2023 a dne 11. května 2023 svůj program stability z roku 2023 v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány společně. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2023 rovněž zprávy, které Francie dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost.

(11)Dne 24. května 2023 zveřejnila Komise zprávu o Francii 11 pro rok 2023. Posoudila pokrok, který Francie učinila při plnění příslušných doporučení, jež pro ni přijala Rada v letech 2019 až 2022, a zhodnotila, jak Francie provádí plán pro oživení a odolnost. Vycházejíc z této analýzy, zpráva o Francii poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a na nové a vznikající výzvy. Posoudila rovněž pokrok Francie při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(12)Komise v případě Francie provedla hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 a dne 24. května 2023 zveřejnila jeho výsledky 12 . Dospěla k závěru, že se Francie potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Zejména slabiny související s vysokým veřejným dluhem a konkurenceschopností a nízkým růstem produktivity, které mají přeshraniční význam, sice přetrvávají, ale vykazují určité známky zlepšení. Od oživení HDP v roce 2021, které následovalo po nárůstu během pandemie, se veřejný dluh snižuje. V roce 2022 různá fiskální opatření výrazně zmírnila dopad energetické krize, ale zpomalila snižování dluhu. Předpokládá se, že dluh bude v letošním a příštím roce dále klesat, ale pokud nebudou přijata žádná politická opatření, očekává se, že bude mít opět vzestupnou tendenci, zůstane na vysoké úrovni a nad úrovní před pandemií a budou přetrvávat značné problémy v oblasti střednědobé udržitelnosti veřejných financí. Politická opatření přijatá v posledních letech s cílem posílit potenciální růst by mohla pomoci napravit předpokládaný nárůst veřejného dluhu ve střednědobém horizontu. Bylo přijato několik reforem na podporu nákladové konkurenceschopnosti. Již je patrný drobný pozitivní dopad na konkurenceschopnost a očekává se, že jejich plný dopad se projeví v nadcházejících letech. Podobně se očekává, že z účinného provádění plánovaných investic a reforem bude mít prospěch i produktivita práce. Francouzská ekonomika vykazovala v uplynulém roce odolnost, neboť nákladová konkurenceschopnost byla méně ovlivněna růstem cen energií než ve zbytku eurozóny. V důsledku dalšího oživení přeshraničního cestovního ruchu a leteckého průmyslu, které byly výrazně zasaženy pandemií, se zlepšuje vývoz. Zatímco dluh soukromého sektoru se během nejhoršího období pandemie zvýšil, vyšší objem úvěrů podnikům šel ruku v ruce se zvýšením vlastního kapitálu a akumulací rezerv v oblasti likvidity. Snižování veřejného i soukromého dluhu mohou ztížit vyšší úrokové sazby. Politická reakce byla příznivá, ale přetrvávají problémy, které se týkají především řízení veřejných financí. Pro další omezení slabin je i nadále zásadní účinné provádění nedávno přijatých reforem, zejména pokud jde o reformu řízení veřejných financí a nový mechanismus pro provádění každoročních hodnocení veřejných výdajů. Obě opatření mají zásadní význam pro další omezování výdajů a udržení trvale klesajícího trendu veřejného dluhu. Vláda navíc přijala reformu veřejného důchodového systému, která by k udržitelnosti veřejného dluhu měla přispět.

(13)Na základě údajů potvrzených Eurostatem 13 se schodek veřejných financí Francie snížil ze 6,5 % HDP v roce 2021 na 4,7 % v roce 2022, zatímco veřejný dluh klesl ze 112,9 % HDP na konci roku 2021 na 111,6 % na konci roku 2022. Dne 24. května 2023 zveřejnila Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie 14 ; tato zpráva se zabývala rozpočtovou situací Francie, neboť její schodek veřejných financí překročil v roce 2022 referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a její veřejný dluh překročil referenční hodnotu 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě a země nedodržela doporučenou hodnotu pro snižování dluhu. Zpráva dospěla k závěru, že kritéria schodku a dluhu nejsou splněna. V souladu se sdělením ze dne 8. března 2023 15 Komise na jaře 2023 rovněž nenavrhla zahájit nové postupy při nadměrném schodku; naopak uvedla, že navrhne Radě, aby postupy při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zahájila na jaře 2024 na základě výsledků plnění rozpočtu za rok 2023. Francie by tuto skutečnost měla zohlednit při plnění svého rozpočtu na rok 2023 a při přípravě návrhu rozpočtového plánu na rok 2024.

(14)Na saldo veřejných financí dopadají opatření fiskální politiky, která byla přijata ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií. V roce 2022 mezi tato opatření snižující příjmy patřilo snížení vnitrostátní daně z konečné spotřeby elektřiny, zatímco tato opatření zvyšující výdaje zahrnovala přímé dotace na kompenzaci dodavatelům plynu a elektřiny za strop pro regulované ceny plynu a elektřiny, dotace na omezení růstu maloobchodních cen pohonných hmot v dopravě a energeticky náročným podnikům, jakož i transfery domácnostem s nízkými příjmy. Náklady na tato opatření byly částečně kompenzovány novými daněmi z neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů energie, konkrétně mimořádnou solidární daní pro společnosti vyrábějící fosilní paliva a rafinérské společnosti a mechanismem pro omezení příjmů z výroby elektřiny na inframarginálních trzích, jakož i příjmy z nepřímých daní od výrobců obnovitelné energie a nižšími dotacemi pro výrobce obnovitelné energie, které vyplývají z pozitivního rozdílu mezi trhem a referenčními cenami elektřiny. Komise odhaduje čisté rozpočtové náklady na tato opatření v roce 2022 na 0,9 % HDP. Odhadované náklady na dočasná mimořádná opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 zároveň klesly ze 2,6 % v roce 2021 na 0,5 % HDP v roce 2022.

(15)Dne 18. června 2021 Rada Francii 16 doporučila, aby v roce 2022 využila Nástroj pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic na podporu oživení a zároveň sledovala obezřetnou fiskální politiku. Kromě toho by Francie měla zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů.

(16)Podle odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky 17 v roce 2022 podpůrné ve výši –2,0 % HDP. V souladu s doporučením Rady Francie nadále podporovala oživení investicemi, které jsou financovány z Nástroje pro oživení a odolnost. Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU činily v roce 2022 celkem 0,6 % HDP (0,7 % HDP v roce 2021). Nepatrné snížení výdajů financovaných z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU v roce 2022 bylo způsobeno tím, že plán byl v prvních dvou letech prováděn předsunutím finančních prostředků. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky 18 bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,1 procentního bodu. V souladu s doporučením Rady proto Francie zachovala investice financované z vnitrostátních zdrojů. Zároveň příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky měl expanzivní povahu a činil 1,7 procentního bodu. Tento významný expanzivní příspěvek zahrnoval dodatečný vliv opatření fiskální politiky ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií (dodatečné čisté rozpočtové náklady ve výši 0,8 % HDP). K růstu čistých primárních běžných výdajů zároveň přispěla indexace důchodů, sociálních dávek a mezd ve veřejném sektoru (0,4 % HDP). Francie proto růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů dostatečně neomezila. Významný expanzivní příspěvek běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl pouze částečně způsoben opatřeními k řešení hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií, jakož i náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny.

(17)Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce v programu stability, je pro rok 2023 a poté příznivý. Vláda předpokládá, že reálný HDP vzroste v roce 2023 o 1,0 % a v roce 2024 o 1,6 %. Pro srovnání, jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá nižší růst reálného HDP ve výši 0,7 % v roce 2023 a 1,4 % v roce 2024, zejména v důsledku nižších příspěvků k růstu domácí poptávky v roce 2023 vyplývajících z tvorby hrubého fixního kapitálu a zásob a vnější poptávky v roce 2024.

(18)Ve svém programu stability z roku 2023 vláda očekává, že poměr schodku veřejných financí stoupne v roce 2023 na 4,9 % HDP. Nárůst v roce 2023 odráží zejména zpomalení hospodářské činnosti a očekávané výpadky příjmů. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl podle projekcí v programu snížit ze 111,6 % na konci roku 2022 na 109,6 % na konci roku 2023. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá v roce 2023 schodek veřejných financí ve výši 4,7 % HDP. To je méně než schodek předpovídaný v programu stability, a to zejména díky vyšší daňové elasticitě, kterou Komise očekává a která povede k vyšším příjmům. Jarní prognóza Komise z roku 2023 očekává obdobný poměr veřejného dluhu k HDP, a to ve výši 109,6 % na konci roku 2023.

(19)Očekává se, že na saldo veřejných financí budou v roce 2023 nadále dopadat opatření fiskální politiky přijatá ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků růstu cen energií. Sestávají z opatření prodloužených z roku 2022, zejména ze snížení vnitrostátní daně z konečné spotřeby elektřiny a přímých dotací na kompenzaci dodavatelům plynu a elektřiny za strop pro regulované ceny plynu a elektřiny, a nových opatření, jako je testovaný poukaz na pohonné hmoty v dopravě („chèque carburant“) pro domácnosti s nízkými příjmy, která nahradila všeobecnou slevu uplatňovanou v roce 2022, a dotace mikropodnikům a malým a středním podnikům, které nemají prospěch z regulovaných sazeb elektřiny, s cílem pokrýt zvýšení účtů za energie do konce roku 2023. Náklady na tato opatření jsou nadále částečně kompenzovány daněmi z neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů energie, konkrétně mechanismem pro omezení příjmů z výroby elektřiny na inframarginálních trzích, jakož i příjmy z nepřímých daní od výrobců obnovitelné energie a nižšími dotacemi pro výrobce obnovitelné energie, které vyplývají z pozitivního rozdílu mezi trhem a referenčními cenami elektřiny. S přihlédnutím k těmto příjmům se v jarní prognóze Komise z roku 2023 předpokládá, že čisté rozpočtové náklady na podpůrná opatření budou v roce 2023 činit 1,0 % HDP 19 . Zdá se, že většina opatření v roce 2023 není zaměřena na nejzranitelnější domácnosti nebo podniky a nezachovává v plném rozsahu cenový signál ke snížení poptávky po energii a zvýšení energetické účinnosti. V důsledku toho se částka cílených podpůrných opatření, která mají být zohledněna při posuzování souladu s fiskálním doporučením pro rok 2023, v jarní prognóze Komise z roku 2023 odhaduje na 0,2 % HDP v roce 2023 (ve srovnání s 0,1 % HDP v roce 2022). Očekává se, že saldo veřejných financí v roce 2023 bude těžit z postupného ukončování dočasných mimořádných opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 ve výši 0,5 % HDP.

(20)Dne 12. července 2022 Rada doporučila 20 Francii zajistit v roce 2023 obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů pod úroveň střednědobého růstu potenciálního produktu 21 , a brát přitom v potaz pokračující dočasnou a cílenou podporu domácností a podniků, které jsou nejzranitelnější vůči prudkým nárůstům cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Zároveň by se Francie měla připravit na přizpůsobování běžných výdajů vyvíjející se situaci. Francii bylo též doporučeno rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti při zohlednění iniciativy REPowerEU, a to i s využitím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů Unie.

(21)V jarní prognóze Komise z roku 2023 se předpokládá, že nastavení fiskální politiky bude v roce 2023 v kontextu vysoké inflace utlumující (+0,5 % HDP). To navazuje na expanzivní nastavení fiskální politiky v roce 2022 (–2,0 % HDP). Předpokládá se, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 utlumující povahu a bude činit 0,6 % HDP. To zahrnuje zvýšení nákladů na cílená podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejvíce ohroženy prudkým nárůstem cen energií, o 0,1 % HDP. Celkově lze říci, že předpokládaný růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů je v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU v roce 2023 činily 0,4 % HDP, zatímco příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít neutrální povahu 22 . Francie proto plánuje, že bude financovat dodatečné investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, a plánuje, že zachová investice financované z vnitrostátních zdrojů. Plánuje financovat veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti, jako jsou investice v rámci plánu Francie 2030 na podporu investic do nejmodernějšího výzkumu a vývoje a do digitální sféry, jakož i investice do obnovitelné energie v systémech vytápění a renovace veřejných a soukromých budov, opatření na podporu dekarbonizace průmyslu, investice do udržitelné dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU.

(22)Podle programu stability by měl schodek veřejných financí v roce 2024 klesnout na 4,4 % HDP. Pokles v roce 2024 odráží zejména zrušení většiny podpůrných opatření v oblasti energetiky spolu s vyšší daňovou elasticitou. Program očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP zůstane na konci roku 2024 víceméně stabilní na úrovni 109,5 %. Jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky schodek veřejných financí ve výši 4,3 % HDP v roce 2024. To je méně než schodek předpovídaný v programu, a to zejména díky vlivu srovnávací základny vyplývající z již tak nižšího schodku, který Komise předpokládá pro rok 2023. Jarní prognóza Komise z roku 2023 očekává obdobný poměr veřejného dluhu k HDP, a to ve výši 109,5 % na konci roku 2024.

(23)Program stability předpokládá v roce 2024 postupné ukončení většiny podpůrných opatření v oblasti energetiky. Komise v současné době předpokládá čisté náklady na podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 0,2 % HDP v roce 2024. Tyto odhady vycházejí z předpokladu, že nedojde k opětovnému zvýšení cen energií. Zdá se, že podpůrná opatření v oblasti energetiky, která mají v současnosti zůstat v platnosti i v roce 2024, nejsou zaměřena na zranitelné domácnosti nebo podniky. Nezachovávají v plném rozsahu cenový signál ke snížení poptávky po energii a zvýšení energetické účinnosti.

(24)Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 vyzývá k ročnímu zlepšení strukturálního rozpočtového salda směrem ke střednědobému cíli o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP 23 . S ohledem na udržitelnost veřejných financí 24 a potřebu snížit schodek pod referenční hodnotu 3 % HDP by bylo vhodné zlepšit na rok 2024 strukturální saldo alespoň o 0,7 % HDP. K dosažení tohoto zlepšení by neměl růst čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů 25 v roce 2024 překročit 2,3 %, jak je uvedeno v tomto doporučení. Zároveň by měla být postupně ukončována zbývající podpůrná opatření v oblasti energetiky (v současné době odhadována Komisí na 1,0 % HDP v roce 2023) v závislosti na vývoji na trhu s energií, přičemž ukončování by mělo začít od nejméně cílených opatření, a související úspory by měly být použity ke snížení schodku veřejných financí. Na základě odhadů Komise by to vedlo k růstu čistých primárních výdajů pod doporučenou maximální míru růstu pro rok 2024.

(25)Za předpokladu nezměněné politiky jarní prognóza Komise z roku 2023 předpokládá, že čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 porostou o 3,1 %, což je více než doporučená míra růstu. Korekce předpokládaná v prognóze Komise je nižší než úspory plynoucí z postupného úplného ukončení podpůrných opatření v oblasti energetiky. Důvodem jsou zvýšené investice v rámci programu Francie 2030 a úplné zrušení daně z výroby u přidané hodnoty podniků.

(26)Podle programu se očekává, že veřejné investice zůstanou v období 2023–2024 stabilní na úrovni 3,8 % HDP. Program se týká reforem a investic, u nichž se očekává, že přispějí k udržitelnosti veřejných financí a udržitelnému a inkluzivnímu růstu. Patří mezi ně reforma správy veřejných financí a nový mechanismus přezkumu výdajů, reformy důchodového systému a systému podpory v nezaměstnanosti, jakož i investice na podporu zelené a digitální transformace, které jsou rovněž součástí plánu pro oživení a odolnost. Program stability nastiňuje střednědobý fiskální vývoj do roku 2027. Podle programu by měl schodek veřejných financí postupně klesat na 3,7 % HDP v roce 2025, na 3,2 % v roce 2026 a na 2,7 % do roku 2027. Schodek veřejných financí by se proto měl v roce 2027 snížit pod 3 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP by se měl podle projekcí v programu snížit ze 109,5 % na konci roku 2024 na 108,3 % do konce roku 2027.

(27)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Plán pro oživení a odolnost Francie se provádí. Francie předložila jednu žádost o platbu, která odpovídá 38 milníkům a cílům plánu a vedla k celkovému vyplacení částky ve výši 7 400 000 EUR. Milníky odrážejí pokrok v provádění reforem v oblasti veřejných financí, bydlení, mobility, zaměstnanosti, dovedností a zdraví. Několik cílů odráží významné investice v oblasti energetické renovace budov, dekarbonizace průmyslu, čistých vozidel, výzkumu, zaměstnanosti mladých lidí a vzdělávání. V dubnu 2023 Francie předložila revizi svého plánu, včetně kapitoly REPowerEU. Žádost Francie o změnu jejího plánu vychází z potřeby zohlednit vysokou inflaci, k níž došlo v roce 2022, narušení dodavatelského řetězce a revizi maximálního přídělu grantů z Nástroje pro oživení a odolnost směrem dolů. Rychlé začlenění nové kapitoly REPowerEU do plánu pro oživení a odolnost umožní financovat další reformy a investice na podporu strategických cílů Francie v oblasti energetiky a zelené transformace. Pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost i dalších hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jdou nad rámec plánu, je i nadále důležité systematické zapojování místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby měla celková politická agenda širokou podporu.

(28)Komise schválila většinu programových dokumentů Francie v rámci politiky soudržnosti v roce 2022 s výjimkou programu Saint-Martin, který byl přijat dne 20. března 2023. Rychlé provádění programů v rámci politiky soudržnosti komplementárně k plánu pro oživení a odolnost a v synergii s ním, včetně kapitoly REPowerEU, má ve Francii zásadní význam pro dosažení zelené a digitální transformace, zvýšení hospodářské a sociální odolnosti a zajištění vyváženého územního rozvoje.

(29)Kromě hospodářských a sociálních výzev, jimiž se zabývá plán pro oživení a odolnost, čelí Francie řadě dalších výzev v souvislosti s nedostatkem dovedností a nerovnostmi ve vzdělávacím systému, energetickou politikou a zelenou transformací. Řešení těchto problémů by mohlo pomoci zlepšit dovednosti pracovníků, zvýšit produktivitu práce, energetickou účinnost francouzských podniků, a tím i konkurenceschopnost francouzské ekonomiky jako celku.

(30)Nedostatek pracovních sil i nadále roste. Podle průzkumu potřeb pracovních sil („Pôle Emploi“) z roku 2023 očekává 61 % zaměstnavatelů v roce 2023 další potíže s náborem zaměstnanců, zejména pro kvalifikovanou práci ve stavebnictví a průmyslu, což jsou dvě odvětví výrazně ovlivněná zelenou a digitální transformací. V posledních letech Francie zvýšila investice do prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovníků, částečně s podporou Nástroje pro oživení a odolnost. Hodnocení však ukazují, že prohlubování dovedností osob s nízkou kvalifikací stále brání řada překážek, což snižuje účinnost cílených programů, jako je „plán investic do dovedností“. I když účast pracovníků s nízkou kvalifikací na odborné přípravě průběžně stoupá, je i nadále mnohem nižší než u ostatních pracovníků, navíc odborná příprava směřující k získání kvalifikace mívá pro tyto osoby menší přínos. Z toho vyplývá, že prioritou vzdělávacího systému by mělo zůstat další zvyšování počtu mladých lidí, kteří vstupují na trh práce s dostatečnými základními dovednostmi a kvalifikací.

(31)Navzdory celkové úrovni veřejných výdajů nad průměrem OECD a dobrým výsledkům se francouzský vzdělávací systém vyznačuje významným podílem žáků se slabými výsledky. Spolehlivým ukazatelem, jaké bude mít žák výsledky, zůstává jeho socioekonomické zázemí. Obzvláště znepokojující jsou i nadále nedostatečné výsledky a nerovnosti v získaných dovednostech v matematice. Podle vnitrostátních a mezinárodních průzkumů průměrné výsledky v matematice se ve Francii za posledních 30 let trvale zhoršují. Byly podniknuty určité kroky na podporu osvojení základních dovedností, mimo jiné posílením průběžné odborné přípravy učitelů v oblasti matematiky a francouzštiny, která byla zahájena v roce 2019, a přidáním jednoho hodinového podpůrného modulu v matematice a francouzštině v prvním ročníku střední školy od školního roku 2023/24. Plán snížit počet žáků ve třídách ve znevýhodněných veřejných mateřských a základních školách na polovinu byl téměř dokončen a nyní se vyhodnocuje jeho dlouhodobý dopad na výsledky učení u 300 000 dotčených žáků. Značná část znevýhodněných žáků mimo prioritní oblasti z tohoto plánu však nemá žádný prospěch. Navzdory investicím a pokroku přetrvávají problémy také v oblasti přístupu žáků a studentů se zdravotním postižením k běžnému vzdělávacímu systému.

(32)V roce 2022 Francie nadále investovala do systému učňovského vzdělávání a do dalších možností vzdělávání se v praxi, jako je reforma odborného vzdělávání na středních školách. Ačkoli by tato opatření mohla mít pozitivní výsledek, jejich dopad se teprve projeví a bude vyžadovat větší zapojení odborníků a učitelů do navrhování programů. Navzdory opatřením na zlepšení podmínek výuky, včetně zvýšení mezd učitelů, přetrvávají obavy ohledně atraktivity učitelského povolání a vysokého podílu smluvních zaměstnanců, kteří mají často nižší kvalifikaci a méně zkušeností než stálí zaměstnanci a nemají dostatečný přístup k možnostem odborné přípravy. Celkově je poměr počtu učitelů na jednoho studenta stále jedním z nejvyšších v EU.

(33)Francie je ve skladbě zdrojů energie méně závislá na fosilních palivech než ostatní země EU, i když je na jejich dovozu stále závislá. Spotřeba zemního plynu ve Francii klesla v období od srpna 2022 do března 2023 o 16 % ve srovnání s průměrnou spotřebou plynu za stejné období v předchozích pěti letech, což je nad rámec cíle snížení o 15 %. Francie by ve svém úsilí o dočasné snížení poptávky po plynu mohla pokračovat až do 31. března 2024 26 . Současná geopolitická situace a vysoké ceny energií rovněž zvyšují naléhavost toho, aby Francie dále zintenzivnila své úsilí o splnění cílů v oblasti obnovitelné energie, které jsou stanoveny v jejím vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. S 19,1 % hrubé konečné spotřeby obnovitelné energie Francie nesplnila svůj cíl pro rok 2020, tj. 23 % obnovitelné energie. Není ani na dobré cestě k dosažení svého cíle v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030 a zaostává v zavádění obnovitelné energie, zejména pokud jde o výrobu elektřiny a vytápění. Rychlé zavádění obnovitelných zdrojů energie, jako je solární a větrná energie, by přispělo k energetické bezpečnosti Francie a diverzifikaci dodávek tím, že by se snížilo využívání fosilních paliv. Nízkou míru zavádění obnovitelných zdrojů energie lze vysvětlit pomalými a složitými správními postupy souvisejícími s povolováním. Zpoždění při vydávání povolení pro všechny technologie (větrné elektrárny na pevnině a na moři, jakož i solární elektrárny) souvisí s nedostatečnou politickou podporou projektů, nedostatečným plánováním a dlouhými a složitými povolovacími postupy. Existují rovněž problémy s přijetím ze strany veřejnosti a právní problémy, které vytvářejí nejistotu pro investory a developery. K urychlení povolovacího postupu by mohlo dojít přidělením většího počtu zaměstnanců a finančních zdrojů v ústřední správě na regionální úrovni, jakož i v příslušných orgánech a u provozovatelů elektrizačních soustav. Klíčové pro zajištění projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie jsou rovněž zdokonalené postupy územního plánování a rychlejší využívání nabídkových řízení. Francie přijala v roce 2023 zákon o urychlení výroby obnovitelné energie, který uznává, že je třeba výrazně zvýšit výrobu tepla a plynu z obnovitelných zdrojů a zvýšit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů s cílem uspokojit rostoucí potřeby elektrifikace. Bude-li zákon řádně proveden, mohl by podpořit rychlejší zavádění projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. To by mohlo Francii nasměrovat k dosažení cílů do roku 2030.

(34)Aby se úroveň propojení dostala na úroveň 10 %, která je cílem pro rok 2020, má pro integraci velkého podílu obnovitelných zdrojů energie i nadále zásadní význam další podpora přeshraničních propojení elektroenergetických soustav (ve výstavbě nebo plánovaných). Předběžné investice do energetické infrastruktury, a to jak domácí, tak přeshraniční, mohou snížit závislost na fosilních palivech, zejména na ruském plynu. Doporučuje se, aby nové investice do infrastruktury a sítí pokud možno obstály i v budoucnu s cílem usnadnit jejich dlouhodobou udržitelnost díky budoucímu novému využití udržitelných paliv. Pro účinné fungování vnitřního trhu s energií mají propojení zásadní význam, neboť sdružují zdroje za účelem dosažení celkové bezpečnosti dodávek.

(35)Francouzský plán pro oživení a odolnost obsahuje významné projekty renovace budov pro sociální a individuální bydlení, jakož i veřejných budov a menších podniků. Pokud jde o renovaci obytných budov, většina projektů se zaměřila na jednostupňové práce, které vedou k omezeným renovacím. V první polovině roku 2022 obsahovalo alespoň dva stupně renovace pouze 27 % prací a celkovou renovaci představovalo pouze 5 % prací. Rozsáhlé renovace by mohly mít významný dopad na snížení spotřeby energie ve stavebnictví. Kromě toho by větší úsilí o nasměrování veřejných a soukromých investic na pomoc domácnostem s nízkými příjmy při renovaci budov a renovaci fondu budov s nejhorší energetickou náročností mohlo pomoci do roku 2030 odstranit 5,2 milionu energeticky nejneúčinnějších obydlí (bydlení s energetickou náročností F a G). Zákon o klimatu a odolnosti z roku 2021 zavedl několik opatření, která mají motivovat k rozsáhlé renovaci budov, jako je zákaz nájemního bydlení s energetickou náročností G od roku 2025, F od roku 2028 a E od roku 2034. Aby se podpořilo výraznější zvýšení energetické účinnosti, mohl by se zlepšit politický rámec, který by motivoval k rozsáhlým renovacím a pomohl Francii dále zlepšovat energetickou účinnost jejího fondu budov se zvláštním zaměřením na domácnosti s nízkými příjmy.

(36)Francie se podílí téměř 11 % na celkových investicích rizikového kapitálu EU do začínajících a rozvíjejících se podniků v oblasti klimatických technologií. Navzdory velké veřejné podpoře však pouze 29 % malých francouzských podniků investovalo více než 1 % svého obratu do účinného využívání zdrojů (průměr EU je 40 %). Předkladatelé projektů výroby čistých technologií čelí vysoké administrativní zátěži a dlouhým řízením a rizikům soudních sporů. U průmyslových projektů trvá získání stavebního povolení, získání povolení v oblasti životního prostředí a provedení veřejného šetření v průměru 17 měsíců. Řízení provází prostoje, kdy vlastník projektu musí čekat na odpovědi od různých orgánů (správní soud, stanovisko orgánu pro ochranu životního prostředí, zpráva osoby provádějící veřejné šetření). U velkých průmyslových projektů se navíc musí konat veřejná konzultace. Tento proces může trvat nejméně šest měsíců, což zvyšuje dobu potřebnou k získání stavebního povolení, povolení v oblasti životního prostředí a provedení veřejného šetření. Investiční projekty mohou být rovněž předmětem soudních sporů, které mohou trvat i několik let, což může vést k zastavení projektů. Povolovací postupy jsou sice nezbytné k ochraně převažujících veřejných a soukromých zájmů, u projektů výroby čistých technologií by ale měly být zjednodušeny a zrychleny. K úspoře času by mohlo přispět i souběžné zahájení administrativních postupů a navržení průmyslových areálů připravených k použití.

(37)Nedostatek pracovních sil a dovedností v odvětvích a povoláních, která jsou klíčová pro zelenou transformaci, včetně výroby, zavádění a udržování technologií s nulovými čistými emisemi, brzdí přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi. Aby se snížil nedostatek dovedností a podpořilo se začlenění a přerozdělení pracovních sil, jsou zásadně důležité vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy, které budou reagovat na měnící se potřeby trhu práce, a cílená opatření pro prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Pro zapojení nevyužívané pracovní síly, která je v nabídce, je zapotřebí, aby tato opatření byla přístupná, zejména pro jednotlivce a v odvětvích a regionech, jichž se zelená transformace dotýká nejvíce. V roce 2022 byl ve Francii hlášen nedostatek pracovních sil u několika povolání, která vyžadují specifické dovednosti nebo znalosti pro zelenou transformaci, jako jsou stavební technici, operátoři velínů a zařízení na výrobu a rozvod elektrické energie a specialisté v oblasti techniky.

(38)Na základě posouzení Komise přezkoumala Rada program stability z roku 2023 a její stanovisko 27 je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 1.

(39)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada doporučila, aby členské státy eurozóny, mimo jiné prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost, i) zachovaly udržitelnost dluhu a upustily od široce pojaté podpory agregátní poptávky v roce 2023, lépe zacílily fiskální opatření přijatá ke zmírnění dopadu vysokých cen energií a zvážily vhodné způsoby ukončení podpory, až tlak na ceny energií poklesne; ii) udržely vysokou úroveň veřejných investic a podporovaly soukromé investice s cílem napomoci zelené a digitální transformaci; iii) podporovaly takový vývoj mezd, který zmírní ztrátu kupní síly, a zároveň omezovaly sekundární dopady na inflaci, dále zlepšovaly aktivní politiky na trhu práce a řešily nedostatek kvalifikovaných pracovníků; iv) zlepšily podnikatelské prostředí a zajistily, aby energetická podpora pro podniky byla nákladově efektivní, dočasná a zaměřená na životaschopné podniky a zachovávala pobídky pro zelenou transformaci, a v) zachovaly makrofinanční stabilitu, sledovaly rizika a současně pokračovaly v práci na dokončení bankovní unie. K provedení prvního, druhého, třetího a čtvrtého doporučení pro eurozónu přispívají v případě Francie doporučení (1), (2), (3) a (4). 

(40)S ohledem na hloubkový přezkum Komise a na toto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2023 a program stability z roku 2023. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedeného doporučení (1). Politiky uvedené v doporučení (1) pomáhají řešit slabiny související s vysokým veřejným dluhem a se slabou konkurenceschopností a nízkým růstem produktivity. Doporučení (2) a (3) přispívají k provedení doporučení (1). Politiky uvedené v doporučení (1) přispívají jak k řešení nerovnováh, tak k provedení doporučení pro eurozónu v souladu s 39. bodem odůvodnění.

DOPORUČUJE Francii v období 2023–2024:

1.Ukončit podpůrná opatření v oblasti energetiky platná do konce roku 2023 a využít související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Pokud by obnovení růstu cen energií vyžadovalo podpůrná opatření, zajistit, aby tato opatření byla zaměřena na ochranu zranitelných domácností a podniků a aby byla fiskálně dostupná, a zachovat pobídky k úsporám energie.

Zajistit obezřetnou fiskální politiku, zejména omezením nominálního nárůstu čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2024 nejvýše na 2,3 %.

Zachovat veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné čerpání grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, zejména s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci.

V období po roce 2024 pokračovat v provádění střednědobé fiskální strategie postupné a udržitelné konsolidace v kombinaci s investicemi a reformami přispívajícími k vyššímu udržitelnému růstu s cílem dosáhnout obezřetné střednědobé fiskální situace.

Dále zlepšovat rámcové podmínky, které by usnadnily investice a inovace.

2.Pokračovat v soustavném provádění jejího plánu pro oživení a odolnost a urychleně dokončit dodatek, včetně kapitoly REPowerEU, s cílem urychleně zahájit její provádění. Pokračovat v urychleném provádění programů politiky soudržnosti v úzkém napojení na plán pro oživení a odolnost a v souladu s tímto plánem.

3.Řešit nedostatek dovedností, zejména poskytnutím dalších možností vzdělávání se v praxi a zvýšením podílu osob se základními dovednostmi. Přizpůsobit zdroje a metody potřebám znevýhodněných studentů a škol, aby byl systém vzdělávání a odborné přípravy spravedlivější a inkluzivnější. Zlepšit pracovní podmínky a počáteční a průběžnou odbornou přípravu učitelů.

4.Snížit celkovou závislost na fosilních palivech. Urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie se zaměřením zejména na větrné, solární a geotermální zdroje a bioplyn, mimo jiné prostřednictvím výroby obnovitelné energie v malém měřítku a podpory kolektivní vlastní spotřeby, a podporovat související technologie ukládání energie prostřednictvím zvýšených veřejných investic usnadněním soukromých investic a řešením překážek při povolování. Dále modernizovat elektrické přenosové a distribuční soustavy a zvýšit přeshraniční propojení elektroenergetických soustav. Dále zlepšovat politický rámec, který by motivoval k rozsáhlým renovacím budov a dekarbonizaci vytápěcích systémů, se zvláštním zaměřením na domácnosti s nízkými příjmy a na fond budov s nejvyšší energetickou náročností. Vytvořit podpůrné právní prostředí s cílem zvýšit investice do výroby čistých technologií, mimo jiné zjednodušením a zrychlením povolování. Zintenzivnit politické úsilí zaměřené na poskytování a získávání dovedností potřebných pro zelenou transformaci.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)    Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(4)    COM(2022) 780 final.

(5)    COM(2023) 62 final.

(6)    COM(2023) 168 final.

(7)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1).

(8)    COM(2023) 141 final.

(9)    COM(2022) 583 final.

(10)     Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne [datum] o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Francie (ST 10162/21; ST 10162/21 ADD 1).

(11)    SWD(2023) 610 final.

(12)    SWD(2023) 633 final.

(13)    Eurostat – Euroindikátory, 47/2023, 21.4.2023.

(14)    COM(2023) 633 final, 24.5.2023.

(15)    COM(2023) 141 final, 8.3.2023.

(16)    Doporučení Rady ze dne 18. června 2021, kterým se vydává stanovisko Rady k programu stability Francie z roku 2021 (Úř. věst. C 304, 29.7.2021, s. 43).

(17)    Nastavení fiskální politiky se poměřuje jako změna primárních výdajů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů), s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19, ale se zahrnutím výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, ve vztahu ke střednědobému potenciálnímu růstu. Další podrobnosti viz rámeček 1 ve fiskálních statistických tabulkách.

(18)    Předpokládá se, že ostatní kapitálové výdaje financované z vnitrostátních zdrojů budou mít expanzivní povahu a budou činit 0,3 procentního bodu HDP, což lze vysvětlit zejména dopadem kapitálových transferů vyplacených v souvislosti s francouzským plánem pro oživení France Relance, který není financován z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

(19)    Číselné údaje představují výši ročních rozpočtových nákladů na opatření, mimo jiné v oblasti běžných příjmů a výdajů a – je-li to relevantní – kapitálových výdajů.

(20)    Doporučení Rady ze dne 12. července 2022 k národnímu programu reforem Francie na rok 2022 (Úř. věst. C 334, 1.9.2022, s. 79).

(21)    Na základě jarní prognózy Komise z roku 2023 se střednědobý (desetiletý průměrný) růst potenciálního produktu Francie odhaduje na 6,3 % v nominálním vyjádření.

(22)    Předpokládá se, že ostatní kapitálové výdaje financované z vnitrostátních zdrojů budou mít expanzivní povahu a budou činit 0,3 procentního bodu HDP, což lze vysvětlit zejména dopadem kapitálových transferů vyplacených v souvislosti s francouzským plánem pro oživení France Relance, který není financován z grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, a investičního plánu Francie 2030.

(23)    Srov. článek 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97, který rovněž vyžaduje korekci ve výši více než 0,5 % HDP u členských států s veřejným dluhem přesahujícím 60 % HDP nebo s výraznějšími riziky pro udržitelnost dluhu.

(24)    Komise odhadla, že Francie bude potřebovat průměrné roční zvýšení strukturálního primárního salda vyjádřené jako podíl HDP o 0,7 procentního bodu, aby dosáhla věrohodného snížení dluhu. Tento odhad vycházel z podzimní prognózy Komise z roku 2022. Výchozím bodem pro tento odhad byl předpovídaný schodek veřejných financí a veřejný dluh v roce 2024, který předpokládal zrušení podpůrných opatření v oblasti energetiky v roce 2024.

(25)    Čisté primární výdaje jsou definovány jako výdaje financované z vnitrostátních zdrojů bez započtení diskrečních příjmových opatření a bez úrokových výdajů a cyklických výdajů v nezaměstnanosti.

(26)    Nařízení Rady (EU) 2022/1369 a nařízení Rady (EU) 2023/706.

(27)     Podle čl. 5 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.