Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52022IP0072

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu – výroční zpráva za rok 2020 (2021/2039(INI))

Úř. věst. C 347, 9.9.2022, p. 139–149 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 347, 9.9.2022, p. 128–138 (GA)

9.9.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 347/139

P9_TA(2022)0072

Genderový mainstreaming v Evropském parlamentu – výroční zpráva za rok 2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu – výroční zpráva za rok 2020 (2021/2039(INI))

(2022/C 347/11)

Evropský parlament,

—

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a články 8, 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), která vstoupila v platnost dne 1. srpna 2014,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426 – horizontální směrnice proti diskriminaci) předložený Komisí dne 2. července 2008,

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (COM(2012)0614 – směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech), který Komise předložila dne 14. listopadu 2012,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (1) (směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) z roku 2021 nazvanou „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy – zvláštní zpráva EÚD č. 10/2021“;

—

s ohledem na zprávu evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 17. prosince 2018 o důstojnosti na pracovišti v orgánech a agenturách EU,

—

s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) z roku 2021 nazvanou „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Evropském parlamentu: aktuální situace“,

—

s ohledem na studii z roku 2021, kterou zadala tematická sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti na žádost Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) s názvem „Rovnost žen a mužů: ekonomická hodnota péče z hlediska použitelných fondů EU“,

—

s ohledem na brožuru „Ženy v Evropském parlamentu“ z roku 2021,

—

s ohledem na seminář ze dne 16. března 2021 s názvem „Uplatňování genderového mainstreamingu v balíčku opatření EU na podporu oživení“, který se konal na žádost výboru FEMM,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů a delegací (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích EU a při upevňování míru a budování státu (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (11),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o bilanci evropských voleb (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení (14),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0021/2022),

A.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních zásad EU; vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je celosvětově uznávanou strategií, která má zajistit, aby bylo genderové hledisko zohledňováno při navrhování, provádění a hodnocení všech politik, programů a opatření s cílem prosazovat rovnost žen a mužů a bojovat proti diskriminaci; vzhledem k tomu, že otázky rovnosti žen a mužů se vyskytují všude, a to i v oblastech, které nebyly předmětem pozornosti, jako je zdanění, obchod a ekologická transformace; vzhledem k tomu, že rovnosti žen a mužů musí být dosaženo využitím průřezového přístupu, který integruje všechny oblasti činnosti v rámci Parlamentu;

B.

vzhledem k tomu, že navzdory pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v některých oblastech jsou ženy stále vystaveny diskriminaci na základě pohlaví ve veřejné i soukromé sféře a že stále zbývá mnoho prostoru pro zlepšení, mimo jiné pokud jde o roztříštěné uplatňování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky a orgánů na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

C.

vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví se často prolíná s jinými druhy diskriminace na základě jiných důvodů, což vede k vícenásobným a umocňujícím formám diskriminace specifických skupin, které působí současně a vzájemně se ovlivňují, takže jsou neoddělitelné;

D.

vzhledem k tomu, že opatření zaměřená na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zahrnují mimo jiné kvóty, opatření týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, politiky boje proti obtěžování, náborové postupy zohledňující gender, posouzení dopadů na rovnost žen a mužů, genderové ukazatele, genderové rozpočtování a hodnocení zohledňující rovnost žen a mužů s cílem přijmout právní předpisy zohledňující rovnost žen a mužů a osvojit si používání genderově neutrálního jazyka a komunikaci zohledňující rovnost žen a mužů;

E.

vzhledem k tomu, že OECD definuje genderovou vyváženost jako „spravedlivé rozdělení životních příležitostí a zdrojů mezi ženy a muže a/nebo rovné zastoupení žen a mužů“;

F.

vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) definuje horizontální segregaci jako „koncentraci žen a mužů v rozdílných odvětvích a povoláních“;

G.

vzhledem k tomu, že pokrok při řešení otázky sexuálního obtěžování a sexuálního násilí není ani po čtyřech letech působení hnutí #MeToo dostatečný a že je třeba stále vykonat mnoho práce, a to jak v rámci orgánů EU, tak i mimo ně; vzhledem k tomu, že výzkumy ukazují, že obtěžování je rozšířenější, než se běžně předpokládá, a velmi často nebývá oznámeno;

H.

vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů musí být rovněž uplatňováno v rozpočtovém procesu; vzhledem k tomu, že sestavování rozpočtu zohledňující rovnost žen a mužů nespočívá pouze ve financování iniciativ výslovně zaměřených na rovnost žen a mužů, ale tak v pochopení dopadu rozpočtových a politických rozhodnutí na rovnost žen a mužů a v odpovídající úpravě veřejných výdajů a příjmů; vzhledem k tomu, že rozpočtové zdroje a poskytování služeb by měly být přidělovány na základě určení potřeb vycházejícího z dat, včetně kvalitativních údajů o dopadech na rovnost žen a mužů;

I.

vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr poukázal na to, že rozpočtový cyklus EU dostatečně nezohledňuje rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr doporučil Komisi, aby posoudila, zda se plány členských států na podporu oživení a odolnosti zabývají rovností žen a mužů, a podala o tom zprávu;

J.

vzhledem k tomu, že všechny orgány EU se řídí Smlouvami a strategií EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025; vzhledem k tomu, že Parlament by měl být pro ostatní parlamentní orgány příkladem při prosazování rovnosti žen a mužů a měl by se poučit z osvědčených postupů jiných parlamentních orgánů při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do svých struktur a procesů a zohledňovat dobré příklady uplatňování genderového hlediska ve veřejném a soukromém sektoru a v občanské společnosti; vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů dosud není do postupů a pravidel Parlamentu plně integrováno (15); vzhledem k tomu, že na slyšeních pořádaných většinou parlamentních výborů od začátku stávajícího volebního období do listopadu 2020 tvořily ženy méně než 50 % přítomných; vzhledem k tomu, že mimo jiné v případě Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Petičního výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci byl tento podíl nižší než 25 %;

K.

vzhledem k tomu, že rovnováha mezi pracovním a soukromým životem v Parlamentu byla značně ovlivněna pandemií COVID-19 a usnadňována díky digitálním nástrojům, přičemž tato situace často vedla k delší pracovní době pro poslance i zaměstnance; vzhledem k tomu, že práce z domova není náhradou péče o děti; vzhledem k tomu, že Parlament jako zaměstnavatel a orgán, který funguje jako vzor pro společnost jako celek, může mít prospěch z motivované pracovní síly a zdravého pracovního prostředí a že zaměstnanci by měli mít přístup k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem po celou dobu své kariéry;

Obecné poznámky

1.

 znovu potvrzuje svůj pevný závazek k rovnosti žen a mužů a podporuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jako jeden ze svých oficiálních politických přístupů k zajištění rovnosti žen a mužů; vyjadřuje politování nad roztříštěným uplatňováním genderového mainstreamingu ve všech oblastech politiky a orgánech na úrovni EU; zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů je společným úkolem, který vyžaduje aktivitu všech orgánů EU, členských států a agentur v partnerství s občanskou společností, ženskými organizacemi, sociálními partnery a soukromým sektorem;

2.

 zdůrazňuje, že ženy představují polovinu populace, a jsou proto ve své rozmanitosti vystaveny prolínajícím se formám diskriminace; zdůrazňuje, že opatření k zajištění rovnosti žen a mužů musí zahrnovat průřezový přístup s cílem nikoho neopomíjet a odstranit všechny formy diskriminace, včetně prolínajících se forem; zdůrazňuje, že je rovněž třeba vytvořit participativní procesy, do nichž budou zapojeny všechny příslušné subjekty a které budou kombinovat přístupy shora dolů a zdola nahoru;

3.

 vítá rostoucí počet žen zapojených do politiky, zdůrazňuje však, že jejich zastoupení zdaleka není rovnocenné a že veřejně činné ženy, jako jsou političky a aktivistky, jsou často terčem obtěžování, jehož cílem je odradit tyto ženy od jejich účasti na veřejném životě a v rozhodovacích oblastech; zdůrazňuje, že bez účasti žen v rozhodovacích procesech nelze navrhnout žádné feministické právní předpisy nebo politiky, jejichž cílem je dosáhnout rovnosti žen a mužů ve všech oblastech; připomíná, že je důležité mít pracovní prostředí zohledňující genderová hlediska, aby se zlepšilo zastoupení žen na všech úrovních Parlamentu, včetně politických skupin a kanceláří poslanců EP;

4.

 všímá si, že kromě informací o počtu žen na různých pozicích nejsou k dispozici kvantitativní ani kvalitativní údaje o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v orgánech EU; vyzývá proto k sestavování komplexních genderových statistik a zavazuje se k vytvoření kvalitativních ukazatelů rovnosti žen a mužů s cílem shromáždit další údaje rozčleněné podle pohlaví, aby bylo možné pokračovat ve zlepšování rovnosti žen a mužů;

5.

 vítá soubor nástrojů institutu EIGE pro „parlamenty zohledňující rovnost žen a mužů“, který se zaměřuje na pět klíčových oblastí, jimiž je třeba se zabývat: rovné příležitosti ke vstupu do parlamentu, rovné příležitosti k ovlivňování pracovních postupů parlamentu, dostatečný prostor v parlamentním programu vyhrazený zájmům a problémům žen, tvorba právních předpisů zohledňujících rovnost žen a mužů a naplňování symbolické funkce parlamentu;

6.

 vítá skutečnost, že všechny parlamentní výbory přijaly akční plány pro rovnost žen a mužů; konstatuje však, že tyto plány nejsou dostatečně monitorovány a prováděny; vyzývá proto výbory, aby monitorovaly své akční plány pro rovnost žen a mužů s cílem měřit pokrok a zajistit jejich provádění; zdůrazňuje, že síť Parlamentu pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je odpovědná za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do fungování a práce výborů a delegací;

7.

 vítá nové ustanovení jednacího řádu Parlamentu přijaté v roce 2019, které stanoví povinnost přijmout akční plán pro rovnost žen a mužů, jehož cílem je začlenit genderové hledisko do všech činností Parlamentu, a to na všech úrovních a ve všech fázích; vítá přijetí akčního plánu pro rovnost žen a mužů v červenci 2020 a harmonogramu jeho provádění v dubnu 2021; žádá, aby byly vypracovány zprávy, které budou pravidelně sledovat pokrok dosažený při provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že akční plán pro rovnost žen a mužů a harmonogram jeho provádění nejsou veřejně dostupné a že většina obsažených opatření je formulována jako zásady bez jasných cílů a povinností, což svědčí o nedostatečné politické angažovanosti, pokud jde o jejich provedení;

8.

 vyzývá k ještě silnější strukturované spolupráci mezi všemi orgány EU při uplatňování začleňování genderového mainstreamingu s cílem lépe dosáhnout rovnosti žen a mužů; domnívá se, že Parlament a politické skupiny by měly spojit síly s cílem zlepšit rovnost žen a mužů a bojovat proti antifeministickým a antigenderovým hnutím, která jsou zároveň vždy také protidemokratická, a to jak v Evropě, tak na celém světě;

Příležitosti ke vstupu do Parlamentu

9.

 konstatuje, že podíl poslankyň se od konce minulého volebního období mírně snížil z přibližně 39,6 % na 39,1 %; vítá nicméně vedoucí úlohu Parlamentu v této oblasti, včetně jeho pokroku v politickém zastoupení žen, které je vyšší než průměr ve vnitrostátních parlamentech členských států, jenž činí 30,4 % a je výrazně vyšší než celosvětový průměr, který u vnitrostátních parlamentů činí 25,2 %; vítá skutečnost, že některé členské státy a politické strany zavedly pravidla pro zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů na svých volebních listinách, a trvá na tom, že při nadcházející revizi volebního práva EU (16) je třeba zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů prostřednictvím kandidátních listin, v nichž se pravidelně střídají kandidáti a kandidátky, nebo jiných rovnocenných metod, aby tak kandidující ženy a muži měli stejnou šanci na zvolení;

10.

 vybízí členské státy, aby při přípravě revizí svých volebních zákonů zohlednily potřebu parlamentů podporujících rovnost žen a mužů; dále vybízí vnitrostátní politické strany, aby zavedly kvóty při rozhodování o volebních kandidátech, a to i v případě, že to právo nestanoví; vyzývá k tomu, aby byly za tímto účelem s politickými stranami sdíleny podpůrné mechanismy a osvědčené postupy; zdůrazňuje, že má-li být zajištěna účast kandidátek, musí vnitřní stranická organizace a postupy zohledňovat rovnost žen a mužů tím, že zahrnou opatření přímo řešící otázky rovnosti žen a mužů v rámci stranických pravidel, jako je stanovení genderových kvót pro rozhodovací posty a zajištění dobře fungujících fór pro lobbování, prosazování zájmů a diskusi, včetně ženských křídel a výborů;

11.

 vyjadřuje politování nad tím, že v Parlamentu chybí náborové postupy zohledňující rovnost žen a mužů, a žádá, aby útvary a politické skupiny Parlamentu tyto postupy zlepšily s cílem zabránit diskriminaci a zvýšit přítomnost žen v oblastech, kde jsou nedostatečně zastoupeny, a to jak ve správě, tak v politických skupinách; požaduje přijetí konkrétních opatření k odstranění nedostatečného zastoupení žen;

Příležitosti ovlivnit pracovní postupy Parlamentu

12.

 vítá plně vyvážené zastoupení žen a mužů v předsednictvu Parlamentu, kde je ze 14 místopředsedů 8 žen a dvě kvestorky při celkovém počtu 5 kvestorů; konstatuje však, že pouze 3 ze sedmi politických skupin Parlamentu mají ženy jako předsedkyně nebo spolupředsedkyně, 8 z 25 výborů v současné době předsedají ženy a 15 ze 43 předsedů delegací jsou ženy; vyzývá ke zlepšení vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedení výborů, delegací a politických skupin; vítá změnu čl. 213 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu, která vyžaduje, aby předsednictvo každého výboru bylo genderově vyvážené; vyjadřuje však politování nad tím, že tato změna vstoupí v platnost až při zahájení prvního dílčího zasedání následujícího po příštích volbách do Parlamentu, které se mají konat v roce 2024;

13.

 vyzývá k zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů na všech úrovních činnosti pléna, výborů a delegací, a to i při jmenování koordinátorů, zpravodajů a stínových zpravodajů a při přidělování řečnické doby;

14.

 požaduje, aby byla zavedena opatření k řešení horizontální segregace s cílem zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů v různých výborech a ukončit koncentraci portfolií podle pohlaví, v důsledku čehož jsou oblasti s vyšším podílem žen méně oceňovány;

15.

 vyzývá politické skupiny a jejich sekretariáty, aby zavedly vnitřní pravidla a další příslušná opatření, jako jsou kodexy chování a nástroje pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, školení a monitorování s cílem zajistit rovnost žen a mužů při jejich vnitřním fungování, zejména pokud jde o jmenování a rozdělení úloh a povinností; vyzývá k tomu, aby byly politickým skupinám zpřístupněny pokyny a poradenství týkající se osvědčených postupů, včetně školení pro zaměstnance a poslance o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, aby tak jejich členové mohli lépe pochopit a uplatňovat koncepci začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do svého vnitřního fungování;

16.

 vyzývá příslušná generální ředitelství, aby zajistila, že výběr autorů studií bude vyvážený z hlediska pohlaví;

17.

 konstatuje, že navzdory veškerému pokroku a úsilí nebylo dosud dosaženo rovnosti žen a mužů na všech úrovních řízení správy Parlamentu; vítá skutečnost, že na úrovni ředitelů bylo dosaženo rovnosti, vyjadřuje však politování nad tím, že ženy představují pouze 23,1 % generálních ředitelů a 39,3 % vedoucích oddělení; oceňuje v tomto ohledu cíl správy Parlamentu, aby do roku 2024 ženy zastávaly 50 % středních a vyšších vedoucích pozic a 40 % nejvyšších manažerských pozic ve správě; vyzývá k tomu, aby při přijímání do zaměstnání byly upřednostňovány ženy, pokud jsou nedostatečně zastoupeny a příslušné zásluhy uchazečů jsou stejné; zdůrazňuje, že je třeba budovat a posilovat odborné znalosti v oblasti rovnosti žen a mužů na úrovni vedení; vyzývá k provádění mentorských programů;

18.

 požaduje sběr údajů o vertikálním a horizontálním zastoupení zaměstnanců politických skupin a anonymizovaných údajů o rozdílech v odměňování asistentů poslanců, zaměstnanců skupin a administrativních pracovníků s cílem zajistit transparentnost odměňování;

19.

 požaduje, aby byly pravidelně shromažďovány údaje o podílu zaměstnanců Parlamentu, kteří pracují na částečný úvazek, rozčleněné podle pohlaví; vyzývá k přijetí opatření na základě stávajících údajů (17) s cílem řešit významnou nerovnováhu a posoudit, jak může Parlament poskytnout dodatečnou podporu v případě, že si zaměstnanci přejí vrátit k práci na plný úvazek;

20.

 zdůrazňuje, že obtěžování na pracovišti představuje závažný útok na psychické i fyzické zdraví člověka a může způsobit, že dotčená osoba se necítí v práci bezpečně a v některých případech není ani schopna svou práci vykonávat; konstatuje, že u žen je mnohem větší pravděpodobnost než u mužů, že budou vystaveny sexuálnímu obtěžování; domnívá se, že navzdory veškerému dosavadnímu úsilí o zajištění politiky nulového obtěžování se v Parlamentu případy sexuálního obtěžování stále vyskytují a že úsilí o předcházení sexuálnímu obtěžování by mělo být zvýšeno; znovu proto vyzývá k provedení následujících opatření s cílem zlepšit politiky boje proti obtěžování:

a)

zveřejnit externí posouzení provedené v poradním výboru zabývajícím se stížnostmi na obtěžování týkajícími se poslanců;

b)

provést prostřednictvím externích a transparentně vybraných auditorů nezávislé hodnocení stávajícího parlamentního výboru pro boj proti obtěžování, který se zabývá stížnostmi na sexuální obtěžování mezi zaměstnanci, pokud jde o jeho účinnost, a v případě potřeby navrhnout veškeré potřebné změny, a to co nejdříve a ještě před koncem tohoto volebního období, aby byla zajištěna nezávislost na politickém vlivu a vyvážené zastoupení žen a mužů a zabránilo se střetům zájmů ve stávajících strukturách;

c)

zajistit komplexnější a ucelenější analýzu stížností a opravných prostředků a změnit složení poradního výboru a výboru pro boj proti obtěžování s cílem zajistit, aby řádnými členy s plným hlasovacím právem byli nezávislí odborníci s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti řešení problematiky obtěžování na pracovišti, včetně lékařů, terapeutů a právních odborníků;

d)

zavést povinné školení zaměřené na boj proti obtěžování pro všechny poslance a zajistit, aby bylo snadno dostupné, mimo jiné zpřístupněním školení ve všech úředních jazycích nebo tlumočením a zaměřením se na informační činnosti v jednotlivých delegacích a politických skupinách;

e)

zavést povinné školení o politice Parlamentu v oblasti nulového obtěžování pro všechny osoby pravidelně pracující v prostorách Parlamentu, které jim poskytne nástroje k rozpoznání a oznamování všech forem obtěžování, včetně sexuálního obtěžování, a rovněž individualizované informace o dostupných podpůrných strukturách, díky čemuž se zlepší povědomí o těchto strukturách a jejich dostupnost;

21.

 zavazuje se, že poslancům, zaměstnancům skupin, akreditovaným parlamentním asistentům a administrativním pracovníkům zaručí dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, například přijetím pracovní doby, která bude k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem přispívat, a spoluprací s Komisí a Radou s cílem nalézt společné řešení pro schůze všech tří orgánů; požaduje revizi opatření týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem s cílem zlepšit a posílit stávající rámec a zároveň zohlednit mimo jiné dopady práce z domova po pandemii COVID-19 a vyvážit pružné uspořádání pracovní doby s požadavky dobře fungujícího a silného Parlamentu;

22.

 vyzývá k prodloužení nepřenosné mateřské a otcovské dovolené pro zaměstnance Parlamentu po narození dítěte nebo převzetí péče o dítě, a to na období o celkové délce šesti měsíců pro každého rodiče, které bude čerpáno během prvního roku; zdůrazňuje, že čerpat šest měsíců rodičovské dovolené by mělo být možné během prvních tří let života dítěte; vyjadřuje politování nad tím, že zaměstnanci orgánů EU dostávají při čerpání rodičovské dovolené pouze pevně stanovený příspěvek, a nikoli 100 % svého platu, což výrazně odrazuje od využívání této dovolené; žádá, aby byla při čerpání rodičovské dovolené pobírána plná výše odměny; vítá příspěvky, které jsou k dispozici rodinám zaměstnanců Parlamentu;

23.

 požaduje zejména, aby byla prostřednictvím změny statutu poslanců Evropského parlamentu uznána mateřská, otcovská a rodičovská dovolená poslancům Parlamentu; dále požaduje, aby byla zavedena řešení, která poslancům zaručí možnost pokračovat v práci i při čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, jako je zachování možnosti distančního hlasování během dovolené nebo prozkoumání možnosti dočasného nahrazení, což by zajistilo, že voliči budou zastoupeni i v době, kdy jsou poslanci na dovolené, a že poslanci nebudou tlačeni k tomu, aby se okamžitě vrátili do práce; zdůrazňuje, že rozhodnutí využít dočasné náhrady by bylo na rozhodnutí příslušného poslance;

24.

 vyzývá útvary Parlamentu, aby prozkoumaly dopad menopauzy na pracovní život zaměstnanců Parlamentu; zdůrazňuje, že řešení této otázky by mělo být založeno na důkazech a mělo by zahrnovat přijetí pokynů týkajících se řízení v oblasti zdraví a životního stylu osob středního věku a příznaků menopauzy, a to za použití vnitrostátních a mezinárodních pokynů; vyzývá k tomu, aby menopauza byla zohledněna v politikách řízení nemocnosti a absence na pracovišti;

Zdůraznění genderového hlediska v parlamentních činnostech

25.

 vítá práci výboru FEMM, skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jakožto vedoucích orgánů při zajišťování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu; vyzývá však k užší a strukturovanější spolupráci a koordinaci mezi těmito orgány, zejména za mimořádných okolností, jako je krize COVID-19 a období po jejím odeznění, a to prostřednictvím pravidelných setkání za účelem sdílení informací a vydávání společných tematických zpráv;

26.

 vítá novou iniciativu Konference předsedů delegací vyzvat všechny delegace, aby jmenovaly členy odpovědné za začleňování genderového hlediska, a oceňuje spolupráci mezi sítí pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a poslanci odpovědnými za rovnost žen a mužů a rozmanitost v delegacích;

27.

 vyzývá k začlenění sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do jednacího řádu, aby byla zohledněna její úloha spočívající v podpoře začleňování genderového hlediska do činnosti parlamentních výborů a delegací; požaduje, aby byly vytvořeny nezbytné zdroje, které této síti umožní vykonávat své funkce a vypracovávat příslušná doporučení; vyzývá k tomu, aby byla na pořad jednání schůzí výborů zařazena jako stálý bod diskuse, která by se věnovala této problematice;

28.

 vítá školení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) určené pro poslance, které bylo zaměřeno na posuzování dopadů na rovnost žen a mužů a genderové rozpočtování a které bylo uzpůsobeno potřebám Parlamentu; vybízí k užší spolupráci s institutem EIGE, v jejímž rámci by se konala pravidelná školení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pro poslance, zaměstnance skupin, parlamentní asistenty, parlamentní útvary a zaměstnance sekretariátů výborů; připomíná, že je důležité nabízet programy přizpůsobené konkrétním potřebám a znalostem jak na politické, tak na správní úrovni;

29.

 poukazuje na to, že výbor FEMM jakožto plnohodnotný výbor odpovědný za práva žen a genderovou rovnost se zabývá mnohými horizontálními otázkami, které se často dotýkají práce jiných výborů; konstatuje, že začleňování návrhů výboru FEMM ve formě stanovisek nebo pozměňovacích návrhů se v jednotlivých výborech liší; vítá závazek, který je obsažen v harmonogramu pro provádění plánu a který spočívá v tom, že se budou prostřednictvím příslušných útvarů a orgánů shromažďovat jasné ukazatele pro měření toho, zda jsou příspěvky výboru FEMM začleňovány do dokumentů jiných výborů a konečného postoje Parlamentu; vyzývá k systematickému, transparentnímu a odpovědnému monitorování začleňování návrhů výboru FEMM, což je zásadní pro zajištění řádného uplatňování zásad rovnosti žen a mužů a začleňování genderového hlediska;

30.

 zdůrazňuje, že pro zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů hrají důležitou úlohu pozměňovací návrhy, které výbor FEMM předkládá ve svých stanoviscích; v souvislosti se zprávami z vlastního podnětu žádá o zlepšení spolupráce mezi výbory při stanovování harmonogramu, aby mezi okamžikem, kdy je k dispozici návrh zprávy hlavního výboru, a hlasováním ve výboru byl dostatek času na to, aby výbor FEMM mohl předložit svůj postoj ve formě pozměňovacích návrhů k návrhu zprávy; zdůrazňuje, že za začlenění opatření zohledňujících genderovou rovnost do jednotlivých výborů nesou odpovědnost členové sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že tato činnost dosud probíhá velmi nekonzistentně, a domnívá se, že by měla být prováděna na strukturovanějším základě;

31.

 vyzývá k tomu, aby všechny pracovní cesty výborů a delegací byly genderově vyvážené a aby byl v této souvislosti zkoumán aspekt genderové rovnosti a práv žen; dále vyzývá k začlenění setkání s organizacemi prosazujícími rovnost žen a mužů do programů pracovních cest;

32.

 vítá závazek obsažený v harmonogramu provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů k zajištění toho, aby všechna slyšení, semináře a konference pořádané výbory a jinými subjekty zahrnovaly genderově vyvážené panely a zastoupení odborníků, kteří budou mít potřebnou kvalifikaci pro posouzení rozměru genderové rovnosti a práv žen v konkrétní oblasti zájmu; žádá, aby byly stanoveny jasné cíle pro provádění tohoto ustanovení;

33.

 oceňuje Týden rovnosti žen a mužů, který se v Parlamentu konal poprvé v roce 2020 a v jehož rámci byly všechny parlamentní výbory a delegace vyzvány k pořádání akcí zaměřených na rovnost žen a mužů ve svých oblastech působnosti; vítá pokračování této úspěšné iniciativy a skutečnost, že se jí zúčastnilo 16 výborů a 6 delegací a že v roce 2021 bylo v jejím rámci uspořádáno 21 akcí; vyzývá všechny orgány Parlamentu, včetně výborů a delegací, které tak dosud neučinily, aby se k této iniciativě, která zvyšuje povědomí a posiluje spolupráci, pravidelně připojovaly a přispívaly k ní;

34.

 žádá síť pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, skupinu na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost, výbor FEMM a Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby vypracovaly a přijaly zvláštní pokyny pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderové rozpočtování;

35.

 vítá studii EPRS o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu; konstatuje však, že EPRS musí tuto studii pravidelně opakovat na základě kvantitativních a kvalitativních genderových statistik a údajů rozčleněných podle pohlaví, které by měly být systematicky shromažďovány a zpřístupňovány útvary Parlamentu v rámci jeho akčního plánu pro rovnost žen a mužů a harmonogramu jeho provádění;

36.

 vítá překlad pokynů pro užívání genderově neutrálního jazyka do všech úředních jazyků EU; vyjadřuje politování nad nedostatečným prováděním těchto pokynů a požaduje další opatření zaměřená na zvyšování povědomí o těchto otázkách a zvláštní školení pro právníky-lingvisty Parlamentu; požaduje pravidelnou revizi těchto pokynů a jejich překladů s cílem zajistit, aby odrážely vývoj v každém jazyce a byla zachována jejich správnost;

37.

 zavazuje se, že zajistí přidělení dostatečných finančních prostředků a lidských zdrojů na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zlepšení spolupráce a koordinace mezi různými orgány, které se zabývají rovností žen a mužů a rozmanitostí v Parlamentu;

Zajištění právních předpisů zohledňujících rovnost žen a mužů

38.

 zdůrazňuje význam posouzení dopadu na rovnost žen a mužů pro navrhování právních předpisů a hodnocení legislativních iniciativ zohledňujících rovnost žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že dopady na rovnost žen a mužů se v rámci posouzení dopadů Komise zřídka řeší a že pokyny Komise pro posuzování dopadů v souvislosti s víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2021–2027 doporučují, aby byla rovnost žen a mužů zohledňována při tvorbě politik, pouze pokud je to „přiměřené“; žádá Komisi, aby změnila svůj přístup, provedla a zveřejnila posouzení dopadu na rovnost žen a mužů u každého legislativního návrhu a aby ve svých návrzích explicitně uváděla cíle a ukazatele výkonnosti týkající se rovnosti žen a mužů; zavazuje se, že u každé legislativní zprávy z vlastního podnětu provede posouzení dopadu na rovnost žen a mužů s cílem zahrnout genderové hledisko; zavazuje se k hledání nových metod a nástrojů pro lepší začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do legislativního procesu;

39.

 vyjadřuje politování nad tím, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů dosud nebylo uplatňováno v rámci celého rozpočtu EU a že příspěvek rozpočtu k dosažení rovnosti žen a mužů nebyl odpovídajícím způsobem monitorován; vyzývá k systematickému začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU; zdůrazňuje, že genderové hledisko musí být začleněno do všech úrovní rozpočtového procesu, aby bylo možné využívat příjmy a výdaje k dosažení cílů, které byly v oblasti rovnosti žen a mužů stanoveny; vítá opatření plánovaná v harmonogramu provádění akčního plánu Parlamentu pro rovnost žen a mužů v oblasti genderového rozpočtování a požaduje, aby byla co nejdříve provedena;

40.

 chválí vyjednavače Parlamentu za to, že prosadili začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do VFR na období 2021–2027 jako horizontální zásadu; vítá zejména závazek Komise zavést metodiku pro měření příslušných výdajů programů financovaných z VFR na období 2021–2027 nejpozději do konce roku 2022; vyzývá Komisi, aby zlepšila odpovědnost a transparentnost rozpočtu, uplatňovala novou metodiku na všechny programy financování EU a uplatňovala genderové rozpočtování v rámci přezkumu stávajícího VFR v polovině období; naléhavě vyzývá Komisi, aby se v tomto ohledu řídila doporučeními Evropského účetního dvora;

41.

 vítá, že do nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost (18) byl zahrnut obecný cíl zmírnit sociální a hospodářský dopad krize COVID-19, zejména na ženy, a požadavek zahrnout vysvětlení, jak by opatření obsažená v národních plánech pro oživení a odolnost přispěla k rovnosti žen a mužů; vyjadřuje však politování nad tím, že do národních plánů nebyla zahrnuta zvláštní kapitola o rovnosti žen a mužů, jak k tomu vyzýval výbor FEMM; zdůrazňuje, že podávání zpráv zohledňujících rovnost žen a mužů a opatření na začleňování genderového hlediska nelze nahradit pouhým sledováním situace v sociální oblasti a sociálními investicemi; je přesvědčen, že rovnost žen a mužů si v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zaslouží vlastní metodiku začleňování, a připomíná, že vhodnou metodiku vypracoval institut EIGE;

42.

 vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala provádění Nástroje pro oživení a odolnost, zejména pokud jde o stávající ustanovení týkající se rovnosti žen a mužů, a aby do srovnávacího přehledu pro oživení a odolnost zahrnula příslušné ukazatele s cílem sledovat dopad národních plánů na rovnost žen a mužů a výši finančních prostředků přidělených a vynaložených na podporu tohoto cíle; zdůrazňuje, že je třeba začlenit rovnost žen a mužů do struktury správy ekonomických záležitostí EU a evropského semestru;

43.

 vyjadřuje politování nad tím, že několik programů financování EU se značným potenciálem přispět k rovnosti žen a mužů, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, společná zemědělská politika a Erasmus, nezohlednilo rovnost žen a mužů s dostatečnou účinností;

44.

 zdůrazňuje, že klíčovým nástrojem pro všechny strany zapojené do rozhodovacích procesů je sociální dialog, jenž má v tomto ohledu zásadní význam pro zlepšení rovnosti žen a mužů ve všech orgánech a institucích EU;

45.

 vyzývá Komisi, aby posílila institucionální rámec na podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a promítla svůj závazek týkající se začleňování tohoto hlediska do konkrétních opatření; žádá Komisi, aby přijala prováděcí plán pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky;

46.

 vyjadřuje politování nad tím, že Komise nemá plnohodnotnou strategii pro odbornou přípravu zaměřenou na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a svým zaměstnancům nabízí pouze jeden nepovinný úvodní kurz; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii odborné přípravy v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, zajistila dostupnost této odborné přípravy pro všechny zaměstnance a plně využívala nástrojů a odborných znalostí institutu EIGE v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

47.

 vyzývá Komisi, aby při sběru údajů systematicky rozdělovala údaje podle pohlaví a zohledňovala genderový rozměr při hodnocení programů EU a podávání zpráv o těchto programech; vyzývá Komisi, aby do nadcházejících legislativních návrhů zahrnula požadavek na systematické shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví a příslušných ukazatelů rovnosti žen a mužů pro všechny programy a aby zahrnula požadavky na monitorování a hodnocení zohledňující rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že monitorování a hodnocení zohledňující rovnost žen a mužů je důležité pro snadnější dosažení cílů začleňování genderového hlediska;

48.

 vyjadřuje politování nad nedostatečným odhodláním Rady přijímat právní předpisy s ohledem na rovnost žen a mužů a opakuje své požadavky, aby EU odblokovala ratifikaci Istanbulské úmluvy, horizontální antidiskriminační směrnice, která zajistí, že při boji proti diskriminaci na základě pohlaví bude zohledněn průřezový rozměr, a směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech;

49.

 apeluje na členské státy, aby v plné míře provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a vyzývá Komisi, aby její provádění účinně monitorovala;

50.

 znovu vyzývá Radu a Evropskou radu, aby zřídily Radu pro rovnost žen a mužů, neboť EU potřebuje platformu pro mezivládní výměnu informací o rovnosti žen a mužů a formální fórum ministrů a státních tajemníků odpovědných za tuto oblast s cílem posílit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik a právních předpisů EU, rozvíjet dialog a spolupráci mezi členskými státy, vyměňovat si osvědčené postupy a právní předpisy, odblokovat jednání o hlavních návrzích týkajících se rovnosti žen a mužů, poskytovat společné reakce na problémy v celé EU a zajistit, aby otázky rovnosti žen a mužů byly projednávány na nejvyšší politické úrovni;

51.

 vyzývá k lepšímu a účinnějšímu uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci Konference o budoucnosti Evropy, a to prostřednictvím větší koordinace mezi příslušnými parlamentními orgány s cílem posílit genderový rozměr příspěvků pracovních skupin a diskusí probíhajících na plenárním zasedání konference a návrhů, které jsou tam předkládány;

52.

 dále vyzývá k přijetí opatření zajišťujících začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a k přijetí konkrétních cílených opatření k dosažení genderové rovnosti, jako jsou právní předpisy, doporučení a politiky týkající se genderově podmíněného násilí, transparentnosti odměňování a péče;

Rovnost žen a mužů a rozmanitost v symbolické funkci Parlamentu

53.

 zdůrazňuje, že má-li být Parlament orgánem zohledňujícím genderové aspekty, měl by si být vědom symbolických významů, které vyjadřuje prostřednictvím své komunikační strategie a koncepce fyzických prostor, a měl by jim věnovat pozornost; žádá, aby se v těchto oblastech vynakládalo mnohem větší úsilí;

54.

 požaduje, aby byly přijaty konkrétní cíle pro zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů při pojmenovávání a přejmenovávání budov, místností a dalších fyzických prostor Evropského parlamentu;

55.

 vítá závazek uvedený v harmonogramu provádění plánu týkající se zmapování zařízení určených pro péči o děti v prostorách Parlamentu, včetně prostor pro kojení, a požaduje, aby byl přijat závazek k jejich případnému přepracování, jakmile bude vypracována předchozí analýza jejich současného stavu;

56.

 požaduje, aby byla provedena analýza rozmístění a koncepce toalet Parlamentu s cílem posoudit, zda je třeba je přizpůsobit požadavkům všech pohlaví, a to i prostřednictvím opatření, jako je zavedení genderově neutrálních toalet a zvýšení počtu toalet s individuálními odpadkovými koši a umyvadly s cílem usnadnit používání menstruačních kalíšků a dalších hygienických potřeb;

57.

 žádá, aby byla přezkoumána komunikační strategie Parlamentu, a to i prostřednictvím opatření, jako je zavedení protokolu sloužícího k uctění památky obětí femicidy a revize internetových stránek Parlamentu tak, aby do hlavní nabídky domovské stránky byl zahrnut zvláštní oddíl o rovnosti žen a mužů, relevantní informace o klíčových dokumentech, jako je proces ratifikace Istanbulské úmluvy ze strany EU, a aktuální informace o historii a složení Parlamentu z hlediska zohledňování rovnosti žen a mužů;

Závěrečné poznámky

58.

 opakuje svou výzvu k provedení auditu (19) s cílem zmapovat současnou situaci, pokud jde o rovnost pohlaví a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a vydat doporučení jak pro politickou, tak pro správní činnost Parlamentu; navrhuje, aby se tento audit vztahoval na všechny oblasti a ukazatele vypracované v „Souboru nástrojů parlamentů pro začlenění hlediska rovnosti žen a mužů“ vydaném institutem EIGE a určil v každé oblasti analýzy pravidla, která usnadňují rovnost žen a mužů, nebo jí naopak brání, s cílem aktualizovat akční plán Parlamentu pro rovnost žen a mužů a harmonogram jeho provádění; vyzývá k tomu, aby do tohoto auditu bylo zahrnuto posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, pokud jde o uplatňování stálého požadavku na vyvážené zastoupení žen a mužů ve všech parlamentních strukturách, včetně výborů, delegací a pracovních cest;

59.

 poukazuje na to, že některé oblasti, na něž se vztahuje akční plán pro rovnost žen a mužů a harmonogram jeho provádění, jsou ze své podstaty spojeny s politickou organizací skupin, a proto vyžadují politickou diskusi zahrnující všechny skupiny; vyzývá k tomu, aby byla v rámci Konference předsedů vytvořena dočasná pracovní skupina složená ze zástupců každé politické skupiny, jíž by předsedali stálí zpravodajové Parlamentu pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a která by řídila činnost v této oblasti, prováděla toto usnesení a koordinovala svou činnost se skupinou na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost, s předsednictvem Parlamentu, výborem FEMM a případně se sítí pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vybízí politické skupiny, aby tuto pracovní skupinu zřídily do poloviny roku 2022;

o

o o

60.

 pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.

(2)  Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 384.

(3)  Úř. věst. C 244 E, 18.10.2007, s. 225.

(4)  Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 18.

(5)  Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 32.

(6)  Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 13.

(7)  Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 96.

(8)  Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 48.

(9)  Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 192.

(10)  Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 31.

(11)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 208.

(12)  Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 150.

(13)  Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 98.

(14)  Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(15)  Ahrens, P., „Jdeme proti proudu? Institucionalizace genderového mainstreamingu v Evropském parlamentu“, Genderování Evropského parlamentu: struktury, politiky a postupy (Working against the tide? Institutionalizing Gender Mainstreaming in the European Parliament, Gendering the European Parliament: Structures, Policies, and Practices), eds. P. Ahrens a A. L. Rolandsen, Rowman & Littlefield International, 2019, s. 85-101.

(16)  V souladu s článkem 223 SFEU a volebním právem EU, jak je stanoveno v aktu z roku 1976 o volbách do Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ve znění z roku 2002 (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5).

(17)  Viz brožura „Ženy v Evropském parlamentu“ z roku 2021.

(18)  Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(19)  Úř. věst. C 323, 11.8.2021, s. 33.

Top