EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.4.2022

COM(2022) 187 final

2022/0130(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727, pokud jde o shromažďování, uchovávání a analýzu důkazů souvisejících s genocidou, zločinech proti lidskosti a válečných zločinech v Eurojustu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh přispívá k dosažení cíle, kterým je nabídnout občanům Unie prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, v němž jsou přijímána vhodná opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní.

Návrh byl přijat v návaznosti na ruskou agresi proti Ukrajině, neboť se brzy ukázalo, že stávající právní rámec Eurojustu bude potřebovat cílené změny, aby Eurojust mohl co nejlépe plnit cíle spočívající v podpoře a posílení koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním v souvislosti s nejzávažnějšími mezinárodními trestnými činy spáchanými stranami konfliktu.

Návrh navazuje na návrh na změnu nařízení o Eurojustu a rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde o elektronickou výměnu informací v případech terorismu, který byl přijat 1. prosince 2021. Oba návrhy mají stejný cíl, a to umožnit Eurojustu plnit významnější úlohu předpokládanou v nařízení o Eurojustu při podpoře a posilování koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními orgány vyšetřujícími a stíhajícími závažnou trestnou činnost.

Oba návrhy se vzájemně doplňují, neboť se týkají různých forem trestné činnosti (nejzávažnější mezinárodní zločiny a teroristické trestné činy) a stanoví různé změny struktury zpracování údajů v Eurojustu. Cílem návrhu o rejstříku pro boj proti terorismu je začlenit tento rejstřík lépe do právního a technického rámce Eurojustu, aby Eurojust mohl zjišťovat vazby mezi souběžným vyšetřováním a stíháním teroristických trestných činů. Záměrem tohoto návrhu je umožnit Eurojustu shromažďovat, uchovávat, analyzovat a v případě potřeby a pokud je to vhodné, vyměňovat důkazy o nejzávažnějších mezinárodních zločinech tím, že se stanoví zřízení automatizovaného zařízení pro správu a uchovávání údajů mimo systém řízení případů. Jednání a znění návrhu o rejstříku pro boj proti terorismu bude třeba uvést s tímto návrhem do souladu.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z článku 85 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Právním základem nařízení o Eurojustu, které má tento návrh změnit, je článek 85 SFEU. Článek 85 SFEU stanoví, že Eurojust se řídí nařízením, které má být přijato řádným legislativním postupem. Nařízení o Eurojustu stanoví pravidla pro zřízení a fungování systému řízení případů Eurojustu.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Prostor svobody, bezpečnosti a práva, v jehož rámci se tento návrh přijímá, je v souladu s čl. 4 odst. 2 SFEU prostorem sdílené pravomoci Unie a členských států. Podle zásady subsidiarity uvedené v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) by proto opatření na úrovni Unie měla být přijata pouze tehdy, pokud cílů navrhovaného opatření nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu rozsahu nebo účinků navrhovaného opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

Nejzávažnější mezinárodní zločiny mají rozsáhlé důsledky pro evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu, i když jsou spáchány pouze v jedné zemi a mimo Unii. Pokud stát není ochoten nebo schopen skutečně vést vyšetřování nebo stíhání těchto trestných činů, přestože je k tomu příslušný, může tyto trestné činy v souladu se zásadou komplementarity vyšetřovat a stíhat Mezinárodní trestní soud, spadají-li do jeho jurisdikce.

Opatření na vnitrostátní úrovni proto nemohou sama o sobě účinně zajistit stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů. Členské státy musí při jejich vyšetřování a stíhání a při řešení společných výzev spolupracovat. Mezi těmito výzvami vynikají výzvy spojené se shromažďováním, uchováváním a analýzou důkazů týkajících se nejzávažnějších mezinárodních zločinů, jakož i výzvy týkající se přístupu k těmto důkazům a jejich výměny mezi vnitrostátními a mezinárodními orgány, které mohou dané trestné činy vyšetřovat a stíhat. Eurojust jako agentura Unie pro justiční spolupráci v trestních věcech je výrazným projevem této snahy členských států postavit pachatele těchto ohavných zločinů před soud prostřednictvím spolupráce. Eurojust má ideální předpoklady pro shromažďování, uchovávání a analýzu těchto důkazů a v případě potřeby a pokud je to vhodné, umožňovat jejich výměnu nebo je jinak poskytovat příslušným vnitrostátním nebo mezinárodním justičním orgánům, včetně Mezinárodního trestního soudu. Mezi tyto justiční orgány patří v souladu s nařízením o Eurojustu i státní zastupitelství.

Proto je třeba, aby Unie přijala konkrétní opatření. Tento návrh počítá s opatřeními, která mají unijní rozměr. Jejich cílem je zlepšit akceschopnost Eurojustu a umožnit mu plnit jeho klíčový cíl, kterým je podpora a posílení koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním v souvislosti s genocidou, zločiny proti lidskosti a válečnými zločiny. Tohoto cíle lze v souladu se zásadou subsidiarity dosáhnout pouze na úrovni Unie.

•Proporcionalita

Podle zásady proporcionality uvedené v čl. 5 odst. 4 SEU je třeba přizpůsobit povahu a intenzitu daného opatření zjištěnému problému. Problémy, kterými se tento návrh zabývá, vyžadují podporu členských států na úrovni Unie, aby je bylo možné účinně řešit. Cílem návrhu je zajistit, aby Eurojust kromě svých stávajících úkolů a pravomocí, aniž by byly dotčeny, mohl rovněž shromažďovat, uchovávat a analyzovat důkazy týkající se genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a v případě potřeby a pokud je to vhodné, je vyměňovat nebo jinak poskytnout příslušným vnitrostátním a mezinárodním justičním orgánům, včetně Mezinárodního trestního soudu; nedotýká se tedy všech ostatních forem závažné trestné činnosti, které v souladu s nařízením o Eurojustu spadají do působnosti Eurojustu. Pokud by tyto změny nebyly v tomto návrhu předloženy, Eurojust by nemusel být schopen plnit svou klíčovou úlohu, kterou je podporovat a posilovat spolupráci mezi vnitrostátními orgány členských států při vyšetřování a stíhání nejzávažnějších mezinárodních zločinů.

Tento návrh zavádí minimální změny nařízení o Eurojustu, které nerevidují jeho strukturu ani nemění jeho fungování. Stávající pravomoci a úkoly Eurojustu zůstávají nedotčeny. Navrhované změny posilují úlohu Eurojustu, kterou již nařízení předpokládá, a zohledňují citlivost zpracovávaných údajů a potřebu zajistit jejich ochranu. V souladu se zásadou proporcionality tak tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cíle.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise tento návrh přijala urychleně po několika výměnách názorů – na dvoustranném základě nebo v rámci společných setkání – s Eurojustem a vnitrostátními orgány zapojenými do vyšetřování nejzávažnějších mezinárodních zločinů, jakož i s organizacemi občanské společnosti a dalšími subjekty Unie. Všichni poukázali na potřebu centrálního uchovávání důkazů, jakož i na současná omezení systému řízení případů Eurojustu a jejich dopad na schopnost Eurojustu podporovat a posilovat koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním v souvislosti s nejzávažnějšími mezinárodními zločiny, včetně těch, které mohou být spáchány v souvislosti se současnými nepřátelskými akcemi na Ukrajině.

V roce 2021 kromě toho proběhly rozsáhlé konzultace v souvislosti s přípravou návrhu o elektronické výměně informací v případech terorismu 5 , které potvrdily potřebu zdokonalit systém řízení případů Eurojustu.

Ke dni zveřejnění tohoto návrhu se Eurojust zúčastnil všech šesti zasedání pracovní skupiny Komise pro zmrazení a zajištění, která byla zřízena na začátku března 2022 s cílem zajistit koordinaci mezi členskými státy při prosazování omezujících opatření Unie vůči ruským a běloruským osobám a společnostem uvedeným na seznamu a prozkoumat možnou součinnost mezi omezujícími opatřeními a trestněprávními opatřeními.

Komise se zúčastnila dvou mimořádných zasedání sítě pro genocidu – jejíž sekretariát sídlí v Eurojustu – věnovaných situaci na Ukrajině (11. března 2022 a 5. dubna 2022), na nichž zazněla rovněž potřeba centrálního ukládání důkazů, a to i ze strany žalobce Mezinárodního trestního soudu. Stejné otázky zazněly také na několika zasedáních kolegia a výkonné rady Eurojustu.

•Posouzení dopadů

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh by měl dopad na rozpočet Eurojustu a jeho personální potřeby. Odhaduje se, že v rámci legislativního finančního výkazu, který je k návrhu přiložen, by bylo na období 2022-2027 zapotřebí dalších 15,705 milionu EUR, aby Eurojust mohl plnit úkoly stanovené tímto návrhem. Tato částka zahrnuje náklady na zřízení a správu automatizovaného zařízení pro správu a ukládání údajů (přibližně 500 000 EUR ročně) a na lidské zdroje nezbytné pro jeho obsluhu.

Odhaduje se, že by bylo zapotřebí šestnáct dalších pracovních míst, včetně odborníků na justiční spolupráci, právníků-lingvistů, analytiků, právních odborníků, bezpečnostních pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií, styčných pracovníků s Mezinárodním trestním soudem a organizacemi občanské společnosti a administrativních pracovníků. Vzhledem k naléhavosti situace by tato místa měla být obsazena co nejdříve.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2022/0130 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727, pokud jde o shromažďování, uchovávání a analýzu důkazů souvisejících s genocidou, zločinech proti lidskosti a válečných zločinech v Eurojustu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 85 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 8 byl zřízen Eurojust a byly stanoveny jeho úkoly, pravomoci a funkce.

(2)Do působnosti Eurojustu spadají formy závažné trestné činnosti uvedené v příloze I nařízení (EU) 2018/1727, mezi něž patří genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. V souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1727 se působnost Eurojustu vztahuje rovněž na trestné činy související s trestnými činy uvedenými v příloze I uvedeného nařízení.

(3)Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko vojenskou agresi proti Ukrajině. Existuje důvodné podezření, že na Ukrajině byly a jsou v rámci současných nepřátelských akcí páchány zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.

(4)Vzhledem k závažnosti situace by Unie měla urychleně přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistila, že ti, kdo tyto zločiny na Ukrajině spáchali, za to ponesou odpovědnost.

(5)Státní zastupitelství v několika členských státech i na Ukrajině zahájila vyšetřování týkající se událostí na Ukrajině, přičemž se v případě potřeby opírají o podporu Eurojustu. Eurojust uzavřel dne 27. června 2016 dohodu o spolupráci s Ukrajinou. V souladu s touto dohodou je do Eurojustu vyslán ukrajinský styčný státní zástupce, který usnadňuje spolupráci mezi Eurojustem a Ukrajinou. 

(6)V souladu s Římským statutem 9 má Mezinárodní trestní soud pravomoc vykonávat svou jurisdikci nad osobami odpovědnými za nejzávažnější trestné činy mezinárodního významu, jak je uvedeno v Římském statutu. Jurisdikce Mezinárodního trestního soudu doplňuje vnitrostátní trestní jurisdikce. Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu oznámil, že zahájil vyšetřování situace na Ukrajině.

(7)Vzhledem k uplatňování zásady univerzální jurisdikce v několika členských státech a komplementární povaze jurisdikce Mezinárodního trestního soudu je pro zajištění účinnosti vyšetřování a stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a souvisejících trestných činů, včetně těch, které mohou být páchány na Ukrajině v souvislosti se současnými nepřátelskými akcemi, důležitá koordinace a výměna důkazů mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním v různých jurisdikcích, jakož i s Mezinárodním trestním soudem nebo jiným soudem, tribunálem či mechanismem zřízeným za tímto účelem.

(8)Aby bylo zajištěno sdílení důkazů a osvědčených postupů týkajících se stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů s vnitrostátními a mezinárodními justičními orgány, měl by Eurojust posílit svou spolupráci s trestními soudy, tribunály a mechanismy zřízenými k řešení případů porušování mezinárodního práva. Za tímto účelem by měl Eurojust navázat úzkou spolupráci s Mezinárodním trestním soudem a jakýmkoli jiným soudem, tribunálem nebo mechanismem, jehož cílem je řešit zločiny, které mají vliv na mezinárodní mír a bezpečnost. V souladu s tím by měl Eurojust rovněž usnadnit vyřizování žádostí o justiční spolupráci ze strany Mezinárodního trestního soudu nebo zvláštních trestních soudů, tribunálů nebo mechanismů, které se týkají důkazů souvisejících s genocidou, zločiny proti lidskosti, válečnými zločiny a souvisejícími trestnými činy.

(9)Důkazy týkající se genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů nelze bezpečně ukládat na území, kde probíhají nepřátelské akce, jako je tomu v případě důkazů souvisejících s probíhajícími nepřátelskými akcemi na Ukrajině. Z toho důvodu je nezbytné centrální úložiště. Důkazy shromážděné agenturami a subjekty Unie a mezinárodními orgány nebo třetími stranami, jako jsou organizace občanské společnosti, mohou rovněž vyžadovat vytvoření centrálního úložiště, které by bylo přístupné příslušným justičním orgánům.

(10)Eurojust má odborné znalosti a zkušenosti, které mu umožňují podporovat vyšetřování a stíhání přeshraničních trestných činů, včetně genocidy, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a souvisejících trestných činů. To zahrnuje uchovávání, analýzu a ukládání důkazů, pokud jde o jejich přípustnost před soudem a spolehlivost.

(11)Shromažďováním, uchováváním a analýzou důkazů souvisejících s nejzávažnějšími mezinárodními zločiny a v případě potřeby a pokud je to vhodné i tím, že umožní jejich výměnu, může Eurojust podporovat vytváření případů v rámci vnitrostátních a mezinárodních vyšetřování a poskytovat dodatečnou podporu příslušným vnitrostátním a mezinárodním orgánům. Tyto důkazy mohou být zvláště cenné pro zjištění věrohodnosti svědeckých výpovědí.

(12)Mělo by být zřízeno nové dočasné zařízení pro ukládání, které by umožňovalo takové ukládání, analýzu a uchovávání. Jelikož je potřeba tyto důkazy uložit naléhavá, je nutné, aby je Eurojust ukládal v automatizovaném zařízení pro správu a ukládání mimo systém řízení případů, dokud nebude nový systém řízení případů plně funkční. Obecná pravidla zvláštní kapitoly nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 o zpracování operativních osobních údajů by se měla použít, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla ochrany údajů podle nařízení (EU) 2018/1727. Automatické zařízení pro správu a ukládání údajů by mělo být začleněno do nového systému řízení případů, který má být zřízen podle návrhu nařízení o elektronické výměně informací o případech terorismu 10 .

(13)Ukládání, analýza a uchovávání důkazů v souvislosti s genocidou, zločiny proti lidskosti, válečnými zločiny a souvisejícími trestnými činy v automatizovaném zařízení pro správu a ukládání údajů, jakož i jejich zpřístupnění příslušným justičním orgánům, kdykoli je to nezbytné a vhodné, by měly splňovat nejvyšší standardy kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů v souladu s články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie.

(14)Satelitní snímky, fotografie, videozáznamy a zvukové záznamy mohou být užitečné pro prokázání páchání genocidy, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a souvisejících trestných činů. Eurojust by proto měl v souvislosti s tímto účelem být schopen tyto údaje zpracovávat a uchovávat.

(15)Eurojust a Europol by měly v rámci své příslušné působnosti úzce spolupracovat, zejména pokud jde o zpracování a analýzu informací v souvislosti se stávajícím a specializovaným systémem Europolu (tzv. analytický projekt) pro mezinárodní zločiny s cílem podpořit příslušné orgány při vyšetřování a stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a souvisejících trestných činů. Eurojust proto může Europolu předávat informace, které získal při výkonu svých pravomocí v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. j) nařízení (EU) 2018/1727. Spolupráce by měla zahrnovat pravidelné společné hodnocení operativních a technických otázek.

(16)[V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.] NEBO [V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.]

(17)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro něj není závazné ani použitelné.

(18)Evropský inspektor ochrany údajů byl v souladu s článkem 42 nařízení (EU) 2018/1725 konzultován a vydal své stanovisko dne XX/XX/20XX,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2018/1727

Nařízení (EU) 2018/1727 se mění takto:

1)V čl. 4 odst. 1 se doplňuje nové písmeno j), které zní:

„j) podporuje činnost členských států v boji proti genocidě, zločinům proti lidskosti, válečným zločinům a souvisejícím trestným činům, včetně prostřednictvím shromažďování, uchovávání a analýzy důkazů týkajících se těchto trestných činů, jakož i v případě potřeby a pokud je to vhodné, umožňuje jejich výměnu nebo je jinak přímo poskytne příslušným vnitrostátním a mezinárodním justičním orgánům, zejména Mezinárodnímu trestnímu soudu“.

2)V článku 80 se doplňuje nový odstavec 8, který zní:

„8) Odchylně od čl. 23 odst. 6 může Eurojust zpracovávat operativní osobní údaje pro plnění úkolů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. j) v automatizovaném zařízení pro správu a ukládání údajů mimo systém řízení případů. Automatizované zařízení pro správu a ukládání údajů musí splňovat nejvyšší standardy kybernetické bezpečnosti. Provoz automatizovaného zařízení pro správu a ukládání údajů podléhá předchozí konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů vydá své stanovisko do dvou měsíců od obdržení oznámení od pověřence pro ochranu údajů.

Oznámení od pověřence pro ochranu osobních údajů musí obsahovat alespoň tyto prvky:

a) obecný popis plánovaných operací zpracování;

b) posouzení rizik pro práva a svobody subjektů údajů;

c) plánovaná opatření k řešení těchto rizik;

d) záruky, bezpečnostní opatření a mechanismy k zajištění ochrany osobních údajů a k prokázání souladu s tímto nařízením s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům subjektů údajů a dalších dotčených osob.

Ustanovení tohoto nařízení o ochraně údajů se vztahují na zpracování údajů v automatizovaném zařízení pro správu a ukládání údajů, pokud se přímo netýkají technického nastavení systému řízení případů podle čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení. Právo přístupu a lhůty pro údaje uložené v automatizovaném zařízení pro správu a ukládání údajů jsou propojeny s režimem přístupu k dočasným pracovním souborům, na jejichž podporu jsou údaje uloženy.

Odchylka stanovená v tomto odstavci končí v okamžiku, kdy je zaveden nový systém řízení případů. Komise stanoví datum, kdy bude nový systém řízení případů zaveden, rozhodnutím, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.“

3)Příloha II se mění takto:

a)bod 1 písm. n) se nahrazuje tímto:

„n) profily DNA stanovené z nekódující části DNA, fotografie a otisky prstů a v souvislosti s trestnými činy uvedenými v čl. 4 odst. 1 písm. j) videozáznamy a zvukové záznamy.“

b)v bodě 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f) popis a druh trestných činů, které se týkají dotčené osoby, datum a místo jejich spáchání, jejich trestněprávní kvalifikace a v souvislosti s trestnými činy uvedenými v čl. 4 odst. 1 písm. j) informace týkající se trestné činnosti, včetně zvukových záznamů, videozáznamů, satelitních snímků a fotografií a stav jejich vyšetřování;“

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

OBSAH

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 15

1.1.Název návrhu/podnětu15

1.2.Příslušné oblasti politik15

1.3.Návrh se týká 15

1.4.Cíle15

1.4.1.Obecné cíle 15

1.4.2.Specifické cíle 15

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady16

1.4.4.Ukazatele výkonnosti16

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 16

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného časového harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu16

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.16

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti17

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji17

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků18

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu19

1.7.Předpokládaný způsob řízení 19

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 20

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 20

2.2.Systémy řízení a kontroly 20

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie20

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění21

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 21

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí21

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 22

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 22

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 23

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 23

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu]25

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu]26

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 31

3.2.5.Příspěvky třetích stran 31

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Tento návrh se týká

☑ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 11  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného časového harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ časově omezená doba trvání

–◻    návrh/podnět s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR 

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ časově neomezená doba trvání

–provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 12  

◻ přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur

◻ sdílené řízení s členskými státy

☑ nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly  

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)  

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu] 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu] 

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Nábor je plánován na data v polovině roku 2022. Nebyly učiněny žádné předpoklady, pokud jde o korekční koeficient platný pro Nizozemsko, a pouze případné zvýšení o 2 % ohledně indexace platů.

Podrobnosti o zvýšení počtu zaměstnanců:

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

–☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřebné lidské zdroje budou pokryty zaměstnanci GŘ, kteří jsou již přiděleni k řízení akce a/nebo byli v rámci GŘ přeřazeni, případně spolu s dodatečnými prostředky, které mohou být řídícímu GŘ přiděleny v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

–◻    Návrh/podnět je slučitelný se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–☑    Návrh/podnět bude zahrnovat přeprogramování příslušného okruhu ve víceletém finančním rámci.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo revizi víceletého finančního rámce 23 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

–☑ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran. 

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Prohlášení žalobce Mezinárodního trestního soudu, Karima A.A. Khana QC k situaci na Ukrajině: Přijetí oznámení 39 smluvních stran a zahájení vyšetřování, 2. března 2022

(2)    Článek 23 odst. 1 nařízení o Eurojustu.

(3)    Článek 23 odst. 6 nařízení o Eurojustu.

(4)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 a rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde o elektronickou výměnu informací v případech terorismu, COM(2021) 757 final, 1.12.2021.

(5)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 a rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde o elektronickou výměnu informací v případech terorismu, COM(2021) 757 final, 1.12.2021.

(6)    Článek 8 Listiny.

(7)    Článek 7 Listiny.

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).

(9)    Římský statut mezinárodního trestního soudu.

(10)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 a rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde o elektronickou výměnu informací v případech terorismu, COM(2021) 757 final, 1.12.2021.

(11)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(12)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .

(13)    Nařízení (EU) 2018/1727.

(14)     https://europa.eu/european-union/sites/default/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_en.pdf  

(15)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(16)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(17)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(18)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet km postavených silnic atd.).

(19)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(20)    SZ = smluvní zaměstnanec MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladí odborníci při delegacích.

(21)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(22)    Především pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský fond pro námořní rybolov a akvakulturu (EMFAF).

(23)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

(24)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.