(1)

Obaly jsou zapotřebí k ochraně výrobků a jejich snadné přepravě z místa výroby do místa použití nebo spotřeby. Předcházení vzniku překážek vnitřního trhu s obaly je klíčové pro fungování vnitřního trhu s výrobky. Kvůli roztříštěným pravidlům a nejasným požadavkům vznikají hospodářským subjektům dodatečné náklady.

(1)

Vhodné obaly jsou zapotřebí k ochraně výrobků a jejich snadné přepravě z místa výroby do místa použití nebo spotřeby. Předcházení vzniku překážek vnitřního trhu s obaly je klíčové pro fungování vnitřního trhu s výrobky. Kvůli roztříštěným pravidlům a nejasným požadavkům vznikají hospodářským subjektům nejistota a dodatečné náklady.

(2)

Na výrobu obalů se navíc spotřebuje velké množství původních materiálů (v Unii se na ni použije 40 % z celkové spotřeby plastů a 50 % z celkové spotřeby papíru) a obaly také tvoří 36 % tuhého komunálního odpadu (30). Velký a neustále rostoucí objem produkovaných obalů, jakož i nízká úroveň opětovného použití a nekvalitní recyklace představují závažné překážky dosažení nízkouhlíkového oběhového hospodářství. Z těchto důvodů by toto nařízení mělo zavést pravidla vztahující se na celý životní cyklus obalů, kterými by harmonizovalo vnitrostátní opatření, a tím přispělo k účinnému fungování vnitřního trhu, a současně zabránit nepříznivým dopadům obalů a obalových odpadů na životní prostředí a lidské zdraví a tyto dopady omezit. Tím, že zajistí soulad opatření s hierarchií způsobů nakládání s odpady, by mělo přispět k přechodu na oběhové hospodářství.

(2)

Na výrobu obalů se navíc spotřebuje velké množství původních materiálů (v Unii se na ni použije 40 % z celkové spotřeby plastů a 50 % z celkové spotřeby papíru) a obaly také tvoří 36 % tuhého komunálního odpadu (30). Velký a neustále rostoucí objem produkovaných obalů, jakož i nízká úroveň opětovného použití a sběru a nekvalitní recyklace představují závažné překážky dosažení nízkouhlíkového oběhového hospodářství. Z těchto důvodů by toto nařízení mělo zavést pravidla vztahující se na celý životní cyklus obalů, kterými by harmonizovalo vnitrostátní opatření, a tím přispělo k účinnému fungování vnitřního trhu, a současně zabránit nepříznivým dopadům obalů a obalových odpadů na životní prostředí a lidské zdraví a tyto dopady omezit. Tím, že zajistí soulad opatření s hierarchií způsobů nakládání s odpady, by mělo přispět k přechodu na oběhové hospodářství.

(5)

Nový akční plán pro oběhové hospodářství (33) obsahuje v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (34) závazek zpřísnit základní požadavky na obaly, aby se zajistilo, že všechny obaly budou do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné, a zvážit další opatření ke snížení množství obalů a obalových odpadů a nadměrného používání obalů, k podnícení navrhování obalů zohledňujícího jejich opětovné použití a recyklovatelnost, ke snížení složitosti obalových materiálů a k zavedení požadavků na obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech. Tento akční plán ukládá Komisi, aby posoudila proveditelnost celoevropského označování, které by usnadnilo správné třídění obalových odpadů u zdroje.

(5)

Nový akční plán pro oběhové hospodářství (33) obsahuje v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (34) závazek zpřísnit základní požadavky na obaly, aby se zajistilo, že všechny obaly budou do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné, a zvážit další opatření ke snížení množství obalů a obalových odpadů a nadměrného používání obalů, k podnícení navrhování obalů zohledňujícího jejich opětovné použití a recyklovatelnost, ke snížení složitosti obalových materiálů , k zavedení požadavků na obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech a k posouzení potřeby požadavků na obsah recyklovaného materiálu u obalů vyrobených z jiných materiálů než plastů . Tento akční plán upozorňuje na nutnost omezit potravinový odpad, podporuje přístupy k využívání vody založené na oběhovosti a ukládá Komisi, aby posoudila proveditelnost celoevropského označování, které by usnadnilo správné třídění obalových odpadů u zdroje.

(9a)

Toto nařízení je v souladu s cíli stanovenými v ...[připravovaná směrnice o environmentálních tvrzeních (2023/0085(COD))], a ...[připravovaná směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci (2022/0092(COD))]. Jeho cílem je prosazovat a podporovat odůvodněné alternativy udržitelnějších řešení v oblasti obalů.

(11)

Za obal by se neměl považovat předmět, jenž je nedílnou součástí výrobku a je zapotřebí k tomu, aby uzavíral, nesl nebo uchovával tento výrobek po celou dobu jeho životnosti, přičemž jsou všechny části určeny pro společné užívání, společnou spotřebu nebo společné odstranění, neboť funkčnost tohoto předmětu je neoddělitelně spojena s tím, že je součástí daného výrobku. S ohledem na to, jak spotřebitelé odstraňují čajové a kávové sáčky a  jednotky pro přípravu jedné porce kávy nebo čaje ve specializovaných systémech , které se v praxi odstraňují společně se zbytkem výrobku, čímž dochází ke kontaminaci kompostovatelných a recyklačních toků, by se však s těmito konkrétními předměty mělo zacházet jako s obaly. To je v souladu s cílem zvýšit tříděný sběr biologického odpadu, jak požaduje článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (41). Kromě toho by se jako s obaly mělo nakládat také se všemi jednotkami pro přípravu jedné porce kávy nebo čaje ve specializovaných systémech potřebnými k uzavření kávy nebo čaje, aby se zajistila soudržnost, pokud jde o finanční a operativní povinnosti na konci životnosti obalů.

(11)

Za obal by se neměl považovat předmět, jenž je nedílnou součástí výrobku a je zapotřebí k tomu, aby uzavíral, nesl nebo uchovával tento výrobek po celou dobu jeho životnosti, přičemž jsou všechny části určeny pro společné užívání, společnou spotřebu nebo společné odstranění, neboť funkčnost tohoto předmětu je neoddělitelně spojena s tím, že je součástí daného výrobku. S ohledem na to, jak spotřebitelé odstraňují čajové a kávové sáčky nebo měkké systémy po použití , které se v praxi odstraňují společně se zbytkem výrobku, čímž dochází ke kontaminaci kompostovatelných a recyklačních toků, by se však s těmito konkrétními předměty mělo zacházet jako s obaly. To je v souladu s cílem zvýšit tříděný sběr biologického odpadu, jak požaduje článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (41). Kromě toho by se jako s obaly mělo nakládat také se všemi jednotkami pro přípravu jedné porce kávy nebo čaje ve specializovaných systémech potřebnými k uzavření kávy nebo čaje, aby se zajistila soudržnost, pokud jde o finanční a operativní povinnosti na konci životnosti obalů.

(12)

V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v čl. 4 odst. 2 směrnice 2008/98/ES a v souladu se zohledňováním životního cyklu v zájmu dosažení co nejlepšího celkového výsledku z hlediska životního prostředí mají opatření stanovená tímto nařízením snížit množství obalů uváděných na trh z hlediska jejich objemu a hmotnosti a předcházet vzniku obalových odpadů, především tím, že se obaly zmenší na možné minimum, zamezí se používání zbytečných obalů a zvýší se opětovné používání obalů. Cílem těchto opatření je dále zvýšit využívání obsahu recyklovaného materiálu v obalech, a to zejména v plastových obalech, u nichž se recyklovaný materiál využívá velmi málo, dosáhnout vyšší míry recyklace všech obalů a  vysoké kvality výsledných druhotných surovin a současně omezit ostatní formy využití a konečné odstraňování.

(12)

V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v čl. 4 odst. 2 směrnice 2008/98/ES a v souladu se zohledňováním životního cyklu v zájmu dosažení co nejlepšího celkového výsledku z hlediska životního prostředí mají opatření stanovená tímto nařízením snížit množství obalů uváděných na trh z hlediska jejich objemu a hmotnosti a předcházet vzniku obalových odpadů, především tím, že se obaly zmenší na možné minimum, zamezí se používání zbytečných obalů a zvýší se opětovné používání obalů. Cílem těchto opatření je dále zvýšit využívání obsahu recyklovaného materiálu v obalech, a to především v plastových obalech, u nichž se recyklovaný materiál využívá velmi málo, posílením kvalitních systémů recyklace, a tím zvýšit míru recyklace všech obalů a  zlepšit kvalitu výsledných druhotných surovin a současně omezit ostatní formy využití a konečné odstraňování.

(12a)

V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, podle níž je odstraňování odpadů skládkováním nejméně preferovanou možností, by opatření stanovená tímto nařízením měla být doplněna přezkumem směrnice Rady 1999/31/ES  (1a) , jehož cílem bude urychlit postupné ukončení skládkování obalových odpadů.

(13)

Obaly by měly být navrhovány, vyráběny a uváděny na trh způsobem, který umožní jejich opětovné použití nebo vysoce kvalitní recyklaci a minimalizuje jejich dopad na životní prostředí během celého jejich životního cyklu a životního cyklu výrobků, pro které byly navrženy.

(13)

Obaly by měly být navrhovány, vyráběny a uváděny na trh způsobem, který umožní jejich opětovné použití , a to po co nejvíce cyklů, nebo vysoce kvalitní recyklaci a minimalizuje jejich dopad na životní prostředí během celého jejich životního cyklu a životního cyklu výrobků, pro které byly navrženy. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením minimálního počtu cyklů pro opakovaně použitelné obaly v konkrétních kategoriích obalů.

(15a)

Perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS) představují rozsáhlou skupinu více než 4 700 chemických látek vyrobených člověkem podle definic OECD z roku 2018. Od svého vzniku na konci 40. let 20. století se PFAS používají ve stále širší škále spotřebitelských výrobků a průmyslových použití, od obalů na potraviny a oděvy až po elektroniku, letectví a hasicí pěny. Používají se pro svou schopnost odpuzovat mastnotu a vodu a také pro svou vysokou stabilitu a odolnost vůči vysokým teplotám díky vazbě uhlíku a fluoru. Tato vazba je také příčinou jejich extrémní odolnosti v životním prostředí. Expozice nejzkoumanějším PFAS je spojena s řadou nepříznivých účinků na zdraví, včetně onemocnění štítné žlázy, poškození jater, snížené porodní hmotnosti, obezity, cukrovky, hypercholesterolémie a snížené reakce na běžné očkování, jakož i zvýšeného rizika rakoviny prsu, ledvin a varlat.

(15b)

Dne 27. května 2020 zveřejnilo Dánsko ve svém úředním věstníku (Lovtidende A) nařízení č. 681 ze dne 25. května 2020„Výkonné nařízení o materiálech určených pro styk s potravinami a trestněprávním postihu pro případ porušení souvisejících právních předpisů EU“, kterým se zakazují chemické látky PFAS v materiálech a předmětech z papíru a lepenky určených pro styk s potravinami. Na základě tohoto příkladu by vzhledem k mimořádné situaci v oblasti zdraví a životního prostředí, kterou PFAS představují, a v očekávání stanoviska agentury ECHA týkajícího se širšího zákazu PFAS pro všechny obaly a pro další odvětví neměly být žádné papírové a lepenkové obaly na potraviny obsahující záměrně přidané látky PFAS uváděny na trh Unie.

(15c)

Bisfenol A (BPA) je chemická sloučenina používaná při výrobě materiálů, které jsou určeny pro styk s potravinami, jako je opětovně použitelné plastové stolní nádobí nebo potah povrchu konzerv, hlavně v podobě ochranné vrstvy. Zbytky BPA mohou migrovat do potravin a nápojů a spotřebitel je může pozřít. BPA z jiných zdrojů než potravin, včetně termopapíru, kosmetiky a prachu, může být vstřebán kůží a vdechnutím.

(15d)

Ve vědeckém stanovisku  (1a) zveřejněném v lednu 2015 a s ohledem na dostupnost nových dat odborné skupiny úřadu EFSA uvedly, že expozice bisfenolu A pravděpodobně má nepříznivé účinky na ledviny a játra. Na základě těchto závěrů odborníci úřadu EFSA značně snížili bezpečnou prahovou hodnotu BPA – z 50 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti denně (μg/kg bw/den) na 4 μg/kg bw/den.

(15e)

Vzhledem k riziku, které představuje přítomnost bisfenolu A, a riziku migrace do potravin by měla být přítomnost záměrně přidávaného BPA v obalech, které jsou určeny pro styk s potravinami, zakázána.

(19)

Toto nařízení by s výjimkou omezení olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu, která již byla stanovena na základě směrnice 94/62/ES a měla by nadále být upravena tímto nařízením, nemělo umožňovat omezení látek z důvodu chemické bezpečnosti nebo z důvodů týkajících se bezpečnosti potravin, neboť takováto omezení jsou upravena jinými právními předpisy Unie. Toto nařízení by nicméně mělo umožňovat omezení látek obsažených v obalech a jejich součástech nebo používaných v procesech jejich výroby, které mají negativní vliv na udržitelnost obalů, hlavně pokud jde o jejich oběhovost, a zejména opětovné použití nebo recyklaci, především z jiných důvodů než z důvodu chemické bezpečnosti nebo bezpečnosti potravin .

(19)

Aniž je dotčeno omezení PFAS a bisfenolu A, toto nařízení by včetně mimo jiné omezení olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu, která již byla stanovena na základě směrnice 94/62/ES a měla by nadále být upravena tímto nařízením, nemělo umožňovat omezení látek z důvodu chemické bezpečnosti nebo z důvodů týkajících se bezpečnosti potravin, neboť takováto omezení jsou upravena jinými právními předpisy Unie , ledaže existuje nepřijatelné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí . Toto nařízení by také mělo umožňovat omezení látek obsažených v obalech a jejich součástech nebo používaných v procesech jejich výroby, které mají negativní vliv na udržitelnost obalů, hlavně pokud jde o jejich oběhovost, a zejména opětovné použití nebo proces recyklace .

(23)

Aby se podpořily inovace v oblasti obalů, je vhodné umožnit, aby byla v případě obalů, jež mají inovativní prvky vedoucí k podstatnému zlepšení jejich hlavní funkce a mají prokazatelný přínos pro životní prostředí, prodloužena lhůta pro splnění požadavků na recyklovatelnost o pět let. Inovativní prvky by měly být vysvětleny v technické dokumentaci přiložené k obalu.

(23)

Aby se podpořily inovace v oblasti obalů, je vhodné umožnit, aby byla v případě obalů, jež mají inovativní prvky vedoucí k podstatnému zlepšení jejich hlavní funkce a mají prokazatelný přínos pro životní prostředí, prodloužena lhůta pro splnění požadavků na recyklovatelnost o pět let. Inovativní prvky by měly být zdůvodněny, zejména pokud jde o použití nových nebo inovativních materiálů, a vysvětleny v technické dokumentaci přiložené k obalu.

(24)

V zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti lidí a zvířat je vzhledem k povaze balených výrobků a souvisejícím požadavkům vhodné, aby se požadavky na recyklovatelnost nevztahovaly na vnitřní obaly ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (50) a čl. 4 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 (51) , které jsou v přímém kontaktu s léčivým přípravkem, a na plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (52) a pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 (53). Tyto výjimky by se měly uplatňovat do 1. ledna 2035.

(24)

V zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti lidí a zvířat je vzhledem k povaze balených výrobků a souvisejícím požadavkům vhodné, aby se požadavky na recyklovatelnost nevztahovaly na vnitřní obaly ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (50) a čl. 4 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 (51) , které jsou v přímém kontaktu s léčivým přípravkem, na plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (52) , pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 (53) , na plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty, jako jsou potraviny určené pro kojence a malé děti a potraviny pro zvláštní lékařské účely, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013  (53a) , jakož i na obaly dodávek, složek a složek vnitřních obalů pro výrobu léčivých přípravků podle směrnice 2001/83/ES a pro veterinární léčivé přípravky podle nařízení (EU) 2019/6, pokud tyto obaly musí splňovat normy kvality léčivých přípravků . Tyto výjimky by se měly uplatňovat do 1. ledna 2035.

(25)

Některé členské státy přijímají opatření na podporu recyklovatelnosti obalů, která spočívají v úpravě poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta; takové iniciativy na vnitrostátní úrovni mohou způsobit regulační nejistotu pro hospodářské subjekty, zejména v případech, kdy dodávají obaly do více členských států. Úprava poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta je ale zároveň účinným ekonomickým nástrojem motivujícím k navrhování udržitelnějších obalů, které vede k lepší recyklovatelnosti obalů a současně ke zlepšení fungování vnitřního trhu. Je proto nutné harmonizovat kritéria pro upravování poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta na základě třídy recyklovatelnosti získané posouzením recyklovatelnosti, aniž by byla stanovena konkrétní výše těchto poplatků. Tato kritéria by měla navazovat na kritéria recyklovatelnosti obalů, a proto je vhodné svěřit Komisi pravomoc, aby tato harmonizovaná kritéria přijala současně s tím, že stanoví podrobná kritéria návrhu umožňujícího recyklaci pro jednotlivé kategorie obalů.

(25)

Některé členské státy přijímají opatření na podporu recyklovatelnosti obalů, která spočívají v úpravě poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta; takové iniciativy na vnitrostátní úrovni mohou způsobit regulační nejistotu pro hospodářské subjekty, zejména v případech, kdy dodávají obaly do více členských států. Úprava poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta je ale zároveň účinným ekonomickým nástrojem motivujícím k navrhování udržitelnějších obalů, které vede k lepší recyklovatelnosti obalů a současně ke zlepšení fungování vnitřního trhu. Je proto nutné harmonizovat kritéria pro upravování poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta na základě třídy recyklovatelnosti získané posouzením recyklovatelnosti, aniž by byla stanovena konkrétní výše těchto poplatků , a zajistit, aby byly tyto poplatky určeny na financování čistých nákladů na sběr obalů a na jejich třídění a recyklaci . Tato kritéria by měla navazovat na kritéria recyklovatelnosti obalů, a proto je vhodné svěřit Komisi pravomoc, aby tato harmonizovaná kritéria přijala současně s tím, že stanoví podrobná kritéria návrhu umožňujícího recyklaci pro jednotlivé kategorie obalů.

(28)

Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat v souladu s požadavky stanovenými v právních předpisech Unie a aby se zabránilo jakémukoli ohrožení zabezpečení dodávek a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, je vhodné stanovit, aby z povinnosti, že plastové obaly musí obsahovat určité minimální množství recyklovaného materiálu, byly vyjmuty vnitřní obaly ve smyslu čl. 1 bodu 23 směrnice 2001/83/ES a čl. 4 bodu 25 nařízení (EU) 2019/6 a také plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením (EU) 2017/745 a  obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením (EU) 2017/746. Toto vynětí by se mělo vztahovat rovněž na vnější obaly humánních a veterinárních léčivých přípravků ve smyslu čl. 1 bodu 24 směrnice 2001/83/ES a čl. 4 bodu 26 nařízení (EU) 2019/6 v případech, kdy tyto obaly musí splňovat zvláštní požadavky na ochranu jakosti léčivého přípravku.

(28)

Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat v souladu s požadavky stanovenými v právních předpisech Unie a aby se zabránilo jakémukoli ohrožení zabezpečení dodávek a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, je vhodné stanovit, aby z povinnosti, že plastové obaly musí obsahovat určité minimální množství recyklovaného materiálu, byly vyjmuty vnitřní obaly ve smyslu čl. 1 bodu 23 směrnice 2001/83/ES a čl. 4 bodu 25 nařízení (EU) 2019/6 a také plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením (EU) 2017/745 ,  obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením (EU) 2017/746 a plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro potraviny určené pro kojence a malé děti a potraviny pro zvláštní lékařské účely, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 609/2013 . Toto vynětí by se mělo vztahovat rovněž na vnější obaly humánních a veterinárních léčivých přípravků ve smyslu čl. 1 bodu 24 směrnice 2001/83/ES a čl. 4 bodu 26 nařízení (EU) 2019/6 v případech, kdy tyto obaly musí splňovat zvláštní požadavky na ochranu jakosti léčivého přípravku. V neposlední řadě by se toto vynětí mělo vztahovat rovněž na inkousty, lepidla, barvy a laky používané na obaly a na veškeré plastové části tvořící méně než 5 % celkové hmotnosti celé obalové jednotky.

(28a)

Aby se splnily cíle pro začleňování recyklovaného materiálu uvedené v tomto nařízení, měla by Komise nejpozději do 31. prosince 2025 zveřejnit zprávu posuzující možnost stanovit cíle pro používání surových plastů z biologického materiálu v obalech, má-li se dosáhnout cíle až do maximální výše 50 %, který vychází z požadavků na udržitelnost.

(29)

Aby se předešlo vzniku překážek vnitřního trhu a aby bylo zajištěno účinné dodržování povinností, měly by hospodářské subjekty zajistit, aby plastová část každého obalu obsahovala určitý minimální procentuální podíl recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu.

(29)

Aby se předešlo vzniku překážek vnitřního trhu a aby bylo zajištěno účinné dodržování povinností, měly by hospodářské subjekty zajistit, aby plastové obaly obsahovaly v průměru na daný formát, výrobní závod a daný rok určitý minimální procentuální podíl recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu.

(31)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování pravidel pro výpočet a ověřování podílu recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu, který je v obalech obsažen na jednotku spotřebitelského plastového odpadu, a pravidel pro stanovení formátu technické dokumentace by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí předpisy v souladu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (55).

(31)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování pravidel pro výpočet a ověřování podílu recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu, který je v obalech obsažen ve spotřebitelském plastovém odpadu podle formátů obalu, zpracovatelského závodu a za daný rok , při zohlednění dopadu procesu recyklace na životní prostředí a pravidel pro stanovení formátu technické dokumentace by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí předpisy v souladu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (55).

(33)

Za účelem zohlednění rizik souvisejících s možnými nedostatečnými dodávkami určitého plastového odpadu pro účely recyklace, které by mohly vést k nepřiměřenému zvýšení cen nebo k nepříznivým účinkům na zdraví, bezpečnost a životní prostředí, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o  dočasné změny cílů pro povinný obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech. V rámci hodnocení odůvodnění takového aktu v přenesené pravomoci by Komise měla posoudit řádně odůvodněné žádosti fyzických a právnických osob.

(33)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny cílů pro povinný obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech. V rámci hodnocení odůvodnění takového aktu v přenesené pravomoci by Komise měla posoudit řádně odůvodněné žádosti fyzických a právnických osob.

(33a)

Je třeba posílit unijní trh s recyklací obalů, aby se zvýšila míra recyklace, zabránilo se skládkování a minimalizoval se vývoz odpadu do třetích zemí. K rozvoji recyklačních kapacit Unie by mělo docházet ve spolupráci s aktéry a průmyslovými odvětvími tohoto odvětví a měl by být založen na regulovaném hodnotovém řetězci, který by umožňoval kontrolu kvality, prokazování kvality, certifikaci, logistiku a tvorbu cen.

(35)

Tok biologického odpadu je často kontaminován konvenčními plasty a materiálové recyklační toky jsou často kontaminovány kompostovatelnými plasty. Tato křížová kontaminace má za následek plýtvání zdroji a nižší kvalitu druhotných surovin a mělo by se jí předcházet u zdroje. Jelikož se spotřebitelé stále méně orientují v tom, jaký způsob odstranění kompostovatelných plastových obalů je správný, je odůvodněné a nezbytné stanovit jasná společná pravidla používání kompostovatelných plastových obalů, podle nichž bude povinné pouze v případech, kdy bude mít jasný přínos pro životní prostředí nebo lidské zdraví. Tak tomu je obzvláště tehdy, usnadňuje-li používání kompostovatelných obalů sběr nebo odstraňování biologického odpadu.

(35)

Tok biologického odpadu je často kontaminován konvenčními plasty a materiálové recyklační toky jsou často kontaminovány kompostovatelnými plasty. Tato křížová kontaminace má za následek plýtvání zdroji a nižší kvalitu druhotných surovin a mělo by se jí předcházet u zdroje. Jelikož se spotřebitelé stále méně orientují v tom, jaký způsob odstranění kompostovatelných plastových obalů je správný, je odůvodněné a nezbytné stanovit jasná společná pravidla používání kompostovatelných plastových obalů, podle nichž bude povinné pouze v případech, kdy bude mít jasný přínos pro životní prostředí nebo lidské zdraví. Tak tomu je obzvláště tehdy, usnadňuje-li používání kompostovatelných obalů sběr nebo odstraňování biologického odpadu , například u výrobků, u nichž je oddělení obsahu a obalu obzvláště složité, jako jsou čajové sáčky nebo kávové kapsle .

(36)

Přínos používání kompostovatelných obalů pro životní prostředí je prokazatelný například v případě některých obalů vyrobených z biologicky rozložitelných plastových polymerů, které vstupují do kompostáren včetně zařízení pro anaerobní digesci za kontrolovaných podmínek. Pokud jsou navíc v členském státě k dispozici odpovídající systémy sběru odpadů a infrastruktura pro zpracování odpadů, měla by mu být ponechána určitá flexibilita při rozhodování o tom, zda na svém území zavede povinné používání kompostovatelných plastů u lehkých plastových nákupních tašek. Aby se na straně spotřebitelů předešlo nejasnostem ohledně správného odstraňování obalů, měly by být všechny ostatní plastové obaly i vzhledem k přínosu oběhovosti uhlíku pro životní prostředí zpracovávány formou recyklace materiálu a návrh těchto obalů by měl zajišťovat, aby neměly vliv na recyklovatelnost ostatních toků odpadu.

(36)

Přínos používání kompostovatelných obalů pro životní prostředí je prokazatelný například v případě některých obalů vyrobených z biologicky rozložitelných plastových polymerů, které vstupují do kompostáren včetně zařízení pro anaerobní digesci za kontrolovaných podmínek. Kromě toho by biologicky rozložitelný odpad neměl vést k přítomnosti kontaminujících látek v kompostu. Aby se usnadnilo používání kompostovatelných obalů, které pomáhají se sběrem nebo likvidací biologického odpadu, měla by být revidována norma EN 13432 „Obaly – Požadavky na obaly využitelné kompostováním a biologickým rozkladem – Zkušební schéma a hodnotící kritéria pro konečné přijetí obalů“ s ohledem na dobu kompostování, přípustné úrovně kontaminace a omezení uvolňování mikroplastů, aby tyto materiály mohly být zpracovány vhodným způsobem v zařízeních na zpracování biologického odpadu. Navíc by měla být v Unii vytvořena podobná norma pro domácí kompostování.

(40)

Obaly by měly být navrhovány tak, aby měly co nejmenší objem a hmotnost a přitom si zachovaly schopnost plnit funkce obalu. Výrobce obalu by měl obal posoudit na základě funkčních kritérií uvedených v příloze IV tohoto nařízení. S ohledem na cíl tohoto nařízení, kterým je omezit produkci obalů a obalových odpadů a zlepšit oběhovost obalů na celém vnitřním trhu, je vhodné zpřesnit a zpřísnit stávající kritéria. Z tohoto důvodu by měl být upraven seznam funkčních kritérií pro obaly, který je uveden ve stávající harmonizované normě EN 13428:2000 (57). I když marketing a přijetí ze strany spotřebitelů stále hrají z hlediska navrhování obalů významnou roli, neměly by být součástí funkčních kritérií a samy o sobě odůvodňovat větší hmotnost a objem obalů. Tím by však neměly být dotčeny specifikace řemeslných a průmyslových výrobků a potravinářských a zemědělských produktů, které jsou zapsány a chráněny v rámci režimu ochrany zeměpisných označení EU, který je jedním z prostředků, jimiž Unie plní svůj cíl chránit kulturní dědictví a tradiční know-how. Větší hmotnost či objem obalů naproti tomu mohou odůvodnit recyklovatelnost, využívání obsahu recyklovaného materiálu a opětovné použití, které by měly být zařazeny mezi funkční kritéria. Na trh by neměly být uváděny obaly s dvojitými stěnami, falešnými dny a dalšími prvky, jejichž jediným účelem je vyvolat dojem, že výrobek má větší objem, neboť tyto obaly nesplňují požadavek zmenšení obalů na možné minimum. Totéž pravidlo by se mělo vztahovat na nadbytečné obaly, které nejsou nezbytné pro zajištění funkčnosti balení.

(40)

Obaly by měly být navrhovány tak, aby měly co nejmenší objem a hmotnost a přitom si zachovaly schopnost plnit funkce obalu. Výrobce obalu by měl obal posoudit na základě funkčních kritérií uvedených v příloze IV tohoto nařízení. S ohledem na cíl tohoto nařízení, kterým je omezit produkci obalů a obalových odpadů a zlepšit oběhovost obalů na celém vnitřním trhu, je vhodné zpřesnit a zpřísnit stávající kritéria. Z tohoto důvodu by měl být upraven seznam funkčních kritérií pro obaly, který je uveden ve stávající harmonizované normě EN 13428:2000 (57). I když marketing a přijetí ze strany spotřebitelů stále hrají z hlediska navrhování obalů významnou roli, neměly by být součástí funkčních kritérií a samy o sobě odůvodňovat větší hmotnost a objem obalů. Tím by však neměly být dotčeny specifikace řemeslných a průmyslových výrobků a potravinářských a zemědělských produktů, které jsou zapsány a chráněny v rámci režimu ochrany zeměpisných označení EU, který je jedním z prostředků, jimiž Unie plní svůj cíl chránit kulturní dědictví a tradiční know-how , nebo průmyslovým vzorem obalu, na který se vztahuje právní ochrana podle nařízení Rady (ES) č. 6/2002  (57a). Větší hmotnost či objem obalů naproti tomu mohou odůvodnit recyklovatelnost, využívání obsahu recyklovaného materiálu a opětovné použití, které by měly být zařazeny mezi funkční kritéria. Na trh by neměly být uváděny obaly s dvojitými stěnami, falešnými dny a dalšími prvky, jejichž jediným účelem je vyvolat dojem, že výrobek má větší objem, neboť tyto obaly nesplňují požadavek zmenšení obalů na možné minimum. Totéž pravidlo by se mělo vztahovat na nadbytečné obaly, které nejsou nezbytné pro zajištění funkčnosti balení.

(44)

Je zapotřebí informovat spotřebitele a zajistit, aby mohli náležitě odstraňovat obalové odpady včetně kompostovatelných lehkých a velmi lehkých plastových nákupních tašek . Nejvhodnějším způsobem je zavést pro účely třídění odpadu systém harmonizovaného označování založený na materiálovém složení obalů a doplnit ho odpovídajícími štítky umísťovanými na nádoby na odpad.

(44)

Je zapotřebí informovat spotřebitele a zajistit, aby mohli náležitě odstraňovat veškeré obalové odpady. Nejvhodnějším způsobem je zavést pro účely třídění odpadu systém harmonizovaného označování založený na materiálovém složení obalů a doplnit ho odpovídajícími štítky umísťovanými na nádoby na odpad. Potřeba, aby tento systém harmonizovaného označování byl uznáván všemi občany bez ohledu na jejich situaci, jako je věk a jazykové znalosti, by měla být určujícím faktorem při jeho návrhu. Toho lze dosáhnout používáním piktogramů s minimálním používáním textu. To by rovněž umožnilo minimalizovat náklady na překlad použitých formulací, které by jinak byly nutné.

(44a)

Třídění je zásadním krokem k zajištění větší oběhovosti obalů. Mělo by být podporováno zlepšování třídicích kapacit, zejména prostřednictvím technologických inovací, aby se umožnilo kvalitnější třídění, a tím i kvalitnější vstupní suroviny pro recyklaci.

(49)

Aby bylo podpořeno plnění cílů stanovených v tomto nařízení, měli by být spotřebitelé chráněni před zavádějícími a matoucími informacemi o vlastnostech obalů a jejich příslušném zpracování na konci životnosti, pro které toto nařízení zavádí harmonizované štítky. Obaly, které jsou zahrnuty do systému rozšířené odpovědnosti producenta, by mělo být možné na celém území, kde se daný systém uplatňuje, identifikovat prostřednictvím akreditačního symbolu. Tento symbol by měl spotřebitelům či uživatelům srozumitelně a jednoznačně sdělovat, zda je obal recyklovatelný. V této souvislosti lze mít za to, že na základě symbolu Zelený bod, jenž v některých členských státech značí, že producent poskytl finanční příspěvek na celostátní systém využívání obalů  (58) , by se spotřebitelé mohli mylně domnívat, že obaly s tímto symbolem jsou vždy recyklovatelné.

(49)

Aby bylo podpořeno plnění cílů stanovených v tomto nařízení, měli by být spotřebitelé chráněni před zavádějícími a matoucími informacemi o vlastnostech obalů a jejich příslušném zpracování na konci životnosti, pro které toto nařízení zavádí harmonizované štítky.

(50a)

Měla by být zřízena skupina odborníků s vyváženou účastí zástupců členských států a všech stran, kterých se obaly týkají. Tato skupina by se měla nazývat „fórum pro obaly“ a měla by přispívat zejména k přípravě, rozvoji a vyjasnění požadavků na udržitelnost, k přezkumu účinnosti zavedených mechanismů dozoru nad trhem a k posuzování případných samoregulačních opatření.

(60)

Problém s produkcí nadměrného množství obalových odpadů nelze zcela vyřešit tím, že budou stanoveny povinnosti týkající se navrhování obalů. Hospodářským subjektům, které používají určité druhy obalů, by měla být uložena povinnost omezit prázdný prostor uvnitř těchto obalů. V případě skupinových a přepravních obalů a obalů pro elektronický obchod, v nichž jsou dodávány výrobky konečným distributorům nebo konečným uživatelům, by podíl prázdného prostoru neměl přesáhnout 40 %. V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady by mělo být možné, aby od této povinnosti byly osvobozeny hospodářské subjekty, které používají prodejní obaly jako obaly pro elektronický obchod.

(60)

Problém s produkcí nadměrného množství obalových odpadů nelze zcela vyřešit tím, že budou stanoveny povinnosti týkající se navrhování obalů. Hospodářským subjektům, které používají určité druhy obalů, by měla být uložena povinnost omezit prázdný prostor uvnitř těchto obalů. V případě skupinových a přepravních obalů a obalů pro elektronický obchod, v nichž jsou dodávány výrobky konečným distributorům nebo konečným uživatelům, by podíl prázdného prostoru neměl přesáhnout 40 %. V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady by mělo být možné, aby od této povinnosti byly osvobozeny hospodářské subjekty, které používají prodejní obaly jako obaly pro elektronický obchod. Tato povinnost se nevztahuje na opětovně použitelné obaly.

(65)

Za účelem motivace k předcházení vzniku odpadů by měl být zaveden nový koncept „opětovného plnění“. Opětovné plnění by mělo být považováno za zvláštní opatření k předcházení vzniku odpadů, které se započítává k dosažení cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění a je pro dosažení těchto cílů nezbytné. Nádoby ve vlastnictví spotřebitele, jako jsou například opětovně použitelné kelímky, hrnky, lahve nebo krabice, které v souvislosti s opětovným plněním plní funkci obalu, však nejsou obaly ve smyslu tohoto nařízení.

(65)

Za účelem motivace k předcházení vzniku odpadů by měl být zaveden nový koncept „opětovného plnění“. Opětovné plnění by mělo být považováno za zvláštní opatření k předcházení vzniku odpadů, které se započítává k dosažení cílů v oblasti předcházení vzniku odpadů stanovených v tomto nařízení a je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(66)

Pokud hospodářské subjekty nabízejí možnost zakoupit výrobky formou opětovného naplnění, měly by zajistit, aby doplňovací stanice splňovaly určité požadavky, které zabezpečují zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Používají-li spotřebitelé k takové koupi vlastní nádoby, měly by je hospodářské subjekty informovat o podmínkách bezpečného opětovného naplnění a použití těchto nádob. V zájmu podpory opětovného plnění by hospodářské subjekty neměly u doplňovacích stanic poskytovat bezplatné obaly ani obaly, které nejsou zařazeny do systému zálohování a zpětného odběru.

(66)

Pokud hospodářské subjekty nabízejí možnost zakoupit výrobky formou opětovného naplnění, měly by zajistit, aby doplňovací stanice splňovaly určité požadavky, které zabezpečují zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Používají-li spotřebitelé k takové koupi vlastní nádoby, měly by je hospodářské subjekty informovat o podmínkách bezpečného opětovného naplnění a použití těchto nádob. V zájmu podpory opětovného plnění by hospodářské subjekty neměly u doplňovacích stanic poskytovat bezplatné obaly ani obaly, které nejsou zařazeny do systému zálohování a zpětného odběru. Hospodářské subjekty by měly být zproštěny odpovědnosti za problémy s bezpečností potravin, které by mohly vzniknout v důsledku používání nádob poskytnutých spotřebiteli.

(67)

Aby se snížil zvyšující se podíl obalů na jedno použití a rostoucí množství produkovaných obalových odpadů, je nezbytné stanovit kvantitativní cíle v oblasti opětovného použití a opětovného plnění obalů v odvětvích, která byla vyhodnocena jako odvětví s největším potenciálem ke snížení množství obalových odpadů, totiž v odvětví potravin a nápojů k odnesení s sebou, velkého bílého zboží a přepravních obalů. Hodnocení bylo provedeno na základě faktorů, jako jsou stávající systémy opětovného použití, nezbytnost použití obalů a možnost splnit funkční požadavky, pokud jde o pojmutí, čistotu, zdraví, hygienu a bezpečnost. Zohledněny byly také rozdíly mezi výrobky a mezi systémy jejich výroby a distribuce. Očekává se, že stanovením cílů se podpoří inovace a zvýší se podíl řešení umožňujících opětovné použití a opětovné plnění. Nemělo by být povoleno používat obaly na jedno použití k servírování a konzumaci pokrmů a nápojů v prostorách zařízení v odvětví ubytování, stravování a pohostinství.

(67)

Aby se snížil zvyšující se podíl obalů na jedno použití a rostoucí množství produkovaných obalových odpadů, je nezbytné stanovit kvantitativní cíle v oblasti opětovného použití obalů v odvětvích, která byla vyhodnocena jako odvětví s největším potenciálem ke snížení množství obalových odpadů, totiž v odvětví potravin a nápojů k odnesení s sebou, velkého bílého zboží a přepravních obalů. Hodnocení bylo provedeno na základě faktorů, jako jsou stávající systémy opětovného použití, nezbytnost použití obalů a možnost splnit funkční požadavky, pokud jde o pojmutí, čistotu, zdraví, hygienu a bezpečnost. Zohledněny byly také rozdíly mezi výrobky a mezi systémy jejich výroby a distribuce. Očekává se, že stanovením cílů se podpoří inovace a zvýší se podíl řešení umožňujících opětovné použití a opětovné plnění. Neměly by být používány obaly na jedno použití k servírování a konzumaci pokrmů a nápojů v prostorách zařízení v odvětví ubytování, stravování a pohostinství. Spotřebitelé by měli mít vždy možnost nakupovat potraviny a nápoje pro konzumaci v opětovně použitelných nebo vlastních nádobách za podmínek, které nejsou méně příznivé než potraviny a nápoje nabízené v obalech na jedno použití. Hospodářské subjekty prodávající potraviny a nápoje k odnesení s sebou by měly nabídnout spotřebitelům možnost koupit potraviny nebo nápoje ve vlastních nádobách a možnost zakoupit si nápoje v opětovně použitelných obalech.

(68)

V zájmu zvýšení účinnosti cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění a zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty by uvedené cíle měly být určeny pro hospodářské subjekty . Cíle týkající se nápojů by měly být určeny rovněž pro výrobce, neboť tito aktéři jsou schopni ovlivnit, jaké obalové formáty se u jimi nabízených výrobků používají. Cíle by měly být vypočítány jako procentuální podíl výrobků prodaných v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo výrobků prodaných formou opětovného naplnění nebo v případě přepravních obalů jako procentuální podíl počtu použití. Cíle by neměly být navázány na žádné konkrétní materiály. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro plnění cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijmout v souladu s článkem 291 Smlouvy prováděcí akt týkající se metodiky pro výpočet uvedených cílů.

(68)

V zájmu zvýšení účinnosti cílů v oblasti opětovného použití a zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty by uvedené cíle měly být určeny pro konečné distributory . Cíle by měly být vypočítány jako procentuální podíl výrobků prodaných v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo v případě přepravních obalů jako procentuální podíl počtu použití. Cíle by neměly být navázány na žádné konkrétní materiály. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro plnění cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění by Komisi měla být svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 291 Smlouvy prováděcí akt týkající se metodiky pro výpočet uvedených cílů.

(71)

K usnadnění ověřování souladu s cíli v oblasti opětovného použití a opětovného plnění je nezbytné, aby příslušné hospodářské subjekty podávaly zprávy příslušným orgánům. Hospodářské subjekty by měly předkládat příslušné údaje za každý kalendářní rok, a to od 1. ledna 2030. Členské státy by tyto údaje měly zveřejňovat.

(71)

K usnadnění ověřování souladu s cíli v oblasti opětovného použití je nezbytné, aby příslušné hospodářské subjekty podávaly zprávy příslušným orgánům. Hospodářské subjekty by měly předkládat příslušné údaje za každý kalendářní rok, a to od 1. ledna 2030. Členské státy by tyto údaje měly zveřejňovat.

(73a)

Vzhledem k tomu, že velmi lehké plastové nákupní tašky o tloušťce stěny nedosahující 15 mikronů mají vysoký potenciál stát se odpadem a přispívat ke znečištění moří, měla by být přijata opatření omezující jejich uvádění na trh s výjimkou nezbytně nutných použití. Tyto plastové tašky by neměly být uváděny na trh jako obaly pro potraviny bez obalu, s výjimkou hygienických důvodů nebo balení mokrých potravin bez obalu, jako jsou syrové maso, ryby nebo mléčné výrobky.

(74a)

Omezení používání plastových nákupních tašek by nemělo vést k nahrazení papírovými nákupními taškami. Komise by měla sledovat používání papírových nákupních tašek a navrhnout cíl a případně opatření ke snížení spotřeby papírových nákupních tašek.

(91)

Za účelem splnění ambiciózního úkolu trvale snížit celkovou produkci obalových odpadů by měly být stanoveny cíle týkající se snížení množství obalových odpadů na obyvatele, jichž by se mělo dosáhnout do roku 2030. Aby byl splněn cíl snížit toto množství do roku 2030 o 5 % oproti roku 2018, je třeba do roku 2030 dosáhnout v rámci celé Unie průměrného celkového absolutního snížení přibližně o 19 % ve srovnání se základním scénářem pro rok 2030. Členské státy by produkci obalových odpadů měly ve srovnání s rokem 2018 snížit o 10 % do roku 2035, čímž by se podle odhadů mělo množství obalových obalů ve srovnání se základním scénářem pro rok 2030 snížit o 29 %. Aby se zajistilo, že úsilí o omezení množství obalových odpadů bude pokračovat i po roce 2030, měl by být pro rok 2035 stanoven cíl snížit jejich množství oproti roku 2018 o 10 %, což by se rovnalo snížení o 29 % ve srovnání se základním scénářem, a pro rok 2040 cíl snížit jejich množství oproti roku 2018 o 15 %, což by ve srovnání se základním scénářem znamenalo snížení o 37 %.

(91)

Za účelem splnění ambiciózního úkolu trvale snížit celkovou produkci obalových odpadů by měly být stanoveny cíle týkající se snížení množství obalových odpadů na obyvatele, jichž by se mělo dosáhnout do roku 2030. Aby byl splněn cíl snížit toto množství do roku 2030 o 5 % oproti roku 2018, je třeba do roku 2030 dosáhnout v rámci celé Unie průměrného celkového absolutního snížení přibližně o 19 % ve srovnání se základním scénářem pro rok 2030. Členské státy by produkci obalových odpadů měly ve srovnání s rokem 2018 snížit o 10 % do roku 2035, čímž by se podle odhadů mělo množství obalových obalů ve srovnání se základním scénářem pro rok 2030 snížit o 29 %. Aby se zajistilo, že úsilí o omezení množství obalových odpadů bude pokračovat i po roce 2030, měl by být pro rok 2035 stanoven cíl snížit jejich množství oproti roku 2018 o 10 %, což by se rovnalo snížení o 29 % ve srovnání se základním scénářem, a pro rok 2040 cíl snížit jejich množství oproti roku 2018 o 15 %, což by ve srovnání se základním scénářem znamenalo snížení o 37 %. Členské státy, které zavedly odlišný systém nakládání s obalovými odpady z domácností na jedné straně a s průmyslovými a obchodními obalovými odpady na straně druhé, by měly mít možnost zachovat si svá specifika.

(91a)

Komise přijala v rámci svého akčního plánu pro oběhové hospodářství sdělení ze dne 16. ledna 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství s cílem snížit znečištění moří, emise skleníkových plynů a evropskou závislost na fosilních palivech. Vzhledem k rostoucí spotřebě plastů strategie vyzývá k lepší oběhovosti plastů a účinným preventivním opatřením. V souladu s touto strategií by toto nařízení mělo být nástrojem boje proti zbytečným, nepotřebným plastům, aby se zvrátil trend výroby a spotřeby plastů, zejména plastů na jedno použití.

(92)

Členské státy mohou uvedených cílů dosáhnout tím, že využijí ekonomické nástroje a další opatření k poskytování pobídek k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, například opatření, jež budou prováděna prostřednictvím systémů rozšířené odpovědnosti producenta, a také tím, že budou podporovat zřizování a efektivní provoz systémů opětovného použití a motivovat hospodářské subjekty k tomu, aby konečným uživatelům nabízely další možnosti využití opětovného plnění. Uvedená opatření by měla být přijata zároveň s ostatními opatřeními požadovanými tímto nařízením, jejichž cílem je snížit množství obalů a obalových odpadů a k nimž patří například požadavky na zmenšení obalů na možné minimum, cíle v oblasti opětovného použití a  opětovného plnění, prahové hodnoty objemu a opatření k trvalému snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, a měla by je doplnit. Členský stát může za předpokladu, že dodrží obecná pravidla stanovená ve Smlouvě a neporuší ustanovení tohoto nařízení, přijmout ustanovení nad rámec minimálních cílů stanovených v tomto nařízení.

(92)

Členské státy mohou uvedených cílů dosáhnout tím, že využijí ekonomické nástroje a další opatření k poskytování pobídek k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, například opatření, jež budou prováděna prostřednictvím systémů rozšířené odpovědnosti producenta, a také tím, že budou podporovat zřizování a efektivní provoz systémů opětovného použití a motivovat hospodářské subjekty k tomu, aby konečným uživatelům nabízely další možnosti využití opětovného plnění. Uvedená opatření by měla být přijata zároveň s ostatními opatřeními požadovanými tímto nařízením, jejichž cílem je snížit množství obalů a obalových odpadů a k nimž patří například požadavky na zmenšení obalů na možné minimum, cíle v oblasti opětovného použití , povinnosti v oblasti  opětovného plnění, prahové hodnoty objemu a opatření k trvalému snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, a měla by je doplnit. Členský stát může za předpokladu, že dodrží obecná pravidla stanovená ve Smlouvě a neporuší ustanovení tohoto nařízení, přijmout ustanovení nad rámec minimálních cílů stanovených v tomto nařízení.

(96)

V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, uvedenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy, je klíčové, aby producenti, kteří uvádějí obaly a balené výrobky na trh Unie, převzali odpovědnost za to, jak s nimi bude naloženo na konci životnosti. Je třeba připomenout, že do 31. prosince 2024 mají být podle směrnice 94/62/ES zavedeny systémy rozšířené odpovědnosti producenta, které představují nejvhodnější prostředek, jímž toho lze dosáhnout, a mohou mít pozitivní dopad na životní prostředí díky tomu, že se sníží produkce obalových odpadů a zvýší jejich sběr a recyklace. Existují nicméně velké rozdíly v tom, jak jsou tyto systémy nastaveny, v jejich účinnosti a v rozsahu odpovědnosti producentů. Na systémy rozšířené odpovědnosti producentů obalů by se proto měla obecně vztahovat pravidla týkající se rozšířené odpovědnosti producenta stanovená ve směrnici 2008/98/ES, která by v nutných a vhodných případech měla být doplněna dalšími zvláštními ustanoveními.

(96)

V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, uvedenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy, je klíčové, aby producenti – včetně aktérů elektronického obchodu – , kteří uvádějí obaly a balené výrobky na trh Unie, převzali odpovědnost za to, jak s nimi bude naloženo na konci životnosti. Je třeba připomenout, že do 31. prosince 2024 mají být podle směrnice 94/62/ES zavedeny systémy rozšířené odpovědnosti producenta, které představují nejvhodnější prostředek, jímž toho lze dosáhnout, a mohou mít pozitivní dopad na životní prostředí díky tomu, že se sníží produkce obalových odpadů a zvýší jejich sběr a recyklace. Existují nicméně velké rozdíly v tom, jak jsou tyto systémy nastaveny, v jejich účinnosti a v rozsahu odpovědnosti producentů. Na systémy rozšířené odpovědnosti producentů obalů by se proto měla obecně vztahovat pravidla týkající se rozšířené odpovědnosti producenta stanovená ve směrnici 2008/98/ES, která by v nutných a vhodných případech měla být doplněna dalšími zvláštními ustanoveními.

(98)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (66) stanoví pravidla sledovatelnosti obchodníků, která konkrétněji obsahují povinnosti poskytovatelů online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s producenty, kteří nabízejí obaly spotřebitelům nacházejícím se v Unii, smlouvy na dálku. Aby se zabránilo přenášení povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti producenta, mělo by být stanoveno, jak by tito poskytovatelé online platforem měli uvedené povinnosti plnit, pokud jde o registry producentů obalů zřízené podle tohoto nařízení. V této souvislosti by poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s producenty smlouvy na dálku, kteří spadají do oblasti působnosti oddílu 4 kapitoly III nařízení (EU) 2022/2065, měli od těchto producentů obdržet informace dokládající, že dodržují pravidla rozšířené odpovědnosti producenta stanovená v tomto nařízení. Pravidla sledovatelnosti obchodníků, kteří prodávají obaly online, podléhají pravidlům prosazování stanoveným v nařízení (EU) 2022/2065.

(98)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (66) stanoví pravidla sledovatelnosti obchodníků, která konkrétněji obsahují povinnosti poskytovatelů online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s producenty, kteří nabízejí obaly spotřebitelům nacházejícím se v Unii, smlouvy na dálku. Aby se zabránilo přenášení povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti producenta, mělo by být stanoveno, jak by tito poskytovatelé online platforem měli uvedené povinnosti plnit, pokud jde o registry producentů obalů zřízené podle tohoto nařízení. V této souvislosti by poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s producenty smlouvy na dálku, kteří spadají do oblasti působnosti oddílu 4 kapitoly III nařízení (EU) 2022/2065, měli být vázáni určitými povinnostmi platnými pro výrobce, pokud neprokáží, že třetí strana, pro kterou zprostředkovávají prodej nebo dodání na dálku, již tyto povinnosti splnila. Kromě toho by měli od těchto producentů obdržet informace dokládající, že dodržují pravidla rozšířené odpovědnosti producenta stanovená v tomto nařízení. Pravidla sledovatelnosti obchodníků, kteří prodávají obaly online, podléhají pravidlům prosazování stanoveným v nařízení (EU) 2022/2065.

(101a)

Tříděný sběr obalů je zásadním krokem k zajištění jejich oběhovosti a k zajištění robustního trhu s druhotnými surovinami. Zavedení povinného sběru je pobídkou k rozvoji účinných a cílených systémů sběru na celostátní úrovni, a tím ke zvýšení množství vytříděného a případně recyklovaného odpadu.

(103a)

Toto nařízení by mělo zohlednit rozmanitost systémů zálohování a zpětného odběru, které v Unie existují, a zajistit, aby technologický vývoj těchto systémů nebyl brzděn, pokud splňují podmínky a kritéria pro zvýšení úrovně sběru a zajištění kvalitnější recyklace. Digitální systém zálohování a zpětného odběru například nabízí spotřebitelům systém QR kódů s možností vrácení zálohy při uložení na místě tříděného sběru doma nebo na cestách.

(107)

Členské státy, které ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech předcházejících vstupu této povinnosti v platnost dosáhnou i bez systému zálohování a zpětného odběru 90% úrovně sběru cílových druhů obalů, mohou požádat o osvobození od povinnosti systém zálohování a zpětného odběru zřídit.

(107)

Členské státy, které ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech předcházejících vstupu této povinnosti v platnost dosáhnou i bez systému zálohování a zpětného odběru nejméně 85% úrovně sběru cílových druhů obalů, mohou požádat o osvobození od povinnosti systém zálohování a zpětného odběru zřídit.

(108)

Členské státy by jako zvláštní opatření k předcházení vzniku obalových odpadů měly aktivně prosazovat řešení umožňující opětovné použití a opětovné plnění. Měly by podporovat zavádění systémů opětovného použití a opětovného plnění a sledovat, jak fungují a zda splňují hygienické normy. Členským státům se doporučuje, aby přijaly i další opatření, například aby zřídily systémy zálohování a zpětného odběru zahrnující formáty opětovně použitelných obalů, aby používaly ekonomické pobídky nebo aby zavedly požadavky, na jejichž základě by koneční distributoři museli dodávat určitý procentuální podíl jiných výrobků než těch, na něž se vztahují cíle v oblasti opětovného použití a opětovného plnění, v opětovně použitelných obalech nebo formou opětovného naplnění, pod podmínkou, že takové požadavky nepovedou k roztříštěnosti jednotného trhu a ke vzniku překážek obchodu.

(108)

Členské státy by jako zvláštní opatření k předcházení vzniku obalových odpadů měly aktivně prosazovat řešení umožňující opětovné použití a opětovné plnění. Měly by podporovat zavádění systémů opětovného použití a opětovného plnění a sledovat, jak fungují a zda splňují hygienické normy. Členským státům se doporučuje, aby přijaly i další opatření, například aby zřídily systémy zálohování a zpětného odběru zahrnující formáty opětovně použitelných obalů, aby používaly ekonomické pobídky nebo aby zavedly požadavky, na jejichž základě by koneční distributoři museli dodávat určitý procentuální podíl jiných výrobků než těch, na něž se vztahují cíle v oblasti opětovného použití a  povinnosti v oblasti opětovného plnění, v opětovně použitelných obalech nebo formou opětovného naplnění, pod podmínkou, že takové požadavky nepovedou k roztříštěnosti jednotného trhu a ke vzniku překážek obchodu.

(113a)

Přestože je důležité, aby Komise při přípravě aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví kritéria recyklovatelnosti, jakož i kritéria pro recyklovatelnost ve velkém měřítku, zohlednila všechny technologie zpracování, je nezbytné, aby Komise dále posoudila přidanou hodnotu chemické recyklace u těch materiálů, které nelze zpracovat mechanickými technologiemi pro recyklaci. V souvislosti s cíli, které byly stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119  (1a) , by Komise měla zohlednit spotřebu energie u nových technologií, spotřebu vody, ztráty materiálu a v rámci revize legislativního rámce Unie pro environmentální tvrzení zabránit zavádějícím environmentálním tvrzením tím, že omezí tato užití na skutečně oběhový přístup a vyloučí například přístupy pro přeměnu materiálů na palivo.

(113b)

Hospodářský subjekt by měl být schopen učinit environmentální tvrzení týkající se obalů uvedených na trh, pokud jsou podložená v souladu se směrnicí o environmentálních tvrzeních. Pokud jde o recyklovatelnost, míru obsahu recyklovaného materiálu a opětovnou použitelnost, měla by tato tvrzení být možná pouze v souvislosti s vlastnostmi obalů, které překračují platné minimální požadavky stanovené v tomto nařízení.

(117a)

Tříděný sběr mimo domácnost je důležitým aspektem pro zvýšení míry sběru obalů a zlepšení jejich oběhovosti. Členské státy a hospodářské subjekty by měly mít možnost přijmout zvláštní opatření pro tříděný sběr mimo domácnost, přizpůsobená místu a zvyklostem spotřebitelů.

(123)

Účinné prosazování požadavků na udržitelnost má zásadní význam pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a toho, že bude dosaženo očekávaných přínosů tohoto nařízení a že toto nařízení očekávaným způsobem přispěje ke splnění cílů Unie v oblasti klimatu, energetiky a oběhového hospodářství. Proto by se na obaly, u nichž jsou požadavky na udržitelnost stanoveny podle tohoto nařízení, mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (73), kterým se stanoví horizontální rámec pro dozor nad trhem a kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie.

(123)

Účinné prosazování požadavků na udržitelnost má zásadní význam pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a toho, že bude dosaženo očekávaných přínosů tohoto nařízení a že toto nařízení očekávaným způsobem přispěje ke splnění cílů Unie v oblasti klimatu, energetiky a oběhového hospodářství. Proto by na obaly, u nichž jsou požadavky na udržitelnost stanoveny podle tohoto nařízení, měl být stanoven minimální počet kontrol hospodářských subjektů uvádějících obaly na trh Unie a mělo by se na ně vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (73), kterým se stanoví horizontální rámec pro dozor nad trhem a kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie.

(130)

Pokud jde o obaly vstupující na trh Unie, měla by na něm být upřednostňována spolupráce orgánů dozoru nad trhem a hospodářských subjektů. I když se tedy zásahy orgánů určených podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1020 mohou týkat jakýchkoli obalů, které vstupují na trh Unie, měly by se zaměřovat hlavně na obaly, na něž se vztahují zákazy vydané orgány dozoru nad trhem. Pokud orgány dozoru nad trhem vydají zákaz, který se netýká pouze území daného členského státu, měly by orgánům, které jsou určeny k provádění kontrol obalů vstupujících na trh Unie, sdělit podrobnosti nezbytné pro identifikaci nevyhovujících obalů na hranicích, včetně informací o dotčených zabalených výrobcích a hospodářských subjektech, aby bylo možné uplatňovat u výrobků vstupujících na trh Unie přístup založený na rizicích. Celní orgány se potom v takových případech snaží dotčené obaly na hranicích identifikovat a zadržet.

(130)

V zájmu zabezpečení fungování vnitřního trhu a vytvoření rovných podmínek je nezbytné zajistit, aby obaly ze třetích zemí vstupující na trh Unie byly v souladu s tímto nařízením bez ohledu na to, zda jsou dováženy jako samostatné obaly, nebo součást baleného výrobku. Zejména je nezbytné zajistit, aby výrobci u těchto obalů prováděli vhodné postupy posuzování shody. Měla by být upřednostňována spolupráce orgánů dozoru nad trhem a hospodářských subjektů. I když se tedy zásahy orgánů určených podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1020 mohou týkat jakýchkoli obalů, které vstupují na trh Unie, měly by se zaměřovat hlavně na obaly, na něž se vztahují zákazy vydané orgány dozoru nad trhem. Pokud orgány dozoru nad trhem vydají zákaz, který se netýká pouze území daného členského státu, měly by orgánům, které jsou určeny k provádění kontrol obalů vstupujících na trh Unie, sdělit podrobnosti nezbytné pro identifikaci nevyhovujících obalů na hranicích, včetně informací o dotčených zabalených výrobcích a hospodářských subjektech, aby bylo možné uplatňovat u výrobků vstupujících na trh Unie přístup založený na rizicích. Celní orgány se potom v takových případech snaží dotčené obaly na hranicích identifikovat a zadržet.

f)

čajových nebo kávových sáčků potřebných k uzavření čaje nebo kávy a určených k tomu, aby byly použity a odstraněny společně s těmito výrobky;

f)

propustných čajových nebo kávových sáčků nebo měkkého systému po použití a jednotek pro přípravu jedné porce obsahujících čaj nebo kávu a určených k tomu, aby byly použity a odstraněny společně s těmito výrobky;

g)

jednotek pro přípravu jedné porce kávy nebo čaje ve specializovaných systémech, které jsou zapotřebí k uzavření kávy nebo čaje a jsou určeny k tomu, aby byly použity a odstraněny společně s těmito výrobky;

g)

nepropustných jednotek pro přípravu jedné porce kávy nebo čaje ve specializovaných systémech, které jsou zapotřebí k uzavření kávy nebo čaje a jsou určeny k tomu, aby byly použity a odstraněny společně s těmito výrobky;

4)

„přepravními obaly“ obaly, které jsou určeny k usnadnění manipulace s  určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a k usnadnění jejich přepravy, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození, a ke kterým se řadí i obaly pro elektronický obchod, nikoli však silniční, železniční, lodní a letecké kontejnery;

4)

„přepravními obaly“ obaly, které jsou určeny k usnadnění manipulace s  jakýmkoliv množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a k usnadnění jejich přepravy, aby se při manipulaci a přepravě produktu zabránilo jejich fyzickému poškození, a ke kterým se řadí i obaly pro elektronický obchod, nikoli však silniční, železniční, lodní a letecké kontejnery;

16)

„konečným distributorem“ distributor, který dodává balené výrobky nebo výrobky, jež mohou být zakoupeny formou opětovného naplnění, konečnému uživateli;

16)

„konečným distributorem“ distributor, který dodává balené výrobky nebo výrobky, jež mohou být zakoupeny formou opětovného naplnění nebo opětovného použití , konečnému uživateli;

19)

„kompozitními obaly“ jednotka obalů, která je kromě materiálů použitých na štítky, uzávěry a spoje vyrobena ze dvou nebo více různých materiálů, jež nelze ručně oddělit a které tudíž tvoří jedinou nedílnou jednotku;

19)

„kompozitními obaly“ jednotka obalů, která je kromě materiálů použitých na štítky, nátěry, podšívky, barvy, laky, inkousty, lepidla, uzávěry a spoje , které se považují za součást hmotnosti hlavního obalového materiálu, vyrobena ze dvou nebo více různých materiálů, jež nelze ručně oddělit a které tudíž tvoří jedinou nedílnou jednotku , pokud daný materiál netvoří zanedbatelnou část obalové jednotky a v žádném případě ne více než 10 % celkové hmotnosti obalové jednotky ;

22)

„opětovným použitím“ jakýkoli postup, kterým jsou opětovně použitelné obaly znovu použity pro tentýž účel, pro který byly původně určeny;

22)

„opětovným použitím“ jakýkoli postup, kterým jsou opětovně použitelné obaly několikrát znovu použity pro tentýž účel, pro který byly původně určeny , a který je umožněn vhodnou logistikou a podporován vhodnými pobídkovými systémy, obvykle systémem záloh ;

26)

„systémy opětovného použití“ organizační, technická nebo finanční opatření, která umožňují opětovné použití v uzavřeném nebo otevřeném systému. Systémy zálohování a zpětného odběru se považují za součást „systému opětovného použití“, pokud zajišťují sběr obalů pro účely opětovného použití;

26)

„systémy opětovného použití“ organizační, technická a/nebo finanční opatření spolu s pobídkami , které umožňují opětovné použití v uzavřeném nebo otevřeném systému. Systémy zálohování a zpětného odběru se považují za součást „systému opětovného použití“, pokud zajišťují sběr obalů pro účely opětovného použití;

28)

„opětovným naplněním“ postup, kterým si konečný uživatel v rámci obchodní transakce naplní vlastní nádobu plnící funkci obalu jedním nebo více výrobky nabízenými konečným distributorem ;

28)

„opětovným naplněním“ postup, kterým si konečný uživatel v rámci obchodní transakce naplní vlastní nádobu nebo nádobu poskytnutou v místě prodeje konečným distributorem plnící funkci obalu jedním nebo více výrobky zakoupenými od konečného distributora ;

31)

„návrhem umožňujícím recyklaci“ návrh obalu včetně jednotlivých součástí obalu, který zajišťuje, že je obal možné recyklovat za pomoci nejmodernějších postupů sběru, třídění a recyklace;

31)

„návrhem umožňujícím recyklaci“ návrh obalu včetně jednotlivých součástí obalu, který zajišťuje, že je obal možné recyklovat za pomoci nejmodernějších postupů sběru, třídění a recyklace , přičemž se upřednostňují mechanické postupy recyklace ;

31a)

„recyklovatelností“ posouzení slučitelnosti obalu s nakládáním s odpadem a jeho zpracováním podle návrhu, založené na tříděném sběru, třídění v oddělených tocích, recyklaci ve velkém měřítku a použití recyklovaných materiálů jako náhrady primárních surovin v nových obalech;

32)

„recyklovaným ve velkém měřítku“ sbíraný, tříděný a recyklovaný pomocí zavedených nejmodernějších postupů a infrastruktury s pokrytím nejméně 75 % obyvatel Unie , a to i se zahrnutím obalových odpadů vyvážených z Unie, které splňují požadavky podle čl. 47 odst. 5;

32)

„recyklovaným ve velkém měřítku“ existence dostatečné kapacity pro to, aby sesbírané obalové odpady byly směrovány do definovaných a uznaných toků odpadů pomocí zavedených odvětvových postupů za účelem opětovného zpracování ve skutečných systémech ověřených v provozním prostředí , a to i se zahrnutím obalových odpadů vyvážených z Unie, které splňují požadavky podle čl. 47 odst. 5;

32a)

„vysoce kvalitní recyklací“ jakýkoli způsob využití definovaný v čl. 3 bodě 17 směrnice 2008/98/ES, který zajišťuje, že během tohoto způsobu využití je zachována nebo obnovena odlišná kvalita sebraného a vytříděného odpadu, aby výsledné recyklované materiály byly dostatečně kvalitní a mohly nahradit primární suroviny;

34)

„začleněnou součástí“ součást obalu, která může být odlišná od hlavní části obalové jednotky a může být z jiného materiálu, avšak tvoří nedílnou součást obalové jednotky, pro jejíž funkčnost je nezbytná, a která se před spotřebou výrobku nemusí oddělit od hlavní obalové jednotky a obvykle se odstraňuje současně s obalovou jednotkou, i když ne nutně stejným způsobem;

34)

„začleněnou součástí“ součást obalu, která může být odlišná od hlavní části obalové jednotky a může být z jiného materiálu, avšak tvoří nedílnou součást obalové jednotky, pro jejíž funkčnost je nezbytná, a která se nemusí oddělit od hlavní obalové jednotky a obvykle se odstraňuje současně s obalovou jednotkou, i když ne nutně stejným způsobem;

35)

„samostatnou součástí“ součást obalu, která je odlišná od hlavní části obalové jednotky a může být i z jiného materiálu, kterou je třeba pro získání přístupu k výrobku zcela a trvale odebrat z hlavní obalové jednotky a která se obvykle odstraňuje samostatně a dříve než obalová jednotka;

35)

„samostatnou součástí“ součást obalu, která je odlišná od hlavní části obalové jednotky a může být i z jiného materiálu, kterou je třeba zcela a trvale odebrat z hlavní obalové jednotky a která se obvykle odstraňuje samostatně a dříve než obalová jednotka;

37)

„inovativními obaly“ typ obalů, při jejichž výrobě se používají nové materiály, návrhy či výrobní postupy, díky nimž je dosaženo podstatného zlepšení funkcí obalů, jako je pojmutí, ochrana, dodávka či prezentace výrobků nebo manipulace s výrobky, a prokazatelného přínosu pro životní prostředí, s výjimkou obalů, které jsou výsledkem úpravy stávajících obalů pouze za účelem lepší prezentace výrobků a reklamy;

37)

„inovativními obaly“ typ obalů, při jejichž výrobě se používají nové a inovativní materiály, návrhy či výrobní postupy, díky nimž je dosaženo podstatného zlepšení funkcí obalů, jako je pojmutí, ochrana, dodávka výrobků nebo manipulace s výrobky, a prokazatelného celkového přínosu pro životní prostředí, s výjimkou obalů, které jsou výsledkem úpravy stávajících obalů za hlavním účelem lepší prezentace výrobků a reklamy;

38)

„druhotnými surovinami“ materiály, které byly získány recyklací a mohou nahradit primární suroviny;

38)

„druhotnými surovinami“ materiály, které byly získány recyklací a u nichž proběhly všechny nezbytné kontroly a třídění a  které  mohou nahradit primární suroviny;

40)

„obaly určenými pro styk s citlivými produkty“ obaly určené pro způsoby použití, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 767/2009, (ES) č. 2009/1223, (EU) 2017/745, (EU) 2017/746, (EU) 2019/4 a (EU) 2019/6 nebo směrnic 2001/83/ES a 2008/68/ES;

40)

„obaly určenými pro styk s citlivými produkty“ obaly určené pro způsoby použití, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 767/2009, (ES) č. 2009/1223, (EU) 2017/745, (EU) 2017/746, (EU) 2019/4 a (EU) 2019/6 nebo směrnice 2001/83/ES , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES  (1a) nebo směrnice 2008/68/ES;

41)

„kompostovatelnými obaly“ obaly, u nichž může proběhnout fyzikální, chemický, tepelný nebo biologický rozklad, jenž umožní, aby se převážná část vzniklého kompostu nakonec rozložila na oxid uhličitý, minerální soli, biomasu a vodu v souladu s  čl. 47 odst. 4 a nebránila tříděnému sběru a kompostování nebo působení, jemuž je vystavena v řízených podmínkách při průmyslovém zpracování;

41)

„kompostovatelnými obaly“ obaly, u nichž může proběhnout fyzikální, chemický, tepelný nebo biologický rozklad, jenž umožní, aby se převážná část vzniklého kompostu nakonec rozložila na oxid uhličitý, minerální soli, biomasu a vodu v souladu s  čl. 47 odst. 8 a nebránila tříděnému sběru a kompostování nebo anaerobní digesci nebo působení, jemuž je vystavena v řízených podmínkách při průmyslovém zpracování , a to v souladu s platnými požadavky stanovenými v harmonizovaných evropských normách EN 13432 ;

41a)

„podomácku kompostovatelným obalem“ obal, který lze také biologicky rozložit v nekontrolovaných podmínkách na rozdíl od kompostovacích zařízení v průmyslovém měřítku a jehož proces kompostování provádí fyzické osoby s cílem vytvořit kompost pro vlastní použití.

41b)

„plastem z biologického materiálu“ plast, jehož suroviny se vyrábí z biomasy  (1a);

50)

„zálohou“ pevně stanovená částka, která není součástí ceny baleného nebo plněného výrobku, jež je účtována konečnému uživateli při koupi baleného nebo plněného výrobku zahrnutého do systému zálohování a zpětného odběru v daném členském státě a kterou konečný uživatel může získat zpět, pokud zálohovaný obal vrátí na sběrném místě zřízeném k tomuto účelu;

50)

„zálohou“ vymezená částka, která není součástí ceny baleného nebo plněného výrobku, jež je účtována konečnému uživateli při koupi baleného nebo plněného výrobku zahrnutého do systému zálohování a zpětného odběru v daném členském státě a kterou konečný uživatel nebo kdokoliv jiný může získat zpět, pokud zálohovaný obal vrátí na sběrném místě zřízeném k tomuto účelu;

51)

„systémem zálohování a zpětného odběru“ systém, v jehož rámci je konečnému uživateli při koupi baleného nebo plněného výrobku zahrnutého do tohoto systému účtována záloha, která je mu vyplacena zpět při vrácení zálohovaného obalu na sběrném místě zřízeném k tomuto účelu;

51)

„systémem zálohování a zpětného odběru“ systém, v jehož rámci je konečnému uživateli při koupi baleného nebo plněného výrobku zahrnutého do tohoto systému účtována záloha, která je mu vyplacena zpět při vrácení zálohovaného obalu na sběrném místě zřízeném k tomuto účelu nebo při řádném uložení do druhu nádoby na odpad určené k tomuto účelu, a to doma nebo na veřejných prostranstvích ;

57)

„obalem představujícím riziko“ obal, který tím, že nesplňuje požadavek stanovený tímto nařízením nebo přijatý na jeho základě, kromě požadavků uvedených v čl. 56 odst. 1, může nepříznivě ovlivnit životní prostředí nebo jiné veřejné zájmy, které daný požadavek chrání;

57)

„obalem představujícím riziko“ obal, který tím, že nesplňuje požadavek stanovený tímto nařízením nebo přijatý na jeho základě, kromě požadavků uvedených v čl. 56 odst. 1, může nepříznivě ovlivnit životní prostředí , zdraví nebo jiné veřejné zájmy, které daný požadavek chrání;

a)

jsou navrženy tak, že umožňují recyklaci;

a)

jsou navrženy tak, že umožňují recyklaci , jak je stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle odstavce 4 ;

d)

mohou být recyklovány takovým způsobem, že jsou výsledné druhotné suroviny dostatečně kvalitní na to, aby mohly nahradit primární suroviny;

d)

(Netýká se českého znění.)

e)

mohou být recyklovány ve velkém měřítku.

e)

jsou recyklovatelné ve velkém měřítku podle metodiky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle odstavce 6 .

a)

splňují kritéria návrhu umožňujícího recyklaci stanovená v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 nejpozději do 36 měsíců po dni zveřejnění aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 4, a

b)

splňují požadavky na recyklovatelnost ve velkém měřítku stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 6 nejpozději do 36 měsíců po dni zveřejnění aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 6, a to nad rámec působnosti písm. a) tohoto odstavce,

a)

způsob, jakým se má vyjádřit výsledek posouzení recyklovatelnosti pomocí tříd recyklovatelnosti A až E, jak je stanoveno v tabulce 3 v příloze II, na základě procentuálního hmotnostního podílu obalové jednotky, která je recyklovatelná v souladu s odstavcem 1;

b)

podrobný návrh kritérií recyklace, včetně zvláštních požadavků na kvalitu recyklace, je-li to nutné, pro každý materiál a kategorii balení uvedené v tabulce 1 přílohy II;

c)

popis podmínek, na jejichž základě jsou jednotlivé kategorie obalů uvedené v tabulce 1 v příloze II řazeny do příslušných tříd recyklovatelnosti;

d)

úprava finančních příspěvků, které musí producenti povinně platit v rámci rozšířené odpovědnosti producenta uvedené v článku 40, na základě třídy recyklovatelnosti obalů;

e)

způsob, jakým se má posuzovat recyklovatelnost ve velkém měřítku u jednotlivých kategorií obalů uvedených v tabulce 1 v příloze II s cílem aktualizovat třídy recyklovatelnosti.

a)

stanoví kritéria návrhu umožňujícího recyklaci a třídy recyklovatelnosti, jež vycházejí z kritérií a parametrů uvedených v tabulce 2 a 2a v příloze II, pro kategorie obalů uvedené v tabulce 1 v téže příloze; kritéria návrhu umožňujícího recyklaci zohlední nejmodernější postupy sběru, třídění a recyklace a zahrnují všechny součásti obalů;

b)

stanoví pravidla týkající se úpravy finančních příspěvků, které musí producenti povinně platit v rámci rozšířené odpovědnosti producenta uvedené v čl. 40 odst. 1, na základě třídy recyklovatelnosti obalů a  případně na základě procentuálního podílu obsaženého recyklovaného materiálu.

b)

množství obalových odpadů sebraných v rámci tříděného sběru podle obalových materiálů uvedených v tabulce 1 v příloze II v Unii jako celku a v jednotlivých členských státech;

b)

množství obalových odpadů sebraných v rámci tříděného sběru podle obalových materiálů uvedených v tabulce 1 v příloze II v Unii jako celku a v jednotlivých členských státech , a to s přihlédnutím k povinnostem členských států podle článku 43 tohoto nařízení ;

d)

instalované kapacity infrastruktury pro třídění a recyklaci jednotlivých druhů obalů uvedených v tabulce 1 v příloze II v Unii jako celku.

d)

instalované kapacity infrastruktury pro třídění a recyklaci jednotlivých druhů obalů uvedených v tabulce 1 v příloze II v Unii jako celku , a to s přihlédnutím k povinnostem členských států podle článku 43 tohoto nařízení .

a)

způsob, jakým se má vyjádřit výsledek posouzení recyklovatelnosti pomocí tříd recyklovatelnosti A až E, jak je popsáno v tabulce 3 v příloze II, na základě procentuálního hmotnostního podílu obalové jednotky, která je recyklovatelná v souladu s odstavcem 1;

b)

podrobná kritéria návrhu umožňujícího recyklaci pro jednotlivé obalové materiály a kategorie obalů uvedené v tabulce 1 v příloze II;

c)

popis podmínek, na jejichž základě jsou jednotlivé kategorie obalů uvedené v tabulce 1 v příloze II řazeny do příslušných tříd recyklovatelnosti;

d)

úprava finančních příspěvků, které musí producenti povinně platit v rámci rozšířené odpovědnosti producenta uvedené v článku 40, na základě třídy recyklovatelnosti obalů;

e)

způsob, jakým se má posuzovat recyklovatelnost ve velkém měřítku u jednotlivých kategorií obalů uvedených v tabulce 1 v příloze II s cílem aktualizovat třídy recyklovatelnosti od roku 2035.

a)

Obsahuje-li jednotka obalů začleněné součásti, zahrnou se do posouzení souladu s kritérii návrhu umožňujícího recyklaci a s požadavky na recyklovatelnost ve velkém měřítku všechny začleněné součásti.

b)

obsahuje-li jednotka obalů samostatné součásti, provede se posouzení souladu s požadavky na návrh umožňující recyklaci a s požadavky na recyklovatelnost ve velkém měřítku zvlášť pro každou samostatnou součást; pokud je integrovaná součást obalové jednotky snadno ručně oddělitelná a existují jasné pokyny pro spotřebitele, je celková recyklovatelnost kombinací posouzení pro každou jednotlivou složku;

c)

všechny součásti jednotky obalů jsou slučitelné s nejmodernějšími postupy sběru, třídění a recyklace a nebrání recyklovatelnosti hlavní části jednotky obalů.

b)

plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením (EU) 2017/745;

b)

obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením (EU) 2017/745;

c)

plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením (EU) 2017/746.

c)

obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením (EU) 2017/746.

ca)

obaly určené pro styk s citlivými produkty pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, obilné příkrmy a příkrmy pro malé děti a potraviny pro zvláštní lékařské účely ve smyslu čl. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 609/2013.

a)

30 % u obalů určených pro styk s citlivými produkty, jejichž hlavní složku tvoří polyethylentereftalát (PET);

a)

30 % u obalů určených pro styk s citlivými produkty kromě nápojových lahví na jedno použití , jejichž hlavní složku tvoří polyethylentereftalát (PET);

b)

10 % u obalů určených pro styk s citlivými produkty, jež jsou vyrobeny z jiných plastových materiálů, než je PET, kromě plastových nápojových lahví na jedno použití;

b)

7,5 % u obalů určených pro styk s citlivými produkty, jež jsou vyrobeny z jiných plastových materiálů, než je PET, kromě plastových nápojových lahví na jedno použití;

d)

35 % u jiných obalů, než které jsou uvedeny v písmenech a), b) a c).

d)

35 % u jiných plastových obalů, než které jsou uvedeny v písmenech a), b) a c).

aa)

25 % u obalů určených pro styk s citlivými produkty, jež jsou vyrobeny z jiných plastových materiálů, než je PET.

b)

plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením (EU) 2017/745;

b)

plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky nebo pro prostředky určené výhradně pro výzkumné použití a prostředky, které jsou předmětem klinické zkoušky, upravené nařízením (EU) 2017/745;

da)

plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty, konkrétně s výživou pro kojence a malé děti a s potravinami pro zvláštní lékařské účely, a obaly pro nápoje a potraviny typicky používané pro malé děti, jak jsou definovány v čl. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 609/2013;

db)

obaly dodávek, součástí a součástí vnitřních obalů pro výrobu léčivých přípravků podle směrnice 2001/83/ES a pro veterinární léčivé přípravky nařízení (EU) 2019/6, pokud je takový obal nutný k tomu, aby byl přípravek v souladu s normami jakosti daného léčivého přípravku.

a)

kompostovatelné plastové obaly;

b)

inkousty, lepidla, barvy a laky použité na obalu;

c)

jakoukoliv plastovou část představující méně než 5 % celkové hmotnosti celé obalové jednotky.

a)

stanovit pro konkrétní plastové obaly výjimky týkající se rozsahu působnosti, časového rozvržení či výše minimálních procentuálních podílů stanovených v odst.  1 písm. b) a d) a případně

a)

stanovit výjimky týkající se rozsahu působnosti, časového rozvržení či výše minimálních procentuálních podílů stanovených v odst.  2;

aa)

upravit cíle stanovené v odstavci 1 a 2;

a)

stanovit cíle pro používání vstupních surovin pro výrobu plastů z biologického materiálu určené jako obaly;

b)

stanovit požadavky na udržitelnost pro vstupní suroviny pro výrobu plastů z biologického materiálu, aby se staly způsobilými přispívat k cílům vzhledem ke stávajícím kritériím udržitelnosti stanovenými v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

zavést možnost splnit nejvýše až 50 % cílů stanovených v čl. 7 odst. 1 a 2 díky využití vstupních surovin pro výrobu plastů z biologického materiálu.

a)

stanovit požadavky na udržitelnost pro vstupní suroviny z biologického materiálu v plastových obalech s přihlédnutím ke stávajícím kritériím udržitelnosti, která jsou stanovena v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

vytyčit cíle pro používání vstupních surovin z biologického materiálu v plastových obalech.

c)

všechny výsledky zkoušek, studie nebo jiné příslušné zdroje, které byly použity k posouzení toho, jaký musí mít obal minimální nezbytný objem nebo jakou musí mít minimální nezbytnou hmotnost.

c)

všechny výsledky zkoušek, studie nebo jiné příslušné zdroje, jako jsou modelace a simulace, které byly použity k posouzení toho, jaký musí mít obal minimální nezbytný objem nebo jakou musí mít minimální nezbytnou hmotnost.

a)

byly navrženy, vyrobeny a uvedeny na trh s cílem, aby byly opětovně použity nebo opětovně naplněny ;

a)

byly navrženy, vyrobeny a uvedeny na trh s cílem, aby byly vícekrát opětovně použity;

b)

byly navrženy a vyrobeny tak, aby za běžně předvídatelných podmínek použití dosáhly co nejvíce obrátek nebo cyklů;

b)

byly navrženy a vyrobeny tak, aby za běžně předvídatelných podmínek použití dosáhly co nejvíce cyklů;

ha)

splňují požadavky týkající se zdraví spotřebitele, bezpečnosti a hygieny.