—

s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU), a zejména na články 42 a 43 této smlouvy,

—

s ohledem na cíle Unie v oblasti uhlíkové neutrality do roku 2030 a 2050,

—

s ohledem na plán pro změnu klimatu a obranu ze dne 9. listopadu 2020,

—

s ohledem na koncepci integrovaného přístupu ke změně klimatu a klimatické bezpečnosti ze dne 5. října 2021;

—

s ohledem na koncepci ochrany životního prostředí a energetickou optimalizaci EU pro vojenské operace a mise vedené EU,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond (1), zejména na 60. bod odůvodnění tohoto nařízení, ve kterém se stanoví 30 % příspěvek na klima, a na 61. bod odůvodnění, ve kterém se stanoví příspěvek ve výši 7,5 % a 10 % ročních výdajů do roku 2027 na boj proti úbytku biologické rozmanitosti,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (2) („nařízení o Nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci“), zejména pak na 49. bod odůvodnění, ve kterém se uvádí 30 % příspěvek na klima,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 s názvem „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301),

—

s ohledem na akční plán NATO pro změnu klimatu a bezpečnost,

—

s ohledem na strategický dokument ESVČ z června 2016 „Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“ a na navazující zprávy,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 22. ledna 2018 o integrovaném přístupu k vnějším konfliktům a krizím,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2018 o ženách, míru a bezpečnosti,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 20. ledna 2020 o diplomatické činnosti v oblasti klimatu,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. ledna 2021 o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a energetiky – realizace vnějšího rozměru Zelené dohody pro Evropu,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2020 a ze dne 10. května 2021 o bezpečnosti a obraně,

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2017 nazvané „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

—

s ohledem na výroční zprávu Komise o činnosti v roce 2020 – obranný průmysl a vesmír,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082),

—

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na výzkumnou zprávu Rady bezpečnosti Organizace spojených národů ze dne 21. června 2021 o změně klimatu,

—

s ohledem na rozhodnutí čelných představitelů NATO v červnu 2021 o klimatu a bezpečnosti,

—

s ohledem na zprávu o světovém klimatu a bezpečnosti Mezinárodní vojenské rady o klimatu a bezpečnosti z června 2021,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu projektu BIOSEC z roku 2021 s názvem „Biologická rozmanitost a bezpečnost“, již v období 2016–2020 financovala Evropská rada pro výzkum (ERC),

—

s ohledem na projekt ADELPHI s názvem „Jak přestát riziko: hodnocení rizika spojeného s klimatem a bezpečností a prognóz“,

—

s ohledem na projekty spolufinancované EU, jako je „FREXUS: zlepšování bezpečnostní a klimatické odolnosti v křehkém kontextu prostřednictvím provázanosti vody-energetiky-potravinářství s bezpečností“ v regionu Sahelu,

—

s ohledem na dokumenty OSN o bezpečnosti osob a odpovědnosti za ochranu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o spolupráci mezi EU a NATO v rámci transatlantických vztahů (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2018 o diplomacii v oblasti klimatu (4),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0084/2022),

A.

vzhledem k tomu, že ruská agresivní válka proti Ukrajině bezprecedentním způsobem zpochybňuje evropský bezpečnostní řád a vyvíjí tlak na všechna odvětví Unie a jejích členských států, aby se staly silnějšími, odolnějšími a nezávislejšími, zejména v oblasti obrany, bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti a kritické infrastruktury, ale také v oblasti energetiky, včetně energetické účinnosti;

B.

vzhledem k tomu, že faktory životního prostředí mohou ovlivnit lidskou a státní bezpečnost různými přímými a nepřímými způsoby;

C.

vzhledem k tomu, že změna klimatu a klimatické dopady, včetně zhoršování stavu životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti, odlesňování, desertifikace, extrémních metereologických jevů podporujících vznik konfliktů a krizí, nedostatku vody a potravin, znečištění ovzduší a přírodních katastrof, již nyní ohrožují místní, regionální a mezinárodní bezpečnost, stabilitu a mír; vzhledem k tomu, že změna klimatu, která je již viditelná a má podle prognóz ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zrychlit, se stala stále dominantnějším multiplikátorem rizik, neboť může vyhrocovat určité již existující faktory krizí (jako je nárůst ekonomických nerovností nebo silný politický útlak) a je třeba na ni nahlížet spolu s hybridními a kybernetickými hrozbami jako na novou bezpečnostní výzvu, která vyžaduje odpovídající zdroje;

D.

vzhledem k tomu, že vazby mezi změnou klimatu a konflikty mohou být složité a konkrétní dopady změny klimatu na konflikty jsou většinou specifické pro daný kontext; vzhledem k tomu, že je třeba podporovat systematičtější a rozsáhlejší výměnu a vzájemné obohacování mezi vědeckými komunitami, které pracují na propojení mezi ochranou klimatu a bezpečností;

E.

vzhledem k tomu, že změna klimatu zůstává ústředním bodem programu pro mír a bezpečnost jakožto největšího „multiplikátoru hrozeb“, který zhoršuje stávající sociální, hospodářská a environmentální rizika, která mohou podnítit nepokoje a potenciálně vést k násilným konfliktům; vzhledem k tomu, že změny životního prostředí a klimatu a jejich důsledky ve spojení s dalšími faktory zhoršují již existující zranitelnost, napětí a rizika, a ne vždy jsou samy o sobě spouštěčem nebo přímou příčinou ozbrojených mezistátních nebo mezinárodních konfliktů; vzhledem k tomu, že změna klimatu může mít různé dopady na bezpečnost lidí v závislosti na jejich pohlaví, socioekonomickém postavení, věku, sexuální orientaci, etnickém původu, náboženském vyznání (nebo jeho absenci), zdravotním postižení nebo nepostižení atd.; vzhledem k tomu, že zejména marginalizované skupiny jsou často neúměrně negativně ovlivněny změnou klimatu; vzhledem k tomu, že bezpečnostní rizika související se změnou klimatu postihují zejména ekonomicky znevýhodněné obyvatelstvo a mají sociálně-ekonomické dopady; vzhledem k tomu, že změna klimatu má negativní dopady na kulturní a přírodní dědictví postižených oblastí;

F.

vzhledem k tomu, že klimatická krize ovlivňuje lidskou i státní bezpečnost; vzhledem k tomu, že změna klimatu různými způsoby interaguje s politickou, etnickou a socioekonomickou dynamikou a je bezprostřední hnací silou konfliktu, protože zvyšuje rizika katastrof a vyvíjí další tlak na ekosystémy, a tudíž ohrožuje obživu lidí, zásobování vodou a potravinami a kritickou infrastrukturu mimo jiné tím, že vede ke změně ve využití půdy a zhoršování stavu životního prostředí;

G.

vzhledem k tomu, že stoupající hladina moří již způsobila záplavy a zasolování, což představuje významné bezpečnostní riziko a existenční riziko pro nízko položené pobřežní oblasti a ostrovy; vzhledem k tomu, že podle aktualizované zprávy Světové banky z roku 2021 „Roundswell report“ by změna klimatu mohla do roku 2050 donutit 216 milionů lidí k tomu, aby se v rámci svých zemí přestěhovali; vzhledem k tomu, že zpráva rovněž uvádí, že bezprostřední a konkrétní opatření mohou výrazně snížit rozsah klimatické migrace; vzhledem k tomu, že nedostatek vody má mnohostranný dopad na bezpečnost lidí a sociálně-politickou stabilitu; vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu budou ovlivněny dodávky vody, zejména v rozvojových zemích, zatímco celosvětová poptávka po vodě poroste; vzhledem k tomu, že změna klimatu zvyšuje riziko sucha a záplav; vzhledem k tomu, že dopad změny klimatu na ceny potravin ohrožuje živobytí a vede k vysídlení, nemocem a hladomoru, což vede k nebývalé migraci;

H.

vzhledem k tomu, že v oblasti Sahelu vedly dopady měnících se klimatických podmínek na dostupnost přírodních zdrojů spolu s faktory, jako je růst počtu obyvatel, slabá správa a problémy s vlastnictvím půdy, ke zvýšené konkurenci v oblasti vzácných přírodních zdrojů, zejména pokud jde o úrodnou půdu a vodu, což vedlo k napětí a konfliktům mezi komunitami a skupinami obyvatel usilujících o zajištění živobytí;

I.

vzhledem k tomu, že změna klimatu je jedním z faktorů, které formují strategické prostředí, neboť umocňuje rizika a vytváří omezení; vzhledem k tomu, že klimatická krize má dopad na mezinárodní systém, v němž může zhoršit geopolitické napětí a změnit rovnováhu mezi hlavními mocnostmi; vzhledem k tomu, že problémy spojené se změnou klimatu zneužívají nepřátelské subjekty s cílem zvýšit svůj vliv nebo podpořit nepřátelské akce; vzhledem k tomu, že tání polárních ledovcového pokryvu zvyšuje geopolitické napětí, zejména v okolí severního pólu;

J.

vzhledem k tomu, že ozbrojené síly USA přišly o více vojenské techniky a infrastruktury z důvodu přírodních katastrof než kvůli ozbrojeným konfliktům v Afghánistánu a Iráku dohromady; vzhledem k tomu, že Bidenova vláda vyvinula pozitivní úsilí v boji proti změně klimatu, mimo jiné tím, že znovu přistoupila k Pařížské dohodě a začlenila změnu klimatu do svých prozatímních národních bezpečnostních strategických pokynů;

K.

vzhledem k tomu, že ozbrojené síly patří k subjektům, které na celém světě spotřebovávají nejvíce fosilních paliv;

L.

vzhledem k tomu, že domácí produkce ropy a zemního plynu v Unii neustále klesá; vhledem k tomu, že Unie je vysoce a stále více závislá na energii, přičemž všechny její členské státy jsou čistými dovozci energie z omezeného počtu třetích zemí a míra energetické závislosti se v období 2000-2019 zvýšila z 56 % na 61 %; vzhledem k tomu, že podle nedávné studie byla uhlíková stopa vojenského sektoru v roce 2019 v členských státech, včetně vnitrostátních ozbrojených sil i odvětví vojenských technologií se sídlem v EU, odhadnuta na přibližně 24,8 milionu tun ekvivalentu CO2; vzhledem k tomu, že transformace energetiky i vyspělé zbraňové systémy vyžadují přístup ke kritickým surovinám, jejichž dodavatelské řetězce vytvářejí nová slabá místa, pokud je ovládá omezený počet třetích zemí, i pro specializované MSP v evropském obranném prostoru, pokud je ovládá omezený počet třetích krajín;

M.

vzhledem k tomu, že podle Evropské obranné agentury (EDA) představovaly pohonné hmoty 52 % spotřeby energie 22 členských států, které poskytly údaje za roky 2016 a 2017 (země představují 96,9 % celkových výdajů členských států Evropské obranné agentury na obranu); vzhledem k tomu, že podle téhož průzkumu agentury EDA představuje vojenská infrastruktura a budovy dalšího velkého odběratele energie, přičemž jen samotné vytápění v průměru tvořilo v roce 2017 32 % spotřeby energie ozbrojených sil členských států a 75 % této energie se získává z ropy a zemního plynu;

N.

vzhledem k tomu, že kvůli ruské agresivní válce proti Ukrajině chtějí Unie a její členské státy ukončit dovoz fosilních paliv z Ruska; vzhledem k tomu, že v důsledku ruského útoku na evropský bezpečnostní řád musí být evropské ozbrojené síly rovněž více nezávislé na dovozu fosilních paliv a zároveň je třeba zvýšit jejich vojenskou sílu a účinnost misí;

O.

vzhledem k tomu, že některé členské státy EU využívají své rozsáhlé vojenské oblasti k ochraně biologické rozmanitosti, například tím, že brání vrtulníkovým letům nad oblastmi hnízdišť;

P.

vzhledem k tomu, že trestná činnost proti životnímu prostředí je velmi častou trestnou činností na světě a představuje závažný bezpečnostní problém; vyzývá k užší spolupráci v této otázce mezi EU a partnerskými zeměmi, a to podporou států, které rozvíjejí své schopnosti bojovat proti trestné činnosti proti životnímu prostředí;

Q.

vzhledem k tomu, že trestná činnost proti životnímu prostředí se stala čtvrtým největším odvětvím trestné činnosti vytvářející výnosy na světě, přičemž roste třikrát rychleji než světová ekonomika; vk tomu, že zpráva INTERPOLU a UN z roku 2016 odhaduje, že výnosy z trestné činnosti proti životnímu prostředí dosahují až 258 miliard USD ročně, včetně nezákonného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, trestných činů v oblasti lesnictví a rybolovu, nezákonného obchodování s odpady a nezákonné těžby;

R.

vzhledem k tomu, že podle zprávy INTERPOLU, střediska RHIPTO a globální iniciativy proti nadnárodní organizované trestné činnosti za rok 2018 je trestná činnost proti životnímu prostředí největší finanční hybnou silou konfliktů a největším zdrojem příjmů pro nestátní ozbrojené skupiny a teroristické organizace a jakožto zdroj příjmů tato trestná činnost předběhla tradiční nezákonné činnostmi, jako je únos za účelem výkupného a obchodování s drogami;

S.

vzhledem k tomu, že odvětví dopravy není uvedeno v Pařížské dohodě z roku 2015 a je na vnitrostátních vládách, aby rozhodly, zda zařadí úsilí o zmírnění změny klimatu v odvětví obrany do vnitrostátních závazků týkajících se Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC); vzhledem k tomu, že aby bylo možné dosáhnout cílů Unie v oblasti uhlíkové neutrality a zachovat provozní účinnost, musí ke snižování emisí a zároveň k přizpůsobení se změně klimatu přispívat všechna odvětví; vzhledem k tomu, že Francie v září 2020 představila svou novou obrannou energetickou strategii obsahující 34 doporučení, jak snížit a optimalizovat spotřebu energie svých ozbrojených sil a posílit svou energetickou bezpečnost;

T.

vzhledem k tomu, že i malý jaderný konflikt by měl dramatické humanitární důsledky a měl by velmi negativní dopad na klima a vyvolal by hladomor a zkracování vegetačního období o několik let;

U.

vzhledem k tomu, že bezpečnost musí být ústředním bodem uvažování v oblasti životního prostředí, aby bylo možné nalézt realistická, trvalá a účinná řešení v oblasti udržitelného rozvoje v zájmu bezpečnosti lidí a globální stability; vzhledem k tomu, že v důsledku toho musí vnější činnost Unie stále více zohledňovat změnu klimatu a životní prostředí jako významné bezpečnostní riziko a odpovídajícím způsobem přizpůsobit strategie a koncepce, postupy, civilní a vojenský hardware a infrastrukturu, rozvoj schopností včetně odborné přípravy a případně svůj institucionální rámec a mechanismy odpovědnosti; vzhledem k tomu, že bezpečnostní a obranná politika Unie a její nástroje by měly přímo přispívat k prevenci a omezování negativních dopadů klimatické krize na bezpečnost; vzhledem k tomu, že plný soubor nástrojů v oblasti správy věcí veřejných a budování míru musí řešit souvislost mezi klimatem a bezpečností;

V.

vzhledem k tomu, že kvůli dopadům změny klimatu a dopadů v oblasti klimatu, v oblasti bezpečnosti je třeba přistupovat k opatřením v oblasti klimatické bezpečnosti, tj. předvídání dopadů změny klimatu na strategické prostředí a vojenské mise a přizpůsobení se těmto dopadům, a jejich financování tak, aby přispívala k obraně a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že cílem NDICI je vynaložit 30 % ze svého sedmiletého rozpočtu ve výši 80 miliard EUR na podporu opatření v oblasti klimatu a 7,5 až 10 % ročně na cíle v oblasti ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.