This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52022IR1129
Opinion of the European Committee of the Regions — Revised Schengen Area Governance
Stanovisko Evropského výboru regionů Revidovaná správa schengenského prostoru
Stanovisko Evropského výboru regionů Revidovaná správa schengenského prostoru
COR 2022/01129
Úř. věst. C 498, 30.12.2022, p. 114–153
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
30.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 498/114 |
Stanovisko Evropského výboru regionů Revidovaná správa schengenského prostoru
(2022/C 498/15)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Návrh nařízení, kterým se mění nařízení (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob
COM(2021) 891 final
Pozměňovací návrh 1
3. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Fungování schengenského prostoru nezávisí pouze na pravidlech upravující kontroly na vnějších a vnitřních hranicích. Uvedený bod odůvodnění by měl tuto skutečnost náležitě odrážet.
Pozměňovací návrh 2
4. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Pravidla platná na vnějších hranicích, která jsou v současné době v souladu s mezinárodními normami a poskytují vzhledem ke své relativní flexibilitě příslušným orgánům dostatek nástrojů k provádění účinných hraničních kontrol způsobem zohledňujícím potřebu ochrany, musí být plně uplatňována, aby bylo možné účinně a efektivně využívat jejich potenciálu.
Pozměňovací návrh 3
8. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Navrhovaná definice účelového využívání migrantů je příliš široká a není dostatečně jasná, přičemž existuje riziko, že bude mnoho odlišných situací považováno za slučitelné s touto definicí. Je to rovněž v rozporu s pokyny pro zlepšování právní úpravy, protože v doprovodném posouzení dopadů (SWD(2021) 462 final) se připouští, že se tento dokument nezabývá účelovým využíváním nelegální migrace. Z toho důvodu je nezbytný politický konsensus na úrovni EU ohledně toho, zda určitá situace představuje účelové využívání migrantů. Vzhledem k závažnosti omezujících opatření, která jsou v důsledku uvalena na jednotlivce, a také k tomu, že návrh Komise reaguje na žádost Evropské rady (EUCO 17/21), je třeba ve znění zohlednit kladné stanovisko Evropské rady, která se neprodleně sejde, aby mohl dotčený členský stát či státy urychleně přijmout opatření.
Pozměňovací návrh 4
9. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
V zájmu právní jistoty je nezbytné uvést odkaz na ustanovení, v němž je definováno účelové využívání migrantů.
Pozměňovací návrh 5
10. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Ve všech snahách o řešení účelového využívání migrantů má zásadní význam prevence. Delegace EU v zemích původu účelově využívaných skupin migrantů a ve třetích zemích, které je takto využívají, by měly pravidelně vypracovávat situační zprávy, jež by byly předkládány Komisi jako důkazní základ pro preventivní opatření.
Pozměňovací návrh 6
11. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Přijetí nařízení o účelovém využívání je podmíněno přijetím návrhů týkajících se nařízení o azylovém řízení i přepracováním směrnice o podmínkách přijímání a směrnice o navracení v rámci nového paktu o migraci a azylu, které jsou předmětem probíhajících jednání nebo které se z důvodu neshody ocitly na mrtvém bodě. Odkaz na nařízení (EU) XXX/XXX v navrhovaném Schengenském hraničním kodexu je odkazem na akt, jehož přijetí není jisté, jehož obsah bude pravděpodobně v průběhu legislativního procesu změněn a který je navíc podmíněn přijetím dalších návrhů v rámci nového paktu. Kromě toho posouzení dopadů připojené k navrhovanému Schengenskému hraničnímu kodexu neobsahuje posouzení potenciálního dopadu navrhovaných ustanovení reagujících na účelové využívání migrantů. Odkaz proto ve stávající podobě ohrožuje přijetí samotného návrhu týkajícího se schengenského prostoru a je v rozporu se zásadou právní jistoty, s pokyny Evropské komise pro zlepšování právní úpravy a s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů z roku 2016. Velký počet nezletilých osob bez doprovodu v oblastech, které jsou vystaveny největšímu migračnímu tlaku, navíc vyžaduje a zasluhuje zajištění ochrany jejich práv, koordinaci nezbytné pomoci všech zúčastněných subjektů i jejich ochranu.
Pozměňovací návrh 7
12. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Navrhovaná opatření sloužící k omezení počtu případů překročení hranic budou mít negativní dopad na přístup k azylu na vnějších hranicích EU a hrozí, že budou v rozporu s celkovým cílem schengenského prostoru, kterým je zachování neexistence vnitřních hranic. Měla by se proto používat pouze jako poslední možnost a jen v případech, kdy bylo uznáno, že dochází k účelovému využívání migrantů. Možnost uplatňovat omezující opatření by neměla narušovat uplatňování práva na volný pohyb občanů EU a státních příslušníků třetích zemí s oprávněným bydlištěm.
Pozměňovací návrh 8
14. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Vypuštěný text opakuje přesné znění čl. 41 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (1), a je proto nadbytečný.
Pozměňovací návrh 9
15. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Navrhovaná opatření by se měla používat pouze jako poslední možnost a jen v případech, kdy Evropská rada oficiálně uznala, že dochází k účelovému využívání migrantů. Využívání technických prostředků by navíc nemělo být v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU.
Pozměňovací návrh 10
16. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Stejné jako u 8. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 11
17. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
V zájmu zohlednění rozdílů ve správních strukturách a souvisejících pravomocích v jednotlivých členských státech by měly být zahrnuty všechny úrovně správy.
Pozměňovací návrh 12
18. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Odůvodnění
Současná pravidla již tato opatření umožňují. Nemělo by se naznačovat, že součástí navrhovaných změn je umožnit větší ochranu a více kontrol. Větší ochrana má negativní dopad zejména na regiony ležící u vnitřních hranic. Bezpečnostní opatření založená na analýze rizik by neměla být omezena pouze na tyto regiony.
Pozměňovací návrh 13
20. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Odůvodnění
V článku 77 Smlouvy o fungování Evropské unie je stanoven cíl „zajistit, aby osoby bez ohledu na svou státní příslušnost nebyly kontrolovány při překračování vnitřních hranic“. Boj proti neoprávněnému pobytu je navíc již upraven ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (2) („směrnice o navracení“) a neměl by být spojován s kontrolami na vnitřních hranicích. Rámec pro boj proti přeshraniční trestné činnosti a obchodování s lidmi je upraven i v dalších legislativních aktech (3). Kromě toho toto ustanovení ponechává prostor pro neplnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudního dvora Evropské unie, podle kterého je Schengenský hraniční kodex třeba vykládat v tom smyslu, že vylučuje vnitrostátní právní úpravu, jíž členský stát pod hrozbou sankce ukládá dané osobě povinnost předložit při vstupu na území tohoto členského státu přes vnitřní hranici cestovní pas nebo průkaz totožnosti, když je znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, v souvislosti s níž je tato povinnost uložena, v rozporu s tímto ustanovením (spojené věci C-368/20 a C-369/20).
Pozměňovací návrh 14
24. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Účelem je zajistit soulad s ostatními částmi návrhu.
Pozměňovací návrh 15
25. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Navrhované možnosti přímých transferů nejsou v souladu s mezinárodními ani evropskými právními předpisy upravujícími pohyb osob v schengenském prostoru. Tato opatření by rovněž byla těžko slučitelná s normami dublinského systému platnými pro sdílení odpovědnosti a ještě by prohloubila rozdíly ve sdílení odpovědnosti v oblasti azylu a nelegální migrace, což by bylo v rozporu s řádným uplatňováním zásady subsidiarity a s cílem společného evropského přístupu. Navrhovaný postup by byl jednou z příčin existence rozdílných postupů a vzniku rizika porušování základních práv.
Pozměňovací návrh 16
26. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Odůvodnění
Stejné jako u 25. bodu odůvodnění. Kromě toho se zdá, že část týkající se prostředků právní nápravy je v rozporu s článkem 47 Listiny základních práv.
Pozměňovací návrh 17
27. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Odůvodnění
Stejné jako u 25. a 26. bodu odůvodnění. Obecné spoléhání na dvoustranné dohody mezi členskými státy, jejichž uzavření by k provádění těchto transferů bylo nezbytné, navíc může ohrozit solidaritu v Evropě. V souladu se stanoviskem právní služby Rady Evropské unie (6357/21 ze dne 19. února 2021), v němž se podrobně vysvětluje „proměnná geometrie“ mezi schengenským a dublinským acquis ve vztahu k návrhům předloženým v rámci nového paktu o migraci a azylu, by dále ustanovení týkající se navracení mohla být znovu zapracována do návrhu přepracovaného znění směrnice o navracení (předloženého Komisí v roce 2018 a nacházejícího se momentálně ve fázi projednávání v Radě). Tato ustanovení by případně mohla být součástí návrhu na změnu směrnice o navracení. Provedení změn ve směrnici o navracení prostřednictvím revidovaného znění Schengenského hraničního kodexu není v souladu se závazkem Evropské komise ke zlepšování právní úpravy.
Pozměňovací návrh 18
29. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Odůvodnění
Situace, pro něž jsou typické rozsáhlé neoprávněné pohyby státních příslušníků třetích zemí mezi členskými státy, by neměly být považovány za závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, která ospravedlňuje znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic jednotlivými členskými státy. Jejich začlenění do obecného rámce není v souladu s cílem návrhu ani s řádným uplatňováním zásady subsidiarity, resp. mu odporuje. Pohyby mezi členskými státy, které by ve skutečnosti mohly mít dopad na většinu členských států, musí být řešeny na úrovni Unie, jak se navrhuje v článku 28, a musí podléhat prováděcímu rozhodnutí Rady.
Pozměňovací návrh 19
34. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Z kontrol na vnitřních hranicích prováděných od roku 2015 vyplývá, že je nutné zavést pevnou horní hranici, aby se zabránilo výkonu téměř neustálé ochrany vnitřních hranic v důsledku téže hrozby. Počáteční šestiměsíční období a navrhovaná maximální doba 24 měsíců pro tyto kontroly vychází z obecného cíle najít v takových situacích řešení spíše pro celou Evropu než pro jednotlivé země. V této souvislosti by se mělo uvést, že vyvstane-li nebezpečí nového druhu, umožňují stávající pravidla znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 26. dubna 2022, spojené věci C-368/20 a C-369/20).
Pozměňovací návrh 20
35. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Měla by i nadále platit maximální doba dvou let, aby mohla být požadována a přijata koordinovaná evropská opatření, jejichž prostřednictvím by se co nejdříve začaly řešit závažné nedostatky ve správě vnějších hranic.
Pozměňovací návrh 21
38. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Účelem je zajistit, aby byla zmírňující opatření navrhována ve spolupráci s příslušnými orgány v přeshraničních regionech, jichž se budou týkat, a za součinnosti těchto orgánů.
Pozměňovací návrh 22
45. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
Odůvodnění
Hodnocení by mělo probíhat průběžně. Vzhledem k tomu, že by se kontroly na vnitřních hranicích měly provádět maximálně po dobu 24 měsíců, není nutné stanovit více než jednu hodnotící zprávu post factum pro případ, že by tyto kontroly byly prodlouženy o více než 12 měsíců. Na konci každého šestiměsíčního období by však měly být předkládány průběžné hodnotící zprávy a po ukončení ochrany vnitřních hranic by měla být vypracována závěrečná zpráva post factum.
Pozměňovací návrh 23
Čl. 1 bod 1 písm. b)
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Navrhovaná definice účelového využívání migrantů je příliš široká a není dostatečně jasná, přičemž existuje riziko, že bude mnoho odlišných situací považováno za slučitelné s touto definicí. Je to rovněž v rozporu s pokyny pro zlepšování právní úpravy, protože v doprovodném posouzení dopadů (SWD(2021) 462 final) se připouští, že se tento dokument nezabývá účelovým využíváním nelegální migrace. Ve 12. bodu odůvodnění návrhu se vyžaduje, aby každé operativní rozhodnutí dotčeného členského státu zohlednilo skutečnost, zda Evropská rada potvrdila, že se Unie nebo jeden či více jejích členských států potýká s účelovým využíváním migrantů. Podle 10. bodu odůvodnění návrhu by „Unie měla zmobilizovat všechny nástroje ze svého souboru diplomatických, finančních a operativních opatření, aby poskytla podporu členským státům, jež se s účelovým využíváním migrantů potýkají. Jako prostředek k řešení účelového využívání migrantů by se mělo upřednostnit diplomatické úsilí ze strany Unie nebo dotčeného členského státu.“ Z toho důvodu je nezbytný politický konsensus na úrovni EU ohledně toho, zda určitá situace představuje účelové využívání migrantů. Vzhledem k závažnosti vyplývajících omezujících opatření, která jsou uvalena na jednotlivce, a také k tomu, že návrh Komise reaguje na žádost Evropské rady (EUCO 17/21), je třeba ve znění zohlednit kladné stanovisko Evropské rady, která se neprodleně sejde, aby mohl dotčený členský stát či státy urychleně přijmout opatření. Pokud jde o omezující opatření, která mají členské státy k dispozici pro celou řadu jiných situací, poskytuje již platný právní rámec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU (5) členským státům operativní flexibilitu pro určování míst, kde by měly být podávány žádosti o azyl, pro prodlužování lhůt pro registraci a přizpůsobení materiálních podmínek přijetí.
Pozměňovací návrh 24
čl. 1 bod 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
„4. Dojde-li k účelovému využívání migrantů, mohou členské státy v případě, že to vyžadují okolnosti, omezit počet hraničních přechodů oznámených podle odstavce 1 nebo jejich provozní dobu . |
„4. Dojde-li k účelovému využívání migrantů podle čl. 1 odst. 1 písm. b) bodu 27 , mohou členské státy za přísně omezených a přesně vymezených okolností omezit počet hraničních přechodů oznámených podle odstavce 1. |
||||
Veškerá omezení přijatá podle prvního pododstavce se uplatňují způsobem, jenž je přiměřený a plně respektuje práva: |
Veškerá omezení přijatá podle prvního pododstavce se uplatňují způsobem, jenž je přiměřený a plně respektuje práva |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Navrhovaná opatření sloužící k omezení počtu případů překročení hranic budou mít negativní dopad na právo podat žádost o mezinárodní ochranu a mohou vést k protiprávnímu navracení na vnějších hranicích EU. Dále hrozí, že budou v rozporu s celkovým cílem schengenského prostoru, kterým je nadále neprovádět kontroly na vnitřních hranicích. Měla by se proto používat pouze jako poslední možnost. Rozvolnění norem EU v oblasti azylového práva geopolitickou krizi nevyřeší. Naopak oslabí dobré jméno EU ve světě jako společenství vyznávajícího určité hodnoty.
Pozměňovací návrh 25
čl. 1 bod 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
„Článek 13 |
„Článek 13 |
||||
Ostraha hranic |
Ostraha hranic |
||||
1. Hlavním účelem ostrahy hranic je odhalovat nedovolené překračování hranic a zabránit mu, čelit přeshraniční trestné činnosti a přijímat opatření proti osobám, které překročily hranice nezákonně. Osoba, která překročila hranice nezákonně a která nemá právo pobytu na území dotčeného členského státu, se zadrží a je proti ní vedeno řízení v souladu se směrnicí 2008/115/ES. |
1. Hlavním účelem ostrahy hranic je odhalovat nedovolené překračování hranic a zabránit mu, čelit přeshraniční trestné činnosti a přijímat opatření proti osobám, které překročily hranice nezákonně. Osoba, která překročila hranice nezákonně a která nemá právo pobytu na území dotčeného členského státu, se zadrží a je proti ní vedeno řízení v souladu se směrnicí 2008/115/ES. |
||||
2. K výkonu ostrahy hranic používá pohraniční stráž stálých nebo mobilních jednotek. Tato ostraha se provádí takovým způsobem, aby se osobám zamezilo nedovolené překračování hranic mezi hraničními přechody a obcházení kontrol na hraničních přechodech a aby byly od takového jednání odrazeny. |
2. K výkonu ostrahy hranic používá pohraniční stráž stálých nebo mobilních jednotek. Tato ostraha se provádí takovým způsobem, aby se osobám zamezilo nedovolené překračování hranic mezi hraničními přechody a obcházení kontrol na hraničních přechodech a aby byly od takového jednání odrazeny. |
||||
3. Ostrahu mezi hraničními přechody provádějí příslušníci pohraniční stráže, jejichž počet a metody jsou přizpůsobeny stávajícím nebo předpokládaným rizikům a hrozbám. Zahrnuje časté a náhlé změny doby ostrahy a jiné metody nebo techniky, aby bylo nedovolené překračování hranic účinně odhaleno nebo aby mu bylo zabráněno. |
3. Ostrahu mezi hraničními přechody provádějí příslušníci pohraniční stráže, jejichž počet a metody jsou přizpůsobeny stávajícím nebo předpokládaným rizikům a hrozbám. Zahrnuje časté a náhlé změny doby ostrahy a jiné metody nebo techniky, aby bylo nedovolené překračování hranic účinně odhaleno nebo aby mu bylo zabráněno. |
||||
4. Ostrahu provádějí stálé nebo mobilní jednotky, které plní své povinnosti tím, že střeží místa nebo zaujímají stanoviště na místech, o kterých je známo či o kterých se má za to, že se jedná o citlivá místa, přičemž cílem takové ostrahy je zabránit nedovolenému překračování hranic nebo zadržet osoby, které překračují hranici nezákonně. Ostrahu lze také provádět technickými prostředky, včetně prostředků elektronických, vybavení a systémů ostrahy. |
4. Ostrahu provádějí stálé nebo mobilní jednotky, které plní své povinnosti tím, že střeží místa nebo zaujímají stanoviště na místech, o kterých je známo či o kterých se má za to, že se jedná o citlivá místa, přičemž cílem takové ostrahy je zabránit nedovolenému překračování hranic nebo zadržet osoby, které překračují hranici nezákonně. Ostrahu lze také provádět technickými prostředky, včetně prostředků elektronických, vybavení a systémů ostrahy. |
||||
5. V případě účelového využívání migrantů dotčený členský stát podle potřeby zesílí ostrahu hranic za účelem řešení zvýšené hrozby . Členský stát především v příslušných případech posílí zdroje a technické prostředky , aby zabránil nedovolenému překračování hranic. |
5. V případě účelového využívání migrantů , jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 písm. b) bodu 27 a uznáno Evropskou radou, posílí dotyčný členský stát ostrahu hranic , pokud je to nutné k řešení stále častějších pokusů o hromadné nezákonné překračování hranic . Členský stát za tímto účelem v příslušných případech vynaloží další zdroje a technické prostředky k posílení ostrahy hranic. |
||||
Mezi tyto technické prostředky mohou patřit moderní technologie včetně dronů a snímačů pohybu, jakož i mobilní jednotky, aby se zabránilo nedovolenému překračování hranic do Unie. |
Mezi tyto technické prostředky mohou patřit moderní technologie včetně dronů a snímačů pohybu, jakož i mobilní jednotky, aby se zabránilo nedovolenému překračování hranic do Unie. |
||||
6. Aniž je dotčena podpora, kterou může Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž poskytnout členským státům, v případě účelového využívání migrantů může agentura provést hodnocení zranitelnosti stanovené v čl. 10 odst. 1 písm. c) a článku 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/189657 s cílem poskytnout dotčenému členskému státu nezbytnou podporu. Na základě výsledků tohoto hodnocení nebo jakéhokoli jiného příslušného hodnocení zranitelnosti nebo přiřazení kritické úrovně dopadu dotčenému úseku hranic ve smyslu čl. 35 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/1896 výkonný ředitel Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž vydá v souladu s čl. 41 odst. 1 uvedeného nařízení doporučení určená pro každý dotčený členský stát. |
6 . Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37, pokud jde o doplňující opatření na ostrahu hranic, včetně vypracování norem v oblasti ostrahy hranic, zejména používání technologií v oblasti monitorování a ostrahy na vnějších hranicích, a to s přihlédnutím k druhům hranic, úrovním dopadu přiřazeným každému úseku vnějších hranic v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2019/1896 a dalším relevantním faktorům.“ |
||||
7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37, pokud jde o doplňující opatření na ostrahu hranic, včetně vypracování norem v oblasti ostrahy hranic, zejména používání technologií v oblasti monitorování a ostrahy na vnějších hranicích, a to s přihlédnutím k druhům hranic, úrovním dopadu přiřazeným každému úseku vnějších hranic v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2019/1896 a dalším relevantním faktorům.“ |
|
Odůvodnění
Navrhovaná opatření k posílení ostrahy hranic by se měla používat pouze jako poslední možnost a jen v případech, kdy Evropská rada oficiálně uznala, že dochází k účelovému využívání migrantů. Vypuštěný text o Evropské pohraniční a pobřežní stráži opakuje přesné znění čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1896, a je proto nadbytečný.
Pozměňovací návrh 26
čl. 1 bod 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
„Článek 23 |
„Článek 23 |
||||||||||||||||
Výkon veřejných pravomocí |
Výkon veřejných pravomocí |
||||||||||||||||
Zrušení ochrany vnitřních hranic se nedotýká: |
Zrušení ochrany vnitřních hranic se nedotýká: |
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
Odůvodnění
Účelem je uvést text do souladu se zněním 20. bodu odůvodnění. Kontroly prováděné za účelem boje proti nelegální migraci přes hranice jsou ze své povahy zaměřené na dosažení výsledku ochrany hranic, a proto je nelze nepovažovat za kontroly na vnitřních hranicích. Vložený text představuje neopodstatněné rozšíření článku 23 platného znění Schengenského hraničního kodexu. Vytvoření prostoru, v němž je zaručen volný pohyb osob přes vnitřní hranice, je jedním z hlavních úspěchů Unie. Vzhledem k dopadu, který mohou mít taková krajní opatření na všechny osoby, jež mají právo pohybovat se v tomto prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, by pro znovuzavedení těchto opatření měly být stanoveny podmínky a postupy, aby se zajistila jejich výjimečná a opodstatněná povaha a dodržování zásady přiměřenosti.
Pozměňovací návrh 27
čl. 1 bod 6
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
|
|
||||||||
„Článek 23a |
|
||||||||
Postup pro přemísťování osob zadržených na vnitřních hranicích |
|
||||||||
1. Tento článek se použije na zadržení státního příslušníka třetí země v blízkosti vnitřních hranic za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky: |
|
||||||||
|
|
||||||||
2. Příslušné orgány členského státu mohou na základě zjištění, že dotčený státní příslušník třetí země nemá právo pobytu na jeho území, rozhodnout o okamžitém přemístění osoby do členského státu, ze kterého tato osoba na dané území vstoupila nebo o vstup usilovala, v souladu s postupem uvedeným v příloze XII. |
|
||||||||
3. Pokud členský stát použije postup uvedený v odstavci 2, musí přijímající členský stát provést veškerá opatření nezbytná k přijetí dotčeného státního příslušníka třetí země v souladu s postupy stanovenými v příloze XII. |
|
||||||||
4. Členské státy předkládají Komisi po uplynutí [jednoho roku po vstupu nařízení v platnost] a poté každoročně údaje zaznamenané v souladu s bodem 3 přílohy XII, týkající se používání odstavců 1, 2 a 3.“ |
|
Odůvodnění
Stejné jako u 25. a 27. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 28
čl. 1 bod 8
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
„Článek 25 |
„Článek 25 |
||||
Obecný rámec pro dočasné znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic |
Obecný rámec pro dočasné znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic |
||||
1. Pokud se v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích vyskytne závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost některého členského státu, může tento členský stát výjimečně znovu zavést ochranu celých svých vnitřních hranic nebo konkrétních úseků těchto hranic. |
1. Pokud se v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích vyskytne závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost některého členského státu, může tento členský stát výjimečně znovu zavést ochranu celých svých vnitřních hranic nebo konkrétních úseků těchto hranic. |
||||
Za závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost lze považovat zejména: |
Za závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost lze považovat zejména: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
2. Ochrana hranic může být zavedena podle článků 25a a 28 pouze v případě, že se členský stát domnívá, že je toto opatření nezbytné a přiměřené, s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 26 odst. 1, a v případě, že je taková ochrana prodloužena, rovněž ke kritériím uvedeným v čl. 26 odst. 2. Ochrana hranic může být rovněž znovu zavedena v souladu s článkem 29 s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v článku 30. |
2. Ochrana hranic může být zavedena podle článků 25a a 28 pouze v případě, že se členský stát domnívá, že je toto opatření nezbytné a přiměřené, s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 26 odst. 1, a v případě, že je taková ochrana prodloužena, rovněž ke kritériím uvedeným v čl. 26 odst. 2. Ochrana hranic může být rovněž znovu zavedena v souladu s článkem 29 s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v článku 30. |
||||
Ve všech případech se však ochrana vnitřních hranic znovu zavádí jako krajní opatření. Rozsah a doba trvání dočasného znovuzavedení ochrany hranic nepřekročí míru, která je nezbytně nutná jako reakce na zjištěnou závažnou hrozbu. |
Ve všech případech se však ochrana vnitřních hranic znovu zavádí jako krajní opatření. Rozsah a doba trvání dočasného znovuzavedení ochrany hranic nepřekročí míru, která je nezbytně nutná jako reakce na zjištěnou závažnou hrozbu.“ |
||||
3. Pokud stejná hrozba nadále trvá, může být ochrana vnitřních hranic prodloužena v souladu s články 25a, 28 nebo 29. Stejná hrozba se považuje za nadále trvající, pokud se důvody prodloužení ochrany hranic, které předložil členský stát, zakládají na zjištění, že stejná hrozba, jež byla důvodem původního znovuzavedení ochrany hranic, nadále trvá.“ |
|
Odůvodnění
Vložené písmeno c) je v rozporu s logickým základem zvláštního mechanismu navrženého v článku 28 i se zásadou subsidiarity. Neměly by být zahrnuty situace, pro něž jsou typické rozsáhlé neoprávněné pohyby státních příslušníků třetích zemí mezi členskými státy, neboť představují závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, která ospravedlňuje znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic jednotlivými dotčenými členskými státy. Jejich začlenění do obecného rámce je neslučitelné s cílem návrhu a s řádným uplatňováním zásady subsidiarity a je s ním v rozporu. Pro dokreslení uvádíme citaci z návrhu COM(2021) 891 final:
„Činnost v prostoru svobody, bezpečnosti a práva spadá do oblasti sdílené pravomoci Unie a členských států podle čl. 4 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Na základě čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii proto platí zásada subsidiarity, podle níž jedná Unie pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie.
Cílů tohoto návrhu nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími samostatně, a může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie. Je to z toho důvodu, že se týkají kontrol osob na vnějších hranicích, jež jsou předpokladem pro fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Integrita schengenského prostoru a potřeba zajistit jednotné podmínky pro výkon práva na volný pohyb navíc vyžadují soudržný přístup v celém schengenském prostoru, pokud jde o opatření na budování důvěry na vnějších hranicích, včetně omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a reakce na účelové využívání migrantů orgány třetích zemí.
Neprovádění kontrol na vnitřních hranicích je zaručeno čl. 77 odst. 2 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie. I když mají členské státy i nadále právo přijímat opatření s cílem zajistit vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, a tudíž vykonávat právo zaručené v článku 72 Smlouvy o fungování Evropské unie, byť to znamená znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, Schengenský hraniční kodex pro taková dočasná znovuzavedení stanovil pravidla, aby bylo zajištěno jejich uplatňování pouze za přísně stanovených podmínek. Jakékoli změny týkající se těchto podmínek pro znovuzavedení ochrany vnitřních hranic jsou proto možné pouze prostřednictvím právních předpisů EU.
Cíle spočívajícího v zavedení pohotovostního plánování pro Schengen, včetně konkrétních opatření na vnitřních hranicích, jež by řešila hrozbu, které čelí většina členských států současně, a zmírnila nepříznivé dopady ochrany hranic v případě, že se stane nevyhnutelnou, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími samostatně, a může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie.“
Vzhledem k tomu, že se situace podle čl. 25 odst. 1 písm. c) týká pohybů mezi členskými státy, které by ve skutečnosti mohly mít dopad na většinu členských států, musí být v zájmu dodržování zásady subsidiarity řešena na úrovni Unie, jak se navrhuje v článku 28, a musí podléhat prováděcímu rozhodnutí Rady.
Vyškrtnutí pododstavce 3 ze stejných důvodů jako u 34., 35. a 45. bodu odůvodnění.
Pozměňovací návrh 29
čl. 1 bod 9
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
„Článek 25a |
„Článek 25a |
||||
Postup pro případy vyžadující přijetí opatření z důvodu nepředvídatelných nebo předvídatelných událostí |
Postup pro případy vyžadující přijetí opatření z důvodu nepředvídatelných nebo předvídatelných událostí |
||||
1. Jestliže je závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v některém členském státě nepředvídatelná a v důsledku ní je nutno neprodleně přijmout opatření, může členský stát ve výjimečných případech okamžitě znovu zavést ochranu vnitřních hranic. |
1. Jestliže je závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v některém členském státě nepředvídatelná a v důsledku ní je nutno neprodleně přijmout opatření, může členský stát ve výjimečných případech okamžitě znovu zavést ochranu vnitřních hranic. |
||||
2. Členský stát současně se znovuzavedením ochrany hranic podle odstavce 1 uvědomí Komisi a ostatní členské státy o znovuzavedení ochrany hranic v souladu s čl. 27 odst. 1. |
2. Členský stát současně se znovuzavedením ochrany hranic podle odstavce 1 uvědomí Komisi a ostatní členské státy o znovuzavedení ochrany hranic v souladu s čl. 27 odst. 1. |
||||
3. Pro účely odstavce 1 lze ochranu vnitřních hranic okamžitě znovu zavést na omezenou dobu nepřesahující jeden měsíc. Pokud závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost trvá i po uplynutí uvedené doby, může členský stát prodloužit ochranu vnitřních hranic na další období, přičemž maximální doba trvání nesmí přesáhnout tři měsíce. |
3. Pro účely odstavce 1 lze ochranu vnitřních hranic okamžitě znovu zavést na omezenou dobu nepřesahující jeden měsíc. Pokud závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost trvá i po uplynutí uvedené doby, může členský stát prodloužit ochranu vnitřních hranic na další období, přičemž maximální doba trvání nesmí přesáhnout tři měsíce. |
||||
4. Pokud je závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v členském státě předvídatelná, oznámí to členský stát Komisi a ostatním členským státům v souladu s čl. 27 odst. 1 nejpozději čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením ochrany hranic, nebo v kratší lhůtě, jsou-li skutečnosti, jež vedou k potřebě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, zjištěny později než čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením. |
4. Pokud je závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v členském státě předvídatelná, oznámí to členský stát Komisi a ostatním členským státům v souladu s čl. 27 odst. 1 nejpozději čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením ochrany hranic, nebo v kratší lhůtě, jsou-li skutečnosti, jež vedou k potřebě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, zjištěny později než čtyři týdny před plánovaným znovuzavedením. |
||||
5. Pro účely odstavce 4 , a aniž je dotčen čl. 27a odst. 4, lze ochranu vnitřních hranic znovu zavést na dobu nepřesahující šest měsíců. Pokud závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost trvá déle než po tuto dobu , může členský stát opakovaně prodlužovat ochranu vnitřních hranic vždy nejvýše o šest měsíců. |
5. Pro účely odstavce 4 lze ochranu vnitřních hranic znovu zavést na dobu nepřesahující šest měsíců. Pokud po uplynutí této doby vyvstane hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost nového druhu , může členský stát opakovaně prodlužovat ochranu vnitřních hranic vždy nejvýše o šest měsíců. |
||||
Každé prodloužení se oznamuje Komisi a ostatním členským státům v souladu s článkem 27 a ve lhůtách uvedených v odstavci 4. S výhradou čl. 27a odst. 5 nepřesáhne maximální doba trvání ochrany vnitřních hranic dva roky. |
Každé prodloužení se oznamuje Komisi a ostatním členským státům v souladu s článkem 27 a ve lhůtách uvedených v odstavci 4. Maximální doba trvání ochrany vnitřních hranic nepřesáhne dva roky. |
||||
6. Do doby uvedené v odstavci 5 se nezapočítávají období uvedená v odstavci 3.“ |
6. Do doby uvedené v odstavci 5 se započítávají období uvedená v odstavci 3.“ |
Odůvodnění
Ochrana vnitřních hranic by neměla přesáhnout celkem 24 měsíců. Podle rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (spojené věci C-368/20 a C-369/20) musí být Schengenský hraniční kodex vykládán v tom smyslu, že vylučuje dočasné znovuzavádění kontrol na vnitřních hranicích ze strany členských států na základě článků 25 a 27 tohoto kodexu, pokud doba trvání znovuzavedení ochrany hranic přesáhne maximální celkovou dobu šesti měsíců a pokud nevyvstane žádné nebezpečí nového druhu, které by ospravedlňovalo počítání doby trvání stanovené v článku 25 opět od začátku.
Pozměňovací návrh 30
čl. 1 bod 10
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
„Článek 26 |
„Článek 26 |
||||
Kritéria pro dočasné znovuzavedení a prodloužení ochrany vnitřních hranic |
Kritéria pro dočasné znovuzavedení a prodloužení ochrany vnitřních hranic |
||||
1. S cílem rozhodnout o tom, zda je znovuzavedení ochrany vnitřních hranic nezbytné a přiměřené v souladu s článkem 25, členský stát vezme do úvahy zejména: |
1. S cílem rozhodnout o tom, zda je znovuzavedení ochrany vnitřních hranic nezbytné a přiměřené v souladu s článkem 25, členský stát vezme do úvahy zejména: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
2. Pokud se členský stát rozhodne prodloužit ochranu vnitřních hranic podle čl. 25a odst. 5, rovněž podrobně posoudí, zda lze cílů sledovaných tímto prodloužením dosáhnout: |
2. Pokud se členský stát rozhodne prodloužit ochranu vnitřních hranic podle čl. 25a odst. 5, rovněž podrobně posoudí, zda lze cílů sledovaných tímto prodloužením dosáhnout: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
3. V případě znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic dotčené členské státy v případě potřeby zajistí, aby byla společně s uvedenou ochranou přijata vhodná opatření, jež zmírní dopady znovuzavedení ochrany hranic na osoby a přepravu zboží, přičemž zvláštní pozornost věnují zejména přeshraničním regionům.“ |
3. V případě znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic dotčené členské státy v případě potřeby zajistí, aby byla společně s uvedenou ochranou přijata vhodná opatření, jež zmírní dopady znovuzavedení ochrany hranic na osoby a přepravu zboží, přičemž zvláštní pozornost věnují zejména přeshraničním regionům.“ |
Odůvodnění
K dosažení cílů návrhu je nutné, aby se zvažovala alternativní opatření ještě před fází znovuzavedení ochrany hranic, nikoli teprve ve fázi prodloužení.
Článek 23a je navržen k vyškrtnutí, a proto je třeba text vyškrtnout i z článku 26.
Pozměňovací návrh 31
čl. 1 bod 11
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
„Článek 27 |
„Článek 27 |
||||
Oznámení o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a posouzení rizik |
Oznámení o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic a posouzení rizik |
||||
1. Oznámení členských států o znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic obsahují tyto informace: |
1. Oznámení členských států o znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic obsahují tyto informace: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
Oznámení může být předloženo společně dvěma či více členskými státy. |
Oznámení může být předloženo společně dvěma či více členskými státy. |
||||
Oznámení se předkládá v souladu se vzorem, který Komise stanoví prováděcím aktem a který se zpřístupní na internetu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2. |
Oznámení se předkládá v souladu se vzorem, který Komise stanoví prováděcím aktem a který se zpřístupní na internetu. Vzor by měl obsahovat stanovisko orgánu nebo orgánů příslušných pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 2. |
||||
2. Pokud byla ochrana hranic zavedena na dobu šesti měsíců v souladu s čl. 25a odst. 4, musí každé následné oznámení o prodloužení takové ochrany zahrnovat posouzení rizik. V posouzení rizik se uvede rozsah a očekávaný vývoj zjištěné závažné hrozby, zejména předpokládaná doba jejího trvání a informace o tom, které úseky vnitřních hranic mohou být zasaženy, jakož i informace o koordinovaných opatřeních s dalšími členskými státy, na které taková opatření mají nebo pravděpodobně budou mít dopad. |
2. Pokud byla ochrana hranic zavedena na dobu šesti měsíců v souladu s čl. 25a odst. 4, musí každé následné oznámení o prodloužení takové ochrany zahrnovat posouzení rizik. V posouzení rizik se uvede rozsah a očekávaný vývoj zjištěné závažné hrozby, zejména předpokládaná doba jejího trvání a informace o tom, které úseky vnitřních hranic mohou být zasaženy, jakož i informace o koordinovaných opatřeních s dalšími členskými státy a přeshraničními regiony , na které taková opatření mají nebo pravděpodobně budou mít dopad. |
||||
3. Pokud se znovuzavedení ochrany hranic nebo její prodloužení týká rozsáhlých neoprávněných pohybů podle čl. 25 odst. 1 písm. b), musí posouzení rizik rovněž poskytovat informace o rozsahu a trendech těchto neoprávněných pohybů, včetně veškerých informací získaných od příslušných agentur EU v souladu s jejich příslušnými mandáty a analýz údajů získaných z příslušných informačních systémů. |
3. Pokud se znovuzavedení ochrany hranic nebo její prodloužení týká rozsáhlých neoprávněných pohybů podle čl. 25 odst. 1 písm. b), musí posouzení rizik rovněž poskytovat informace o rozsahu a trendech těchto neoprávněných pohybů, včetně veškerých informací získaných od příslušných agentur EU v souladu s jejich příslušnými mandáty a analýz údajů získaných z příslušných informačních systémů. |
||||
4. Dotčený členský stát poskytne na žádost Komise veškeré další informace, včetně informací o koordinačních opatřeních s členskými státy, kterých se plánované prodloužení ochrany vnitřních hranic týká, jakož i další informace potřebné k posouzení možného použití opatření uvedených v článcích 23 a 23a. |
4. Dotčený členský stát poskytne na žádost Komise veškeré další informace, včetně informací o koordinačních opatřeních s členskými státy, kterých se plánované prodloužení ochrany vnitřních hranic týká, jakož i další informace potřebné k posouzení možného použití opatření uvedených v článcích 23 a 23a. |
||||
5. Členské státy předkládající oznámení podle odstavců 1 a 2 mohou v případě nutnosti a v souladu s vnitrostátním právem rozhodnout o utajení některých nebo veškerých oznámených informací. |
5. Členské státy předkládající oznámení podle odstavců 1 a 2 mohou v případě nutnosti a v souladu s vnitrostátním právem rozhodnout o utajení některých nebo veškerých oznámených informací. |
||||
Toto utajení informací nevylučuje přístup ostatních členských států, jichž se dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic týká, k informacím prostřednictvím vhodných a bezpečných kanálů policejní spolupráce.“ |
Toto utajení informací nevylučuje přístup ostatních členských států, jichž se dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic týká, k informacím prostřednictvím vhodných a bezpečných kanálů policejní spolupráce.“ |
Odůvodnění
Uvedení do souladu s předchozím pozměňovacím návrhem.
Pozměňovací návrh 32
čl. 1 bod 12
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
„Článek 27a |
„Článek 27a |
||||
Konzultace s členskými státy a stanovisko Komise |
Konzultace s členskými státy a stanovisko Komise |
||||
1. Po obdržení oznámení předložených podle čl. 27 odst. 1 může Komise v příslušných případech zahájit proces konzultace, včetně setkání mezi členským státem, jenž plánuje znovu zavést nebo prodloužit ochranu vnitřních hranic, a dalšími členskými státy, zejména těmi, kterých se tato opatření přímo týkají, a příslušnými agenturami Unie. |
1. Po obdržení oznámení předložených podle čl. 27 odst. 1 Komise v příslušných případech zahájí proces konzultace, včetně setkání mezi členským státem, jenž plánuje znovu zavést nebo prodloužit ochranu vnitřních hranic, a dalšími členskými státy, zejména těmi, kterých se tato opatření přímo týkají, Evropským parlamentem, Evropským výborem regionů a příslušnými agenturami Unie. |
||||
Předmětem konzultace je zejména zjištěná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, důležitost zamýšleného znovuzavedení ochrany hranic s přihlédnutím ke vhodnosti alternativních opatření, jakož i způsoby zajištění vzájemné spolupráce mezi členskými státy týkající se znovu zavedené ochrany hranic. |
Předmětem konzultace je zejména zjištěná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, důležitost zamýšleného znovuzavedení ochrany hranic s přihlédnutím ke vhodnosti alternativních opatření, jakož i způsoby zajištění vzájemné spolupráce mezi členskými státy týkající se znovu zavedené ochrany hranic. |
||||
Členský stát, který plánuje znovu zavést nebo prodloužit ochranu vnitřních hranic, výsledky této konzultace při provádění ochrany vnitřních hranic v co nejvyšší míře zohlední. |
Členský stát, který plánuje znovu zavést nebo prodloužit ochranu vnitřních hranic, výsledky této konzultace při provádění ochrany vnitřních hranic v co nejvyšší míře zohlední. |
||||
2. Po obdržení oznámení předložených v souvislosti se znovuzavedením nebo prodloužením ochrany vnitřních hranic může Komise nebo kterýkoli jiný členský stát, aniž je dotčen článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie, vydat stanovisko, má-li na základě informací obsažených v oznámení a posouzení rizik, případně jakýchkoli dalších informací, obavy ohledně nezbytnosti nebo přiměřenosti plánovaného znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic. |
2. Po obdržení oznámení předložených v souvislosti se znovuzavedením nebo prodloužením ochrany vnitřních hranic může Komise nebo kterýkoli jiný členský stát, aniž je dotčen článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie, vydat stanovisko, má-li na základě informací obsažených v oznámení a posouzení rizik, případně jakýchkoli dalších informací, obavy ohledně nezbytnosti nebo přiměřenosti plánovaného znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic. |
||||
3. Komise vydá po obdržení oznámení předložených v souvislosti s prodloužením ochrany vnitřních hranic podle čl. 25a odst. 4, jež vede k pokračování ochrany vnitřních hranic po celkovou dobu osmnácti měsíců, stanovisko k nezbytnosti a přiměřenosti takové ochrany vnitřních hranic. |
3. Komise vydá po obdržení oznámení předložených v souvislosti s prodloužením ochrany vnitřních hranic podle čl. 25a odst. 4, jež vede k pokračování ochrany vnitřních hranic po celkovou dobu dvanácti měsíců, stanovisko k nezbytnosti a přiměřenosti takové ochrany vnitřních hranic. V tomto stanovisku by mělo být zohledněno také oznámené stanovisko dotčeného orgánu nebo dotčených orgánů příslušných pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony. |
||||
4. Je-li vydáno stanovisko uvedené v odstavcích 2 nebo 3, může Komise zahájit proces konzultace s cílem projednat toto stanovisko s členskými státy. Komise tento proces zahájí, pokud sama Komise nebo členský stát vydá stanovisko, v němž vyjádří své obavy ohledně nezbytnosti nebo přiměřenosti znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. |
4. Je-li vydáno stanovisko uvedené v odstavcích 2 nebo 3, Komise zahájí proces konzultace s cílem projednat toto stanovisko s členskými státy. Komise tento proces zahájí, pokud sama Komise nebo členský stát vydá stanovisko, v němž vyjádří své obavy ohledně nezbytnosti nebo přiměřenosti znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. |
||||
5. Domnívá-li se členský stát, že došlo k výjimečné situaci, jež odůvodňuje trvalou potřebu ochrany vnitřních hranic po dobu delší, než je maximální doba uvedená v čl. 25 odst. 5, oznámí to Komisi v souladu s čl. 27 odst. 2. V tomto novém oznámení členský stát odůvodní trvající hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost s přihlédnutím ke stanovisku Komise poskytnutému podle odstavce 3. Komise vydá následné stanovisko.“ |
5. Domnívá-li se členský stát, že došlo k výjimečné situaci, jež odůvodňuje trvalou potřebu ochrany vnitřních hranic po dobu delší, než je maximální doba uvedená v čl. 25 a odst. 5, oznámí to Komisi v souladu s čl. 27 odst. 2. V tomto novém oznámení členský stát odůvodní trvající hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost s přihlédnutím ke stanovisku Komise poskytnutému podle odstavce 3. Komise vydá následné stanovisko.“ |
Odůvodnění
Je nezbytné, aby Evropská komise urychleně vyhodnotila nezbytnost a přiměřenost prodloužené ochrany vnitřních hranic a aby ve svých doporučeních zohlednila stanovisko dotčeného orgánu nebo dotčených orgánů příslušných pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony. Součástí celého procesu by měly být i konzultace s Evropským parlamentem a Evropským výborem regionů. Kromě toho o prodloužení hraničních kontrol na vnitřních hranicích pojednává čl. 25a odst. 5, což je třeba opravit.
Pozměňovací návrh 33
čl. 1 bod 13
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
„Článek 28 |
„Článek 28 |
||||
Zvláštní mechanismus v případech, kdy závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost ohrožuje celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích |
Zvláštní mechanismus v případech, kdy závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost ohrožuje celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích |
||||
1. Pokud Komise zjistí, že stejná závažná hrozba pro vnitřní bezpečnost nebo veřejný pořádek postihuje většinu členských států, a ohrožuje tak celkové fungování prostoru bez vnitřních hranic, může Radě navrhnout, aby přijala prováděcí rozhodnutí, jež umožní znovuzavedení ochrany hranic členskými státy, pokud dostupná opatření uvedená v článcích 23 a 23a nepostačují k řešení této hrozby. |
1. Pokud Komise zjistí, že stejná závažná hrozba pro vnitřní bezpečnost nebo veřejný pořádek postihuje většinu členských států, a ohrožuje tak celkové fungování prostoru bez vnitřních hranic, může Radě navrhnout, aby přijala prováděcí rozhodnutí, jež umožní znovuzavedení ochrany hranic členskými státy, pokud dostupná opatření uvedená v článku 23 nepostačují k řešení této hrozby. |
||||
2. Toto rozhodnutí se vztahuje na dobu nepřesahující šest měsíců a může být na návrh Komise prodlouženo na další období, která nepřesahují šest měsíců , dokud hrozba nadále trvá , s přihlédnutím k přezkumu uvedenému v odstavci 5. |
2. Toto rozhodnutí se vztahuje na dobu nepřesahující šest měsíců, a pokud hrozba nadále trvá, může být na návrh Komise prodlouženo na další období, která nepřesahují šest měsíců, celkem až na 24 měsíců, s přihlédnutím k přezkumu uvedenému v odstavci 5. |
||||
3. Pokud členské státy znovu zavedou nebo prodlouží ochranu hranic z důvodu hrozby uvedené v odstavci 1, bude se tato ochrana ode dne vstupu rozhodnutí Rady v platnost řídit uvedeným rozhodnutím. |
3. Pokud členské státy znovu zavedou nebo prodlouží ochranu hranic z důvodu hrozby uvedené v odstavci 1, bude se tato ochrana ode dne vstupu rozhodnutí Rady v platnost řídit uvedeným rozhodnutím. |
||||
4. Rozhodnutí Rady uvedené v odstavci 1 musí obsahovat i jakákoli vhodná zmírňující opatření, jež budou přijata na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie s cílem minimalizovat dopady znovuzavedení ochrany hranic. |
4. Rozhodnutí Rady uvedené v odstavci 1 musí obsahovat i jakákoli vhodná zmírňující opatření, jež budou přijata na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie s cílem minimalizovat dopady znovuzavedení ochrany hranic. |
||||
5. Komise přezkoumá vývoj zjištěné hrozby, jakož i dopad opatření přijatých v souladu s rozhodnutím Rady uvedeným v odstavci 1, aby posoudila, zda jsou opatření nadále odůvodněná. |
5. Komise přezkoumá vývoj zjištěné hrozby, jakož i dopad opatření přijatých v souladu s rozhodnutím Rady uvedeným v odstavci 1, aby posoudila, zda jsou opatření nadále odůvodněná. |
||||
6. Členské státy neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy v Radě o znovuzavedení ochrany hranic v souladu s rozhodnutím uvedeným v odstavci 1. |
6. Členské státy neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy v Radě o znovuzavedení ochrany hranic v souladu s rozhodnutím uvedeným v odstavci 1. |
||||
7. Komise může vydat doporučení, v němž stanoví další opatření uvedená v článcích 23 a 23a , jež by mohla doplnit ochranu vnitřních hranic nebo být vhodnější pro řešení zjištěné hrozby pro vnitřní bezpečnost nebo veřejný pořádek uvedené v odstavci 1.“ |
7. Komise může vydat doporučení, v němž stanoví další opatření uvedená v článku 23, jež by mohla doplnit ochranu vnitřních hranic nebo být vhodnější pro řešení zjištěné hrozby pro vnitřní bezpečnost nebo veřejný pořádek uvedené v odstavci 1. V tomto doporučení by mělo být zohledněno také stanovisko dotčeného orgánu nebo dotčených orgánů příslušných pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony. “ |
Odůvodnění
Má-li být zaručeno zohlednění postoje místních a regionálních orgánů přeshraničních regionů a dodržování ustanovení návrhu, měl by jednotný formát zprávy obsahovat část věnovanou stanovisku dotčeného orgánů nebo dotčených orgánů příslušných pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony. Kromě toho je nutné stanovit pevnou horní hranici, aby se zabránilo výkonu téměř neustálé ochrany vnitřních hranic.
Pozměňovací návrh 34
čl. 1 bod 14
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
„2. Pokud členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům znovuzavedení ochrany hranic v souladu s čl. 27 odst. 1, sdělí zároveň Evropskému parlamentu a Radě: |
„2. Pokud členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům znovuzavedení ochrany hranic v souladu s čl. 27 odst. 1, sdělí zároveň Evropskému parlamentu a Radě: |
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
3. Poskytované informace mohou členské státy utajit v souladu s čl. 27 odst. 4. |
3. Poskytované informace mohou členské státy utajit v souladu s čl. 27 odst. 4. |
||||||||||||||||||||
Členské státy nejsou z důvodů veřejné bezpečnosti povinny poskytovat všechny informace uvedené v odstavci 2. |
Členské státy nejsou ve výjimečných případech ze závažných důvodů týkajících se veřejné bezpečnosti povinny poskytovat všechny informace uvedené v odstavci 2. |
||||||||||||||||||||
Utajení informací nebrání tomu, aby Komise tyto informace zpřístupnila Evropskému parlamentu. Předání informací a dokladů Evropskému parlamentu podle tohoto článku a nakládání s nimi musí být v souladu s pravidly pro předávání utajovaných informací a nakládání s nimi platnými mezi Evropským parlamentem a Komisí.“ |
Utajení informací nebrání tomu, aby Komise tyto informace zpřístupnila Evropskému parlamentu. Předání informací a dokladů Evropskému parlamentu podle tohoto článku a nakládání s nimi musí být v souladu s pravidly pro předávání utajovaných informací a nakládání s nimi platnými mezi Evropským parlamentem a Komisí.“ |
Odůvodnění
Rozsah výjimek z pravidla transparentnosti by měl být velmi omezen.
Pozměňovací návrh 35
čl. 1 bod 15
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
„Článek 33 |
„Článek 33 |
||||
Zpráva o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic |
Zprávy o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic |
||||
1. Do čtyř týdnů po zrušení ochrany vnitřních hranic předloží členské státy, které tuto ochranu vnitřních hranic prováděly , Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o znovuzavedení a v příslušných případech prodloužení ochrany vnitřních hranic. |
1. Každé čtyři týdny v průběhu výkonu ochrany vnitřních hranic a do čtyř týdnů po zrušení ochrany vnitřních hranic předloží členské státy, které tuto ochranu vnitřních hranic provádějí , Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o znovuzavedení a v příslušných případech prodloužení ochrany vnitřních hranic. |
||||
2. Aniž je dotčen odstavec 1, je-li ochrana hranic prodloužena podle čl. 25a odst. 5, předloží dotčený členský stát zprávu po uplynutí dvanácti měsíců a poté každých dvanáct měsíců , pokud ve výjimečných případech ochrana hranic nadále trvá. |
2. Aniž je dotčen odstavec 1, je-li ochrana hranic prodloužena podle čl. 25a odst. 5, předloží dotčený členský stát zprávu po uplynutí dvanácti měsíců, pokud ve výjimečných případech ochrana hranic nadále trvá. |
||||
3. V této zprávě zejména popíše úvodní a následné posouzení potřeby ochrany hranic a dodržování kritérií uvedených v článku 26, provádění kontrol, praktickou spolupráci se sousedními členskými státy, výsledný dopad na pohyb osob, zejména v přeshraničních regionech, účinnost znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, včetně ex post hodnocení přiměřenosti znovuzavedení ochrany hranic. |
3. V této zprávě zejména popíše úvodní a následné posouzení potřeby ochrany hranic a dodržování kritérií uvedených v článku 26, provádění kontrol, praktickou spolupráci se sousedními členskými státy, výsledný dopad na pohyb osob, zejména v přeshraničních regionech, účinnost znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, včetně probíhajícího hodnocení přiměřenosti znovuzavedení ochrany hranic. |
||||
4. Komise přijme jednotný formát této zprávy a zpřístupní jej na internetu. |
4. Komise přijme jednotný formát této zprávy a zpřístupní jej na internetu. Zpráva bude obsahovat část věnovanou stanovisku dotčeného orgánu nebo dotčených orgánů příslušných pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony. |
||||
5. Komise může vydat stanovisko k uvedenému ex post hodnocení dočasného znovuzavedení ochrany hranic na jedné nebo více vnitřních hranicích nebo jejich částech. |
5. Komise vydá stanovisko k uvedenému probíhajícímu hodnocení dočasného znovuzavedení ochrany hranic na jedné nebo více vnitřních hranicích nebo jejich částech. |
||||
6. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě alespoň jednou za rok zprávu o fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nazvanou ‚zpráva o stavu Schengenu‘. Zpráva obsahuje seznam všech rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic přijatých během příslušného roku. Zahrnuje rovněž informace o trendech v schengenském prostoru, pokud jde o neoprávněné pohyby státních příslušníků třetích zemí, a to s přihlédnutím k dostupným informacím získaným od příslušných agentur Unie, analýze údajů získané z příslušných informačních systémů a posouzení nezbytnosti a přiměřenosti znovuzavedení ochrany hranic v období, za něž je tato zpráva vypracována.“ |
6. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě alespoň jednou za rok zprávu o fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nazvanou ‚zpráva o stavu Schengenu‘. Zpráva obsahuje seznam všech rozhodnutí o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic přijatých během příslušného roku. Zahrnuje rovněž informace o trendech v schengenském prostoru, pokud jde o neoprávněné pohyby státních příslušníků třetích zemí, a to s přihlédnutím k dostupným informacím získaným od příslušných agentur Unie, analýze údajů získané z příslušných informačních systémů a posouzení nezbytnosti a přiměřenosti znovuzavedení ochrany hranic v období, za něž je tato zpráva vypracována.“ |
Odůvodnění
Má-li být zaručeno zohlednění postoje místních a regionálních orgánů přeshraničních regionů a dodržování ustanovení návrhu, měl by jednotný formát zprávy obsahovat část věnovanou stanovisku dotčeného orgánů nebo dotčených orgánů příslušných pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony.
Nezbytnost a přiměřenost znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se pravidelně kontroluje a je předmětem povinného hodnocení ze strany Komise v průběhu hraničních kontrol i po jejich skončení.
Vzhledem ke skutečnosti, že by ochrana vnitřních hranic měla být prováděna jen za výjimečných okolností a měla by být krajním opatřením, je třeba tato opatření od jejich zahájení pečlivě sledovat a hodnotit. Období čtyř týdnů, které se v této souvislosti navrhuje, je v souladu s obdobím stanoveným pro podávání zpráv ex post.
Pozměňovací návrh 36
čl. 1 bod 19
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Odůvodnění
V důsledku navrhovaného vyškrtnutí článku 23a je třeba rovněž vyškrtnout i přílohu XII.
Pozměňovací návrh 37
čl. 2 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. V článku 6 směrnice 2008/115/ES se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Členské státy mohou upustit od vydání rozhodnutí o navrácení státního příslušníka třetí země neoprávněně pobývajícího na jejich území, pokud je dotčený státní příslušník třetí země převzat jiným členským státem v souladu s postupem stanoveným v čl. 23a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (*1) nebo podle dvoustranných dohod či ujednání. Členský stát, který přezval dotčeného státního příslušníka třetí země v souladu s prvním pododstavcem, vydá rozhodnutí o navrácení v souladu s odstavcem 1. V takových případech se nepoužije výjimka stanovená v prvním pododstavci. Členské státy neprodleně oznámí Komisi veškeré stávající, pozměněné nebo nové dvoustranné dohody či ujednání.“ |
|
Odůvodnění
V důsledku navrhovaného vyškrtnutí článku 23a je třeba rovněž vyškrtnout i navrhované změny čl. 6 odst. 3 směrnice 2008/115/ES. Odůvodnění navrhovaného vyškrtnutí je stejné jako u 25. a 26. bodu odůvodnění. Obecné spoléhání na dvoustranné dohody mezi členskými státy, jejichž uzavření by k provádění těchto transferů bylo nezbytné, navíc může ohrozit solidaritu v Evropě. V souladu se stanoviskem právní služby Rady Evropské unie (6357/21 ze dne 19. února 2021), v němž se podrobně vysvětluje „proměnná geometrie“ mezi schengenským a dublinským acquis ve vztahu k návrhům předloženým v rámci nového paktu o migraci a azylu, by dále ustanovení týkající se navracení mohla být znovu zapracována do návrhu přepracovaného znění směrnice o navracení (předloženého Komisí v roce 2018 a nacházejícího se momentálně stále ještě ve fázi projednávání v Radě). Tato ustanovení by případně mohla být součástí návrhu na změnu směrnice o navracení. Provedení změn ve směrnici o navracení prostřednictvím revidovaného znění Schengenského hraničního kodexu není v souladu se závazkem Evropské komise ke zlepšování právní úpravy.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),
1. |
vítá návrh Komise na změnu Schengenského hraničního kodexu, a to nejen pokud jde o navrhované jednotné uplatňování opatření zaměřených na ochranu vnějších hranic, ale i o nově definovaná kritéria a procesní záruky spojené se znovuzavedením nebo prodloužením ochrany vnitřních hranic, zejména proto, že uznávají důležitost přeshraniční spolupráce; |
2. |
vítá společné sdělení Evropské komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o reakci na státem podporované zneužívání migrantů na vnějších hranicích EU jako politického nástroje, které bylo přijato dne 23. listopadu 2021 a které se spolu s Obnoveným Akčním plánem EU proti převaděčství migrantů na období 2021–2025) (6) poprvé zabývá jevem účelového využívání; |
3. |
souhlasí s tím, že schengenský prostor potřebuje lépe fungující rámec a že je ochrana vnějších hranic v zájmu všech členských států. Je si vědom toho, že účinná kontrola vnějších hranic EU je významnou nedílnou součástí komplexní migrační politiky EU; |
4. |
zdůrazňuje, že navržená definice koncepce účelového využívání v Schengenském hraničním kodexu je v současné podobě příliš obecná a nejasná, což ponechává prostor pro mylný výklad, a tak může vést k nedostatečně odůvodněným odchylkám od minimálních norem zaručených společnými pravidly pro mezinárodní ochranu. Poukazuje také na to, že posouzení dopadů připojené k návrhu „se nezabývá účelovým využíváním nelegální migrace, k němuž došlo v létě na pozemních hranicích s Běloruskem, tj. po dokončení práce na tomto dokumentu“ (7). Doprovodné posouzení dopadů je tedy neúplné a nepředstavuje dostatečný příspěvek, jenž by zajistil, že výsledný návrh splní zamýšlený cíl pokynů pro zlepšování právní úpravy, jímž je dosažení plných přínosů politik s minimálními náklady při současném dodržování zásad subsidiarity a proporcionality (8); |
5. |
zdůrazňuje, že doplňková a preventivní politická opatření by měla být zaměřena také na země původu účelově využívaných migrantů i na vlády třetích zemí odpovědné za toto účelové využívání, aby se zabránilo penalizaci pouze těch osob, které jsou oběťmi tohoto jednání. Prioritou by měly zůstat humanitární potřeby účelově využívaných migrantů. Sankce a další omezující opatření by se měly zaměřovat na osoby zapojené do činností režimu účelově využívajícího migranty, který usnadňuje nelegální překračování vnějších hranic Unie, nebo na osoby, které k těmto činnostem přispívají, i na převaděče migrantů, kteří tak porušují lidská práva, nebo na osoby jinak zapojené do obchodování s lidmi; |
6. |
zdůrazňuje, že nařízení o účelovém využívání vzbuzuje obavy ohledně svého souladu se zásadou subsidiarity podle čl. 5 odst. 4 SEU, podle níž nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv. Hrozí, že by návrh mohl umožňovat odchylky od jednotného uplatňování azylového práva EU a překračovat rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle zahraniční a bezpečnostní politiky EU, tj. k zabránění třetím zemím v tom, aby účelově využívaly migranty; |
7. |
vyzývá Evropskou komisi, aby důkladně přepracovala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení situací účelového využívání migrantů v oblasti migrace a azylu (nařízení o účelovém využívání) (9) v souladu se svými pokyny pro zlepšování právní úpravy a zásadami řádné tvorby právních předpisů a aby odpovídajícím způsobem přepracovala svůj návrh revidovaného znění Schengenského hraničního kodexu v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality podle článku 5 SEU. Vzhledem k tomu, že navrhované nařízení o účelovém využívání je podmíněno přijetím dalších návrhů v rámci nového paktu o migraci a azylu a že k němu navíc nebylo připojeno posouzení dopadů, nenavrhuje Výbor žádné legislativní změny výše uvedeného návrhu nařízení; |
8. |
upozorňuje, že nařízení o účelovém využívání tím, že jednotlivým členským státům umožňuje odchýlit se od jednotného uplatňování azylového práva EU, může oslabit samotný cíl navrhovaného nového paktu o migraci a azylu, jímž je vytvoření soudržného, jednotného a integrovaného společného evropského azylového systému a jehož lze uspokojivě dosáhnout pouze na úrovni Unie. Výbor se zejména staví velice skepticky k navrhovaným dočasným opatřením, neboť nezajišťují ochranu zakotvenou v Listině základních práv EU, která zaručuje ochranu před navracením, účinný přístup k řízení o určení statusu, právo na azyl, právo na svobodu, právo na účinnou soudní ochranu a právo na důstojnost; |
9. |
poukazuje na své stanovisko Nový pakt o migraci a azylu (10) a na svůj nesouhlas se zbytečným protahováním azylových řízení na hranicích, jež by byla kvůli navrhovanému nařízení o účelovém využívání a kvůli dalším omezením, která ještě více ztěžují uplatňování práva na podání žádosti o azyl, dále protahována; |
10. |
varuje tedy před širokou paletou možností uplatnit zrychlené řízení na hranicích bez zohlednění jiných osobních okolností, než jsou zvláštní zdravotní problémy. V této souvislosti upozorňuje na to, že je členským státům poskytována příliš dlouhá doba na registraci žádosti o azyl a umožnění přístupu na jejich území, což může vést k četným případům zbavení svobody, které se de facto rovná protiprávnímu zadržování na vnějších hranicích; |
11. |
stejně tak vyjadřuje politování nad tím, že zamítnutí automatického odkladného účinku odvolání v rámci „nouzového postupu pro řízení migrace a azylu“ a rozvolnění norem pro přijímání na naprosté minimum, které samo o sobě není v návrhu dále definováno, může vést k tomu, že nebudou řešeny specifické potřeby žadatelů o azyl; |
12. |
vyzdvihuje skutečnost, že se Rada při svých jednáních dále nezabývala ani návrhem rozhodnutí Rady o dočasných mimořádných opatřeních ve prospěch Lotyšska, Litvy a Polska, který navrhované nařízení o účelovém využívání odráží. Podotýká, že členským státům již poskytuje určitou flexibilitu při řešení měnící se situace na jejich hranicích stávající právní rámec; |
13. |
poukazuje na skutečnost, že invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 a následný hromadný odchod Ukrajinců a osob, které na Ukrajině žijí, ukázaly, jak důležitá je účinná a humánní správa vnějších hranic EU. Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko čelily velké výzvě, kdy musely jednak zachovat bezpečnost na hranicích a jednak se vypořádat s přílivem stovek tisíc lidí odcházejících z Ukrajiny a hledajících útočiště v členských státech EU. Ozbrojený konflikt na Ukrajině rovněž ukázal, jak velký význam má přeshraniční spolupráce v rámci EU i mimo ni, zejména v souvislosti s poskytováním humanitární pomoci; |
14. |
oceňuje, že členské státy zaujaly jednotný postoj a aktivovaly v zájmu všech ukrajinských uprchlíků směrnici o dočasné ochraně, přičemž nedošlo k odchýlení se od ustanovení azylového práva, což by v případě použití nařízení o účelovém využívání nastalo. Klade důraz na to, že složitost situace vyžaduje koordinovaný přístup, při němž budou respektována lidská práva a právo na azyl a který je založen na solidaritě a spravedlivém sdílení odpovědnosti s členskými státy a regiony, jichž se tato situace týká nejvíce. Je hrdý na to, že nynější reakce je projevem solidarity vlád i občanů; |
15. |
souhlasí s tím, že ochrana vnitřních hranic by měla být vždy krajním opatřením, a zdůrazňuje, že dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích vážně narušuje schopnost sousedících regionů vzájemně spolupracovat a má závažné dopady na regionální hospodářství; |
16. |
zdůrazňuje, že přeshraniční spolupráce je jádrem projektu evropské integrace a jedním z největších úspěchů Evropské unie. Právě na hranicích totiž občané pociťují, jaké výhody evropská integrace v reálu přináší; Přeshraniční spolupráce napomáhá vytváření kontaktů mezi obyvateli regionů, podněcuje rozvoj a jejím přímým důsledkem je zlepšení kvality života místních komunit; |
17. |
podotýká, že pandemie COVID-19 způsobila v oblasti přeshraniční spolupráce jeden z největších útlumů za celá desetiletí, nicméně již v době před jejím vypuknutím se mnohé příhraniční regiony potýkaly s obrovským množstvím specifických regionálních překážek, přičemž za nejproblematičtější aspekty, které na svém území musí řešit, označily např. přeshraniční dopravu a propojení a byrokratické překážky komplikující život občanům a podnikům; |
18. |
vítá potvrzení, že se zrušení ochrany vnitřních hranic nedotýká výkonu policejních pravomocí nebo jiných veřejných pravomocí příslušnými orgány, pokud tyto pravomoci nemají účinek rovnocenný hraničním kontrolám; |
19. |
vítá přísnější kritéria pro dočasné znovuzavedení a prodloužení ochrany vnitřních hranic, a zejména požadavek zohlednit jejich pravděpodobný dopad na fungování přeshraničních regionů s ohledem na silné sociální a hospodářské vazby mezi nimi; |
20. |
domnívá se však, že by použití alternativních opatření mělo být zahrnuto mezi kritéria pro znovuzavedení hraničních kontrol, nikoli pouze pro jejich prodloužení; |
21. |
doporučuje, aby kontroly na vnitřních hranicích byly důsledně omezeny na maximální celkovou dobu 24 měsíců; |
22. |
doporučuje, aby členské státy ve svém oznámení o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic uváděly důvody, pro které nebylo vhodné přijmout alternativní opatření, a stanovisko orgánu nebo orgánů příslušných pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony; |
23. |
vítá požadavek na přijetí zmírňujících opatření, jež mají provázet znovuzavedení nebo prodloužení kontrol na hranicích, přičemž je třeba mít na zřeteli zejména přeshraniční regiony. Tomu musí předcházet konzultace s orgánem nebo orgány příslušnými pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony; |
24. |
vítá zmínky o „příslušných orgánech“, které jsou dokladem uznání veřejných pravomocí správních jednotek na regionální a místní úrovni; |
25. |
žádá Evropskou komisi, aby před navržením aktů v přenesené pravomoci v rámci nového schengenského rámce vedla rozsáhlé konzultace s příslušnými subjekty, mj. i na místní a regionální úrovni; |
26. |
varuje před využíváním hraničních kontrol jako preventivního opatření, neboť takové kontroly by se v podstatě rovnaly ochraně vnitřních hranic; |
27. |
souhlasí s tím, že se v souladu s čl. 5 odst. 3 SEU uplatňuje zásada subsidiarity a že se Unie chopila iniciativy, neboť cílů zamýšlené činnosti – integrity schengenského prostoru a potřeby zajistit jednotné podmínky pro výkon práva na volný pohyb – nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie; |
28. |
souhlasí s tím, že ačkoli by nelegální migrační toky neměly být samy o sobě považovány za hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, mohou za účelem zajištění fungování schengenského prostoru vyžadovat přijetí dodatečných opatření; |
29. |
nesouhlasí však s názorem, že by situace, pro něž jsou typické rozsáhlé neoprávněné pohyby státních příslušníků třetích zemí mezi členskými státy, měly být chápány jako možné ospravedlnění znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic jednotlivými členskými státy, neboť by to bylo v rozporu s cílem návrhu a s řádným uplatňováním zásady subsidiarity. Vzhledem k tomu, že se takové situace týkají pohybů mezi členskými státy, musí být v zájmu dodržování zásady subsidiarity řešeny na úrovni Unie, jak se navrhuje v článku 28; |
30. |
doporučuje, aby znovuzavedení kontrol na hranicích v situacích, pro něž jsou typické rozsáhlé neoprávněné pohyby státních příslušníků třetích zemí mezi členskými státy, spadalo výlučně pod zvláštní mechanismus navržený v článku 28 a podléhalo prováděcímu rozhodnutí Rady; |
31. |
doporučuje, aby bylo v případě zavedení ochrany vnitřních hranic v patřičnou dobu zahájeno monitorování a podávání zpráv a aby nebylo omezeno na pouhou následnou analýzu faktů a následné informování; |
32. |
vítá spuštění procesu konzultací podle článku 27a a požaduje, aby orgány příslušné pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony, měly možnost předkládat připomínky k oznámením členských států, která se přímo týkají jejich správní jednotky; |
33. |
poukazuje na skutečnost, že by posouzení rizik, které musí členské státy předložit v případě prodloužení kontrol na hranicích, mělo obsahovat výsledky konzultací s orgány příslušnými pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony; |
34. |
vyzývá Komisi, aby při vypracování svého stanoviska k nezbytnosti a přiměřenosti ochrany hranic vycházela také z konzultací s orgány příslušnými pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony; |
35. |
v tomto smyslu Komisi také žádá, aby i při formulování svého doporučení, v němž stanoví další opatření uvedená v článku 23, jež by mohla doplnit ochranu vnitřních hranic nebo být vhodnější pro řešení zjištěné hrozby pro vnitřní bezpečnost nebo veřejný pořádek, vycházela z konzultací s orgány příslušnými pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony; |
36. |
požaduje, aby bylo v zájmu zohlednění postoje přeshraničních regionů ve všech fázích procesu zajištěno, že členské státy zahrnou do své následné analýzy faktů, kterou předloží formou zprávy Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, stanovisko orgánů příslušných pro místní správní oblasti, které se podle čl. 39 odst. 1 písm. h) považují za přeshraniční regiony; |
37. |
v neposlední řadě podporuje plánované rozšíření schengenského prostoru o Chorvatsko počínaje 1. lednem 2023. VR dále vyzývá k rozšíření schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko za předpokladu, že budou účinně provádět schengenské acquis. V této souvislosti sdílí názor, který Evropská komise vyjádřila ve sdělení Strategie pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru: „[…] po připojení těchto tří zemí k Schengenu bude zvýšena bezpečnost v EU jako celku, protože tyto země budou moci plně využívat dostupné nástroje […]. Jejich připojení k Schengenu je v neposlední řadě zásadní pro posílení vzájemné důvěry v schengenský prostor.“ (11) |
V Bruselu dne 12. října 2022.
předseda Evropského výboru regionů
Vasco ALVES CORDEIRO
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).
(3) Viz přehled uvedený ve sdělení Komise o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi 2021–2025, COM(2021) 171 final.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).
(6) COM(2021) 591 final.
(7) SWD(2021) 463 final.
(8) SWD(2021) 305 final.
(9) COM(2021) 890 final.
(10) COR-2020-04843.
(11) COM(2021) 277 final.