Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022IP0438

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2022 o digitální propasti: sociální rozdíly způsobené digitalizací (2022/2810(RSP))

Úř. věst. C 177, 17.5.2023, p. 57–62 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 177, 17.5.2023, p. 48–48 (GA)

17.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 177/57


P9_TA(2022)0438

Digitální propast: sociální rozdíly způsobené digitalizací

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2022 o digitální propasti: sociální rozdíly způsobené digitalizací (2022/2810(RSP))

(2023/C 177/06)

Evropský parlament,

s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 3 a článek 6 Smlouvy o Evropské unii,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 9, 10, 12, 14, 16, 19, 26, 36, čl. 67 odst. 4, čl. 114 odst. 3, článek 153, článek 165, čl. 169 odst. 1 a článek 174 této Smlouvy,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její články 3, 8, 11, 21, 26, 34, 38 a 52,

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, a zejména na její článek 14,

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho zásady 3, 17 a 20,

s ohledem na definici pojmu „digitální propast“ Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který označuje rozdíly mezi jednotlivci, domácnostmi, podniky a zeměpisnými oblastmi na různých socioekonomických úrovních, pokud jde o jejich možnosti přístupu k informačním a komunikačním technologiím (IKT) a využívání internetu k nejrůznějším činnostem (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o podpoře práv spotřebitelů na jednotném digitálním trhu (2),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (3) (druhá směrnice o platebních službách),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (4),

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (6),

s ohledem na studii Evropské centrální banky (ECB) z roku 2020 o postojích spotřebitelů v eurozóně k platbám (SPACE),

s ohledem na článek v čísle 5 Ekonomického bulletinu ECB z roku 2022 nazvaný „Guaranteeing freedom of payment choice: access to cash in the euro area“ (Zaručení svobodné volby způsobu platby: přístup k hotovosti v eurozóně),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2021 nazvané „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (COM(2021)0118),

s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. září 2021, kterým se zavádí politický program 2030 „Cesta k digitální dekádě“ (COM(2021)0574),

s ohledem na zprávu z května 2022 o konečných závěrech Konference o budoucnosti Evropy,

s ohledem na projednávání petice č. 1123/2021 na schůzi Petičního výboru dne 17. května 2022,

s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o ochraně osob se zdravotním postižením prostřednictvím petic: získané poznatky (7),

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, jejichž dosažení bude zahrnovat zmenšení digitální propasti,

s ohledem na čl. 227 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel petici, která vyjadřuje oprávněné obavy z nemožnosti přístupu k základním bankovním službám, jako je potvrzení platby nebo přístup k osobnímu bankovnímu účtu, bez mobilního telefonu, přestože neexistuje žádná zákonná povinnost takové zařízení vlastnit; vzhledem k tomu, že existuje propast mezi lidmi, kteří stále více používají digitální způsoby platby, a ostatními, kteří je nemohou nebo nechtějí používat; vzhledem k tomu, že tato petice nastoluje širší otázku dopadu digitalizace na občany a zákazníky a uživatele veřejných a soukromých služeb;

B.

vzhledem k tomu, že hotovost je nejčastěji používaným platebním nástrojem v eurozóně; vzhledem k tomu, že podle nedávných údajů ECB se celkový počet bankomatů v eurozóně v roce 2021 snížil o 4,2 % na 0,28 milionu (8); vzhledem k tomu, že v celé eurozóně došlo k souběžnému poklesu počtu bankovních poboček na obyvatele; vzhledem k tomu, že v národních plánech pro oživení a odolnost bylo na reformy a investice související s digitálními technologiemi vyčleněno 127 miliard EUR (9); vzhledem k tomu, že členské státy dosáhly během pandemie COVID-19 pokroku ve svém úsilí o digitalizaci, ale stále se snaží zmenšit rozdíly v digitálních dovednostech a v digitální transformaci malých a středních podniků;

C.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel petici, která vyjadřuje znepokojení nad tím, že většina poskytovatelů služeb poskytuje informace pouze on-line a často prostřednictvím kanálů kompatibilních pouze s chytrými telefony, což znevýhodňuje starší osoby, osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkými příjmy, osoby bez digitálních dovedností a osoby s omezeným přístupem k internetu;

D.

vzhledem k tomu, že ačkoli digitalizace a vhodné využívání digitálních nástrojů přinesly mnoho ekonomických a společenských výhod a příležitostí, vyvstala řada etických a právních problémů a problémů v oblasti zaměstnávání, které mohou způsobit závažné nevýhody nebo újmu jednotlivcům i celé společnosti; vzhledem k tomu, že potenciál nových technologií je ambivalentní, neboť v závislosti na způsobu jejich využívání a regulace mohou buď pomoci vytvořit inkluzivnější společnost a snížit nerovnosti, nebo mohou stávající nerovnosti prohloubit a vytvořit nové formy diskriminace;

E.

vzhledem k tomu, že digitalizace má zásadní dopad na každodenní sociální, hospodářský, politický a kulturní život občanů, pracovníků a spotřebitelů a ovlivňuje všechny oblasti společnosti; vzhledem k tomu, že digitalizace je příčinou řady sociálních rozdílů, přičemž vzniká nová digitální propast, a to nejen mezi městskými oblastmi s dobrým připojením a venkovskými a odlehlými oblastmi, ale také mezi lidmi, kteří mohou plně využívat obohacený, dostupný a zabezpečený digitální prostor s širokou nabídkou služeb, a těmi, kteří jej využívat nemohou; vzhledem k tomu, že stále rozšířenější používání digitálních plateb, včetně platebních karet, digitálních peněženek nebo mobilních aplikací, vede k tomu, že někteří prodejci přestávají přijímat hotovost;

F.

vzhledem k tomu, že klesající počet hotovostních transakcí může vést ke zhoršení hotovostní infrastruktury, a tím k omezení přístupu lidí k hotovosti; vzhledem k tomu, že je nezbytné neprodleně řešit nedostatky v přístupu k hotovosti a zajistit svobodnou volbu způsobu platby;

G.

vzhledem k tomu, že nadměrné používání technologických zařízení může zhoršovat jevy v oblasti duševního i tělesného zdraví, jako je izolace, problémy se závislostí na používání technologií, nedostatek spánku, emoční vyčerpání, úzkost a vyhoření;

H.

vzhledem k tomu, že digitalizace může mít nepříznivý dopad na osoby, které nemají dostatečné digitální dovednosti nebo nemají přístup k připojení k internetu či k digitálním zařízením; vzhledem k tomu, že se tím mohou prohloubit sociální rozdíly, protože se omezí možnosti některých pracovníků získat kvalitní zaměstnání; vzhledem k tomu, že je třeba nastolit otázku negativního dopadu digitalizace veřejných a soukromých služeb na některé pracovníky a osoby, např. na starší lidi a osoby se zdravotním postižením, občany s nízkými příjmy, sociálně znevýhodněné nebo nezaměstnané, migranty a uprchlíky nebo lidi ve venkovských a odlehlých oblastech;

I.

vzhledem k tomu, že ukazatel digitálních dovedností EU v současnosti dosahuje pouze 56 %; vzhledem k tomu, že digitální cíle EU mají zajistit, aby se tento ukazatel dovedností do roku 2030 zvýšil na 80 % (10); vzhledem k tomu, že pandemie prohloubila stávající nerovnosti, včetně digitální propasti, a je proto nezbytné zajistit, aby všichni evropští občané a podniky mohli využívat výhod digitální transformace pro lepší, bezpečnější a blahobytnější život; vzhledem k tomu, že pandemie poukázala na dopady digitální propasti ve vzdělávání, kdy se někteří učitelé a studenti ocitají mimo hru, protože nemají dostatečné technologické a digitální dovednosti a přístup k vybavení;

J.

vzhledem k tomu, že podle odhadů má v EU nějaký druh zdravotního postižení 87 milionů lidí (11); vzhledem k tomu, že bezbariérovost on-line formulářů je často zanedbávána, takže uživatelé používající odečítače obrazovky nemusejí být schopni rozpoznat ani tlačítko „odeslat“; vzhledem k tomu, že by měla být zajištěna bezbariérovost webu, aby umožnila všem, včetně osob se zdravotním postižením, vnímat internet, rozumět mu, pohybovat se na něm a interagovat s ním;

K.

vzhledem k tomu, že účinná ochrana osobních údajů, soukromí a majetku, bezpečnost sítí a elektroniky, jakož i pocitu občanů, že jejich údaje, soukromí a majetek jsou chráněny a zabezpečeny, jsou zásadní pro zajištění důvěry občanů a pro to, aby bylo možné překonat jejich neochotu využívat digitální služby;

L.

vzhledem k tomu, že v návrhu evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách ze dne 26. ledna 2022 (COM(2022)0027) se zdůrazňuje, že každý by měl mít možnost si na základě objektivních, transparentních a spolehlivých informací účinně vybrat, které digitální služby bude využívat;

M.

vzhledem k tomu, že Konference o budoucnosti Evropy se zabývala digitálním vzděláváním a doporučila EU, aby se zasadila o lepší zpřístupnění technologií starší generaci podporou programů a iniciativ, například formou kurzů přizpůsobených jejich potřebám; vzhledem k tomu, že EU by měla zaručit právo využívat digitalizaci těm, kteří si to přejí, a navrhnout alternativy těm, kteří si to nepřejí;

N.

vzhledem k tomu, že 5,3 % dětí školního věku v Evropě trpí digitální chudobou, přičemž mezi jednotlivými zeměmi EU jsou pozorovány velké rozdíly (12), a nejhůře jsou na tom děti, jejichž rodiny žijí v chudobě nebo v silné materiální deprivaci a nemohou si dovolit počítač nebo připojení k internetu;

1.

je znepokojen přetrvávající digitální propastí, která se nadále ani zdaleka nezmenšuje a představuje značné výzvy v souvislosti s používáním internetu a mobilních telefonů, jakož i v souvislosti s poskytováním veřejných a soukromých služeb výhradně prostřednictvím digitálních kanálů; připomíná, že digitalizace může vytvářet socioekonomické rozdíly mezi lidmi a mezi zeměmi, protože vyžaduje investice a infrastrukturu, které jsou pro méně rozvinuté regiony a venkovské oblasti velmi nákladné; vyzývá k pečlivému zkoumání potřeb lidí, pokud jde o digitální vývoj a inovace, zejména potřeb zranitelných skupin, aby bylo možné posoudit, jak mohou tyto nové technologie využít ke svému prospěchu; zdůrazňuje, že digitální transformace musí probíhat tak, aby z ní měli prospěch všichni;

2.

vyjadřuje politování nad tím, že mnoho lidí buď digitální služby pravidelně nevyužívá, nebo pociťují nejistotu v souvislosti s prováděním transakcí on-line, neboť to může mít značný negativní dopad na jejich osobní život, ekonomickou a sociální situaci a jejich základní práva, včetně ochrany jejich osobních údajů a dalších otázek kybernetické bezpečnosti; lituje existence překážek, které brání zejména zranitelným občanům, osobám s nižší úrovní vzdělání, starším lidem, osobám se zdravotním postižením, osobám se specifickými poruchami učení a osobám s nízkými příjmy plně se zapojit do světa, v němž jsou základní služby, jako jsou bankovní nebo administrativní služby, digitální, neboť jim hrozí vyloučení ze společnosti a promeškání ekonomických příležitostí; zdůrazňuje, že je důležité dát každému příležitost přizpůsobit se změnám, které přináší digitalizace, zejména prostřednictvím digitálního vzdělávání od raného věku, aktualizovaných osnov digitálního vzdělávání, celoživotního učení nebo rekvalifikace a zvyšování kvalifikace, s cílem bojovat proti digitálnímu vyloučení, překlenout digitální propast ve společnosti a umožnit začlenění všech občanů;

3.

zdůrazňuje, že využívání různých platebních služeb se v EU i v jednotlivých členských státech značně liší; upozorňuje, že mnoho občanů se stále spoléhá na hotovost jako na jedinou možnost platby;

4.

uznává, že bezhotovostní platby a druhá směrnice o platebních službách přinesly řadu výhod pro jednotný trh, včetně omezení podvodů, hospodářských přínosů pro malé podniky a dostupnosti širší škály výrobků; vyzývá Komisi, aby v rámci komplexního přezkumu uplatňování a dopadu druhé směrnice o platebních službách prověřila, jak dále zvýšit bezpečnost digitálních plateb a bojovat proti podvodům při platbách, včetně podvodů na internetu, a zajistit ochranu spotřebitelů při současném zohlednění specifických potřeb občanů a zaručení, že každý bude mít možnost volby způsobů platby; zdůrazňuje význam ochrany osobních údajů a soukromí, zejména pro osoby, které nejsou obeznámeny se zabezpečením údajů na internetu; zdůrazňuje, že je třeba začlenit ustanovení, která zaručí uživatelsky přívětivá softwarová rozhraní pro digitální možnosti placení, vysoké standardy ochrany údajů a interoperability údajů, pohodlí zákazníků a účinný přístup k hotovosti;

5.

zdůrazňuje, že regulační rámec EU musí zajistit, aby digitalizace byla zaměřena na člověka a aby byla v digitální ekonomice plně respektována základní práva, zejména práva pracovníků;

6.

připomíná, že demokratický život a veřejné služby on-line musí být inkluzivní a plně přístupné všem a že technologická diskriminace je jednou z forem chudoby a sociálního vyloučení, která některé občany připravuje o nezbytné zdroje pro rozvoj a vytváření bohatství; zdůrazňuje, že každý by měl mít prospěch z digitálního prostředí nejvyšší kvality s uživatelsky přívětivými, účinnými a personalizovanými službami a nástroji, které nabízejí vysoké standardy bezpečnosti a ochrany soukromí, a zároveň zajišťují ochranu před jakoukoli možnou diskriminací v přístupu k základním službám vyžadujícím využití digitálních dovedností;

7.

zdůrazňuje, že mnoho každodenních služeb by mělo nabízet nedigitální řešení, aby se vyhovělo potřebám těch občanů, kteří nemají dovednosti nebo znalosti k využívání on-line služeb, kteří chtějí využívat služby off-line nebo kteří nemají přístup k digitálním zařízením a aplikacím; v tomto ohledu trvá na zachování rovných podmínek mezi on-line a off-line světem; vyzývá orgány veřejné správy a podniky, aby byly inkluzivní a své on-line služby koncipovaly srozumitelně, aby k nim měli přístup a mohli je využívat lidé všech věkových kategorií a úrovní vzdělání, a pomohly tak odstranit rozdíly v našich společnostech, které stále přetrvávají v důsledku nerovného přístupu k technologiím;

8.

zdůrazňuje, že je třeba řešit digitální propast a finanční vyloučení zranitelných sociálních skupin, aby digitální transformace nikoho neopomíjela, zejména ty, kteří jsou nejvíce ohroženi nedostatkem digitálních dovedností, jež potřebují k co nejlepšímu využití potenciálu digitalizace veřejných a soukromých služeb, a umožnit tak začlenění všech občanů do digitální společnosti bez ohledu na jejich příjem, sociální situaci, místo, kde se nacházejí, zdravotní stav nebo věk; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že při přístupu ke svým finančním právům se nejčastěji spoléhají na administrativní postupy lidé v nejméně příznivých situacích, mělo by být zavedeno více iniciativ usnadňujících přístup k technologiím, včetně programů digitální gramotnosti, a znovu připomíná význam vzdělávání a dalšího učení pro rozvoj dovedností potřebných v digitálním věku a pro boj proti digitálnímu vyloučení;

9.

je znepokojen nižší přítomností veřejných služeb ve fyzickém prostoru, zejména ve venkovských oblastech a na okrajích měst; zdůrazňuje, že vedle rozvoje on-line služeb je nesmírně důležité zachovat fyzické prostory pro všechny veřejné služby; vyzývá k přijetí opatření na podporu zvláštní ochrany přístupu k základním službám pro všechny bez diskriminace na základě nedostatečného ovládání technologií; prosazuje model zákaznických služeb zaměřených na člověka, který nikoho neopomíjí; zdůrazňuje, že pokud jde o přístup k veřejným službám v digitální podobě, je důležité upustit od přístupu, kdy je část administrativní činnosti přenesena na uživatele a toto přenesení zátěže je doprovázeno přenesením odpovědnosti a povinností uživatele naučit se používat digitální technologie, být samostatný a splnit očekávání správních orgánů spojená se vzorným uživatelem;

10.

požaduje model poskytování veřejných služeb založený na svobodné volbě každého uživatele, pokud jde o způsob, jakým naváže kontakt se správními orgány, a zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření ke zlepšení koncepce a zavádění veřejných stránek, aby se překonaly problémy s nedostatkem bezbariérovosti a poskytla se nezbytná právní, technická a administrativní podpora, kterou uživatelé potřebují k tomu, aby mohli tyto stránky samostatně využívat;

11.

uznává, že zavedení tohoto modelu veřejných služeb vyžaduje lidské, technické a hospodářské zdroje, a připomíná, že fondy EU, konkrétně fondy NextGenerationEU, by mohly být velkou příležitostí k uskutečnění této transformace;

12.

je si vědom účinků silného ověření zákazníka na uživatele, kteří nemají mobilní telefon; požaduje, aby se toto ověřování rozšířilo i o další možnosti, jako je e-mail, telefonní hovory nebo služby pracovníka na přepážce; lituje, že druhá směrnice o platebních službách neposkytuje spotřebitelům přímé právo požádat o alternativní způsob ověřování; vyzývá Komisi, aby při posuzování ustanovení druhé směrnice o platebních službách zohlednila rizika diskriminace starších osob a dalších zranitelných skupin;

13.

zdůrazňuje význam společného evropského přístupu k etickým aspektům digitalizace; vítá návrh prohlášení EU o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu z ledna 2022 a zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly zajistit, aby technologická řešení respektovala práva lidí a aby digitální transformace nikoho neopomenula, přičemž zastřešujícím cílem je odstranění digitální propasti;

14.

připomíná, že úroveň digitálních dovedností významně ovlivňují sociodemografické faktory, například více než dvě třetiny mladých dospělých, osob s vysokou úrovní formálního vzdělání a vysokoškolských studentů mají alespoň základní digitální dovednosti; naproti tomu uvádí, že alespoň základní digitální dovednosti má pouze asi jedna třetina osob ve věku 55–74 let, důchodců a ekonomicky neaktivních osob; dále uvádí, že propast mezi digitálními dovednostmi lidí žijících ve venkovských a městských oblastech je stále značná (13); konstatuje, že digitální konektivita je jedním z klíčových faktorů při řešení a překlenování digitální propasti mezi hustě a řídce osídlenými oblastmi, a vyzývá Komisi, aby se v aktualizované politice soudržnosti naléhavě zabývala stávající digitální propastí;

15.

zdůrazňuje, že je důležité překonat digitální propast, zejména podporou základních a specializovaných dovedností se zvláštním zaměřením na nejzranitelnější skupiny osob, a rozvojem systémů vzdělávání a odborné přípravy, včetně celoživotního učení, změny kvalifikace a prohlubování dovedností; připomíná, že ne každý se může stát digitálně gramotným, a zdůrazňuje, že nesmí docházet k diskriminaci na základě digitálních dovedností lidí; připomíná, že zásada digitální účinnosti nemůže odůvodňovat vyloučení lidí z přístupu k základním službám;

16.

vyzývá k úsilí o zajištění toho, aby digitální transformace zaručila všem nová digitální práva, která vyplývají z potřeby přístupu k digitálním sdělovacím prostředkům ve všech oblastech, aby se zabránilo vzniku digitálních propastí mezi územími, mezi lidmi z různých oblastí, pocházejícími z různého prostředí a různých věkových skupin, zejména s ohledem na rozdíly mezi ženami a muži a na potřeby starších lidí, kteří jsou na rozdíl od mladých lidí často méně obeznámeni s používáním nových technologií;

17.

věří, že nové technologie mohou přispět k překlenutí digitální propasti, která postihuje přibližně 87 milionů Evropanů s nějakým druhem zdravotního postižení, a podpořit tak jejich začlenění do hospodářství a jejich přístup k základním službám; je přesvědčen, že používání digitálních technologií může omezit překážky, kterým čelí osoby se zdravotním postižením při vstupu na trh práce, jako je plnění pracovních úkolů, komunikace, interakce nebo flexibilita;

18.

konstatuje, že digitální propast má závažné důsledky pro imigranty, neboť diskriminace se může prohlubovat, pokud existuje neúplný nebo nedostatečný přístup k veřejným a soukromým službám on-line a k digitálním sdělovacím prostředkům (14);

19.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)  OECD, „Understanding the Digital Divide“ (Jak chápat digitální propast), 2001.

(2)  Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 65.

(3)  Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35.

(4)  Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 69, 13.3.2018, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70.

(7)  Úř. věst. C 132, 24.3.2022, s. 129.

(8)  Statistiky ECB za rok 2021 týkající se bezhotovostních plateb.

(9)  Zpráva o indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) z roku 2022.

(10)  Index digitální ekonomiky a společnosti 2021.

(11)  Eurostat, „Functional and activity limitations statistics“ (Statistika funkčních omezení a omezení aktivity). Viz také: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Functional_and_activity_limitations_statistics.

(12)  DigiGen, „The impact of technological transformations on the Digital Generation“ (Dopad technologických transformací na digitální generaci), 2021.

(13)  „Digital Economy and Society Index (DESI) 2022: Human Capital (Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2022: lidský kapitál)“.

(14)  „Divides – Impact of the digital divide on the foreign population“ (Propasti – dopad digitální propasti na zahraniční obyvatelstvo), 2018.


Top