Stanovisko Evropského hospodářského a sociální výboru k tématu „Zapojení mladých lidí do ekologické transformace“

(průzkumné stanovisko na žádost švédského předsednictví)

(2023/C 184/03)

Zpravodajka:

Nicoletta MERLO

Žádost švédského předsednictví Rady	dopis ze dne 14. 11. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	8. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	152/00/01

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV se domnívá, že mladí lidé mohou a musí hrát v rámci ekologické transformace zásadní roli. Má za to, že je nezbytně nutné mít nový model správy překonávající přetrvávající překážky, který bude inkluzivnější a bude schopen zajistit aktivní zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů.

1.2.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby mládežnické organizace hrály vedoucí úlohu v rozhodovacím procesu a při rozvoji a šíření projektů týkajících se udržitelnosti a životního prostředí, mj. tím, že jim bude zaručena potřebná finanční podpora.

1.3.

EHSV považuje za nezbytné neustále sledovat dopady, které mají a v budoucnu budou mít veřejné investice, včetně investic souvisejících s ekologickou transformací, na mladé lidi, a to prostřednictvím hodnocení hospodářského, politického a sociálního dopadu politik, které mají být realizovány, a s využitím ukazatelů před jejich schválením, v jeho průběhu a po něm.

1.4.

EHSV vybízí orgány EU a členské státy, aby náležitě prováděly ověřování dopadů předpisů EU na mladé lidi a zavedly opatření a mechanismy, které zajistí zohlednění názorů mladých lidí ve všech oblastech politiky, a aby vytvořily prostor, který bude moci zaručit aktivní účast mladých lidí.

1.5.

EHSV považuje za zásadní propojit iniciativy a politiky, které budou přijaty v rámci Evropského roku dovedností, s problematikou ekologické transformace, udržitelného rozvoje a výzev, kterým mladí lidé čelí v rychle se měnícím světě.

1.6.

EHSV považuje za nezbytné řešit otázku vzdělávání a rozvoje dovedností, které se od mladých lidí v této oblasti očekávají, za použití průřezového přístupu, který může poskytnout teoretické i praktické dovednosti, včetně zavedení a podpory různých způsobů přechodu ze školy do zaměstnání a odborné učňovské přípravy, a to i za účasti sociálních partnerů. Vzdělávání o těchto otázkách by mělo být rovněž pojato strukturálně, a tudíž by mělo být koncipováno a rozvíjeno s ohledem na jednotlivá území a jejich potřeby a mělo by být zasazeno do širšího rámce na celostátní úrovni.

1.7.

EHSV považuje za nezbytné začít s výukou otázek týkajících se udržitelnosti a ochrany životního prostředí již od útlého věku a využívat inovativní vzdělávací nástroje, které zohlední ochranu životního prostředí, sociální a hospodářský rozvoj a dosahování souvisejících cílů. Rozhodující vliv má v tomto směru kvalitní vzdělávání pro všechny a důstojná práce pro ty, kteří ho poskytují.

1.8.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby se školy ve spolupráci s místními orgány a subjekty zajišťujícími mimoškolní aktivity, zejména s mládežnickými organizacemi a organizovanou občanskou společností, věnovaly otázkám ekologické transformace, a zvyšovaly tak informovanost a účast běžných občanů. V této souvislosti EHSV hodnotí pozitivně zkušenosti získané v rámci projektu Zelený Erasmus a těší se na jeho provádění.

1.9.

EHSV považuje za důležité investovat do učení se praxí a podporovat odbornou přípravu na pracovišti a kvalitní stáže a učňovskou přípravu, které umožní navázat účinný pozitivní dialog mezi potřebami trhu a individuálními dovednostmi mladých lidí, aby byli mladí i starší pracovníci vybaveni dovednostmi, které jim umožní řídit inovace, jež přináší ekologická transformace. Klíčovou úlohu může v tomto ohledu sehrát sociální dialog a kolektivní vyjednávání.

1.10.

EHSV se domnívá, že je nezbytné mít komplexní politiky odborné přípravy, které budou integrované s průmyslovými politikami, koordinované s ostatními strategiemi rozvoje a podrobně plánované na územní a místní úrovni v úzké spolupráci se sociálními partnery, aby se zajistilo, že ekologická transformace bude spravedlivou transformací, která nebude nikoho opomíjet.

1.11.

EHSV se domnívá, že v zájmu zajištění náležité účasti žen v odvětvích spojených s ekologickou transformací musí být nedílnou součástí této transformace rovnost žen a mužů. Členské státy by měly investovat více prostředků do poradenství pro volbu povolání určeného pro mladé lidi ve školách a do jejich podpory při vstupu do zaměstnání prostřednictvím účinných veřejných služeb zaměstnanosti, které jsou přiměřeně propojeny s výrobní strukturou daného území.

1.12.

Důležitou roli v rozvoji inovací, a to i v oblasti ekologické transformace, mohou hrát mladí podnikatelé. EHSV se domnívá, že těmto mladým lidem je třeba nabídnou pomoc prostřednictvím speciální odborné přípravy a podpory inovativních projektů a zajištěním náležité finanční podpory.

1.13.

Chceme-li zajistit, že ekologická transformace bude také transformací spravedlivou a že nedojde k uzavírání podniků a následnému propouštění, je podle EHSV v prvé řadě zapotřebí, aby členské státy investovaly značné prostředky (počínaje prostředky z národních plánů pro oživení a odolnost) do podpory podniků, které musí změnit svou činnost, do přeřazení propuštěných pracovníků a do podpory podnikatelů, zejména mladých, kteří hodlají investovat do ekologických podniků.

2.   Souvislosti stanoviska

2.1.

Toto průzkumné stanovisko si vyžádalo švédské předsednictví Rady EU s cílem prozkoumat úlohu mladých lidí v rámci ekologické transformace.

2.2.

„Ekologickou transformací“ se rozumí transformace hospodářství a společnosti EU směrem k dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí, a to především prostřednictvím politik a investic v souladu s evropským aktem o klimatu, který stanoví povinnost dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, Zelenou dohodou pro Evropu a Pařížskou dohodou, přičemž je třeba zajistit, aby tato transformace byla spravedlivá a inkluzivní pro všechny.

2.3.

Vzhledem k těmto velkým výzvám je důležité připomenout, že právě mladá generace vnímá tyto otázky nejcitlivěji a nejlépe si uvědomuje, že chceme-li dosáhnout environmentální udržitelnosti, musíme nutně jednat. Pokud dnes existuje nějaká otázka, která je schopná účinně skloubit obavy a hodnoty mladých lidí s otevřenými otázkami naší doby a která má velký potenciál pro inovaci modelů výroby a spotřeby, pak je to právě otázka životního prostředí, podpory zdraví a ochrany biologické rozmanitosti naší planety.

2.4.

V posledních letech se na podporu opatření v oblasti klimatu zmobilizovalo velké množství mladých lidí v celé Evropě a na regionální, celostátní i evropské úrovni vyrostla četná ekologická a sociální hnutí tvořená mladými lidmi, kteří demonstrují a požadují od vlád a tvůrců politik konkrétní opatření na ochranu životního prostředí a dosažení klimatické neutrality.

2.5.

Rok 2022 byl vyhlášen Evropským rokem mládeže nejen proto, aby oslavil a podpořil mladé lidi – generaci nejvíce postiženou pandemií – a vzbudil v nich novou naději, sílu a víru v budoucnost, ale představuje také příležitost, jak zdůraznit, že ekologická a digitální transformace nabízí nové perspektivy a příležitosti.

3.   Zapojení mládeže do ekologické transformace

3.1.

Pro dosažení spravedlivé ekologické transformace je nezbytné provést Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu, a to mimo jiné zavedením nového modelu správy, který bude inkluzivnější a bude schopen aktivně zapojit mladé lidi do rozhodovacích procesů.

3.2.

Rozhodnutí, která dnes političtí představitelé přijímají v souvislosti se změnou klimatu a dalšími otázkami týkajícími se životního prostředí, budou mít dopad zejména na dnešní mladé lidi a na budoucí generace. Mladí lidé mají právo vyjadřovat se k otázkám, které se jich týkají, jak je uvedeno v Agendě 2030, jež v rámci svých cílů udržitelného rozvoje uznává mladé lidi jako „zásadní strůjce změn“.

3.3.

Ačkoli je úloha mladých lidí při budování udržitelnějšího, inkluzivnějšího a ekologičtějšího světa stále více uznávána a navzdory vyhlášení Evropského roku mládeže je zřejmé, že ve skutečnosti je pro mladé lidi stále obtížné se aktivně zapojit do činnosti rozhodovacích orgánů.

3.4.

V posledních letech jsme navzdory vysoké míře aktivismu mladých lidí v otázce změny klimatu rovněž svědky rostoucí nespokojenosti a ztráty důvěry mladých lidí vůči politickým institucím, což se projevuje poklesem jejich aktivní účasti v politických stranách a rostoucí neúčastí v politických volbách, a to jak v roli voličů, tak v roli kandidátů. To představuje hrozbu pro demokratický systém a překážku pro rozvoj politik zaměřených na budoucnost, počínaje těmi, které jsou nezbytné pro řešení výzev klimatické transformace a které jsou schopny nabídnout odpověď na různé citlivé otázky a potřeby. V tomto ohledu se EHSV domnívá, že podpora zapojení mladých lidí do politického života a dalších rozhodovacích procesů by měla být prioritou a že by měly být prozkoumány všechny možnosti, aby toto zapojení bylo proveditelné a účinné na všech úrovních.

3.5.

Pro začátek by bylo důležité identifikovat a překonat sociální, ekonomické a kulturní překážky bránící plné účasti mladých lidí, které mohou být způsobeny také nedostatečnou informovaností nebo obtížným přístupem k informacím týkajícím se účasti mládeže a mechanismů zastupování. Další aspekt, který je třeba zdůraznit, se týká nových, často neformálních způsobů, jimiž se dnes mladí lidé zapojují a vedou dialog, často prostřednictvím technologií a sociálních médií, a které by měly být náležitě zohledněny, neboť jsou schopny mobilizovat celé generace.

3.6.

Otázka udržitelnosti je hluboce zakořeněna v pohledu mladých lidí na svět a v jejich rozhodovacích procesech, avšak s velkou dávkou pragmatismu. Mládežnické organizace, které zastupují zájmy a tlumočí obavy milionů mladých lidí v Evropě, proto mohou hrát důležitou roli při zajišťování toho, aby byla mladší generace zastoupena nejen v institucích a občanské společnosti, ale měla také možnost smysluplně a kvalifikovaně přispívat k rozhodovacímu procesu na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni (1).

3.7.

Z těchto důvodů EHSV zdůrazňuje, že je důležité vytvořit příležitosti pro všechny nejreprezentativnější mládežnické organizace, počínaje organizacemi zastupujícími nejzranitelnější mladé lidi a ty, kteří žijí v nejokrajovějších a venkovských oblastech, aby se zapojily do tvorby politik a do rozvíjení myšlenek týkajících se otázek udržitelnosti.

3.8.

Mládežnické organizace mohou plnit mnoho funkcí a hrát klíčovou úlohu při šíření a provádění projektů souvisejících s životním prostředím a udržitelností. EHSV proto vyzývá instituce EU, aby těmto sdružením poskytly strukturální finanční podporu prostřednictvím odpovídajících a specifických zdrojů, a mládežnické organizace tak měly vhodné podmínky pro zajištění zapojení mladých lidí do ekologické transformace a jeho rozvoj.

3.9.

Samotné zapojení však nestačí. V rámci všech veřejných politik je nutné brát v úvahu dopad, který budou mít na mladé lidi a na jejich očekávání, včetně očekávání budoucích generací. Proto je třeba provádět předběžné, průběžné a následné hodnocení všech investic, včetně těch, které se týkají ekologické transformace, aby bylo možné pomocí ukazatelů s jistotou stanovit, jaké ekonomické, politické a sociální dopady budou tyto investice mít na mladé generace.

3.10.

EHSV vybízí orgány EU a členské státy, aby náležitě prováděly ověřování dopadů předpisů EU na mladé lidi (2) a zavedly opatření a mechanismy, které zajistí zohlednění názorů mladých lidí ve všech oblastech politiky, a zároveň aby vytvořily prostor pro to, aby mladí lidé mohli důsledně a na základě svých schopností přispívat k řešení problémů, kterým čelí.

3.11.

Pro dobro naší planety i pro další rozvoj našich členských států je zapotřebí posílit postavení mladých lidí ve čtyřech hlavních oblastech: zapojení do procesů změn, možnost hrát aktivní úlohu převzetím odpovědnosti za individuální a kolektivní rozhodnutí, zlepšení znalostí o probíhajících změnách a nevyhnutelných důsledcích ekologické a digitální transformace a rozvoj dovedností v zájmu kvalifikovaného zapojení.

4.   Ekologická transformace ve vzdělávání a na trhu práce

4.1.

Rok 2023 byl vyhlášen Evropským rokem dovedností. EHSV považuje za zásadní propojit iniciativy a politiky, které budou v této souvislosti přijaty, s tématem ekologické transformace, udržitelného rozvoje a výzev, kterým mladí lidé čelí v rychle se měnícím světě.

4.2.

V situaci klimatické a environmentální krize by se vzdělávání o otázkách udržitelnosti mělo stát pro školy prioritou. Pedagogové hrají zásadní roli při zajišťování toho, aby byli studenti klimaticky gramotní a měli znalosti a dovednosti, které potřebují k zapojení do zelené ekonomiky. Existuje mnoho přístupů, které mohou učitelé a školy využít k tomu, aby se společně se studenty těmito otázkami zabývali, ale to rovněž vyžaduje kvalitní vzdělávání pro všechny a důstojnou práci pro ty, kteří ho poskytují. EHSV považuje za nezbytné zajistit náležité financování na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni s cílem rozvíjet projekty a iniciativy na podporu a provádění výuky a učení v oblasti životního prostředí a udržitelnosti.

4.3.

Ekologická transformace a strategie udržitelného rozvoje přestavují jednoznačně průřezové téma. Je proto nezbytné řešit otázku vzdělávání a rozvoje dovedností, které se mladých lidí v této oblasti očekávají, za použití průřezového přístupu, který může poskytnout teoretické i praktické dovednosti, včetně zavedení a podpory různých způsobů přechodu ze školy do zaměstnání a odborné učňovské přípravy. Vzdělávání o těchto otázkách by mělo být rovněž pojato strukturálně, a tudíž by mělo být koncipováno a rozvíjeno s ohledem na jednotlivá území a jejich potřeby, mělo by zohledňovat celoživotní vzdělávání a být zasazeno do širšího rámce na celostátní úrovni.

4.4.

Se vzděláváním dětí o otázkách udržitelnosti a ochrany životního prostředí by se mělo začít již v raném věku, počínaje mateřskými školami, a mělo by pokračovat specializovanými programy po celou dobu školní docházky. Je proto důležité, aby se také učitelům dostalo zvláštní odborné přípravy a aby měli zaručené možnosti své dovednosti neustále doplňovat.

4.5.

Zavedení výuky o různých podobách ekologické a kulturní transformace do vzdělávacích procesů znamená opětovné potvrzení vzdělávací role škol, jejichž úkolem je podporovat občanská řešení, jež mohou vést studenty k novému a udržitelnému způsobu obývání světa. Studenti se tak stávají protagonisty změny, která je nasměruje k novému modelu společnosti, jenž staví životní prostředí do středu zájmu a umožní jim experimentovat a šířit nový životní styl v rovnováze s přírodou.

4.6.

V současné situaci, která se neustále a rychle mění, je zapotřebí vytvořit inovativní vzdělávací prostředí s novou „ekologickou abecedou“, která bude v souladu s cíli Agendy 2030. Důraz by měl být kladen na metody zavádění oběhového hospodářství a na nástroje, které máme k dispozici díky zohledňování životního cyklu (3), při němž je věnována pozornost ochraně životního prostředí, sociálnímu a hospodářskému rozvoji a dosažení souvisejících cílů.

4.7.

EHSV zdůrazňuje, že každý by měl mít znalosti o tom, jak bojovat proti změně klimatu. To se týká zejména veškerých aspektů udržitelné spotřeby a produkce, odpovědného výběru potravin, snižování plýtvání potravinami a využívání udržitelné energie. Vzdělávání mladých lidí by mělo být podpořeno celoživotním učením rodičů a vzděláváním občanů (4).

4.8.

Úspěch ekologické transformace proto bude záviset na schopnosti škol spolupracovat s místními orgány a subjekty zajišťujícími mimoškolní aktivity, zejména s mládežnickými organizacemi a organizovanou občanskou společností, a zvyšovat tak informovanost a účast, a to i mezi běžnými občany. V této souvislosti EHSV hodnotí pozitivně zkušenosti získané v rámci projektu Zelený Erasmus a těší se na jeho provádění.

4.9.

U mladší generace, tj. generace Z nebo „Gen Z“ (do 25 let), a u mladých lidí s vyšším vzděláním a silnějšími kulturními nástroji jsou povědomí, znalosti a pozitivní vůdčí úloha v otázkách ochrany životního prostředí ještě silnější. To znamená, že povědomí a kvalifikovaná informovanost budou i nadále růst a upevňovat se, ale také že potřebnou kladnou odezvu lze posílit zlepšením vzdělání mladých lidí a rozvíjením jejich lidského kapitálu v sociální a ekonomické oblasti. Naopak nízká vzdělanost a obtížnost vstupu na trh práce nejen zpomalují příspěvek k současnému růstu dané země, ale oslabují také úlohu mladých lidí jako aktivních účastníků nových procesů růstu, které více odpovídají výzvám doby, v níž žijí.

4.10.

Bez dovedností nelze dosáhnout žádné transformace. Je naprosto nezbytné vybavit mladé i starší pracovníky dovednostmi, které jim umožní řídit inovace, jež přináší ekologická transformace, která nevyhnutelně má – a v budoucnu bude mít – značný dopad na svět práce. EHSV se domnívá, že je důležité investovat do učení se praxí. Učení se praxí, tj. soubor postupů odborné přípravy a učení, které probíhají v pracovním prostředí, zejména ve formě učňovské přípravy, představuje rozhodující nástroj pro (znovu)získávání dovedností, a to jak technických, tak průřezových. Odborná příprava na pracovišti, stáže a učňovská příprava jsou tři formy, které svým vlastním a rozmanitým způsobem pomáhají vytvářet účinný dialog mezi potřebami trhu a individuálními dovednostmi mladých lidí. Zásadní úlohu při dosahování tohoto cíle sehrávají sociální partneři, a to prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání.

4.11.

Ekologická transformace musí být spravedlivou transformací, která zajistí změnu kvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků a kvalitní pracovní místa pro všechny, aby se zajistilo, že nikdo nezůstane opomenut. EHSV proto považuje za nezbytné, aby politiky odborné přípravy byly komplexní, integrované s průmyslovými politikami, koordinované s ostatními rozvojovými strategiemi a podrobně plánované na územní a místní úrovni v úzké spolupráci se sociálními partnery.

4.12.

V současné době existují důkazy o neexistenci takového komplexního přístupu a o nedostatečném šíření zelených dovedností, a v důsledku toho i zelených pracovních míst, zejména mezi osobami s nižší úrovní vzdělání a kvalifikace. To by mohlo vést k nové polarizaci: mezi těmi, kteří mají zelené dovednosti, a jsou tak s ohledem na nové možnosti, jež nabízí ekologická transformace, výborně zaměstnatelní, a těmi, kteří jsou namísto toho z těchto procesů odborné přípravy vyloučeni, mají jen omezené dovednosti a často vykonávají úkoly, u nichž hrozí, že v důsledku kombinovaného účinku ekologické transformace a průmyslové automatizace zaniknou.

4.13.

Nedílnou součástí strategií zelené ekonomiky musí být také rovnost žen a mužů. Mladé ženy jsou v technologických a vědeckých oborech zastoupeny nedostatečně, protože kvůli genderovým stereotypům, podle nichž jsou určitá povolání určena výhradně mužům, je nepravděpodobné, že by si zvolily specializované vzdělání v těchto oborech. Pro zajištění náležité účasti žen v odvětvích, která procházejí a v blízké budoucnosti budou procházet významnými změnami v důsledku ekologické transformace, je třeba tyto stereotypy odstranit. Klíčovou úlohu při tom může sehrát poradenství pro volbu povolání nabízené ve školách. EHSV se domnívá, že členské státy by měly investovat více prostředků do poradenství pro volbu povolání určeného pro mladé lidi ve školách a do jejich podpory při vstupu do zaměstnání prostřednictvím účinných veřejných služeb zaměstnanosti, které jsou náležitě propojeny s výrobní strukturou daného území.

4.14.

Rozvoj inovací je klíčem k úspěchu ekologické transformace. Pro dosažení požadovaných cílů je proto zásadní podněcovat mladé lidi s podnikatelským duchem k inovacím, a to zajištěním specifické odborné přípravy a podpory inovativních projektů a poskytováním odpovídající finanční podpory.

4.15.

Podle posouzení dopadů (5), které provedla Evropská agentura pro životní prostředí, by ekologická transformace v Evropské unii mohla vést do roku 2030 k vytvoření 1 milionu nových pracovních míst, 500 000 až 2 miliony lidí by však zároveň v důsledku této transformace mohly přijít o práci. Podle EHSV je v prvé řadě zapotřebí, aby členské státy investovaly značné prostředky (počínaje prostředky z národních plánů pro oživení a odolnost) do podpory podniků, které musí změnit svou činnost, do přeřazení propuštěných pracovníků a do podpory podnikatelů, zejména mladých, kteří hodlají investovat do ekologických podniků.

---

(1)  Stanovisko EHSV Směrem ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti v rámci rozhodovacího procesu EU (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 44).

(2)  Stanovisko EHSV Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 46).

(3)  https://www.lifecycleinitiative.org/starting-life-cycle-thinking/what-is-life-cycle-thinking/.

(4)  Stanovisko EHSV Posílení postavení mladých lidí s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje prostřednictvím vzdělávání (Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 38).

(5)  https://www.eea.europa.eu/policy-documents/swd-2020-176-final-part.