EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.2.2022

COM(2022) 37 final

2022/0026(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině

{SWD(2022) 25 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Ukrajina od roku 2014 rozvíjí pevné partnerství s Evropskou unií, jež přesahuje rámec pouhé dvoustranné spolupráce a jehož cílem je vyvíjet se směrem k postupnému politickému přidružení a hospodářské integraci. Hlavním nástrojem sbližování Ukrajiny a EU je dohoda o přidružení EU–Ukrajina, která vstoupila v platnost dne 1. září 2017 a zahrnuje prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu. Kromě podpory těsnějších politických vztahů, silnějších hospodářských vazeb a respektování společných hodnot poskytla dohoda pevný rámec pro plnění ambiciózního programu reforem zaměřeného na boj proti korupci, nezávislý soudní systém, právní stát a lepší podnikatelské prostředí. EU tyto reformy, které mají zásadní význam pro přilákání investic, zvýšení produktivity a zvýšení životní úrovně ve střednědobém horizontu, trvale podporuje. Kromě jiných podpůrných nástrojů podpořila EU Ukrajinu pěti po sobě jdoucími operacemi makrofinanční pomoci, které v období 2014–2021 zahrnovaly půjčky v celkové výši 5 miliard EUR.

Navzdory dlouhodobé strategické politické orientaci a odhodlání provádět reformy však Ukrajina i nadále čelí značným problémům. Od vypuknutí pandemie COVID-19 bylo nakaženo více než 3,8 milionu lidí, z čehož 100 000 zemřelo. Návrat k hospodářskému růstu v roce 2021 byl pomalý, přičemž jeho hlavním zdrojem bylo odvětví maloobchodu a stavebnictví, a výhled je spojen se značnými riziky. Inflace se zrychlila a na konci roku 2021 dosáhla 10 %. Rostoucí geopolitické napětí na hranicích s Ruskem mělo značný vedlejší dopad na důvěru, zejména zahraničních investorů. Od poloviny listopadu 2021 ztratila národní měna ve vztahu k USD 9 % své hodnoty, a to navzdory zásahům Ukrajinské národní banky ve výši přibližně 1,6 miliardy USD během téhož období, v důsledku čehož došlo k poklesu stavu oficiálních rezerv o 5,5 %.

V této souvislosti se výnosy z eurobondů vydaných ukrajinskou vládou v polovině ledna 2022 zvýšily na neúnosnou úroveň. Výchozí schodek platební bilance Ukrajiny tak již není možné za udržitelných podmínek financovat ze soukromých zdrojů. Na základě nejnovějších prognóz Mezinárodního měnového fondu v jeho prvním přezkumu programu, který byl dokončen dne 8. listopadu a schválen dne 22. listopadu 2021, by nedostatečný přístup na kapitálové trhy vedl v roce 2022 k prohloubení mezery ve financování země, které by odpovídalo nejméně 2,5 miliardě USD. Navíc stupňující se geopolitické napětí má negativní dopad na již tak nejistou hospodářskou a finanční stabilitu Ukrajiny. Přetrvávající bezpečnostní hrozby již vyvolaly výrazný odliv kapitálu. Negativní dopad na budoucí investice, oblast, kde Ukrajina již zaostává za partnery v regionu, dále snižuje odolnost země vůči hospodářským i politickým otřesům. Vzhledem k četným hrozbám, kterým Ukrajina v současné době čelí, jsou státní instituce pod velkým tlakem, pokud jde o ochranu svých občanů, což vytváří významná další rizika pro celkovou stabilitu země a širší společnost.

Vzhledem ke ztrátě přístupu na mezinárodní kapitálové trhy v důsledku zvýšené geopolitické nejistoty a jejího dopadu na hospodářskou situaci na Ukrajině předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na poskytnutí nové makrofinanční pomoci ve výši 1,2 miliardy EUR ve formě půjček na podporu stability na Ukrajině.

Plánovaná mimořádná makrofinanční pomoc, která má v situaci akutní krize poskytnout rychlou podporu a posílit odolnost země, bude trvat 12 měsíců a bude zahrnovat dvě výplaty prostředků. K uvolnění první tranše, které je vázáno na splnění politické podmínky a uspokojivé plnění programu MMF, by došlo rychle po schválení tohoto návrhu a po vstupu v platnost memoranda o porozumění o specifických opatřeních strukturální politiky, které bylo dohodnuto mezi Evropskou komisí jménem EU a Ukrajinou. Vyplacení druhé tranše by bylo spojeno s průběžným uspokojivým plněním programu MMF a politických opatření dohodnutých v memorandu o porozumění. Memorandum o porozumění, z něhož tato mimořádná operace makrofinanční pomoci vychází, se pravděpodobně zaměří na omezený počet proveditelných krátkodobých politických opatření v nejnaléhavějších prioritních oblastech, jako je posílení ekonomické odolnosti a stability, správa věcí veřejných a právní stát a energetika. Následná dlouhodobější makrofinanční pomoc by mohla jít nad rámec bezprostřední krize a zaměřit se na širší soubor reformních priorit. Očekává se, že navrhovaná operace proběhne současně s poskytnutím pomoci v rámci operací rozpočtové podpory financovaných z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI). Oznámený dodatečný příděl ve výši 120 milionů EUR ve formě grantů NDICI bude důležitý pro další posílení úsilí Ukrajiny v oblasti budování státu a odolnosti. Kromě toho bude EU úzce spolupracovat s Ukrajinou s cílem reagovat na její žádost o následnou pravidelnou operaci makrofinanční pomoci, jakmile se situace stabilizuje.

Jak je dále rozvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto návrhu, Komise se i díky posouzení politické situace, které provedla Evropská služba pro vnější činnost, domnívá, že pro poskytnutí makrofinanční pomoci v navrhované výši jsou splněny politické a hospodářské podmínky.

•Obecné souvislosti

Rizika vyplývající ze současného geopolitického napětí a bezpečnostních obav na hranici s Ruskem od poloviny listopadu neustále rostou. Výrazně ovlivnila důvěru investorů, o čemž svědčí trvalý odliv kapitálu a čerpání oficiálních devizových rezerv. Oslabení hřivny navzdory pokračujícím intervencím Ukrajinské národní banky na podporu domácí měny a faktická ztráta přístupu vlády na kapitálové trhy výrazně zvyšují rizika makroekonomického výhledu Ukrajiny. Poté, co recese v roce 2020 byla méně závažná, než se očekávalo, a dosáhla pouze 4 %, se hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí roku 2021 meziročně snížil o 2,2 %. Meziroční oživení ve druhém čtvrtletí o 5,7 % je vzhledem k rozsahu dřívějšího poklesu zklamáním a ve třetím čtvrtletí následovalo zpomalení růstu na 2,7 %. Slabý růst je způsoben jak pokračující obtížnou pandemickou situací (s rostoucím počtem případů COVID-19 a poměrně nízkou mírou proočkovanosti, která na konci ledna 2022 dosahovala 33 %), tak dopadem na důvěru v důsledku stupňujícího se napětí a omezujícími strukturálními faktory, včetně chronicky nízké míry investic. Mezi významné strukturální překážky pro investice patří stále rozšířená korupce a nedokončená reforma správy a řízení husté sítě státních podniků, které zůstávají prioritami pro budoucí politické úsilí.

S ohledem na rostoucí nabídku peněz a zrychlující se inflaci zvýšila Ukrajinská národní banka mezi červnem 2021 a lednem 2022 svou hlavní úrokovou sazbu o 400 bazických bodů na 10 %. Po výrazné dezinflaci v první polovině roku 2020 začala inflace v listopadu 2020 opět zrychlovat. Průměrný nárůst cen spotřebního zboží v září 2021 dosáhl 11 % a v prosinci klesl na 10 %. U výrobních prostředků cenová inflace stále zrychluje a v prosinci 2021 dosáhla pozoruhodné výše 62,2 %. Ačkoli se Ukrajinská národní banka domnívá, že nejvyšší hodnoty inflace již bylo dosaženo, v průběhu roku 2022 se očekává další zpřísnění měnové politiky, jejímž cílem je zejména omezit inflaci na cíl 4 % až 6 %. V současné situaci postupného globálního zpřísňování podmínek financování a jako rozvíjející se trh je Ukrajina rovněž vystavena další nestabilitě vyplývající z přehodnocení globálních rizik.

V důsledku návratu k růstu a vyšších daňových příjmů se schodek veřejných financí v roce 2021 odhaduje na 3,1 % HDP, což je o 200 bazických bodů méně než původně plánovaný schodek. Veřejné příjmy v roce 2021 vzrostly o 24 %, což je o 2,8 procentního bodu více, než se plánovalo, zatímco výdaje se zvýšily o 11 %, což je o 1,5 procentního bodu méně než cílová hodnota. S ohledem na tyto výsledky se veřejné finance v loňském roce vyvíjely dobře. Rozpočtový schodek na rok 2022 je v současné době plánován na 3,5 % HDP, avšak skutečný vývoj je velmi nejistý, může se dramaticky zhoršit a bude záviset zejména na vývoji mezinárodního geopolitického kontextu.

Po obnovení hospodářského růstu se významný přebytek běžného účtu v roce 2020, který odrážel pokles poptávky, změnil v roce 2021 na schodek. Běžný účet po přebytku ve výši 5,3 miliardy USD v roce 2020 zaznamenal v období od ledna do srpna 2021 schodek ve výši 830 milionů USD, tj. 0,5 % hrubého domácího produktu. Ve stejném období vzrostl vývoz a dovoz zboží v meziročním srovnání o 36 %, resp. o 30 %, což vedlo ke schodku obchodu se zbožím ve výši 3 miliardy USD. Saldo služeb, které zaznamenalo nárůst vývozu o 12 % a dovozu o 21 %, vykazovalo přebytek ve výši 2,3 miliardy USD. Prvotní důchod, který v období od ledna do srpna 2020 vykazoval přebytek ve výši 3,2 miliardy USD, se změnil na výrazný schodek ve výši 3 miliardy USD, a to navzdory tomu, že remitence vzrostly o 18 % na 8,9 miliardy USD. Objem přímých zahraničních investic se v první polovině roku 2021 rovněž výrazně zvýšil, zejména v důsledku reinvestic zisků.

Stav oficiálních devizových rezerv se v průběhu pandemie v roce 2020 ukázal být stabilní a v srpnu 2021 dokonce dosáhl historicky nejvyšší hodnoty 31,6 miliardy USD, včetně dodatečného přidělení zvláštních práv čerpání MMF ve výši 2,73 miliardy USD. Navzdory mírnému poklesu v září 2021 rezervy nadále rostly a v prosinci minulého roku se blížily 31 miliardám USD, což je stále o 6 % více než v předchozím roce. Po nedávné změně důvěry investorů a intervencích centrální banky na devizovém trhu na začátku roku 2022 ve výši více než 700 milionů USD se však očekává, že se oficiální rezervy snížily.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Rozhodnutí č. 701/2020/EU, kterým byla Ukrajině poskytnuta předcházející makrofinanční pomoc (jako součást balíčku makrofinanční pomoci partnerským zemím v rámci procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s krizí COVID-19) ve výši 1,2 miliardy EUR ve formě půjček, přijal Evropský parlament a Rada dne 25. května 2020. Tato pomoc byla zcela vyplacena v letech 2020–2021.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaná makrofinanční pomoc je v souladu s cíli evropské politiky sousedství. Přispívá k podpoře cílů Evropské unie v oblasti ekonomické stability a rozvoje na Ukrajině a obecněji k odolnosti v zemích východního sousedství. Tím, že navrhovaná operace podporuje úsilí orgánů o vytvoření stabilního makroekonomického rámce a zavedení ambiciózních strukturálních reforem, zvýší přidanou hodnotu celkového zapojení EU na Ukrajině a zlepší účinnost ostatních forem finanční pomoci EU zemi, včetně operací rozpočtové podpory a grantů, které jsou dostupné prostřednictvím externích finančních nástrojů v rámci stávajícího víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Navrhovaná mimořádná makrofinanční pomoc je součástí balíčku EU, který obsahuje rovněž grantovou složku prostřednictvím dodatečného poskytnutí částky 120 milionů EUR v rámci „Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa“ (NDICI – Globální Evropa) a je nedílnou součástí celkové mezinárodní podpory Ukrajině. Makrofinanční pomoc bude i nadále doplňovat podporu poskytovanou ostatními multilaterálními a bilaterálními dárci.

Toto úsilí by mělo být vnímáno v souvislosti s významnými hospodářskými vazbami, které Ukrajina vytvořila s EU. Dne 1. září 2017 vstoupila v platnost dohoda o přidružení EU–Ukrajina. Ustanovení týkající se prohloubené a komplexní zóny volného obchodu jsou prozatímně uplatňována od 1. ledna 2016, kdy EU a Ukrajina začaly vzájemně otevírat své trhy pro zboží a služby. EU je nejdůležitějším obchodním partnerem Ukrajiny a v roce 2020 dosahoval podíl EU na celkovém obratu zahraničního obchodu Ukrajiny 38,1 % (z hlediska hodnoty). Třetina ukrajinského vývozu zboží a služeb směruje i nadále do EU. Dovoz ze zemí EU vzrostl ještě více a v roce 2020 dosáhl 43,3 % veškerého dovozu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 212 Smlouvy o fungování EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makrofinanční stability na Ukrajině není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé posílení makrofinanční stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti se stávající dohodou o pohotovostním úvěru, odpovídá částka navrhované nové makrofinanční pomoci téměř polovině odhadovaného zbývajícího deficitu financování na rok 2022, přičemž zároveň konstatuje, že tento deficit byl vypočítán před nedávným zhoršením situace. Tento podíl je v souladu se standardními postupy pro sdílení zátěže u operací makrofinanční pomoci (v případě země s dohodou o přidružení by horní hranice podle závěrů Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci ze dne 8. října 2002 činila 60 %) s ohledem na pomoc přislíbenou Ukrajině jinými bilaterálními a multilaterálními dárci.

•Volba nástroje

K řešení makroekonomických cílů se nehodí nebo není dostatečné projektové financování ani technická pomoc. Tato makrofinanční pomoc bude mít ve srovnání s ostatními nástroji EU tu klíčovou přidanou hodnotu, že svou rychlou realizací nejen zmírní problémy, které má Ukrajina s nedostatkem okamžitě dostupných prostředků ze zahraničí, ale také pomůže vytvořit stabilní makroekonomický rámec, mimo jiné tím, že podpoří udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, jakož i vhodný rámec pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže vytvořit vhodný celkový politický rámec, zvýšit efektivnost opatření financovaných na Ukrajině v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Ukrajiny. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci útvary Komise konzultovaly MMF a Světovou banku, které již mají rozsáhlé programy financování. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s ukrajinskými orgány.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V souladu s požadavky finančního nařízení provedly útvary Evropské komise v souvislosti s makrofinanční pomocí v důsledku pandemie COVID-19 operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Ukrajiny, aby ověřily, že zavedené postupy pro řízení programu pomoci, včetně makrofinanční pomoci, poskytují dostatečné záruky. Toto operační hodnocení vycházelo ze zjištění operačního hodnocení z roku 2018, které by bylo možné považovat obecně za aktuální, a z důkladné analýzy zprávy o posouzení veřejných výdajů a finanční odpovědnosti z roku 2019. Posouzení dospělo k závěru, že postupy schvalování finančních transakcí a další postupy na Ukrajině jsou založeny a fungují na řádných zásadách, a jsou proto považovány za vhodné pro účely makrofinanční pomoci. Vývoj v této oblasti bude i nadále pozorně sledován, a to rovněž prostřednictvím pravidelných zpráv o pokroku reforem řízení veřejných financí, které bude připravovat delegace Unie v Kyjevě.

•Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc EU je mimořádný nouzový nástroj pro řešení vážných problémů s platební bilancí ve třetích zemích. Z toho důvodu se na návrh poskytnutí makrofinanční pomoci nevztahuje požadavek provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final), neboť je politickým imperativem, aby se v situacích, které vyžadují rychlou reakci, postupovalo rychle.

Návrhy Komise na poskytnutí makrofinanční pomoci vycházely z poznatků získaných na základě hodnocení ex post provedených u minulých operací v sousedství EU. Nová makrofinanční pomoc a hospodářský ozdravný a reformní program, který je s ní spojen, pomůže Ukrajině uspokojit krátkodobé potřeby financování. S tím spojená politická opatření zaměřená na střednědobé posílení platební bilance a fiskální udržitelnosti horizontu zvýší odolnost a přispějí k udržitelnějšímu modelu růstu, a doplní tak stávající program MMF. Politické podmínky by měly vycházet z výsledků pěti programů makrofinanční pomoci od roku 2015, včetně poslední mimořádné makrofinanční pomoci v souvislosti s pandemií COVID-19. Tyto podmínky by mohly v zásadě zahrnovat reformy k posílení boje proti korupci, nezávislosti soudnictví, správu a řízení státem vlastněných podniků a odvětví energetiky.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Předpokládá se, že navrhovaná operace makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši 1,2 miliardy EUR bude vyplacena ve dvou stejně velkých tranších, které budou uvolněny během 12 měsíců. Tyto prostředky budou vypůjčeny na kapitálovém trhu a dále půjčeny Ukrajině. Půjčka bude zajištěna zárukou pro vnější činnost. Požadovaná částka dotace (ve výši 9 % částky půjčky) bude poskytnuta v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) v celkové výši 108 milionů EUR (rozpočtová položka 14 02 01 70 „NDICI — Tvorba rezerv společného rezervního fondu“).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Evropská unie poskytne Ukrajině celkovou částku 1,2 miliardy EUR, která bude poskytnuta ve formě střednědobých až dlouhodobých půjček. Tato pomoc přispěje k pokrytí zbývající potřeby Ukrajiny v oblasti financování v roce 2022. Pomoc má být vyplacena ve dvou stejně velkých splátkách. K uvolnění první tranše by došlo rychle po schválení tohoto návrhu a po vstupu příslušného memoranda o porozumění v platnost. Vyplacení druhé tranše je podmíněno úspěšným a včasným provedením opatření strukturální politiky, k nimž by se ukrajinské orgány zavázaly.

Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Komise a ukrajinské orgány by se dohodly na memorandu o porozumění, v němž by byla stanovena opatření strukturálních reforem související s navrhovanou operací makrofinanční pomoci, včetně aspektů týkajících se načasování a následnosti. Kromě toho, jak je tomu obvykle v případě makrofinanční pomoci, vyplácení prostředků by bylo mimo jiné podmíněno uspokojivým prováděním programu MMF, jakož i pokrokem při provádění dohody o přidružení EU–Ukrajina a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Komise bude úzce spolupracovat s příslušnými orgány s cílem sledovat pokrok, pokud jde o politická opatření a předběžné podmínky, jak je uvedeno výše.

2022/0026 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Ukrajinou se v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství dále rozvíjejí. Dohoda o přidružení EU–Ukrajina, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), vstoupila v platnost dne 1. září 2017.

(2)Ukrajina zahájila na jaře 2014 ambiciózní program reforem, jehož cílem je stabilizovat ekonomiku a zlepšit životní podmínky obyvatel. Mezi hlavními prioritami programu jsou boj proti korupci, jakož i ústavní, volební a soudní reformy. Provádění těchto reforem bylo podpořeno pěti po sobě jdoucími programy makrofinanční pomoci, v jejichž rámci Ukrajina obdržela půjčky pomoci v celkové výši 5 miliard EUR. V rámci posledního programu makrofinanční pomoci v souvislosti s mimořádnou situací způsobenou onemocněním COVID-19 1 byly Ukrajině poskytnuty půjčky ve výši 1,2 miliardy EUR, přičemž program byl ukončen v září 2021.

(3)Ukrajinské hospodářství bylo zasaženo recesí v roce 2020 způsobenou pandemií COVID-19 a trvajícími bezpečnostními hrozbami na hranicích s Ruskem. Pokračující nárůst nejistoty vedl k nedávné ztrátě důvěry, což negativně ovlivnilo hospodářský výhled, a ke ztrátě přístupu na mezinárodní kapitálové trhy od poloviny ledna 2022. Silně se zhoršující podmínky financování přispívají k výraznému a zvyšujícímu se zbytkovému deficitu vnějšího financování a mají negativní dopad na investice, čímž se oslabuje odolnost vůči budoucím hospodářským a politickým otřesům.

(4)Ukrajinská vláda prokázala pevné odhodlání k dalším reformám, přičemž ve stávající kritické fázi se krátkodobě zaměřila na hlavní oblasti politiky, jako jsou např. hospodářská odolnost, stabilita, správa věcí veřejných a právní stát a energie.

(5)Díky obnovenému reformnímu závazku a silné politické vůli orgány od léta 2021 výrazně urychlily provádění reforem, což Ukrajině rovněž umožnilo úspěšně dokončit operaci makrofinanční pomoci v souvislosti s onemocněním COVID-19, neboť byla splněna všechna reformní opatření dohodnutá s Unií v memorandu o porozumění.

(6)Aby se v krizi související s pandemií COVID-19 umožnila větší politická flexibilita, Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil v červnu 2020 18timěsíční dohodu o pohotovostním úvěru s Ukrajinou ve výši 5 miliard USD. Dohodnuté politiky jsou zaměřeny na čtyři priority: i) zmírnění ekonomického dopadu krize, včetně prostřednictvím podpory domácností a podniků; ii) zajištění trvalé nezávislosti centrální banky a flexibilní úrokové míry; iii) zajištění finanční stability při současné náhradě nákladů na řešení problémů bank a iv) pokročení s hlavními vládními a protikorupčními opatřeními na zachování a prohloubení nedávných úspěchů. Vzhledem k tomu, že výsledky provádění nejsou rovnoměrné, byl první přezkum programu, v jehož rámci bylo rovněž schváleno prodloužení programu do konce června 2022, ukončen teprve v listopadu 2021. V důsledku toho byly dosud vyplaceny prostředky v rámci stávajícího programu MMF ve výši 2,8 miliardy USD. Do konce druhého čtvrtletí 2022 jsou naplánovány další dva přezkumy.

(7)Vzhledem k vysokým rizikům financování rozpočtu a v situaci pomalého oživení z recese způsobené pandemií COVID-19 a rychle zrychlující inflace Ukrajina Unii dne 16. listopadu 2021 požádala o nový dlouhodobý program makrofinanční pomoci ve výši až 2,5 miliardy EUR. Avšak tato mimořádná operace je zejména reakcí na náhlý a nečekaný nárůst potřeb vnějšího financování země, které byly vyvolány de facto ztrátou přístupu na finanční trhy, a na související okamžité problémy.

(8)Vzhledem k tomu, že Ukrajina je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(9)Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance a ve střednědobém výhledu hospodářskou odolnost.

(10)Vzhledem k tomu, že došlo ke ztrátě přístupu na trh a v platební bilanci Ukrajiny přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je rychlé poskytnutí nouzové makrofinanční pomoci Ukrajině ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou krátkodobou reakci na značná rizika, jimž země čelí. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila ekonomickou stabilitu a usilovala by o posílení bezprostřední odolnosti země, jakož i, pokud je to v současné době proveditelné, o posílení programu strukturálních reforem Ukrajiny a doplnění zdrojů poskytnutých v rámci finančního ujednání s MMF.

(11)Makrofinanční pomoc Unie by měla Ukrajinu podpořit při obnovení udržitelného stavu, pokud jde o její potřebu finančních prostředků ze zahraničí, a tím přispět k jejímu hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(12)Očekává se, že makrofinanční pomoc Unie bude doprovázet vyplácení operací rozpočtové podpory v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 2 .

(13)Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Ukrajiny a zohledňuje její schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci jsou zohledněny rovněž očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, které byly přijaty v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(15)Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(16)Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat závazek Ukrajiny ohledně hodnot sdílených s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i její závazek zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(17)Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly navíc na Ukrajině posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(18)V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se pomoci. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(19)Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu).

(20)Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(21)Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(22)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 3 .

(23)Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s ukrajinskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Ukrajině poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli omezení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup.

(24)Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, konkrétně poskytnutí mimořádné pomoci Ukrajině na podporu její odolnosti a stability, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(25)Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými rozšířením onemocnění COVID-19 a souvisejícím hospodářských důsledkům se považuje za vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(26)Toto rozhodnutí by mělo z důvodu naléhavosti vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Unie poskytne Ukrajině makrofinanční pomoc v maximální výši 1,2 miliardy EUR (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit makroekonomickou stabilizaci a její významný reformní program. Pomoc se poskytuje ve formě půjček. Uvolnění makrofinanční pomoci Unie je podmíněno schválením rozpočtu Unie na příslušný rok Evropským parlamentem a Radou. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Ukrajiny v oblasti platební bilance stanovených v programu MMF.

2.Za účelem financování makrofinanční pomoci Unie je Komise zmocněna půjčit si jménem Unie nezbytné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a dále je půjčit Ukrajině. Půjčky mají průměrnou dobu splatnosti nejvýše 15 let.

3.Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Ukrajinou a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovených v dohodě o přidružení EU–Ukrajina, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, jak bylo dohodnuto v rámci evropské politiky sousedství.

Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty.

4.Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu jednoho roku od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Ukrajiny oproti původním předpokladům podstatně sníží, omezí Komise výši poskytované pomoci nebo její poskytování pozastaví či zruší v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

1.Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

2.Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této nezbytné podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

3.Odstavce 1 a 2 se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 4 .

Článek 3

1.Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s ukrajinskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky, jakož i finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“), které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Ukrajinou za podpory MMF.

2.Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí na Ukrajině, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování politických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

3.Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví v dohodě o půjčce, která má být uzavřena mezi Komisí a Ukrajinou.

4.Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky, na něž odkazuje čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Ukrajiny v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Při tomto ověřování Komise postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.S výhradou podmínek v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie ve dvou stejně velkých splátkách, přičemž každá splátka sestává z půjčky. Harmonogram pro vyplacení každé splátky bude stanoven v memorandu o porozumění uvedeném v článku 3.

2.Je-li to potřeba, jsou ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie poskytnuté formou půjček složeny částky pro účely záruky v souladu s nařízením Evropského parlamentu Rady a Rady (EU) 2021/947 5 .

3.Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud budou splněny následující podmínky:

a)nezbytná podmínka stanovená v článku 2;

b)průběžné uspokojivé výsledky při provádění úvěrové dohody s MMF, která nemá preventivní charakter;

c)uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

K uvolnění druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.

4.Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.Makrofinanční pomoc Unie bude vyplacena Ukrajinské národní bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie převedeny ukrajinskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.Výpůjční a úvěrové operace související s makrofinanční pomocí Unie se provádějí v eurech se stejným dnem připsání a Unie se na jejich základě nesmí týkat změna splatnosti, ani nesmí být v jejich důsledku vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.

2.Pokud to okolnosti dovolí, může Komise na žádost Ukrajiny přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek půjčky byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3.Pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby půjčky, může se Komise na žádost Ukrajiny rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat své původní půjčky nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčné půjčky nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Ukrajina.

5.Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

1.Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1046/2018 6 .

2.Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.Dohoda o půjčce a grantová dohoda, které budou sjednány s ukrajinskými orgány, musí zahrnovat ustanovení, jež:

a)zajistí, aby Ukrajina pravidelně kontrolovala, že financování z rozpočtu Unie bylo použito řádně, přijímala vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikla právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se této makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 7 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 8 , nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 9 a v případě členských států, které se účastní posílené spolupráce týkající se Úřadu evropského veřejného žalobce, nařízením Rady (EU) 2017/1939 10 ; za tímto účelem se Evropskému úřadu pro boj proti podvodům výslovně povolí provádět vyšetřování, mimo jiné zejména kontroly a inspekce na místě, včetně digitálních forenzních operací a pohovorů; výslovně povolí Komisi nebo jejím zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;

c)výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení;

d)zajistí, že Unie bude mít nárok na předčasné splacení půjčky a/nebo plné splacení grantu, pokud se prokáže, že Ukrajina se v souvislosti s řízením makrofinanční pomoci Unie dopustila jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie;

e)zajistí, aby veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s finanční pomocí nesla Ukrajina.

4.Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Ukrajiny, které mají pro tuto pomoc význam.

Článek 7

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Ukrajiny v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 11  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 12  

◻  Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

·Přispívat k pokrytí potřeb Ukrajiny v oblasti vnějšího financování, v souvislosti s výrazným zhoršením jejích vnějších účtů, ke kterému došlo v důsledku stávající krize COVID-19, a dopadem geopolitického napětí na jejích hranicích na důvěru.

·Mírnit rozpočtové finanční potřeby partnerské země.

·Podporovat úsilí o fiskální konsolidaci a vnější stabilizaci v souvislosti s programem MMF.

·Podporovat strukturální reformy zaměřené na zlepšení celkového makroekonomického řízení, posilovat správu ekonomických záležitostí a transparentnosti a zlepšovat podmínky pro udržitelný růst.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

X časově omezená doba trvání

–◻    během dvanáctiměsíčního období začínajícího v roce 2022

–◻    Finanční dopad od roku 2022 do roku 2023 u prostředků na závazky a od roku 2022 do roku 2023 u prostředků na platby.

1.7.Předpokládané způsoby řízení 13   

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje – Nepoužije se

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl: v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–X    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

(1)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 ze dne 25. května 2020 o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemií COVID‐19 (Úř. věst. L 165, 27.5.2020, s. 31).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(4)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst.).

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1046/2018 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(7)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(8)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(10)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(11)    ABM: řízení podle činností; ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(12)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(13)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(14)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(15)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(16)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(17)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(18)    Částka tvorby rezerv na půjčky v rámci makrofinanční pomoci (9 %), která má být uhrazena do společného rezervního fondu.

(19)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(20)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(21)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(22)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(23)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(24)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).