EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.12.2022

COM(2022) 673 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Třetí výhled pro čisté ovzduší

Třetí výhled pro čisté ovzduší

1.Úvod

Díky právním předpisům EU na ochranu čistého ovzduší a společným opatřením EU a místních, regionálních a celostátních orgánů se úroveň znečištění ovzduší v EU v posledních desetiletích snížila. Přesto zůstává kvalita ovzduší pro evropské občany vážným problémem 1 .

Přístup EU ke zlepšování kvality ovzduší zahrnuje opatření ve třech oblastech (neboli „pilířích“). Prvním z nich jsou emisní limity stanovené ve směrnicích o kvalitě vnějšího ovzduší 2 . Druhým je stanovení národních závazků ke snížení emisí podle směrnice o národních závazcích ke snížení emisí (směrnice o národních emisních stropech) 3  pro hlavní látky znečišťující ovzduší přes hranice států 4 . Třetím pilířem je stanovení emisních norem zakotvených v právních předpisech na úrovni EU pro klíčové zdroje znečištění, od emisí z vozidel a lodí až po energetiku a průmysl, a také požadavky na ekodesign kotlů a kamen.

Všechny tři pilíře se vyvíjejí a přizpůsobují novým politickým a vědeckým trendům. Na základě zmocnění v rámci Zelené dohody pro Evropu a ambice EU dosáhnout nulového znečištění životního prostředí bez toxických látek Komise zejména nedávno navrhla revizi směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší 5 . Návrh má nasměrovat EU k dosažení nulového znečištění ovzduší nejpozději do roku 2050 a stanovuje prozatímní normy kvality vnějšího ovzduší pro rok 2030, které jsou více v souladu s aktualizovanými pokyny týkajícími se kvality ovzduší vydanými Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro hlavní látky znečišťující ovzduší 6 .

Pokud jde o směrnici o národních emisních stropech, provádějí se kontroly plnění národních závazků ke snížení emisí na období 2020–2029 u pěti nejškodlivějších látek znečišťujících ovzduší přes hranice států. První kontrola plnění závazků proběhla v roce 2022 poté, co členské státy předložily národní inventury s údaji o svých emisích znečišťujících látek za rok 2020. Z nich vyplynulo, že ve čtrnácti členských státech je třeba podniknout mnohem razantnější opatření, zejména ke snížení emisí amoniaku ze zemědělství 7 . 

Pokud jde o řešení problému emisí u zdroje, Komise nedávno předložila návrh nové, přísnější emisní normy Euro 7 pro nová motorová vozidla. Začátkem tohoto roku také navrhla revizi směrnice o průmyslových emisích 8 . Komise přezkoumala národní strategické plány na novou společnou zemědělskou politiku na období 2023–2027 a navrhované režimy, které nabízejí možnost podpory investic do snižování emisí amoniaku.

Toto třetí vydání výhledu pro čisté ovzduší hodnotí vyhlídky na dosažení cílů směrnice o národních emisních stropech od roku 2030 dále, pokud jde o snižování emisí látek znečišťujících ovzduší a následné dopady na kvalitu ovzduší, zdraví, ekosystémy a hospodářství. Tato analýza navazuje na činnost vykonanou v rámci posouzení dopadů, které bylo podkladem pro revizi směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší 9 , a doplňuje ji. Zahrnuje cíle EU v oblasti klimatu v rámci iniciativy „Fit for 55“ v souladu s návrhy Komise z roku 2021 na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % 10 . Třetí výhled pro čisté ovzduší rovněž objasňuje důsledky současné energetické krize pro kvalitu ovzduší a znečištění ovzduší.

Třetí výhled pro čisté ovzduší přímo přispívá ke zprávě o monitorování a výhledu v oblasti nulového znečištění 11  tím, že analyzuje vyhlídky na dosažení dvou cílů akčního plánu nulového znečištění 12 týkajících se čistoty ovzduší. Těmito cíli je snížení dopadů znečištění ovzduší na zdraví (vyjádřených jako počet předčasných úmrtí) v EU do roku 2030 o více než 55 % a omezení počtu ekosystémů, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost (ve srovnání s úrovní v roce 2005) o 25 %.

V neposlední řadě, a v rámci přípravy přezkumu směrnice o národních emisních stropech do roku 2025 13 , analyzuje třetí výhled pro čisté ovzduší několik aspektů, kterými by se přezkum mohl zabývat. Věnuje se zejména otázce, jaký vliv na plnění by mělo začlenění rozsáhlejší škály emisí, které v současné době nejsou v kontrolách plnění požadavků směrnice o národních emisních stropech zahrnuty, ale které mají zjevný dopad na kvalitu ovzduší. Patří sem kondenzovatelné částice a některé zdroje emisí v zemědělství. Zpráva rovněž zdůrazňuje vedlejší přínosy snižování emisí metanu, který jednak znečišťuje ovzduší, a jednak je silným skleníkovým plynem.

2.Stav emisí látek znečišťujících ovzduší a kvality ovzduší a pokrok v dosahování souladu

2.1Současné emise látek znečišťujících ovzduší a kvalita ovzduší

V průběhu let EU emise hlavních látek znečišťujících ovzduší snížila, i když velmi rozdílným tempem v závislosti na druhu znečišťujících látek. Emise amoniaku (NH3), které z 94 % pocházejí ze zemědělství, zůstávají na stejné úrovni, což je znepokojivé, a v některých členských státech se v posledních letech dokonce zvýšily.

Obrázek 1: Vývoj emisí v EU-27 v letech 2000–2020 (vyjádřený jako % úrovně v roce 2005)

Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Navzdory celkovému poklesu znečištění ovzduší je úroveň dopadů znečištění na zdraví a ekosystémy i nadále problematická. V roce 2020 byla většina lidí žijících v městských oblastech v EU vystavena znečištění ovzduší na úrovni, která poškozuje jejich zdraví 14 . Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že znečištění ovzduší je vůbec největším zdravotním rizikem souvisejícím se životním prostředím v Evropě a rovněž rizikem, které neúměrně postihuje citlivé a zranitelné sociální skupiny 15 . Boj proti znečištění ovzduší je proto také otázkou spravedlnosti a rovnosti. Přibližně 238 000 předčasných úmrtí v EU lze přičíst jemným částicím, 49 000 oxidu dusičitému a 24 000 akutní expozici ozonu (tyto údaje, založené na pozorovaných, nikoli modelovaných údajích o kvalitě ovzduší, vycházejí z aktualizované metodiky vypracované agenturou EEA) 16 . Agentura EEA rovněž odhaduje, že v roce 2018 byly na více než 65 % plochy ekosystému v EU zjištěny úrovně znečištění, které překračovaly kritické zatížení z hlediska eutrofizace 17 .

2.2Pokrok v dosahování souladu

Po přezkoumání emisních inventur za rok 2020, které členské státy předložily v roce 2022 18 , dospěla Komise k závěru, že čtrnáct členských států nesplnilo stanovené závazky ke snížení emisí alespoň u jedné znečišťující látky. V jedenácti z těchto členských států je jednou z nadměrně vypouštěných znečišťujících látek amoniak. Jednotlivé země musí vypracovat národní programy omezování znečištění ovzduší a nejméně jednou za čtyři roky je aktualizovat, neboť jsou klíčovým nástrojem řízení pro dosažení závazků ke snížení emisí vyplývajících ze směrnice o národních emisních stropech. Všechny členské státy, které předložily svůj první národní program omezování znečištění ovzduší ve lhůtě pro podávání zpráv v roce 2019, musí v roce 2023 předložit aktualizovaný plán, v němž uvedou opatření ke snížení svých emisí. Členské státy, u nichž z prvního národního programu omezování znečištění ovzduší nebo z nejnovějších údajů vyplývá, že stanovené závazky ke snížení emisí nesplní, musí rovněž aktualizovat svá opatření ke snížení emisí.

Z údajů o emisích za rok 2020 předložených členskými státy v roce 2022 také vyplývá, že několik členských států musí výrazně snížit emise několika znečišťujících látek, chtějí-li splnit své ambicióznější závazky v oblasti snižování emisí na období od roku 2030. Z analýzy agentury EEA 19 vyplývá, že sedm, respektive osm členských států musí v letech 2020 až 2030 snížit své emise PM2,5, respektive NOx o více než 30 %. V případě emisí NMVOC a amoniaku musí deset, respektive jedenáct členských států snížit své emise do roku 2030 o více než 10 %. Opět to znamená, že musejí zavést další, přísnější a účinnější politiky a opatření.

Pokud jde o směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší, k říjnu 2022 probíhalo v osmnácti členských státech 28 řízení o nesplnění povinnosti zahájených z důvodu překročení norem kvality ovzduší. Řízení před Soudním dvorem EU i vnitrostátními soudy potvrzují, že v mnoha případech byly plány kvality ovzduší nedostatečné a/nebo nebyla přijata dostatečná opatření ke snížení znečištění ovzduší.

2.3Souvislosti mezi návrhem revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší a pokračujícím prováděním směrnice o národních emisních stropech

V návaznosti na závazek přijatý v Zelené dohodě pro Evropu předložila Komise dne 26. října 2022 návrh revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší. Jejím cílem bylo postupně dosáhnout úplného souladu norem EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO, zlepšit regulační rámec a zpřísnit ustanovení o monitorování, modelování a plánech kvality ovzduší. Revize vychází ze zkušeností získaných při hodnocení („kontrole vhodnosti“) směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší v roce 2019.

Pokud jde o souvislost se směrnicí o národních emisních stropech, součástí návrhu je monitorování nových znečišťujících látek, včetně amoniaku, na „monitorovacích superstanicích“ v městských a venkovských pozaďových lokalitách. Monitorování v městských lokalitách bude doplňovat monitorování amoniaku v ekosystému podle směrnice o národních emisních stropech, zatímco monitorování ve venkovských lokalitách se může shodovat s monitorováním stanoveným podle článku 9 směrnice o národních emisních stropech. Návrh rovněž zefektivňuje a zjednodušuje požadavky na monitorování ozonu. Cílem revize je zvýšit účinnost plánů kvality ovzduší, mimo jiné požadavkem, aby plány kvality ovzduší byly vypracovány před vstupem norem kvality ovzduší v platnost v případech, kdy jsou tyto normy před rokem 2030 překročeny, a nařízením pravidelné aktualizace plánů kvality ovzduší, pokud jimi není dosaženo souladu. Tyto změny podpoří výhledové plánování kvality ovzduší, které tak bude moci být účinněji koordinováno s národními programy omezování znečištění ovzduší. Podávání zpráv o dopadech na ekosystémy a o národních programech omezování znečištění ovzduší podle směrnice o národních emisních stropech může příslušným orgánům pomoci při určování původu znečištění, což je důležitý požadavek pro vytvoření účinných plánů kvality ovzduší.

Po provedení tohoto návrhu se zvýší potřeba členských států emise látek znečišťujících ovzduší dále snižovat, aby splnily nové a ambicióznější normy kvality ovzduší. Návrh také přispěje k účinnému provádění povinností vyplývajících ze směrnice o národních emisních stropech. Dopady ambicióznějších norem kvality ovzduší na emise látek znečišťujících ovzduší a na zdraví, ekosystémy a jejich ekonomické důsledky byly analyzovány v posouzení dopadů, z něhož vychází návrh revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší. Třetí výhled pro čisté ovzduší z této analýzy vychází a doplňuje ji na základě novějších modelů a politického vývoje (viz příloha) a nabízí prognózu budoucích situací podle několika možných scénářů.

3.Provádění směrnice o národních emisních stropech

3.1Změny v příslušných právních předpisech a politické souvislosti

V červenci 2021 přijala Komise balíček legislativních návrhů „Fit for 55“, který má zvýšit cíle EU v oblasti klimatu. Zvýšila cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 pod úroveň roku 1990 alespoň o 55 %. To je v souladu s hlavním cílem EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Opatření obsažená v návrzích iniciativy balíčku „Fit for 55“ budou mít vedlejší přínosy pro kvalitu ovzduší tím, že sníží emise hlavních látek znečišťujících ovzduší (PM2,5, NOx a SO2) ve srovnání se situací v rámci dříve schválené politiky v oblasti klimatu a energetiky (která byla základem druhého výhledu pro čisté ovzduší) 20 .

Pokud jde o dopravu, návrh emisní třídy Euro 7 se zaměřuje na emise z výfuků i na emise z brzd a pneumatik nových lehkých a těžkých nákladních vozidel. Navrhované revidované normy CO2 pro automobily přinesou zákaz prodeje osobních automobilů a dodávek se spalovacími motory od roku 2035 21 . Další opatření v odvětví dopravy, která jsou více spojena se změnou chování a opatřeními na místní úrovni, nebylo možné v modelu zohlednit.

Nová navrhovaná pravidla podle směrnice o průmyslových emisích (IED) posílí vazby na inovace a průmyslovou transformaci, zpřísní pravidla týkající se podmínek povolení a stanovení mezních hodnot emisí a posílí prosazování a zároveň zvýší úroveň informovanosti veřejnosti, její účasti a přístupu k právní ochraně. Rozšiřují zařízení, na která se vztahuje, o těžební průmysl, gigatovárny na baterie a velké podniky zabývající se chovem skotu, jakož i na větší počet vepřínů a drůbežáren (které představují celkem 13 % nesoběstačných chovů v EU, jež jsou zodpovědné za 60 % emisí amoniaku a 43 % emisí metanu z chovu hospodářských zvířat v EU). Výchozí scénář tohoto třetího výhledu pro čisté ovzduší tedy zahrnuje prvky návrhu směrnice o průmyslových emisích týkající se navrhovaného rozšíření na více chovů hospodářských zvířat 22 .

3.2Vyhlídky na splnění závazků ke snížení emisí ve směrnici o národních emisních stropech na období od roku 2030 dále

Podle výsledků třetího výhledu pro čisté ovzduší za stávajících vnitrostátních opatření a právních předpisů EU a za předpokladu, že budou přijaty výše uvedené legislativní návrhy Komise (jedná se o „výchozí“ politický scénář 23 ), směřuje k dosažení splnění všech svých závazků v oblasti snižování emisí v roce 2030 pouze pět členských států 24 . Všechny ostatní členské státy musí pro splnění svých povinností přijmout další opatření. To se týká zejména emisí amoniaku, u nichž musí 20 členských států posílit opatření ke snížení emisí do roku 2030. V tabulce 1 jsou uvedeny členské státy, u nichž se předpokládá, že své závazky v oblasti snižování emisí nesplní, podle jednotlivých znečišťujících látek. Tyto výsledky výhledového modelování potvrzují trend pozorovaný v údajích analyzovaných agenturou EEA (viz oddíl 2.2).

Při pohledu na modelování úrovní emisí v roce 2025 a na to, zda jsou členské státy na lineární trajektorii 25 k dosažení svých ambicióznějších závazků ke snížení emisí do roku 2030, lze předpokládat, že k odpovídajícímu snížení emisí všech pěti znečišťujících látek směřuje pouze sedm členských států 26 . Zbývající členské státy musí velmi rychle přijmout opatření, zejména ke snížení emisí amoniaku, neboť se předpokládá, že devatenáct členských států v roce 2025 na lineární trajektorii nebude.

Vyhlídky na dosažení souladu se zlepší podle scénáře, kdy obyvatelstvo EU postupně přejde na flexitariánskou stravu 27 . Zvlášť dobré jsou zejména v případě emisí amoniaku, kdy ke splnění závazků ke snížení emisí v roce 2030 ve srovnání s výchozím scénářem směřuje dalších devět členských států, čímž je souladu dosaženo u šestnácti členských států 28 . Podle scénáře s přísnějšími normami kvality ovzduší v celé EU pro PM2,5 na úrovni 10 µg/m3 v souladu s návrhem Komise (scénář „přísnějších norem kvality ovzduší“) by závazek snížit emise amoniaku splnily další dva členské státy (čímž je dosaženo počtu osmnácti členských států) a zlepšily by se vyhlídky na dosažení souladu v případě NMVOC a PM2,5. Použití všech dostupných technických opatření 29 by umožnilo splnit závazky do roku 2030 všem členským státům, s výjimkou závazku týkajícího se NOx.

Tabulka 1: Členské státy, u nichž se předpokládá, že své závazky ke snížení emisí nesplní

Zdroj: Vlastní shrnutí na základě výsledků modelování ústavu IIASA (2022).

Poznámka: Na rok 2025 je posouzení provedeno na základě lineární trajektorie snižování emisí, jak je vysvětleno v poznámce pod čarou 25. „–“ znamená, že se předpokládá, že všechny členské státy cíle splní.

3.3Dopady vylepšení škály zahrnutých emisí na plnění závazků podle směrnice o národních emisních stropech

Modelování, které je základem tohoto vydání výhledu pro čisté ovzduší, obsahuje nové prvky, jejichž cílem je přiblížit výsledky reálným podmínkám 30 .

Do modelování lze nyní především systematicky zahrnovat emise kondenzovatelných částic ve všech klíčových odvětvích. Jedná se o emise, které mají nejprve formu páry (uvnitř komína nebo v jeho blízkosti) a které se při vypouštění do okolního ovzduší mění na částice. Tyto emise je důležité zahrnout, protože přispívají k nízké kvalitě ovzduší, které dýcháme 31 . V minulosti to nebylo možné provádět systematicky a u všech odvětví vypouštějících emise 32 , ale nová zjištění 33 zlepšila dostupnost údajů. To je důležité zejména pro odvětví vytápění domácností, u kterého by zahrnutí kondenzovatelných částic mohlo v některých členských státech změnit rozsah opatření potřebných ke snížení skutečných emisí. Mohlo by tedy také změnit rozdělení snížení emisí mezi hospodářská odvětví a zvýšit relativní podíl vytápění domácností na emisích.

Při porovnání základních emisí se systematickým zahrnutím kondenzovatelných částic do modelu a bez něj 34 dochází v několika členských státech (zejména v Rakousku a Německu) k významným změnám. Porovnání dopadů na úrovni zeměpisného rozvrstvení ukazuje, že koncentrace PM2,5 se ve většině Evropy mění jen nepatrně. Má však výrazný dopad v některých oblastech, včetně těch, v nichž hraje hlavní roli vytápění domácností (např. Finsko a Estonsko, kde jsou koncentrace celkově nízké), a v části střední Evropy, např. v Rakousku a Německu, které do svých vnitrostátních údajů o emisích PM2,5 kondenzovatelné částice tradičně nezahrnují 35 . Tyto změny však nemají vliv na vyhlídky žádného členského státu na splnění jeho závazků ke snížení emisí PM2,5.

Dalším zlepšením modelování reálných emisí je zahrnutí emisí NOX a NMVOC ze zemědělství. Tyto emise jsou v současné době z kontrol plnění závazků podle směrnice o národních emisních stropech 36 vyloučeny z důvodu neexistence dostatečně spolehlivých údajů v době stanovení závazků. Novější údaje nyní umožňují tyto informace do modelů zahrnout 37 . Tím se změní předpokládaný stav souladu v několika členských státech. Při zahrnutí emisí NOX ze zemědělství se vyhlídky na splnění závazků ke snížení emisí do roku 2030 podle výchozího scénáře zhorší, a to z jednoho členského státu (MT), který nesměřuje ke splnění závazků, na sedm (CZ, DK, HU, IE, LT, MT, RO). Při zahrnutí emisí NMVOC ze zemědělství se vyhlídky na nesplnění závazků do roku 2030 podle výchozího scénáře pro rok 2030 zhorší ze čtyř členských států (HU, LT, SI, ES) na osm členských států (CZ, FR, HU, IE, LT, LU, SI, ES). To dokládá, že v několika členských státech je třeba přijmout další opatření, aby se plně využil potenciál zmírňování dopadů. Ve scénáři, který předpokládá nedávno navržené přísnější normy kvality ovzduší, jsou vyhlídky na soulad se směrnicí o národních emisních stropech zahrnutím těchto zdrojů zemědělských emisí ovlivněny méně.

Tyto výsledky týkající se lepšího zastoupení kondenzovatelných částic a emisí ze zemědělství by mohly být využity při přezkumu směrnice o národních emisních stropech, který má být proveden do roku 2025.

4.Vyhlídky na dosažení cílů nulového znečištění ovzduší

4.1Cíle EU v oblasti čistoty ovzduší do roku 2030 v akčním plánu nulového znečištění

Akční plán nulového znečištění obsahuje dva cíle na úrovni EU pro rok 2030 týkající se čistoty ovzduší:

1)snížit dopady znečištění ovzduší na zdraví (vyjádřené jako předčasná úmrtí) o více než 55 % ve srovnání s rokem 2005;

2)snížit plochu ekosystémů v EU, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, vyjádřenou jako plochu ekosystémů překračující „kritické zatížení“ ukládání dusíku o 25 % (ve srovnání s údaji z roku 2005).

Podle výchozího scénáře by EU v zásadě splnila cíl nulového znečištění za účelem snížení dopadů na zdraví s odhadovaným snížením počtu předčasných úmrtí o 66 % mezi lety 2005 a 2030. Cíl týkající se ekosystémů by však splnila až v roce 2040 38 , přičemž v letech 2005 až 2030 by bylo dosaženo pouze 20% snížení ohrožených ploch. Splnění nových norem kvality ovzduší by EU umožnilo dosáhnout tohoto cíle v roce 2030 a znamenalo by přínos pro zdraví i biologickou rozmanitost.

4.1.1Cíl týkající se zdraví a celkové dopady na zdraví v rámci různých scénářů

Pozaďové koncentrace látek znečišťujících ovzduší a expozice obyvatelstva

V rámci výchozího scénáře již koncentrace znečišťujících látek v průběhu času klesají a předpokládá se, že do roku 2030 by koncentrace PM2,5 v žádné oblasti EU nepřekračovaly hodnotu 20 µg/m3. Předpokládá se však, že v roce 2030 a dokonce ještě v roce 2050 budou úrovně znečištění v rozsáhlých oblastech vyšší než 5 µg/m3 v současnosti doporučovaných pokyny WHO týkajícími se kvality ovzduší.

Převedení úrovní pozaďových koncentrací na dopady na zdraví obyvatel EU ukazuje, že počet lidí, kteří budou mít z čistého ovzduší prospěch, se výrazně zvýší (obrázek 2) 39 . Přestože by se jednalo o významné zlepšení, je zapotřebí dalšího politického závazku, aby se negativní dopady na zdraví při expozici nad rámec pokynů WHO z roku 2021 omezily i pro zbývající (přibližně) polovinu obyvatel EU.

Při přechodu na flexitariánskou stravu v celé EU se očekávají určité přínosy, pokud jde o snížení expozice PM2,5 v důsledku snížení emisí amoniaku, který přispívá k tvorbě sekundárních PM. V porovnání s výchozím scénářem by se počet osob, u nichž se předpokládá, že budou mít prospěch z čistého ovzduší v souladu s pokyny WHO, zvýšil v roce 2030 přibližně o 5–7 milionů a v roce 2050 přibližně o 10 milionů.

Výsledky u jednotlivých zemí se liší, avšak u všech se předpokládá postupné zlepšování jak pozaďových koncentrací, tak související expozice obyvatelstva (jak je dále uvedeno ve zprávě IIASA, 2022).

Obrázek 2: Obyvatelstvo EU-27 vystavené různým koncentracím PM2,5

Zdroj: IIASA (2022)

Poznámka: OPT10 označuje scénář „přísnějších norem kvality ovzduší“ (jako v návrhu Komise na revizi směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší), MTFR je scénář „všechna technická opatření“, ZPAP je scénář, který optimalizuje dosažení cíle nulového znečištění týkajícího se ekosystémů, FlexDiet označuje scénář flexitariánské stravy.

V současné době žije jen něco málo přes 50 % obyvatel EU v oblastech, kde je úroveň znečištění NO2 nižší než hodnota 10 µg/m3 doporučená pokyny WHO. Ve všech scénářích se předpokládají, že do roku 2030 tento podíl překročí 75 % a v případě realizace všech technických opatření dosáhne něco přes 80 %. Dále pak všechny scénáře předpokládají, že do roku 2050 bude žít v oblastech, kde znečištění zůstane pod úrovní NO2 doporučenou WHO, více než 95 % obyvatel EU.

Předčasná úmrtí a dosažení cíle nulového znečištění

U předčasných úmrtí 40 v důsledku expozice PM2,5 se předpokládá, že v letech 2030 a 2050 bude ve všech scénářích (včetně výchozího) jejich počet ve srovnání s údaji z roku 2005 přibližně o 60–75 % nižší. Při dodržování přísnějších norem kvality ovzduší a přijetí všech technických opatření budou počty předčasných úmrtí klesat rychleji 41 . Za předpokladu, že všechny politiky zahrnuté do výchozího scénáře přinesou zamýšlené výsledky, dosáhne EU cíle nulového znečištění zdraví s dostatečnou rezervou v roce 2030. Scénář, podle kterého by obyvatelé EU přešli na flexitariánskou stravu, by podle odhadů vedl k dalšímu snížení počtu předčasných úmrtí do roku 2030, a to o 2 000 ročně.

Obrázek 3: Případy předčasných úmrtí v důsledku expozice celkovým koncentracím PM2,5 v EU-27, v tisících případů za rok

Zdroj: IIASA (2022)

Poznámka: Označená hodnota 55 % se vztahuje k cíli nulového znečištění.

Přestože tato prognóza ukazuje, že by mělo být dosaženo výrazného zlepšení oproti výchozímu scénáři, v absolutních číslech 42 to stále znamená odhadem 200 000 předčasných úmrtí v důsledku expozice PM2,5 v roce 2030. Přísnější normy kvality ovzduší by tento počet snížily na 177 000 v roce 2030, přičemž dalšího snížení by bylo dosaženo přijetím všech technických opatření 43 .

Kromě toho se předpokládá, že expozice NO2 způsobí v roce 2030 při použití výchozího scénáře přibližně 60 000 předčasných úmrtí, přičemž v jednotlivých scénářích se tyto hodnoty příliš neliší, nicméně do roku 2050 by se tento počet snížil na polovinu. Expozice přízemnímu ozonu podle výchozího scénáře bude podle odhadů v roce 2030 příčinou přibližně 50 000 předčasných úmrtí.

4.1.2Cíl týkající se ekosystémů a celkové dopady na ekosystémy

Znečištění ovzduší ovlivňuje zdraví ekosystémů acidifikací, eutrofizací a vlivem ozonu. Výsledky modelování 44 ukazují výrazné zlepšení v průběhu času, pokud jde o acidifikaci: podle výchozího scénáře by v roce 2030 trpěla kyselými depozicemi překračujícími kritické zatížení méně než 3 % plochy ekosystémů v EU, zatímco v roce 2005 to bylo 15 %. To dokládá přínosy významného snížení emisí SO2, kterého již bylo dosaženo v posledních desetiletích. Tyto přínosy by byly ještě větší, pokud by byly stanoveny přísnější normy kvality ovzduší, přijata všechna technická opatření nebo pokud by obyvatelstvo EU přešlo na flexitariánskou stravu.

Podíváme-li se však na dopady znečištění ovzduší na eutrofizaci 45 , je situace méně příznivá. To souvisí se současnou prognózou, že EU nedosáhne cíle nulového znečištění ekosystémů pouze na základě politik výchozího scénáře. Podle tohoto scénáře by v roce 2030 stále trpělo eutrofizací 68 % plochy ekosystémů EU (ve srovnání s 86 % v roce 2005). Za stejných výchozích podmínek by byly chráněné oblasti v roce 2030 i nadále silně postiženy, přičemž eutrofizací by trpělo 59 % oblastí sítě Natura 2000. Pokud by byly stanoveny přísnější normy kvality ovzduší nebo přijata všechna technická opatření, podíl ekosystémů EU trpících eutrofizací by do roku 2030 klesl na 61 %, resp. 56 %, a v oblastech sítě Natura 2000 na 51 %, resp. 46 %.

Obrázek 4: Plocha ekosystémů v EU-27, kde jsou překročeny hodnoty kritické zátěže z hlediska eutrofizace

Zdroj: IIASA (2022)

Poznámka: Označená hodnota 25 % označuje cíl nulového znečištění.

K řešení problému eutrofizace, dosažení cíle nulového znečištění ekosystémů a závazků směrnice o národních emisních stropech týkajících se snižování emisí amoniaku a k podpoře provádění právního rámce pro obnovu přírody budou muset členské státy zavést další opatření k omezení emisí amoniaku ze zemědělství, neboť amoniak je látkou znečišťující ovzduší, která má na ekosystémy největší dopad. Optimální soubor opatření k dosažení cíle nulového znečištění souvisí s účinnějším hospodařením s hnojem od skotu, prasat a drůbeže a minerálními hnojivy a s jejich používáním za účelem snížení emisí amoniaku.

Tato zavedená opatření (ve směrnici o národních emisních stropech zohledněná buď jako povinná, nebo dobrovolná) 46 by rovněž výrazně zvýšila vyhlídky na splnění závazků ke snížení emisí amoniaku podle směrnice o národních emisních stropech, přičemž se předpokládá, že nesplnění závazků ke snížení emisí by se v roce 2030 týkalo méně členských států (7 místo 20). Členské státy se proto důrazně vyzývají, aby zintenzivnily provádění těchto opatření:

–přijetím vnitrostátních právních předpisů, které stanoví závaznost některých zemědělských postupů,

–propagací těchto postupů prostřednictvím komunikačních a osvětových kampaní, včetně poradenství pro zemědělské podniky, v rámci nové společné zemědělské politiky.

Členské státy by měly rovněž zvážit přijetí dalších opatření ke zlepšení hospodaření s živinami a zamezení ztrát živin vedoucích ke znečištění ovzduší, vody a půdy, a to na základě integrovaného přístupu k dusíku, zejména ze zemědělství. To je v souladu se strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“, směrnicí o dusičnanech a připravovaným integrovaným plánem hospodaření s živinami.

4.2Hospodářské dopady

Hospodářských dopadů znečištění ovzduší je celá řada. Převážná většina dopadů se neodráží v tržních cenách, zejména přímé účinky znečištění na zdraví, 47 ale náklady vznikají rovněž v důsledku poškození ekosystémů (včetně zemědělské půdy a lesů) a materiálů vlivem znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší má také nepřímé dopady, včetně některých makroekonomických důsledků, které se odrážejí v tržních cenách. Náklady na opatření ke snižování znečištění ovzduší by proto měly být porovnávány s přínosy, které tato opatření přinášejí společnosti, a to tak, že se těmto přínosům přiřadí peněžní hodnota 48 .

Podle výchozího scénáře se odhaduje, že škody na zdraví způsobené úrovní znečištění ovzduší převyšující pokyny WHO 49 se budou v roce 2030 pohybovat v rozmezí 114 až 384 miliard EUR ročně. Odhaduje se, že do roku 2050 klesnou na 44 až 169 miliard EUR 50 , protože se sníží expozice obyvatelstva znečištěnému ovzduší. Ve scénářích s přísnějšími normami kvality ovzduší nebo se všemi přijatými technickými opatřeními se předpokládá, že oproti výchozímu scénáři klesnou škody na zdraví nejméně o 30 %, a to jak do roku 2030, tak do roku 2050. Kombinací všech dostupných technických opatření se změnou stravování by se škody na zdraví snížily na nejnižší hodnotu.

Ekonomické náklady na poškození ekosystémů v důsledku znečištění ovzduší 51 v roce 2030 se pohybují v rozmezí od 3,6 do 10,8 miliardy EUR. Ve výchozím scénáři se předpokládá, že do roku 2050 se tato částka sníží jen nepatrně na 3,1 až 9,2 miliardy EUR, což odráží pouze mírné snížení počtu oblastí sítě Natura 2000 vystavených eutrofizaci. Situace by se však výrazně zlepšila, kdyby se prováděly ambicióznější politiky v oblasti čistoty ovzduší. Náklady na škody na úrodě a na lesích se podle výchozího scénáře odhadují na 8,9, resp. 8,7 miliardy EUR v roce 2030 a podle ambicióznějších scénářů čistoty ovzduší jsou jen nepatrně nižší. Tyto ekosystémy jsou totiž nejvíce ovlivňovány ozonem, který se v předpokládaných scénářích snižuje pouze nepřímo.

Ekonomické náklady na škody na materiálech způsobené znečištěním ovzduší se podle výchozího scénáře odhadují na 676 milionů EUR v roce 2030 a 444 milionů EUR v roce 2050.

Předpokládá se, že různé scénáře přinesou různou úroveň netržních přínosů a různou úroveň dodatečných nákladů na potřebná opatření ke snižování znečištění v porovnání se současnými politikami. Volba ambicióznějších scénářů čistoty ovzduší (stanovení přísnějších norem kvality ovzduší, přijetí všech technických opatření nebo zavedení optimálních opatření k dosažení cílů nulového znečištění) oproti výchozímu scénáři vždy znamená čisté přímé přínosy (přínosy minus náklady) 52 .

Opatření k omezování znečištění ovzduší a jejich pozitivní účinky na kvalitu ovzduší mají také širší makroekonomické dopady 53 , které se odrážejí na trhu. Opatření ke snižování znečištění generují v některých odvětvích náklady a v jiných obchodní příležitosti, zatímco kvalita ovzduší má dopad jak na produktivitu práce, tak i plodin, a tedy na hospodářství jako celek. Podle nedávných předpokladů o účincích na produktivitu práce 54  všechny scénáře zlepšení čistoty ovzduší zvyšují HDP EU v roce 2030 o 0,26 až 0,28 % ve srovnání s výchozím scénářem, což dokládá převažující pozitivní ekonomické účinky opatření ke snižování znečištění.

Rozložení dopadů v jednotlivých odvětvích ukazuje, že při přijetí všech technických opatření by byly v roce 2030 mírné negativní dopady pouze v odvětví zemědělství (přibližně o 2 % horší než podle výchozího scénáře, a to zejména v odvětví živočišné výroby). Podle scénáře s přísnějšími normami kvality ovzduší je čistý dopad na všechna odvětví (včetně zemědělství) pozitivní.

Obrázek 5 Makroekonomické tržní dopady scénářů politiky v oblasti čistoty ovzduší v % změny HDP EU ve srovnání s výchozím scénářem

Zdroj: IIASA (2022) na základě modelování JRC, které vychází z předpokladů OECD z roku 2019 týkajících se produktivity práce.

5.Dopady nedávných geopolitických událostí a energetické krize na čistotu ovzduší

Nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině vedla k rozsáhlému narušení evropského energetického systému, což si vyžádalo okamžitý společný postup. Dne 18. května 2022 Komise představila plán REPowerEU 55 , jehož cílem je ukončit závislost EU na dovozu plynu, ropy a uhlí z Ruska, a to na základě návrhů balíčku „Fit for 55“ a v souladu s cílem klimatické neutrality Zelené dohody pro Evropu. V plánu byla předložena další opatření spojující inteligentní investice a reformy s cílem rychle ušetřit energii pro domácnosti, podniky a průmysl a urychlit přechod na čistou energii, mimo jiné i navržením vyšších cílů pro energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost do roku 2030 56 .

V rámci třetího výhledu pro čisté ovzduší Komise otestovala prognózy týkající se energetického mixu EU, které kromě opatření obsažených ve výchozím scénáři zahrnují potenciální důsledky postupného vyřazování fosilních paliv z Ruska a hlavní opatření plánu REPowerEU, jež byla v té době oznámena 57 , aby posoudila jejich dopad na znečištění ovzduší.

Později v průběhu tohoto roku Komise předložila rovněž mimořádná opatření k dalšímu krátkodobému snížení spotřeby energie 58 a k podpoře nezbytného rychlého rozvoje energie z obnovitelných zdrojů 59 . Výše uvedené prognózy nezohledňují nejnovější opatření a potenciální rychlé změny, které by mohly být vyvolány, zejména změny chování a urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů.

Na základě těchto prognóz je pro kvalitu ovzduší důležité předpokládané snížení celkové spotřeby energie v EU, výrazné snížení spotřeby zemního plynu, které bude kompenzováno masivním nárůstem obnovitelných zdrojů energie a vodíku. V současnosti se předpokládá, že celková spotřeba pevné biomasy v rámci tohoto scénáře zůstane v porovnání s výchozím scénářem v roce 2030 poměrně stabilní a v roce 2050 klesne o více než 40 %. Zvýšení energetické účinnosti a podpora investic do obnovitelných zdrojů energie nezaložených na spalování by pro čisté ovzduší znamenaly vedlejší přínosy.

Očekává se však, že současná energetická krize povede také k prodloužení existence některých stávajících uhelných kapacit, a to v závislosti na konkrétní situaci členských států a jejich současném energetickém mixu, jakož i na rychlosti zavádění alternativních zdrojů energie. Toto možné dočasné oživení využívání uhlí má na čistotu ovzduší opačný účinek. Vzhledem k těmto předpokládaným změnám v energetickém mixu EU a při neexistenci dalších politických opatření EU k dosažení čistého ovzduší prognózy naznačují, že kvalita ovzduší se v roce 2030 oproti výchozímu scénáři zhorší přibližně pro 2 % obyvatel EU a poté se do roku 2050 mírně zlepší, vyjádřeno podílem obyvatel EU, kteří budou mít z čistého ovzduší prospěch, a to v důsledku urychleného zavádění výroby čisté energie a menšího využívání pevné biomasy, ropy a plynu. Celkově se odhaduje, že v porovnání s výchozím scénářem povede tento alternativní scénář k mírně vyššímu počtu předčasných úmrtí v roce 2030, ale následně k jejich většímu snížení do roku 2050, a to v souladu s trendy pozorovanými u předpokládaných úrovní koncentrace znečištění.

V těchto dopadech jsou v rámci EU geografické rozdíly 60 . Střednědobý negativní dopad by vyžadoval, aby EU přijala vhodná opatření ke snižování emisí a zabránila tak tomu, že bude ohroženo dosažení cílů v oblasti čistého ovzduší a právních povinností. Náklady na související zdravotní a hmotné škody jsou v tomto případě v roce 2030 o něco vyšší (3–4 % v případě zdravotních a 14 % v případě materiálních škod) než ve výchozím scénáři, ale do roku 2050 jsou o něco nižší.

Pokud jde o vyhlídky na soulad se směrnicí o národních emisních stropech, jsou hlavní znečišťující látkou, kterou je třeba zvážit při změnách v energetickém mixu, PM2,5 61 . V porovnání s vyhlídkami na dosažení souladu podle současných politik (oddíl 3.2) by byl v roce 2025 mimo lineární trajektorii snižování emisí jeden další členský stát (DK), zatímco závazek ke snížení emisí do roku 2030 by podle prognóz nesplnily stejné čtyři členské státy jako ve výchozím scénáři (DK, HU, SI, ES).

Celkově lze říci, že plán REPowerEU byl přijat v reakci na potřebu výrazně urychlit přechod na čistou energii a zvýšit energetickou nezávislost Evropy na nespolehlivých dodavatelích a kolísavých fosilních palivech, což přináší dlouhodobější přínosy z hlediska čistoty ovzduší. V krátkodobém horizontu by však předpokládaný nárůst spotřeby uhlí, který by měl kompenzovat postupné ukončování odběru ruského plynu, zejména v některých regionech EU, vedl ke zvýšenému znečištění ovzduší, a tedy k vyšším škodám na zdraví než ve výchozím scénáři, což by vedlo i k menším přínosům pro čisté ovzduší. Nepředpokládá se však, že by krátkodobé negativní dopady na čistotu ovzduší negativně ovlivnily vyhlídky na splnění cíle nulového znečištění v oblasti zdraví na úrovni EU do roku 2030. Z modelování vyplývá, že EU nedosáhne cíle týkajícího se ekosystémů, stejně jako ve výchozím scénáři, pokud nebudou přijata další opatření.

Vzhledem k současné dynamice na energetických trzích a souvisejícím změnám regulačního rámce je třeba všechny tyto výsledky považovat za orientační. Kromě možných budoucích opatření na úrovni EU panuje značná nejistota ohledně toho, jak budou odběratelé energie v jednotlivých členských státech reagovat na změny cen energie. Nárůst využívání levně dostupných zdrojů energie (např. vlastního nasbíraného dřeva představujícího palivo nižší kvality) by vedl ke zvýšení emisí látek znečišťujících ovzduší. Potřeba přechodu na jiné zdroje energie, které více znečišťují ovzduší, již vedla k dočasným výjimkám z emisních norem, což představuje riziko zhoršení kvality ovzduší, které je třeba posoudit na vnitrostátní úrovni, aby nedošlo k ohrožení souladu s právními předpisy EU na ochranu čistého ovzduší a aby se zabránilo negativním dopadům na zdraví a ekosystémy. Rychlé provádění strukturálních opatření a nepředvídatelný vývoj energetických trhů by naopak dále urychlily přechod na čistou energii a vedly ke zlepšení kvality ovzduší.

6.Interakce s politikou v oblasti klimatu – zaměření na metan a černý uhlík

Jako doplněk k posouzení dopadů opatření ke zvýšení ambicí EU v oblasti klimatu obsažených ve výchozím scénáři (balíček „Fit for 55“) na kvalitu ovzduší analyzuje Komise v tomto třetím výhledu pro čisté ovzduší synergie mezi politikami v oblasti klimatu a čistoty ovzduší související s vývojem v oblasti znečišťujících látek s krátkou životností ovlivňujících klima.

Směrnice o národních emisních stropech uznává souvislost mezi znečištěním ovzduší na jedné straně a metanem a černým uhlíkem, dvěma hlavními znečišťujícími látkami s krátkou životností ovlivňujícími klima, na straně druhé. Členské státy musí hlásit národní emise černého uhlíku, pokud jsou tyto údaje k dispozici, a v současné době tak činí všechny členské státy kromě dvou. V návaznosti na prohlášení Komise týkající se metanu uvedené na konci směrnice o národních emisních stropech bylo ve „Strategii EU ke snížení emisí metanu“ 62 oznámeno, že Komise v rámci revize směrnice o národních emisních stropech, která má být provedena do roku 2025, prozkoumá možnost zahrnutí metanu mezi regulované znečišťující látky.

Metan je totiž silně znečišťující látkou ovlivňující klima a zároveň prekurzorem znečištění přízemním ozonem, který podle odhadů způsobil v EU v roce 2020 24 000 předčasných úmrtí 63 . Antropogenní emise metanu v EU pocházejí především ze zemědělství (54 %), odpadů (27 %) a energetiky (17 %) 64 .

Černý uhlík 65 , neboli saze, je součástí jemných částic a přispívá k negativním dopadům na zdraví a životní prostředí. Vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv a dřeva. Černý uhlík pohlcuje světlo a teplo v ovzduší a přispívá tak ke změně klimatu. Černý uhlík usazený na ledu a sněhu snižuje albedo zemského povrchu 66 , čímž přispívá k oteplování, zejména v arktických oblastech EU.

Snížení emisí metanu a černého uhlíku proto může přinést výhody jak z hlediska čistoty ovzduší, tak z hlediska zmírnění změny klimatu, čímž se zvýší poměr přínosů a nákladů opatření na jejich snížení.

Z těchto důvodů byl při modelování provedeném pro účely této zprávy analyzován vývoj emisí černého uhlíku a metanu podle různých scénářů. Ukazuje, že základní emise černého uhlíku v EU by mezi lety 2020 a 2030 výrazně poklesly (o 53 %), a to především díky postupnému zavádění požadavků na ekodesign spotřebičů k vytápění v domácnostech, poklesu spotřeby biomasy a výraznému snížení spotřeby uhlí v tomto odvětví. Čtvrtina dosaženého snížení pochází z odvětví dopravy, a to především díky pokročilým normám Euro, jejichž součástí je instalace účinných filtrů pevných částic.

Pokud by byla přijata všechna technická opatření, bylo by možné dosáhnout ještě většího snížení (72 % pod výchozí úroveň roku 2020). V rámci alternativního energetického scénáře posuzovaného v oddíle 5 se předpokládá, že emise černého uhlíku v roce 2030 mírně vzrostou (ve srovnání s výchozím scénářem) v důsledku zvýšeného využívání pevných paliv (uhlí, biomasa) v některých regionech a členských státech.

Podobně se podle výchozího scénáře této zprávy předpokládá, že emise metanu v EU klesnou v letech 2020 až 2030 o 19 % 67 . Výše uvedený scénář s flexitariánskou stravou by vedl ke snížení emisí metanu v EU v roce 2050 o 11 % ve srovnání s výchozím scénářem.

Vzhledem k tomu, že metan se přenáší v hemisférickém měřítku, je však nezbytné doplnit opatření na úrovni EU globálními opatřeními. V listopadu 2021 uspořádala EU společně se Spojenými státy Globální metanový závazek 68 , který dodal impuls k urychlení těchto opatření. Předkládá dobrovolný závazek snížit do roku 2030 celosvětové emise metanu nejméně o 30 % oproti roku 2020. Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států zároveň poskytuje příležitosti k prozkoumání synergií mezi různými mezinárodními rámci pro čisté ovzduší a klima. Zejména revize Göteborského protokolu (viz následující oddíl) otevřela diskusi o úloze metanu jako prekurzoru ozonu, a tedy znečišťující látky důležité pro politiky v oblasti klimatu a čistoty ovzduší.

Přísnější normy koncentrace ozonu, které Komise předložila v návrhu revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, rovněž zdůrazňují potřebu dalšího snižování emisí všech prekurzorů ozonu, včetně metanu, a to jak v EU, tak i mimo ni.

7.Přeshraniční a mezinárodní rozměr

Znečištění ovzduší v dané zemi pochází z více zdrojů, zejména z domácích emisí, emisí vypouštěných v sousedních zemích a z přírodních zdrojů. Ve většině členských států jsou hlavními zdroji znečištění domácí zdroje, a proto je pro snížení pozaďové koncentrace znečišťujících látek v ovzduší prioritou snižování domácích emisí. Podíl znečištění z domácích zdrojů je často vyšší v největších členských státech, v nichž musí být alespoň polovina potřebných opatření zaměřena na omezení těchto zdrojů.

Analýza zároveň potvrzuje, že ve většině členských států je pozaďová koncentraca PM2,5 významnou měrou generována v jiných členských státech. To poukazuje na přeshraniční povahu znečištění ovzduší, která odůvodňuje opatření na úrovni EU, neboť znečištění ovzduší domácího původu má negativní dopady za hranicemi členského státu 69 . Snížení znečištění ovzduší v souladu se závazky směrnice o národních emisních stropech by tedy bylo přínosem i pro ostatní země. Analýza navíc ukazuje, že k pozaďové koncentraci látek znečišťujících ovzduší přispívají také zdroje ze třetích zemí, a to na různých úrovních v závislosti na geografické situaci členských států 70 . Předpokládá se, že v průběhu času a se zvyšující se přísností scénářů EU pro snižování znečištění ovzduší bude podíl znečištění z EU klesat (v důsledku dodatečných opatření v rámci EU), čímž se zvýší relativní význam zdrojů mimo EU. To podtrhuje potřebu, aby EU přijala důraznější opatření na bilaterální úrovni (zejména v souvislosti s přístupovými politikami a politikami sousedství, ale také prostřednictvím budování silnějších mezinárodních partnerství), jakož i na mnohostranných fórech, jako je Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států.

Povinnosti vyplývající ze směrnice o národních emisních stropech jsou alespoň do určité míry zohledněny na mezinárodní úrovni prostřednictvím Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států a jejího pozměněného Göteborského protokolu. Počet zemí, které tento protokol ratifikovaly, se v posledních letech zvýšil, ale ratifikací ze strany zemí, které nejsou členy EU, je stále velmi málo. Z členských států EU se k pozměněnému protokolu dosud nepřipojilo sedm 71 , ale většina z nich v ratifikačním procesu pokročila.

Pro činnost v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší má velký význam probíhající přezkum pozměněného Göteborského protokolu. Přezkum je v závěrečné fázi a strany rozhodnou, jak se závěry přezkumu naloží dále.

8.Závěr

Analýza provedená v rámci třetího výhledu pro čisté ovzduší ukázala, že emise látek znečišťujících ovzduší by měly nadále klesat. To je dobrá zpráva pro občany EU i pro hospodářství a společnost EU. Za posledních 20 let se EU podařilo výrazně snížit emise většiny z pěti hlavních znečišťujících látek, které upravuje směrnice o národních emisních stropech. Znepokojivou výjimkou jsou však emise amoniaku. Ty se snížily jen nepatrně a jedenáct členských států své závazky týkající se snížení emisí amoniaku v roce 2020 nesplnilo.

Vyhlídky na splnění závazků směrnice o národních emisních stropech týkajících se snižování emisí amoniaku zůstávají pochmurné. Dotčené členské státy musí přijmout další významná opatření ke snížení emisí amoniaku u zdroje spočívající v podporování správné zemědělské praxe. Jak analýza dále ukázala, vyhlídky na dosažení souladu by v EU zlepšil rovněž postupný přechod na flexitariánskou stravu, stejně jako silnější tlak na úrovni členských států na přijetí příslušných zemědělských opatření v rámci společné zemědělské politiky 72 . Další opatření jsou nutná také k omezení emisí PM2,5 a NMVOC, ačkoli u těchto dvou znečišťujících látek se v současnosti předpokládá, že své závazky ke snížení emisí do roku 2030 nesplní pouze čtyři členské státy.

Komise zdůrazňuje, že závazky směrnice o národních emisních stropech je nezbytné splnit v plném rozsahu, aby se negativní dopady znečištění ovzduší na zdraví a životní prostředí zmírnily, a to v souladu s ambicí EU dosáhnout nulového znečištění Předpokládá se, že při současných a navrhovaných politikách EU v roce 2030 splní cíl nulového znečištění týkající se zdraví, ale nesměřuje ke splnění cíle týkajícího se ekosystémů. To zdůrazňuje potřebu přijmout další opatření ke snížení emisí amoniaku.

Aby se očekávané prognózy naplnily, je důležité provést stávající právní předpisy v plném rozsahu 73 . Stejně tak je důležité, aby Parlament a Rada urychleně přijaly novější politické návrhy Komise (které byly součástí základních předpokladů, z nichž výhled pro čisté ovzduší vychází) a současně aby byla zachována navrhovaná úroveň ambicí. Jedná se o návrhy týkající se emisních norem pro vozidla, průmyslových emisí (včetně rozšíření působnosti směrnice o průmyslových emisích na velké zemědělské podniky, což by mělo mít významný dopad na snížení emisí amoniaku) a iniciativy v rámci balíčku „Fit for 55“ a plánu REPowerEU.

Pokud jde o plán REPowerEU, z předložené analýzy vyplývá, že zatímco urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie (zejména větrné a solární) přinese dlouhodobé výhody, obnovení využívání uhlí v důsledku postupného ukončování odběru ruského plynu krátkodobě zhorší kvalitu ovzduší a vyžaduje určitá opatření ke snížení emisí (totéž platí pro biomasu). V této souvislosti bude velmi důležité navrhnout při probíhající revizi přísnější normy pro ekodesign kotlů a kamen na tuhá paliva. Z hlediska čistoty ovzduší je třeba také pozorně sledovat vývoj na trzích s energií, protože rostoucí ceny mohou vést spotřebitele k přechodu na levnější, ale více znečišťující paliva. Současná situace již způsobila dočasné odchylky od emisních norem, jejichž důsledky pro kvalitu ovzduší je třeba pečlivě vyhodnocovat a sledovat, a to i na vnitrostátní úrovni.

Ze všeho nejdůležitější však je, že ambicióznější normy kvality ovzduší, které Komise nedávno předložila ve svém návrhu na revizi směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, by usnadnily provádění směrnice o národních emisních stropech. To by výrazně zlepšilo vyhlídky na dosažení souladu do roku 2030 (i když se předpokládá, že počet členských států, které své závazky v oblasti snižování emisí amoniaku nesplní, bude stále vysoký). Podle analýzy, z níž vychází navrhovaná revize emisních limitů, by to rovněž přineslo další snížení dopadů znečištění ovzduší na zdraví a ekosystémy i makroekonomické zisky.

Příloha: Hlavní metodologické rozdíly oproti druhému výhledu pro čisté ovzduší a analytické činnosti, která je základem revize směrnic o kvalitě ovzduší

Aktualizace od druhého výhledu pro čisté ovzduší

–Výchozí scénář zohledňuje nově přijaté a navrhované politiky EU.

–Aktualizovaná metodika posuzování dopadů na zdraví. Na základě novějších vědeckých poznatků výhled nyní zahrnuje některé nové dopady týkající se nemocnosti. Je prováděna analýza citlivosti, která zohledňuje různé křivky funkcí závislosti odezvy na koncentraci při nízkých koncentracích.

–Aktualizovaná metodika oceňování dopadů na zdraví. Jsou použity stejné peněžně vyjádřené hodnoty jako v druhém výhledu pro čisté ovzduší, ale v části peněžního vyjádření jsou zohledněny pouze dopady převyšující úroveň pokynů WHO z roku 2021 (v druhém výhledu pro čisté ovzduší jsou peněžně vyjádřeny dopady na všech úrovních). Analýza se tak může zaměřit na peněžní odhad škod, které jsou do značné míry způsobeny antropogenní částí znečištění. Zahrnuje také několik dalších dopadů týkajících se nemocnosti.

Další aktualizace oproti analytické činnosti, z níž vycházela revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší

Mezi oběma iniciativami existují metodické rozdíly způsobené různým načasováním činností modelování a různými účely. Činnost, z níž vychází revize směrnic, se soustředila na relativní změny mezi scénáři v cílových letech 2030 a 2050 a zaměřila se rovněž na místní dopady, zatímco výhled pro čisté ovzduší analyzuje také změny v čase a s menším geografickým rozlišením.

–Použití různých modelů a různých odhadů počtu obyvatelstva v některých částech analýzy. Analýza výhledu pro čisté ovzduší se opírá především o model GAINS, přičemž pro odhad dopadů na zdraví předpokládá konstantní počet obyvatel, aby pro posouzení dosažení cíle nulového znečištění bylo možné použít stejné metodiky, jaké byly použity při stanovení cíle. Činnost, z níž vychází revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, používá pro koncentraci znečišťujících látek a související dopady model uEMEP s větším geografickým rozlišením.

–Ze stejného důvodu se při posuzování cíle nulového znečištění zaměřuje na veškeré dopady antropogenních emisí PM2,5 na zdraví (zatímco v posouzení dopadů revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší se zohledňují případy, které lze přičíst expozici nad úroveň 5 µg/m3 doporučenou WHO, avšak včetně přírodních zdrojů).

–Výchozí scénář zahrnuje zemědělské prvky navrhované revidované směrnice o průmyslových emisích.

–Výchozí scénář byl na základě konzultací s členskými státy upraven tak, aby lépe zohledňoval národní politiky, opatření a emisní inventury.

–Použití aktualizovaných koeficientů atmosférického přenosu, které mohou vést k odlišným vzorcům prostorového rozložení.

–Využití aktualizované databáze kritických zátěží pro ekosystémy z roku 2021, kterou poskytlo Koordinační centrum pro účinky Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států.

–Kromě těchto metodických aktualizací jsou ve třetím výhledu pro čisté ovzduší analyzovány další scénáře, ve kterých se odrážejí zejména změny energetického mixu v důsledku války proti Ukrajině a plán REPowerEU i přechod na flexitariánskou stravu.

Tyto rozdíly v metodice mohou v některých případech vést k rozdílným výsledkům ve třetím výhledu pro čisté ovzduší a v analýze, z níž vychází revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší.

(1)     https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2660

(2)      Směrnice 2004/107/ES o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší a směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

(3)    Směrnice (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší.

(4)    Oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), amoniak (NH3), nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) a jemné částice (PM2,5).

(5)    COM(2022) 542.

(6)    WHO (2021),  WHO Global Air Quality Guidelines ( „ Pokyny WHO týkající se kvality ovzduší “ ) .

(7)     https://environment.ec.europa.eu/topics/air/reducing-emissions-air-pollutants/emissions-inventories_en#review-of-national-emission-inventories

(8)    COM(2022) 586 (Euro 7) a COM(2022) 156 (revidovaná směrnice o průmyslových emisích). Tyto směrnice (stejně jako ostatní návrhy Komise uvedené v této zprávě) jsou předmětem jednání mezi Radou a Evropským parlamentem, a mohou se proto změnit.

(9)    SWD/2022/545 final.

(10)     https://ec.europa.eu/clima/eu-action/european-green-deal/delivering-european-green-deal_en

(11)    COM(2022) 674.

(12)    COM(2021) 400 final.

(13)    Podle článku 13 směrnice.

(14)     https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2021/air-quality-status-briefing-2021

(15)     Zpráva EEA č. 22/2018 .

(16)    EEA (2022) Health impact of air pollution in Europe 2022 („Zdravotní dopady znečištění ovzduší v Evropě v roce 2022“). Tento odhad vychází z monitorování koncentrací znečištění ovzduší a zahrnuje pouze předčasná úmrtí způsobená znečištěním ovzduší překračujícím úroveň pokynů WHO týkajících se kvality ovzduší, na rozdíl od jiných odhadů v oddíle 4, které vycházejí z výsledků modelování v dokumentu Support to the development of the third Clean Air Outlook („Podpora vypracování třetího výhledu pro čisté ovzduší“) autorů Klimont a kol., IIASA, 2022 [IIASA 2022] a které zohledňují všechny dopady (včetně těch nedosahujících úrovně pokynů WHO), aby se zachoval soulad s analýzou předchozího výhledu pro čisté ovzduší.

(17)     Zpráva EEA č. 9/2020 .

(18)    Emisní inventury se vykazují s dvouletým zpožděním, proto se kontroly plnění požadavků na období 2020–29 poprvé uskutečnily v roce 2022.

(19)     https://www.eea.europa.eu/publications/national-emission-reduction-commitments-directive-2022 ; tyto údaje vycházejí z údajů členských států, nikoli z údajů, které Komise následně zkontrolovala a přezkoumala.

(20)    Výsledky scénáře „MIX“ v posouzení dopadů plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 (SWD(2020) 176 final) ukazují, že balíček by umožnil snížit emise PM2.5, NOx, resp. SO2 v roce 2030 o 4 %, 7 %, resp. 17 % ve srovnání se situací v rámci dříve schválené politiky v oblasti klimatu a energetiky.

(21)    COM/2021/556 final; Rada a Parlament dosáhly předběžné politické dohody v říjnu 2022.

(22)    Analýza citlivosti provedená v rámci posouzení dopadů, z něhož vychází revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, zahrnula další aspekty návrhu revize směrnice o průmyslových emisích a předpokládá, že v roce 2030 dojde k 20% snížení emisí PM2,5, SO2 a NOx z průmyslových zařízení spadajících do oblasti působnosti revidované směrnice o průmyslových emisích oproti úrovním emisí v roce 2030 podle výchozího scénáře. Výsledky jsou poměrně stabilní a vedou jen k velmi malým změnám v koncentracích PM2,5 a NOx. Zdaleka nejpříznivěji ovlivněnou znečišťující látkou je SO2, jehož celkové emise v EU by měly v roce 2030 klesnout o 10 % oproti výchozímu scénáři, což by však nic nezměnilo na již tak dobrém předpokládaném plnění závazků ke snížení emisí této znečišťující látky podle směrnice o národních emisních stropech.

(23)    Popis všech scénářů uvedených v této zprávě naleznete v oddíle 3 dokumentu IIASA (2022). Všechny zde uvedené výsledky vycházejí z modelu GAINS (https://gains.iiasa.ac.at/gains )

(24)    EE, EL, IT, FI, SE.

(25)    Podle čl. 4 odst. 2 směrnice o národních emisních stropech jsou orientační úrovně emisí pro rok 2025 určeny z lineární trajektorie snižování emisí spojující úrovně emisí stanovené v závazcích ke snížení emisí pro rok 2020 a úrovně emisí stanovené v závazcích ke snížení emisí pro rok 2030. Posouzení se tedy provádí na základě maximální povolené úrovně emisí, která je průměrem maximálních povolených úrovní vyplývajících ze závazků ke snížení emisí na období 2020–29 a 2030.

(26)    BE, EL, HR, IT, MT, NL FI.

(27)    Na základě scénáře vypracovaného JRC pro implementaci do modelu CAPRI, který předpokládá přechod na stravu založenou na celkových energetických požadavcích člověka ve výši 2 500 kcal/den (po odečtení odpadu), jak je uvedeno v návrhu „Komise EAT-Lancet“ (Willet a kol., Food in the Anthropocene : the EAT–Lancet Commission on healthy diets from sustainable food systems , The Lancet sv. 393(10170), 2019). Přechod na flexitariánskou stravu je zahrnut v modelu GAINS od roku 2020 a postupně se zvyšuje až k úplnému zavedení v roce 2050.

(28)    V případě AT, BG, HR, CY, CZ, DE, HU, IE, LT, LU, RO se nadále předpokládá, že své závazky ke snížení emisí nesplní.

(29)    Scénář maximálního technicky proveditelného snížení označovaný jako „všechna technická opatření“.

(30)    Popis modelového rámce a posouzení všech dopadů uvedených v této zprávě viz zpráva ústavu IIASA (2022).

(31)    Zejména v případě vytápění domácností se odhaduje, že emise kondenzovatelných částic představují přibližně stejnou úroveň jako emise filtrovatelných částic, které jsou zohledňovány nejčastěji. Podrobnosti viz zpráva ústavu IIASA (příloha).

(32)    Emisní inventury předložené členskými státy nebyly v této otázce vždy plně srovnatelné, zejména kvůli nedostatku vědeckého konsenzu ohledně metod vykazování kondenzovatelných částic z odvětví vytápění (emise ze spalování v domácnostech). Toto téma je předmětem jednání v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států ( https://emep.int/publ/reports/2020/emep_mscw_technical_report_4_2020.pdf ).

(33)    Soubor konzistentních emisních faktorů pro odvětví vytápění vypracovaný ve studii pro Severskou radu ministrů (Simpson a kol., Revising PM2.5 emissions from residential combustion, 2005-2019; Implications for air quality concentrations and trends , Severská rada ministrů, 2022).

(34)    To bylo konzultováno s členskými státy.

(35)    IIASA (2022) obsahuje diferenční mapy porovnávající koncentrace PM2,5 v roce 2015 odhadované v modelu GAINS ve standardním uspořádání a s použitím nové konzistentní sady emisních faktorů od Simpsona a kol. (2022). Z nich vyplývá, že existují i oblasti, kde se modelované koncentrace při použití konzistentního souboru emisních faktorů mírně snižují.

(36)    Ustanovení čl. 4 odst. 3 písm. d) směrnice o národních emisních stropech.

(37)    Předpoklady pro zahrnutí emisí NOx a NMVOC ze zemědělství do modelu GAINS byly projednány během konzultací s členskými státy.

(38)    Při analýze vlivu přechodu na flexitariánskou stravu v EU (vedoucí ke snížení emisí amoniaku) bylo zjištěno, že by cíle bylo dosaženo do roku 2035.

(39)    Tyto výsledky jsou do značné míry v souladu s posouzením dopadů směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší.

(40)    Dopady znečištění ovzduší na zdraví přesahují rámec úmrtnosti a zahrnují i nemocnost. Tyto dopady byly analyzovány a vyjádřeny v penězích, aby bylo možné posoudit ekonomické dopady i přínosy nižšího znečištění ovzduší (viz oddíl 4.2).

(41)    Tento výsledek platí nezávisle na použitých předpokladech o vývoji populace (ať už statickém, jak je uvedeno zde, nebo dynamickém) a předpokladech o dopadech na zdraví.

(42)    S použitím stejného metodického přístupu jako v druhém výhledu pro čisté ovzduší, který byl základem pro stanovení cílů nulového znečištění.

(43)    Tyto údaje se liší od údajů uvedených v posouzení dopadů, které bylo podkladem pro revizi směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší (viz příloha 1).

(44)    Podle databáze kritické zátěže z roku 2022 (Koordinační centrum pro účinky Pracovní skupiny pro účinky v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států) a nejnovějších koeficientů zdroj-receptor začleněných do modelu GAINS (viz zpráva IIASA, 2022).

(45)    Posuzuje se jako plocha ekosystémů, kde ukládání dusíku překračuje kritickou zátěž.

(46)    Příloha III část 2.

(47)    Škody způsobené úmrtností představují 70 až 91 % celkové hodnoty škod na zdraví, zbytek připadá na dopady nemocnosti. Rozpětí odráží to, zda se úmrtnost posuzuje na základě hodnoty střední délky života nebo hodnoty statistického života.

(48)    Popis metodiky, na níž jsou založeny výsledky v této části, viz zpráva IIASA (2022).

(49)    V případě úrovní nižších, než udávají pokyny, je větší podíl znečištění způsoben přírodními zdroji.

(50)    Rozpětí odrážejí to, zda se úmrtnost posuzuje na základě hodnoty střední délky života, nebo hodnoty statistického života; hodnoty jsou vyjádřeny za rok v cenách roku 2015.

(51)    Tyto dopady jsou odhadovány prostřednictvím ztráty ekosystémových služeb v důsledku eutrofizace pouze v oblastech sítě Natura 2000. Celková ztráta ekosystémových služeb je tedy podhodnocena.

(52)    Existence čistých přínosů z opatření na snižování emisí je ve všech případech citlivosti (metriky pro hodnocení úmrtnosti, úrovně expozice znečištění ovzduší atd.) značná.

(53)    Dopady vypočítalo Společné výzkumné středisko Evropské komise pomocí modelu GEM-E3 ( https://joint-research-centre.ec.europa.eu/gem-e3_en ). Podrobnější informace naleznete v oddílu 4.4.5 zprávy ústavu IIASA (2022).

(54)    Dechezleprêtre, A., Rivers, N., & Stadler, B. The economic cost of air pollution: Evidence from Europe („Ekonomické náklady na znečištění ovzduší, důkaz z Evropy“). OECD Economics Department Working Papers, 2019.

(55)    COM(2022) 230.

(56)    Komise navrhla zvýšit cíl do roku 2030 pro energii z obnovitelných zdrojů na 45 % a cíl v oblasti energetické účinnosti na 13 %.

(57)    V dokumentech COM (2022) 230 a SWD (2022) 230.

(58)    COM (2022) 360 a nařízení Rady (EU) 2022/1369.

(59)    COM (2022) 591.

(60)    Vyššími koncentracemi znečišťujících látek jsou nejvíce postiženy Rakousko, Bulharsko, Polsko a Rumunsko. Odhadované změny však nepřekračují nárůst koncentrací PM2,5 o 1,5 µg/m3.

(61)    SO2 je také relevantní, ale vyhlídky na dosažení souladu se nezmění, vzhledem k velkým rezervám, se kterými podle prognóz všechny členské státy své závazky na snížení emisí SO2 splní.

(62)    COM(2020) 663 final.

(63)    EEA (2022).

(64)    Údaje z inventury EU předložené UNFCCC dne 27. května 2022 (včetně odvětví využívání půdy).

(65)    Prvky z tohoto popisu pocházejí z Koalice pro klima a čisté ovzduší (https://www.ccacoalition.org).

(66)    Schopnost odrážet sluneční světlo.

(67)    Akční plán EU pro metan (2022) v rámci Globálního metanového závazku odhaduje ve svém politickém scénáři snížení emisí metanu v letech 2020 až 2030 přibližně o 23 %. (https://www.ccacoalition.org/en/resources/national-methane-action-plans).

(68)     https://www.globalmethanepledge.org/

(69)    Účinnost monitorování znečišťujících látek přesahujících hranice států lze výrazně zvýšit pomocí družicových dat a služeb EU.

(70)    Největší prospěch ze snížení emisí v sousedních zemích, které nejsou členy EU, jakož i z nižších emisí z mezinárodní lodní dopravy (to se týká zejména ostrovů) by měly menší a izolovanější členské státy.

(71)

     Rakousko, Belgie, Řecko, Irsko, Itálie, Maďarsko a Polsko.

(72)      Řada členských států se rozhodla řešit emise amoniaku v rámci svých strategických plánů SZP a/nebo prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů.

(73)    Mimo jiné prostřednictvím podpory EU, jako je Nástroj pro technickou podporu ( https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/technical-support-instrument/technical-support-instrument-tsi_en ), a iniciativ v oblasti výzkumu a inovací financovaných EU, které se týkají prevence a nápravy znečištění ovzduší ( https://research-and-innovation.ec.europa.eu/document/c9d4c0b5-f85e-4599-986d-e6b2438229fc_en )