Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Lidé na prvním místě, zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění, využívání potenciálu nejvzdálenějších regionů EU

(2023/C 157/04)

Zpravodaj: Pedro DE FARIA E CASTRO (PT/ELS), podtajemník předsedy vlády autonomní oblasti Azory Odkaz: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Lidé na prvním místě, zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění, využívání potenciálu nejvzdálenějších regionů EU COM(2022) 198 final

I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

zdůrazňuje strukturální omezení uvedená v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jimž trvale čelí nejvzdálenější regiony a která se ještě zvýraznila v důsledku pandemie COVID-19;

2.

uznává, že strategie EU pro nejvzdálenější regiony prokázala svou hodnotu, pokud jde o posílení opatření zaměřených na ochranu specifického charakteru těchto regionů v rámci EU. V důsledku situace způsobené pandemií COVID-19 a vzhledem k naléhavé potřebě reagovat na současné i budoucí hospodářské, sociální, kulturní a environmentální výzvy však vnímá, že je nezbytné strategii z roku 2017 nazvanou Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU výrazně obnovit;

3.

vítá skutečnost, že se Evropská komise řídí doporučením VR přizpůsobit strategii EU pro nejvzdálenější regiony s ohledem na vážné důsledky pandemie COVID-19, jak bylo navrženo ve stanovisku VR ke zprávě Komise o provádění sdělení Komise Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony (zpravodaj Ángel Víctor Torres Pérez) (1) a ve zprávě Evropského parlamentu Směrem k užšímu partnerství s nejvzdálenějšími regiony Unie (2);

4.

připomíná různé kroky, které nejvzdálenější regiony podnikly v zájmu obnovy strategie Evropské komise, přičemž zdůrazňuje politické prohlášení předsedů vlád nejvzdálenějších regionů přijaté na schůzi Konference předsedů nejvzdálenějších regionů v polovině období, která proběhla dne 3. května 2021 na Azorských ostrovech;

5.

poukazuje na posílení partnerství mezi Komisí, členskými státy a Konferencí předsedů nejvzdálenějších regionů při přípravě této strategie, díky čemuž bylo možné vést plodný a trvalý dialog prostřednictvím specializovaných platforem a pracovních skupin;

6.

vítá sdělení Evropské komise Lidé na prvním místě, zajištění udržitelného růstu podporujícího začlenění, využívání potenciálu nejvzdálenějších regionů EU, které navazuje na postoje vyjádřené Konferencí předsedů nejvzdálenějších regionů jednak v závěrečném prohlášení ze dne 18. listopadu 2021 (Ponta Delgada, Azorské ostrovy), a jednak v příspěvku ze dne 19. ledna 2022, jenž byl současně přijat také Francií, Španělskem a Portugalskem;

7.

oceňuje závazek Komise posílit dialog a poskytovat těmto regionům podporu přizpůsobenou na míru, aby mohly plně využívat výhod plynoucích z politik EU a naplnit svůj potenciál, což může přispět i k posílení přítomnosti EU v oblastech vlivu těchto regionů;

8.

uznává význam tohoto nového sdělení a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby orgány na nadnárodní, celostátní, regionální a místní úrovni svá opatření koordinovaly a aby navrhovaná opatření byla provedena rychle. V kontextu mnohočetných krizí vyzdvihuje naléhavost okamžitých a účinných opatření zaměřených na zajištění hospodářského, sociálního a udržitelného oživení těchto regionů;

9.

vyjadřuje politování nad tím, že v novém sdělení Komise nejsou dostatečně rozpracovány některé politiky, které mají pro rozvoj nejvzdálenějších regionů zásadní význam;

10.

zdůrazňuje, že znevýhodnění těchto regionů, jež jsou uznána v článku 349 SFEU, jsou umocněna množstvím přírodních katastrof, k nimž v důsledku globálního oteplování dochází stále častěji a jejichž rostoucí síla a intenzita jsou v nejvzdálenějších regionech i nadále zdrojem značných obav;

11.

konstatuje, že válka na Ukrajině tyto již tak zranitelné regiony ještě více zatěžuje a ohrožuje oživení po zdravotní krizi. Kupní síla domácností je v současné době vážně narušena a na různá odvětví činnosti dopadají nové náklady, které představují další zátěž vedle dodatečných nákladů daných strukturálními omezeními těchto regionů;

12.

vítá závěry Rady Evropské unie z 21. června 2022 k tomuto sdělení Komise ze dne 3. května a poukazuje na jejich význam pro provádění této nové strategie pro nejvzdálenější regiony;

13.

vyzývá příslušné členské státy, aby podporovaly své nejvzdálenější regiony při budování správních kapacit a podporovaly rozvoj dovedností, aby tak tyto regiony mohly plně využívat programů EU;

14.

je potěšen tím, že Komise ve svém sdělení konstatuje, že nejvzdálenější regiony se ani de facto ani de iure nepodobají jiným evropským regionům se zvláštními zeměpisnými charakteristikami, jako jsou ostrovy, horské oblasti nebo regiony s nízkou hustotou obyvatelstva;

Naplňování potřeb občanů

15.

vítá skutečnost, že Komise klade důraz na potřeby lidí žijících v nejvzdálenějších regionech a na hospodářské oživení a udržitelný růst podporující začlenění, které by tyto potřeby zohlednily;

16.

upozorňuje na naléhavou potřebu řešit značné sociální a hospodářské nerovnosti nejvzdálenějších regionů vůči kontinentální Evropě a vyzývá Evropskou komisi, aby tyto regiony podporovala v procesu konvergence se zbytkem Evropské unie;

17.

vítá důraz, který Evropská komise klade na to, že je při provádění evropského pilíře sociálních práv a při naplňování cílů sociálního summitu v Portu pro rok 2030 týkajících se zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby důležité zohledňovat specifika nejvzdálenějších regionů;

Řešení migrační výzvy

18.

vyzývá k silné a rozhodné podpoře ze strany evropských orgánů v souvislosti s migračními krizemi, zejména v regionech na vnějších hranicích EU, které mají jako jediné odpovědnost za přijímání nezletilých osob bez doprovodu přicházejících na jejich území a jejich přístup k základním službám, jakož i za podporu těchto osob při přechodu do dospělého věku;

19.

připomíná, že je důležité, aby fondy AMIF (Azylový, migrační a integrační fond) a ISF (Fond pro vnitřní bezpečnost) disponovaly odpovídajícími finančními prostředky a aby byla zajištěna jejich regionalizace s cílem urychlit přístup k finančním prostředkům. To musí platit zejména v krizových situacích, jako jsou ty, které opakovaně nastávají v některých nejvzdálenějších regionech, mimo jiné na Kanárských ostrovech, v Guyaně nebo na ostrově Mayotte. VR hodnotí pozitivně závazek, který Komise v tomto ohledu přijala ve své nové strategii;

20.

se zájmem očekává další pokrok v souvislosti s paktem o migraci a azylu, a to s ohledem na zkušenosti získané po ruské invazi na Ukrajinu, pokud jde o prozkoumání možností aktivace směrnice Rady 2001/55/ES (3) pro migranty z jiných oblastí konfliktů se silným dopadem na EU a rovněž co se týče opatření zavedených v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady CARE (4), s cílem dosáhnout skutečné solidarity a spravedlivého rozdělení migrační zátěže mezi všechny členské státy;

Ekologická transformace

21.

vítá skutečnost, že Komise uznala, že nejvzdálenější regiony vyžadují uplatnění individualizovaných opatření pro přizpůsobení se změně klimatu, neboť jsou obzvláště vystaveny jejím dopadům, včetně extrémních povětrnostních událostí;

22.

vyzdvihuje závazek Komise, že bude i nadále náležitě zohledňovat nejvzdálenější regiony při provádění Fondu solidarity EU, podpoří opatření v oblasti prevence rizik a odolnosti vůči přírodním katastrofám a bude podporovat výměnu znalostí mezi nejvzdálenějšími regiony a jejich sousedy;

23.

žádá, aby byly zohledněny důsledky legislativního balíčku „Fit for 55“ – který bude mít zásadní dopad na konkurenceschopnost a konektivitu nejvzdálenějších regionů –, a to prostřednictvím systematického a komplexního uplatňování článku 349 SFEU a v návaznosti na vypracování posouzení dopadů, na jejichž základě by měla být přijata řešení přizpůsobená nejvzdálenějším regionům. Ta by měla v případě potřeby zahrnovat úpravu právních předpisů tak, aby bylo zajištěno spravedlivé zacházení s obyvateli, kteří již tak čelí dodatečným nákladům vyplývajícím z odlehlosti regionů, v nichž žijí. Zajištěn by měl být rovněž přístup domácností a podniků z těchto tolik zranitelných regionů k prostředkům ze Sociálního fondu pro klimatická opatření a z Modernizačního fondu a k financování projektů malého rozsahu v rámci Inovačního fondu;

24.

v této souvislosti poukazuje na zvýšenou zranitelnost těchto regionů danou jejich odlehlostí a izolovaností od evropského kontinentu, a na dopad, který na ně v důsledku toho bude mít plnění nových cílů v oblasti emisí a zdanění paliv vyplývajících z balíčku „Fit for 55“;

25.

připomíná, že energetické systémy nejvzdálenějších regionů jsou izolované a bez možnosti napojení na kontinent, a vyzývá evropské orgány, aby energetickou autonomii těchto regionů posílily prostřednictvím podpůrných a rozvojových politik, které umožní přiměřený přechod od nynější závislosti na fosilních zdrojích energie k udržitelným systémům za dostupnou cenu;

Zlepšení přístupnosti

26.

připomíná, že nejvzdálenější regiony jsou – pokud jde o mobilitu jejich obyvatel a dodávky základního zboží – naprosto závislé na spolehlivé a cenově dostupné letecké a námořní dopravě, které nelze nahradit pozemní dopravou. To s sebou nese vysokou finanční zátěž pro obyvatele a s tím spojené ztráty pro místní hospodářství a poškození veřejného zájmu;

27.

domnívá se, že je nemožné podporovat rovnost a inkluzivnost a rozvoj nejvzdálenějších regionů, pokud nebude přijata strategie na snížení jejich odlehlosti a izolovanosti. Toho lze docílit pouze díky dodatečným opatřením zaměřeným na kompenzaci nedostatečné přístupnosti a zmenšení digitální propasti, aby se tak nejvzdálenější regiony mohly rozvíjet a bylo možné posílit jejich hospodářství a soustředit se na trvalé strukturální problémy související s jejich odlehlostí. Připomíná, že je důležité, aby nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu zohlednil nejvzdálenější regiony s cílem zajistit fungování dodavatelských řetězců v dobách krize;

28.

jak doporučil Evropský parlament ve své zprávě nazvané Směrem k užšímu partnerství s nejvzdálenějšími regiony Unie, vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu zavést podporu v oblasti dopravy jako dodatečný nástroj, který by kompenzoval znevýhodnění a ztráty akumulované v důsledku nákladů na osobní a nákladní dopravu;

29.

vyzývá k podpoře projektů zaměřených na posílení propojení nejvzdálenějších regionů. V této souvislosti poukazuje na otázku podpory podmořských kabelů, která zůstává klíčovou výzvou z hlediska bezpečnosti datových toků, ale také kvality služeb a jejich cenové dostupnosti. Například ostrov Réunion a autonomní oblast Azorské ostrovy začnou mít brzy potíže z důvodu zastaralosti jejich podmořských kabelů pro elektronickou komunikaci. V případě určitých území, jako je Francouzská Guyana, by mělo být zváženo také použití satelitní technologie, neboť ne ve všech obydlených oblastech lze instalovat vlákna;

Zemědělství a rozvoj venkova

30.

zdůrazňuje význam zemědělství pro hospodářství, životní prostředí, územní plánování a zaměstnanost v nejvzdálenějších regionech – což uznala EU zavedením zvláštního přístupu prostřednictvím režimu programu speciálně zaměřeného na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI) a stanovením zvláštních výjimek v rámci společné zemědělské politiky (SZP) – a zasazuje se za zachování těchto ustanovení;

31.

pozitivně hodnotí skutečnost, že nástroje státní podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech umožňují vyšší maximální míru podpory pro investice v těchto regionech a provozní podporu a že Komise v rámci probíhajícího přezkumu těchto nástrojů navrhla zachovat zvláštní podmínky pro tyto regiony;

32.

zdůrazňuje však význam zvláštních ustanovení týkajících se nejvzdálenějších regionů, pokud jde o podporu de minimis, jež zohledňují dodatečné náklady, které mají všechny podniky působící v oblasti prvovýroby zemědělských produktů v nejvzdálenějších regionech;

33.

pokud jde o Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), domnívá se, že rozhodnutí zavést centralizované řízení strategických plánů je v rozporu se sledovanými cíli zjednodušení, účinnosti a účelnosti, a doufá, že negativní dopad tohoto rozhodnutí bude možné minimalizovat vhodnou flexibilitou a decentralizací postupů při provádění strategických plánů v nejvzdálenějších regionech;

34.

vyzývá k tomu, aby pokračovala úzká interinstitucionální spolupráce, jež by umožnila posílení rozpočtu programu POSEI, který je základním nástrojem podpory udržitelnosti místní produkce a přizpůsobování SZP specifickým podmínkám nejvzdálenějších regionů. Nejvzdálenější regiony mají prokazatelně chronicky podhodnocené rozpočty a jejich skutečné potřeby nejsou dostatečně zohledněny, což je touto cestou třeba řešit. Program POSEI by díky tomu měl být schopen reagovat na vývoj v zemědělském odvětví v těchto regionech a nadále plnit své cíle;

Modrá ekonomika a rybolov

35.

připomíná, že nejvzdálenější regiony posilují námořní rozměr Evropské unie a činí její námořní prostor největším na světě s více než 25 miliony km2 výlučné ekonomické zóny a významnými hospodářskými příležitostmi;

36.

vítá skutečnost, že je nejvzdálenějším regionům přikládán význam v souvislosti s tradičním odvětvím rybolovu a strategiemi modré ekonomiky pro nadcházející roky, jakož i závazek Komise přezkoumat požadavky na postupy vykazování údajů a ustanovení umožňující státní podporu na obnovu rybářského loďstva v těchto regionech, a to s přihlédnutím k jejich specifickým podmínkám, v zájmu rybářů a při současném zajištění udržitelnosti rybolovu;

Státní podpora

37.

vítá závazek, který ve svém sdělení přijala Evropská komise, a sice že bude zohledňovat specifika nejvzdálenějších regionů při revizi nařízení a pokynů týkajících se státní podpory napříč odvětvími na základě stávajících ustanovení pro tyto regiony v právních předpisech EU týkajících se státní podpory. Zasazuje se o větší flexibilitu režimů státní podpory;

38.

zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována pravidlům pro státní podporu, která by posílila a podpořila propojení nejvzdálenějších regionů, zejména pokud jde o revizi pokynů pro státní podporu pro letiště a letecké společnosti a podporu pro námořní dopravu a rovněž o probíhající revizi nařízení o státní podpoře na ochranu životního prostředí. Do těchto nařízení by měla být doplněna kategorie investiční podpory, díky níž by podniky v nejvzdálenějších regionech mohly dodržovat environmentální normy stanovené EU;

39.

vyzývá k vytvoření fóra, v jehož rámci by nejvzdálenější regiony a Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise mohly vést diskuze o konceptu podpory s „čistě lokálním dopadem“, přičemž je třeba mít na paměti, že více než 90 % podniků se sídlem v nejvzdálenějších regionech tvoří mikropodniky a malé podniky s nízkou finanční kapacitou a že podpora poskytovaná těmto regionům nemůže narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, neboť se zaměřuje na činnosti čistě lokálního charakteru;

40.

dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit kontinuitu všech daňových systémů existujících v nejvzdálenějších regionech, neboť jakékoli přerušení by mohlo v těchto regionech vážně destabilizovat hospodářství a zaměstnanost;

Cestovní ruch

41.

upozorňuje na klíčovou úlohu, kterou hraje odvětví cestovního ruchu v rozvoji nejvzdálenějších regionů. Jedná se o průřezovou hospodářskou činnost, která má významný dopad na hospodářský růst, zaměstnanost a regionální rozvoj;

42.

připomíná značný dopad, který měla na toto odvětví zdravotní krize COVID-19, jež vedla k bezprecedentnímu omezení aktivity v jeho rámci;

43.

poukazuje na zranitelnost tohoto odvětví, které je ve vysoké míře vystaveno geopolitickým, zdravotním a klimatickým externalitám a je závislé na leteckých a námořních spojeních;

44.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelné a odolné inovativní investice na podporu udržitelného rozvoje tohoto strategického odvětví;

45.

vyzývá Evropskou komisi, aby dále rozvíjela evropskou politiku v oblasti cestovního ruchu, včetně zřízení evropské agentury cestovního ruchu, jež by evropské turistické destinace podporovala v realizaci souběžné transformace, a aby se zasadila o urychlení oživení tohoto odvětví, jež má pro tyto regiony strategický význam. Ztotožňuje se s Evropským parlamentem, který upozorňuje na to, že při tvorbě a při provádění hodnocení této politiky je nezbytné zvážit specifika a další omezení těchto regionů a zaručit dostatečné finanční prostředky na zajištění jejich dostupnosti a klimatické a digitální transformace;

Vnější rozměr

46.

uznává, že trojí příslušnost nejvzdálenějších regionů (evropská, k členskému státu a regionální) přináší na jedné straně možnost využít výhod vnitřního trhu a na straně druhé příležitost k lepšímu začlenění v rámci jejich nejbližšího okolí a posílení vztahů se sousedními třetími zeměmi a partnery. Současně je však třeba vždy zohledňovat zájmy nejvzdálenějších regionů v rámci obchodních jednání a dohod;

47.

poukazuje na to, že nejvzdálenější regiony se nacházejí v různých zeměpisných oblastech, které mají odlišné vlastnosti, čelí různým výzvám a poskytují rozdílné příležitosti. Je proto nezbytné společně vytvořit strategii pro každou z těchto oblastí, a to na základě předchozího posouzení situace, s cílem identifikovat hlavní společné výzvy a plně využít potenciál intenzivní spolupráce;

48.

zdůrazňuje, že před provedením tohoto předběžného posouzení je třeba se zamyslet nad dvěma věcmi – jednak nad výzvami, jimž jsou tyto oblasti vystaveny, a jednak nad dopady těchto výzev na evropské územní celky, které se v těchto oblastech nacházejí, a nad tím, co může v tomto ohledu učinit Evropská unie;

49.

s uspokojením bere na vědomí závazek, který Evropská komise přijala ve svém sdělení, a sice že zmapuje příležitosti regionální spolupráce a výzvy, kterým čelí nejvzdálenější regiony, určí klíčové oblasti pro spolupráci, bude rozvíjet příležitosti a podporovat spolupráci a také podporovat výměny mezi jednotlivými nejvzdálenějšími regiony. Dále vyzývá dotčené členské státy, aby podporovaly spolupráci v těchto oblastech mezi nejvzdálenějšími regiony a zámořskými zeměmi a územími, jakož i se třetími zeměmi. Vybízí ostatní členské státy, aby podporovaly spolupráci a výměny mezi svými regiony a nejvzdálenějšími regiony;

50.

vyzývá Komisi, aby při přezkumu geograficky vymezených strategií zohlednila úlohu a specifika nejvzdálenějších regionů a aby nejvzdálenější regiony začlenila do konzultačních mechanismů;

Závěry

51.

vyzývá k urychlenému přijetí pragmatických a individuálně uzpůsobených řešení, přičemž je třeba systematicky uplatňovat článek 349 SFEU, aby se zabránilo oslabení plnění cíle hospodářského, sociálního a udržitelného oživení;

52.

upozorňuje na to, že je třeba účinně posílit podporu konkurenceschopnosti i předchozí posuzování dopadu politik EU na nejvzdálenější regiony, a to na základě územně orientovaných přístupů, aby tak bylo možné ochránit příjmy jejich obyvatel;

53.

vyzývá Evropskou komisi, aby společně s nejvzdálenějšími regiony a příslušnými členskými státy vypracovala operační plán a časový harmonogram.

---

(1)  Úř. věst. C 37, 2.2.2021, s. 57.

(2)  Zpráva – Směrem k užšímu partnerství s nejvzdálenějšími regiony Unie.

(3)  Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/562 ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 223/2014, pokud jde o Akci v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) (Úř. věst. L 109, 8.4.2022, s. 1).