Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Tématu digitální identita, svrchovanost v oblasti údajů a zajištění spravedlivé digitální transformace pro občany v éře informační společnosti

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 443/03)

Zpravodaj:

Dumitru FORNEA

Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu stanovisko z vlastní iniciativy
Rozhodnutí předsednictva EHSV	20.1.2022
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	21.6.2022
Přijato na plenárním zasedání	14.7.2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	179/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

Technologický pokrok a rozvoj digitálních technologií, biotechnologií a elektronických komunikačních systémů vytvořily rozsáhlé příležitosti, jak upevnit po hospodářské stránce prosperující a inkluzivnější a spravedlivější společnost. Současně se objevila řada nebezpečných hrozeb pro lidstvo.

1.2

Aby byla zachována bezpečnost lidstva a sociální struktura nezbytná pro to, aby každý člověk mohl vést naplňující život na této planetě, musíme zajistit, aby nové nástroje správy a řízení, které se zavádí v rámci digitální a průmyslové revoluce, člověka neutlačovaly a nepodmiňovaly jeho každodenní život povinným zapojením se do digitálních technologických systémů, které budou ovládány nedemokratickým způsobem.

1.3

Veřejné instituce jsou zranitelné vůči nestátním subjektům s přímým přístupem ke znalostem, patentům, technologiím a investičním prostředkům. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je přesvědčen, že při přípravě všech budoucích politik musí být zohledněna otázka evropské technologické suverenity a že právní předpisy musí být doplněny o výslovnou a plně použitelnou právní úpravu a společné normy ve všech členských státech.

1.4

Technologický rozvoj může mít dopad na práva a svobody řady občanů. EHSV požaduje, aby všechna odvětví, která využívají osobní údaje a biometrické údaje, byla regulována jasně a při plném respektování základních lidských práv, a aby bylo odpovídajícím způsobem upraveno obecné nařízení o ochraně osobních údajů.

1.5

EHSV je přesvědčen, že digitální identita, digitální způsoby platby a začlenění do platforem virtuální a rozšířené reality by měly zůstat nástroji, které pouze doplňují fyzickou existenci, kterou jsme znali před zavedením těchto technologií, a neměly by zcela a rušivě nahradit jiná existenční schémata, která si lidé vytvořili a zdokonalili za tisíce let své existence.

1.6

EHSV vyzývá k tomu, aby všechny budoucí legislativní návrhy týkající se digitální identity obsahovaly jasná protidiskriminační ustanovení, a je naprosto proti zavedení systému, který by na evropské občany podrobně dohlížel, sledoval by je a/nebo by monitoroval jejich aktivity a chování. Kromě toho považuje za nezbytné, aby byla do prováděcího procesu důsledně zapojena organizovaná občanská společnost.

1.7

EHSV dospěl k závěru, že jakákoliv iniciativa sloužící k začlenění občanů do systému evropské digitální identity by měla vycházet z posouzení dopadů a z komplexních sociologických průzkumů. Konečné rozhodnutí by mělo být učiněno pouze s informovaným a svobodně uděleným souhlasem daného občana.

1.8

EHSV je přesvědčen, že máme-li demokraticky přejít ke spravedlivé digitální společnosti, která bude akceptována občany EU, musí Evropská komise provést posouzení dopadů týkající se: — obrovské a nepřetržité potřeby energie, která je nezbytná pro provoz globální technologické infrastruktury na podporu nepřerušovaného a zabezpečeného přístupu k digitálnímu systému, který má za cíl vykonávat kritické a strategické funkce lidské společnosti, — dopadu digitalizace a automatizace lidské interakce na kvalitu života a pracovní podmínky, zejména pokud jde o lidské vztahy, rozsáhlejší výskyt pocitu osamělosti, problémy v oblasti duševního zdraví, snížení kognitivní a emoční inteligence a zvýšené riziko společenského odcizení, — politických, hospodářských a sociálních opatření nezbytných pro to, aby se společnost přizpůsobila dramatickým kvantitativním změnám na trhu práce, — kybernetické bezpečnosti, v kontextu stále větší rozmanitosti a složitosti hackerských činností a s ohledem na podmínky zrychleného rozvoje internetu věcí, kvůli kterému jsou přístupové protokoly zranitelné a propustné.

1.9

EHSV je toho názoru, že bezpečnost údajů by měla být neoddiskutovatelnou podmínkou, a je zklamán tím, že v legislativním návrhu Komise nemá nejvyšší prioritu zabezpečení budoucí evropské peněženky digitální identity.

1.10

EHSV se domnívá, že ve všech legislativních návrzích EU týkajících se umělé inteligence musí být jasně stanovena plná odpovědnost za případné chyby. Je třeba dosáhnout náležité rovnováhy mezi nezveřejňováním obchodních tajemství a zajištěním transparentního a vysledovatelného vývoje.

1.11

EHSV byl první evropskou institucí, která vyzvala k přijetí přístupu „člověk ve velení“ (human in command), a opakuje, že za tímto účelem je zapotřebí několika různých úrovní kontroly.

1.12

EHSV je zcela proti soukromým databázím rozpoznávání obličeje (s výjimkou situací, kdy slouží k odhalování trestné činnosti) a proti jakémukoliv systému bodového hodnocení sociálního kreditu, protože tyto prvky jsou v rozporu se základními právy a hodnotami EU.

1.13

EHSV se domnívá, že údaje vytvořené v EU by měly být uchovávány na území EU a měly by být chráněny před jakýmkoliv přístupem ze třetích zemí. Kromě toho se domnívá, že informovaný souhlas s používáním údajů musí být vyžadován v případě osobních i neosobních údajů, a v tomto ohledu opětovně vyzývá k odpovídající úpravě obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

1.14

EHSV je znepokojen narůstajícími rozdíly mezi členskými státy a nedostatečnou ochranou zranitelných skupin a opětovně vyzývá k tomu, aby bylo v EU prosazováno takové digitální začleňování, při němž nebude nikdo opomíjen. Zvláštní pozornost je třeba věnovat starším lidem.

1.15

EHSV vyzývá k vytvoření silného evropského systému digitálního vzdělávání, který dokáže připravit pracovníky na technologické výzvy a pomoci jim získat kvalitní pracovní místa. Ve všech členských státech musí být prováděny programy na podporu digitální gramotnosti spolu s programy celoživotního digitálního učení, výukou slovní zásoby a praktickou odbornou přípravou.

1.16

EHSV se domnívá, že je naprosto nezbytné zapojit do procesu digitální transformace zaměstnance, aby se seznámili s budoucími riziky a příležitostmi, a bylo tak možné předávat znalosti a osvojovat si nové dovednosti.

2.   Souvislosti

2.1

Evropští občané mají zájem o novinky v oblasti zavádění řešení založených na digitálních technologiích, které by jim usnadnily administrativní postupy nezbytné pro jednání s orgány nebo v každodenním životě ve společnosti. Smyslem tohoto stanoviska je upozornit vnitrostátní a evropské politické činitele na to, jaké nepříznivé sociální důsledky může rychlejší zavádění digitálních technologií podle organizované občanské společnosti mít.

2.2

Pandemie COVID-19 urychlila digitální transformaci společnosti a přinutila občany, aby začali využívat nové technologie při práci, studiu a jiných každodenních činnostech. Umožnila podnikům a občanům, aby se zlepšili a pokročili v digitální oblasti.

2.3

Přínosy rozsáhlého zavedení digitální identity jsou obšírně vysvětleny v různých dokumentech evropských orgánů a celosvětových mezinárodních organizací. V tomto ohledu je nejnovějším dokumentem návrh nařízení o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu (1), jenž byl zveřejněn dne 3. června 2021.

2.4

Cílem Evropské komise je vytvořit evropský rámec digitální identity přepracováním stávajícího rámce, tak aby alespoň 80 % občanů mělo do roku 2030 možnost využívat řešení v oblasti elektronické identifikace k získání přístupu k základním veřejným službám (2). Veřejné orgány musí disponovat nezbytnými lidskými a finančními zdroji, aby byly schopny sledovat a využívat nové digitální technologie.

2.5

Na podporu tohoto tvrzení je třeba poukázat na to, že z indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) (3), který Evropská komise zveřejnila v roce 2021, vyplývá, že v roce 2020 činil podíl lidí s alespoň základními digitálními dovednostmi 56 %. Velká část obyvatelstva EU však dosud nemá žádné základní digitální dovednosti, i když jsou pro většinu pracovních míst nezbytné. Řada občanů uvádí, že má digitální dovednosti, ale při bližším pohledu je patrné, že mají pouze schopnost základního využívání možností, jež nabízí internet (surfování a sociální sítě) a softwarové balíčky Microsoft Office nebo Mac OS.

2.6

Pokud jde o umělou inteligenci, z nedávné studie vydané Evropskou investiční bankou (4) vyplývá, že Evropa stále zaostává za jinými hospodářskými velmocemi světa. Uvádí se v ní, že investice USA a Číny dohromady představují více než 80 % z částky 25 miliard EUR ročních kapitálových investic do technologií umělé inteligence a blockchain. Investice EU činí pouze 7 % a celková investiční mezera dosahuje výše 5 až 10 miliard EUR ročně.

2.7

Komise navrhuje tuto mezeru překlenout a investovat do umělé inteligence 1 miliardu EUR ročně, což by mělo být doplněno soukromými investicemi a vlastními zdroji členských států. Cílem je dosáhnout investic v hodnotě 20 miliard EUR ročně do konce nadcházejícího desetiletí (5).

3.   Obecné připomínky

3.1

Technologický pokrok obecně a rozvoj digitálních technologií, biotechnologií a elektronických komunikačních systémů v posledních dvou desetiletích vytvořily v globálním měřítku obrovské příležitosti, jak upevnit po hospodářské stránce prosperující a inkluzivnější a spravedlivější společnost.

3.2

Vzhledem k absenci nové společenské smlouvy a regulačního rámce uzpůsobeného těmto novým technologiím s disruptivním dopadem se současně objevila řada nebezpečných hrozeb pro lidstvo (jako je ztráta pracovních míst kvůli pokrokům v automatizaci a jejímu zavádění, porušování ochrany soukromí, předpojatost v algoritmech způsobená nekvalitními údaji, volatilita trhu atd.), zejména v důsledku soustavných pokusů globálních technologických gigantů prosazovat své produkty a služby, při nichž obcházejí platné právní předpisy na mezinárodní a vnitrostátní úrovni, které zaručují základní lidská práva.

3.3

Mezinárodní a vnitrostátní vládní instituce jsou zranitelné vůči nestátním subjektům s přímým přístupem ke znalostem, patentům, technologiím a investičním prostředkům, neboť zaměstnanci těchto institucí často nechápou plný rozsah společenského dopadu nových technologií na práva občanů a spotřebitelů. EHSV je přesvědčen, že při přípravě všech budoucích politik musí být zohledněna otázka technologické suverenity EU.

3.4

EHSV vyzývá k tomu, aby byly právní předpisy vyjasněny a doplněny o výslovnou a plně použitelnou právní úpravu a společné normy ve všech členských státech, včetně souvisejících povinností, pokud jde o skutečnost, že technologie spojené s digitální identitou jsou z velké části spravovány počítačovými algoritmy a umělou inteligencí, která nemůže nést odpovědnost za chyby, které činí.

3.5

Existuje již celá řada doložených a podrobně prostudovaných případů, kdy byli lidé dotčeni špatnými rozhodnutími počítačových algoritmů a umělé inteligence a neprávem za ně pykali. Například subjekty přijímající rozhodnutí v oblasti bezpečnostních a policejních složek mohou být uvedeny v omyl nesprávnými výsledky počítačových algoritmů, jako je „umělá inteligence“, „rozpoznávání obličeje“, „strojové učení“, „analýza dat a predikce“ a „časové harmonogramy a hodnocení“ atd. To pak má dopad na práva a svobody mnoha občanů.

3.6

Právní předpisy, které budou vypracovány v oblasti digitální identity a souvisejících technologií, proto budou muset být založeny především na naprosté transparentnosti, správném a úplném informování uživatelů a svobodném informovaném souhlasu a musí zajistit plnou ochranu pro všechna slabá místa sítí mobilní komunikace v kybernetické oblasti a jejich zařízení atd. Z těchto důvodů EHSV žádá, aby všechna odvětví, která využívají osobní údaje a biometrické údaje, jako je digitální identita nebo sítě mobilních komunikací 5G, umělá inteligence a tak dále, byla regulována jasně a při plném respektování základních lidských práv.

4.   Konkrétní připomínky

Digitální identita

4.1

Při zavádění digitální identity v Evropě hraje zásadní roli správa údajů, aby bylo možné ochránit občany a zabezpečit jejich soukromí. Je třeba zajistit plný soulad s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR).

4.2

Evropští občané jsou středobodem všech programů a politik prováděných v EU. EHSV oceňuje a podporuje návrh týkající se zavedení digitální identity pro všechny Evropany (6), který předložila Komise a v němž se uvádí, že rozhodnutí, zda bude či nebude používat digitální identitu, záleží na daném jednotlivci. Domnívá se však, že je podceňován dopad vyloučení některých občanů, kteří se pro digitální identitu nerozhodnou. Žádá, aby bylo v právních předpisech EU jednoznačně zakotveno právo být zapomenut a právo odpojit se.

4.3

EHSV vyzývá k tomu, aby všechny budoucí legislativní návrhy týkající se tohoto tématu obsahovaly jasná protidiskriminační ustanovení. Bez ohledu na to, z jakého důvodu se občan rozhodne tuto funkci nevyužívat (například z důvodu ochrany údajů nebo anonymity), nesmí být ve srovnání s aktivními uživateli znevýhodněn nebo marginalizován. Údaje jednotlivce by měly vždy zůstat majetkem příslušné osoby a základem používání digitální identity musí být ochrana lidských práv. EHSV navrhuje, aby byla digitální identita občanů EU v každém členském státě spravována veřejným orgánem, který bude fungovat pod dohledem státu a bude podléhat demokratické kontrole ze strany parlamentu. Jedině tak bude možné zaručit ochranu a zabezpečení údajů a respektování soukromého života.

4.4

Zavedení digitální identity v Evropě by mělo mít za cíl umožnit spotřebitelům bezpečnou a snadnou konektivitu. Mimo jiné musí zajistit lepší poskytování údajů a veřejných služeb, lepší cílené vládní programy a větší účinnost trhu s úvěry. EHSV je zastáncem tohoto scénáře. Konstatuje však, že používání digitální identity zahrnuje řadu rizik, pokud jde o ochranu soukromí a údajů, a je naprosto proti zavedení systému, který by na evropské občany podrobně dohlížel, sledoval by je a/nebo by monitoroval jejich aktivity a chování.

4.5

Důležitým aspektem používání digitální identity je kybernetická bezpečnost, protože existuje vysoké riziko hackingu důležitých osobních a finančních údajů. EHSV se zájmem očekává předložení konečného znění navrhovaného právního předpisu a uzavření dohody mezi členskými státy o normách, technických specifikacích a aspektech interoperability, k čemuž by mělo dojít do října 2022. Domnívá se, že do procesu provádění musí být plně zapojena organizovaná občanská společnost, včetně sociálních partnerů, nevládních organizací a akademické obce.

4.6

Jedním z největších rizik spojených s používáním digitální identity jsou podvody. Phishingové zprávy, které dnes všichni dostáváme, budou ještě četnější a jejich terčem budou nejzranitelnější skupiny v Evropě. EHSV se domnívá, že bezpečnostní otázky týkající se této záležitosti nebyly důkladně kvantifikovány, a je zklamán tím, v návrhu Komise, kterým se zřizuje rámec pro evropskou digitální identitu, nemá nejvyšší prioritu zabezpečení budoucí peněženky digitální identity. V jiných částech světa, kde byly zavedeny podobné systémy, došlo k podvodům s využitím syntetické identity a EU by se před zavedením tohoto systému měla seznámit s těmito problémy a vyřešit je. EHSV je tudíž toho názoru, že bezpečnost údajů by měla být neoddiskutovatelnou podmínkou.

Umělá inteligence

4.7

Umělá inteligence má zásadní význam pro pokrok v zavádění jednotného digitálního trhu a pro jeho další rozvoj. Umělá inteligence je založená na algoritmech, které vyžadují obrovské objemy soukromých dat a metadat. Společnost potřebuje těžit z technologických pokroků a aplikované vědy založené na algoritmech. Při zavádění technologií umělé inteligence však musí být zajištěno, aby s těmito programy dokázaly zacházet marginalizované komunity a aby se neprohlubovaly stávající sociální nerovnosti.

4.8

EHSV byl první evropskou institucí, která vyzvala k zaujetí přístupu „člověk ve velení“ (human in command) v souvislosti se systémy umělé inteligence (7). EHSV znovu zdůrazňuje, že je mimořádně důležité, aby lidé měli poslední slovo a plnou kontrolu v rámci procesů rozhodování, pokud jde o strojové postupy.

4.9

Jako argument pro netransparentní vývoj umělé inteligence může posloužit ochrana duševního vlastnictví. EHSV se domnívá, že je třeba dosáhnout náležité rovnováhy mezi nezveřejňováním obchodních tajemství a zajištěním transparentního a vysledovatelného vývoje. Kromě toho musí být ve všech legislativních návrzích EU týkajících se umělé inteligence jasně stanovena odpovědnost za případné chyby. Tu by měli nést vývojáři, programátoři, návrháři umělé inteligence a právoplatní majitelé.

4.10

EHSV se domnívá, že technologie umělé inteligence musí být zaváděny sociálně udržitelným způsobem a se zohledněním lidských práv, evropských hodnot, genderové rovnosti, kulturní rozmanitosti, zájmů znevýhodněných skupin a práv duševního vlastnictví.

4.11

Je třeba dosáhnout dalšího pokroku v souvislosti s obecným nařízením o ochraně osobních údajů s cílem zajistit, aby byly algoritmy plně v souladu s evropským právem. EHSV žádá, aby byla vypracována společná etická pravidla, která zaručí volný přístup ke zdrojovým kódům algoritmů.

4.12

Umělá inteligence může přispět k dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí. Je však nutné zohlednit obrovské množství energie, které je k používání těchto digitálních systémů nezbytné, a také další výzvy související s internalizací externích nákladů. EHSV navrhuje, aby byl tento aspekt důkladněji monitorován, a vyzývá digitální podniky k dalšímu snížení emisí uhlíku.

4.13

V klíčových oblastech (jako je obrana nebo kybernetická bezpečnost) musí být zaručeno, že budou mít lidé kontrolu nad roboty. EHSV žádá, aby byl za tímto účelem na úrovni EU přijat zcela konkrétní rámec. Upozorňuje rovněž, že musí vždy existovat možnost, aby zasáhla lidská ruka a opravila případné chyby automatizovaného rozhodovacího systému.

4.14

EHSV je zcela proti soukromým databázím rozpoznávání obličeje (s výjimkou situací, kdy slouží k odhalování trestné činnosti) a proti jakémukoliv systému bodového hodnocení sociálního kreditu, protože tyto prvky jsou v rozporu se základními právy a hodnotami EU.

4.15

Pokud jde o sociální aspekty, je EHSV znepokojen tím, že vývoj umělé inteligence bude mít obrovský dopad na trhy práce a může způsobit krizi nezaměstnanosti. Kromě toho může mít dopad na lidské chování a vést k lenosti a povrchnosti.

Data velkého objemu

4.16

EHSV vítá akt o datech (8), který Komise zveřejnila v únoru 2022. Spatřuje v něm etický rámec pro transparentní zpracovávání osobních údajů, který dává plnou kontrolu občanům a podnikům, jež tyto údaje vytvářejí. Tento akt rovněž umožňuje, aby byly údaje využívány větším počtem zainteresovaných stran a občanů, což má rozsáhlejší výhody pro spotřebitele, podniky a veřejné orgány. Přispívá tedy k vytvoření spravedlivé ekonomiky založené na datech.

4.17

Veřejné orgány a několik velkých technologických společností, jako jsou Google, Facebook (Meta), TikTok nebo Amazon, mají nyní k dispozici velké objemy dat. Bohužel z nich dnes může těžit jen omezený počet zainteresovaných stran a EHSV je znepokojen tím, že údaje vytvořené v EU jsou uchovávány, zpracovávány a vytvářejí hodnoty mimo Evropu (9). Domnívá se, že EU jen stěží dosáhne digitální suverenity, pokud nebude mít své vlastní giganty na poli digitálních technologií a pokud nebudou evropské údaje uchovávány na území EU a chráněny před jakýmkoliv přístupem ze třetích zemí.

4.18

Při správě dat velkého objemu musí být vždy respektována lidská práva zakotvená v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie (10), zejména pokud se v procesu rozhodování používají algoritmy. Poskytovatelé cloudových služeb se sídlem v EU představují pouze malou část mezinárodního trhu, kterému z velké části dominují společnosti z USA. To staví EU do znevýhodněné situace a omezuje investiční možnosti na trhu zpracování údajů. Podvazuje to rovněž konkurenceschopnost velkých společností a jejich příležitosti k růstu a získávání trhů a brání malým a středním podnikům v expanzi. EHSV vítá sdělení Komise s názvem Politika hospodářské soutěže připravená na nové výzvy (11) a skutečnost, že byl při utváření budoucího rámce EU pro hospodářskou soutěž položen důraz na digitální transformaci.

4.19

EHSV se domnívá, že informovaný souhlas s používáním údajů musí být vyžadován v případě osobních i neosobních údajů. Opětovně vyzývá k odpovídající úpravě obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

Spravedlivá digitální transformace a digitální gramotnost v EU

4.20

EHSV poukazuje na to, že se trh práce mění a že si stále více hospodářských odvětví stěžuje na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Konstatuje rovněž, že upadají kvalifikace a nedostává se speciálních teoretických i praktických znalostí.

4.21

EHSV v minulosti ve svých stanoviscích vyzval k tomu, aby bylo v EU prosazováno takové digitální začleňování, při němž nebude nikdo opomíjen. Od té doby uplynulo již několik let, ale rozdíly mezi členskými státy se dále prohlubují a ještě stále nejsou chráněny zranitelné skupiny, především starší lidé, kteří čelí největšímu riziku.

4.22

EHSV je znepokojen stávající digitální propastí v EU a vyzývá k tomu, aby byly ve všech členských státech koordinovaně prováděny programy na podporu digitální gramotnosti a aby bylo v EU skutečně zavedeno celoživotní digitální učení, mj. i díky využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem jakožto bezplatné alternativy řešení komerčních. Získávání digitálních dovedností začíná výukou slovní zásoby a končí praktickou odbornou přípravou.

4.23

Je naprosto nezbytné zapojit do procesu digitální transformace zaměstnance, aby se seznámili s budoucími riziky i příležitostmi. Měnící se pracovní prostředí vyžaduje předávání znalostí a osvojení si nových dovedností, ale také lepší pracovní podmínky pro lidi pracující prostřednictvím digitálních pracovních platforem.

4.24

EHSV vyzývá k vytvoření silného evropského systému digitálního vzdělávání, který dokáže připravit pracovníky na technologické výzvy a pomoci jim získat kvalitní pracovní místa, a v této souvislosti připomíná rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů týkající se digitalizace.

4.25

EHSV již v minulosti upozornil na to, že je nutné ještě více se zaměřit na získávání náležitých dovedností v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (12).

---

(1)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu,(COM(2021) 281 final).

(2)  Digitální identita pro občany EU.

(3)  https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/desi.

(4)  EIB study: Artificial intelligence, blockchain and the future of Europe: How disruptive technologies create opportunities for a green and digital economy (Studie EIB: Umělá inteligence, blockchain a budoucnost Evropy: jak přelomové technologie vytvářejí příležitosti pro zelenou a digitální ekonomiku).

(5)  Evropská komise – Evropský přístup k umělé inteligenci.

(6)  Digitální identita pro občany EU, COM(2021) 281 final.

(7)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 1.

(8)  Evropská komise – Akt o datech.

(9)  Eurostat uvádí, že v roce 2020 používalo pouze 36 % podniků v EU cloudové služby – většinou pro účely elektronické pošty a ukládání – a ke slovu při tom přišlo pouze 19 % společností poskytujících tyto služby.

(10)  Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(11)  Sdělení Komise Politika hospodářské soutěže připravená na nové výzvy, COM(2021) 713 final.

(12)  Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 46, Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 40, Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 16, Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 6, Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 11.