52022IP0040

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52022IP0040 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52022IP0040

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2183(INI))

Úř. věst. C 342, 6.9.2022, p. 167–190 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 342, 6.9.2022, p. 156–179 (GA)

HTML

PDF

Official Journal

6.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 342/167

P9_TA(2022)0040

Provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva za rok 2021 (2021/2183(INI))

(2022/C 342/14)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2018 o vojenské mobilitě (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech,

—	s ohledem na svůj postoj ze dne 26. listopadu 2019 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky – výroční zpráva (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o vývozu zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o provádění směrnice 2009/81/ES týkající se veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a směrnice 2009/43/ES týkající se transferů produktů pro obranné účely (8),

—

s ohledem svůj postoj ze dne 28. dubna 2021 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací jménem Unie (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o spolupráci mezi EU a NATO v rámci transatlantických vztahů (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o stavu schopností EU v oblasti kybernetické obrany (11),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (12),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 z dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (13),

—

s ohledem na dokument s názvem „Prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany“, který předložila Radě místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dne 14. listopadu 2016, a na závěry Rady ze dne 14. listopadu 2016 o provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany, které stanovily úroveň ambicí EU v oblasti bezpečnosti a obrany,

—	s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících dne 19. listopadu 2018 v Radě o zřízení paktu pro civilní společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP),

—	s ohledem na závěry Rady ohledně žen, míru a bezpečnosti ze dne 10. prosince 2018,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 7. června 2018 o mládeži, míru a bezpečnosti a ze dne 5. června 2020 o mládeži a vnější činnosti,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 20. listopadu 2020 o strategickém přezkumu stálé strukturované spolupráce z roku 2020 (PESCO),

—	s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. února 2021 o bezpečnosti a obraně,

—	s ohledem na závěry Rady o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství – nová agenda pro Středomoří ze dne 16. dubna 2021;

—	s ohledem na závěry Rady o integrované strategii Evropské unie v oblasti Sahelu ze dne 16. dubna 2021,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2013, 18. listopadu 2014, 18. května 2015, 27. června 2016, 14. listopadu 2016, 18. května 2017, 17. července 2017, 25. června 2018, 17. června 2019, 10. prosince 2019, 17. června 2020, 12. října 2020, 20. listopadu 2020, 7. prosince 2020 a 10. května 2021 o SBOP,

—	s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 18. října 2021 o operaci EUFOR Althea,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 22. října 2021 o hybridních útocích využívajících migranty, jež zahájil běloruský režim,

—	s ohledem na novou strategickou agendu na období 2019–2024, kterou Evropská rada přijala dne 20. června 2019,

—	s ohledem na společné prohlášení členů Evropské rady a členských států skupiny G5 Sahel ze dne 28. dubna 2020,

—	s ohledem na koncepci integrovaného přístupu ke změně klimatu a klimatické bezpečnosti Rady ve znění přijatém dne 5. října 2021;

—	s ohledem na plán Rady zaměřený na změnu klimatu a obranu ze dne 9. listopadu 2020,

—	s ohledem na zprávu o každoročním přezkumu obrany Evropské obranné agentury, kterou Rada předložila na svém zasedání dne 20. listopadu 2020,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/797 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (14),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a stanoví seznam zúčastněných členských států (15),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (16),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/748, 2021/749, 2021/750 ze dne 6. května 2021 o účasti Kanady, Norského království a Spojených států amerických na projektu PESCO „vojenská mobilita“,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1143 ze dne 12. července 2021 o vojenské výcvikové misi Evropské unie v Mosambiku (EUTM Mozambique),

—	s ohledem na dokument s názvem „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně, vysoká představitelka,

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. března 2014 s názvem „Za otevřenou a bezpečnou globální námořní oblast: prvky pro námořní bezpečnostní strategii Evropské unie“ (JOIN(2014)0009),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2017 s názvem „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

—	s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. prosince 2020 s názvem „Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu“ (JOIN(2020)0018),

—	s ohledem na projevy předsedkyně von der Leyenové o stavu Unie z let 2020 a 2021 a na doprovodná prohlášení o záměru,

—	s ohledem na roční pracovní program Evropského obranného fondu na rok 2021, který Komise přijala dne 30. června 2021,

—	s ohledem na přezkum Evropského účetního dvora č. 09/2019 ze dne 12. září 2019 týkající se evropské obrany,

—	s ohledem na Severoatlantickou smlouvu,

—	s ohledem na dvě společná prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO podepsaná dne 8. července 2014 a 10. července 2018,

—	s ohledem na šestou zprávu o pokroku při provádění společného souboru návrhů ze dne pondělí 17. května 2021, které byly potvrzeny Radou EU a radou NATO ve dnech 6. prosince 2016 a 5. prosince 2017,

—	s ohledem na společný soubor 74 návrhů týkajících se provádění společného varšavského prohlášení, který dne 6. prosince 2016 potvrdila Rada EU a dne 5. prosince 2017 Rada NATO,

—	s ohledem na prohlášení z vrcholné schůzky EU a USA ze dne 15. června 2021 s názvem „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“,

—	s ohledem na nelegální invazi Ruska na Krym a jeho protiprávní anexi,

—	s ohledem na porušování hranic vzdušného prostoru a námořních hranic členských států ze strany Ruska,

—	s ohledem na narůstající ekonomickou a vojenskou přítomnost Číny ve Středomoří a v afrických zemích,

—	s ohledem na hrozbu teroristických útoků v tuzemsku i v zahraničí, zejména ze strany ISIS,

—	s ohledem na nové technologie, jako je umělá inteligence, vesmírné kapacity a kvantová výpočetní technika, které pro lidstvo představují nové možnosti, ale také nové náročné úkoly v oblasti obranné a zahraniční politiky, jež vyžadují jasnou strategii a dosažení konsenzu mezi spojenci,

—	s ohledem na Chartu OSN a na Helsinský závěrečný akt Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě z roku 1975,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o námořním právu,

—	s ohledem na závěrečné komuniké přijaté na mimořádném summitu Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS) dne 8. září 2021,

—	s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, zejména na cíl č. 16, jímž je podpora spravedlivých, mírových a inkluzivních společností pro udržitelný rozvoj,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0358/2021),

A.	vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 v roce 2020 poukázala na nárůst globálních hrozeb a na zranitelnost EU, pokud jde o její závislost na vnějších faktorech; vzhledem k tomu, že pandemie rozšířila pojem bezpečnosti a strategické autonomie o zdravotní, technologické a hospodářské otázky;

vzhledem k tomu, že Evropa čelí rychlému a trvalému zhoršování svého strategického prostředí; vzhledem k tomu, že závažnou hrozbou zůstává i nadále terorismus; vzhledem k tomu, že jednotlivé státy projevují své mocenské ambice a prosazují strategii expanze, která zahrnuje použití ozbrojené síly; vzhledem k tomu, že tyto strategie s sebou nesou riziko militarizace moře, vesmíru, Arktidy a kyberprostoru i obnovení závodů ve zbrojení;

vzhledem k tomu, že rostoucí počet kybernetických útoků na strategickou infrastrukturu během krize vyvolané pandemií COVID-19 a nedávná aféra Pegasus jsou příklady, které ospravedlňují rychlý rozvoj ochranných opatření proti nejnovějším formám kybernetických hrozeb a špionážních technik; vzhledem k tomu, že se EU zavázala investovat 1,6 miliardy EUR do schopnosti reagovat a do zavádění nástrojů kybernetické bezpečnosti pro orgány veřejné správy, podniky a jednotlivce, jakož i do rozvoje spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem na tomto poli;

D.	vzhledem k tomu, že Parlament je jako místo projevu evropské demokracie cílem útoků; vzhledem k tomu, že digitalizace činností vyplývající z práce na dálku během pandemie Covid-19 jen zvýšila naše vystavení aktuálním hrozbám;

E.	vzhledem k tomu, že EU disponuje celkovým rozpočtem 395 miliard EUR na vojenské kapacity svých členských států, což ji celosvětově řadí na druhé místo; vzhledem k tomu, že evropské kapacity jsou roztříštěné a trpí zdvojováním, nedostatky a nízkou interoperabilitou;

vzhledem k tomu, že rostoucí složitost hrozeb souvisí s technologickým rozvojem, digitalizací společnosti a propojováním mezinárodních ekonomik; vzhledem k tomu, že se v důsledku toho šíří hybridní hrozby kombinující vojenské nebo nevojenské prostředky, jako jsou dezinformace, vydírání prostřednictvím migrace, kybernetické útoky nebo hospodářský nátlak, které jsou v rozporu s evropskými zájmy a hodnotami a představují rostoucí hrozbu pro bezpečnost EU, jejích podniků, veřejných služeb a občanů;

vzhledem k tomu, že pro řešení rostoucího rizika krizí na hranicích Unie nebo v oblastech jejích zájmů se členské státy zavázaly poskytnout kapacity rychlé reakce v souladu s hlavními cíli EU, a to konkrétně bojové skupiny; vzhledem k tomu, že tyto kapacity trpí řadou politických, organizačních a finančních omezení; vzhledem k tomu, že v důsledku těchto skutečností nebyly nikdy nasazeny;

H.	vzhledem k tomu, že bezprecedentní hromadění ruských sil na Ukrajině a v jejím okolí spojené s požadavky vznesenými Kremlem by mohlo – nebude-li se mu čelit – vést k návratu sfér vlivu v Evropě a snížit ambice východních partnerů EU, jako je Ukrajina a Gruzie, ke vstupu do NATO;

vzhledem k závazkům mezinárodního společenství, a zejména EU, v oblasti Sahelu a konkrétně v Mali; vzhledem k tomu, že malijská junta přivítala a již využívá ruské vojenské instruktory a žoldnéře napojené na tzv. Wagnerovou skupinu k účasti na vojenských aktivitách v Mali; vzhledem k ukrutnostem, jichž se tato společnost dopustila všude, kde zasahovala;

vzhledem k tomu, že stažení z Afghánistánu a návrat Tálibánu k moci zvýšily riziko terorismu v regionu i mimo něj; vzhledem k tomu, že EU vyslala do Afghánistánu misi v rámci SBOP (policejní mise Evropské unie Afghánistán) v období 2007–2016 a poskytla této zemi 17 miliard EUR; vzhledem k tomu, že během stahování ozbrojených sil byly členské státy závislé na Spojených státech, které v krátké době vyslaly 6 000 vojáků, aby zajistily bezpečnost kábulského letiště, čímž umožnily evakuaci evropských občanů i ohrožených afghánských státních příslušníků; vzhledem k tomu, že v této situaci nebyla EU schopna zajistit leteckou přepravu ani koordinovat vlastní evakuace; vzhledem k tomu, že pokud by EU měla provést operaci podobnou evakuaci z Kábulu, nebyla by v současné době schopna rychle přijímat rozhodnutí, nasazovat vojáky nebo realizovat evakuaci a zřizovat letecké mosty účinně a aktivně; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy proto musí urychleně z afghánské krize vyvodit veškeré poučení, aby posílily schopnost Unie jednat za podobných okolností samostatně; vzhledem k tomu, že Strategický kompas by měl umožnit stanovení úrovně ambicí EU, zejména s ohledem na poučení z afghánského neúspěchu;

Vymezení bezpečnostní a obranné doktríny EU prostřednictvím Strategického kompasu jako nástroje strategické autonomie

zdůrazňuje, že EU čelí:

—

novým a vyvíjejícím se hrozbám ze strany státních i nestátních subjektů v multipolárním světě, jako je terorismus, vzestup autoritářství, hybridní hrozby prostřednictvím hybridních válečných prostředků, jako jsou kybernetické útoky, a dále využívání migrace jako nástroje, dezinformace a zahraniční vměšování, díky nimž došlo k rozostření hranic mezi válkou a mírem, jakož i rostoucí ohrožení přírodních zdrojů a energetické bezpečnosti a změna klimatu;

—

zvýšené militarizaci na celém světě s opakujícím se celosvětovým měřením sil s rostoucím vojenským rozměrem a sílícím geopolitickým napětím ve věku „nemíru“, který se vyznačuje nepřátelskou konkurencí, omezeným úsilím o odzbrojení a oslabenými mezinárodními režimy kontroly zbraní, šířením zbraní hromadného ničení, včetně jaderných zbraní, a používáním chemických zbraní;

—	i nadále nestabilnímu sousedství jak na východě, tak na jihu;

domnívá se, že nestabilita a nepředvídatelnost na hranicích Unie a v jejím bezprostředním sousedství (severní Afrika, Blízký východ, Kavkaz, Balkán, východní Středomoří atd.), jakož i v jejím širším sousedství (Sahel, Africký roh atd.) představují spolu s ruskou agresí vůči Ukrajině a Gruzii přímou i nepřímou hrozbu pro bezpečnost kontinentu; zdůrazňuje nerozlučnou vazbu mezi vnitřní a vnější bezpečností; je si vědom toho, že aktivní angažovanost v sousedství Evropské unie je v jejím zájmu; zdůrazňuje význam stability na západním Balkáně; se znepokojením bere na vědomí rostoucí militarizaci Krymského poloostrova a pokusy Ruské federace o destabilizaci černomořského regionu;

důrazně odsuzuje posilování ruské vojenské přítomnosti na Ukrajině a v jejím okolí, jakož i požadavek Kremlu zastavit další rozšiřování NATO a přetvořit evropskou bezpečnostní architekturu na základě zastaralé představy o „sférách vlivu“; zdůrazňuje skutečnost, že každá demokratická země si může svobodně zvolit vlastní spojenectví, a v tomto ohledu důrazně podporuje prozápadní ambice Ukrajiny a Gruzie, včetně jejich členství v NATO a budoucího přistoupení k EU;

konstatuje, že rok 2020 ovládla pandemie COVID-19 a četné výzvy pro zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku Unie, což odhalilo naši nedostatečnou koordinaci a závislost na zbytku světa; zdůrazňuje, že EU se musí z toho poučit, zejména má-li posílit svou digitální a technologickou suverenitu a celkovou strategickou autonomii jakožto mezinárodního aktéra, stejně jako svou schopnost a ochotu samostatně rozhodovat a v případě potřeby jednat v otázkách zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany a přehodnotit svou závislost na subjektech, které nesdílejí stejné hodnoty; opakuje, že je třeba, aby Unie rovněž posílila svou autonomii v oblasti zdravotní péče;

vítá zahájení prací na Strategickém kompasu, bezprecedentní strategické reflexi, které by měly být dokončeny v březnu 2022; zdůrazňuje, že vypracování Strategického kompasu je výchozím bodem pro provádění společné evropské obrany v souladu s ustanoveními čl. 42 odst. 2 SEU, jakož i pro definování SBOP a že tento krok by představoval významný krok směrem ke skutečné evropské obranné unii, která zohlední konkrétní ústavněprávní úpravu některých členských států; domnívá se, že Strategický kompas by měl rozvíjet větší soudržnost v oblasti bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje, že ve vysoce multipolárním světě se zvýšenou konkurencí mezi supervelmocemi může celková váha Unie přispět k zajištění bezpečnosti jejích členských států, přičemž k tomu, aby EU disponovala prostředky k účinnému úsilí o zajištění míru, bezpečnosti lidstva, demokracie a udržitelného rozvoje, je zapotřebí silná unijní obranná politika; zdůrazňuje, že evropská obranná unie by byla součástí deklarovaného cíle EU dosáhnout strategické autonomie; konstatuje, že v této souvislosti spočívá reakce Unie a jejích členských států na vnější bezpečnostní výzvy zejména v potvrzení a praktické realizaci kapacit pro přesnější posuzování krizových situací, rychlejším rozhodování a robustnějších krocích v závislosti na okolnostech a případně autonomním způsobem za účelem obrany jejích zájmů a hodnot, přičemž je zapotřebí ctít spojenectví a partnerství; konstatuje, že by se tak dosáhlo větší soudržnosti Unie v oblasti bezpečnosti a obrany; je přesvědčen, že je naléhavě nutné vytvořit skutečnou evropskou bezpečnostní a obrannou unii, která by zahrnovala všechny aspekty, nástroje, rozpočty a kapacity vojenské a civilní bezpečnosti, vztahovala se na celý cyklus konfliktu od prevence až po stabilizaci po jeho skončení a byla založena na moderní, progresivní a důkladné koncepci lidské bezpečnosti, jež by se zabývala bezpečnostními požadavky občanů EU, místního obyvatelstva a bezpečností, stejně jako stabilitou státních institucí; naléhavě vyzývá EU k rozšíření institucionálních kapacit v oblasti předcházení konfliktům, zprostředkování jednání, vedení dialogu a zmírňování napětí;

zdůrazňuje, že je důležité toto úsilí podpořit komplexní analýzou hrozeb; zdůrazňuje, že Strategický kompas musí být ambiciózní odpovědí Unie na tuto analýzu, jejíž zjištění musí být pravidelně a realisticky přehodnocována, s cílem vytvořit mechanismus pro stálé posuzování hrozeb a parlamentní konzultace;

zdůrazňuje, že Strategický kompas musí umožnit posílení schopnosti Unie vystupovat jako stále důvěryhodnější strategický partner a globální aktér usilující o mír, který posiluje a hájí mezinárodní systém založený na pravidlech a mnohostrannou spolupráci, jakož i její kapacitu jednat nezávisle, bude-li to zapotřebí; zdůrazňuje, že tento postup musí být pravidelně aktualizován a musí vytyčit ambiciózní směr, aby byl realistický a funkční a zahrnoval harmonogram provádění rozhodnutí a kontrolních mechanismů; zdůrazňuje, že tento proces musí Unii umožnit důsledný a účinný pokrok směrem k soudržné obranné politice, společné strategické kultuře, společnému chápání strategických výzev EU, schopnosti předvídat hrozby a zajistit rychlou a koordinovanou reakci, budoucí scénáře zásahu a schopnost autonomní odolnosti, aby tak EU byla schopna mobilizovat zdroje na základě solidarity a v souladu se Smlouvami, pokud je členský stát ohrožen či pokud jsou ohroženy mezinárodní mír, bezpečnost a stabilita mimo EU, a v konečném důsledku zajistit ochranu evropských občanů, zájmů a hodnot; připomíná, že stávající úroveň ambicí EU v oblasti bezpečnosti a obrany, jak je stanovena v závěrech Rady ze dne 14. listopadu 2016, zahrnuje reakci na vnější konflikty a krize, budování kapacit ve spolupráci s partnery a „ochranu Unie a jejích občanů“; zdůrazňuje význam integrovaného přístupu jako základu pro reakci EU na konflikty a krize;

zdůrazňuje důležitost toho, aby Parlament, zejména pak jeho Podvýbor pro bezpečnost a obranu, dostával pravidelně aktuální informace a zprávy o provádění Strategického kompasu od Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), jakmile bude v březnu 2022 schválen;

Mise a operace SBOP v roce 2020 – hodnocení a doporučení

připomíná, že EU má v současné době nasazených jedenáct civilních misí a sedm vojenských misí a operací; připomíná, že pouze tři z nich jsou operace s výkonným mandátem: námořní síly pod vedením Evropské unie (EUNAVFOR) – operace ATALANTA v Somálsku, mise EUNAVFOR ve Středomoří – operace IRINI (EUNAVFOR MED IRINI) a vojenské síly EU v Bosně a Hercegovině (EUFOR ALTHEA); zdůrazňuje celkové zapojení Unie v oblasti Sahelu a Afrického rohu prostřednictvím šesti civilních (mise EU zaměřená na budování kapacit v Mali (EUCAP Sahel Mali), mise EUCAP Sahel Niger a mise EUCAP Somalia) a šesti vojenských misí (výcviková mise EU v Mali (EUTM Mali), mise EUTM Somalia, mise EUNAVFOR ATALANTA a mise EUNAVFOR MED Irini); konstatuje, že tyto mise a operace doposud nedosáhly svého plného potenciálu a jsou ovlivněny pandemií COVID-19, což mělo dopad na jejich aktivitu a omezilo jejich účinnost; navrhuje, aby rozpočet, plánování a vybavení misí a operací SBOP EU byly posuzovány s ohledem na zkušenosti získané v souvislosti s pandemií COVID-19, a proto považuje přezkum výsledků a případné přizpůsobení jejich mandátu za součást standardního strategického přezkumu mise;

zdůrazňuje, jaký význam má pro Unii udržitelná stabilita, lidská bezpečnost a prosperita v jejím sousedství; konstatuje, že vojenské operace SBOP jsou nyní téměř výhradně zaměřeny na výcvik ozbrojených sil (EUTM) bez výkonného rozměru a s omezenou podporou; domnívá se, že aniž by to mělo dopad na nevýkonný rozměr těchto misí, měl by být jejich mandát posílen s důrazem na výcvik, aby evropští poradci mohli na místě co nejdůkladněji ověřovat, zda jsou výcvikové programy řádně prováděny a zda jsou plně v souladu s operačními potřebami místních ozbrojených sil;

10.

zdůrazňuje, že dodávky zbraní v rámci Evropského mírového nástroje by měly být plně v souladu se společným postojem EU k vývozu zbraní, mezinárodně zakotvenými lidskými právy a humanitárním právem a měly by podléhat účinným ustanovením o transparentnosti;

11.

odsuzuje akce pučistů v Mali; je hluboce znepokojen nedostatečným poskytováním základních státních služeb na území Mali a v oblasti Sahelu obecně; vyjadřuje hluboké znepokojení nad zhoršující se bezpečnostní situací v regionu; je hluboce znepokojen zprávami generálního tajemníka OSN, které uvádějí případy závažného porušování lidských práv z minulosti i ze současnosti a vážného porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně údajného páchání válečných zločinů, jehož se dopouštějí ozbrojené skupiny, mimo jiné i teroristické skupiny, malijské armádní síly a další ozbrojené jednotky skupiny G5 Sahel; vyjadřuje v tomto ohledu hluboké politování nad beztrestností a zdůrazňuje, že tyto neustávající trestné činy podrývají mimo jiné i evropské a mezinárodní úsilí o vytvoření bezpečného prostředí a boj proti ozbrojeným skupinám a teroristům; zdůrazňuje rostoucí zapojení nepřátelských aktérů v regionu se zásadním významem pro naši bezpečnost, což by mohlo ohrozit společný cíl EU a Mali v oblasti lidské bezpečnosti, míru, stability a udržitelného rozvoje v zemi, kdy jsou ostatní aktéři, kteří nemusí nutně sdílet stejné etické zásady jako EU a její členské státy, ochotni zaplnit kapacitní mezery, a to bez ohledu na dodržování mezinárodních norem právního státu nebo válečného práva; vyjadřuje vážné znepokojení nad rostoucím vlivem zahraničních soukromých bezpečnostních společností a nad možnými plány malijské vlády zahájit spolupráci se soukromou ruskou bezpečnostní společností, která je prodlouženou rukou Kremlu, – tzv. Wagnerovou skupinou – na výcviku jejích ozbrojených sil; upozorňuje na to, že taková spolupráce je neslučitelná s bezpečnostní a obrannou spoluprací s EU, zejména pokud jde o misi EUTM Mali, a vyžadovala by proto, aby Unie přehodnotila svou angažovanost v Mali; naléhavě vyzývá současné malijské orgány, aby neuzavíraly dohodu s Wagnerovou skupinou a neumožnily jejím pracovníkům vstup na území státu; v obecnější rovině zdůrazňuje, že je třeba pečlivě sledovat činnost soukromých bezpečnostních a vojenských společností, jejichž globální stopa je ve zranitelných oblastech, včetně Afriky, Latinské Ameriky a východní Evropy, stále výrazněji přítomná, a připomíná, že je důležité Parlament o této záležitosti průběžně informovat;

12.

bere na vědomí oznámení o reorganizaci francouzské vojenské operace v oblasti Sahelu ve spolupráci a po konzultaci s našimi mezinárodními a africkými partnery; zdůrazňuje, že tento vývoj by měl probíhat v úzké konzultaci se všemi mezinárodními partnery, zejména evropskými, kteří v oblasti Sahelu působí; vítá trvalý závazek EU a členských států ke stabilizaci zemí skupiny G5 Sahel, zejména prostřednictvím podpory společných sil této skupiny, posílením misí SBOP EU a rostoucím zapojením armádních jednotek členských států do sil Takuba;

13.

vítá přizpůsobení nového rozšířeného mandátu výcvikové mise EUTM Mali nastalé situaci; vyzývá k posílení strukturální spolupráce a nevýkonné podpory ozbrojených sil a k urychlení procesu regionalizace, který misi umožní poskytovat vojenskou pomoc ozbrojeným silám zemí skupiny G5, zejména Burkině Faso a Nigeru, což bude mít dopad na mezinárodní, evropské a africké partnery; zdůrazňuje příležitosti, které nabízí Evropský mírový nástroj, pokud jde o poskytování materiálu určeného pro výcvik malijských ozbrojených sil, což bude mít zásadní význam pro upevnění mise a zvýšení efektivity evropské přítomnosti; je přesvědčen, že EU musí rychle a účinně posílit svou schopnost poskytovat vybavení, aby tak mise EUCAP a EUTM neztratily svou důvěryhodnost u místních orgánů, a to za předpokladu, že tyto bezpečnostní síly budou dodržovat mezinárodní humanitární právo a mezinárodně zakotvená lidská práva a budou podléhat demokratické kontrole;

14.

vyzývá členské státy, aby významně přispěly k poradenské činnosti mise EUTM Mali a aby vyslaly pracovníky, kteří k tomuto cíli přispějí; poukazuje na to, že v oblasti Sahelu je třeba pokračovat v procesu regionalizace SBOP s cílem posílit spolupráci a koordinaci s mezinárodními aktéry a členskými státy EU angažujícími se v tomto regionu, a to prostřednictvím probíhajících iniciativ, jako je partnerství pro bezpečnost a stabilitu v oblasti Sahelu (P3S); zdůrazňuje, že EU rovněž poskytuje významnou podporu za účelem operacionalizace společných sil skupiny G5 Sahel a s nimi spojených policejních složek; vítá novou integrovanou strategii EU pro oblast Sahelu, která se soustředí na širší přístup zaměřený na posílení veřejné správy a která klade zvláštní důraz na potřebu posílit přítomnost státu a veřejných služeb v zemích tohoto regionu; zdůrazňuje úsilí mise EUCAP Sahel Mali vynaložené na podporu rozmístění malijských bezpečnostních sil ve středním Mali; zdůrazňuje úsilí uvedené mise při poskytování pomoci Nigeru s vytvářením národní obranné a bezpečnostní politiky; připomíná, že regionalizace činností SBOP podporuje integrovaný přístup EU k oblasti Sahelu, a proto jako taková musí činnost regionální poradní a koordinační jednotky pokračovat; domnívá se, že regionalizovaný přístup k SBOP v oblasti Sahelu je důležitý, ale žádá si jasnější organizaci a koordinaci mezi stávajícími civilními a vojenskými misemi SBOP, místními aktéry a dalšími mezinárodními organizacemi, např. pokud jde o mírovou misi OSN – integrovanou vícerozměrnou misi OSN pro stabilizaci v Mali (MINUSMA) – a operace vedené francouzskou armádou; trvá na tom, že je zapotřebí vynaložit značné úsilí o pomoc Burkině Faso, a to s ohledem na intenzitu hrozeb, kterým tato země s omezenými kapacitami čelí; připomíná, že mají-li být dlouhodobě účinné, musí být vojenské a bezpečnostní reakce doprovázeny konkrétními a viditelnými opatřeními určenými k poskytování základních služeb obyvatelstvu; zdůrazňuje důležitost schopnosti poskytovat aktivnější podporu státům sousedícím s Guinejským zálivem, aby tak mohly čelit rostoucí teroristické hrozbě, s níž se potýkají; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost rostoucí nestabilitě v oblastech Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu a významu, který vývoj v těchto regionech má nejen pro africký kontinent, ale také pro Evropskou unii;

15.

vítá probíhající diskuze o účasti Mosambiku a Indie na misích a operacích SBOP v Africe; vítá aktivní účast Gruzie na činnosti v rámci SBOP a zejména její zapojení do výcvikových misí ve Středoafrické republice a Mali;

16.

připomíná, že bezpečnostní situace v Somálsku vyvolává vážné obavy a je zdrojem destabilizace celé oblasti Afrického rohu i mimo ni; zdůrazňuje, že skupina aš-Šabáb zůstává jednou z nejmocnějších teroristických organizací napojených na al-Káidu a že by tato skutečnost měla přimět členské státy k tomu, aby zvážily širší zapojení do unijních misí a operací v tomto strategickém regionu a poskytnutí prostředků, které jsou pro ně potřeba; zdůrazňuje, že posílení rámce mise EUTM Somalia prostřednictvím poradenské kapacity ve strukturách velení umožní významně ovlivňovat vedení operací na základě rámce pro mnohostrannou vojenskou pomoc; zdůrazňuje, že mise EUNAVFOR ATALANTE, EUCAP a EUTM Somalia tvoří soudržný celek pro podporu strategického rámce EU pro oblast Afrického rohu; vítá rozhodující úlohu operace ATALANTE v boji proti pirátství a obchodování s lidmi v oblasti Afrického rohu, čímž se úspěšně chrání plavidla Světového potravinového programu, jakož i úlohu mise EUCAP Somalia při poskytování poradenství federálním a regionálním orgánům oblastí Puntlandu a Somalilandu při rozvoji působení pobřežní stráže a námořní policie; zdůrazňuje, že zapojení EU v oblasti Afrického rohu je i nadále důležité pro posílení kapacity somálských bezpečnostních sil, a rovněž konstatuje, že je třeba zvýšit jejich efektivitu; vítá a dále podporuje účast obdobně smýšlejících partnerů s cílem zajistit bezpečné vodní trasy v Adenském zálivu a Indickém oceánu; vyzývá k integrovanému přístupu k řešení obtíží v oblasti rozvoje a veřejné správy, které jsou hnací silou pirátství;

17.

s obavami konstatuje zhoršení politické a bezpečnostní situace ve Středoafrické republice; vyzývá k obnovení inkluzivního dialogu mezi vládou, demokratickou opozicí a občanskou společností a k obnovení mírové dohody; vyjadřuje politování nad tím, že od roku 2018 prezident Středoafrické republiky využívá služeb Wagnerovy skupiny, soukromé vojenské společnosti zprostředkující ruský vliv, která je odpovědná za válečné zločiny a závažné porušování lidských práv v této zemi; je znepokojen dopadem, jaký toto rozhodnutí má na životaschopnost a účinnost výcvikové mise zaměřené na výcvik středoafrických jednotek; odsuzuje nárůst nepřátelských hrozeb a incidentů vyvolaných proti vícerozměrné integrované misi OSN pro stabilizaci Středoafrické republiky (MINUSCA) některými místními a zahraničními ozbrojenými silami, včetně zahraničních bezpečnostních společností, a odsuzuje rovněž dezinformační kampaně namířené proti činnosti Unie; vítá zřízení poradní mise Evropské unie ve Středoafrické republice (EUAM RCA) a plně ji podporuje; vítá a plně podporuje činnost mise EUTM, zejména výcvik důstojníků a poddůstojníků Středoafrických ozbrojených sil (FACA) a její příspěvek k celkovému procesu reformy bezpečnostního sektoru, který koordinuje mise MINUSCA; trvá na tom, že je třeba komunikovat s obyvatelstvem o cílech a pokroku mise; zdůrazňuje důležitost toho, aby byla v rámci strategického přezkumu, který se uskuteční v první polovině roku 2022, posouzena skutečná schopnost EU reagovat na potřeby sil FACA, pokud jde o vybavení; trvá na tom, že podpora jednotek utvořených misí EUTM v rámci Evropského mírového nástroje musí být podmíněna tím, aby orgány Středoafrické republiky prosazovaly pozitivní směřování politického, vnitřního a regionálního vývoje;

18.

připomíná strategický význam Mosambického průlivu; vítá závazek členských států a místopředsedy, vysokého představitele reagovat na rostoucí teroristickou hrozbu v oblasti Cabo Delgado a je znepokojen rizikem, že se tato hrozba v oblasti rozšíří; vítá rozhodnutí Rady o zahájení vojenské výcvikové mise Evropské unie v Mosambiku (EUTM Mozambique); vítá využití Evropského mírového nástroje na pokrytí společných nákladů mise EUTM Mozambique a na poskytování vojenského vybavení; vyzývá Radu a ESVČ, aby Evropský mírový nástroj využívaly co nejlépe a využily těchto zkušeností ke zlepšení a rozšíření tohoto nástroje v budoucnosti; konstatuje, že mise EUTM splňuje konkrétní cíl, tedy výcvik zvláštních jednotek sil pro boj proti islamistickému povstání v regionu Cabo Delgado, včetně džihádistického hnutí Ansar al-Sunna; žádá, aby byla s ohledem na situaci mise zahájena co nejdříve; naléhavě vyzývá členské státy, aby ke zformování sil pro misi přispěly spravedlivějším dílem; zdůrazňuje potřebu komplexní dlouhodobé a soudržné strategie pro Mosambik, která musí zahrnovat boj proti islamistickým povstáním s cílem řešit nedostatky ve veřejné správě a rozvojové potřeby, má-li se dosáhnout udržitelného řešení konfliktu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby vládní síly dodržovaly mezinárodní humanitární právo a aby pachatelé mimosoudních poprav, mučení, rabování a dalších případů zneužívajícího jednání byli postaveni před soud;

19.

vítá skutečnost, že se Rada jednoznačně zavázala k operaci EUFOR Althea, jak je uvedeno v jejích závěrech ze dne 18. října 2021, jakož i k obnovení této mise v roce 2020 a opětovnému zaměření jejího mandátu na podporu orgánů Bosny a Hercegoviny při udržování bezpečného prostředí, mimo jiné i prostřednictvím třetího strategického přezkumu operace předloženého v červnu 2021; připomíná, že tato mise vydláždila cestu k míru, stabilizaci a evropské integraci Bosny a Hercegoviny a že stále hraje klíčovou úlohu v zajišťování bezpečnosti a stability této země a tamního regionu; připomíná, že zkušenosti a poznatky získané na této misi přinášejí značnou hodnotu pro všechny současné a budoucí vojenské a civilní mise v rámci SBOP; je znepokojen potenciálně protiústavními a separatistickými kroky srbského člena předsednictva Bosny a Hercegoviny Milorada Dodika, které ohrožují Daytonskou mírovou dohodu, a tím i bezpečnost a mír v celém regionu; zdůrazňuje, že je třeba zachovat odpovídající schopnost posílení strategických záložních sil, aby bylo možné rychle reagovat v případě zhoršení bezpečnostní situace; konstatuje, že tuto misi lze posílit bezpečnými informačními a komunikačními kanály vedoucími do hlavních měst členských států a zlepšením kapacit pro shromažďování a analýzu informací z otevřených zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v sekundární činnosti odstraňování min a kolektivním výcviku ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny; naléhavě vyzývá členské státy, aby splnily své závazky týkající se poskytování sil pro misi Althea; s potěšením očekává zapojení Ukrajiny do této mise; uznává významnou spolupráci mezi EU a NATO na západním Balkáně, zejména prostřednictvím mise EUFOR Althea, jejíž operační velitelství se díky ujednání „Berlín plus“ nachází na Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE);

20.

s uspokojením bere na vědomí výsledky pozorovatelské mise Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia); schvaluje její prodloužení o další dva roky; zdůrazňuje, že je nutné další posouzení závazků SBOP v této oblasti; důrazně odsuzuje protiprávní okupaci a militarizaci gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie ze strany Ruska, jež jsou v rozporu s mezinárodním právem a představují vážnou hrozbu pro region Východního partnerství a Evropu jako celek; je znepokojen zhoršující se bezpečnostní situací na okupovaných územích Gruzie a jednáním Ruské federace, které destabilizuje mír a bezpečnost v regionu Východního partnerství; naléhavě vyzývá EU, aby nadále po Rusku žádala, aby se konstruktivně zapojilo do ženevských mezinárodních jednání a plnilo své závazky vyplývající z dohody o příměří zprostředkované Unií dne 12. srpna 2008, zejména aby stáhlo všechny své vojenské síly z okupovaných území Gruzie a umožnilo unijní pozorovatelské misi neomezený přístup na celé území této země; odsuzuje nezákonné zadržování a únosy gruzínských občanů a intenzivnější budování bariér podél správní hranice; je znepokojen dezinformačními kampaněmi zaměřenými na misi EUMM Georgia a vyzývá k posílení jejích kapacit pro monitorování, analýzu a strategickou komunikaci; opětovně potvrzuje svou neochvějnou podporu zemí Východního partnerství, zejména nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti těchto států v rámci jejich mezinárodně uznaných hranic; vybízí EU, aby se více zapojila do mírového řešení konfliktů v celém regionu Východního partnerství; opakuje, že by EU měla zajistit, aby byl bezpečnostní rozměr zemí Východního partnerství řádně zohledněn ve Strategickém kompasu, a měla by zvážit sjednání řady bezpečnostních paktů – rámců pro zvýšení investic a pomoci v oblasti bezpečnostní, vojenské, zpravodajské a kybernetické spolupráce – s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou coby přidruženými zeměmi za účelem posílení jejich odolnosti a bezpečnosti;

21.

bere na vědomí posílení poradní mise EU v Iráku (EUAM) začleněním podpory pro provádění reformy sektoru vnitřní bezpečnosti a pro provádění vnitrostátních strategií boje proti terorismu (včetně boje proti násilnému extremismu) a organizované trestné činnosti a jejich prevence, se zvláštním zřetelem na správu hranic, finanční trestnou činnost, zejména korupci, praní špinavých peněz a obchodování se statky kulturního dědictví;

22.

vyzývá EU, aby se zabývala setrvalými a rostoucími hrozbami pro ochranu a zachování kulturního dědictví a aby potírala pašování kulturních artefaktů, zejména v oblastech konfliktu; konstatuje, že v Iráku se některé komunity v důsledku toho, že ztratily své kulturní dědictví a historické kořeny, staly zranitelnějšími vůči radikalizaci; připomíná, že mise EUAM v Iráku je jedinou misí nebo operací SBOP, která má ve svém mandátu ochranu kulturního dědictví s cílem poskytovat pomoc a vzdělávání místním partnerům při řešení bezpečnostních výzev souvisejících se zachováním a ochranou kulturního dědictví; vyzývá Radu a ESVČ, aby podobnou složku zahrnuly do dalších misí a operací;

23.

vybízí k vyslání mise složené z členů mise Evropské unie pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya) do Tripolisu, odkud bude vykonávat svou činnost; navrhuje, aby tato mise, která se podílí na podpoře libyjských orgánů při rozbíjení organizovaných zločineckých sítí zapojených do převaděčství migrantů, obchodování s lidmi a terorismu v oblasti správy hranic, v rámci regionální strategie nadále zkoumala možnosti podpory rozvoje pohraničních kapacit států Sahelu, pod vedením EU a ve spolupráci s misemi SBOP v oblasti Sahelu (zejména s misí EUCAP Sahel Niger); vyjadřuje znepokojení nad osudem migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků v Libyi; žádá, aby libyjské orgány a milice uzavřely zajišťovací zařízení pro migranty;

24.

vítá zahájení operace SBOP ve Středomoří, EUNAVFOR MED IRINI, a její prodloužení do 31. března 2023; zdůrazňuje její zásadní úlohu při uplatňování zbrojního embarga v Libyi v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2526 (2020); zdůrazňuje, že budováním kapacit dochází k narušení obchodování s lidmi a zbraněmi; vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2020 bylo misi EUNAVFOR MED IRINI mnoho kontrol odmítnuto, dokonce i na tureckých plavidlech; žádá, aby ESVČ v této souvislosti transparentně komunikovala; bere na vědomí, že mise EUNAVFOR MED má velmi málo prostředků, což významně omezuje její schopnosti; je znepokojen skutečností, že NATO, které je v této oblasti aktivní v rámci operace Sea Guardian, účinně nespolupracuje prostřednictvím větší soudržnosti spolupráce nebo sdílením informací a zdrojů; zdůrazňuje strategický význam veřejné komunikace o této misi a o provedených vstupech na paluby plavidel, přátelských přiblíženích a inspekcích, včetně jejich odmítnutí; zdůrazňuje mezinárodní závazky v oblasti vyhledávání a záchrany osob na moři, které se ocitly v nouzi, v plném souladu s námořním právem; vyzývá EU, aby hrála významnou úlohu ve Středomoří, neboť se stala aktérem schopným zaručit stabilitu regionu; vítá výsledky styčné a plánovací jednotky EU (EULPC) při poskytování odborných znalostí v oblasti bezpečnosti, zpravodajských informací a plánování aktérům EU v Bruselu a v terénu nebo na moři (delegace EU, EUBAM, EUNAVFOR MED) a podpůrné misi OSN v Libyi (UNSMIL);

25.

vyjadřuje politování nad celkovou destabilizující úlohou Turecka v mnoha problematických oblastech v EU a sousedních zemích, což ohrožuje mír, bezpečnost a stabilitu v regionu; je krajně znepokojen nezákonnou činností Turecka a jeho hrozbami vojenského zásahu namířenými proti členským státům EU, zejména Řecku a Kypru, ve východním Středomoří a jeho nově ohlášenou nezákonnou činností v kyperském a řeckém námořním pásmu a důrazně tyto kroky odsuzuje; bere na vědomí úsilí o zmírnění napětí, vyjadřuje však politování nad provokativními akcemi a hrozbami agrese vůči operaci MED IRINI ze strany tureckých vojenských plavidel, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a svrchovanými právy členských států EU; znovu opakuje, že Unie je připravena využít veškerých nástrojů a možností, které má k dispozici, mimo jiné opatření podle článku 29 SEU a článku 215 SFEU, k obraně svých zájmů a zájmů svých členských států a rovněž k udržení regionální stability;

26.

oceňuje práci poradní mise Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine); bere na vědomí zprávu ESVČ o posouzení potřeb týkající se oblasti odborného vojenského vzdělávání na Ukrajině a vítá probíhající práci na vymezení možného zapojení EU na Ukrajině na jejím základě, které by doplnilo úsilí Ukrajiny a jejích mezinárodních partnerů o reformu odborného vojenského vzdělávání na Ukrajině;

27.

vyzývá k oživení civilní SBOP prostřednictvím provádění 22 závazků paktu pro civilní SBOP; zdůrazňuje, že Strategický kompas musí stanovit ambici obnovení civilní SBOP a že by měl být včas přijat pakt 2.0; podporuje myšlenku, že kompas by měl nastínit základní aspekty civilní SBOP, včetně rozvoje civilních schopností po roce 2023; podporuje myšlenku, že strategické priority pro civilní SBOP by měly být propojeny s každoročním procesem přezkumu paktu; zdůrazňuje, že je třeba pevněji propojit SBOP, oblast spravedlnosti a vnitřních věcí a činnost pod vedením Komise, je-li to vhodné a s náležitým zřetelem k různým úkolům a postupům obou politik předepsaných Smlouvou, s dalšími příslušnými aktéry v oblasti řešení krizí, aby se posílil příspěvek SBOP k reakci Unie na bezpečnostní výzvy; vyzývá EU, aby se zamyslela nad stávajícími postupy pro vysílání misí a přijala odpovídající opatření, s cílem učinit rozhodovací proces rychlejším a efektivnějším; domnívá se, že EU by měla pokračovat v komplexním hodnocení civilních misí EUCAP Sahel Mali, EUCAP Sahel Niger, EUCAP Somálsko a EUAM RCA a měla by přezkoumat jejich mandát, rozpočet a lidské zdroje a zajistit, aby odpovídaly skutečným potřebám tak, aby se posílila jejich operační schopnost a efektivita;

28.

uznává přínos misí a operací SBOP k míru, bezpečnosti a stabilitě, poukazuje však na přetrvávající strukturální nedostatky a zdlouhavé rozhodovací procesy týkající se civilních a vojenských misí a operací SBOP; zdůrazňuje, že je důležité poskytnout vojenským misím pružnější a robustnější mandáty, které jsou přizpůsobené situaci na místě; vyzývá ke změnám struktur a postupů SBOP, aby bylo možné vysílat mise rychleji, pružněji a soudržněji; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí vytvořit užší propojení mezi stávajícími evropskými operacemi ad hoc a vojenskými misemi nebo operacemi SBOP, zejména pokud řeší naléhavou krizi nebo zaručují přístup ke sporným strategickým oblastem; zdůrazňuje, že veškeré budoucí mandáty musí mít jasnou komplexní ústupovou strategii a seznam zdrojů potřebných k tomuto účelu; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny mise, a zejména vojenské mise, spolupracovaly s místními obyvateli s cílem vybudovat v přiměřené době kapacity, které umožní udržitelný odchod;

29.

zdůrazňuje, že je třeba pravidelně, systematicky a transparentně hodnotit všechny mise a operace SBOP na základě relevantních strategických a operativních kritérií; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby zahájil proces analýzy získaných poznatků, pokud jde o minulé a probíhající mise, operace a činnosti, a aby se zaměřil na to, na jaké politické, institucionální, ale také socioekonomické podmínky je třeba reagovat, aby bezpečnostní a obranná opatření účinně podpořila trvalé budování míru a posílení udržitelných a demokratických struktur veřejné správy; domnívá se, že je nezbytné přenést větší operační odpovědnost za provádění a řízení misí a operací na jejich vojenské velení; obecněji žádá, aby vojenské struktury EU byly systematicky zapojeny do všech politik a nástrojů, které mají dopad na operační nasazení evropských ozbrojených sil, a zejména do činnosti programového výboru Evropského obranného fondu;

30.

je velmi znepokojen nízkou tvorbou sil v operacích a misích a důrazně a naléhavě vyzývá členské státy, aby tento stav co nejdříve napravily; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby misím a operacím SBOP poskytly potřebný personál, odbornou přípravu a schopnosti, aby mohly plnit své mandáty a aby byly v méně příznivých podmínkách pohotovější a odolnější; v této souvislosti vyzdvihuje projekt „Operační středisko pro reakci na krize“ v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO), který je v současné době projednáván a jehož cílem je zlepšit proces vytváření sil; zároveň vyjadřuje politování nad tím, že se tohoto projektu PESCO dosud účastní pouze šest členských států; vyzývá Radu a Komisi, aby plně využívaly Evropského mírového nástroje a možností financování z rozpočtu Unie, které stanovují Smlouvy, s cílem usnadnit vytváření sil a vojenské nasazení; podporuje účast třetích zemí na operacích a misích SBOP, pokud jsou v souladu s evropskými zájmy a hodnotami; domnívá se, že tato účast by měla být v případě potřeby rozšířena;

31.

je znepokojen rostoucí manipulací s informacemi a množstvím dezinformací a hybridních hrozeb, které pocházejí zejména z Ruska a Číny, ale i od dalších aktérů, a které se týkají několika oblastí operačního působení a mají přímý dopad na mise a operace SBOP, destabilizují celé regiony a delegitimizují mise EU v zahraničí; vyzývá k neodkladné strukturované reakci misí a operací SBOP na tyto hrozby; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu společného úsilí EU, členských států a partnerských zemí, a to i v očekávání hybridních hrozeb, kybernetických útoků a chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik; vítá vytvoření rezervy kapacit pro reakci na krize v případě chemických, biologických, radiologických a jaderných incidentů; naléhavě vyzývá ESVČ, aby prostřednictvím strategické komunikace poskytovala konkrétní podporu misím a operacím SBOP;

32.

vyzývá k posílení velitelských struktur Unie, zejména Vojenského štábu EU a útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC), které musí být co nejdříve vybaveny nezbytnými pracovními silami, vybavením a zdroji a musí být schopny si bezpečně vyměňovat utajované informace, a to i s členskými státy a misemi nebo operacemi; vyjadřuje v této souvislosti politování nad odložením přechodu do druhé fáze MPCC a vyzývá členské státy, aby plně dostály svým závazkům, které jej umožní realizovat; zdůrazňuje, že je důležité, aby se MPCC co nejdříve stal skutečně plně rozvinutou velitelskou a řídící strukturou, která bude schopna zajišťovat do budoucna zaměřenou strategickou anticipační funkci, řídit operace a evropské mise s takovou mírou reaktivity a flexibility, jakou bude vyžadovat strategický kontext, a která bude schopna posílit strategickou operační autonomii Evropanů;

33.

zdůrazňuje, že účast žen v misích SBOP přispívá k efektivitě mise a zvyšuje důvěryhodnost EU jakožto zastánce rovných práv pro ženy a muže na celém světě; vyzývá k systematičtějšímu provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2250 o mládeži, míru a bezpečnosti a k posílení agendy EU v oblasti žen, míru a bezpečnosti, jakož i v oblasti mládeže, míru a bezpečnosti; vyzývá ke smysluplnému začleňování hlediska rovnosti žen a mužů při formulování SBOP, zejména prostřednictvím lepší genderové vyváženosti personálu a vedení misí a operací SBOP a prostřednictvím specifického školení pro vyslané pracovníky; vyzývá k přijetí opatření pro zajištění pracovního prostředí bez sexuálního a genderově podmíněného obtěžování; žádá znovu, aby do nových nástrojů SBOP včetně Evropského obranného fondu a navrhovaného Evropského mírového nástroje byla zahrnuta genderová analýza; vítá skutečnost, že všechny civilní mise SBOP nyní jmenovaly poradce pro otázky rovnosti žen a mužů, a vyzývá vojenské mise SBOP, aby učinily totéž; vybízí členské státy EU, aby navrhly ženy jako kandidátky na stávající volná místa; vyjadřuje politování nad tím, že počet žen pracujících v misích SBOP, a zejména ve vojenských operacích, je i nadále velmi nízký; vyzývá ESVČ, aby prosazovala potřebu stanovit konkrétní cíl pro zvýšení počtu žen v misích a operacích EU pro řešení krizí; naléhavě vyzývá členské státy, aby se zabývaly způsoby, jak posílit politiky v oblasti náboru a udržení pracovníků a podpořit účast žen v misích pro budování a udržování míru; zdůrazňuje, že je třeba začlenit do rozpočtu EU novou položku, která by financovala postavení poradců pro otázky rovnosti žen a mužů v rámci vojenských misí SBOP;

34.

očekává společné sdělení o strategickém přístupu k podpoře odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků, které bylo oznámeno v prohlášení o záměru k projevu o stavu Unie v roce 2020 a kterým by měla být včasná revize koncepce EU na podporu odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění z roku 2006; zdůrazňuje význam reformy bezpečnostního sektoru jakožto priority, zejména pro naše civilní mise SBOP; vyzývá proto Komisi a ESVČ, aby rozšířily připravované společné sdělení o odzbrojení, demobilizaci a opětovném začlenění na reformu bezpečnostního sektoru a budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje (CBSD) s cílem dosáhnout soudržného, koherentního a zásadně inovovaného přístupu Unie k pomoci třetím zemím v oblasti bezpečnosti; požaduje soudržnost mezi nástroji SBOP a rozvojovou pomocí EU;

Předvídání a zvládání krizí

35.

vítá schopnost evropských armád spolupracovat v roce 2020 ve službách občanů v boji proti pandemii; je toho názoru, že cenné zapojení ozbrojených sil během pandemie COVID-19 poukázalo na důležitost využívání vojenských prostředků a kapacit členských států na podporu mechanismu civilní ochrany Unie; vybízí EU a členské státy, aby vážně vzaly v potaz a plně využívaly podrobná pravidla provádění článku 44 SEU, a umožnily tak EU rychle, účinně a dostatečně flexibilně reagovat na bezpečnostní krize, které se vyznačují výrazným kolektivním prvkem EU, a to i tím, že umožní, aby ad hoc operace již prováděná skupinou členských států následně obdržela mandát EU ex post; vítá pozitivní úlohu, kterou během pandemie COVID-19 sehrálo sdružování a koordinace leteckých sil, zejména přepravu za účelem lékařské péče a dodávky vybavení mezi členskými státy, jakož i synergie vytvořené s infrastrukturami spojenců NATO a prostředky pro letecké převozy a přepravu základního vybavení; vítá zejména úlohu evropského velitelství letecké dopravy (EATC) při evakuaci a převozech pacientů a při dodávkách zdravotnického vybavení během pandemie; obecně vybízí k využívání vojenské letecké mobility, včetně dopravy, doplňování paliva za letu a letecké zdravotní evakuace v Evropě, čímž se zajistí účinnost a efektivita úsilí v oblasti vojenské letecké dopravy v Evropě; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zvážily společný vývoj tohoto strategického obranného vybavení, a vybízí k vytvoření vojenské jednotky EU pro mimořádné situace, jejímž cílem by bylo usnadnit přeshraniční využívání vojenských logistických kapacit k řešení mimořádných situací s cílem umožnit větší koordinaci, součinnost a solidaritu v rámci poskytování pomoci operacím civilní podpory;;

36.

podporuje ambici vytvořit „sílu rychlého nasazení“, kterou prosazuje místopředseda Komise, vysoký představitel a která by měla zahrnovat mnohonárodní pozemní brigádu o síle přibližně 5 000 vojáků a složky vzdušných, námořních a speciálních sil, které bude možné v případě mimořádné bezpečnostní situace mobilizovat; připomíná, že EU v současné době nemá pozemní, námořní a vzdušné know-how a kapacity, které jsou zapotřebí k provádění operací prvního nasazení s cílem obnovit bezpečnost určitého operačního prostoru; domnívá se, že je realistické a nezbytné, aby se členské státy nejprve v rámci Strategického kompasu dohodly na okolnostech, které by vyžadovaly mobilizaci této síly, a dohodly se na jednom či několika operačních scénářích, a to i v mimořádně krátkých časových rámcích; připomíná však, že za více než 15 let existence nebyly bojové skupiny EU nikdy využity, zejména kvůli nedostatečné politické shodě mezi členskými státy a složitosti provádění a financování, a to navzdory tomu, že při několika příležitostech byla možnost je nasadit; připomíná potřebu zajistit jejich akceschopnost prostřednictvím pravidelných cvičení v terénu; vyjadřuje politování nad nízkou mírou účasti členských států v bojových skupinách, a to jak z politického, tak z praktického hlediska; kritizuje skutečnost, že v roce 2021 byla akceschopná pouze jedna bojová skupina, vedená Itálií; je znepokojen nízkou úrovní strategického plánování na roky 2022 a 2023 a žádá jeho revizi; vyzývá členské státy, aby zvýšily své závazky, pokud jde o vojenské kapacity EU; konstatuje, že koncepce síly rychlého nasazení musí ve srovnání s bojovými skupinami EU přinášet přidanou hodnotu; vyzývá proto Radu a Komisi, aby důkladně posoudily, prozkoumaly a rozpracovaly možnosti zřízení stálé jednotky, která by měla trvalé umístění a provozovala by společný výcvik; domnívá se, že nová „síla rychlého nasazení“ by měla být buď výsledkem ambiciózní reformy bojových skupin, nebo by je měla zcela nahradit, aby se zabránilo dalšímu zdvojování kapacit v rámci SBOP EU; sdílí úroveň ambicí stanovenou místopředsedou Komise, vysokým představitelem, pokud jde o robustnost vojenských nástrojů EU, zejména nástrojů ad hoc; vyzývá Radu a ESVČ, aby prozkoumaly, jak nejlépe zorganizovat rozmístění bojových skupin EU nebo nové „síly rychlého nasazení“, uplatňování článku 44 SEU a dosud nevyužitou operační složku PESCO; očekává, že spojení těchto prvků musí EU a jejím členským státům umožnit rychle a účinně reagovat na krize ve svém sousedství vojenskými prostředky a plnit úkoly stanovené v čl. 43 odst. 1 SEU, známé také jako petersberské úkoly;

37.

zdůrazňuje význam přesných a včasných zpravodajských informací pro podporu rozhodování a zajištění bezpečnosti misí a operací a pro zlepšení boje proti vlivovým a dezinformačním kampaním, které se na ně zaměřují; vyzývá ESVČ, aby v oblastech operačního působení zřídila zpravodajskou službu vytvořením zpravodajských jednotek ve všech misích a operacích SBOP, které by zpravodajské informace v reálném čase předávaly Zpravodajskému a informačnímu centru EU (EU INTCEN), Vojenskému štábu EU a útvaru schopnosti civilního plánování a vedení (CPCC) s cílem podpořit rozhodování; obecněji zdůrazňuje, že činnost EU INTCEN a zpravodajského ředitelství Vojenského štábu EU (EUMS INT) závisí na ochotě členských států sdílet informace, a vyzývá k navýšení finančních a technických zdrojů EU INTCEN; souhlasí s analýzou předsedkyně Komise, kterou prezentovala ve svém projevu o stavu EU za rok 2021 a v níž uvádí, že EU musí zlepšit spolupráci v oblasti zpravodajských služeb; zdůrazňuje význam informovanosti o situaci a koordinace mezi vnitrostátními zpravodajskými službami a vítá výzvu předsedkyně Komise ke zřízení společného situačního střediska EU, které by bylo klíčovým nástrojem pro zlepšení strategického výhledu a strategické autonomie EU;

38.

vítá zřízení Evropského mírového nástroje v roce 2020; připomíná, že díky Evropskému mírovému nástroji bude EU schopna rychleji a účinněji reagovat na stávající bezpečnostní výzvy, a vyzývá proto k tomu, aby byl urychleně uveden do provozu; zdůrazňuje, že potřebné vybavení, včetně smrtícího vybavení, je-li to vhodné a nezbytné, a výcvik musí být poskytnuty v příslušných oblastech operačního působení, přičemž je třeba zohlednit geograficky vyváženou povahu tohoto nástroje, a to při plném dodržování osmi kritérií společného postoje 944, lidských práv a humanitárního práva, s výhradou komplexního předběžného posouzení rizik a trvalého monitorování dodávek vojenských technologií subjektům ze třetích zemí na úrovni EU a účinných ustanovení o transparentnosti; zdůrazňuje, že ESVČ musí pečlivě sledovat a zajistit sledovatelnost a řádné využívání materiálů dodávaných našim partnerům v rámci Evropského mírového nástroje, a to s ohledem na komplexní přístup Evropského mírového nástroje; poukazuje na to, že Evropský mírový nástroj se nezabývá pouze poskytováním vybavení partnerům, ale slouží také jako možnost financování společných nákladů na vojenské operace v rámci SBOP, která by měla být využita v nezbytném rozsahu; zavazuje se zajistit soudržnost a doplňkovost mezi misemi a operacemi SBOP, unijním finančním nástrojem NDICI a Evropským mírovým nástrojem; opakuje svou výzvu k vytvoření nového administrativního útvaru v rámci ESVČ pro správu tohoto nového nástroje; zdůrazňuje, že je třeba využít Strategický kompas k vypracování jasné vize toho, jak členské státy chtějí Evropský mírový nástroj využívat v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu;

39.

vítá plán ESVČ v oblasti změny klimatu a obrany z listopadu 2020, který zahrnuje konkrétní opatření zaměřená na stále relevantnější souvislosti mezi klimatem a bezpečností; poukazuje na stále častější výskyt přírodních katastrof, globálních pandemií nebo katastrof způsobených člověkem, které podobně jako kybernetické a hybridní hrozby přispívají ke stávajícím bezpečnostním výzvám, a proto vyžadují dodatečné zdroje; vybízí Unii a její členské státy, aby rozvíjely své schopnosti tyto nové výzvy řešit; zdůrazňuje, že řešení těchto nových bezpečnostních výzev by nemělo odvádět zdroje od tradičních, konvenčních obranných a bezpečnostních kapacit;

40.

domnívá se, že instrumentalizace migračních toků přes východní vnější hranice EU spojené s dezinformačními kampaněmi představují formu kombinované hybridní války, která má za cíl zastrašit a destabilizovat EU; vyzývá Unii, aby vytvořila příslušnou legislativu poskytující nezbytné záruky, které umožní účinně reagovat na instrumentalizaci migrace pro politické účely ze strany třetích zemí a odpovědět na ni, zajistit účinnou ochranu vnějších hranic EU a ochranu lidských práv a lidské důstojnosti a přijmout opatření, která zabrání nelegálnímu překračování hranic; znovu vyjadřuje solidaritu s Lotyšskem, Litvou a Polskem, které čelí zneužívání migrace Lukašenkovým režimem k destabilizaci EU;

Odolnější Unie: zaručení přístupu do sporných strategických oblastí a posílení vzájemné pomoci a bezpečnosti mezi členskými státy

Ochrana svobody pohybu na moři

41.

připomíná, že vzhledem ke stávajícímu geopolitickému napětí v námořní oblasti musí Unie hájit univerzální hodnoty a zásady, Chartu OSN, mezinárodní právo, jako je Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS), multilateralismus a mezinárodní spolupráci a chránit své zájmy zaručením svobody plavby, bezpečnosti námořních komunikací a pobřežní infrastruktury; připomíná, že námořní zájmy Unie úzce souvisejí s blahobytem, prosperitou a bezpečností jejích občanů a že přibližně 90 % zahraničního obchodu Unie a 40 % jejího vnitřního obchodu je přepravováno po moři; vyzdvihuje kompetence a pravomoc, zejména normativní, které má Evropská unie v oblasti odolnosti;

42.

připomíná, že je nezbytné posílit úlohu Unie jakožto poskytovatele mezinárodní námořní bezpečnosti; vyzývá Unii, aby navázala na své námořní operace SBOP a rozvíjela je s cílem poskytnout pevnou platformu pro další rozvoj trvalejšího operačního zapojení na mezinárodní úrovni; žádá, aby byla zvážena možnost pořádání pravidelných námořních cvičení, která by kombinovala, kdykoli je to možné, prostředky s posádkou a bez posádky za účelem posílení interoperability; považuje za velmi důležité, aby Unie udržovala stabilní a bezpečné prostředí na mořích, která ji obklopují; se znepokojením konstatuje, že koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD) uznal, že schopnosti v oblasti námořního velení a kontrola, zpravodajství, sledování a průzkum vykazují „významné nedostatky“; vítá šestici projektů PESCO zaměřených na rozvoj námořních kapacit, jakož i společné programy rozvoje námořních kapacit; zdůrazňuje, že je třeba, aby Unie a NATO úzce spolupracovaly s cílem přijmout účinný společný přístup k hrozbám v oblasti námořní bezpečnosti, jako je přeshraniční a organizovaná trestná činnost, včetně organizovaných zločineckých sítí zapojených do obchodování s lidmi, zbraněmi a drogami, pašování a nezákonného rybolovu;

43.

v této souvislosti vítá spuštění koordinované námořní přítomnosti a pilotního projektu v Guinejském zálivu; žádá, aby byla tato koncepce založená na analýze potřeb, která zahrnuje možnost přispět ke zmírnění regionálního napětí, rozšířena i na další oblasti zájmu, zejména na indicko-tichomořský region, s cílem zajistit a chránit mezinárodní postoj a hodnoty Evropy; žádá, aby byly tento koncept a příslušné probíhající mise vyhodnoceny a projednány v Parlamentu; vyzývá rovněž Komisi, aby při příští aktualizaci svého sdělení o mezinárodní správě oceánů, která je plánována na rok 2022, věnovala zvláštní pozornost aspektům bezpečnosti a obrany; vyzývá námořní členské státy, aby posílily svůj vojenský námořní potenciál s cílem čelit asymetrickým i konvenčním hrozbám pro námořní bezpečnost, svobodu plavby a modrou ekonomiku EU; vyzývá EU, aby do roku 2022 aktualizovala svou strategii námořní bezpečnosti; vítá skutečnost, že počátkem roku 2020 byla zahájena evropská mise zaměřená na informovanost o situaci na moři v Hormuzském průlivu (EMASOH), a podporuje její dvojí cíl: „zaručit bezpečné plavební prostředí a zmírnit současné napětí v regionu“; vítá „komplexní a koordinovanou“ strategickou revizi misí EUNAVFOR Atalanta, EUTM Somalia a EUCAP Somalia a jejich prodloužení s cílem zahrnout všechny aspekty bezpečnosti;

Boj proti hybridním hrozbám

44.

odsuzuje zlovolné činy spáchané proti členským státům, jako jsou hybridní útoky, které instrumentalizují migraci; vyzývá Unii a členské státy, aby zlepšily své schopnosti identifikovat hybridní hrozby; trvá na tom, aby EU a členské státy důrazně a koordinovaně reagovaly na jakoukoli novou zlovolnou, nezákonnou nebo destabilizující činnost v kybernetické oblasti a plně při tom využily nástroje, které má EU k dispozici, a postupovaly v koordinaci s jejími partnery; vyzývá členské státy, aby zlepšily vnitrostátní kapacity kybernetické obrany; vyzývá Unii, aby usilovala o vytvoření právního nástroje, který bude reagovat na hybridní hrozby, a aby rozvíjela komplexní kybernetickou kapacitu, včetně bezpečných sítí, komunikace a sdílení informací, odborné přípravy a cvičení, rovněž prostřednictvím projektů PESCO a za náležitého využití souboru nástrojů kybernetické diplomacie EU; vyzývá k naléhavému přezkoumání rámce politiky kybernetické obrany, aby Unie a její členské státy zvýšily své schopnosti prevence, přičítání odpovědnosti za útoky, odrazování a reakce tím, že posílí své postavení, znalost situace a své nástroje a postupy; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny orgány EU a členské státy EU spolupracovaly na všech úrovních při vytváření strategie kybernetické bezpečnosti, jejímž hlavním cílem by mělo být další posílení odolnosti a rozvoj společných, a také lepších vnitrostátních, spolehlivých civilních a vojenských kybernetických schopností a spolupráce s cílem reagovat na trvalé bezpečnostní výzvy; vítá proto oznámení v projevu o stavu Unie z roku 2021 o vytvoření evropské politiky kybernetické obrany; vítá intenzivnější spolupráci mezi členskými státy v oblasti kybernetické obrany v rámci PESCO, včetně týmů rychlé kybernetické reakce; připomíná, že úspěšné provádění misí a operací EU závisí stále více na nepřetržitém přístupu k zabezpečenému kyberprostoru, a vyžaduje proto robustní a odolné kybernetické operační schopnosti a odpovídající reakce na útoky proti vojenským zařízením, misím a operacím; uznává, že do určité míry je kybernetická obrana účinnější, pokud obsahuje rovněž některé ofenzivní prostředky a opatření, pokud je jejich použití v souladu s mezinárodním právem; je znepokojen závislostí EU a jejích členských států na zahraničních nástrojích pro zaručení jejich kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že je třeba podporovat kulturu kybernetické bezpečnosti v rámci evropských veřejných i soukromých subjektů, a to i prostřednictvím zavedení specializovaných kurzů a učebních osnov; bere na vědomí důležitou vzdělávací činnost Evropské bezpečnostní a obranné školy (EBOŠ) v oblasti kybernetické obrany a v této souvislosti vítá zřízení platformy pro vzdělávání, odbornou přípravu, hodnocení a cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že EBOŠ by měla čerpat prostředky ze strukturálních fondů Unie, aby mohla ještě více přispívat k podpoře dovedností EU v oblasti kybernetické obrany, zejména s ohledem na zvýšenou potřebu špičkových odborníků na kybernetickou bezpečnost; chápe rostoucí význam kapacit v kybernetické oblasti a v oblasti umělé inteligence; zdůrazňuje, že se jedná o hrozbu pro všechny členské státy a orgány a instituce EU; naléhavě vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby pokračovaly ve zdokonalování svých počítačových technologií a technologií umělé inteligence, a dále vybízí ke spolupráci na tomto technologickém pokroku; doporučuje, aby byly prozkoumány možnosti, jak podpořit budování kybernetických kapacit našich partnerů, jako je rozšíření mandátu výcvikových misí EU tak, aby zahrnovaly i otázky kybernetické obrany, nebo zahájení civilních kybernetických misí; vítá zavedení sankcí proti ruským, čínským a severokorejským pachatelům kybernetických útoků, včetně útoků WannaCry, NotPetya a Operation Cloud Hopper;

45.

vyzývá ESVČ, aby v souladu s evropským akčním plánem pro demokracii vytvořila soubor nástrojů EU, jehož cílem by bylo nejen zvýšit odolnost členských států a zúčastněných stran vůči dezinformacím, ale také stanovit mandatorní požadavky pro sociální platformy a umožnit občanům činit informovaná rozhodnutí, a rovněž zlepšit schopnost EU posílit boj proti dezinformacím a úmyslně škodlivému chování s cílem identifikovat je, přičíst odpovědnost za ně, odrazovat od nich, bojovat proti nim a postihovat je;

46.

s ohledem na vývoj této hrozby a nezbytnost přizpůsobit jí naše instituce trvá na tom, aby v evropských orgánech, včetně Parlamentu, byla zavedena opatření s cílem konsolidovat jejich interní kapacity; zdůrazňuje význam interinstitucionální koordinace zavedené skupinou pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU (CERT-EU); vybízí evropské orgány, zejména Evropskou komisi, aby poskytly nezbytné lidské zdroje k posílení skupiny CERT-EU; v této souvislosti naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele nebo členské státy, aby navýšily finanční a personální zdroje s cílem posílit schopnost EU bránit se kybernetickým útokům;

47.

podporuje posílení vzájemné operační pomoci mezi členskými státy; zdůrazňuje, že je důležité provádět další cvičení založená na scénářích krizového řízení; naléhavě vyzývá členské státy, aby po dokončení Strategického kompasu dosáhly ambiciózního společného porozumění ohledně čl. 42 odst. 7 SEU a článku 222 SFEU, včetně aktivace článku 222 SFEU a čl. 42 odst. 7 SEU v rámci hypotetického scénáře kybernetického útoku; v této souvislosti zdůrazňuje, že podmínky pro aktivaci čl. 42 odst. 7 SEU a způsoby poskytnutí požadované pomoci nebyly nikdy jasně definovány, a vyzývá k operativnějšímu uplatňování tohoto nástroje;

Zachování svrchovanosti Unie ve vesmíru a ve vzduchu

48.

vyzývá Unii, aby vypracovala strategii pro obranu vesmíru s cílem ochránit nepřetržitý autonomní a nerušený přístup EU a jejích členských států k vesmírným zdrojům; trvá na tom, že je třeba podpořit vznik společné evropské strategické kultury bezpečnosti a obrany ve vesmíru, snížit strategickou závislost a zlepšit řízení provozu evropských vesmírných programů, přičemž konečným cílem je strategická autonomie ve všech ostatních oblastech; podporuje iniciativy zaměřené na posílení politiky EU v oblasti vesmíru, včetně nového ambiciózního kosmického programu EU, který musí usilovat o ochranu současných i minulých evropských vesmírných zdrojů; vybízí EU, aby zlepšila svou informovanost o situaci a podporu geoprostorového zpravodajství tím, že posílí své odborné kapacity prostřednictvím Satelitního střediska Evropské unie (Satcen) a odborné kapacity členských států, aby se zajistilo propojení mezi SBOP a vesmírným programem EU prostřednictvím systému Galileo, zejména služby PRS a programu Copernicus, využily se investiční možnosti (zejména v rámci programu Horizont Evropa a Evropského obranného fondu) a prozkoumaly další možné součinnosti mezi vesmírem a obranou (včetně kapacit); zdůrazňuje, že je důležité, aby EU měla nezávislý přístup do vesmíru a vlastní kosmické nosné prostředky; trvá na tom, že EU by měla mít vedoucí úlohu při posilování mezinárodního kosmického práva, což je oblast, která je stále častěji předmětem sporů; vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně podporovaly mezinárodní iniciativy týkající se odzbrojení ve vesmíru;

49.

varuje, že kosmický prostor se může rychle změnit ve vojenskou arénu, pokud nebudou přijaty správné mezinárodní právní nástroje; trvá na tom, že EU by měla mít vedoucí úlohu při posilování mezinárodního kosmického práva, což je oblast, která je stále častěji předmětem sporů, snažit se předcházet vyzbrojování vesmíru tím, že bude usilovat o vytvoření komplexního mezinárodního právního nástroje, a podporovat spojenectví, mezinárodní spolupráci a mnohostranná řešení v tomto ohledu;

50.

vítá návrh nového evropského projektu zabezpečeného spojení, včetně kvantových družic; požaduje rychlé dokončení tohoto projektu, aby se zvýšila úroveň bezpečnosti telekomunikací v Unii; zdůrazňuje zvyšující se riziko kybernetických a fyzických útoků na evropské družice a družice členských států; trvá na tom, že je nezbytné těmto útokům předcházet a zavést obranné mechanismy, které jim zabrání;

51.

je znepokojen pokračujícím nárůstem kosmického smetí, zejména na nízké oběžné dráze, které ohrožuje schopnosti našich družic, a rovněž počtem mikrodružic; zdůrazňuje, že nová megaseskupení družic dále zvyšují riziko srážky; vítá probíhající práci na rozvoji evropské politiky řízení kosmického provozu a vyzývá k zintenzivnění jednání s cílem dospět k mezinárodním reakcím v této věci; domnívá se, že konkrétním výstupem provádění takové politiky by mělo být např. zlepšení kapacity monitorování kosmického smetí; navrhuje, aby středisko Satcen bylo pověřeno analýzou a vypracováním zprávy o bezpečnosti, resp. zranitelnosti družic EU a členských států vůči kosmickému smetí, kybernetickým útokům a přímému raketovému útoku;

52.

bere na vědomí důležitou práci, kterou odvádí Satelitní středisko Evropské unie (Satcen); vyjadřuje politování nad tím, že k financování misí střediska Satcen nelze využít dlouhodobého programování rozpočtu EU, a zdůrazňuje, že středisko Satcen by mělo čerpat prostředky ze strukturálních fondů Unie, aby mohlo nadále přispívat k činnosti Unie, zejména s cílem poskytovat podporu misím a operacím SBOP prostřednictvím satelitních snímků ve vysokém rozlišení; domnívá se, že potřeby střediska Satcen v oblasti technologického rozvoje by měly být zohledněny v pracovním programu Evropského obranného fondu; navrhuje vytvořit v rámci PESCO komunitu pro analýzu geoprostorových dat; domnívá se, že hlavní úloha v tomto kontextu musí patřit středisku Satcen; navrhuje, aby Parlament a Satcen podepsaly dohodu, která Parlamentu umožní přístup ke službám střediska v oblasti zobrazování a analýzy, jež považuje za užitečné pro svou informovanost a utváření svých postojů a rozhodování, a to v plném souladu s postupy tohoto střediska pro zachování důvěrnosti a bezpečnosti;

53.

trvá na dodržování svobody letového provozu; vyzývá Unii, aby se chránila před možným ohrožením civilního letectví nebo nerespektováním jejího vzdušného prostoru a aby bránila mezinárodní bezpečnost letectví ve spolupráci s misemi ochrany vzdušného prostoru NATO a s partnery EU; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby zahájil práci na posouzení vhodnosti rozšíření koncepce koordinované přítomnosti na moři na vzdušný prostor;

Ochrana strategické infrastruktury

54.

upozorňuje na nové hrozby, kterým Evropa čelí, včetně ekonomického nátlaku, dezinformačních kampaní, zasahování do voleb a krádeží duševního vlastnictví; konstatuje, že tyto hrozby zatím nevedly k uplatnění článku 5 Severoatlantické smlouvy nebo čl. 42 odst. 7 SEU, ale že je třeba na ně kolektivně reagovat; vyzývá k posílení evropské koordinace, aby bylo možné vyhodnocovat a analyzovat další hybridní útoky ze strany některých mezinárodních aktérů a předcházet jim; vyzývá k praktickému uplatňování stávajících nástrojů Unie, aby účinněji přispívaly k prevenci a potírání hybridních hrozeb a k ochraně kritické infrastruktury a fungování našich demokratických institucí, jakož i k zabezpečení našich dodavatelských řetězců, přičemž je třeba chápat stávající struktury a novou možnost provádět kolektivní protiopatření jako součást širšího souboru hybridních nástrojů; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby evropské orgány, agentury a další subjekty rozvíjely své schopnosti v oblasti strategické komunikace, vybavily se bezpečnými komunikačními systémy a schopností rychlé reakce na útoky a výrazně zvýšily svou odolnost;

55.

vyzývá Unii, aby uplatnila zkušenosti získané z cvičení založených na scénářích podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU a vypracovala flexibilní a nezávaznou analýzu jeho aktivace s cílem prohloubit vzájemnou pomoc a solidaritu mezi členskými státy;

56.

zdůrazňuje, že páteří digitální ekonomiky na internetu na celém světě, přes který prochází 97 % veškerého internetového provozu, jsou optické kabely; zdůrazňuje, že jelikož jsou tyto kabely ústředním a nepostradatelným prvkem kritické infrastruktury EU a mají tedy velký geopolitický význam, staly se nedávno předmětem sabotáže či zahraniční špionáže; domnívá se, že EU by měla upřednostnit bezpečnost a ochranu těchto kabelů; vyzývá EU, aby zavedla program EU pro bezpečnost optických kabelů, který by zahrnoval výzkum, koordinaci činnosti, rozvoj politiky, hlášení a vyšetřování incidentů, monitoraci a výcvik pobřežní stráže; poukazuje na to, že naše moderní ekonomiky obecně, zvláště pak obranný a bezpečnostní průmysl, jsou silně závislé na polovodičích; vítá v této souvislosti oznámení předsedkyně Evropské komise, že je nutné se zabývat řešením nedostatku polovodičů a rozšířit příslušný výzkum a jejich navrhování a výrobu v EU prostřednictvím evropského aktu o čipech; v této souvislosti důrazně vyzdvihuje úlohu evropského obranného a bezpečnostního průmyslu v EU, neboť poskytuje prostředky k zajištění bezpečnosti evropských občanů i udržitelného hospodářského rozvoje Unie; vítá úsilí EU o dosažení těchto cílů a vytvoření Evropské aliance pro suroviny;

Rozvoj civilních a vojenských schopností, zlepšování procesů a rozvoje a zajištění jejich provázanosti

57.

konstatuje, že pandemie odhalila naše zranitelná místa, slabiny a přetrvávající problémy; konstatuje dále, že EU neměla k dispozici veškeré kapacity k zajištění bezpečného koordinovaného stažení svých občanů z Afghánistánu v průběhu chaotické vojenské evakuace osob z kábulského mezinárodního letiště; vyzývá proto k důkladnému posouzení vzniklé situace; vyzývá k větší politické ochotě jednat také v mimořádných situacích a dobách krize rychle, účinně a jasně a k omezení strategické závislosti Evropy, mj. s ohledem na omezenou schopnost Evropy provádět vojenské operace; připomíná cíl, kterým je posílení strategické autonomie Evropské unie, aby mohla být důvěryhodným a náročným strategickým partnerem schopným bránit své zájmy a hodnoty; vítá v tomto ohledu práci a iniciativy Komise a činnost ESVČ;

58.

vítá pokrok dosažený v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, který má umožnit rozvoj nových evropských vojenských kapacit, a přípravné akce zaměřené na obranný výzkum při rozšiřování evropské technologické a průmyslové základny obrany, která je klíčovým prvkem k dosažení strategické autonomie; poukazuje na význam silné, konkurenceschopné a inovativní evropské technologické a průmyslové základny obrany spolu se vznikem trhu EU s obranným vybavením, který by plně respektoval pravidla vnitřního trhu a společný postoj EU k vývozu zbraní; vyzývá Komisi, aby s cílem dosáhnout operativních výsledků vyvodila z těchto nástrojů konkrétní závěry týkající se Evropského obranného fondu; vítá přijetí nařízení o Evropském obranném fondu a jasná pravidla, která obsahuje; připomíná vysoce citlivý strategický charakter výzkumu v oblasti obrany, a to jak pro konkurenceschopnost průmyslu, tak i pro strategickou autonomii EU; domnívá se, že pro zachování konkurenceschopnosti evropské technologické a průmyslové základny obrany je nezbytné podporovat přístup jejích podniků k bankovnímu i nebankovnímu financování; zdůrazňuje, že výroba pro oblast obrany má z velké části dvojí povahu a je využívána i v civilní oblasti; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby evropská ekoznačka, přestože má zajistit větší ekologičnost průmyslu, vedla k zachování konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, zejména proto, že hraje důležitou úlohu při zajišťování strategické autonomie EU;

59.

podporuje zavedení účinné správy ze strany Komise a členských států, která by spočívala ve vedení projektů na úrovni státu i průmyslu; doporučuje Komisi, aby prozkoumala možnosti, jak snížit byrokratickou zátěž, a usnadnit tak účast podniků, zejména malých a středních, na projektech Evropského obranného fondu; vybízí k tomu, aby iniciativy, jako je Evropský program rozvoje obranného průmyslu, stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a Evropský obranný fond, usnadňovaly zapojení malých a středních podniků tím, že pokročí v úsilí na podporu vzniku nových podniků a kapitálových investic; doporučuje zřídit společný mechanismus pro terénní zkoušky kapacit vyvinutých v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu a Evropského obranného fondu, který by usnadnil integraci těchto kapacit do armády členských států; vítá ustanovení směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany (směrnice 2009/81/ES), jejímž cílem je prosazování společných zakázek v této oblasti, a vyzývá členské státy, aby plně využily rozvojového úsilí vynaloženého v rámci Evropského obranného fondu a aby zajistily dosažení odpovídající úrovně úspor z rozsahu;

60.

ukládá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí v boji proti roztříštěnosti vnitřního trhu EU s obranným vybavením, která stále vede ke zbytečným dvojím nákupům a k neefektivnímu vynakládání prostředků členských států na obranu;

61.

vyjadřuje politování nad tím, že v rámci víceletého finančního rámce došlo ke snížení částky přidělené na Evropský obranný fond a vojenskou mobilitu, což jen dále zvyšuje potřebu provázanosti mezi obrannými iniciativami Unie (PESCO, koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany, Evropským obranným fondem a Nástrojem na propojení Evropy); v této souvislosti poukazuje na úlohu Evropské obranné agentury (EDA); připomíná závěry prvního koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD), a zejména význam, který má dosažení souladu mezi evropskými iniciativami týkajícími se stanovení priorit v oblasti kapacit a jednotlivými vnitrostátními postupy plánování, zejména v dlouhodobém horizontu, aby bylo skutečně možné naplnit potřeby ozbrojených sil; vyzývá Radu a Komisi, aby doporučení plynoucí z přezkumu CARD začlenily do budoucích pracovních programů Evropského obranného fondu a projektů PESCO s cílem zajistit větší soulad mezi těmito nástroji; připomíná v tomto ohledu konečnou odpovědnost členských států za dosažení cíle, kterým je zajištění souladu mezi evropskými kapacitami, zejména v oblastech uvedených ve zprávě CARD; připomíná rovněž význam závazku, který členské státy přijaly v různých rámcích, totiž zachovat stálé tempo investic do obrany a využít příležitostí, které poskytuje Evropský obranný fond s ohledem na podnícení nových investic; zdůrazňuje, že aby byla Unie dostatečně silná a schopná prosazovat mír a bezpečnost v rámci svých hranic i ve světě, je naprosto nezbytné zajistit odpovídající úroveň finančních zdrojů, pracovníků a prostředků; požaduje navýšení rozpočtu Evropského obranného fondu po roce 2027;

62.

bere na vědomí zavedení inovačního fondu NATO pro nové a přelomové technologie, které podepsalo 16 členských států EU a Velká Británie; zdůrazňuje, že se tento fond věnuje tématům, která jsou zahrnuta do Evropského obranného fondu, a vyzývá proto všechny zúčastněné členské státy EU, aby zajistily doplňkovost s Evropským obranným fondem, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování; v této souvislosti poukazuje na to, že je nutné zajistit úzkou spolupráci mezi EU a Velkou Británií v oblasti bezpečnosti a obrany;

63.

vyzývá členské státy EU, které jsou spojenci NATO, aby se snažily zajistit, aby jejich rozpočet na obranu činil alespoň 2 % jejich HDP;

64.

zdůrazňuje, že PESCO a Evropský obranný fond jsou především nástroje sloužící Unii a jejím členským státům; poukazuje na to, že PESCO a Evropský obranný fond musejí umožnit prohloubení obranné spolupráce, která má vysoký evropský přínos, mezi členskými státy; připomíná proto cíl, kterým je zvýšení strategické autonomie Unie, zajištění větší operativnosti evropských sil a interoperability obranných systémů, snížení roztříštěnosti kapacit a evropského obranného trhu, na něž se vztahují tyto iniciativy, podpora konkurenceschopnosti evropské technologické a průmyslové základny obrany, posílení strategické autonomie a technické suverenity, zlepšení operační kapacity a snížení roztříštěnosti evropského obranného trhu;

65.

lituje zpoždění, které nabral přezkum rozhodnutí o správě PESCO; připomíná, že je nezbytné vytvořit finanční pobídky; připomíná, že o účasti třetích států na jednotlivých projektech PESCO se musí rozhodovat případ od případu, pokud je to ve strategickém zájmu Unie, zejména pokud jde o poskytování technických odborných znalostí nebo dodatečných kapacit, a že tato jejich účast musí probíhat za přísných podmínek a na základě stanovené účinné reciprocity; požaduje, aby byl plně zapojen do rozhodování o umožnění účasti třetích zemí na veškerých projektech PESCO; vítá první kroky směrem k projektu vojenské mobility a vyzývá k urychlenému přijetí dalších kroků; vítá účast USA, Norska a Kanady na projektu vojenské mobility; vítá dvoustranná partnerství v oblasti dialogu o bezpečnosti a obraně, zejména s Kanadou a Norskem, což jsou dva státy, které významně přispívají k misím a operacím SBOP;

66.

zdůrazňuje, že Evropský obranný fond musí prosazovat budování a konsolidaci evropských průmyslových odvětví a nejúspěšnějších evropských podniků a podporovat konkurenceschopnost malých a středních podniků na základě logiky víceletého plánování programů, jehož součástí by bylo vypracovávání technického plánu a potenciálu, aby byla zajištěna nezbytná předvídatelnost, kterou vyžadují komplexní dlouhodobé projekty, a aby bylo možné využít součinnost mezi civilní a obrannou oblastí; trvá proto na tom, že je s cílem umožnit účinnou koncentraci prostředků Evropského obranného fondu na vojenské otázky v užším slova smyslu nezbytné zajistit součinnost s různými oblastmi politiky Unie, a zejména s programem Horizont Evropa a kosmickým programem Unie; vítá akční plán Komise pro součinnost mezi civilním, obranným a vesmírným průmyslem, v rámci něhož jsou prosazovány inovace týkající se zboží dvojího užití; vyzývá Unii a Komisi, aby ve všech oblastech své politiky systematicky zohledňovaly přínos evropské technologické a průmyslové základny obrany ke strategické autonomii Unie; vyzývá Komisi rovněž k tomu, aby předložila konkrétní průmyslovou strategii pro evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany;

67.

vítá skutečnost, že strategický přezkum stálé strukturované spolupráce (PESCO) vedl ke snížení počtu projektů, které se tak více zaměřují na konkrétní oblasti, a k intenzivnější politické kontrole; připomíná členským státům, že je důležité, aby s cílem zajistit větší účinnost programů a dosáhnout plné operační kapacity ve stanovených lhůtách, zejména do roku 2025, dodržovaly své závazky v tomto rámci; očekává proto, že příští strategický přezkum bude zahrnovat rovněž důkladné hodnocení, které musí vést k dosažení výsledků projektu PESCO;

68.

podporuje návrh Komise osvobodit od platby DPH obranné vybavení navržené a vyvinuté v EU, což představuje pozitivní opatření, jež má sjednotit postupy na celosvětové úrovni a podpořit evropskou strategickou autonomii;

69.

domnívá se, že kapacity Strategického kompasu by měly mít tyto cíle:

—	stanovit jednoznačné priority přezkumu plánu rozvoje schopností (CDP) a následných cyklů základních cílů (HLG – headline goals),

—	zefektivnit proces plánování a rozvoje potenciálu (konference smluvních stran, základní cíl / cíle v oblasti schopností s velkým dopadem, PESCO, CARD) a zachovat soulad výsledků s příslušnými procesy NATO, zejména s jejím procesem obranného plánování,

—	začlenit rozvoj vojenského potenciálu Unie do procesů obranného plánování a prostřednictvím projektů PESCO a CARD co nejlépe využít obranných iniciativ EU,

—	zaměřit se na malý počet projektů, které jsou zapotřebí k dosažení ambicí EU a které by byly v souladu s cíli SBOP, vedly k rozšíření kapacity členských států, byly funkční a zajišťovaly evropský přínos;

70.

zdůrazňuje, že digitální prostředí poskytuje příležitosti, ale že v něm existuje ze strany státních i nestátních aktérů také značná hrozba nepřátelských akcí stírajících hranice vymezené v právu ozbrojených konfliktů, které se zaměřují proti naší bezpečnosti a proti našim demokratickým společnostem, a že tento sektor nezná hranic; domnívá se, že k tomu, aby byl zajištěn přístup Evropanů k tomuto nyní rozporuplnému odvětví, je nezbytné jít ještě dále a vybudovat kulturu bezpečnosti a solidarity mezi Evropany a vypracovat nástroje k jejímu dosažení; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost dopadu nových technologií, aby se zajistilo jejich uplatňování a využívání v celé Unii, aby se usnadnil výzkum a inovace a aby se kontrolou jejich využívání zvýšila odolnost Unie, a konkrétně:

—	aby byl analyzován dopad umělé inteligence na oblast bezpečnosti a obrany, včetně neoprávněného používání tohoto typu technologií a využívání umělé inteligence členskými státy proti těmto hrozbám,

—	aby byl zdůrazněn význam inovativní a konkurenceschopné evropské technologické a průmyslové základny obrany (která je prostředkem reakce na potřeby vymezené členskými státy a EU) a aby byly zjištěny silné a slabé stránky,

—	aby byla zajištěna bezpečnost zásobovacích řetězců (jak v rámci EU, tak i mimo ni), včetně surovin, kritických součástí a technologií,

—	aby díky propojení operačních středisek došlo k výměně varování, poznatků a informací o hrozbách v reálném čase;

71.

vyzývá proto EU, aby stála v čele mezinárodní snahy ustanovit komplexní regulační rámec pro rozvoj a používání zbraní využívajících umělou inteligenci; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, členské státy a Evropskou radu, aby přijali společný postoj k autonomním zbraňovým systémům, který by zajistil smysluplnou lidskou kontrolu nad klíčovými funkcemi zbraňových systémů; trvá na tom, že je nutné zahájit mezinárodní jednání o právně závazném nástroji, který by plně autonomní zbraně zakázal; podporuje práci na smrtících autonomních zbraňových systémech v rámci Úmluvy o některých konvenčních zbraních, což je v současnosti jediné mezinárodní fórum, v jehož rámci probíhá diskuze o těchto otázkách;

72.

vítá obnovený závazek členských států ke společnému postoji ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560 a zdůrazňuje, že je důležité zajistit v souladu s kritérii stanovenými v uvedeném rozhodnutí důkladné posuzování žádostí o vývozní licence na vojenské technologie a vojenský materiál; poukazuje na to, že rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560 a odpovídající závěry ze dne 16. září 2019 odrážejí rostoucí povědomí členských států o tom, že je na úrovni členských států i EU nutné zajistit větší transparentnost a sbližování v oblasti vývozu zbraní; vítá úsilí o zvýšení transparentnosti a veřejné a parlamentní kontroly vývozu zbraní; vyzývá ke společnému úsilí o lepší posuzování rizik, větší kontrolu koncových uživatelů a ověřování po dodání zboží;

73.

je pevně přesvědčen, že vzhledem k tomu, že je EU v oblasti obrany stále ambicióznější, je zapotřebí zajistit větší sbližování a vzájemný soulad politiky členských států v oblasti vývozu zbraní; vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu dodržovaly společný postoj 2008/944/SZBP, kterým se stanovují společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu ve znění rozhodnutí Rady (SZBP)2019/1560, a důsledně uplatňovaly kritérium č. 4 týkající se regionální stability; vyzývá, aby byl zaveden mechanismus konzultací s členskými státy, aby bylo možné zjistit, nakolik je tento společný postoj dodržován;

74.

bere na vědomí společné úsilí některých členských států o rozvoj zásadního budoucího potenciálu mimo rámec EU, zejména budoucího leteckého bojového systému (FCAS) a hlavního pozemního bojového systému (MGCS); zdůrazňuje, že tyto projekty jsou důležité pro posílení evropského vojenského potenciálu obecně; poukazuje na to, že výsledky prvního koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany (CARD) označují za jednu z oblastí spolupráce modernizaci a pořizování hlavních systémů bojových tanků; doporučuje příslušným členským státům, aby prozkoumaly další možnosti spolupráce a financování na evropské úrovni, zejména pokud jde o Evropský obranný fond, s cílem plně využít inovační potenciál evropského obranného průmyslu a dosáhnout větších úspor z rozsahu; v této souvislosti považuje projekt Tempest vedený Velkou Británií, na němž se podílejí i členské státy EU, za zbytečné zdvojení systému FCAS, a vybízí proto státy, které se účastní obou těchto projektů, aby s cílem dosáhnout úspor z rozsahu a zajistit interoperabilitu mezi EU a Velkou Británií oba projekty spojily; v této souvislosti poukazuje na to, že je nutné zajistit v oblasti bezpečnosti a obrany úzkou spolupráci mezi EU a Velkou Británií, budovat pevnější obranná partnerství a podporovat autonomii partnerských zemí;

Upevnění obranných partnerství a podpora svrchovanosti partnerských zemí

Obhajoba multilateralismu v oblasti kontroly zbraní, odzbrojení a nešíření jaderných zbraní

75.

vyzývá k tomu, aby bylo v kontextu postupného narušování struktury kontroly konvenčních zbraní v Evropě, kterou poznamenalo odstoupení Spojených států a Ruska od Smlouvy o otevřeném nebi, podpořeno její zachování a zpřísnění; vyzývá k aktivní podpoře a zpřísnění odzbrojovacích režimů a fór ve všech jejich aspektech, tj. pokud jde o jejich všeobecné rozšíření, podporu jejich uplatňování, politickou a institucionální podporu a finanční podporu; vyzývá Unii, aby v rámci Organizace pro zákaz chemických zbraní věnovala zvláštní pozornost jadernému, biologickému, radiologickému a chemickému riziku a zaměřila se přitom na režim zákazu a smluvní závazky stanovené Úmluvou o chemických zbraních a na boj proti beztrestnosti;

76.

vítá prodloužení platnosti nové Smlouvy o omezení strategických zbraní START a lituje, že byla vypovězena smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu; upozorňuje na šíření nadzvukových střel; je přesvědčen, že Evropská unie by měla přispět k zabránění mezinárodnímu závodu ve zbrojení v oblasti nadzvukových střel; znovu vyslovuje svou plnou podporu závazku EU a jejích členských států ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní jako základnímu kameni režimu nešíření jaderných zbraní a odzbrojení; opakuje své výzvy k přijetí konkrétních účinných opatření během 10. hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; trvá na tom, že je nutné zajistit, aby EU hrála významnou konstruktivní úlohu při rozvíjení a posilování globálního úsilí o nešíření zbraní založeného na pravidlech a struktury zajišťující kontrolu zbraní a odzbrojení;

77.

znovu připomíná, že nadále podporuje společný komplexní akční plán (JCPOA) jako nejlepší možný prostředek k získání záruk týkajících se nešíření jaderných zbraní v Íránu; vítá obnovení rozhovorů a vyzývá všechny strany, aby se vrátily k plnému dodržování přijatých smluv; vyzývá Unii, aby zajistila, aby všechny strany plnily závazky vyplývající z Úmluvy o zákazu chemických zbraní, a aby bojovala proti beztrestnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby usilovaly o uzavření protokolu k Úmluvě o zákazu biologických zbraní, v němž by byly zavedeny ověřovací mechanismy;

Prohloubení dialogu, partnerství a spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany

78.

trvá na tom, aby Unie zaujala ke svým vzájemně výhodným partnerstvím strategický přístup založený zejména na společných hodnotách a zásadách týkajících se obrany svých zájmů a svého záměru dosáhnout strategické autonomie; zdůrazňuje, že v zájmu Unie je jednat společně s partnery a plně respektovat aliance, přičemž strategická autonomie je součástí tohoto mnohostranného rámce;

79.

vyzývá k dalšímu prohloubení spolupráce s mezinárodními organizacemi, zejména s OSN, mj. mezi misemi SBOP a mírovými operacemi, a to především v místech společného nasazení; poukazuje na význam spolupráce s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v oblasti bezpečnosti;

80.

zdůrazňuje, že je třeba prohloubit transatlantickou spolupráci mezi EU a USA na základě rovnocenného partnerství založeného na společných hodnotách a cílech a zároveň respektovat autonomii, zájmy a aspirace druhé strany; vítá navázání strategického dialogu o bezpečnosti a obraně mezi EU a USA, jehož cílem je přispět k transatlantickému vztahu, který by byl vzájemně přínosný a vyvážený; vítá zejména probíhající či nadcházející dialog mezi EU a USA o Číně, Rusku a indicko-tichomořském regionu; poukazuje na operační rozměr tohoto partnerství a na to, že je důležité zajistit, aby si Unie zachovala svou strategickou autonomii, zejména pokud jde o nařízení USA o mezinárodním obchodu se zbraněmi (ITAR); vítá vhodnost daného formátu pro řešení hybridních hrozeb; vítá proto přidružení třetích států k Evropské obranné agentuře EDA prostřednictvím správních dohod za předpokladu, že je doprovázeno dvoustrannými opatřeními a právně závaznými zárukami, které by ochránily obranné a bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států; vyjadřuje politování nad nedostatkem konzultací a informování spojenců EU o stažení z Afghánistánu a o třístranném bezpečnostním paktu AUKUS; zdůrazňuje, že to by mělo být pro EU připomínkou, že je naléhavě nutné zajistit obranu EU, tak aby byla schopna být globálním hráčem v zájmu míru;

81.

poukazuje na to, že se nezbytná spolupráce s NATO zakotvená v čl. 42 odst. 2 Severoatlantické smlouvy musí rozvíjet za dodržování specifik a úlohy každého z těchto dvou subjektů a respektování autonomního rozhodování obou těchto organizací; vyzývá k posílení NATO na základě silnější Evropské unie (evropského pilíře v rámci NATO) a doufá, že se partnerství mezi EU a NATO bude rozvíjet velmi konkrétním způsobem, zejména s ohledem na rostoucí hybridizaci hrozeb, a že v jeho rámci budou ve strategické soutěži v dobách míru zohledněny parametry, jež nejsou přímo vojenské; uznává, že pokud jde o nové hrozby na evropské půdě, jako jsou dezinformace, krádeže duševního vlastnictví, ekonomický nátlak nebo kybernetická sabotáž, rozšiřuje Evropská unie své schopnosti, tak aby mohla zajistit bezpečnost; zdůrazňuje, že současná strategická situace vyžaduje, aby organizace NATO jednoznačně podpořila evropské iniciativy v oblasti obrany, mj. v oblasti kapacit, a to za dodržení výsad každého z uvedených subjektů; připomíná, že je důležité plně uplatňovat tzv. ujednání „Berlín plus“ a umožnit výměnu utajovaných dokumentů mezi oběma subjekty; domnívá se, že činnost, jež souběžně probíhá na Strategickém kompasu EU a na očekávané aktualizaci strategické koncepce NATO, představuje jedinečnou příležitost k nastolení jasných priorit, zajištění souladu a nalezení další součinnosti za účelem posílení transatlantických vazeb a prohloubení spolupráce mezi EU a NATO; v této souvislosti doufá, že nová strategická koncepce NATO bude formulována v souladu se Strategickým kompasem EU a plně jej zohlední; uznává úlohu NATO jako základního kamene kolektivní bezpečnosti členských států, které jsou také členy NATO; se znepokojením nicméně konstatuje, že hluboké přetrvávající rozdíly ve vztahu k jednomu z členů NATO, který není členem EU, brání spolupráci mezi oběma subjekty a narušují solidaritu mezi členskými státy, zejména ve strategické oblasti východního Středomoří; se zájmem očekává nové společné prohlášení EU a NATO;

82.

konstatuje, že po stažení NATO z Afghánistánu a následném převzetí moci Tálibánem může dojít k exponenciálnímu nárůstu hrozeb ze strany extremistů; vyzývá k důkladnému zvážení zkušeností z Afghánistánu a k vytvoření aktivní strategie v regionu s cílem zmírnit dopady toho, že se Afghánistán stává novou bezpečnou živnou půdou pro extremismus a terorismus; znovu potvrzuje, že je třeba se maximálně vynasnažit o zajištění bezpečnosti a lidských práv Afghánců a o jejich ochranu před násilím, pronásledováním a zabíjením; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v evakuaci, zejména v případě osob, které pracovaly pro EU; konstatuje, že se při stahování z Afghánistánu jasně ukázalo, že je třeba, aby EU převzala větší díl odpovědnosti v oblasti globální bezpečnosti a smysluplně přispěla k posílení svého potenciálu a svých kapacit;

83.

vyzývá k prohloubení vztahů s demokratickými státy v indicko-tichomořském regionu a ve specifických tematických oblastech (kybernetická bezpečnost, hybridní hrozby, námořní bezpečnost, kontrola zbraní atd.), se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a latinskoamerickými partnery; upozorňuje na bezpečnostní výzvy v indicko-tichomořském regionu, který je pro EU velmi významný; s rostoucím znepokojením konstatuje, že Čína soustavně posiluje svou vojenskou přítomnost a upevňuje své vojenské postavení, zejména v souvislosti s údajným testem nadzvukové střely a stále častějším narušováním tchajwanského identifikačního pásma protivzdušné obrany; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby řešily své neshody mírovými prostředky, zmírnily napětí a zdržely se jednostranných kroků ke změně současného stavu; vyzývá všechny strany, aby dodržovaly zásady mezinárodního práva, zejména Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu; upozorňuje na rostoucí význam dezinformací pocházejících z indicko-tichomořského regionu, které mohou ohrozit činnost EU v regionu, a vyzývá proto Radu a Komisi, aby se touto výzvou zabývaly podobně jako dezinformacemi vznikajícími za východní hranicí EU; s vážným znepokojením bere na vědomí nedávné projevy síly a eskalaci napětí v regionálních místech neklidu, jako je Jihočínské a Východočínské moře a Tchajwanský průliv; zdůrazňuje, že mír a stabilita v indicko-tichomořském regionu mají pro EU a její členské státy značný význam; vyjadřuje vážné znepokojení nad pokračujícími vojenskými manévry Číny v Tchajwanském průlivu, včetně manévrů, které jsou zaměřeny na Tchaj-wan nebo se odehrávají v tchajwanském identifikačním pásmu protivzdušné obrany; vyzývá ČLR, aby tento militarismus, který vážně ohrožuje mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a v indicko-tichomořském regionu, ukončila; opakuje, že je nutné zapojit se do dialogu, bez nátlaku nebo destabilizační taktiky na obou stranách; zdůrazňuje, že se staví proti veškerým jednostranným krokům, které by mohly v Tchajwanském průlivu narušit status quo, a že k žádné změně vztahů mezi Tchaj-wanem a Čínou nesmí dojít proti vůli občanů Tchaj-wanu; poukazuje na to, že stále agresivnější chování Číny vůči některým státům a územím je důvodem k obavám; zdůrazňuje, že EU by měla posoudit možné důsledky regionálního konfliktu na bezpečnost EU a v rámci tohoto posouzení zvážit, jak by měla reagovat na zhoršující se bezpečnostní situaci v indicko-tichomořském regionu i mimo něj; vítá probíhající úvahy o účasti Japonska na misi EUTM Mali a v Mosambiku a o účasti Indie na operacích a misích SBOP v Africe;

84.

vítá podepsání dohody o strategické vojenské a obranné spolupráci mezi Řeckem a Francií jako pozitivní krok směrem k evropské strategické autonomii a vytvoření skutečné funkční evropské obranné unie; vyzývá k prohloubení spolupráce s partnerskými zeměmi ve Středomoří v boji proti extremismu, terorismu, nezákonnému obchodu se zbraněmi a obchodování s lidmi;

85.

poukazuje na geopolitický význam Unie při přebírání hlavní odpovědnosti za svou regionální stabilitu, bezpečnost a prosperitu a předcházení destabilizačním procesům v sousedství EU, a to jak na východě a na jihu, tak i v Arktidě; je si vědom rostoucí politické, hospodářské, environmentální, bezpečnostní a strategické hodnoty polárního kruhu; naléhavě vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve spolupráci s Arktickou radou ve všech otázkách, na nichž má EU zájem, a aby vypracovaly komplexní strategii pro tento region; upozorňuje na vznikající bezpečnostní výzvy v Arktidě způsobené měnícím se životním prostředím a rostoucím geopolitickým zájmem o tento region; poukazuje na to, že je třeba začlenit politiku EU pro arktickou oblast do SBOP; zdůrazňuje, že EU musí mít jasnou představu o své úloze v bezpečnostních otázkách v Arktidě a zapojit se do účinné spolupráce s NATO; zdůrazňuje, že Arktida musí zůstat oblastí mírové spolupráce, a varuje před zvýšenou militarizací tohoto regionu;

86.

uznává význam zapojení SBOP do východního sousedství; podporuje prohloubení vojenské a bezpečnostní spolupráce se zeměmi Východního partnerství v zájmu zachování stability na hranicích Unie; opakuje svou výzvu, aby se EU aktivněji zasazovala o mírové řešení probíhajících konfliktů a o předcházení případným budoucím konfliktům v regionu; vyzývá k poskytnutí podpory zemím Východního partnerství a k zapojení zainteresovaných zemí tohoto partnerství do činnosti Evropského střediska pro boj proti hybridním hrozbám; vyzývá k vytvoření unijní platformy pro strategickou komunikaci a spolupráci se zeměmi Východního partnerství, která by se zabývala otázkami souvisejícími s bojem proti dezinformacím, aby bylo možné zvýšit odolnost těchto zemí;

87.

uznává přínos Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny k misím a operacím SBOP; podporuje užší obrannou a bezpečnostní spolupráci s těmito cennými partnery;

88.

znovu důrazně odsuzuje agresivní politiku Ruska vůči Ukrajině, zejména podstatné posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích, v Donbasu, na okupovaném Krymském poloostrově a v Bělorusku, neustálou finanční a vojenskou podporu ozbrojených skupin v Donbasu, nezákonnou okupaci Autonomní republiky Krym a města Sevastopol, blokádu Azovského moře a opakované kybernetické a jiné hybridní útoky proti Ukrajině; zdůrazňuje, že posilování ruské vojenské přítomnosti a opakované porušování příměří představuje hrozbu pro mír, stabilitu a bezpečnost v Evropě; vyzývá ruskou vládu, aby stáhla své síly z ukrajinských hranic a přestala ohrožovat sousední země; připomíná, že normandský formát a Minské dohody I a II jsou jedinými diplomatickými iniciativami, jejichž cílem je ukončit nepřátelské akce mezi Ukrajinou a separatisty podporovanými Ruskem v Doněcku a Luhansku, a vyzývá k podpoře úsilí o obnovení jednání v normandském formátu a dosažení hmatatelných výsledků; oceňuje značné úsilí o zachování intenzivní spolupráce mezi EU, jejími členskými státy a Spojenými státy a mezi členskými státy, pokud jde o tuto situaci; vyzývá k větší a důvěryhodné vojenské a bezpečnostní pomoci Ukrajině podle jejích potřeb, včetně mobilizace evropského mírového nástroje; vybízí členské státy, aby zvýšily svou dvoustrannou vojenskou a bezpečnostní pomoc Ukrajině; bere na vědomí první zasedání kybernetického dialogu mezi EU a Ukrajinou a je připraven v případě potřeby podpořit posílení pomoci EU vůči Ukrajině v oblasti kybernetické bezpečnosti; vítá zahájení dialogu mezi EU a Ukrajinou o kybernetické bezpečnosti a vyzývá k podobnému zapojení dalších zainteresovaných zemí Východního partnerství;

89.

s politováním konstatuje, že vzhledem k nedostatečnému zájmu britské vlády nedošlo mezi Velkou Británií a EU k navázání partnerství, pokud jde o spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, a to navzdory ujištění uvedeným v politickém prohlášení, v němž je stanoven rámec budoucích vztahů mezi EU a touto zemí; zdůrazňuje, že je nutné dosáhnout dohody mezi EU a Velkou Británií v oblasti zahraniční politiky a bezpečnostní spolupráce, která by umožnila lépe čelit společným globálním bezpečnostním výzvám; vyzývá vládu Velké Británie, aby zahájila jednání o navázání intenzivní spolupráce v oblasti zahraniční politiky, bezpečnosti, obrany a rozvoje vojenských kapacit; vyzývá k navázání užší spolupráce a pevnějšího partnerství s příslušnými africkými organizacemi, jako je Africká unie, Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS), Jihoafrický rozvojový výbor (SADC) skupina G5 Sahel, a Panafrický parlament, a prosazuje větší úlohu parlamentů v Africe; vyzývá dále EU, aby dodržovala své závazky přijaté na čtvrtém summitu EU-Afrika na podporu hospodářské a politické stability a aby dále podporovala kapacity afrických pohotovostních sil; vzhledem k cyklické povaze konfliktů v Sahelu zdůrazňuje, že je zapotřebí větší politická spolupráce s vládami podporovanými EU s cílem zajistit větší transparentnost, bojovat proti korupci, pěstovat inkluzivnost a spolupracovat s občany ve snaze omezit vypuknutí ozbrojených a etnických konfliktů;

90.

vyzývá ke spolupráci v oblasti vzdělávání a budování kapacit s partnerskými zeměmi, které jsou oslabeny konflikty či regionálními hrozbami nebo na které se zaměřuje nepřátelské zahraniční vměšování;

91.

uvědomuje si úlohu většího odtoku nezákonných financí do daňových rájů a riziko, které představují z hlediska intenzivnější militarizace a financování teroristické činnosti, což jen zvyšuje globální nestabilitu; vyzývá k větší aktivitě při omezování praní špinavých peněz a zajištění silnějšího postavení partnerů, zejména v Africe a Latinské Americe, pokud jde o mechanismy omezování nejasných finančních transakcí, do nichž jsou zapojeny orgány v daňových rájích;

Zlepšení evropské správy SBOP

92.

vítá zahájení činnosti Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír (GŘ DEFIS); vítá dále oznámení o konání evropského obranného summitu počátkem roku 2022 a vyhlášení roku 2022 rokem evropské obrany předsedou Evropské rady; očekává, že obě tyto iniciativy přinesou nový impulz pro další rozvoj evropské obranné unie; vyzývá občany, organizace občanské společnosti a soukromý sektor, aby v rámci Konference o budoucnosti Evropy vyjádřili svá očekávání týkající se struktury SBOP, míru, obrany, bezpečnostní politiky, Strategického kompasu a úlohy EU ve světě; vyzývá orgány EU, aby přihlédly k těmto očekáváním a převtělily je do konkrétních návrhů a opatření; připomíná, že s cílem zajistit smysluplné zapojení do formulování obranné politiky a dohled nad ní je důležité zlepšovat nástroje, které má k dispozici občanská společnost; vyzývá k vytvoření plnohodnotného parlamentního Výboru pro bezpečnost a obranu a k formalizaci Rady ministrů obrany EU;

93.

připomíná úlohu vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku; vyzývá členské státy, aby posoudily reformu rozhodovacího procesu, konkrétně článek 31 SEU o rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na zahraniční a bezpečnostní politiku EU v oblastech souvisejících se SBOP, a aby prozkoumaly plné využití „překlenovacích ustanovení“ a oblast působnosti článků, které zajišťují větší solidaritu EU a vzájemnou pomoc v době krize;

94.

připomíná, že plánování, změny a případné ukončení misí SBOP by měly být předem konzultovány s Parlamentem a Parlament by o nich měl být řádně informován; zdůrazňuje, že je nutné, aby se Evropský parlament aktivně účastnil hodnocení misí a operací SBOP s cílem zvýšit jejich transparentnost, politickou podporu a podporu ze strany veřejnosti; domnívá se, že by měla být řádně zohledněna jeho doporučení; je odhodlán plně se podílet na kontrole nástroje Globální Evropa, zejména jeho mírového a bezpečnostního rozměru, a na uplatňování Evropského obranného fondu;

95.

zdůrazňuje, že s cílem zvýšit odpovědnost a kontrolu a upevnit obrannou diplomacii je třeba v oblasti SBOP rozvíjet stále užší spolupráci s parlamenty členských států;

96.

trvá na tom, že vzhledem k nezbytnému propojení stálé strukturované spolupráce s různými finančními nástroji SBOP, zejména s Evropským obranným fondem, nad nímž Evropský parlament vykonává kontrolu, by měl být Parlament pravidelně informován o její realizaci;

97.

trvá na tom, že je v souladu s příslušnými ustanoveními smluv důležité zajistit účinné propojení mezi nejrůznějšími vedoucími strukturami EU (Komisí, ESVČ, EDA apod.) a že je nutné pěstovat dobré vztahy s Evropským parlamentem, jelikož se jedná o jediný orgán zastupující občany Unie;

98.

bude věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byla v právu Evropské unie lépe zohledněna specifická povaha vojenských záležitostí; připomíná proto, že Parlament chce zachovat status armády, který splňuje velmi specifické požadavky vojenského povolání a představuje záruku účinného působení ozbrojených sil v každém z členských států; vyzývá k ochraně intervenčních schopností informačních služeb, které nemohou plnit svůj úkol spočívající v ochraně národní bezpečnosti, aniž by měly během dostatečné doby stanovené tvůrci právních předpisů preventivní přístup ke všem údajům o připojení, a to za kontroly ze strany soudů členských států a v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech; bere na vědomí přijetí obecného přístupu Rady k balíčku předpisů týkajícímu se jednotného evropského nebe; připomíná, že je nezbytné chránit svrchovanost členských států a svobodnou akceschopnost evropských ozbrojených sil; pokud jde o poskytování služeb, připomíná požadavky týkající se národní bezpečnosti spojené s přístupem, spolehlivostí a celistvostí údajů a důrazně trvá na tom, že začlenění vojenských ochranných doložek do právních předpisů EU musí umožnit reagovat na tento dvojí problém;

o o

99.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedkyni Evropské komise a příslušným komisařům, jako je např. komisař pro vnitřní trh, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi NATO, agenturám EU působícím v oblastech vesmíru, bezpečnosti a obrany a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 110.

(2) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 22.

(3) Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 71.

(4) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 54.

(5) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 41.

(6) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 47.

(7) Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 202.

(8) Úř. věst. C 494, 8.12.2021, s. 54.

(9) Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 159.

(10) Přijaté texty, P9_TA(2021)0346.

(11) Přijaté texty, P9_TA(2021)0412.

(12) Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149.