(3)

Schengenský prostor čelil v posledních letech nebývalým výzvám, jež se svou povahou neomezovaly na území jednoho členského státu. Tyto výzvy zdůraznily skutečnost, že zachování veřejného pořádku a bezpečnosti v schengenském prostoru je sdílenou odpovědností, která vyžaduje společný a jednotný postup členských států a na úrovni Unie. Poukázaly rovněž na nedostatky stávajících pravidel, jimiž se řídí fungování schengenského prostoru na vnějších i vnitřních hranicích, a na potřebu vytvořit pevnější a odolnější rámec, jenž by umožnil účinněji reagovat na výzvy, kterým schengenský prostor čelí.

(3)

Schengenský prostor čelil v posledních letech nebývalým výzvám, jež se svou povahou neomezovaly na území jednoho členského státu. Tyto výzvy zdůraznily skutečnost, že zachování veřejného pořádku a bezpečnosti v schengenském prostoru je sdílenou odpovědností, která vyžaduje společný a jednotný postup členských států a na úrovni Unie. Poukázaly rovněž na nedostatky stávajících pravidel, jimiž se řídí fungování schengenského prostoru mj. na vnějších i vnitřních hranicích, a na potřebu vytvořit pevnější a odolnější rámec, jenž by umožnil účinněji reagovat na výzvy, kterým schengenský prostor čelí.

(4)

Ochrana vnějších hranic je věcí zájmu nejen členského státu, na jehož vnějších hranicích se vykonává, nýbrž všech členských států, které zrušily ochranu svých vnitřních hranic a Unie jako celku. Členské státy jsou povinny zajistit vysokou úroveň správy svých vnějších hranic, mimo jiné prostřednictvím posílené spolupráce mezi příslušníky pohraniční stráže, policií, celními a dalšími příslušnými orgány. Unie tyto členské státy aktivně podporuje prostřednictvím finanční podpory poskytované agenturami, zejména Evropskou pohraniční a pobřežní stráží, a prostřednictvím řízení schengenského hodnotícího mechanismu. Je zapotřebí posílit pravidla používaná na vnějších hranicích, aby bylo možné účinněji reagovat na nové výzvy , jež na vnějších hranicích v poslední době vznikly .

(4)

Ochrana vnějších hranic je věcí zájmu nejen členského státu, na jehož vnějších hranicích se vykonává, nýbrž všech členských států, které zrušily ochranu svých vnitřních hranic a Unie jako celku. Členské státy jsou povinny zajistit vysokou úroveň správy svých vnějších hranic, mimo jiné prostřednictvím posílené spolupráce mezi příslušníky pohraniční stráže, policií, celními a dalšími příslušnými orgány. Unie tyto členské státy aktivně podporuje prostřednictvím finanční podpory poskytované agenturami, zejména Evropskou pohraniční a pobřežní stráží, a prostřednictvím řízení schengenského hodnotícího mechanismu. Je zapotřebí efektivně a účelně uplatňovat pravidla používaná na vnějších hranicích, aby bylo možné účinněji reagovat na nově vznikající výzvy na vnějších hranicích.

(8)

Aby mohly členské státy urychleně jednat v zájmu řešení případů účelového využívání migrantů, je rovněž nutné posílit pravidla a záruky zakotvené v právu Unie. Tímto účelovým využíváním migrantů by se měla rozumět situace, kdy třetí země podněcuje nelegální migrační toky do Unie tím, že aktivně podporuje nebo usnadňuje příjezd státních příslušníků třetích zemí na vnější hranice členských států, kdy z takové činnosti vyplývá úmysl destabilizovat Unii jako celek nebo některý členský stát a kdy povaha takové činnosti může ohrozit základní funkce státu, včetně jeho územní celistvosti, udržování veřejného pořádku nebo zajištění jeho národní bezpečnosti.

(8)

Aby mohly členské státy urychleně jednat v zájmu řešení případů účelového využívání migrantů, je rovněž nutné efektivně a účelně uplatňovat pravidla a záruky zakotvené v právu Unie. Tímto účelovým využíváním migrantů by se měla rozumět situace, kdy třetí země nebo subjekt, který tato země sponzoruje, aktivně podporuje značný počet státních příslušníků třetích zemí , aby se hromadně pokusili nezákonně vstoupit do členského státu Unie s cílem destabilizovat Unii nebo některý členský stát, a kdy je dotčený členský stát schopen řádně zdůvodnit, proč povaha takové činnosti ohrožuje základní funkce státu, udržování veřejného pořádku nebo zajištění jeho národní bezpečnosti , a Evropská rada neprodleně uzná, že Unie nebo jeden či více jejích členských států čelí situaci účelového využívání migrantů .

(9)

Účelové využívání migrantů může znamenat situaci, kdy třetí země aktivně podporuje nebo usnadňuje nelegální cesty státních příslušníků třetích zemí na své vlastní území za účelem dosažení vnější hranice členských států, ale stejně tak může znamenat aktivní podporu nebo usnadňování nelegálních cest státních příslušníků třetích zemí, kteří se již v této třetí zemi nacházejí. Účelové využívání migrantů může rovněž znamenat uvalení donucovacích opatření, jejichž cílem je zabránit státním příslušníkům třetích zemí v opuštění pohraničních oblastí třetí země, jež účelově využívá migranty, jiným směrem než přes členský stát.

(9)

Účelové využívání migrantů může znamenat situaci podle čl. 1 odst. 1 písm. b) bodu 27 , kdy třetí země aktivně usnadňuje nelegální cesty státních příslušníků třetích zemí do Evropské unie umožněním vstupu na své vlastní území za účelem dosažení vnější hranice členských států, ale stejně tak může znamenat aktivní usnadňování nelegálních cest státních příslušníků třetích zemí, kteří se již v této třetí zemi nacházejí. Účelové využívání migrantů může rovněž znamenat uvalení donucovacích opatření, jejichž cílem je zabránit státním příslušníkům třetích zemí v opuštění pohraničních oblastí třetí země, jež účelově využívá migranty, jiným směrem než přes členský stát. Situace, kdy jsou nestátní subjekty zapojeny do organizované trestné činnosti, zejména převaděčství, by se za účelové využívání migrantů považovat neměly, pokud není cílem destabilizovat Unii nebo některý členský stát . Dále by se za účelové využívání migrantů neměla považovat humanitární pomoc.

(10)

Unie by měla zmobilizovat všechny nástroje ze svého souboru diplomatických, finančních a operativních opatření, aby poskytla podporu členským státům, jež se s účelovým využíváním migrantů potýkají. Jako prostředek k řešení účelového využívání migrantů by se mělo upřednostnit diplomatické úsilí ze strany Unie nebo dotčeného členského státu. To může být v příslušném případě doplněno uložením omezujících opatření ze strany Unie.

(10)

Unie by měla zmobilizovat všechny nástroje ze svého souboru diplomatických, finančních a operativních opatření, aby poskytla podporu členským státům, jež se s účelovým využíváním migrantů potýkají. Jako prostředek k řešení účelového využívání migrantů by se mělo upřednostnit diplomatické úsilí ze strany Unie nebo dotčeného členského státu. To by mělo být doplněno vhodnými preventivními opatřeními ze strany Unie , do nichž by byly zapojeny třetí země, které účelově využívají migranty, a země původu těchto migrantů .

(11)

Zároveň je vedle těchto opatření stejně tak nezbytné ještě více posílit stávající pravidla týkající se ochrany vnějších hranic a ostrahy hranic. S cílem poskytnout členskému státu, který se potýká s účelovým využíváním migrantů, další pomoc doplňuje nařízení (EU) XXX/XXX pravidla o ochraně hranic tím, že stanoví zvláštní opatření v oblasti azylu a navracení , přičemž zároveň respektuje základní práva dotčených osob a zejména zajišťuje dodržování práva na azyl a poskytování nezbytné pomoci ze strany agentur OSN a dalších příslušných organizací.

(11)

Je nezbytné plně provádět stávající pravidla týkající se ochrany vnějších hranic a ostrahy hranic, přičemž je třeba zároveň respektovat základní práva osob žádajících o azyl a zejména zajistit dodržování práva na azyl a poskytování nezbytné pomoci ze strany agentur OSN a dalších příslušných organizací , především v případě nezletilých osob bez doprovodu .

(12)

Dotčený členský stát by měl mít zejména v případě účelového využívání migrantů, pokud je to nutné, možnost omezit pohraniční styk na minimum tím, že uzavře některé hraniční přechody a zároveň zajistí reálný a účinný přístup k řízení o poskytnutí mezinárodní ochrany. Každé takové rozhodnutí by mělo zohlednit skutečnost, zda Evropská rada potvrdila, že se Unie nebo jeden či více jejích členských států potýká s účelovým využíváním migrantů. Veškerá tato omezení by dále měla plně zohledňovat práva občanů Unie, státních příslušníků třetích zemí, kteří požívají práva na volný pohyb podle mezinárodní dohody, a státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou podle vnitrostátního práva nebo práva Unie dlouhodobě pobývajícími rezidenty nebo jsou držiteli dlouhodobých víz, jakož i jejich rodinných příslušníků. Tato omezení by rovněž měla být uplatňována tak, aby bylo zajištěno dodržování povinností souvisejících s přístupem k mezinárodní ochraně, zejména zásady nenavracení.

(12)

Dotčený členský stát by měl mít zejména v případě účelového využívání migrantů podle čl. 1 odst. 1 písm. b) bodu 27 , pokud je to nutné, možnost omezit pohraniční styk na minimum tím, že uzavře některé hraniční přechody a zároveň zajistí reálný a účinný přístup k řízení o poskytnutí mezinárodní ochrany. Každé takové rozhodnutí by mělo zohlednit skutečnost, zda Evropská rada potvrdila, že se Unie nebo jeden či více jejích členských států potýká s účelovým využíváním migrantů. Veškerá tato omezení by dále neměla omezovat práva občanů Unie, státních příslušníků třetích zemí, kteří požívají práva na volný pohyb podle mezinárodní dohody, ani státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou podle vnitrostátního práva nebo práva Unie dlouhodobě pobývajícími rezidenty nebo jsou držiteli dlouhodobých víz, jakož i jejich rodinných příslušníků. Tato omezení by rovněž měla být uplatňována tak, aby bylo zajištěno dodržování povinností souvisejících s přístupem k mezinárodní ochraně, zejména zásady nenavracení.

(14)

Podle čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1896 doporučí výkonný ředitel Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž členskému státu, aby požádal agenturu o zahájení, provedení nebo přizpůsobení podpory ze strany agentury s cílem řešit zjištěné hrozby a problémy na vnějších hranicích, pokud jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném ustanovení. Potřeba podpory ze strany agentury může být zjevná zejména v případě, že Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž provede specializované hodnocení zranitelnosti týkající se účelového využívání migrantů. Na základě výsledků takového hodnocení zranitelnosti nebo v případě přiřazení kritické úrovně dopadu jednomu úseku nebo více úsekům vnějších hranic a s ohledem na relevantní prvky v pohotovostních plánech členského státu, analýzu rizik provedenou agenturou a analytickou vrstvu evropského situačního obrazu by výkonný ředitel měl doporučit dotčenému členskému státu, aby požádal agenturu o zahájení, provedení nebo přizpůsobení podpory ze strany agentury podle čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1896. Touto pravomocí výkonného ředitele není nijak dotčena obecná podpora, kterou může agentura členským státům poskytovat.

(14)

Podle čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1896 doporučí výkonný ředitel Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž členskému státu, aby požádal agenturu o zahájení, provedení nebo přizpůsobení podpory ze strany agentury s cílem řešit zjištěné hrozby a problémy na vnějších hranicích, pokud jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném ustanovení.

(15)

V případě účelového využívání migrantů by měl dotyčný členský stát posílit ochranu hranic , mimo jiné podle potřeby prostřednictvím doplňujících opatření proti nezákonnému překročení hranice a přidělením dodatečných zdrojů a technických prostředků , jejichž cílem je nedovolenému překračování hranic zabránit . Mezi tyto technické prostředky by mohly patřit moderní technologie včetně dronů a snímačů pohybu, jakož i mobilní jednotky. Tyto technické prostředky, zejména veškeré technologie schopné shromažďovat osobní údaje, musí vycházet z jednoznačně vymezených ustanovení vnitrostátních právních předpisů a musí být prováděny v souladu s nimi.

(15)

V případě účelového využívání migrantů , jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 písm. b) bodu 27 a uznáno Evropskou radou, by měl navíc dotyčný členský stát posílit ostrahu hranic prostřednictvím vynaložení dodatečných zdrojů a technických prostředků , včetně moderních technologií, aby mohl řešit pokusy o hromadné nezákonné překračování hranic. Mezi tyto technické prostředky by mohly patřit moderní technologie včetně dronů a snímačů pohybu, jakož i mobilní jednotky. Tyto technické prostředky, zejména veškeré technologie schopné shromažďovat osobní údaje, musí vycházet z jednoznačně vymezených ustanovení vnitrostátních právních předpisů a musí být prováděny v souladu s nimi a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie .

(16)

Komise by v rámci specifické reakce na účelové využívání migrantů měla být prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení zmocněna ke stanovení vhodných norem pro ostrahu hranic, jež se týkají zejména nových technologií, které mohou členské státy používat, přičemž by měla přihlédnout k druhu hranice (pozemní, námořní nebo vzdušná), mírám dopadu přiřazeným každému úseku vnějších hranic v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2019/1896 a k dalším relevantním faktorům.

(16)

Komise by v rámci specifické reakce na hrozby, problémy a slabá místa na vnějších hranicích měla být prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení zmocněna ke stanovení vhodných společných norem pro ostrahu hranic, jež se týkají zejména nových technologií, které mohou členské státy používat, přičemž by měla přihlédnout k druhu hranice (pozemní, námořní nebo vzdušná), mírám dopadu přiřazeným každému úseku vnějších hranic v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2019/1896 a k dalším relevantním faktorům.

(17)

Osoby by měly mít v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích možnost se volně a bezpečně mezi členskými státy pohybovat. Mělo by se proto jasně stanovit, že zákazem ochrany vnitřních hranic není dotčena pravomoc členských států provádět kontroly na svém území, a to i na svých vnitřních hranicích, pro jiné účely, než je ochrana hranic. Především by se mělo vyjasnit, že příslušné vnitrostátní orgány, včetně zdravotnických nebo donucovacích orgánů, mohou v zásadě provádět kontroly v rámci výkonu veřejných pravomocí v souladu s vnitrostátním právem.

(17)

Osoby by měly mít v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích možnost se volně a bezpečně mezi členskými státy pohybovat. Mělo by se proto jasně stanovit, že zákazem ochrany vnitřních hranic není dotčena pravomoc členských států provádět kontroly na svém území, a to i na svých vnitřních hranicích, pro jiné účely, než je ochrana hranic. Především by se mělo vyjasnit, že příslušné celostátní, regionální a místní orgány, včetně zdravotnických nebo donucovacích orgánů, mohou v zásadě provádět kontroly v rámci výkonu veřejných pravomocí v souladu s vnitrostátním právem.

(18)

Ačkoli se zákaz ochrany vnitřních hranic rozšiřuje také na kontroly s rovnocenným účinkem, neměly by být kontroly prováděné příslušnými orgány považovány za rovnocenné provádění hraničních kontrol v případě, že jejich cílem není ochrana hranic, že vychází z všeobecných informací a zkušeností příslušných orgánů týkajících se možných hrozeb pro veřejnou bezpečnost nebo veřejný pořádek, a to i pokud se zaměřují na boj proti neoprávněnému pobytu a přeshraniční trestnou činnost spojenou s nelegální migrací, že jsou plánovány a prováděny tak, že se zřetelně odlišují od systematických kontrol osob na vnějších hranicích, že jsou prováděny v dopravních uzlech, například přístavech, vlakových nebo autobusových nádražích a letištích nebo přímo na palubě dopravních prostředků v rámci služeb přepravy cestujících a že jsou založeny na analýze rizik.

(20)

Boj proti neoprávněnému pobytu a přeshraniční trestné činnosti spojené s nelegální migrací, jako je obchodování s lidmi, převaděčství migrantů a podvody s doklady a další formy přeshraniční trestné činnosti, by mohl zahrnovat zejména opatření umožňující ověření totožnosti a státní příslušnosti osob, jakož i ověření jejich postavení rezidenta za předpokladu, že se toto ověřování provádí nesystematicky a na základě analýzy rizik.

(24)

Je nutné zajistit, aby byly kontroly prováděné členskými státy v rámci výkonu vnitrostátních pravomocí i nadále slučitelné s prostorem bez kontrol na vnitřních hranicích. Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že čím větší je podezření, že kontroly prováděné členskými státy v jejich pohraničních oblastech mají rovnocenný účinek jako ochrana hranic, a to s ohledem na cíl takových kontrol, jejich územní rozsah a případnou odlišnost ve srovnání s kontrolami prováděnými na zbývající části území dotčeného členského státu, tím více jsou zapotřebí přísná a podrobná pravidla a omezení, jež stanoví podmínky pro výkon policejních pravomocí v pohraniční oblasti ze strany členských států.

(24)

Je nutné zajistit, aby byly kontroly prováděné členskými státy v rámci výkonu vnitrostátních pravomocí i nadále slučitelné s prostorem bez kontrol na vnitřních hranicích. Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že čím větší je podezření, že kontroly prováděné členskými státy v jejich pohraničních oblastech mají rovnocenný účinek jako ochrana hranic, a to s ohledem na cíl takových kontrol, jejich územní rozsah a případnou odlišnost ve srovnání s kontrolami prováděnými na zbývající části území dotčeného členského státu, tím více jsou zapotřebí přísná a podrobná pravidla a omezení, jež stanoví podmínky pro výkon policejních pravomocí nebo jiných veřejných pravomocí v pohraniční oblasti ze strany členských států.

(25)

Je nutné přijmout opatření k řešení neoprávněných pohybů státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. V zájmu zlepšení fungování schengenského prostoru by členské státy měly mít možnost přijímat doplňující opatření pro boj proti neoprávněným pohybům mezi členskými státy a pro boj proti neoprávněnému pobytu. Pokud vnitrostátní donucovací orgány členského státu zadrží na vnitřních hranicích neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí v rámci přeshraniční policejní operativní spolupráce, měly by mít tyto orgány možnost odepřít těmto osobám právo na vstup na jejich území nebo právo na něm setrvat a měly by mít možnost je přemístit do členského státu, z něhož přicestovaly. Členský stát, ze kterého daná osoba přímo přijela, by měl být zase povinen přijmout zadržené státní příslušníky třetích zemí.

(25)

Je nutné přijmout opatření k řešení neoprávněných pohybů státních příslušníků třetích zemí, kteří neoprávněně pobývají v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

(26)

Postup, na základě kterého může členský stát přemístit zadržené neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí do členského státu, ze kterého daná osoba přímo přijela, by měl být proveden promptně, měly by se však na něj vztahovat záruky a měl by plně respektovat základní práva a zásadu nediskriminace zakotvenou v článku 21 Listiny, a zamezit tak profilování na základě rasového původu. Orgány by měly mít možnost ověřovat příslušné informace, které mají okamžitě k dispozici a které se týkají pohybů dotčených osob. Tyto informace mohou zahrnovat objektivní prvky, které by orgánům umožnily dospět k závěru, že daná osoba v nedávné době cestovala z jiného členského státu, a mezi něž patří držení dokumentů, včetně pokladních dokladů nebo faktur prokazujících nedávnou cestu z jiného členského státu. Státním příslušníkům třetích zemí, na něž se vztahuje řízení o přemístění, by mělo být písemně předloženo odůvodněné rozhodnutí. Ačkoli by rozhodnutí mělo být okamžitě vykonatelné, měl by mít státní příslušník třetí země možnost použít účinný opravný prostředek, jímž by se mohl proti rozhodnutí o přemístění odvolat nebo požádat o jeho přezkum. Tento opravný prostředek by neměl mít odkladný účinek.

(27)

Řízením o přemístění podle tohoto nařízení by neměla být dotčena stávající možnost členských států vracet neoprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí v souladu s dvoustrannými dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 6 odst. 3 směrnice 2008/115/ES (dále jen „směrnice o navracení“), pokud se zjistí, že se tyto osoby nenachází v blízkosti vnitřních hranic. V zájmu snadnějšího uplatňování těchto dohod a doplnění cíle, kterým je ochrana prostoru bez vnitřních hranic by mělo být členským státům umožněno uzavírat nové dohody nebo ujednání, jakož i aktualizovat ty stávající. Komise by měla být informována o všech těchto změnách nebo aktualizacích nových dohod či ujednání. Pokud členský stát převezme státního příslušníka třetí země v rámci řízení podle tohoto nařízení nebo na základě dvoustranné dohody či ujednání, měl by být dotčený členský stát povinen v souladu se směrnicí o navracení vydat rozhodnutí o navrácení. Pro zajištění souladu mezi novými postupy stanovenými v tomto nařízení a stávajícími pravidly o navracení státních příslušníků třetích zemí je proto nezbytná cílená úprava čl. 6 odst. 3 směrnice o navracení.

(29 )

Závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost může rovněž vzniknout v důsledku rozsáhlých neoprávněných pohybů nelegálních migrantů mezi členskými státy v situaci, kdy vzniká zátěž pro celkové zdroje a kapacity odpovědných vnitrostátních služeb a kdy k řešení těchto přílivů a pohybů nepostačují ostatní prostředky stanovené v tomto nařízení. Členské státy by měly mít v tomto ohledu možnost opírat se o objektivní a kvantifikované zprávy o neoprávněných pohybech, jsou-li k dispozici, zejména v případech, kdy jsou pravidelně předkládány příslušnými agenturami Unie v souladu s jejich příslušnými mandáty. Členskému státu by mělo být umožněno využívat informace poskytované agenturami k prokázání výjimečné povahy zjištěné hrozby vyvolané neoprávněným pohybem a uvedené v posouzení rizik, aby na tomto základě mohl odůvodnit znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.

(34)

Aby byl zajištěn soulad se zásadou proporcionality, mělo by být rozhodnutí Rady přijato na omezenou dobu až šesti měsíců, jež může být za podmínky pravidelného přezkumu provedeného na návrh Komise prodloužena tak dlouho, dokud hrozba podle zjištění nadále trvá . Původní rozhodnutí by mělo zahrnovat posouzení očekávaného dopadu přijatých opatření, včetně jejich nepříznivých vedlejších dopadů, aby se určilo, zda je ochrana vnitřních hranic odůvodněná, nebo zda by místo ní mohla být účinně uplatněna méně omezující opatření. Následná rozhodnutí by měla zohlednit vývoj zjištěné hrozby. Členské státy by měly neprodleně uvědomit Komisi a členské státy o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v souladu s rozhodnutím Rady.

(34)

Aby byl zajištěn soulad se zásadou proporcionality, mělo by být rozhodnutí Rady přijato na omezenou dobu až šesti měsíců, jež může být za podmínky pravidelného přezkumu provedeného na návrh Komise prodloužena až na celkem 24 měsíců, pokud bude hrozba podle zjištění trvat. Původní rozhodnutí by mělo zahrnovat posouzení očekávaného dopadu přijatých opatření, včetně jejich nepříznivých vedlejších dopadů, aby se určilo, zda je ochrana vnitřních hranic odůvodněná, nebo zda by místo ní mohla být účinně uplatněna méně omezující opatření. Následná rozhodnutí by měla zohlednit vývoj zjištěné hrozby. Členské státy by měly neprodleně uvědomit Komisi a členské státy o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v souladu s rozhodnutím Rady.

(35)

Znovuzavedení ochrany vnitřních hranic by mělo být nadále umožněno v případě, že trvají závažné nedostatky ve správě vnějších hranic, jež ohrožují celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Období, během nichž členské státy zavedly ochranu hranic, jelikož si to vyžádala naléhavost situace, nebo kdy Rada přijme rozhodnutí, kterým doporučí znovuzavedení ochrany hranic, neboť hrozbě čelí značný počet členských států, by se neměla započítávat do dvouletého období, jež je použitelné pro znovuzavedení ochrany z důvodu závažných nedostatků na vnějších hranicích.

(35)

Znovuzavedení ochrany vnitřních hranic by mělo být nadále umožněno v případě, že trvají závažné nedostatky ve správě vnějších hranic, jež ohrožují celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Období, během nichž členské státy zavedly ochranu hranic, jelikož si to vyžádala naléhavost situace, nebo kdy Rada přijme rozhodnutí, kterým doporučí znovuzavedení ochrany hranic, neboť hrozbě čelí značný počet členských států, by se měla započítávat do dvouletého období, jež je použitelné pro znovuzavedení ochrany z důvodu závažných nedostatků na vnějších hranicích.

(38)

Za účelem zmírnění nepříznivých dopadů znovuzavedení ochrany vnitřních hranic by každé rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic mělo být v případě potřeby doprovázeno zmírňujícími opatřeními. Tato opatření by měla zahrnovat opatření k zajištění bezproblémového fungování přepravy zboží, jakož i bezproblémového přemísťování pracovníků v dopravě a námořníků tím, že zřídí tzv. zelené pruhy. S ohledem na potřebu zajistit pohyb osob, jejichž činnost může být klíčová pro zachování dodavatelského řetězce nebo poskytování základních služeb, by členské státy měly navíc rovněž uplatňovat stávající pokyny týkající se přeshraničních pracovníků45. V této souvislosti by měla pravidla pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic zohledňovat doporučení a pokyny, jež byly jakožto odolná bezpečnostní síť v průběhu pandemie COVID-19 pro zajištění jednotného trhu přijaty, aby bylo zajištěno, že je členské státy budou ve vhodných případech uplatňovat jako zmírňující opatření během znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Zejména by měla být stanovena opatření, která zajistí nepřetržité fungování jednotného trhu a ochrání zájmy přeshraničních regionů a „partnerských měst“, včetně například udělování povolení nebo výjimek pro obyvatele přeshraničních regionů.

(38)

Za účelem zmírnění nepříznivých dopadů znovuzavedení ochrany vnitřních hranic by každé rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic mělo být v případě potřeby doprovázeno zmírňujícími opatřeními. Tato opatření by měla zahrnovat opatření k zajištění bezproblémového fungování přepravy zboží, jakož i bezproblémového přemísťování pracovníků v dopravě a námořníků tím, že zřídí tzv. zelené pruhy. S ohledem na potřebu zajistit pohyb osob, jejichž činnost může být klíčová pro zachování dodavatelského řetězce nebo poskytování základních služeb, by členské státy měly navíc rovněž uplatňovat stávající pokyny týkající se přeshraničních pracovníků45. V této souvislosti by měla pravidla pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic zohledňovat doporučení a pokyny, jež byly jakožto odolná bezpečnostní síť v průběhu pandemie COVID-19 pro zajištění jednotného trhu přijaty, aby bylo zajištěno, že je členské státy budou ve vhodných případech uplatňovat jako zmírňující opatření během znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Zejména by měla být stanovena opatření, která budou zohledňovat postoj místních a regionálních orgánů v přeshraničních regionech a  zajistí nepřetržité fungování jednotného trhu a ochrání zájmy přeshraničních regionů a „partnerských měst“, včetně například udělování povolení nebo výjimek pro obyvatele přeshraničních regionů.

(45)

Aby bylo možné provést analýzu post factum daného rozhodnutí o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, měly by mít členské státy i nadále povinnost předložit zprávu o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic Evropskému parlamentu, Radě a Komisi poté, co tuto ochranu zrušily. Je-li ochrana prováděna po několik prodloužených období, měla by být tato zpráva předložena také po uplynutí dvanácti měsíců a poté každoročně, pokud je ochrana zachována výjimečně, a tak dlouho, dokud je zachována . Zpráva by měla obsahovat zejména úvodní a následné posouzení nezbytnosti ochrany vnitřních hranic a dodržování kritérií pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Komise by měla prováděcím aktem přijmout vzor a zpřístupnit jej na internetu.

(45)

Aby bylo možné provádět průběžné analýzy i  analýzu post factum daného rozhodnutí o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, měly by mít členské státy i nadále povinnost předkládat pravidelné zprávy o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic Evropskému parlamentu, Radě a Komisi v průběhu výkonu této ochrany i závěrečnou zprávu poté, co tuto ochranu zrušily. Je-li ochrana prováděna po několik prodloužených období, měly by být každých šest měsíců předkládány průběžné hodnotící zprávy a po zrušení ochrany vnitřních hranic musí být předložena závěrečná zpráva post factum . Zprávy by měly obsahovat zejména úvodní a následné posouzení nezbytnosti ochrany vnitřních hranic a dodržování kritérií pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Komise by měla prováděcím aktem přijmout vzory a zpřístupnit je na internetu.

b)

doplňují se nové body 27 až 30, které znějí:

b)

doplňují se nové body 27 až 30, které znějí:

„27.

‚účelovým využíváním migrantů‘ situace, kdy třetí země podněcuje nelegální migrační toky do Unie tím, že aktivně podporuje nebo usnadňuje pohyb státních příslušníků třetích zemí na vnější hranice, na své území nebo z něj a poté na tyto vnější hranice, kdy z takové činnosti vyplývá úmysl třetí země destabilizovat Unii nebo některý členský stát a kdy povaha takové činnosti může ohrozit základní funkce státu , včetně jeho územní celistvosti , udržování veřejného pořádku nebo zajištění jeho národní bezpečnosti;

„27.

‚účelovým využíváním migrantů‘ situace, kdy třetí země nebo subjekt, který tato země sponzoruje, aktivně podporuje značný počet státních příslušníků třetích zemí , aby se hromadně pokusili nezákonně vstoupit do členského státu Unie s cílem destabilizovat Unii nebo některý členský stát, a kdy je dotčený členský stát schopen řádně zdůvodnit, proč povaha takové činnosti ohrožuje základní funkce státu, udržování veřejného pořádku nebo zajištění jeho národní bezpečnosti , a Evropská rada neprodleně uzná, že Unie nebo jeden či více jejích členských států čelí situaci účelového využívání migrantů ;

28.

‚nezbytně nutnou cestou‘ cesta v souvislosti s nezbytnou funkcí nebo potřebou, s přihlédnutím ke všem platným mezinárodním závazkům Unie a členských států uvedeným v příloze XI;

28.

‚nezbytně nutnou cestou‘ cesta v souvislosti s nezbytnou funkcí nebo potřebou, s přihlédnutím ke všem platným mezinárodním závazkům Unie a členských států uvedeným v příloze XI;

29.

‚cestou, jež není nezbytně nutná‘ cesta za jiným účelem než nezbytně nutná cesta;

29.

‚cestou, jež není nezbytně nutná‘ cesta za jiným účelem než nezbytně nutná cesta;

30.

‚dopravními uzly‘ letiště, námořní nebo říční přístavy, vlaková nebo autobusová nádraží.“

30.

‚dopravními uzly‘ letiště, námořní nebo říční přístavy, vlaková nebo autobusová nádraží.“

2)

V článku 5 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

2)

V článku 5 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

a)

osob požívajících právo na volný pohyb podle práva Unie;

a)

osob požívajících právo na volný pohyb podle práva Unie;

b)

státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty podle směrnice Rady 2003/109/ES56, a osob, které mají právo na pobyt na základě jiných nástrojů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, nebo osob, které jsou držiteli vnitrostátních dlouhodobých víz, jakož i jejich rodinných příslušníků;

b)

státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty podle směrnice Rady 2003/109/ES56, a osob, které mají právo na pobyt na základě jiných nástrojů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, nebo osob, které jsou držiteli vnitrostátních dlouhodobých víz, jakož i jejich rodinných příslušníků;

c)

státních příslušníků třetích zemí žádajících o mezinárodní ochranu.“

c)

státních příslušníků třetích zemí žádajících o mezinárodní ochranu. Členské státy rovněž přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl otevřený dostatečný počet registračních míst (včetně hraničních přechodů), která by byla pro žadatele o mezinárodní ochranu přístupná, a tak byla zaručena účinná ochrana před navracením i právo podat žádost o mezinárodní ochranu, a byly zavedeny vhodné záruky pro zacházení se zranitelnými osobami. “

3)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

3)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

5)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

5)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

a)

výkonu policejních pravomocí nebo jiných veřejných pravomocí příslušnými orgány členských států na jejich území, včetně oblastí na jejich vnitřních hranicích, jež jsou jim svěřeny v souladu s vnitrostátním právem, pokud výkon těchto pravomocí nemá účinek rovnocenný hraničním kontrolám.

a)

výkonu policejních pravomocí nebo jiných veřejných pravomocí příslušnými orgány členských států na jejich území, včetně oblastí na jejich vnitřních hranicích, jež jsou jim svěřeny v souladu s vnitrostátním právem, pokud výkon těchto pravomocí nemá účinek rovnocenný hraničním kontrolám.

Výkon pravomocí příslušnými orgány nesmí být považován za rovnocenný hraničním kontrolám zejména tehdy, pokud opatření:

Výkon pravomocí příslušnými orgány nesmí být považován za rovnocenný hraničním kontrolám zejména tehdy, pokud opatření:

b)

možnosti členského státu provést bezpečnostní kontroly osob prováděných v dopravních uzlech příslušnými orgány podle právních předpisů jednotlivých členských států, jejich příslušnými orgány nebo dopravci, pokud se takové kontroly provádějí i u osob, které cestují v rámci členského státu;

b)

možnosti členského státu provést bezpečnostní kontroly osob prováděných v dopravních uzlech příslušnými orgány podle právních předpisů jednotlivých členských států, jejich příslušnými orgány nebo dopravci, pokud se takové kontroly provádějí i u osob, které cestují v rámci členského státu;

c)

možnosti členského státu stanovit svými právními předpisy povinnost vlastnit nebo mít u sebe průkazy a doklady;

c)

možnosti členského státu stanovit svými právními předpisy povinnost vlastnit nebo mít u sebe průkazy a doklady;

d)

možnosti členského státu stanovit svými právními předpisy povinnost státních příslušníků třetích zemí hlásit svou přítomnost na jeho území podle článku 22 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (‚Schengenské úmluvy‘);

d)

možnosti členského státu stanovit svými právními předpisy povinnost státních příslušníků třetích zemí hlásit svou přítomnost na jeho území podle článku 22 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (‚Schengenské úmluvy‘);

e)

kontrol údajů o cestujících v příslušných databázích osob cestujících v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, jež mohou být prováděny z bezpečnostních důvodů příslušnými orgány podle platných právních předpisů.“

e)

kontrol údajů o cestujících v příslušných databázích osob cestujících v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, jež mohou být prováděny z bezpečnostních důvodů příslušnými orgány podle platných právních předpisů.“

6)

Vkládá se nový článek 23a, který zní:

a)

dotyčný státní příslušník třetí země nesplňuje nebo nadále nesplňuje podmínky vstupu stanovené v čl. 6 odst. 1;

b)

na státního příslušníka třetí země se nevztahuje výjimka stanovená v čl. 6 odst. 5 písm. a);

c)

státní příslušník třetí země je zadržen v rámci přeshraniční policejní operativní spolupráce, zejména při společných policejních hlídkách;

d)

existuje důvodné podezření, že státní příslušník třetí země přijel přímo z jiného členského státu, na základě informací, které mají zadržující orgány okamžitě k dispozici, včetně výpovědi dotčené osoby, dokladů totožnosti, cestovních nebo jiných dokladů nalezených u této osoby nebo výsledků vyhledávání prováděného v příslušných vnitrostátních databázích a databázích Unie.

8)

Článek 25 se nahrazuje tímto:

8)

Článek 25 se nahrazuje tímto:

a)

činnosti související s terorismem nebo organizovanou trestnou činností;

a)

činnosti související s terorismem nebo organizovanou trestnou činností;

b)

rozsáhlé mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví;

b)

rozsáhlé mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví;

c)

situaci vyznačující se rozsáhlými neoprávněnými pohyby státních příslušníků třetích zemí mezi členskými státy, jež ohrožují celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích;

c)

rozsáhlé nebo významné mezinárodní události, jako jsou sportovní, obchodní nebo politické události.

d)

rozsáhlé nebo významné mezinárodní události, jako jsou sportovní, obchodní nebo politické události.

9)

Za článek 25 se vkládá nový článek 25a, který zní:

9)

Za článek 25 se vkládá nový článek 25a, který zní:

10)

Článek 26 se nahrazuje tímto:

10)

Článek 26 se nahrazuje tímto:

a)

vhodnost opatření k znovuzavedení ochrany vnitřních hranic s ohledem na povahu zjištěné závažné hrozby, přičemž zejména posoudí, zda znovuzavedení ochrany vnitřních hranic pravděpodobně přispěje k adekvátnímu řešení hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost;

a)

použití alternativních opatření, jako jsou přiměřené kontroly prováděné v rámci legitimního výkonu pravomocí podle čl. 23 písm. a);

b)

pravděpodobný dopad takového opatření na:

b)

vhodnost opatření k znovuzavedení ochrany vnitřních hranic s ohledem na povahu zjištěné závažné hrozby, přičemž zejména posoudí, zda znovuzavedení ochrany vnitřních hranic pravděpodobně přispěje k adekvátnímu řešení hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost;

—

pohyb osob v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a

—

fungování přeshraničních regionů s ohledem na silné sociální a hospodářské vazby mezi nimi.

c)

pravděpodobný dopad takového opatření na:

—

pohyb osob v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a

—

fungování přeshraničních regionů s ohledem na silné sociální a hospodářské vazby mezi nimi.

a)

použitím alternativních opatření, jako jsou přiměřené kontroly prováděné v rámci legitimního výkonu pravomocí podle čl. 23 písm. a);

a)

použitím alternativních opatření, jako jsou přiměřené kontroly prováděné v rámci legitimního výkonu pravomocí podle čl. 23 písm. a);

b)

použitím postupu uvedeného v článku 23a;

b)

formami policejní spolupráce stanovenými v právu Unie, jež zahrnují společné hlídky, společné operace, společné vyšetřovací týmy, přeshraniční pronásledování nebo přeshraniční sledování.

c)

formami policejní spolupráce stanovenými v právu Unie, jež zahrnují společné hlídky, společné operace, společné vyšetřovací týmy, přeshraniční pronásledování nebo přeshraniční sledování.

11)

Článek 27 se nahrazuje tímto:

11)

Článek 27 se nahrazuje tímto:

a)

důvody znovuzavedení nebo prodloužení, včetně všech relevantních údajů upřesňujících události, které představují závažnou hrozbu pro jeho veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost;

a)

důvody znovuzavedení nebo prodloužení, včetně všech relevantních údajů upřesňujících události, které představují závažnou hrozbu pro jeho veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost , a důvody, pro které nebylo vhodné přijmout alternativní opatření ;

b)

rozsah navrhovaného znovuzavedení nebo prodloužení s upřesněním, na kterém úseku či úsecích vnitřních hranic má být ochrana hranic znovu zavedena nebo prodloužena;

b)

rozsah navrhovaného znovuzavedení nebo prodloužení s upřesněním, na kterém úseku či úsecích vnitřních hranic má být ochrana hranic znovu zavedena nebo prodloužena;

c)

názvy určených přechodů;

c)

názvy určených přechodů;

d)

datum a dobu trvání plánovaného znovuzavedení nebo prodloužení;

d)

datum a dobu trvání plánovaného znovuzavedení nebo prodloužení;

e)

posouzení nezbytnosti a přiměřenosti uvedené v čl. 26 odst. 1 a v případě prodloužení v čl. 26 odst. 2;

e)

posouzení nezbytnosti a přiměřenosti uvedené v čl. 26 odst. 1 a v případě prodloužení v čl. 26 odst. 2;

f)

v příslušných případech opatření, která mají přijmout ostatní členské státy.

f)

v příslušných případech opatření, která mají přijmout ostatní členské státy.

12)

Vkládá se nový článek 27a, který zní:

12)

Vkládá se nový článek 27a, který zní:

13)

Článek 28 se nahrazuje tímto:

13)

Článek 28 se nahrazuje tímto:

14)

Článek 31 se mění takto:

14)

Článek 31 se mění takto:

a)

článek 31 se stává odstavcem 1;

a)

článek 31 se stává odstavcem 1;

b)

doplňuje se nový odstavec 2, který zní:

b)

doplňuje se nový odstavec 2, který zní:

a)

podrobné informace o vnitřních hranicích, na nichž má být ochrana hranic znovu zavedena;

b)

důvody navrhovaného znovuzavedení;

c)

názvy určených přechodů;

d)

datum a dobu trvání plánovaného znovuzavedení;

e)

v příslušných případech opatření, která mají přijmout ostatní členské státy.

a)

podrobné informace o vnitřních hranicích, na nichž má být ochrana hranic znovu zavedena;

b)

důvody navrhovaného znovuzavedení;

c)

názvy určených přechodů;

d)

datum a dobu trvání plánovaného znovuzavedení;

e)

v příslušných případech opatření, která mají přijmout ostatní členské státy.

15)

Článek 33 se nahrazuje tímto:

15)

Článek 33 se nahrazuje tímto:

19)

Doplňuje se nová příloha XII, která zní:

„PŘÍLOHA XII

ČÁST A

Postup pro přemísťování osob zadržených na vnitřních hranicích

[1. – 7.]

ČÁST B

Jednotný formulář pro přemísťování osob zadržených na vnitřních hranicích

(…)“