—

s ohledem na preambuli Smlouvy o Evropské unii (SEU), zejména na body tři, čtyři a šest,

—

s ohledem na hlavu V SEU, zejména na druhou kapitolu oddíl dva o ustanoveních o společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP),

—

s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (1), Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (2), Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé (3), Dohodu o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé (4) a na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 z dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/887 ze dne 20. května 2021, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center (7),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (8),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (9),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1792 ze dne 11. října 2021, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (10),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (11),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/748 (12), 2021/749 (13) a 2021/750 (14) ze dne 6. května 2021 o účasti Kanady, Norského království a Spojených států amerických na projektu PESCO „Vojenská mobilita“,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1537 ze dne 22. října 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/797 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (15),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1127 ze dne 30. července 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/797 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (16),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/797 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (17),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce a stanoví seznam zúčastněných členských států (18),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/486/SZBP ze dne 22. července 2014 o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine) (19) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/813 ze dne 20. května 2021, kterým se mění rozhodnutí 2014/486/SZBP o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine) (20),

—

s ohledem na společnou akci Rady 2008/736/SZBP ze dne 15. září 2008 o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) (21) a rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1990 ze dne 3. prosince 2020, kterým se mění rozhodnutí 2010/452/SZBP o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii, EUMM Georgia (22),

—

s ohledem na roční pracovní program Evropského obranného fondu na rok 2021, který Komise přijala dne 30. června 2021,

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 2020, který předložila Komise, o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (COM(2020)0823),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odolnosti klíčových subjektů, který předložila Komise dne 16. prosince 2020 (COM(2020)0829),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. prosince 2020 nazvané „Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu“ (JOIN(2020)0018),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 o strategii bezpečnostní unie EU (COM(2020)0605),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 13. září 2017 s názvem Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU (JOIN(2017)0450),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2017 nazvané „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

—

s ohledem na neformální zasedání Evropské rady konané ve dnech 10. a 11. března 2022, formální zasedání Evropské rady konané ve dnech 24. a 25. března 2022 a mimořádný summit NATO dne 24. března 2022,

—

s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. února 2021 o bezpečnosti a obraně,

—

s ohledem na novou strategickou agendu na období 2019–2024, kterou Evropská rada přijala dne 20. června 2019,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 15. prosince 2016, 9. března 2017, 22. června 2017, 20. listopadu 2017 a 15. prosince 2017,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 22. ledna 2018 o integrovaném přístupu k vnějším konfliktům a krizím a ze dne 24. ledna 2022 o bezpečnostní situaci v Evropě,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2013, 18. listopadu 2014, 18. května 2015, 27. června 2016, 14. listopadu 2016, 18. května 2017, 17. července 2017, 25. června 2018, 17. června 2019, 10. prosince 2019, 17. června 2020, 12. října 2020, 20. listopadu 2020, 7. prosince 2020 a 10. května 2021 o společné bezpečnostní a obranné politice,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 13. prosince 2021 o paktu pro civilní SBOP,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 20. listopadu 2020 o strategickém přezkumu stálé strukturované spolupráce 2020,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2020 o vnější činnosti EU v oblasti předcházení a boje proti terorismu a násilnému extremismu,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 o dalším úsilí za účelem posílení odolnosti a boje proti hybridním hrozbám,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2018 o ženách, míru a bezpečnosti,

—

s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 19. listopadu 2018 o zřízení paktu pro civilní SBOP,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 o rámci pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru („soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky“),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu prvního cyklu koordinovaného každoročního přezkumu (CARD), která byla předložena Radě na jejím zasedání dne 20. listopadu 2020,

—

s ohledem na globální strategii nazvanou „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, kterou dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

—

s ohledem na společná prohlášení ze summitů Východního partnerství, které se konaly v roce 2009 v Praze, v roce 2011 ve Varšavě, v roce 2013 ve Vilniusu, v roce 2015 v Rize a v letech 2017 a 2021 v Bruselu,

—

s ohledem na společné prohlášení parlamentních výborů pro zahraniční věci přidružené trojice i na prohlášení Polska a Litvy o posílení spolupráce v rámci monitorování lidských práv na území států Východního partnerství okupovaných Ruskem, které bylo přijato dne 13. prosince 2021,

—

s ohledem na Minský protokol ze dne 5. září 2014, Minské memorandum ze dne 19. září 2014 a soubor opatření k provedení minských dohod, který byl přijat a podepsán v Minsku dne 12. února 2015 a který jako celek schválila Rada bezpečnosti OSN v rezoluci č. 2202 (2015) ze dne 17. února 2015,

—

s ohledem na třístranná setkání předsedy Evropské rady Charlese Michela, prezidenta Ázerbájdžánské republiky Ilhama Alijeva a předsedy vlády Arménské republiky Nikola Pašinjana ve dnech 14. prosince 2021 a 6. dubna 2022,

—

s ohledem na společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO ze dne 10. července 2018 a na společné prohlášení EU a NATO ze dne 8. července 2016,

—

s ohledem na šestou zprávu ze dne 17. května 2021 týkající se pokroku při provádění společného souboru návrhů, které byly dne 6. prosince 2016 a 5. prosince 2017 potvrzeny Radou EU a Severoatlantickou radou,

—

s ohledem na společný soubor 74 návrhů týkajících se provádění společného varšavského prohlášení, který byl dne 6. prosince 2016 a 5. prosince 2017 potvrzen Radou EU a Severoatlantickou radou,

—

s ohledem na společné prohlášení EU a OSN ze dne 24. ledna 2022 o posílení strategického partnerství OSN a EU pro mírové operace a řešení krizí: priority na období let 2022–2024,

—

s ohledem na Chartu OSN, Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (OBSE) z roku 1975, Pařížskou chartu pro novou Evropu z roku 1990, Kodex chování OBSE o politicko-vojenských aspektech bezpečnosti ze dne 3. prosince 1994, Memorandum o bezpečnostních zárukách v souvislosti s přistoupením Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní ze dne 5. prosince 1994 (Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách) a Vídeňský dokument ze dne 30. listopadu 2011 o opatřeních k budování důvěry a bezpečnosti,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o spolupráci mezi EU a NATO v rámci transatlantických vztahů (23),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o válečných zajatcích po posledním konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o provádění směrnice 2009/81/ES, pokud jde o zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, a směrnice 2009/43/ES, pokud jde o transfer produktů pro obranné účely (25),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou (26),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2020 (27),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020 (28),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskou republikou (29),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2020 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií (30),

—

s ohledem na svá doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020 (31),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o vojenské mobilitě (32),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o kybernetické obraně (33),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, zejména na usnesení týkající se ruské činnosti na území států Východního partnerství, jeho protiprávní anexe Krymu, porušování práv krymských Tatarů ze strany Ruska, ruské okupace částí území Ukrajiny, Gruzie a Moldavské republiky a související činnosti spojené s vytyčováním hranic a nepřátelskou propagandou a dezinformacemi namířenými proti EU a zemím Východního partnerství ze strany Ruska,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0168/2022),

A.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství je součástí politiky sousedství EU a vzhledem k tomu, že EU uplatňuje komplexní přístup k bezpečnosti a odolnosti, jako například proti kybernetickým a hybridním hrozbám, jehož cílem je konkrétně posílit vztahy se šesti zeměmi Východního partnerství – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou – s cílem přispět k podpoře míru, stability, odolnosti, sdílené prosperity, udržitelného rozvoje a reforem a lidské bezpečnosti v zemích východního sousedství Unie, posílit hospodářskou spolupráci, podpořit meziodvětvové reformy a přispět k celkové odolnosti těchto zemí v duchu sdílené odpovědnosti;

B.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství usiluje o podporu stability, prosperity a vzájemné spolupráce a o pokrok v dosahování nezbytných reforem; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné posílit mírové řešení konfliktů v celém Východním partnerství, zejména prostřednictvím mnohostranných přístupů a fór, jako je OBSE; vzhledem k tomu, že je třeba vypracovat strategii, jak lépe řešit bezpečnostní aspekty politiky EU ve vztahu k Východnímu partnerství, přičemž je třeba vycházet z bezpečnostních potřeb příslušných partnerských zemí, neboť destabilizace regionu Východního partnerství představuje významnou globální hrozbu a ohrožení míru, stability a bezpečnosti zemí Východního partnerství a evropského kontinentu;

C.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství čelí v posledních letech závažnému porušování mezinárodního práva, bezpečnostním hrozbám a konfliktům, což vedlo k současné ruské agresi proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že bezpečnost a mír ve východním sousedství předpokládá respektování a dodržování mezinárodního práva, územní celistvosti a základních práv a svobod; vzhledem k tomu, že EU by měla učinit vše, co je v jejích silách, aby pomohla přidruženým zemím Východního partnerství získat zpět nezávislost a plnou kontrolu nad svým územím; vzhledem k tomu, že jasný závazek EU vůči evropské perspektivě přidružených zemí Východního partnerství má zásadní význam pro prodemokratické reformy a bezpečnost, stabilitu a prosperitu jejich společností;

D.

vzhledem k tomu, že se EU a partnerské země Východního partnerství společně rozhodly prohloubit svou spolupráci v oblasti bezpečnosti, včetně posílení schopnosti zemí Východního partnerství čelit hybridním a kybernetickým hrozbám; vzhledem k tomu, že je rovněž třeba věnovat nadále pozornost konvenčním hrozbám s ohledem na nedávný vývoj, k němuž došlo v zemích Východního partnerství a Střední Asii;

E.

vzhledem k tomu, že zásadní cíle Východního partnerství jsou prospěšné pro všechny sousední země, včetně Ruska, neboť přispívají k vytvoření stabilnějšího regionu prostřednictvím opatření, která zachovávají mezinárodní právo, respektují územní celistvost a smlouvy, jimiž se řídí vztahy mezi státy, a posilují řádnou správu věcí veřejných, demokracii, právní stát, respektování lidských práv a dobré sousedské vztahy tím, že podporují mír, stabilitu, sdílenou prosperitu a vyhlídky obyvatel všech zemí Východního partnerství; vzhledem k tomu, že destabilizace regionu Východního partnerství představuje významnou hrozbu pro mír, stabilitu a bezpečnost EU i celého světa;

F.

vzhledem k tomu, že summit Východního partnerství, který se konal dne 15. prosince 2021, opětovně potvrdil svrchované právo jednotlivých partnerů zvolit si úroveň ambicí a cílů ve svých vztazích s EU;

G.

vzhledem k tomu, že summit Východního partnerství v roce 2021 vyústil ve zvýšené úsilí o posílení odolnosti a strategické komunikace, jakož i boje proti dezinformacím a dialogu o bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti a spolupráce v oblasti SBOP;

H.

vzhledem k tomu, že každá země v oblasti Východního partnerství EU, s výjimkou Běloruska, má na svém území územní konflikt, který pečlivě připravilo Rusko nebo je do něj zapojeno;

I.

vzhledem k tomu, že dne 22. února 2022 obě komory ruského parlamentu – Rada federace a Státní duma – jednomyslně schválily uznání ukrajinských separatistických regionů Doněcka a Luhanska jako nezávislých států;

J.

vzhledem k tomu, že dne 23. února 2022 ruský parlament odhlasoval, že prezident Putin může použít ruskou armádu mimo území země na „podporu separatistů na Ukrajině“;

K.

vzhledem k tomu, že dne 24. února 2022 ruský prezident Vladimir Putin v předem nahraném televizním vysílání oznámil, že nařídil „zvláštní vojenskou operaci“ na východní Ukrajině; vzhledem k tomu, že o několik minut později došlo k raketovým útokům na desítky měst po celé zemi, včetně ukrajinského hlavního města; vzhledem k tomu, že za úsvitu vstoupily na východní Ukrajinu od ruských hranic – stejně jako z Běloruska na severu a z Krymu, který Rusko nezákonně anektovalo, na jihu – vojenské jednotky a obrněná vozidla;

L.

vzhledem k tomu, že dne 27. února 2022 prezident Putin rozhodl o uvedení ruských jaderných a raketových sil do nejvyššího stupně bojové pohotovosti;

M.

vzhledem k tomu, že dne 24. února 2022 Rusko shromáždilo více než 200 000 vojáků v útočném uskupení na hranicích Ukrajiny a zároveň posílilo taktiku hybridní a kybernetické války proti zvoleným ukrajinským orgánům, zahájilo plnou invazi na Ukrajinu přes její severní, východní a jižní hranice a Černé moře, přičemž intenzivně bombardovalo civilní oblasti s využitím převahy svých vzdušných a námořních sil a zbraní; vzhledem k tomu, že se celkově jedná o největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války;

N.

vzhledem k tomu, že i přes počáteční neúspěchy v důsledku silného ukrajinského odporu provádí ruské síly útočné operace a letecké a dělostřelecké/raketové útoky na pozice a infrastrukturu civilního obyvatelstva, včetně známých evakuačních koridorů;

O.

vzhledem k tomu, že dne 13. března 2022 Rusko vystupňovalo svou útočnou válku na Ukrajině úderem na velkou vojenskou základnu vzdálenou necelých 16 km od polských hranic, při němž zahynulo nejméně 35 osob a dalších 134 bylo zraněno, což dále zvýšilo napětí v regionu;

P.

vzhledem k tomu, že Rusko prezidenta Putina pokračuje v útočné válce a nepřetržité hybridní válce proti některým zemím Východního partnerství, kterou podporuje stále přítomná hrozba síly v celém regionu, ozbrojená agrese a nezákonná okupace, aby udrželo státy politicky slabé a v nerovnováze a spojené se samozvanou sférou vlivu Moskvy, ve skutečnosti nerespektuje svrchované právo zemí Východního partnerství na územní celistvost, na vlastní zahraničněpolitická rozhodnutí a na volbu vlastních spojenectví, což je v rozporu s příslušnými zásadami OBSE zakotvenými v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975, Pařížské chartě z roku 1990 a také v Istanbulském dokumentu (1999) a Astanské deklaraci (2010); vzhledem k tomu, že útočné akce Ruska a jeho pokusy oslabit evropský bezpečnostní řád jsou zdrojem nestability v regionu i mimo něj a mají za cíl oslabit a znehodnotit úlohu EU v regionu;

Q.

vzhledem k tomu, že přímá vojenská agrese Ruska proti Gruzii v roce 2008 a následná okupace 20 % jejího území, invaze, dočasná okupace a nezákonná anexe Krymu v roce 2014 a podpora separatistů v Doněcku a Luhansku destabilizují region a posloužily jako precedens, který vedl k útočné válce Ruska proti Ukrajině a k jasnému porušení svrchovanosti, nezávislosti, jednoty a územní celistvosti Gruzie a Ukrajiny; vzhledem k tomu, že EU tyto akce důrazně odsoudila a zopakovala své pevné odhodlání neuznat nezákonně anektované a okupované regiony Ruska, které Rusko využilo k útoku proti některým zemím Východního partnerství, což vedlo členské státy a EU k přijetí řady omezujících opatření; vzhledem k tomu, že Rusko svými činy prokázalo, že odmítá snahy přidružených zemí Východního partnerství o vstup do EU nebo NATO a je odhodláno čelit veškerým pokusům o podporu demokratického rozvoje v regionu, který považuje za sobě „blízké zahraničí“; vzhledem k tomu, že Kreml i nadále vnímá „blízké zahraničí“ jako ruskou sféru vlivu;

R.

vzhledem k tomu, že útočná válka Ruska proti Ukrajině odhaluje závažná bezpečnostní slabá místa členských států a zemí usilujících o členství v EU, zejména států v oblasti Baltského a Černého moře;

S.

vzhledem k tomu, že Bělorusko napomáhalo ruské útočné válce proti Ukrajině a umožnilo ruským ozbrojeným silám provést na běloruském území týdenní vojenské cvičení, než dovolilo, aby jeho území posloužilo jako odrazový můstek pro invazi na Ukrajinu;

T.

vzhledem k tomu, že v září 2021 proběhlo společné ruské vojenské cvičení ZAPAD s Běloruskem a několika dalšími zeměmi Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti vedené Ruskem, do něhož bylo zapojeno až 200 000 vojáků, kteří v rámci netransparentní demonstrace síly nacvičovali vedení boje proti povstalcům, městskou válku a kybernetické útoky; vzhledem k tomu, že Rusko a Bělorusko pravidelně pořádají společná vojenská cvičení a schválily společnou vojenskou doktrínu; vzhledem k tomu, že společné rusko-běloruské vojenské cvičení nazvané Spojenecké odhodlání 2022 sloužilo jako důkaz toho, že se rychle zmenšuje rozdíl ve vojenských schopnostech Ruska, které stále více realizuje svůj cíl prohlubovat politické a vojenské vztahy se zeměmi Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že tato vojenská cvičení se ukázala být nácvikem pro případnou invazi a útočnou válku proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že ruské vojenské síly v Bělorusku představují hrozbu pro Ukrajinu, Polsko, Litvu a celou Evropu a mohlo by být součástí konečného plánu na podřízení si Běloruska a jeho okupaci;

U.

vzhledem k tomu, že nelegitimní režim Alexandra Lukašenka ve snaze udržet se u moci utužuje vztahy s Putinovým Ruskem, souhlasil s prohloubením unie s Ruskem a s umístěním ruských vojsk na bělorusko-ukrajinské hranici a poskytuje logistickou a vojenskou podporu ruským jednotkám bojujícím ve válce agrese proti Ukrajině;

V.

vzhledem k tomu, že Bělorusko nese vinu za útočnou válku proti Ukrajině, neboť umožnilo a podpořilo ruskou invazi z běloruského území, čímž jasně prokázalo svou politickou loajalitu a vyvolalo přísný a zesílený sankční režim EU vůči Bělorusku;

W.

vzhledem k tomu, že žádná spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany by neměla zahrnovat nelegitimní režim Alexandra Lukašenka, neboť jakékoli potenciální aktivity by mohly být využity proti členským státům EU nebo k utlačování běloruského lidu;

X.

vzhledem k tomu, že po masových demonstracích proti rozsáhlým volebním podvodům běloruský režim dále zvyšuje domácí a násilné represe proti velké části běloruských občanů, kteří usilují o demokratickou společnost, a upustil od svého cíle podporovat lepší vztahy s EU; vzhledem k tomu, že Bělorusko zvrátilo tendence k demokratizaci a v souvislosti s krizí na hranicích mezi EU a Běloruskem přistoupilo k účelovému využívání migrantů, a vzhledem k tomu, že pokračuje v likvidaci domácích snah o liberalizaci a v destabilizaci a rozdělování členských států EU s cílem dosáhnout zrušení cílených sankcí EU vůči osobám a subjektům odpovědným za brutální útlak; vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim ohrožuje stabilitu v regionu tím, že vede hybridní válku, a v rozporu s leteckou bezpečností donutil let společnosti Ryanair přistát v Minsku, což vedlo EU k uvalení sankcí;

Y.

vzhledem k tomu, že dne 27. února 2022 Bělorusko schválilo novou ústavu, která se vzdává nejaderného statusu země;

Z.

vzhledem k tomu, že poté, co Rusko 21. února 2022 oficiálně uznalo Luhanskou a Doněckou lidovou republiku, ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že minské dohody „již neexistují“ a že za jejich rozpad může Ukrajina; vzhledem k tomu, že jednání v normandském formátu a minské dohody I a II jsou prozatím neúčinné a dosud se jejich pomocí nepodařilo ukončit ozbrojené střety mezi Ukrajinou a Ruskem podporovanými silami a nelegálními ozbrojenými formacemi v určitých oblastech Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny; vzhledem k tomu, že budoucnost normandského formátu a minských dohod I a II je značně nejistá, neboť mezinárodní ozbrojený konflikt na Ukrajině si už vyžádal tisíce mrtvých a vyhnal z domovů přibližně 10 milionů lidí a více než 4 miliony uprchlíků; vzhledem k tomu, že každodenní ostřelování a přestřelky nadále zraňují a zabíjí lidi;

AA.

vzhledem k tomu, že hrozby pro východní sousedství se netýkají pouze chování a činnosti Ruska, ale zahrnují i širokou škálu hrozeb, včetně vlivu jiných autoritářských režimů, terorismu, organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi, korupce, účelového využívání nelegální migrace, dezinformací, změny klimatu, kybernetických útoků, šíření zbraní hromadného ničení, znečišťování životního prostředí v důsledku vojenských konfliktů, zbrojení v oblasti dodávek energie, hybridních akcí a řady dalších hrozeb ohrožujících soudržnost společností v sousedství;

AB.

vzhledem k tomu, že hybridní hrozby se vyznačují systematickou kombinací informační války, rychlého přemísťování sil, rozsáhlé kybernetické války a zvýšeného využívání nových a přelomových technologií od mořského dna až po vesmír, jež zahrnují pokročilá dýchací zařízení i vesmírné systémy sledování, a nasazení úderných systémů, což vše umožňuje vyspělá umělá inteligence, kvantová výpočetní technika, stále „inteligentnější“ technologie bezpilotních letounů, ofenzivní kybernetické schopnosti, nadzvukové raketové systémy, nanotechnologie a biologická válka;

AC.

vzhledem k tomu, že nelze pomíjet možnost, že Rusko přikročí k použití chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že EU byla znepokojena narušením globální architektury odzbrojení, nešíření zbraní a kontroly zbrojení;

AD.

vzhledem k tomu, že ruské síly zahájily vojenské útoky na jaderné elektrárny v Černobylu a Záporoží, převzaly kontrolu nad těmito elektrárnami a několik týdnů držely jejich zaměstnance jako rukojmí, zatímco Mezinárodní agentuře pro atomovou energii byl znemožněn přístup k údajům přenášeným z těchto zařízení a ke sledování jaderného materiálu; vzhledem k tomu, že v případě pokračujících bojů mohou být cílem útoku i další jaderné elektrárny na Ukrajině;

AE.

vzhledem k tomu, že Moskva zahájila dezinformační kampaň, v níž tvrdí, že USA vyvíjejí na Ukrajině biologické zbraně; vzhledem k tomu, že čínské ministerstvo zahraničí podpořilo tvrzení Ruska;

AF.

vzhledem k tomu, že Rusko vyzvalo ke svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN k projednání svých obvinění týkajících se použití biologických zbraní;

AG.

vzhledem k tomu, že ruská oficiální dezinformační kampaň možná připravuje půdu pro nasazení biologických zbraní; vzhledem k tomu, že dezinformace kolem biologických zbraní mohou být záminkou pro jejich případné použití;

AH.

vzhledem k tomu, že dezinformační kampaně podporované Ruskem a hybridní vměšování ohrožují rozvoj právního státu, demokratické instituce a evropskou perspektivu v zemích Východního partnerství; vzhledem k tomu, že dezinformace uvádějí obyvatelstvo v zemích Východního partnerství v omyl, šíří nedůvěru v demokratické procesy a tradiční sdělovací prostředky, polarizují společnosti, oslabují lidská práva a zhoršují podmínky menšin a zranitelných skupin a celkově mají nepříznivý vliv na vnitřní bezpečnost zemí Východního partnerství;

AI.

vzhledem k tomu, že Rusko usiluje o rozbití a přepracování evropské bezpečnostní architektury a vynucuje si od transatlantického společenství sliby, že nepřijme Ukrajinu a Gruzii do NATO, a požaduje stažení vojsk NATO z některých členských států EU, čímž nerespektuje základní zásady evropské bezpečnosti dohodnuté mezi evropskými zeměmi, včetně Ruska; vzhledem k tomu, že skutečnost, že ruská vojska vtrhla na Ukrajinu přes území Běloruska, které tak napomohlo ruské útočné válce proti Ukrajině, ukazuje, jaké kroky Rusko požaduje od svých spojenců, a nadále tak představuje vážnou hrozbu pro Polsko, pobaltské státy, ostatní země Východního partnerství a celou Evropu;

AJ.

vzhledem k tomu, že EU, NATO a jejich členské státy prosazují mírové diplomatické řešení, které by vedlo k okamžitému ukončení veškerých vojenských aktivit Ruska na Ukrajině a bezpodmínečnému stažení všech sil a vojenského vybavení z celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny, přičemž členské státy se snaží posílit odolnost a schopnost Ukrajiny bránit se; vzhledem k tomu, že Rusko při dialogu a jednáních o situaci na Ukrajině schválně a záměrně ignorovalo Evropskou unii, ačkoli je v sázce bezpečnost EU; vzhledem k tomu, že bez evropských zemí nelze diskutovat o evropské bezpečnosti; vzhledem k tomu, že OBSE je jedinou evropskou organizací, která sdružuje všechny evropské země, včetně Ruska, Střední Asie a transatlantických partnerů; vzhledem k tomu, že OBSE je i nadále vhodným rámcem pro diskusi o tom, jak posílit společnou evropskou bezpečnostní architekturu v zájmu všech; vzhledem k tomu, že je vynakládáno značné úsilí na udržení intenzivní spolupráce mezi EU, jejími členskými státy a Spojenými státy a mezi samotnými členskými státy v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že intenzivní dvoustranná jednání o pokračující ruské útočné válce proti Ukrajině nepřinesla žádný průlom směrem k udržitelnému řešení této krize;

AK.

vzhledem k tomu, že Evropská rada a Rada pro zahraniční věci, včetně ministrů zahraničních věcí a obrany, se několikrát sešly, aby projednaly útočnou válku Ruska proti Ukrajině a rozhodly o strategii potupu EU; vzhledem k tomu, že EU čelí vojenskému útoku Ruské federace vůči Ukrajině stále přísnějšími sankcemi; vzhledem k tomu, že mezi poslanci Evropského parlamentu a místopředsedou Komise a vysokým představitelem proběhla výměna názorů na bezpečnostní architekturu Evropy ve světle ruské války proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že Výbor pro zahraniční věci a Podvýbor pro bezpečnost a obranu Evropského parlamentu uspořádaly ve dnech 30. ledna až 2. února 2022ad hoc misi na Ukrajinu;

AL.

vzhledem k tomu, že OBSE je i nadále vhodným rámcem pro diskusi o tom, jak posílit společnou evropskou bezpečnostní architekturu v zájmu všech;

AM.

vzhledem k tomu, že v přímé reakci na útok Ruska proti Ukrajině zvýšily členské státy EU, zejména Německo, výrazně své rozpočty na obranu;

AN.

vzhledem k tomu, že řada členských států poskytuje Ukrajině dvoustrannou vojenskou pomoc s cílem pomoci ukrajinským ozbrojeným silám při obraně svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny;

AO.

vzhledem k tomu, že řada členských států EU se rozhodla vyhovět žádostem Ukrajiny o vojenské vybavení; vzhledem k tomu, že několik členských států EU, počínaje pobaltskými státy a Polskem, poslalo na Ukrajinu zbraně a pomohlo ukrajinským ozbrojeným silám poskytnutím sofistikované výzbroje na obranu proti ruským invazním silám; vzhledem k tomu, že litevsko-polsko-ukrajinská brigáda je první a největší strukturou pro výcvik a manévrování mezi evropskými a ukrajinskými ozbrojenými silami;

AP.

vzhledem k tomu, že EU přijala dvě opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje, která přispějí k posílení schopností a odolnosti ukrajinských ozbrojených sil a k ochraně civilního obyvatelstva před pokračující vojenskou agresí; vzhledem k tomu, že z těchto opatření pomoci o celkové hodnotě 1,5 miliardy EUR bude financováno vybavení a zásoby pro ukrajinské ozbrojené síly, poprvé včetně smrtícího vybavení;

AQ.

vzhledem k tomu, že v listopadu 2021 Rada oznámila balíček čtrnácti nových projektů PESCO v oblasti pozemní, námořní, letecké, kybernetické a vesmírné bezpečnosti; vzhledem k tomu, že tým rychlé reakce pro kybernetickou bezpečnost financovaný z prostředků PESCO oznámil dne 22. února 2022 nasazení odborníků na kybernetickou bezpečnost, kteří mají pomoci v boji proti ruským kybernetickým útokům na ukrajinské subjekty;

AR.

vzhledem k tomu, že nově přijatý Strategický kompas musí SBOP poskytnout politické a strategické ambice, schopnosti a zdroje potřebné k dosažení pozitivních změn, zejména ve strategickém sousedství; vzhledem k tomu, že politická vůle členských států EU má pro provádění Strategického kompasu zásadní význam; vzhledem k tomu, že cílem Strategického kompasu je příznivě ovlivnit rychlost a robustnost společné reakce na geopolitické a globální výzvy, přičemž prioritou je skutečná evropská obrana proti prostředí vznikajících hrozeb;

AS.

vzhledem k tomu, že Komise přijala nový balíček mimořádné makrofinanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 1,2 miliardy EUR, který má zemi pomoci čelit současným hospodářským a geopolitickým výzvám a řešit její finanční potřeby v důsledku agresivních akcí Ruska; vzhledem k tomu, že Komise rovněž přidělí Ukrajině dalších 120 milionů EUR, čímž výrazně zvýší svou dvoustrannou pomoc této zemi v oblasti grantů v tomto roce; vzhledem k tomu, že EU bude i nadále investovat do budoucnosti Ukrajiny prostřednictvím hospodářského a investičního plánu, jehož cílem je v příštích několika letech získat investice ve výši až 6,5 miliardy EUR;

AT.

vzhledem k tomu, že EU a její spojenci přijali v reakci na ruskou agresi vůči územní celistvosti Ukrajiny rozsáhlé a bezprecedentní balíčky sankcí a opatření, které omezují přístup Ruska na západní kapitálové trhy, zmrazují aktiva a zakazují transakce ve třech ruských bankách a rovněž vylučují klíčové banky ze systému SWIFT;

AU.

vzhledem k tomu, že sankce v energetickém odvětví ztěžují a prodražují modernizaci ropných rafinérií v Rusku; vzhledem k tomu, že EU zakázala vývoz, prodej nebo dodávky letadel a souvisejícího vybavení ruským leteckým společnostem, jakož i veškeré související opravy, údržbu nebo finanční služby; vzhledem k tomu, že Západ uzavřel vzdušný prostor pro všechna letadla vlastněná Ruskem, registrovaná v Rusku nebo kontrolovaná Ruskem; vzhledem k tomu, že tato letadla již nebudou moci přistávat na území EU a jejích spojenců, startovat z něj ani nad ním přelétat; vzhledem k tomu, že Západ rozšiřuje rozsah kontrol vývozu zboží dvojího užití, aby omezil přístup Ruska k důležitým technologiím, jako jsou polovodiče nebo špičkový software; vzhledem k tomu, že EU zakázala přístup ruským diplomatům a spřízněným skupinám a podnikatelům, jakož i ruským státním sdělovacím prostředkům Russia Today a Sputnik a jejich dceřiným společnostem; vzhledem k tomu, že pátý balíček sankcí EU zahrnuje dalších 217 osob a 18 subjektů a rozšiřuje sankční seznam o embargo na uhlí;

AV.

vzhledem k tomu, že sankce uvalené na Rusko a Bělorusko představují bezprecedentní projev jednoty členských států EU a způsobují značné hospodářské škody klíčovým pilířům ruské a běloruské ekonomiky, což mělo dosud za následek dočasný pád rublu, zvýšené riziko nesplacení dluhopisů, dočasné uzavření moskevské burzy, obrovské omezení obchodů s ruskou ropou a vyloučení Ruska z řady mezinárodních organizací;

AW.

vzhledem k tomu, že sankce proti Rusku způsobují skutečné škody a mohly by vyvolat recesi; vzhledem k tomu, že rubl se dočasně propadl, riziko nesplacení dluhopisů vzrostlo, moskevská burza byla uzavřena a obchody s ruskou ropou se stále více zlevňují;

AX.

vzhledem k tomu, že Ukrajina podala oficiální žádost o členství v EU dne 28. února 2022 a po ní rychle následovaly žádosti o členství v EU podané Moldavskou republikou a Gruzií dne 3. března 2022;

AY.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině se členské státy potýkají s nebývalým počtem vysídlených osob, které prchají z Ukrajiny do bezpečí; vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro uprchlíky očekává, že uprchlíků bude 6 až 8 milionů; vzhledem k tomu, že většina uprchlíků utekla do sousedních členských států EU, zejména do Polska, Rumunska, Maďarska a na Slovensko, a také do už tak zranitelné země v sousedství Ukrajiny, Moldavské republiky, což vyvolalo obrovský tlak na přesídlení a poskytnutí pomoci; vzhledem k tomu, že Komise aktivovala mechanismus civilní ochrany EU na podporu Ukrajiny a sousedních zemí; vzhledem k tomu, že Komise přijala legislativní návrh nazvaný „Akce v rámci politiky soudržnosti na podpdoru uprchlíků v Evropě (CARE)“, vzhledem k tomu, že Komise předložila hlavní finanční nástroje, včetně 500 milionů EUR z rozpočtu EU, navrhovaného prodloužení období plnění pro prostředky, které mají členské státy k dispozici v rámci fondů v oblasti vnitřních věcí na období 2014–2020, a pro čerpání fondů v oblasti vnitřních věcí na období 2021–2027;

AZ.

vzhledem k tomu, že krátce po začátku ruské invaze se Evropská rada poprvé jednomyslně dohodla na aktivaci směrnice o dočasné ochraně (34), která všem ukrajinským občanům, uprchlíkům a dlouhodobě pobývajícím rezidentům prchajícím z Ukrajiny okamžitě poskytla status ochrany a přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, práci a pobytu v EU;

BA.

vzhledem k tomu, že iniciativa Trojmoří, do níž je zapojeno dvanáct zemí ve východním a jižním křídle EU a v jejímž rámci spolupracuje přibližně 112 milionů občanů na rozvoji infrastruktury, energetiky, dopravy a digitálních sítí, představuje zásadní krok vpřed, který lze rozšířit o země Východního partnerství ve snaze o další posílení vazeb s EU;

BB.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament důrazně podporuje mezinárodní Krymskou platformu, kterou v srpnu 2021 v Kyjevě zahájila Ukrajina, členské státy EU a další mezinárodní partneři s cílem rozvinout iniciativu ukrajinského prezidenta; vzhledem k tomu, že tato platforma představuje důležitý formát pro konzultace a koordinaci, jehož cílem je zvýšit účinnost mezinárodní reakce na probíhající nezákonnou okupaci Krymu, znovu potvrdit neuznání anexe Krymu a dosáhnout ukončení okupace Krymu a jeho mírového návratu pod kontrolu Ukrajiny; vzhledem k tomu, že platforma reaguje na útočnou válku Ruska zvýšením mezinárodního tlaku na Kreml, zabráněním dalšímu porušování práv a ochranou obětí okupačního režimu;

BC.

vzhledem k tomu, že Rusko pokračuje v nezákonném vydávání ruských pasů ukrajinským občanům na dočasně okupovaných ukrajinských územích Doněcké a Luhanské oblasti;

BD.

vzhledem k tomu, že dne 26. února 2022 vypracovala Rada bezpečnosti OSN návrh textu odsuzujícího ruskou invazi na Ukrajinu, který Rusko vetovalo, přičemž Čína a Spojené arabské emiráty se zdržely hlasování;

BE.

vzhledem k tomu, že dne 2. března 2022 přijalo Valné shromáždění OSN nezávaznou rezoluci požadující okamžité zastavení ruské útočné války proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že hlasování bylo potvrzeno drtivou většinou 140 zemí, 5 zemí hlasovalo proti a 38 se zdrželo hlasování;

BF.

vzhledem k tomu, že dne 16. března 2022 prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan po návratu z návštěvy Ukrajiny prohlásil, že „pokud jsou útoky úmyslně vedeny proti civilnímu obyvatelstvu, jedná se o trestný čin, který můj úřad může vyšetřovat a stíhat“;

BG.

vzhledem k tomu, že dne 7. dubna 2022 Valné shromáždění OSN odhlasovalo pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva;

BH.

vzhledem k tomu, že v reakci na nevyprovokovanou a neoprávněnou invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 rozmístilo NATO ve východní části aliance tisíce dalších pozemních, vzdušných a námořních obranných sil; vzhledem k tomu, že aliance aktivovala síly rychlé reakce NATO;

BI.

vzhledem k tomu, že NATO pomáhá koordinovat žádosti Ukrajiny o pomoc a podporuje své spojence při poskytování humanitární a nesmrtící pomoci;

BJ.

vzhledem k tomu, že NATO znovu potvrdilo svou politiku otevřených dveří; vzhledem k tomu, že spojenci NATO uvádějí své síly do pohotovosti a posílají další lodě a bojová letadla do rozmístění NATO ve východní Evropě, čímž posilují odstrašování a obranu spojeneckých sil;

BK.

vzhledem k tomu, že řada ruských bezpilotních letounů vstoupila do vzdušného prostoru několika členských států NATO a poté se zřítila na jejich území, čímž zjevně narušila vzdušný prostor členských států NATO;

BL.

vzhledem k tomu, že dne 8. března 2022 ukrajinský prezident Zelenskyj oznámil, že už nebude usilovat o vstup do NATO a že Ukrajina je ochotna přistoupit na kompromis ohledně statusu Ruskem kontrolovaných regionů Luhanské a Doněcké separatistické oblasti Ukrajiny;

BM.

vzhledem k tomu, že EU by měla na hrozby Kremlu reagovat nejen tvrdými bezpečnostními opatřeními, jako jsou dodávky zbraní na Ukrajinu, aby se mohla bránit, ale také využitím měkké síly evropských nástrojů, jako je například udělení statusu kandidátské země;

BN.

vzhledem k tomu, že SBOP musí být založena na ještě užší koordinaci a spolupráci s obranným a odstrašujícím postojem NATO a s politikou otevřených dveří při plném zohlednění bezpečnostních opatření členských států EU, a dále na potřebě úzké koordinace mezi EU a NATO s cílem zajistit soudržnost mezi Strategickým kompasem EU a příští strategickou koncepcí NATO; vzhledem k tomu, že některé země Východního partnerství usilují o vstup do NATO;

BO.

vzhledem k tomu, že v období od roku 2014 do začátku války poskytly Spojené státy Ukrajině více než 2,9 miliardy USD na podporu bezpečnostních kapacit – s ročním přídělem ve výši 393 milionů USD k roku 2021 –, což z Ukrajiny činí největšího samostatného příjemce vojenské pomoci ze zahraničí v Evropě, přičemž Spojené státy každý rok rovněž vycvičí čtyři brigády ukrajinských ozbrojených sil; vzhledem k tomu, že USA poskytly Ukrajině smrtící vybavení a nedávno oznámily poskytnutí pomoci ve výši 800 milionů USD, včetně těžkých zbraní, dělostřelectva, bezpilotních letounů a munice, čímž celková částka americké bezpečnostní pomoci Ukrajině od začátku války přesáhla 4 miliardy USD a stále se zvyšuje;

BP.

vzhledem k tomu, že dne 27. ledna 2022 podepsaly parlament Spojeného království a ukrajinská Nejvyšší rada dohodu o vojenských zakázkách, na jejichž základě budou Ukrajině v letech 2022 až 2023 poskytnuty investiční projekty; vzhledem k tomu, že vojenská dohoda má celkovou hodnotu 1,7 miliardy GBP a jejím cílem je rozšířit ukrajinské námořní schopnosti;

BQ.

vzhledem k tomu, že od 9. února 2022 dosáhla pomoc při mimořádných událostech Spojeného království Ukrajině výše 400 milionů GBP, a vzhledem k tomu, že Spojené království uvedlo do pohotovosti tisíc vojáků, kteří budou nasazeni ve východní Evropě, aby zajistili bezpečnost ukrajinských uprchlíků;

BR.

vzhledem k tomu, že Spojené království poskytuje výcvik více než 20 000 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil zaměřený na budování kapacit a nesmrtící vybavení a dodalo obranné systémy; vzhledem k tomu, že Spojené království rovněž poskytlo Ukrajině smrtící zbrojní vybavení;

BS.

vzhledem k tomu, že Kanada zahájila operaci UNIFIER, program vojenského výcviku a spolupráce a projekt policejního výcviku a pomoci, v jejichž rámci byl poskytnut výcvik více než 30 000 příslušníků ukrajinských bezpečnostních sil a policejních složek a bylo Ukrajině poskytnuto taktické vybavení a zbraně; vzhledem k tomu, že v období od ledna do dubna 2022 Kanada vyčlenila na podporu Ukrajiny více než 118 milionů kanadských dolarů na vojenské vybavení a přidělila Ukrajině dalších 500 milionů kanadských dolarů na vojenskou pomoc ve fiskálním roce 2022–2023;

BT.

vzhledem k tomu, že Norsko darovalo Ukrajině protitankové zbraně a systémy protivzdušné obrany spolu s rozsáhlým balíčkem nesmrtící vojenské pomoci, jako jsou neprůstřelné vesty, přilby, polní dávky a další základní zásoby, a zároveň poskytlo podporu ve výši více než 40 milionů EUR;

BU.

vzhledem k tomu, že Japonsko poskytlo Ukrajině kromě půjčky ve výši 100 milionů USD i nesmrtící vojenskou pomoc, včetně neprůstřelných vest, přileb, generátorů energie a potravin;

BV.

vzhledem k tomu, že poradní výbor pro reformu obrany, složený z odborníků na vysoké úrovni ze Spojených států, Spojeného království, Kanady, Polska, Německa a Litvy, je nejvyšším mezinárodním poradním orgánem na Ukrajině;

BW.

vzhledem k tomu, že stále aktivnější úloha Číny v regionální soutěži o politický, sociální a hospodářský vliv v zemích Východního partnerství roste, neboť čínské investice, včetně iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“, v sobě spojují levné úvěry, které zvyšují poměr dluhu k HDP s předpokládaným výsledkem v podobě zadluženosti zemí Východního partnerství, která povede k agresivnímu odškodňování, často ve formě vlastnictví strategické infrastruktury a politického přizpůsobení;

BX.

vzhledem k tomu, že vliv třetích zemí, zejména Íránu, v zemích Východního partnerství, se z velké části zaměřuje na jižní Kavkaz, kde stále roste dlouhodobý kulturní, náboženský, politický a hospodářský vliv Íránu, což může ohrozit bezpečnost a stabilitu některých zemí Východního partnerství v důsledku pokusů o atentát spojených s příslušníky íránských islámských revolučních gard v Gruzii a Ázerbájdžánu, což vyvolává další obavy o úsilí EU o podporu bezpečnosti, stability a dobrých sousedských vztahů mezi zeměmi Východního partnerství;

BY.

vzhledem k tomu, že 44denní konflikt vyvolaný Ázerbájdžánem zásadně změnil politickou, strategickou a operační situaci na jižním Kavkaze, měl za následek tisíce obětí, desetitisíce vysídlených osob a vedl k tomu, že Rusko rozmístilo na základě dohody o příměří z 10. listopadu 2020 přibližně 2 000 svých příslušníků tzv. mírových sil do Lačinského koridoru a v Náhorním Karabachu a jeho okolí; vzhledem k tomu, že mezi Ázerbájdžánem a Arménií nadále dochází k potyčkám a konflikt o Náhorní Karabach nebyl dosud vyřešen; vzhledem k tomu, že Rusko nebude schopno samo urovnat konflikt, který se zrodil v postsovětském prostoru; vzhledem k tomu, že nedostatečná strategická a diplomatická iniciativa EU umožňuje Rusku, Turecku, Íránu a dalším aktérům posilovat svůj vliv na jižním Kavkaze;

BZ.

vzhledem k tomu, že v důsledku pokračujících vojenských střetů mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami v Náhorním Karabachu došlo dne 8. března 2022 k poškození hlavního plynovodu, který dodává plyn do Náhorního Karabachu, a sporné území tak zůstalo bez přístupu k dodávkám energie;

CA.

vzhledem k tomu, že na začátku ledna 2022 zasáhly v Kazachstánu na žádost vlády této země ozbrojené síly Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (pod vedením ruské armády a včetně mimo jiné jednotek z Běloruska a Arménie), aby pomohly potlačit občanské nepokoje s cílem zajistit pokračování současného vládnoucího režimu a využít organizaci k podpoře svých zájmů;

CB.

vzhledem k tomu, že Ruská federace nadále posiluje svou nelegální vojenskou přítomnost na okupovaných gruzínských územích Abcházie a Jižní Osetie, intenzivněji zbrojí a pořádá vojenská cvičení, vydává ruské pasy a posiluje tzv. vytyčování hranic ve formě plotů z ostnatého drátu a dalších bariér podél správní hranice, čímž závažným způsobem destabilizuje bezpečnostní situaci v této oblasti a ohrožuje živobytí obyvatelstva v oblastech zasažených konfliktem;

CC.

vzhledem k tomu, že úspěch všech misí SBOP závisí na pevnosti jejich mandátu a na politické vůli a soudržnosti členských států EU a partnerských zemí, jakož i na ochotě členských států poskytnout své odborné znalosti, finanční prostředky, personál a zdroje;

CD.

vzhledem k tomu, že evropský útvar schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC) bude muset zvážit, jak chránit rozmístěné mise pod vedením EU a civilní personál EU před těmito rostoucími hrozbami;

CE.

vzhledem k tomu, že mají-li mise SBOP dosáhnout svých cílů, měl by jejich mandát zahrnovat poradenství a výcvik, pokud jde o zvládání nových přelomových technologií, které rychle pronikají do prostředí „zamrzlých konfliktů“; vzhledem k tomu, že mise SBOP v přidružených zemích Východního partnerství musí pokračovat, dokud je přijímající země a členské státy považují za nezbytné k zajištění dosažení cílů misí;

CF.

vzhledem k tomu, že Rada v současné době projednává možnosti posílení přítomnosti SBOP na Ukrajině;

CG.

vzhledem k tomu, že poradní mise EU pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine) je civilní mise zahájená v roce 2014 na žádost ukrajinské vlády, aby EU podpořila reformu donucovacích orgánů a institucí právního státu, a tím obnovila důvěru ukrajinských občanů po násilných událostech kolem ukrajinské revoluce;

CH.

vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine určila pět prioritních oblastí, včetně národní a státní bezpečnosti, organizované a přeshraniční trestné činnosti, trestního soudnictví, bezpečnosti společenství a řízení policie a digitální transformace a inovace, pro podporu této reformy na Ukrajině s ročním rozpočtem 29,5 milionu EUR, 371 schválenými zaměstnanci včetně ukrajinských státních příslušníků a personálu ze třetích zemí a mandátem, který by měl být v roce 2024 prodloužen;

CI.

vzhledem k tomu, že mise EUAM zahrnuje tři oblasti: poskytování strategického poradenství pro vypracování strategických dokumentů a právních předpisů; podporu provádění reforem prostřednictvím praktického poradenství, školení a vybavení a podporu spolupráce a koordinace mezi Ukrajinou a mezinárodními aktéry s cílem zajistit soudržnost a úsilí o reformy;

CJ.

vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine provádí svou činnost v partnerství s Národní bezpečnostní radou a se zahraniční zpravodajskou službou Ukrajiny; vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine spolupracuje s ukrajinským soudním systémem prostřednictvím státních zástupců, aby byla zajištěna nezávislost a účinnost trestního stíhání; vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine proškoluje a vybavuje ukrajinské policejní síly prostřednictvím svých regionálních místních kanceláří a spolupráce se sousedními provinciemi; vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine soustřeďuje své iniciativy v oblasti policejního výcviku prostřednictvím poskytování strategického poradenství a „dialogu o bezpečnosti společenství“ a školí místní policii v klíčových oblastech;

CK.

vzhledem k tomu, že mise EUAM Ukraine spolupracuje s posouzením hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (SOCTA), které provádí Europol, při pomoci ukrajinským orgánům při budování kapacit a integrované správě hranic;

CL.

vzhledem k tomu, že činnost mise EUAM Ukraine na podporu reformy ukrajinské bezpečnostní služby (SSU) zůstává prioritou a mise musí svou podporu zaměřit na provádění reformy s cílem zajistit, aby ukrajinská bezpečnostní služba postupně ukončila vyšetřovací pravomoci před zahájením soudního řízení, demilitarizovala tuto službu, aby si s dalšími bezpečnostními agenturami jasně rozdělila pravomoci, vykonávala účinný dohled a aby se s demokratickým vývojem zmenšovala; vzhledem k tomu, že podle návrhu zákona č. 3196 – bude-li řádně proveden – se bude SSU zaměřovat na kontrarozvědnou činnost, boj proti hrozbám pro bezpečnost státu, boj proti terorismu, kybernetickou bezpečnost, ochranu národní státnosti a územní celistvosti a ochranu státního tajemství; vzhledem k tomu, že reformy nezbytné k zajištění demokratického rozvoje vyžadují, aby ukrajinská bezpečnostní služba podstoupila: jasné oddělení funkcí, vynětí z vyšetřování hospodářské a korupční trestné činnosti (s výjimkou výjimečných případů, kdy to povolil nejvyšší státní zástupce), politickou nezávislost, demilitarizaci a další optimalizaci, větší transparentnost a odpovědnost a větší zaměření na ochranu kritické infrastruktury;

CM.

vzhledem k tomu, že pomoc mise EUAM Ukraine při zřizování Úřadu pro hospodářskou bezpečnost (BES), který se zaměřuje na boj proti finanční trestné činnosti na Ukrajině, je klíčovým reformním krokem; vzhledem k tomu, že transparentní výběr personálu úřadu BES a rozpuštění státní finanční správy mají zásadní význam pro postupné snižování vlivu oligarchů na ukrajinské hospodářství; vzhledem k tomu, že úřad BES má zdědit vyšetřovací pravomoci před zahájením soudního řízení v oblasti hospodářské bezpečnosti po ukrajinské bezpečnostní službě a musí podporovat úsilí Ukrajiny odolávat tlaku donucovacích orgánů;

CN.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 zřídila mise EUAM Ukraine své čtvrté místní oddělení v Mariupolu s cílem podpořit provádění centrálně vedených reforem na regionální a místní úrovni, jako je školení a poradenství pro místní donucovací orgány, což odráží rostoucí úlohu mise EUAM Ukraine při posilování odolnosti Ukrajiny v celé zemi a přání Ukrajiny dosáhnout souladu s cíli SBOP; vzhledem k tomu, že místní oddělení v Mariupolu bylo evakuováno a následně zničeno v důsledku ruského vojenského útoku;

CO.

vzhledem k tomu, že v důsledku ruské invaze na Ukrajinu byl veškerý zahraniční personál nucen k bezpečné evakuaci ze země; vzhledem k tomu, že mise nadále udržuje kontakt s ukrajinskými protějšky a je připravena a čeká na další pokyny z ústředí EU;

CP.

vzhledem k tomu, že v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině byl veškerý personál členských států SBOP EUAM Ukraine Ukrajina evakuován;

CQ.

vzhledem k tomu, že mise EU pro pomoc na hranicích Moldavské republiky a Ukrajiny (EUBAM Moldova/Ukraine) je civilní misí, která byla zahájena v roce 2005; vzhledem k tomu, že tato mise má nevýkonný mandát k posílení kapacit pohraniční stráže, celních orgánů a donucovacích orgánů v oblasti správy hranic na Ukrajině a v Moldavské republice s ročním rozpočtem ve výši 12 milionů EUR, s více než 200 zaměstnanci a mandátem, který by měl být prodloužen v listopadu 2023;

CR.

vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine pomáhá Moldavské republice a Ukrajině plnit závazky vyplývající z prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) v rámci jejich dohod o přidružení s EU; vzhledem k tomu, že jejím úkolem je: boj proti celním podvodům, pašování drog, nelegální migraci a obchodování s lidmi; podpora usnadnění obchodu a integrované správy hranic a pomoc mírovému urovnání podněsterského konfliktu prostřednictvím procesu „5 + 2“;

CS.

vzhledem k tomu, že pašování tabáku, včetně padělaných výrobků, způsobuje státním rozpočtům Moldavské republiky, Ukrajiny a členských států ztráty v odhadované výši 10 miliard EUR ročně; vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine v letech 2020–2021 zmařila mnoho pašeráckých operací a zabavila velké množství munice, tabáku, alkoholu, ethanolu a heroinu;

CT.

vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine pomáhá pohraničním službám Moldavské republiky a Ukrajiny při vytváření obecných společných ukazatelů používaných pro identifikaci obětí obchodování s lidmi;

CU.

vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro boj proti drogám mise EUBAM Moldova/Ukraine usiluje o zapojení partnerských služeb mise do dalších protidrogových orgánů v regionu; vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine spolupracuje s řadou mezinárodních organizací včetně Europolu, agentury FRONTEX a organizace OBSE prostřednictvím své pracovní skupiny pro zbraně, společných operací ORION II a iniciativ „EU pro bezpečnost hranic“;

CV.

vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine soustavně prosazuje znovuotevření mezinárodních dopravních koridorů, které protínají Podněstří, a vytváří technická opatření k budování důvěry mezi Kišiněvem a Tiraspolem v otázkách dopravy, cel, veterinární a rostlinolékařské oblasti a vymáhání práva a zasazují se o tato opatření;

CW.

vzhledem k tomu, že mise EUBAM Moldova/Ukraine přispívá činností zaměřenou na budování důvěry a sledováním přítomnosti v podněsterské části moldavsko-ukrajinské hranice k mírovému urovnání konfliktu v Podněstří;

CX.

vzhledem k tomu, že Ruská federace udržuje v Podněstří tzv. mírovou misi čítající přibližně 500 vojáků a operační skupinu ruských jednotek (OGRT) čítající přibližně 1 500 vojáků, vykonává kontrolu nad separatistickými ozbrojenými skupinami v Podněstří a každoročně pořádá více než 100 společných vojenských cvičení s Podněstřím; vzhledem k tomu, že je znepokojen pokusy separatistů z Tiraspolu dosáhnout uznání nezávislosti Podněstří dne 4. března 2022;

CY.

vzhledem k tomu, že v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině je vážně ohrožena bezpečnost mise SBOP EUBAM Moldova, což může vést k její případné evakuaci ze země;

CZ.

vzhledem k tomu, že pozorovatelská mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) je civilní mise zahájená v roce 2008 v návaznosti na dohodu o šesti bodech zprostředkovanou EU, která ukončila válku mezi Gruzií a Ruskem; vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia během třinácti let své existence reprezentovala silný politický závazek EU vůči tomuto regionu tím, že přispívala k budování důvěry a normalizaci a zajišťovala stabilitu na místě mezi stranami zapojenými do konfliktu i v širším regionu;

DA.

vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia se v současné době účastní 325 členů, včetně více než 200 civilních pozorovatelů, a že má rozpočet 44,8 milionu EUR a její mandát by měl být v prosinci 2022 prodloužen;

DB.

vzhledem k tomu, že původní mandát z roku 2008 zůstává nezměněn, pokud jde o monitorování provádění dohody o příměří mezi Gruzií a Ruskem ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU a která požaduje: zákaz používání násilí, ukončení nepřátelských akcí, umožnění přístupu k humanitární pomoci, návrat gruzínských ozbrojených sil do jejich obvyklých prostor, stažení ruských ozbrojených sil do pozic před konfliktem a zahájení mezinárodní diskuse o bezpečnosti a stabilitě Jižní Osetie a Abcházie;

DC.

vzhledem k tomu, že Rusko nedodržuje dohodu o příměří mezi Gruzií a Ruskem ze dne 12. srpna 2008, kterou zprostředkovala EU, neboť v separatistických regionech Abcházie a Jižní Osetie udržuje ozbrojené síly, agenty Federální bezpečnostní služby (FSB) a příslušníky pohraniční stráže Ruské federace; vzhledem k tomu, že neumožňuje zřízení mezinárodních bezpečnostních mechanismů na místě a rovněž brání misi EUMM Georgia ve vstupu na území okupovaná Ruskem, což je zásadní překážka pro dosažení cílů mise; vzhledem k tomu, že mandát mise EUMM Georgia platí na celém území Gruzie; vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia není schopna zabránit budování hranic ze strany Ruska, kdy dochází k posunu správních hranic na gruzínské území, ani dalšímu rozšiřování územní okupace Gruzie;

DD.

vzhledem k tomu, že zřejmé porušování dohody o příměří ze dne 12. srpna 2008 zprostředkované Evropskou unií a příměří Ruskou federací pokračuje a často se setkává s omezenými reakcemi nebo výzvami k akci ze strany členských států, případně na ně členské státy nereagují vůbec, což může Ruskou federaci podněcovat k tomu, aby prováděla více takových akcí; vzhledem k tomu, že dochází k nezákonnému zatýkání přes správní hranice a k nezákonným činnostem v souvislosti s „vytyčováním hranic“;

DE.

vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia není vzhledem ke svému mandátu a zaměření na monitorovací činnosti, budování civilních kompetencí a skutečnost, že vede činnosti zaměřené na budování důvěry prostřednictvím malých grantů a cílených projektů mezi oběma stranami, typickou civilní misí; vzhledem k tomu, že její mandát umožňuje zaměřovat se na hybridní hrozby, lidská práva, menšiny a environmentální aspekty bezpečnosti; vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia zřídila poradní výbor pro hybridní válku a udržuje pravidelné kontakty se styčným úřadem NATO a týmem, který provádí rozsáhlý balíček opatření NATO-Gruzie;

DF.

vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia usnadňuje zasedání mechanismu prevence incidentů a reakce na ně v Ergneti a zajišťuje pravidelnost těchto zasedání, která se zabývají bezpečnostní situací na místě a jichž se účastní gruzínská vláda, separatistické regiony a Ruská federace; vzhledem k tomu, že podobný mechanismus v abchazském Gali je bohužel pozastaven;

DG.

vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia musí neustále rozšiřovat své analytické zaměření a schopnosti řešit přetrvávající hybridní hrozby, a proto potřebuje dostatečný rozpočet a zdroje;

DH.

vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia je terčem dezinformačních činností, zejména ze strany sdělovacích prostředků a sociálních sítí v okupovaných regionech podporovaných Ruskem, což ji nutí, aby využívala své vnitřní zdroje k zajištění nezbytné spolupráce a hledala způsoby, jak bojovat proti dezinformacím;

DI.

vzhledem k tomu, že mise EUMM Georgia spravuje „horkou linku“, což je mechanismus budování důvěry, který slouží jako významný komunikační kanál pro naléhavé incidenty na místě, mezi vládou Gruzie a faktickými orgány v Abcházii a Jižní Osetii, včetně příslušníků pohraniční stráže Ruské federace působících v obou regionech, který funguje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu; vzhledem k tomu, že tato horká linka byla v roce 2021 aktivována více než 2 100 krát; vzhledem k tomu, že EUMM Georgia podporuje formáty jednání a komunikační kanály tím, že se účastní ženevských mezinárodních jednání (GID) a spolupředsedá zasedáním mechanismu pro předcházení incidentům a reakci na ně (IPRM) v Ergneti;

DJ.

vzhledem k tomu, že dne 24. října 2019 poprvé za více než deset let překročili příslušníci pohraniční stráže FSB správní hranici, zadrželi pozorovatele EUMM Georgia a přinutili EU vyjednávat o jejich propuštění;

DK.

vzhledem k tomu, že úloha mise EUMM Georgia při řešení bezpečnostních a humanitárních potřeb místního obyvatelstva v oblastech zasažených konfliktem a usnadňování účinné výměny informací, například v souvislosti s lékařskými přechody nebo propuštěním osob a pozorovatelů mise EUMM Georgia zadržených na správních hranicích, jakož i při usnadňování osobních jednání na zasedáních mechanismu IPRM v Ergneti, významně zhodnocují důležitou roli, kterou mise EUMM Georgia hraje jak při přispívání k bezpečnosti a řešení konfliktů, tak při budování důvěry;

DL.

vzhledem k tomu, že Gruzie je jedním z největších přispěvatelů k misím SBOP v Africe v přepočtu na obyvatele;

DM.

vzhledem k tomu, že země Východního partnerství jsou i nadále velmi zranitelné vůči energetické nejistotě, zejména Moldavská republika a Ukrajina, které čelí opakovanému energetickému vydírání Ruskem;

DN.

vzhledem k tomu, že opatření EU ke zmírnění energetické nejistoty prostřednictvím diverzifikace zdrojů energie rovněž posílí bezpečnost a stabilitu ve východním regionu;

DO.

vzhledem k tomu, že Komise už přijala opatření ke snížení závislosti Evropy na jediném dodavateli prostřednictvím diverzifikace dodavatelů zemního plynu; vzhledem k tomu, že v reakci na dopady sankcí uvalených na Rusko a s cílem zastavit závislost na dovozu energie z Ruska vypracovala Komise nový plán, podle něhož má být do konce roku 2022 nahrazeno 100 miliard metrů krychlových dovozu plynu z Ruska navýšením dovozu zkapalněného zemního plynu a dovozu prostřednictvím plynovodu od jiných než ruských dodavatelů a větším objemem výroby a dovozu biometanu a vodíku z obnovitelných zdrojů; vzhledem k tomu, že cílem plánu je snížit využívání fosilních paliv v domácnostech, budovách, průmyslu a energetických systémech a posílit energetickou účinnost, zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie a elektrifikaci a řešit nedostatky v infrastruktuře;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.