EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 7.4.2022

COM(2022) 137 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Devátá zpráva Komise o postupech registrace k DPH, výběru a kontroly DPH podle článku 12 nařízení Rady (EHS, EURATOM) č. 1553/89

Obsah

1.Úvod

1.1.    Nový přístup: navázání na úspěchy    

1.2.    Shromažďování údajů a analýza    

2.Společný zájem: význam DPH pro členské státy, Evropskou unii a daňové poplatníky

2.1.    Mezery v dodržování právních předpisů (výpadek příjmů z DPH)    

2.2.    Dopad výpadku příjmů z DPH na vlastní zdroje    

2.3.    Správa DPH a zátěž podniků spojená s dodržováním předpisů    

3.Registrace k DPH a analýza rizik

3.1.    Pomoc daňovým poplatníkům prostřednictvím lepší komunikace    

3.2.    Úplnost databáze daňových poplatníků registrovaných k DPH    

4.DPH, informační technologie a nové technologie

4.1.    Elektronický obchod    

4.2.    Zvláštní režim jednoho správního místa (MOSS)    

4.3.    Digitalizace, informační technologie a analýza údajů    

4.4.    Plány týkající se kontroly dodržování předpisů    

4.5.    Služby daňovým poplatníkům    

4.6.    Využívání údajů pro účely dodržování předpisů o DPH    

4.6.1 Shromažďování údajů

4.6.2 Informované rozhodnutí: využití údajů

5.Podání přiznání k DPH a odvod DPH

5.1.    Včasnost podání daňového přiznání    

5.1.1.Elektronické podání

5.1.2.Sledování plnění povinnosti podávat přiznání k DPH

5.2.    Odvod DPH    

6.Vymáhání dlužné DPH, vracení DPH a kontroly

6.1.    Vymáhání dlužné DPH    

6.2.    Vracení DPH    

6.3.    Úplnost ohlašovacích povinností: kontroly DPH    

7.Účtování DPH, odpovědnost a spory

7.1.    Účtování DPH, vnitřní kontroly a externí přezkumy    

7.2.    Postup řešení sporů v oblasti DPH    

8.COVID-19 a DPH: doporučení týkající se výběru a vymáhání DPH

9.Závěr

Příloha 1: Seznam doporučení

Příloha 2: Seznam obrázků a tabulek

Příloha 3: Odkazy

1.Úvod

Pro náš každodenní život jsou nezbytné veřejné služby – od lékařské péče po rozvoj infrastruktury, od vzdělávání po národní obranu –, stojí však peníze. K jejich financování jsou zapotřebí daně a daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) je nezbytným a často hlavním přispěvatelem do rozpočtů členských států 1 . Nevýkonná správa DPH ohrožuje rozvoj, růst a důvěru ve vládu. Efektivní správa DPH s účinnými procesy a postupy je proto v zájmu všech – vnitrostátních správních orgánů, orgánů EU, daňových poplatníků a občanů.

Nařízení Rady č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 2 ukládá Komisi povinnost posoudit co tři roky vnitrostátní postupy registrace osob povinných k dani a vyměřování a vybírání DPH a rovněž podrobnosti a výsledky vnitrostátních kontrolních systémů v oblasti DPH. Poté lze uvážit případné revize ke zvýšení účinnosti těchto postupů. Tato zpráva plní zmíněný úkol a hodnotí období 2016–2019.

Od roku 1989 bylo vydáno osm takovýchto hodnotících zpráv 3 . Poslední zpráva 4 , která byla zveřejněna v prosinci 2017, doporučovala odstranit izolovanost a zlepšit správu DPH prostřednictvím lepší spolupráce mezi daňovými správami. Tato zpráva 5 určuje některé pravděpodobné příčiny ztráty příjmů a navrhuje konkrétní doporučení týkající se opatření k odstranění těchto příčin, a to posílením správy DPH (doporučení jsou uvedena v rámečcích v následujících oddílech. Shrnutí doporučení viz příloha 1). To je důležité zejména v souvislosti se změnami, které pro naše ekonomiky přináší digitalizace a nové technologie. Tato zpráva představuje také zkušenosti a osvědčené postupy vnitrostátních správ DPH.

V nadcházejících měsících a letech, kdy se EU a celosvětové společenství budou snažit o zotavení se z následků krize spojené s onemocněním COVID-19, bude spravedlivé a efektivní zdanění ještě důležitější. Členské státy zavedly rychle opatření související s DPH společně s jinými cílenými opatřeními, která mají připravit půdu pro oživení. Tato zpráva hodnotí schopnost daňových správ čelit obtížným situacím, včetně mimořádných událostí v souvislosti s pandemií COVID-19, a nadále fungovat s co nejmenším narušením.

1.1.Nový přístup: navázání na úspěchy

Všechny daňové správy vykonávají stejnou činnost: vybírají daně. Zejména v poměrně harmonizované oblasti, jako je DPH, mají mnoho podobných funkcí, mohou se však lišit, pokud jde o organizaci, operace, daňovou politiku a priority.

Tato zpráva činí krok zpět a posuzuje správu DPH z širšího úhlu pohledu s cílem zachytit to, co dělají členské státy. Doporučuje možný postup k dosažení podobné výkonnosti v celé EU. Sleduje celý cyklus DPH od registrace osob povinných k dani po kontrolu po vrácení DPH.

Nejjednodušším způsobem určení náležité výkonnosti a osvědčených postupů je porovnání informací o výsledcích. Úplné referenční srovnávání však není možné kvůli rozdílným definicím, neúplnosti a nedostatečné spolehlivosti údajů a neporovnatelnosti podobných funkcí v rozdílném prostředí (velikost, politická organizace, sociální struktury atd.). Stávající rozmanitost představuje při porovnávání nákladů a výkonnosti daňových správ skutečně největší výzvu.

Výpadek příjmů z DPH ovlivňují další faktory, jako je chování plátců DPH (např. sklon platit daně), kvalita prováděcích předpisů v oblasti DPH a jiné determinanty DPH (např. velikost maloobchodu, struktura daňových poplatníků, geografie, velikost země, hospodářské prostředí, nezaměstnanost), je však téměř nemožné je posoudit.

Ačkoli stávající zpráva není referenčním srovnáváním, určuje nicméně příležitosti ke změně a zlepšení, přičemž věnuje pozornost zvláštnostem jednotlivých zemí. Tyto příležitosti mají často kvalitativní („měkkou“) povahu a je obtížné je zjistit.

1.2.Shromažďování údajů a analýza

Za účelem získání údajů provedla Komise u všech členských států průzkum týkající se zvolených témat. Pomocí 109 různých souborů otázek (libovolný text, otázka s jednou odpovědí a s několika odpověďmi, matice atd.) a tabulek získala Komise 8 700 datových položek.

K ověření a potvrzení kvality obdržených údajů jsme použili metody validace (např. křížové kontroly, porovnání s jinými zdroji a klíčové ověřovací otázky). Komise oslovila členské státy pomocí více kanálů, aby s nimi projednala zjištěné nesrovnalosti. Všechny členské státy měly možnost své odpovědi revidovat. Kvalita a přesnost údajů se dosud velmi liší. Členské státy by měly usilovat o poskytování kvalitních údajů ve stanovené lhůtě.

Spojené království dne 31. ledna 2020 vystoupilo z Evropské unie. Jelikož se ve zprávě zvažuje období 2016–2019 a během přechodného období bylo právo Unie plně použitelné na Spojené království a ve Spojeném království, zahrnují veškeré odkazy na „členské státy“ a všechny výpočty (např. různé poměry a procentní podíly) i Spojené království. Spojené království se tohoto procesu plně účastnilo.

2.Společný zájem: význam DPH pro členské státy, Evropskou unii a daňové poplatníky

2.1.Mezery v dodržování právních předpisů (výpadek příjmů z DPH)

Schopnost daňových správ vybírat daň z přidané hodnoty (DPH) představuje pro členské státy, EU, evropské podniky a občany naléhavou záležitost. DPH je nezbytným a důležitým přispěvatelem do státních rozpočtů členských států 6 , jakož i důležitým vlastním zdrojem rozpočtu EU. Splatná DPH, která však nebyla daňovými orgány vybrána, se v roce 2019 odhadovala na 134 miliard EUR v nominálním vyjádření a na 10,3 % vyjádřeno jako podíl na celkové daňové povinnosti k DPH 7 ( Obrázek 1 ). To se nazývá „výpadkem příjmů z DPH“: rozdíl mezi celkovou daňovou povinností k DPH a částkou skutečně vybranou daňovými orgány členských států, který jako takový představuje ztrátu příjmů z DPH v porovnání s teoretickým výpočtem DPH. Komise každoročně vypočítává a zveřejňuje výpadek příjmů z DPH 8 s cílem získat srovnatelné údaje a ukazatele týkající se rozsahu ztrát příjmů z DPH. Výpadek příjmů z DPH poskytuje odhad ztráty příjmů z důvodů, které lze seskupit do čtyř obecných kategorií: 1) podvody a úniky v oblasti DPH, 2) praktiky spočívající ve vyhýbání se daňovým povinnostem a v optimalizaci v oblasti DPH, 3) úpadky a insolvence a 4) administrativní chyby. Dále je třeba uvést, že se odhady výpadku příjmů z DPH vypočítávají na základě vnitrostátních statistik 9 . V tomto ohledu je nanejvýš důležitým faktorem rovněž administrativní schopnost členských států usnadnit dodržování právních předpisů a boj proti podvodům v oblasti DPH. Ačkoli každý z těchto důvodů výpadku příjmů z DPH vyžaduje jinou politickou reakci, nelze ani za nejlepších okolností výpadek příjmů z DPH zcela vyloučit, například s ohledem na ušlou DPH kvůli úpadkům a případům finanční insolvence. Vyčíslení a monitorování výpadku příjmů z DPH může pomoci vypracovat náležitě zacílená opatření a sledovat jejich účinnost. Výpadek příjmů z DPH lze jako takový pokládat za ukazatel k měření účinnosti opatření k prosazování a dodržování právních předpisů o DPH v jednotlivých členských státech.

Obrázek 1: Vývoj výpadku příjmů z DPH v EU

Zdroj: Evropská komise (2021) – Výpadek příjmů z DPH v EU – zpráva pro rok 2021

Ačkoli obraz týkající se celé EU vykazuje v průběhu času zlepšení, při porovnání jednotlivých členských států se statistiky významně liší a jsou v rozmezí od 1 % do 35 % celkové vnitrostátní teoretické daňové povinnosti k DPH ( Obrázek 2 ). Existují náležité příklady toho, že je možné dosáhnout pokroku a výpadek příjmů z DPH snížit: oproti roku 2018 se podíl výpadku příjmů z DPH snížil v osmnácti členských státech. Kromě Chorvatska a Kypru došlo k nejvýznamnějšímu snížení výpadku příjmů z DPH v Řecku, Litvě, Bulharsku a na Slovensku (čtyři z nich snížily výpadek příjmů z DPH mezi 3,2 a 2,2 (–3 procentní body). Další skupinu zemí tvoří Švédsko, Finsko a Estonsko. V těchto členských státech se ztráta příjmů z DPH již řadu let odhaduje na méně než 5 % splatné DPH. Největší nárůst výpadku příjmů z DPH byl kromě Malty zaznamenán u Slovinska (+3 procentní body) a Rumunska (+2,3 procentního bodu).

Obrázek 2: Výpadek příjmů z DPH jako podíl na celkové daňové povinnosti k DPH, 2018 a 2019 – v %

Poznámka: popisky dat se týkají výpadku příjmu z DPH jako podílu na celkové daňové povinnosti k DPH v roce 2019 
Zdroj: Evropská komise (2021) – Výpadek příjmů z DPH v EU – zpráva pro rok 2021

Odchylky v odhadech výpadku příjmů z DPH mezi jednotlivými členskými státy odrážejí rozdíly z hlediska dodržování daňových předpisů, podvodů, vyhýbání se daňovým povinnostem, úpadků, případů insolvence a administrativní kapacity. Ačkoli na odhady mají dopad i jiné faktory, jako je hospodářský vývoj a uspořádání vnitrostátních statistik, velikost, a zejména trend výpadku příjmů z DPH poskytují údaj o výkonnosti vnitrostátních daňových správ.

Tabulka 1: Výpadek příjmů z DPH v období 2016–2019 (v milionech EUR a jako procentní podíl na celkové daňové povinnosti k DPH)

Zdroj: Evropská komise (2021) – Výpadek příjmů z DPH v EU

25 z celkem 28 členských států zahrnuje odhady výpadku příjmů z DPH do různých metod sledování úrovně nepřesného vykazování (výjimkou je Německo, Malta a Švédsko). Čtrnáct členských států používá jak interní odhady, tak odhady Komise, zatímco osm členských států, konkrétně Česko, Irsko, Španělsko, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko a Portugalsko, vychází pouze z údajů EU. Bulharsko, Estonsko a Spojené království používají pouze interní odhady. Komise zachovává doporučení uvedené v předchozí zprávě, a sice že by členské státy měly investovat nebo nadále investovat do odhadů vlastních výpadků příjmů z DPH a podrobněji je analyzovat. Údaje o výpadku příjmů z DPH umožňují vnitrostátním tvůrcům politik měřit dopad jejich politických opatření a tato opatření upravit s cílem zlepšit dodržování předpisů o DPH.

Některé členské státy (11/28) sdílely své interní odhady výpadku příjmů z DPH. Mezi interními odhady a odhady vypracovanými Komisí obecně neexistovaly významné rozdíly (v průměru 1–2 procentní body). To znovu prokazuje přesnost ročních údajů, které Komise zveřejňuje.

Téměř všechny členské státy pokládají studie a odhady týkající se výpadku příjmů z DPH za přínosné pro lepší pochopení úrovně nesprávného vykazování povinností týkajících se DPH, míra ocenění se však liší. Je třeba zmínit, že členské státy, které neinvestují mnoho do odhadů výpadku příjmů z DPH, považují toto úsilí za užitečné, avšak v menším rozsahu.

Obrázek 3: Vnímaná užitečnost odhadů výpadku příjmů z DPH ve vztahu k činnosti daňových správ členských států v oblasti dodržování předpisů

Otázka 4.8: „Do jaké míry pomohly studie/odhady týkající se výpadku příjmů z DPH vaší daňové správě lépe zacílit budoucí činnost v oblasti dodržování předpisů?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

2.2.Dopad výpadku příjmů z DPH na vlastní zdroje

Vlastní zdroje z DPH pro rozpočet Unie jsou vybírány ze základu DPH každého členského státu. Základy DPH jsou nejprve harmonizovány v souladu s pravidly EU, načež se vypočítává vlastní zdroj z DPH, který se má odvést 10 . Stejný procentní podíl je pak vybrán z harmonizovaného základu každého členského státu, který je však omezen na 50 % hrubého národního důchodu (HND) daného členského státu 11 .

Výkonnost správy DPH v jednotlivých členských státech přímo ovlivňuje příjmy EU. Jelikož se ke stanovení harmonizovaného základu používají čisté příjmy z DPH vybrané jednotlivými členskými státy, ovlivňuje výpadek příjmů z DPH příjmy členských států i výši vlastních zdrojů EU odvozených z DPH. Z právního hlediska stanovil Evropský soudní dvůr jednoznačnou souvislost mezi vnitrostátním výběrem DPH a dostupností odpovídajících zdrojů pro rozpočet EU 12 .

Podíl příspěvků odvozených z DPH se postupem času snižuje a jakýkoli pokles vlastních zdrojů z DPH musí být vyrovnán odpovídajícím zvýšením příspěvků odvozených z HND 13 , jež odvádějí jednotlivé členské státy.

Údaje o výpadku příjmů z DPH v členských státech lze posoudit z různých hledisek, jako je například procentní podíl výpadku nebo jeho výše v absolutní hodnotě, přičemž to vše poskytuje stejný obecný obraz o chybějících příjmech.

Obrázek 4: Výpadek příjmů z DPH v EU jako průměrná hodnota ve vykazovaném období

a. Výpadek příjmů z DPH jako procentní podíl celkové daňové povinnosti k DPH    b. Výpadek příjmů z DPH v milionech EUR

Zdroj: Evropská komise (2021) – Výpadek příjmů z DPH v EU

2.3.Správa DPH a zátěž podniků spojená s dodržováním předpisů

Ačkoliv jsou zásady týkající se DPH harmonizovány, v jednotlivých členských státech mohou být předpisy přijímány a uplatňovány rozdílně, takže zátěž uložená podnikům v souvislosti s dodržováním předpisů se značně liší.

Efektivnost a účinnost daňových správ ovlivňuje jak náklady daňové správy pro vládní instituce, tak i náklady podniků vynaložené v souvislosti s dodržováním předpisů. Jelikož DPH představuje významnou část administrativní zátěže uložené podnikům, je stejně tak důležité zlepšit kvalitu správy DPH. Posouzení administrativní zátěže u plátců DPH však není předmětem této zprávy.

Doporučení 1: Vypočítávat a analyzovat vnitrostátní výpadek příjmů z DPH a jeho jednotlivé složky (podvod s chybějícím obchodním článkem při obchodování uvnitř Společenství, elektronický obchod atd.).

3.Registrace k DPH a analýza rizik

Registrace a číslování daňových poplatníků (podniků, fyzických osob a jiných subjektů registrovaných k DPH) představuje základní počáteční krok při správě DPH, který posiluje hlavní správní postupy v případě, jsou-li informace v databázi registrací úplné, správné a aktuální. Při registraci jsou plátci DPH zahrnutí do vnitrostátních databází registrací k DPH.

V předchozí zprávě Komise členským státům doporučila:

·více investovat do pomoci daňovým poplatníkům, zejména zahraničním, při plnění jejich povinností registrace k DPH (doporučení 4),

·zvážit přidělování identifikačních čísel pro účely DPH a registračních čísel do systému výměny informací o DPH (VIES) (doporučení 5),

·ověřovat platnost registrace k DPH a do systému VIES systematičtějším způsobem (doporučení 6).

7.0.Pomoc daňovým poplatníkům prostřednictvím lepší komunikace

Jelikož v předchozí zprávě bylo členským státům doporučeno investovat více do pomoci daňovým poplatníkům při plnění jejich povinností registrace k DPH, byla za účelem posouzení pokroku v této oblasti zařazena kontrolní otázka. Členské státy ve svých odpovědích uvedly, že je velkou měrou dostupná on-line registrace a že daňoví poplatníci jsou o on-line registraci a souvisejících povinnostech informováni.

Obrázek 5: On-line informace o povinnostech registrace k DPH

Otázka 3.3: „Informuje daňová správa daňové poplatníky o jejich povinnostech registrace k DPH a o postupu on-line registrace? Například prostřednictvím internetové stránky, aplikací apod.“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Obrázek 6: Dostupnost on-line registrace v členských státech EU

Otázka 3.8: „Je on-line registrace …“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Doporučení 2: Informovat daňové poplatníky on-line o jejich povinnostech v souvislosti s DPH a umožnit on-line registraci.

7.1.Úplnost databáze daňových poplatníků registrovaných k DPH

Je třeba nalézt rovnováhu mezi usnadněním nově vznikající hospodářské činnosti prostřednictvím snadné registrace k DPH na straně jedné a bojem proti podvodům v oblasti DPH na straně druhé. Vykonávání určité hospodářské činnosti v členském státě EU je možné pouze s aktivním identifikačním číslem pro účely DPH, a to i bez stálé provozovny v tomto členském státě. Při identifikaci možných případů podvodů je proto zásadním krokem pečlivé posouzení žadatelů ve fázi registrace.

Boj proti podvodům v oblasti DPH může za určitých podmínek vyžadovat zamítnutí žádosti o identifikační číslo pro účely DPH. Postup registrace by měl zahrnovat prvek analýzy rizik 14 na základě informací předložených žadatelem ve fázi registrace, jež jsou podrobeny křížové kontrole s informacemi získanými od třetích stran a v případě potřeby jsou po postupu vyjasnění s daňovým poplatníkem filtrovány.

Členské státy by měly zajistit, aby byly informace obsažené v jejich databázích registrací k DPH úplné, přesné a pravidelně aktualizované. K dosažení tohoto cíle by měly mít univerzální dílčí počítačový systém pro registraci, který je propojen s ostatními dílčími informačními systémy v rámci daňové správy a který umožňuje pozastavit přijímání přiznání k DPH, vydávat upomínky, odhadovat vyměření daně a přijímat jiná opatření s ohledem na daňové poplatníky, kteří jsou dočasně neaktivní. Mělo by být možné vytvářet řídící informace související s registrací k DPH a pravidelně přezkoumávat, do jaké míry poskytuje databáze VIES jistotu ohledně jejich platnosti.

Za účelem zjištění integrity databází registrací k DPH se Komise dotazovala rovněž na počet daňových poplatníků, registraci k DPH a registraci v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, na prováděné kontroly registrace a očekávaná přiznání k DPH a příjmy z DPH 15 .

V předchozí zprávě bylo potvrzeno, že v členských státech jsou zavedeny postupy registrace a že on-line registrace je stále oblíbenější. V některých členských státech jsou k dispozici registrační zařízení typu „jedno správní místo“ a do procesu registrace k DPH je zapojena řada úřadů, jako jsou například obchodní komory. Členské státy byly dotazovány na automatickou výměnu informací mezi daňovými správami a různými subjekty pověřenými registrací podniků.

Obrázek 7: Automatická výměna informací mezi daňovými správami a ostatními vnitrostátními subjekty pověřenými registrací

Otázka 3.2: „3.2 Existuje automatická výměna informací mezi daňovou správou a těmito subjekty [pověřenými registrací podniků, například: obchodními komorami]?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

K zajištění úplnosti a správnosti databází registrací k DPH je nezbytná větší integrace příslušných databází a skutečná výměna informací mezi dotčenými vnitrostátními aktéry.

Doporučení 3: Zlepšit automatickou výměnu informací mezi daňovými správami a ostatními vnitrostátními subjekty.

Databáze registrací v členských státech by měly obsahovat minimální informace o daňovém poplatníkovi, aby splňovaly normu týkající se úplnosti a správnosti. Většina příslušných údajů o daňových poplatnících by měla být v databázi registrací k DPH k dispozici od okamžiku registrace.

Obrázek 8: Informace potřebné při nové registraci k DPH v členských státech

Otázka 3.4: „Které informace se vyžadují při registraci nové osoby povinné k dani (vyjma zvláštní režim jednoho správního místa)? (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Databáze daňových poplatníků registrovaných k DPH jsou obecně v členských státech náležitě udržovány. Obsahují většinu příslušných údajů o daňových poplatnících a uvedené informace jsou dostačující pro účinnou interakci s nimi. Většina členských států (24/28) vyžaduje při registraci nového plátce DPH většinu datových polí. Deset členských států, konkrétně Dánsko, Irsko, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Maďarsko, Rakousko, Portugalsko a Spojené království, zahrnulo všechna pole. Většina členských států, které ve své databázi nezahrnují minimálně požadovaná pole, vyžaduje jiná pole nebo náhradní informace, jako jsou údaje o bankovním účtu, očekávaný obrat, identifikační údaje právního zástupce či zástupců, zdroje financování a údaje o zaměstnancích. Vyšší efektivity by bylo možno dosáhnout začleněním těchto polí v okamžiku registrace, což by zajistilo, že se neprodleně objeví v databázi. To by vnitrostátní daňové správy zbavilo nutnosti získat dodatečné informace prostřednictvím individuálních dotazů.

Doporučení 4: Udržovat přesnou a úplnou databázi registrací k DPH.

Analýza neodhalila systematický vzájemný vztah mezi výpadkem příjmů z DPH a ukazateli, jako je počet registrovaných daňových poplatníků, počet podniků registrovaných k DPH a informace vyžadované při registraci. Může existovat slabá korelace mezi výší výpadku příjmů z DPH a průměrnou hodnotou vybrané DPH na daňového poplatníka. Zdá se, že členské státy s nejvyšší hodnotou příjmů na daňového poplatníka registrovaného k DPH (Lucembursko, Irsko, Dánsko a Spojené království) mají relativně nižší výpadek příjmů z DPH.

Obrázek 9 znázorňuje, nakolik členské státy provádějí kontroly při registraci k DPH a ověřují, zda jsou žádosti o registraci pravé a zda žadatelé splňují právní požadavky na registraci.

Obrázek 9: Ověřování a předběžné kontroly v souvislosti s registrací k DPH

a. Otázka 3.5: „Které informace se vyžadují při registraci nové osoby povinné k dani (vyjma zvláštní režim jednoho správního místa)?
(Můžete zvolit více odpovědí)“

b. Otázka 3.6: „Provádí vaše daňová správa předběžné kontroly před registrací k DPH?
(Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Členské státy obvykle používají ukazatele rizika; ověření se provádí systematicky a v případě potřeby může zahrnovat návštěvy v prostorách daňového poplatníka. Jsou zavedeny postupy, které zajišťují, aby byly žádosti o registraci pravé a aby žadatelé splňovali právní požadavky.

Řecko, Itálie, Kypr, Malta a Portugalsko by však mohly mít prospěch z větší důslednosti při předběžných kontrolách. Česku a Španělsku se doporučuje lépe ověřovat totožnost žadatele (ID), zatímco Bulharsko, Česko, Španělsko, Malta, Nizozemsko, Rumunsko a Švédsko by mohly případně revidovat svá ustanovení o právním ověření registrací k DPH.

Některé členské státy oznámily jiná předběžná ověření. Ta vycházejí z různých zdrojů, jako je sekundární výzkum, veřejné informace, návštěvy na místě před registrací a trestní rejstřík. K běžné praxi patří rovněž žádosti o informace určené jiným vnitrostátním úřadům, pohovory/schůzky s řediteli či jejich zplnomocněnými zástupci nebo využívání zvláštních dotazníků za účelem posouzení rizik. Osvědčeným postupem by mohlo být rovněž zajištění interoperability mezi kritérii rizika pro daňové a celní účely, která jsou důležitá pro DPH (např. signály v souvislosti s režimem 42 by mohly souviset rovněž s rizikem podvodů v oblasti DPH).

Řada odpovědí odkazovala na správní a mezinárodní spolupráci jako na další zdroj ověření.

Doporučení 5: Provádět právní ověření a ověření totožnosti a systematické předběžné kontroly na základě ukazatelů rizika.

Procentní podíl zamítnutých žádostí o registraci k DPH poskytuje určité údaje o kvalitě procesu posuzování rizik a je v rozmezí od 0 % v Itálii po > 20 % v Lotyšsku a Litvě. Členské státy s nízkou mírou zamítnutých registrací k DPH mají obvykle vyšší výpadek příjmů z DPH a členské státy s vyšším počtem zamítnutí si v tomto ohledu vedou zpravidla lépe. Například Itálie a Řecko uvedly „nula“ resp. „údaje nejsou k dispozici“; v Rumunsku se celkový podíl zamítnutých registrací k DPH snížil z 14,5 % v roce 2016 na 2,2 % v roce 2019 16 .

Členské státy mohou mít prospěch z vytvoření institucionální paměti žádostí o registraci, zejména zamítnutých žádostí, aby se zlepšily poznatky o oprávněném zájmu žadatele, pokud jde o vykonávání hospodářské činnosti a schopnost tuto činnost vykonávat.

Obrázek 10: Evidence žadatelů, jimž nebyla registrace udělena

Otázka 3.7: „Vede vaše správa evidenci žadatelů, jimž nebyla registrace udělena?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Většina členských států (19/28) vede evidenci žadatelů, jimž nebyla registrace udělena. Tento osvědčený postup by měly přijmout všechny členské státy a v případě potřeby by měly zvážit změnu vnitrostátních právních předpisů.

Doporučení 6: Vést evidenci žadatelů, jimž nebyla registrace udělena.

Většina členských států provádí křížové kontroly informací uchovávaných v databázi registrací k DPH na základě zdrojů informací od třetích stran, jako jsou jiné vládní registry, aby zlepšily integritu a přesnost svých databází. Jedná se o osvědčený postup a členské státy by měly následovat příklad Dánska, Estonska, Irska, Řecka, Francie, Chorvatska, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Rumunska a Švédska.

Obrázek 11: Křížová kontrola informací týkajících se registrace k DPH na základě údajů od třetích stran

Otázka 3.9: „Jsou informace uchovávané v databázi registrací k DPH podrobovány křížové kontrole na základě zdrojů informací od třetích stran (např. jiných vládních registrů, jako je obchodní rejstřík), aby bylo zajištěno, že uložené informace jsou aktuální?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Doporučení 7: Provádět křížové kontroly informací uchovávaných v databázi registrací k DPH na základě zdrojů informací od třetích stran.

Komise se mimoto snažila zjistit více o existenci a typu procesů používaných k odhalení podniků a fyzických osob, jež mají povinnost se registrovat, avšak neučinily tak, a o výsledcích dosažených těmito procesy, což je stejně důležité. Daňové správy, které odpověděly na první otázku kladně, zavedly různé procesy k odhalení neregistrovaných podniků.

Obrázek 12: Procesy používané k odhalení daňových poplatníků, kteří se neregistrovali, a hospodářských odvětví s významným počtem neregistrovaných podniků

Otázka 3.11.a: „Upřesněte, jaký druh iniciativ vaše daňová správa používá.
(Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Obrázek  13 poskytuje více informací o dotčených hospodářských odvětvích.

Obrázek 13: Procesy používané k odhalení daňových poplatníků, kteří se neregistrovali, a hospodářských odvětví s významným počtem neregistrovaných podniků

Otázka 3.11.b: „V kterých hospodářských odvětvích zjistila vaše daňová správa na základě těchto iniciativ významný počet neregistrovaných podniků? (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Doporučení 8: Zavést procesy k odhalování daňových poplatníků, kteří se neregistrovali, a zaměřit se na konkrétní hospodářská odvětví s významným počtem neregistrovaných podniků.

Jak bylo zmíněno v předchozí zprávě, členské státy postupně přecházejí k postupu registrace na základě posouzení rizik. Aby se vyhodnotilo, zda to způsobuje u daňových poplatníků žádajících o registrační čísla pro účely DPH a systému VIES významné prodlevy, byla doba potřebná pro vyřízení žádosti porovnána s údaji z předchozí zprávy.

Obrázek 14: Doba (ve dnech) potřebná k získaní registračních čísel pro účely DPH a systému VIES v členských státech EU

Otázka 2.2.g: „Minimální počet dnů potřebných pro získání ...“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Posouzení delší doby potvrzuje předchozí zjištění: přístup založený na posouzení rizik nevede k významným prodlevám v procesu registrace a daňové správy přecházejí ke konsolidaci identifikačního čísla pro účely DPH a registračního čísla v systému VIES na jedinečný identifikátor.

Doporučení 9: Začlenit postup posuzování rizik do procesu registrace.

Systém DPH osvobozuje dodání zboží uvnitř EU od DPH v členském státě dodání, pokud se dodání uskuteční daňovému poplatníkovi usazenému v jiném členském státě. Členský stát, v němž je daňový poplatník usazen, bude odpovídat za DPH na vstupu. Kterýkoli daňový poplatník, který uskutečňuje takováto dodání, musí být proto schopen ověřit, že jeho odběratelé v jiném členském státě jsou osobami povinnými k dani a jsou držiteli platného identifikačního čísla pro účely DPH.

Za tímto účelem udržuje každá daňová správa elektronickou databázi obsahující údaje o registraci k DPH týkající se obchodníků usazených v členském státě, včetně identifikačního čísla pro účely DPH, jména nebo názvu obchodníka a jeho adresy. Počítačový systém VIES byl zřízen s cílem umožnit vnitrostátním daňovým správám vyměňovat si údaje o dodáních uvnitř EU: Daňoví poplatníci mohou nahlížet do systému VIES na internetu k potvrzení identifikačních čísel pro účely DPH přidělených jejich obchodním partnerům.

K posouzení jejich reakce na doporučení týkající se systematičtějšího ověřování údajů o registraci k DPH a v systému VIES byly členské státy dotázány na existenci následné kontroly po registraci v systému VIES.

Obrázek 15: Následná kontrola registračních čísel pro účely systému VIES v členských státech EU

a. Otázka 3.12: „Provádí se následná kontrola platnosti po registraci do systému VIES?“

b. Otázka 3.13: „Odstraňuje vaše daňová správa identifikační číslo pro účely systému VIES ze systému VIES v případě podvodu?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Podle článku 22 nařízení Rady (EU) č. 904/2010 jsou členské státy povinny provádět kontroly po registraci, jestliže před registrací provádějí pouze předběžné kontroly. Jen menšina členských států (18 %) odpověděla, že tyto údaje neověřují, oproti > 30 % daňových správ, které podle předchozí správy nezavedly postupy kontroly po registraci.

Dvacet členských států zavedlo předpisy, které umožňují odstranění čísla pro účely systému VIES v případě podvodu, což Komise pokládá za osvědčený postup. Dánsko a Kypr uvedly, že po registraci neověřují platnost čísla pro účely systému VIES, a Bulharsko, Estonsko, Polsko, Slovensko a Finsko sdělily, že v případě podvodu čísla pro účely systému VIES neodstraňují. Německo, Švédsko a Spojené království oznámily, že po registraci neověřují platnost čísla pro účely systému VIES a v případě podvodu tato čísla neodstraňují.

Členským státům se doporučuje následovat příkladu většiny. Systém DPH podporuje vnitřní trh EU a podvodný řetězec v oblasti DPH je obvykle dlouhý a týká se dvou či více zemí; někdy je nutné zakročit proti vnitrostátním obchodníkům, aby se zabránilo „vývozu“ podvodů v oblasti DPH do jiného členského státu.

Doporučení 10: Provádět následnou kontrolu registračních čísel pro účely systému VIES a analyzovat možnost pozastavení platnosti nebo odstranění čísla v systému VIES v případě podvodu.

Úspěšná daňová správa by měla sledovat proces registrace k DPH a vyhodnocovat výsledky svých opatření k zajištění dodržování předpisů o DPH. Zásadní úlohu přitom hrají informační technologie, které daňovým správám pomáhají při křížové kontrole údajů a odhalování a analýze rizik. Informace o registraci by proto měly být spojeny s ostatními dílčími počítačovými systémy, jako je podávání přiznání k dani a odvod, výběr a kontrola DPH, a vytvářejí řídící informace, které podporují rozhodovací proces.

Obrázek 16: Analýza hlavních složek dílčího počítačového systému pro registraci

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Jelikož Komise nemůže přímo posoudit propojení interních dílčích systémů, byly členské státy dotázány, zda je dílčí informační systém jejich daňové správy pro registraci k DPH propojen s ostatními dílčími informačními systémy. Většina (90 %) potvrdila, že tomu tak je; pouze v Česku, Estonsku, na Kypru a na Maltě není takovéto propojení k dispozici.

Dánsko, Estonsko, Irsko, Řecko a Chorvatsko navíc odpověděly kladně na většinu otázek, jež měly určit účinný dílčí informační systém pro podávání přiznání k DPH a jeho zpracování, zatímco Bulharsko, Česko, Itálie, Malta, Nizozemsko a Polsko uvedly, že mají zaveden systém s méně součástmi.

Doporučení 11: Propojit informační systém pro údaje o registraci s ostatními dílčími systémy daňové správy, jako je podání přiznání k dani a odvod, výběr a kontrola DPH.

Co se týče osvědčeného postupu při registraci, obecným poznatkem je to, že členské státy zpravidla přecházejí k integrovanému systému posuzování rizik a vytvářejí on-line rozhraní pro daňové poplatníky k okamžitému informování o jakýchkoli změnách jejich údajů.

Doporučení 12: Umožnit plátcům DPH přístup k jejich údajům pro účely DPH, jejich vizualizaci a úpravu prostřednictvím bezpečného internetového připojení.

4.DPH, informační technologie a nové technologie

4.1.Elektronický obchod

Elektronický obchod zajišťuje větší přístupnost obchodování, poskytuje však také určité příležitosti k podvodům. Evropský účetní dvůr konstatoval, že „zbývá vyřešit řadu nedostatků při výběru DPH…“ a požádal Komisi, aby „sledovala fungování prodeje zboží na dálku uvnitř EU a režimu jednoho správního místa (MOSS)“ 17 .

Daňové správy by měly znát své daňové poplatníky a měly by vést evidenci podniků dodávajících zboží a poskytujících služby spotřebitelům on-line. Pouze polovina členských států (Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Irsko, Řecko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko) však potvrdila, že eviduje počet daňových poplatníků registrovaných k DPH, kteří prodávají zboží nebo služby on-line.

Obrázek 17: Členské státy, jež vedou evidenci daňových poplatníků registrovaných k DPH, kteří prodávají on-line

Otázka 3.14: „Vede vaše daňová správa evidenci počtu daňových poplatníků registrovaných k DPH, kteří prodávají zboží nebo služby na internetu?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Počty (nebo odhady) daňových poplatníků v oblasti elektronického obchodu se navíc významně liší a jsou v rozmezí od > 10 000 v Bulharsku, Česku, Řecku a Lotyšsku do < 100 v Itálii (71), Belgii (25) a Rakousku (5).

Doporučení 13: Vytvořit nebo udržovat rejstřík daňových poplatníků v oblasti elektronického obchodu.

4.2.Zvláštní režim jednoho správního místa (MOSS)

Zvláštní režim jednoho správního místa je nepovinný režim určený daňovým poplatníkům, který jim umožňuje vyúčtovat DPH pouze v jednom členském státě EU namísto několika členských států. Vztahuje se na poskytování přeshraničních telekomunikačních služeb, služeb televizního a rozhlasového vysílání a digitálních služeb osobám nepovinným k dani. Zvláštní režim jednoho správního místa 18 umožňuje poskytovatelům těchto služeb podávat přiznání k DPH a odvádět splatnou DPH řadě členských států EU (členským státům spotřeby) prostřednictvím on-line systému v jednom členském státě EU (členský stát identifikace).

Obrázek 18: Celkové částky v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa v roce 2019 (unijní a mimounijní režim) v členských státech EU

a. Členský stát spotřeby    b. Členský stát identifikace

Poznámka: hodnoty jsou uvedeny v milionech EUR 
Zdroj:    Evropská komise (2021) – Monitorování zvláštního režimu jednoho správního místa

Spuštění zvláštního režimu jednoho správního místa v roce 2015 představovalo úspěch. Kvůli rozdílům mezi členským státem identifikace a členskými státy spotřeby je pro jeho fungování nezbytná vysoká úroveň důvěry na všech stranách. Tato důvěra vychází z náležité péče členských států, zejména při jejich komunikaci (pokud možno prostřednictvím vyhrazeného kanálu) s podniky, které režim využívají, v rámci procesu registrace (kontroly obchodníků před jejich registrací k zvláštnímu režimu jednoho správního místa) 19 a při kontrolách (které mohou vést ke zrušení registrace, například neaktivních osob povinných k dani).

Obrázek 19: Zvláštní režim jednoho správního místa – ověřování registrací k DPH

Otázka 2.4: „Jaký druh kontrol registrací pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa se systematicky provádí ve vaší zemi (jakožto členském státě identifikace)? (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Obrázek 20: Zvláštní režim jednoho správního místa – vyhrazené informační kanály

Otázka 4.4: „Služby daňovým poplatníkům: vaše daňová správa … má vyhrazený informační kanál“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Většina členských států vyžaduje pouze základní informace, například kontaktní údaje (celé jméno daňového poplatníka, obchodní a poštovní adresu atd.), datum založení/registrace, povahu činnosti a klasifikaci hospodářského odvětví. Proto mají někdy pouze omezené znalosti o podnicích registrovaných ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

Sedmnáct členských států (Belgie, Bulharsko, Německo, Irsko, Řecko, Španělsko, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko, Švédsko a Spojené království) shromažďuje jiné informace, například:

·předchozí registrace a využívání zvláštního režimu jednoho správního místa,

·otázky týkající se osob, jejichž registrace byla zrušena kvůli změně členského státu identifikace,

·vyhledávání podle identifikačního čísla při více registracích (ve více než jednom členském státě),

·ověření, zda má dotyčný podnik v zemi stálou provozovnu, či nikoli,

·údaje o bankovním účtu atd.

Některé členské státy (Slovinsko, Švédsko a Spojené království) kontrolují také existenci internetových stránek či jiných způsobů poskytování elektronických služeb, veřejné rejstříky třetích zemí a typ dodání.

Doporučení 14: Zřídit vyhrazený informační kanál pro zvláštní režim jednoho správního místa a provádět systematicky předběžné kontroly registrace pro účely tohoto režimu.

Z odpovědí členských států vyplývá, že počet podniků registrovaných ve zvláštním režimu jednoho správního místa se s ohledem na unijní režim v období 2016–2019 zvýšil. Relativní růst mimounijního režimu byl významnější, neboť zohledňuje rovněž základní efekt představující nízké počty registrací na začátku analyzovaného období. Zdá se, že nedávno se vzestupný trend daňových poplatníků registrovaných pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa zvrátil, což by mohlo naznačovat větší důslednost při rušení registrace neaktivních daňových poplatníků.

Obrázek 21: Zvláštní režim jednoho správního místa – vývoj registrace / rušení registrace na úrovni EU (2016–2019)

a. Unijní režim

b. Mimounijní režim

Zdroj:    Evropská komise (2020) – statistika zvláštního režimu jednoho správního místa

Vývoj na úrovni jednotlivých členských států však vypadá jinak: v některých zemích, jako je Estonsko a Nizozemsko, došlo v daném období k významnému nárůstu, zatímco v jiných zemích, například v Německu, Irsko, Francii, Polsku a na Slovensku, byl zaznamenán pokles registrací ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

Obrázek 22: Individuální vývoj registrací ve zvláštním režimu jednoho správního místa v členských státech EU

Poznámka: sloupce porovnávají registrace ve zvláštním režimu jednoho správního místa v roce 2019 s průměrným počtem registrací v tomto režimu v období 2016–2019

Zdroj:    Evropská komise (2020) – statistika zvláštního režimu jednoho správního místa

Ke zrušení registrace v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa dochází buď na žádost daňového poplatníka, nebo z podnětu daňové správy. Rušení z podnětu daňové správy poskytuje náležitý údaj o úsilí daňových správ o zachování přesnosti databáze zvláštního režimu jednoho správního místa. Odpovědi členských států naznačují omezený pokrok v této oblasti, zejména ke konci analyzovaného období.

Obrázek 23: Rušení registrací ve zvláštním režimu jednoho správního místa

Poznámka: sloupce udávají podíl zrušených registrací na celkovém počtu registrovaných podniků, průměr v období 2016–2019 
Zdroj:    Evropská komise (2020) – statistika zvláštního režimu jednoho správního místa

Číselné údaje se však značně liší. Zdá se, že téměř polovina členských států (Dánsko, Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko a Švédsko) vůbec neprovádí rušení registrací ve zvláštním režimu jednoho správního místa ex officio; ostatní (konkrétně Belgie, Španělsko, Česko, Francie, Spojené království, Kypr, Irsko a Lotyšsko) očišťují své databáze zvláštního režimu jednoho správního místa prostřednictvím rušení registrace ex officio.

Doporučení 15: Zvýšit úsilí o zachování přesnosti databáze zvláštního režimu jednoho správního místa.

Ne všechny registrace vedou ke kontrolám. Po potvrzení odpovědí na základě jiných interních zdrojů údajů, které jsou k dispozici, je zřejmé, že členské státy nekontrolují osoby povinné k dani, jež jsou registrovány ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

Obrázek 24: Počet kontrol DPH provedených u osob povinných k dani, jež jsou registrovány ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v roce 2019

Zdroj:    Evropská komise (2020) – statistika zvláštního režimu jednoho správního místa

Počet kontrol osob povinných k dani registrovaných ve zvláštním režimu jednoho správního místa v členských státech EU je velmi nízký a v roce 2019 činil celkem pouze 47 osob jak v rámci unijního, tak mimounijního režimu, a to v členských státech identifikace i členských státech spotřeby, zatímco medián pro EU je nula. To znamená, že v současnosti je kontrola výjimkou z obecného pravidla „neprovádění kontrol zvláštního režimu jednoho správního místa“ na úrovni EU.

Určitou činnost v této oblasti nahlásily pouze Belgie (7 kontrol jako členský stát identifikace a 4 kontroly jako členský stát spotřeby u unijního režimu), Dánsko (14 kontrol jako členský stát spotřeby u mimounijního režimu), Finsko (7 kontrol jako členský stát identifikace u mimounijního režimu) a Španělsko (5 kontrol jako členský stát spotřeby u unijního režimu). Velká většina členských států (16/28) neprovedla v roce 2019 žádné kontroly zvláštního režimu jednoho správního místa. Některé členské státy vysvětlily, že nejsou s to údaje poskytnout, neboť uplatňují plně integrovaný režim analýzy rizik a kontroly dodržování předpisů u všech daní, takže ve vnitrostátních statistikách nejsou kontroly zvláštního režimu jednoho správního místa identifikovány samostatně.

Doporučení 16: Zlepšit kontrolní činnost u podniků registrovaných ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

4.3.Digitalizace, informační technologie a analýza údajů

V předchozí zprávě Komise doporučila, aby členské státy zvýšily digitalizaci a automatizaci daňových správ a výměnu/sdílení údajů (doporučení 2 a 11). V návaznosti na to byly členské státy dotázány na významné zlepšení v oblasti informačních technologií (např. projekty digitalizace, nové funkce) v jejich daňových správách v období 2016–2019.

Většina členských států odpověděla kladně, což (jak se zdá) koreluje s individuální výkonností s ohledem na 1) průměrné snížení výpadku příjmů z DPH a 2) průměrné zvýšení příjmů z DPH v témže období.

Obrázek 25: Významné iniciativy v oblasti informačních technologií a průměrná výkonnost v oblasti DPH v členských státech EU (2016–2019)

a. Otázka 1.10: „Došlo k významnému zlepšení v oblasti informačních technologií (např. projekty digitalizace, nové funkce) v rámci daňové správy vašeho členského státu (období 2016–2019)?“

b. Významná iniciativa v oblasti informačních technologií („ano“ / „ne“) v porovnání se změnou příjmů z DPH a výpadku příjmů z DPH

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Zdá se, že zlepšení v oblasti informačních technologií vede ke konzistentnějšímu snížení výpadku příjmů z DPH a vyššímu růstu příjmů z DPH. Členské státy, které udávaly významné zlepšení v oblasti informačních technologií, byly v témže období téměř čtyřikrát úspěšnější při snižování výpadku příjmu z DPH.

Průměrné zvýšení vybrané DPH v členských státech udávajících významné zlepšení v oblasti informačních technologií činilo v analyzovaném období o 37 % více. Údaje však zahrnují vliv základního efektu (na začátku analyzovaného období se členské státy nenacházely na stejné úrovni vývoje informačních technologií, takže některé měly větší prostor pro významné zlepšení) a jiných parametrů, jako jsou změny sazeb DPH v daném období.

Ekonometrické modely vytvořené v předchozích studiích týkajících se výpadku příjmů z DPH (2018, 2020) naznačují statistickou významnost podílu výdajů na informační technologie při objasnění výše výpadku příjmů z DPH. Podle výsledků odhadu specifikace základu vyžaduje snížení výpadku příjmů z DPH o 1 procentní bod zvýšení podílu výdajů na informační technologie na celkových výdajích daňových zpráv přibližně o 5,4 procentního bodu.

Výdaje na informační technologie však nepředstavují všelék a jejich vliv má své meze: na určité úrovni nemají vyšší investice do informačních technologií pozitivnější dopad. Mezi podílem výdajů na informační technologie a výpadkem příjmů z DPH lze pozorovat konkávní vztah. Přírůstek se začíná ztrácet, když výdaje na informační technologie činí přibližně 9,8 % celkových výdajů daňové správy.

Podle údajů obdržených od daňových správ a z jiných zdrojů (OECD) byl podíl celkových výdajů na informační technologie (investice a údržba) po úpravě s ohledem na výběr DPH vyšší u deseti členských států: Irska, Finska, Lotyšska, Maďarska, Litvy, Bulharska, Česka, Malty, Itálie a Polska (pro účely analýzy seskupených ve „skupině výdajů na informační technologie“).

Doporučení 17: Investovat do významné modernizace informačních technologií a současně udržovat stávající informační systémy na základě celkové analýzy potřeb.

Obrázek 26: Změna výpadku příjmů z DPH (p. b.) a zvýšení příjmů z DPH (%) (2016–2019)

Předních deset států ve „skupině výdajů na informační technologie“ v porovnání s průměrem EU

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Jestliže se analýza opakuje u celkových výdajů na informační technologie v daném období, předních deset členských států investujících více do informačních technologií si vedlo významně lépe jak s ohledem na příjmy z DPH (nárůst o 81 % vyšší), tak s ohledem na výpadek příjmů z DPH (dvojnásobný pokles v procentních bodech). Výdaje na informační technologie, a zejména investice do informačních technologií nejsou opět rozloženy lineárně a v jednotlivých letech se mohou značně lišit.

Digitalizace daňových správ zahrnuje dva hlavní prvky: výdaje na informační technologie (investice a údržbu) a výdaje související s lidmi (odborníky na informační technologie). Průměrné zvýšení lidských zdrojů vyhrazených na informační technologie v EU v období 2016–2019 činilo 13 %, přičemž Bulharsko, Maďarsko, Finsko, Rumunsko a Španělsko byly nad průměrným počtem pracovníků v oblasti informačních technologií (zaměstnání na plný úvazek). Kypr, Chorvatsko, Estonsko, Španělsko, Švédsko, a zejména Polsko zaznamenaly v tomto období významný nárůst počtu pracovníků v oblasti informačních technologií. Nelze však provést posouzení dovedností v oblasti informačních technologií, ačkoli by daňové správy mohly mít z takovéhoto posouzení prospěch při stanovení svých strategií.

Členské státy EU používají různé modely vývoje informačních technologií, interní nebo zajištěné externě, v závislosti na řadě interních faktorů a rozhodnutí. Žádný model není ideální a oboje má své výhody a nevýhody, pokud jde o čas, rizika a náklady (pokud např. daňové správy využívají interní vývojáře informačních technologií, nesou veškerá rizika, co se týče jejich schopností, zatímco v případě externího vývojáře tomu tak není).

Daňové správy obecně zvyšují výdaje na informační technologie a najímají odborníky na tuto oblast, což je investice, která se obvykle vyplatí. Komise proto zachovává své předchozí doporučení zvýšit úroveň digitalizace a investovat do automatizace a výměny údajů.

Jak bylo uvedeno v předchozí zprávě, členské státy by mohly mít prospěch rovněž z užší spolupráce a společných investic do kompatibilních řešení informačních technologií, což zamezí zdvojování úsilí a systémů a umožní snížit náklady na informační technologie 20 .

Doporučení 18: Investovat do pracovníků v oblasti informačních technologií v zájmu zvýšení jejich počtu i zlepšení jejich dovedností.

K dosažení soustavně vysoké úrovně dodržování předpisů členské státy zvažují a kombinují oba prvky na základě přístupu „politiky cukru a biče“: zlepšení služeb poskytovaných daňovým poplatníkům („cukr“) a identifikace daňových poplatníků nedodržujících předpisy a zjednání nápravy („bič“). Tyto dva strategické postupy mají jedno společné: údaje. Účinné využívání údajů podporuje rychlejší, spravedlivější a informovanější rozhodnutí, poskytování lepších služeb daňovým poplatníkům a odhalování daňových poplatníků nedodržujících předpisy.

Analýza v následujícím oddíle začíná 1) plány daňových správ týkajícími se kontroly dodržování předpisů, poté se posouvá ke 2) službám pro daňové poplatníky a končí 3) údaji používanými daňovou správou pro účely dodržování předpisů o DPH.

4.4.Plány týkající se kontroly dodržování předpisů

Správa DPH by měla začínat náležitým plánem týkajícím se dodržování předpisů. Program dodržování daňových předpisů daňovými poplatníky je „plán na vysoké úrovni, který v jednom dokumentu spojuje popis nejvýznamnějších rizik s ohledem na dodržování předpisů, která byla zjištěna v daňovém systému, a obsahuje podrobné údaje o způsobu, jakým hodlá daňová správa na tato rizika reagovat“ (MMF, 2010) 21 .

V předchozí zprávě Komise doporučila, že by „členské státy měly zajistit, aby jejich strategie kontroly byla součástí celkové strategie dodržování předpisů (v oblasti DPH) a nepředstavovala jen samostatný přístup“. Posouzení toho, zda členské státy splňují tento požadavek, závisí na existenci takovéhoto dokumentu, jeho schválení na příslušné vrcholové úrovni a jeho začlenění do ročního provozního plánu daňové správy.

Obrázek 27: Plány týkající se dodržování předpisů o DPH v členských státech EU

Otázka 4.1: „Má vaše daňová správa plán ke zlepšení dodržování předpisů?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Zavedení plánu týkajícího se dodržování předpisů je jedním z kroků správným směrem. Pro proces správy DPH je však ještě důležitější obsah plánu. Komise si vyžádala více informací o začlenění nejvýznamnějších rizik s ohledem na dodržování předpisů o DPH a příslušných reakcí, o plánech kontrol, zmírňujících opatřeních a jiných prvcích v plánech členských států týkajících se dodržování předpisů. Zjištění jsou shrnuta na obrázku 28.

Obrázek 28: Plány týkající se dodržování daňových předpisů v členských státech EU (obsah)

Otázka 4.1.a. „Plán vaší daňové správy týkající se dodržování daňových předpisů … (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Na základě odpovědí na otázky ohledně plánů týkajících se dodržování předpisů osm členských států uvedlo, že jejich plány jsou zcela transparentní/veřejné a jsou přístupné daňovým poplatníkům. Šest z těchto členských států (Irsko, Španělsko, Chorvatsko, Itálie, Nizozemsko a Slovensko) přistoupilo k dalšímu zvýšení transparentnosti a zajistilo, aby byly dokumenty veřejně přístupné. Některé členské státy EU, například Bulharsko a Španělsko, navíc zahrnují do svých plánů všechny výše uvedené prvky. Německo, Lucembursko a Portugalsko na otázku „Má vaše daňová správa plán ke zlepšení dodržování předpisů?“ odpověděly záporně.

Doporučení 19: Zmírnit rizika prostřednictvím plánu kontrol dodržování předpisů, který zahrnuje hlavní hrozby s ohledem na dodržování předpisů, a pravidelně sledovat jeho provádění.

4.5.Služby daňovým poplatníkům

Daňoví poplatníci musí mít snadný přístup k informacím a podpoře, kterou potřebují k dobrovolnému dodržování předpisů, a to s přiměřenými náklady. „Rozvoj služeb pro daňové poplatníky a snížení administrativní zátěže uložené daňovým poplatníkům je jednou z nejlepších strategií boje proti podvodům v oblasti DPH“ (MMF, Komise EU, OECD, Světová banka). Jelikož správa DPH může být velmi složitá, potřebují daňoví poplatníci přiměřenou pomoc. Mají právo na vhodné služby, které jim pomáhají při plnění jejich povinností v souvislosti s DPH.

Komise se dotazovala daňových správ členských států na existenci služeb pro daňové poplatníky, jako je:

·strategie veřejně přístupného kanálu pro poskytování služeb nebo katalog služeb nabízených daňovým poplatníkům,

·postupy zajišťující pravidelné a systematické aktualizace informací o předpisech o DPH určených pro daňové poplatníky,

·informace o předpisech v oblasti DPH v cizích jazycích,

·vyhrazený informační kanál pro zvláštní režim jednoho správního místa,

·normy poskytování služeb ve vztahu k době potřebné k zodpovězení dotazů daňových poplatníků,

·zjednodušená evidence a způsoby ohlašování, které jsou dostupné pro malé daňové poplatníky.

Obrázek  29 shrnuje odpovědi obdržené od členských států.

Obrázek 29: Služby daňovým poplatníkům v členských státech EU

Otázka 4.4: „Služby daňovým poplatníkům: vaše daňová správa … (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Pouze Řecko, Španělsko, Lotyšsko a Portugalsko poskytují daňovým poplatníkům všechny výše uvedené služby. Velká většina členských států nabízí většinu služeb, zatímco Česko, Kypr, Polsko, Rumunsko a Finsko poskytují méně druhů služeb pro daňové poplatníky.

Daňová správa by měla být při provádění svých činností transparentní a měla by zveřejňovat zprávy (např. na svých internetových stránkách) o své výkonnosti při poskytování služeb daňovým poplatníkům. Plátci DPH tak budou rozvíjet důvěru v daňovou správu a upevňovat svůj vztah s ní. Komise se členských států dotázala na zveřejňování zpráv o výkonnosti v oblasti služeb daňovým poplatníkům v období 2016–2019.

Obrázek 30: Zveřejňování zpráv o výkonnosti při poskytování služeb daňovým poplatníkům (2016–2019)

Otázka 4.4: „Služby daňovým poplatníkům. Vaše daňová správa … zveřejňuje zprávy (např. na svých internetových stránkách) o výkonnosti, jíž bylo dosaženo při poskytování služeb daňovým poplatníkům v období 2016-2019.“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Komise zkoumala pouze existenci služeb pro daňové poplatníky a nesnažila se posoudit plně kvalitu poskytované pomoci. Byly však navštíveny internetové stránky všech členských států (viz příloha 3: Seznam internetových stránek o povinnostech týkajících se DPH). Komise se na místě zahraničního daňového poplatníka pokoušela vyhledat příslušné informace o registraci k DPH, které jsou k dispozici on-line.

Vážené skóre na obrázku 31 zohledňuje různé rozměry informování daňových poplatníků o povinnostech registrace k DPH, jako je existence on-line informací, jejich dostupnost v cizím jazyce a vnímaná úplnost informací.

Obrázek 31: Služby daňovým poplatníkům: informace o registraci k DPH, které jsou dostupné on-line

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Členské státy obecně informují daňové poplatníky aktivně o jejich povinnostech týkajících se DPH. V rámci tohoto průzkumu odpovědělo záporně pouze Rumunsko. Menšina členských států (Řecko, Rumunsko, Spojené království a částečně Bulharsko, Irsko a Kypr) má jen málo nebo nemá žádné informace dostupné v cizím jazyce. Cizím jazykem, který se používá k informování daňových poplatníků, je obvykle angličtina, což vysvětluje relativně nízké skóre Spojeného království.

Členské státy dosáhly skutečného pokroku, pokud jde o inkluzivnost informací a obecné zkušenosti s navigací, přičemž na předních místech seznamu se umístily Dánsko, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko, Finsko a Spojené království.

Některé členské státy (Bulharsko, Řecko, Kypr, Rumunsko a částečně Německo, Francie a Slovensko) zaostávají. Je třeba uvést, že lepší a dostupnější informace o povinnostech týkajících se DPH a platných právních předpisech vyžadují minimální investice a v poměrně krátké době zlepšují dodržování daňových předpisů.

Doporučení 20: Zaujmout vůči plátcům DPH přístup orientovaný na služby a využít příležitost, kterou poskytuje interakce s daňovými poplatníky, k poskytování vysoce kvalitních služeb správy DPH.

4.6.Využívání údajů pro účely dodržování předpisů o DPH

4.6.1 Shromažďování údajů

Moderní daňová správa musí uspokojit rostoucí poptávku po digitalizovaných službách v oblasti správy DPH a využít možnosti, které nabízí vývoj nových informačních technologií v této oblasti. Plátci DPH mají na straně jedné větší očekávání, pokud jde o služby daňové správy. Na straně druhé zvyšuje rostoucí poptávka tlak na daňové správy, aby plátcům DPH nabízely více služeb.

Lepší služby vyžadují více kvalitativních údajů. V současnosti se vytvářejí obrovské objemy údajů, což daňovým správám umožňuje použít tyto údaje pro účely dodržování předpisů. Komise chtěla zjistit, jaké údaje jsou dostupné pro účely dodržování předpisů o DPH.

Daňové správy používají údaje z různých zdrojů, jako jsou faktury, internetové platformy, behaviorální a environmentální studie, informace od třetích stran, informace vyměněné s jinými zeměmi a dohody o vzájemné pomoci uzavřené s jinými zeměmi.

Obrázek 32: Údaje používané daňovými správami v EU pro účely dodržování předpisů o DPH

Otázka 4.3: „Jaké kategorie údajů jsou dostupné a používané daňovými správami pro účely dodržování předpisů o DPH? (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Používání různých zdrojů údajů pro účely dodržování předpisů o DPH se v členských státech liší. Rozdíly ovlivňují rovněž specifika v oblastech, jako je legislativní rámec, politické uspořádání a sociální struktury.

Ačkoli si všechny členské státy vyměňují informace a využívají dohody o vzájemné pomoci a informace od třetích stran, pouze menšina z nich využívá údaje o platbách na internetových platformách nebo behaviorální studie. Tyto studie určují socioekonomické faktory (např. věk, pohlaví, postavení v zaměstnání a dosažené vzdělání) a institucionální faktory (jako je důvěra ve vládu a spokojenost komunity s kvalitou veřejných služeb), které mají dopad na motivaci daňových poplatníků plnit povinnosti týkající se DPH.

Dánsko, Řecko, Itálie a Maďarsko uvedly, že pro účely dodržování předpisů o DPH používají širokou škálu údajů. Belgie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Finsko oznámily, že používají údaje pouze ze dvou výše uvedených kategorií.

Doporučení 21: Prozkoumat možnost používání řady souborů údajů pro účely dodržování předpisů o DPH a trvale zvyšovat kvalitu výměny informací a správní spolupráce.

4.6.2 Informované rozhodnutí: využití údajů

Vysoce výkonné daňové správy se silně spoléhají na své kapacity v oblasti analýzy údajů a výzkumu s cílem poskytovat lepší služby, zajistit účinnější dohled a vydávat vládě náležitá politická doporučení. Na straně jedné by vrcholné vedení daňové správy mělo mít k dispozici veškeré analytické údaje, které jsou zapotřebí k poskytování informací pro rozpočtové procesy vlády a pro odhad daňových příjmů. Na straně druhé by mělo mít vedení v kterémkoli okamžiku úplnou představu o procesu správy DPH (přehled).

Většina členských států EU (20/28) má roční cíle týkající se výběru DPH. Některé země (Německo, Kypr, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko, Finsko a Spojené království) cíle týkající se výběru nepoužívají, nýbrž se spoléhají na odhady příjmů z DPH. Ministerstva financí nebo subjekty na vyšší politické úrovni stanoví cíle ve spolupráci s daňovými správami nebo na základě vstupních informací poskytnutých daňovými správami, přičemž se přihlíží k různým faktorům, jako jsou změny makroekonomického prostředí a prognózy příjmů z DPH.

Cíle a odhady týkající se výběru jsou obvykle přesné (mediánová odchylka přibližně 1,2 %), přičemž některé členské státy (Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Francie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Slovensko a Švédsko) se ve svých prognózách nebo při stanovování cílů velmi blíží skutečným hodnotám vybraných příjmů z HDP.

Obrázek 33: Zprávy, které má k dispozici vrcholné vedení v různých oblastech správy DPH

Otázka 4.5: „Vrcholné vedení daňové správy dostává pravidelně zprávy o…
(Můžete zvolit více odpovědí)

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Bez náležitého souboru základních údajů je správa DPH méně efektivní. I nejlepší soubory údajů nejsou příliš užitečné bez schopnosti využít tyto údaje k vytvoření poznatků a použitelných informací na podporu informovaných rozhodnutí. V některých členských státech, jako je Belgie, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko a Spojené království, dostává vrcholné vedení zprávy pravidelně.

Komise se domnívá, že pravidelné zprávy ve všech výše uvedených oblastech jsou pro vrcholné vedení daňových správ v členských státech přínosné, neboť umožňují přijímání informovaných rozhodnutí.

Řada daňových správ poskytla dodatečné informace o nedávném vývoji v oblasti dodržování předpisů o DPH a služeb pro daňové poplatníky. Po porovnání iniciativ v nejúspěšnějších členských státech, pokud jde o snižování výpadku příjmů z DPH (Bulharsko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko), a členských států s historicky nízkými výpadky příjmů z DPH (Dánsko, Estonsko, Finsko a Švédsko) se jako nejúspěšnější opatření jeví:

·zavedení on-line registračních pokladen,

·elektronické ohlašování,

·kontrola obchodu,

·elektronická kontrola a standardizace,

·ohlašování na základě transakcí,

·řízení rizik včetně segmentace a behaviorálního profilování,

·techniky založené na údajích vedoucí k hodnocení rizik a automatizovanému určování pořadí.

Doporučení 22: Shromažďovat smysluplné údaje, zvážit analýzu za účelem posouzení rizik a řešení v oblasti profilování a nadále investovat do analytických schopností.

5.Podání přiznání k DPH a odvod DPH

5.1.Včasnost podání daňového přiznání

Podávání přiznání k DPH je i nadále hlavním způsobem zjišťování daňové povinnosti daňového poplatníka k DPH. V přiznání k DPH informují osoby povinné k dani daňovou správu v členském státě registrace o svých transakcích, o DPH účtované odběratelům (DPH na výstupu) nebo o DPH účtované jejich dodavatelům (DPH na vstupu) a o výši splatné nebo navratitelné DPH.

Členské státy používají pro přiznání k DPH různé formy. Obvykle se daňové přiznání podává v elektronické podobě (některé členské státy povolují i daňová přiznání v papírové podobě) a vyplňují je daňoví poplatníci sami, nebo pomocí zprostředkovatele.

5.1.1.Elektronické podání

Nejnovější vývoj informačních technologií s ohledem na elektronické podání i placení daní nabízí daňovým správám značnou výhodu v různých oblastech, jako je vyšší efektivnost, náklady správy a vymáhání. Elektronické podávání přiznání přispívá rovněž k celkové kvalitě služeb pro daňové poplatníky, a to snížením zátěže spojené s dodržováním předpisů o DPH. K dosažení vyšší míry elektronického podávání přiznání inzerují členské státy trvale výhody elektronického podání a některé jej stanovily jako povinné.

Obrázek 34: Elektronické podávání přiznání k DPH v členských státech EU

Otázka 5.1: „V mé zemi je elektronické podání přiznání k DPH ...“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Členské státy vykazují obecně vysokou míru elektronického podávání přiznání. Medián EU pro rok 2019 se blíží 99 %. V porovnání s předchozí zprávou došlo v oblasti elektronického podávání přiznání k jednoznačnému pokroku: podíl se zvýšil z > 83 % pro rok 2013 na skoro 100 % téměř ve všech členských státech pro rok 2019.

U pěti členských států (Německo, Řecko, Kypr, Malta a Švédsko) činila vypočítaná míra elektronického podání < 90 %. Pokud jsou nahlášené údaje správné, je třeba se touto nižší mírou elektronického podání zabývat, zejména v členských státech, v nichž je elektronické podávání přiznání povinné.

5.1.2.Sledování plnění povinnosti podávat přiznání k DPH

Elektronické podávání přiznání k DPH umožňuje členským státům lépe sledovat dodržování lhůt pro podání přiznání k DPH ze strany daňových poplatníků. Téměř všechny členské státy (25/28) odpověděly, že se dodržování lhůt pro podání přiznání k DPH ze strany daňových poplatníků sleduje automaticky, a více než polovina používá k dosažení vyšší míry včasného podání přiznání k DPH kritéria rizika nebo techniky profilování na základě známých okolností a chování.

Obrázek 35: Sledování dodržování lhůt pro podání přiznání k DPH v členských státech EU

a. Otázka 5.2: „Dodržování lhůt pro podání přiznání k DPH daňovými poplatníky je …“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

b. Otázka 5.3: „Používají se k dosažení včasného podání přiznání k DPH kritéria rizika nebo techniky profilování (na základě známých okolností a chování)?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

U mnoha daňových poplatníků představuje podání přiznání k DPH nejvýznamnější kontakt s daňovou správou. Členské státy mohou stanovit vlastní lhůty pro podání přiznání k DPH. Většina z nich očekává přiznání k DPH v posledních deseti dnech měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, existují však výjimky (např. Německo vyžaduje podání přiznání k DPH do deseti dnů od skončení vykazovaného období).

Členské státy mohou stanovit libovolně kalendáře pro podávání přiznání k DPH a obvykle vyžadují měsíční hlášení. Neobvyklé není ani čtvrtletní hlášení, zatímco v některých zemích (např. v Itálii) představuje dodatečný požadavek roční hlášení. Některé země, například Německo, mohou vyžadovat jedno roční přiznání k dani v případě velmi omezené činnosti.

Jiná období podávání přiznání k DPH jsou ojedinělá, ale existují (např. ve Francii v případě podniků obchodujících nepravidelně, v Řecku u malých daňových poplatníků v určitých kategoriích, jako jsou plavidla pro pobřežní rybolov < 12 m, a v Belgii u zvláštních daňových přiznání v případě úpadku nebo účasti na určitých akcích). Tato zvláštní opatření někdy ovlivňují výpočet míry včasného podání přiznání (počet přiznání podaných včas v poměru k počtu očekávaných daňových přiznání), což je hlavním ukazatelem dodržování předpisů v oblasti přiznání k DPH.

Členské státy obvykle vykazují vysokou míru včasného podání přiznání a některé se blíží 100 % (Belgie, Bulharsko, Estonsko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Rakousko, Slovensko, Finsko a Švédsko). Průměr EU činí 93,1 %. Nejnižší míry včasného podání přiznání mají Řecko (66 %), Malta (74 %) a Kypr (86 %) a pět členských států (Česko, Německo, Francie, Chorvatsko a Polsko) nebylo schopno poskytnout potřebné údaje pro výpočet tohoto ukazatele.

Doporučení 23: Pokračovat v úsilí o vyšší míru včasného podání přiznání jako náležitý ukazatel důkladnosti systému DPH.

Zpočátku se mnoho služeb správy DPH soustředilo na jednodušší oblasti, jako je elektronické podávání přiznání k DPH a elektronická platba DPH. Avšak i v případě elektronického podání musí daňové správy přijmout následná opatření, nejsou-li předpisy dodržovány. Následně přijaly daňové správy více obousměrných služeb s různými upozorněními a oznámeními. Opatření daňových správ k vymáhání včasného podání přiznání k DPH se liší, jak ukazuje obrázek 36.

Obrázek 36: Opatření, která iniciují daňové správy v případě pozdního podání či nepodání přiznání k DPH

Otázka 5.4 „Jaká opatření iniciuje vaše daňová správa v případě pozdního podání či nepodání přiznání k DPH? (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Doporučení 24: Vystupovat aktivně při upomínání daňových poplatníků na lhůty pro podání přiznání a používat zvláštní podpůrné nástroje.

Identifikace daňových poplatníků, kteří nepodali ve stanovené lhůtě přiznání k DPH, by měla být automatická a následná a donucovací opatření daňových správ by měla být přizpůsobena okolnostem, jako je předchozí chování daňového poplatníka (historie podávání přiznání).

Nejsou-li přiznání k DPH podána, většina členských států splatnou DPH odhaduje a uplatňuje penále. Je však třeba posoudit účinnost systému penále za pozdní podání přiznání k DPH.

Obrázek 37: Členské státy vyhodnocující účinnost systému penále za pozdní podání/odvod

Otázka 5.5: „Analyzuje vaše daňová správa účinnost systému penále za pozdní podání a/nebo pozdní odvod DPH?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Pouze menšina daňových správ (6/28) uvedla, že provádí takovéto hodnocení.

Doporučení 25: Navrhnout systém penále za nepodání přiznání k DPH a neprovedení platby včas, přičemž jsou zohledněny dvě klíčové zásady: jednoduchost a přiměřenost.

5.2.Odvod DPH

Odvod DPH představuje další důležitý kontakt mezi daňovými poplatníky a daňovými správami. Jelikož se jedná o nepřímou daň, odvádí DPH daňovým správám prodejce („osoba povinná k dani“), ve skutečnosti ji však hradí kupující jako součást ceny.

Očekává se, že daňoví poplatníci budou odvádět DPH včas. Není-li DPH uhrazena včas, má to obvykle za následek uložení úroků a penále a přijetí následných opatření daňovou správou, přičemž cílem by mělo být dosažení co nejvyšší míry dobrovolné včasné platby a co nejnižšího výskytu daňových nedoplatků.

Aby bylo tohoto výsledku dosaženo, jsou nezbytné bezchybný proces platby a rychlá následná opatření, je-li platba opožděna. Používání řešení v oblasti informačních technologií a elektronické platby může mít značné přínosy pro všechny zúčastněné strany: daňové poplatníky, daňové správy i finanční sektor. Všechny daňové správy v EU tradičně nabízely možnost osobních platebních služeb nebo hotovostních plateb, částečně kvůli neexistenci alternativ. S postupnou větší digitalizací je pro daňové správy nákladově efektivnější využívání služeb třetích stran, jako jsou banky, při inkasování plateb daní.

Nedávno se stala normou plně elektronická platba, kdy daňoví poplatníci uskutečňují vlastní platby on-line nebo zajišťují jejich automatické provedení (prostřednictvím své banky pomocí příkazu k přímému inkasu).

V několika předchozích zprávách prosazovala Komise zavedení řešení pro elektronickou platbu. V roce 2019 umožňovaly všechny členské státy EU dle očekávání elektronickou platbu DPH, což je upřednostňovaný způsob platby prakticky ve všech situacích.

Obrázek 38: Dostupnost elektronické platby DPH v členských státech EU

Otázka 5.6: „Elektronická platba DPH je ...“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Stále více členských států volí elektronickou platbu DPH jako povinnou. V předchozí zprávě bylo uvedeno, že ve většině členských států nabízejí daňové správy možnost odvádět splatnou DPH elektronicky, a pouze v 50 % členských států je elektronická platba DPH povinná.

Obrázek 39: Hotovostní platby DPH

Otázka 5.7: „Jsou při plnění povinností týkajících se DPH přípustné platby v hotovosti?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

V současnosti stanoví téměř všechny členské státy (98 %) jako povinnou elektronickou platbu DPH 22 .

Doporučení 26: Omezit pokud možno platby DPH v hotovosti.

Daňové správy usilují o dosažení vysoké míry dobrovolného včasného odvodu DPH. To vyžaduje vysokou míru včasného podání přiznání k DPH ke stanovení splatných částek (viz předchozí oddíl) a rychlá následná opatření, není-li DPH odvedena. Daňové správy proto musí poskytovat daňovým poplatníkům co nejlepší zpětnou vazbu ohledně plnění povinností týkajících se DPH. Členské státy používají k poskytování takovéto zpětné vazby různé kanály.

Obrázek 40: Dostupné kanály pro poskytování zpětné vazby o plnění povinností týkajících se DPH

Otázka 5.8: „Daňová správa poskytuje daňovým poplatníkům zpětnou vazbu ohledně plnění jejich povinností týkajících se DPH prostřednictvím ... (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Daňové správy v EU upřednostňovaly pro poskytování zpětné vazby o plnění povinností týkajících se DPH on-line kanál. Takovéto on-line kanály se běžně používají ke komunikaci s plátci DPH, včetně co se týká zpětné vazby ohledně odvodů DPH.

Některé členské státy používají „jiné“ metody (např. call centra), aby daňové poplatníky informovaly o jejich povinnostech týkajících se odvodu daně. Portugalsko vyvinulo zvláštní mobilní aplikaci, Situação Fiscal – Pagamentos 23 , která poskytuje úplné informace o odvodech DPH a je spojena s digitální peněženkou, aby se zjednodušily platby mobilem. Některé členské státy začaly pro plnění daňových povinností k DPH používat individuální daňový účet (tzv. „mikroúčet“ v Polsku), který slouží i pro jiné daně, jako je daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob.

Z provedených studií tudíž jednoznačně vyplývá, že metody plně elektronické platby jsou zdaleka nákladově nejefektivnějším způsobem inkasa plateb daně (OECD, 2010). Komise všechny členské státy vybízí, aby pokud možno upřednostnily elektronickou platbu DPH a zavedly stálou a automatickou komunikaci s plátci DPH ohledně jejich platebních povinností.

Doporučení 27: Používat řešení v podobě on-line kanálu a udržovat a modernizovat jiné záložní komunikační kanály pro interakci s plátci DPH.

6.Vymáhání dlužné DPH, vracení DPH a kontroly

6.1.Vymáhání dlužné DPH

Daňové správy v EU usilují o dosažení co nejvyšší možné úrovně dodržování předpisů o DPH. V zásadě by měly okamžitě znát, a někdy dokonce předjímat, všechny případy, kdy se daňoví poplatníci potýkají s odvody DPH, a měly by toto situace sledovat.

Obrázek 41: Vymáhání dlužné DPH: prvotní reakce (ve dnech) na pozdní platbu

Otázka 6.1: „Kolik času připouštíte mezi zákonnou lhůtou splatnosti a okamžikem přijetí prvního opatření k vymáhání nedoplatků (např. první vyrozumění daňového poplatníka)? (ve dnech)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Jelikož je rychlá prvotní reakce jedním z nejdůležitějších aspektů řízení nedoplatků DPH, dotazovala se Komise členských států na to, kolik času se připouští mezi zákonnou lhůtou splatnosti a prvním opatřením k vymáhání nedoplatků DPH (např. prvním vyrozuměním daňového poplatníka).

Odpovědí se liší a jsou v rozmezí od 0 (nejčastější situace) do 90 dnů. Daňové správy v EU obvykle reagují ihned, pokud určitý podnik zmešká lhůtu pro odvod DPH. Pouze čtyři členské státy – Bulharsko (61 dnů), Kypr (75 dnů), Lucembursko (90 dnů) a Polsko (40 dnů) – nechávají mezi datem splatnosti a prvním opatřením k vymáhání dlužné daně uplynout více než jeden měsíc. Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Spojené království přijímají první opatření k vymáhání dlužné daně okamžitě.

Komise uznává rozdíly v právních předpisech a individuálních postupech v členských státech. Daňové správy by však měly být informovány o neprovedených platbách DPH v zákonné lhůtě splatnosti a sledovat je a měly by být připraveny co nejdříve opatření vystupňovat, třebaže je k provedení formálního úkonu zapotřebí určitý počet dní.

Někdy, a zejména během nepříznivých hospodářských období, jako je recese v době pandemie, představuje dlužná DPH problém navzdory zavedení náležitých strategií k vymáhání dlužných částek. V takovémto případě musí daňové správy hledat ještě inovativnější, koordinovanější a nákladově efektivnější způsoby vymáhání nedoplatků DPH. Nejlepší reakcí je spolehlivý, náležitě fungující a uživatelsky vstřícný dílčí informační systém pro řízení daňových nedoplatků.

Všechny daňové správy v EU zavedly dílčí informační systémy k řízení nedoplatků DPH. Ne všechny informační systémy však fungují stejně. Komise požádala daňové správy o více informací o různých klíčových aspektech jejich informačních systémů pro řízení daňových nedoplatků ve snaze posoudit jejich účinnost.

Obrázek 42: Účinnost informačních systémů pro řízení nedoplatků DPH v členských státech EU

Otázka 6.2: „Informační systém používaný vaší daňovou správou k řízení nedoplatků DPH… (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Doporučení 28: Udržovat flexibilní dílčí informační systém pro řízení a stanovení priorit nedoplatků DPH.

V tomto ohledu jsou příkladem Belgie, Irsko a Spojené království. Dobré výsledky udávají také Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Litva, Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko.

Co se týká zbývajících nedoplatků DPH, tj. podílu celkové dlužné DPH na konci roku na celkových příjmech, u většiny členských států byl zaznamenán mírně pozitivní trend. S výjimkou Řecka, Kypru, Nizozemska a Spojeného království zaznamenaly členské státy, které poskytly úplné nebo částečné údaje pro provedení výpočtu 24 , pozitivní tendenci. Nedoplatky DPH převyšující průměr EU existovaly v Řecku, na Kypru, na Maltě, v Polsku a na Slovensku.

Polsko uvedlo, že jedním z nejpravděpodobnějších důvodů vysoké úrovně nedoplatků DPH je skutečnost, že se vyměření DPH vztahovalo na závažné daňové nesrovnalosti a na daňové poplatníky, kteří neměli žádná aktiva či jiné finanční prostředky na svých bankovních účtech. Tato situace mohla nastat i v jiných členských státech s relativně vysokou úrovní nedoplatků DPH, což podporuje doporučení sledovat nedoplatky DPH a být připraven jednat neprodleně po uplynutí zákonné lhůty pro odvod DPH.

6.2.Vracení DPH

Jedním z hlavních prvků systému faktur s DPH a dobropisů je skutečnost, že významné částky DPH odvádějí pouze daňoví poplatníci, kteří uskutečňují nákupy. V průměru se na úrovni EU vrací přibližně jedna třetina odvedené DPH. Obecně uznávaným pravidlem je to, že by vrácená DPH měla být uhrazena neprodleně po obdržení přiznání k DPH s přebytkem daně. Ve skutečnosti je „vracení přebytků ‚Achillovou patou‘ systému DPH … a vedlo ke složitým správním opatřením, která významně narušila fungování systému DPH“ (MMF).

Pro řádnou správu DPH a posílení dodržování daňových předpisů je tudíž nezbytné okamžité uskutečnění vratek daně při současném zavedení záruk, které brání platbě v případě podvodných žádostí o vracení daně.

Vratky daně jsou obvykle uskutečněny včas. Řada členských států (Bulharsko, Německo, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Finsko a Švédsko) nebyla schopna poskytnout potřebné údaje pro výpočet míry včasného uskutečnění vratek daně, ačkoli většina z nich odpověděla kladně na otázku, zda „pravidelně sledují (např. každý měsíc) dobu potřebnou pro uskutečnění vratek DPH nebo jejich započtení“ (viz obrázek 44).

Obrázek 43: Procentní podíl vratek DPH (hodnota) uskutečněných v zákonné lhůtě (průměr EU)

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Z daňových správ, které poskytly údaje o vratkách DPH uskutečněných v zákonné lhůtě, byly pod průměrem EU Kypr, Řecko, Malta a Rumunsko. Pouze Malta a Rumunsko však vykazovaly negativní tendenci, pokud jde o hodnotu vratek DPH uskutečněných včas.

Prodlevy při vyřizování vratek daně obvykle nastávají tehdy, jsou-li státní rozpočty pod tlakem a nejsou-li plněny cíle týkající se výběru daně. Daňové správy a ministerstva financí musí mít zavedeny vhodné systémy pro prognózování a monitorování, aby mohly předjímat výši vratek daně a odložit dostatečné finanční prostředky k vyhovění oprávněným žádostem o vrácení daně, jsou-li podány.

Doporučení 29: Uskutečňovat neprodleně oprávněné vratky daně a zavést postupy, které zabrání platbě v případě podvodných žádostí o vrácení DPH.

„Pokud daňové správy neprovádějí včas platby v případě oprávněných žádostí o vrácení daně, mění se ve skutečnosti povaha DPH částečně z daně z konečné spotřeby na daň z výroby“ (MMF). Kromě ověření ve fázi registrace k DPH, jako jsou kontroly dokladu totožnosti (viz oddíl 3, obrázek 9), patří k osvědčeným postupům k zajištění rychlého uskutečnění vratek DPH:

·existence zvláštních útvarů pro vracení DPH,

·zvláštní postup pro žádosti o vrácení DPH s nízkým rizikem (např. zvláštní automatický software posuzující žádosti o vrácení DPH na základě kritérií rizika za účelem odlišení případů náležitého dodržování předpisů od případů špatného dodržování předpisů či neznámé historie, pokud jde o dodržování předpisů),

·zvláštní opatření k vyřizování žádostí o vrácení DPH podaných vývozci,

·elektronická platba vratek daně prostřednictvím přímého poukázání na bankovní účet daňového poplatníka,

·pravidelné sledování doby potřebné k uskutečnění nebo započtení vratek DPH.

Obrázek 44: Systémy vracení DPH v členských státech EU

Otázka 6.3: „K zajištění rychlého uskutečnění oprávněných vratek DPH vaše daňová správa ... (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Doporučení 30: Zavést zjištěné osvědčené postupy, pokud jsou vysoké částky vratek DPH hrazeny po uplynutí zákonné lhůty.

Doporučení 31: Spojit proces vracení daně s registrací (ověření totožnosti daňových poplatníků, aby se zabránilo vstupu fiktivních obchodníků do systému DPH) a začlenit jej do systému řízení rizik s ohledem na dodržování předpisů.

6.3.Úplnost ohlašovacích povinností: kontroly DPH

Plátci DPH by měli ve svých daňových přiznáních uvádět úplné a přesné informace a daňové správy by měly pravidelně sledovat ztráty daňových příjmů plynoucí z nesprávného vykazování. Důsledky nesprávného vykazování DPH s vyššími částkami typickými pro daňové poplatníky z řad podniků by mohly být velmi závažné. Kontroly DPH a jiné ověřovací činnosti podporují správné vykazování a zmírňují daňové podvody. Kontroly doplňují jiné, aktivnější iniciativy k poskytování pomoci daňovým poplatníkům v souvislosti s dodržováním předpisů (viz oddíl 5).

Ověřovací činnosti, jako jsou daňové kontroly, šetření a porovnání příjmů na základě zdrojů informací od třetích stran, mají trojí cíl: 1) nápravu (k nápravě nesrovnalostí může být vyměřeno dodatečné daňové penále), 2) prevenci (vnímaná pravděpodobnost odhalení odrazuje od nepodání daňového přiznání či od podání nesprávného přiznání) a 3) informování (sběr informací týkajících se daní) 25 . Tento strategický přístup musí dodržovat řadu prvků:

·činnost v oblasti kontrol DPH se musí zakládat na integrovaném ročním plánu, který přezkoumává vrcholné vedení,

·měly by existovat a uplatňovat se zvláštní postupy a přednostně příručka ke kontrole,

·musí být zavedeny zvláštní pokyny přizpůsobené specifikům jednotlivých odvětví/sektorů (např. cestovní ruch, stavebnictví, telekomunikace),

·proces kontroly DPH by měl být zdokumentován a měla by se sledovat jeho kvalita,

·kontrolní činnost by měla využívat zvláštní software přizpůsobený účelům kontroly DPH,

·proces kontroly by měl velkou měrou využívat technologii, která umožňuje křížové kontroly částek uvedených v daňových přiznáních s informacemi získanými od třetích stran,

·kontrola se musí někdy uskutečnit ve spolupráci s jinými správními orgány a vládními institucemi.

Obrázek 45: Charakteristiky kontroly DPH prováděné správami DPH v EU

Otázka 6.4 „Kontrola DPH prováděná vaší daňovou správou ... (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Členské státy zpravidla věnují procesu kontroly DPH pečlivou pozornost. Analýza odpovědí v rámci průzkumu ukazuje, že kontrolní systémy Finska a Švédska zahrnují všechny výše uvedené osvědčené postupy. Odpovědi ostatních členských států, například Česka, Litvy, Maďarska, Polska, Slovenska a Spojeného království, naznačují dobrou výkonnost. Naopak Malta (udávající pouze jeden z osmi výše uvedených osvědčených postupů), Rakousko a Francie (udávající dva z osmi osvědčených postupů) by mohly vyvinout další úsilí o zlepšení svých kontrolních postupů.

Daňové správy obvykle zaznamenávají příslušné informace o kontrole DPH ve zvláštních databázích dodržování předpisů pro budoucí kontroly týchž či souvisejících daňových poplatníků (neboť často lze relevantní informace o určitém daňovém poplatníkovi zjistit při kontrole jiného daňového poplatníka). Kontrolní funkci navíc zlepšuje kontrola daňových poplatníků prováděná společně nebo ve spolupráci s jinými institucemi a/nebo výměna příslušných údajů týkajících se DPH s ostatními institucemi.

Velká většina členských států (21/28) udávala spolupráci s jinými vládními institucemi, například celními orgány (někdy začleněnými do daňové správy), orgány pověřenými trestním vyšetřováním (policie, státní zástupci atd.), inspektoráty práce, sociální inspekcí a kontrolou a dokonce s úřady pro bezpečnost potravin a chemických látek.

Několik členských států (např. Česko, Francie a Slovensko) zřídilo prostřednictvím meziministerských a operativních koordinačních struktur zvláštní „pracovní skupiny pro DPH“, které se zaměřují konkrétně na boj proti podvodům v oblasti DPH. Ve Francii spojuje pracovní skupina pro DPH pravidelně všechny partnery francouzské daňové správy (soudy, policie, celní orgány a finanční zpravodajské jednotky) v rámci týmů pro daňové kontroly za účelem spolupráce v oblasti kontrol DPH.

Doporučení 32: Využívat zvláštní odvětvové příručky ke kontrole, spolupracovat s ostatními orgány, aktualizovat a revidovat plány kontrol a sledovat kvalitu kontrolní funkce v souladu s dokumentovaným procesem.

Většina aspektů moderní kontroly DPH vyžaduje používání IT vybavení a zvláštního softwaru, počínaje výběrem kontroly, což vyžaduje klasifikaci daňových poplatníků podle konkrétního rizika, které představují pro výběr příjmů. U velkého souboru nelze tento úkol provést manuálně.

Daňové správy obvykle používají ke kontrole zvláštní software. Pouze tři členské státy (Dánsko, Slovinsko a Spojené království) uvedly, že specializovaný software nevyužívají. Celkem sedmnáct členských států používá řešení ke kontrole DPH vyvinutá interně, samostatně nebo ve spojení se specializovaným či obecným softwarem. Tři členské státy (Itálie, Malta a Nizozemsko) uvedly, že používají pouze interní software.

Obrázek 46: Software pro kontrolu DPH používaný daňovými správami v EU

Otázka 6.4.b: „Uveďte, jaký software (programy) používá vaše daňová správa pro účely kontroly (např. ACL, IDEA, vlastní interní software apod.).“

a. komerční standardní řešení nebo uzpůsobená řešení

b. hlavní používaná konkrétní řešení v oblasti kontroly

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Ačkoli daňové správy členských států vykonávají stejné hlavní funkce včetně kontroly, ne všechny se potýkají se stejnou úrovní složitosti při zavádění informačních technologií. Tato úroveň složitosti je faktorem, který může daňové správy nutit k tomu, aby zvolily interní softwarové produkty. Mezi jednotlivými členskými státy se značně liší rovněž úroveň uzpůsobení takovéhoto specifického softwaru.

Pro kontrolu DPH jsou k dispozici rovněž komerční standardní řešení. Komerční standardní řešení se vyvíjejí také podle stávající hlavní praxe a daňové správy s menší potřebou uzpůsobení mohou na zavedení vynaložit nižší náklady a obvykle mají větší naději na úspěch. Složitost při zavádění, zvláštní potřeby, rozdílné právní předpisy a/nebo konkrétní organizační aspekty daňové správy však znemožňují porovnání výhod různého kontrolního softwaru.

Polovina daňových správ v EU používá zpravidla kombinaci komerčních a uzpůsobených řešení. Jak bylo zmíněno v předchozích zprávách, spolupráce a sdílení zdrojů (zejména v případě daňových správ menších členských států, které úzce spolupracují v běžných záležitostech) by mohly přinést úspory z rozsahu. Kontrola DPH, zejména software používaný v tomto procesu, je jednou z oblastí, v nichž by členské státy mohly snadno využít zkušenosti ostatních.

K dispozici jsou nástroje EU, které mohou členské státy použít k financování a podpoře modernizace a reformy daňových správ.

Doporučení 33: Využít dostupné nástroje EU, vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy při používání různých nástrojů a postupů a spolupracovat (např. společné kontroly) s cílem zvýšit účinnost kontrolních funkcí.

Jak bylo uvedeno v minulé zprávě, „kontrola je nákladný nástroj, neboť je časově náročná a vyžaduje velký počet lidských zdrojů. Navíc procento přínosu kontroly k celkovému výběru DPH je omezené.“ Kontrolní strategie zaměřující se na hlavní rizikové oblasti proto zvyšuje přínosy plynoucí z využívání omezených kontrolních prostředků a jiných zdrojů a usnadňuje dobrovolné dodržování předpisů tím, že snižuje vnímané zasahování do života daňových poplatníků dodržujících předpisy ze strany daňové správy.

V předchozí zprávě bylo zdůrazněno, že stále více daňových správ uznává, že „se již neočekává, že by kontrola byla nejefektivnějším a nejúčinnějším prostředkem odrazujícím od jednání v rozporu s předpisy“, a považuje kontrolu „za krajní opatření v rámci vymáhání“, jež má být uplatněno v případě, že již nejsou účinné ostatní proaktivní iniciativy, které se zaměřují na posilování dobrovolného dodržování daňových právních předpisů a povinností.

Předchozí zpráva zmiňovala také výzvu spočívající v dosažení správné rovnováhy mezi iniciativami zvyšujícími dodržování předpisů a kontrolami DPH. Co se týče pěti předních členských států, pokud jde o částky DPH vyměřené po kontrolách (Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko a Maďarsko), obrázek 47 jednoznačně prokazuje, že členské státy dosáhly s ohledem na využívání funkce kontroly DPH viditelného pokroku.

Obrázek 47: Výběr DPH a DPH vyměřená po kontrolách v 23 členských státech EU 26

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Daňové správy by však měly být schopny provádět více druhů kontrol a „mít jednoznačnou politiku, pokud jde o druhy prováděných kontrol a okolnosti, za nichž se mají provádět konkrétní druhy kontrol, aby kontroloři a vedoucí pracovníci věděli, co se od nich očekává“ (OECD). Členské státy by měly být schopny účinně provádět přesné kontroly registrace, kontroly poradenství a evidence, zvláštní kontroly týkající se jednotlivých záležitostí a kontroly vratek DPH a měly by tak činit. Měly by rovněž zavést projekty komplexnějších kontrol (u konkrétních skupin daňových poplatníků, odvětví nebo oblasti činnosti, jako je maloobchod, k řešení zvláštního rizika nebo ke zjištění míry nedodržování předpisů v určitém odvětví) a provádět zevrubné kontroly a šetření případů podvodů.

Obrázek 48: Druhy ověřování/kontrol DPH prováděných daňovými správami v EU

Otázka 6.5: „Jaké druhy ověření/kontrol provádí vaše daňová správa v oblasti DPH? (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Daňové správy v EU jsou obecně náležitě vybaveny pro provádění všech druhů kontrol. Komise doporučuje, aby členské státy následovaly příkladu Belgie, Německa, Itálie, Maďarska, Slovinska, Finska a Švédska a aby pokud možno diverzifikovaly svá portfolia kontrol.

Doporučení 34: Upravit rozsah a intenzitu kontrol DPH tak, aby uspokojovaly potřeby.

Jak bylo zmíněno výše, kontroly doplňují jiné iniciativy v oblasti dodržování předpisů a analýzy. Tyto iniciativy úzce související s kontrolní činností mohou zahrnovat například:

·využívání předběžných daňových rozhodnutí k poskytnutí jistoty daňovým poplatníkům ohledně daňového zacházení s konkrétními transakcemi,

·navázání vztahů s plátci DPH (zejména velkými daňovými poplatníky) založených na spolupráci a důvěře,

·doplnění plánu kontrol o odhady nesprávného vykazování na základě zvláštního programu namátkových kontrol,

·zavedení jiných moderních nástrojů, jako jsou pokročilá predikativní analýza a modelování dat.

Obrázek 49: Doplňková, jiná než kontrolní opatření v oblasti dodržování předpisů

Otázka 6.6: „V případě DPH daňová správa ... (Můžete zvolit více odpovědí)“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Ujednání o spolupráci v oblasti dodržování předpisů se obvykle zakládají na prokázaném řádném řízení záležitostí týkajících se DPH ze strany daňových poplatníků a ochotě být a zůstat transparentní. Analytické programy daňových správ jsou užitečné při získávání větších poznatků o rozložení rizik spojených s DPH.

Členské státy tento přístup pochopily a prokázaly, že své programy kontrol do značné míry doplňují dalšími opatřeními. Dánsko, Irsko, Chorvatsko, Finsko, Švédsko a Spojené království využívají všechny výše uvedené iniciativy týkající se dodržování předpisů a analýz. Belgie, Bulharsko, Česko, Estonsko, Španělsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Nizozemsko a Polsko vykazují silnou výkonnost v této oblasti. Pouze jeden členský stát (Lucembursko) uvedl, že „neuplatňuje žádnou z výše uvedených iniciativ“.

Doporučení 35: Doplnit kontrolní opatření o jiná, nekontrolní opatření v oblasti dodržování předpisů.

7.Účtování DPH, odpovědnost a spory

7.1.Účtování DPH, vnitřní kontroly a externí přezkumy

V ideálním případě systém účtování daňových příjmů umožňuje daňovým správám ověřit pokrok v oblasti správy příjmů v kterémkoli okamžiku účetního období. Účinný systém založený na dílčím informačním systému minimalizuje účetní chyby, zabraňuje interním podvodům a včas registruje platby a jiné transakce na účet správného daňového poplatníka. Systém by měl automatizovat přinejmenším účtování povinností týkajících se DPH, být propojen s ostatními účetními systémy daňové správy a zahrnovat postupy pro pravidelný a systematický přezkum účetní knihy daňového poplatníka za účelem opravy účetních chyb a opomenutí.

Obrázek 50: Charakteristiky systémů účtování daňových příjmů v EU

Otázka 7.1: „V rámci vaší daňové správy ...“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Všechny členské státy provozují automatizované účetní systémy pro daňové povinnosti k DPH. Německo, Irsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Portugalsko a Spojené království uvedly, že jejich účetní systémy jsou propojeny s ostatními účetními systémy a zahrnují postupy pro systematický přezkum evidence daňového poplatníka za účelem opravy případných účetních chyb. Komise to pokládá za osvědčený postup a doporučuje, aby podobný přístup přijaly všechny členské státy.

21 členských států, jejichž účetní systémy jsou propojeny s ostatními účetními systémy daňové správy, zmiňovalo podávání daňových přiznání, řízení daňových nedoplatků, daňové rejstříky a systémy zákaznických služeb. V některých členských státech umožňují zvláštní informační rozhraní vládních institucí (např. X-Road) větší interoperabilitu jejich účetních systémů, včetně s jinými vnitrostátními institucemi, jako jsou zdravotní a sociální služby, a s bankovními systémy za účelem výměny platebních údajů s finančními institucemi.

Doporučení 36: Zajistit, aby byly účetní systémy propojeny s ostatními systémy a zahrnovaly postupy pro systematický přezkum a opravu evidence daňových poplatníků.

Měl by být zaveden postup interního auditu k pravidelnému přezkumu účetního systému, aby byl zajištěn jeho soulad s daňovými předpisy a účetními standardy (např. správný výpočet daňových povinností, penále a úroků). Většina členských států (17/28) uvedla, že zavedly takovýto postup interního auditu, který je někdy doplněn o nezávislý externí kontrolní orgán (jako je vládní auditor nebo nezávislý subjekt ustanovený v souladu s právními a správními předpisy dané země), který pravidelně kontroluje správu DPH z hlediska provozní výkonnosti.

Obrázek 51: Procesy interního auditu a přezkum v rámci externího auditu (přehled)

a. Otázka 7.1: „V rámci vaší daňové správy .... přezkoumává interní audit pravidelně účetní systém k zajištění jeho souladu s daňovými předpisy a účetními standardy (např. systém správně vypočítává daňové povinnosti, penále a úroky).“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

b. Otázka 7.3: „Kontroluje nezávislý externí kontrolní orgán (např. vládní auditor nebo nezávislý subjekt ustanovený v souladu s právními a správními předpisy dané země) pravidelně finanční výkazy daňové správy a její provozní výkonnost, včetně správy DPH?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Doporučení 37: Zavést náležitý postup interního auditu účetního systému, aby byl zajištěn jeho soulad s daňovými předpisy a účetními standardy.

7.2.Postup řešení sporů v oblasti DPH

V určitých situacích, a zejména po kontrole DPH, mohou daňoví poplatníci nesouhlasit s výměrem daňové správy. Spory obvykle vyplývají ze záležitostí, jako jsou administrativní chyby nebo zjištěná nesrovnalost kvůli výkladu právních předpisů, skutečností a vztahu mezi nimi. Daňoví poplatníci by měli mít možnost využít nezávislý, přístupný a účinný mechanismus přezkumu, který zaručuje jejich právo napadnout výměr DPH a dosáhnout spravedlivého slyšení.

Mechanismus řešení sporů obvykle zahrnuje několik fází. Daňoví poplatníci musí nejprve požádat daňovou správu o správní přezkum, který obvykle provádějí zvlášť určení úředníci mimo kontrolní oddělení. Daňoví poplatníci, kteří nejsou se správním přezkumem spokojeni, mohou požádat o přezkum nezávislým subjektem (zvláštním výborem, specializovaným daňovým soudem). Nakonec se mohou obrátit na systém soudnictví (nebo alternativu, například mechanismus pro předcházení sporům a jejich řešení) za účelem vyřešení případných zbývajících sporů. Tyto spory se obvykle týkají právního výkladu právních předpisů o DPH a/nebo skutečností či obecného zacházení ze strany daňové správy (postupu).

Mechanismy řešení sporů týkajících se DPH se v členských státech EU liší podle jejich právních předpisů v oblasti DPH, konkrétních zkušeností dané země a zavedených postupů. Všechny členské státy však zavedly postup řešení sporů týkajících se DPH, který zaručuje právo daňových poplatníků napadnout výměr vyplývající z kontroly DPH.

Tabulka 2: Přehled řešení sporů týkajících se DPH v členských státech EU

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Komise chtěla získat přehled o systémech řešení sporů v členských státech. Jsou však jasné meze tohoto procesu: podle ustanovení článku 12 nejsou Komise a daňové správy příslušné k posouzení výsledků procesů soudního přezkumu. Jako osvědčený postup však mohou daňové správy sledovat stav a tok sporných případů v rámci interního přezkumu, a to podle počtu a hodnoty sporných daní.

Obrázek 52: Řešení sporů – monitorování

Otázka 7.4: „Řešení sporů: sleduje vaše daňová správa stav a tok sporných případů v rámci interního přezkumu podle počtu a hodnoty sporných daní?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Doporučení 38: Sledovat proces řešení sporů, vyvodit závěry na podporu lepších obecných metod šetření a zpřesnit postupy vyměřování daní.

8.COVID-19 a DPH: doporučení týkající se výběru a vymáhání DPH

Většina daňových správ má plány kontinuity činností k řešení různých událostí ovlivňujících činnost, včetně selhání zařízení, poruch a jiných incidentů. Některé plány zahrnují řadu záležitostí, které jsou relevantní pro pandemii, zejména rizika pro zdraví, dopad na zaměstnance a pracoviště, dlouhou dobu narušení a omezení volného pohybu osob a tlaky na infrastrukturu IT v důsledku šoků týkajících se celého hospodářství.

Plány k zajištění kontinuity činností jsou obvykle zahrnuty v rejstřících rizik. Velká většina daňových správ (22/28) uvedla, že se používá rejstřík rizik, tj. centrální archiv zjištěných rizik, jež potenciálně ohrožují kontinuitu činností.

Obrázek 53: Kontinuita činností – existence centrálního archivu rizik

Otázka 4.2: „Používá vaše daňová správa rejstřík rizik (tj. centrální archiv zjištěných rizik, jež potenciálně ohrožují kontinuitu činností daňové správy)?“

Zdroj:    Evropská komise (2019) – průzkum o správě, výběru a kontrole DPH

Rejstříky rizik obvykle obsahují stručný popis rizika, určení času, pravděpodobnost výskytu, závažnost dopadů a určitá zmírňující opatření. Pro začátek je nutné mít plán kontinuity činností v případě narušujících událostí, které nepříznivě ovlivňují veškerá aktiva a zdroje daňové správy či jejich část, včetně nedostupnosti lidských zdrojů, uzavření budov, dálkového přístupu k informačním technologiím a jinému vybavení, pro trvalou dostupnost údajů a jiných záznamů.

Plány kontinuity činnosti však musí být průběžně přezkoumávány a upravovány, aby se zohlednily různé aspekty, jež se objeví v případě pandemie, přičemž je třeba mít na paměti rychlost, s jakou se mohou okolnosti změnit, a předpoklady plánování se mohou stát zastaralými.

Doporučení 39: Přezkoumávat a aktualizovat plány kontinuity činností a pravidelně je testovat na základě scénářů v reálném čase.

Rozšíření onemocnění COVID-19 vedlo k přijetí nebývalých opatření na vnitrostátní úrovni a úrovni Unie na podporu hospodářství členských států a k usnadnění jejich oživení. Ačkoliv by samotná opatření daňové správy a politická opatření 27 nepostačovala, hrála klíčovou úlohu při zmírňování bezprostředních dopadů krize.

Členské státy zavedly rozhodně opatření daňové správy a politická opatření, která se obecně jeví jako přiměřená a která především poskytla podnikům a domácnostem dodatečnou lhůtu pro řešení daňových záležitostí. Je tedy zajištěna neustálá likvidita.

S tím, jak členské státy postupují do fáze oživení a dalších fází, měly by zabránit brzké fiskální konsolidaci a místo toho navrhnout cílenější daňová opatření. Tato opatření by měla zajistit spravedlivé sdílení daňové zátěže mezi hospodářskými subjekty.

Ačkoli krize představuje obrovskou výzvu, poskytuje rovněž příležitost využít daňovou politiku k posílení odolnosti a konkurenceschopnosti hospodářství EU v souladu s přechodem k zelenější a spravedlivější digitální ekonomice, jak je stanoveno v politickém programu Komise.

Většina doporučení uvedených v této zprávě – zejména doporučení týkající se digitalizace, on-line registrace a služeb, investic do informačních technologií a kontinuity činností – by daňovým správám pomohla bezpečně proplout složitým obdobím, jako je pandemie COVID-19. Přispěla by k lepší správě a výběru DPH.

9.Závěr

Nedůsledné a neoptimální procesy a postupy v oblasti DPH snižují daňové příjmy členských států. Nižší příjmy z DPH nejenže snižují vlastní zdroje pro rozpočet Unie, nýbrž zmenšují také vnitrostátní rozpočty, neboť DPH je důležitým zdrojem národního důchodu. Nedokonalá správa DPH omezuje práva poctivých plátců DPH a vybízí k podvodům. Pro náležité poskytování služeb plátcům DPH by měly daňové správy v EU usilovat o nabízení kvalitních služeb a zajištění spravedlivého systému DPH.

V předchozí zprávě (z roku 2017) 28 uvedla Komise společná doporučení pro vnitrostátní systémy výběru a kontroly DPH. Daňové správy v EU se obecně předchozími doporučeními řídily a dosáhly určitého zlepšení, zejména v oblasti výběru příjmů, kontroly a digitalizace. Nicméně tato opatření týkající se správy DPH musí být podpořena dalšími reformami daňové politiky (jež nejsou předmětem této zprávy), aby byla patrná mnohem vyšší efektivita.

Tato zpráva obsahuje úplný přehled postupů a doporučení, jež mohou daňovým správám pomoci zlepšit jejich vnitřní procesy zahrnující všechny hlavní funkce správy DPH. Zásadní význam pro lepší celkovou výkonnost daňové správy v Unii má zlepšení vzájemných vztahů s daňovými poplatníky a dalšími zúčastněnými stranami, jako jsou národní statistické úřady či daňové správy v ostatních členských státech.

Daňové správy musí zintenzivnit své úsilí v oblastech, jako je analýza rizik, automatizace procesů a výměna informací. Musí modernizovat své počítačové systémy, zvýšit počet pracovníků v oblasti informačních technologií a zlepšit jejich odbornou přípravu, přezkoumat používání řady souborů údajů a údajů třetích stran a investovat do důkladné analýzy údajů.

S cílem usnadnit úkol daňových správ v EU Komise přezkoumala a aktualizovala popis osvědčených postupů, zvýšila počet doporučení a zajistila jejich větší konkrétnost pro lepší řešení odlehlých hodnot.

Komise členské státy EU vyzývá, aby provedly stávající doporučení, jež nejenže pomohou vytvořit daňové příjmy potřebné pro reagování na velké výzvy v souvislosti se současnou krizí, nýbrž zajistí také rovné podmínky na vnitřním trhu a připraví půdu pro rychlejší a trvalejší oživení po pandemii.

Příloha 1: Seznam doporučení

Doporučení 1: Vypočítávat a analyzovat vnitrostátní výpadek příjmů z DPH a jeho jednotlivé složky (podvod s chybějícím obchodním článkem při obchodování uvnitř Společenství, elektronický obchod atd.).

Doporučení 2: Informovat daňové poplatníky on-line o jejich povinnostech v souvislosti s DPH a umožnit on-line registraci.

Doporučení 3: Zlepšit automatickou výměnu informací mezi daňovými správami a ostatními vnitrostátními subjekty.

Doporučení 4: Udržovat přesnou a úplnou databázi registrací k DPH.

Doporučení 5: Provádět právní ověření a ověření totožnosti a systematické předběžné kontroly na základě ukazatelů rizika.

Doporučení 6: Vést evidenci žadatelů, jimž nebyla registrace udělena.

Doporučení 7: Provádět křížové kontroly informací uchovávaných v databázi registrací k DPH na základě zdrojů informací od třetích stran.

Doporučení 8: Zavést procesy k odhalování daňových poplatníků, kteří se neregistrovali, a zaměřit se na konkrétní hospodářská odvětví s významným počtem neregistrovaných podniků.

Doporučení 9: Začlenit postup posuzování rizik do procesu registrace.

Doporučení 10: Provádět následnou kontrolu registračních čísel pro účely systému VIES a analyzovat možnost pozastavení platnosti nebo odstranění čísla v systému VIES v případě podvodu.

Doporučení 11: Propojit informační systém pro údaje o registraci s ostatními dílčími systémy daňové správy, jako je podání přiznání k dani a odvod, výběr a kontrola DPH.

Doporučení 12: Umožnit plátcům DPH přístup k jejich údajům pro účely DPH, jejich vizualizaci a úpravu prostřednictvím bezpečného internetového připojení.

Doporučení 13: Vytvořit nebo udržovat rejstřík daňových poplatníků v oblasti elektronického obchodu.

Doporučení 14: Zřídit vyhrazený informační kanál pro zvláštní režim jednoho správního místa a provádět systematicky předběžné kontroly registrace pro účely tohoto režimu.

Doporučení 15: Zvýšit úsilí o zachování přesnosti databáze zvláštního režimu jednoho správního místa.

Doporučení 16: Zlepšit kontrolní činnost u podniků registrovaných ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

Doporučení 17: Investovat do významné modernizace informačních technologií a současně udržovat stávající informační systémy na základě celkové analýzy potřeb.

Doporučení 18: Investovat do pracovníků v oblasti informačních technologií v zájmu zvýšení jejich počtu i zlepšení jejich dovedností.

Doporučení 19: Zmírnit rizika prostřednictvím plánu kontrol dodržování předpisů, který zahrnuje hlavní hrozby s ohledem na dodržování předpisů, a pravidelně sledovat jeho provádění.

Doporučení 20: Zaujmout vůči plátcům DPH přístup orientovaný na služby a využít příležitost, kterou poskytuje interakce s daňovými poplatníky, k poskytování vysoce kvalitních služeb správy DPH.

Doporučení 21: Prozkoumat možnost používání řady souborů údajů pro účely dodržování předpisů o DPH a trvale zvyšovat kvalitu výměny informací a správní spolupráce.

Doporučení 22: Shromažďovat smysluplné údaje, zvážit analýzu za účelem posouzení rizik a řešení v oblasti profilování a nadále investovat do analytických schopností.

Doporučení 23: Pokračovat v úsilí o vyšší míru včasného podání přiznání jako náležitý ukazatel důkladnosti systému DPH.

Doporučení 24: Vystupovat aktivně při upomínání daňových poplatníků na lhůty pro podání přiznání a používat zvláštní podpůrné nástroje.

Doporučení 25: Navrhnout systém penále za nepodání přiznání k DPH a neprovedení platby včas, přičemž jsou zohledněny dvě klíčové zásady: jednoduchost a přiměřenost.

Doporučení 26: Omezit pokud možno platby DPH v hotovosti.

Doporučení 27: Používat řešení v podobě on-line kanálu a udržovat a modernizovat jiné záložní komunikační kanály pro interakci s plátci DPH.

Doporučení 28: Udržovat flexibilní dílčí informační systém pro řízení a stanovení priorit nedoplatků DPH.

Doporučení 29: Uskutečňovat neprodleně oprávněné vratky daně a zavést postupy, které zabrání platbě v případě podvodných žádostí o vrácení DPH.

Doporučení 30: Zavést zjištěné osvědčené postupy, pokud jsou vysoké částky vratek DPH hrazeny po uplynutí zákonné lhůty.

Doporučení 31: Spojit proces vracení daně s registrací (ověření totožnosti daňových poplatníků, aby se zabránilo vstupu fiktivních obchodníků do systému DPH) a začlenit jej do systému řízení rizik s ohledem na dodržování předpisů.

Doporučení 32: Využívat zvláštní odvětvové příručky ke kontrole, spolupracovat s ostatními orgány, aktualizovat a revidovat plány kontrol a sledovat kvalitu kontrolní funkce v souladu s dokumentovaným procesem.

Doporučení 33: Využít dostupné nástroje EU, vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy při používání různých nástrojů a postupů a spolupracovat (např. společné kontroly) s cílem zvýšit účinnost kontrolních funkcí.

Doporučení 34: Upravit rozsah a intenzitu kontrol DPH tak, aby uspokojovaly potřeby.

Doporučení 35: Doplnit kontrolní opatření o jiná, nekontrolní opatření v oblasti dodržování předpisů.

Doporučení 36: Zajistit, aby byly účetní systémy propojeny s ostatními systémy a zahrnovaly postupy pro systematický přezkum a opravu evidence daňových poplatníků.

Doporučení 37: Zavést náležitý postup interního auditu účetního systému, aby byl zajištěn jeho soulad s daňovými předpisy a účetními standardy.

Doporučení 38: Sledovat proces řešení sporů, vyvodit závěry na podporu lepších obecných metod šetření a zpřesnit postupy vyměřování daní.

Doporučení 39: Přezkoumávat a aktualizovat plány kontinuity činností a pravidelně je testovat na základě scénářů v reálném čase.

Příloha 2: Seznam obrázků a tabulek

Seznam obrázků

Obrázek 1: Vývoj výpadku příjmů z DPH v EU

Obrázek 2: Výpadek příjmů z DPH jako podíl na celkové daňové povinnosti k DPH, 2018 a 2019 – v %

Obrázek 3: Vnímaná užitečnost odhadů výpadku příjmů z DPH ve vztahu k činnosti daňových správ členských států v oblasti dodržování předpisů

Obrázek 4: Výpadek příjmů z DPH v EU jako průměrná hodnota ve vykazovaném období

Obrázek 5: On-line informace o povinnostech registrace k DPH

Obrázek 6: Dostupnost on-line registrace v členských státech EU

Obrázek 7: Automatická výměna informací mezi daňovými správami a ostatními vnitrostátními subjekty pověřenými registrací

Obrázek 8: Informace potřebné při nové registraci k DPH v členských státech

Obrázek 9: Ověřování a předběžné kontroly v souvislosti s registrací k DPH

Obrázek 10: Evidence žadatelů, jimž nebyla registrace udělena

Obrázek 11: Křížová kontrola informací týkajících se registrace k DPH na základě údajů od třetích stran

Obrázek 12: Procesy používané k odhalení daňových poplatníků, kteří se neregistrovali, a hospodářských odvětví s významným počtem neregistrovaných podniků

Obrázek 13: Procesy používané k odhalení daňových poplatníků, kteří se neregistrovali, a hospodářských odvětví s významným počtem neregistrovaných podniků

Obrázek 14: Doba (ve dnech) potřebná k získaní registračních čísel pro účely DPH a systému VIES v členských státech EU

Obrázek 15: Následná kontrola registračních čísel pro účely systému VIES v členských státech EU

Obrázek 16: Analýza hlavních složek dílčího počítačového systému pro registraci

Obrázek 17: Členské státy, jež vedou evidenci daňových poplatníků registrovaných k DPH, kteří prodávají on-line

Obrázek 18: Celkové částky v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa v roce 2019 (unijní a mimounijní režim) v členských státech EU

Obrázek 19: Zvláštní režim jednoho správního místa – ověřování registrací k DPH

Obrázek 20: Zvláštní režim jednoho správního místa – vyhrazené informační kanály

Obrázek 21: Zvláštní režim jednoho správního místa – vývoj registrace / rušení registrace na úrovni EU (2016–2019)

Obrázek 22: Individuální vývoj registrací ve zvláštním režimu jednoho správního místa v členských státech EU

Obrázek 23: Rušení registrací ve zvláštním režimu jednoho správního místa

Obrázek 24: Počet kontrol DPH provedených u osob povinných k dani, jež jsou registrovány ve zvláštním režimu jednoho správního místa, v roce 2019

Obrázek 25: Významné iniciativy v oblasti informačních technologií a průměrná výkonnost v oblasti DPH v členských státech EU (2016–2019)

Obrázek 26: Změna výpadku příjmů z DPH (p. b.) a zvýšení příjmů z DPH (%) (2016–2019)

Obrázek 27: Plány týkající se dodržování předpisů o DPH v členských státech EU

Obrázek 28: Plány týkající se dodržování daňových předpisů v členských státech EU (obsah)

Obrázek 29: Služby daňovým poplatníkům v členských státech EU

Obrázek 30: Zveřejňování zpráv o výkonnosti při poskytování služeb daňovým poplatníkům (2016–2019)

Obrázek 31: Služby daňovým poplatníkům: informace o registraci k DPH, které jsou dostupné on-line

Obrázek 32: Údaje používané daňovými správami v EU pro účely dodržování předpisů o DPH

Obrázek 33: Zprávy, které má k dispozici vrcholné vedení v různých oblastech správy DPH

Obrázek 34: Elektronické podávání přiznání k DPH v členských státech EU

Obrázek 35: Sledování dodržování lhůt pro podání přiznání k DPH v členských státech EU

Obrázek 36: Opatření, která iniciují daňové správy v případě pozdního podání či nepodání přiznání k DPH

Obrázek 37: Členské státy vyhodnocující účinnost systému penále za pozdní podání/odvod

Obrázek 38: Dostupnost elektronické platby DPH v členských státech EU

Obrázek 39: Hotovostní platby DPH

Obrázek 40: Dostupné kanály pro poskytování zpětné vazby o plnění povinností týkajících se DPH

Obrázek 41: Vymáhání dlužné DPH: prvotní reakce (ve dnech) na pozdní platbu

Obrázek 42: Účinnost informačních systémů pro řízení nedoplatků DPH v členských státech EU

Obrázek 43: Procentní podíl vratek DPH (hodnota) uskutečněných v zákonné lhůtě (průměr EU)

Obrázek 44: Systémy vracení DPH v členských státech EU

Obrázek 45: Charakteristiky kontroly DPH prováděné správami DPH v EU

Obrázek 46: Software pro kontrolu DPH používaný daňovými správami v EU

Obrázek 47: Výběr DPH a DPH vyměřená po kontrolách v 23 členských státech EU

Obrázek 48: Druhy ověřování/kontrol DPH prováděných daňovými správami v EU

Obrázek 49: Doplňková, jiná než kontrolní opatření v oblasti dodržování předpisů

Obrázek 50: Charakteristiky systémů účtování daňových příjmů v EU

Obrázek 51: Procesy interního auditu a přezkum v rámci externího auditu (přehled)

Obrázek 52: Řešení sporů – monitorování

Obrázek 53: Kontinuita činností – existence centrálního archivu rizik

Seznam tabulek

Tabulka 1: Výpadek příjmů z DPH v období 2016–2019 (v milionech EUR a jako procentní podíl na celkové daňové povinnosti k DPH)

Tabulka 2: Přehled řešení sporů týkajících se DPH v členských státech EU

Příloha 3: Odkazy

Seznam internetových stránek o povinnostech týkajících se DPH

Zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o postupech registrace k DPH, výběru a kontroly DPH podle článku 12 nařízení Rady (EEC, EURATOM) č. 1553/89

·Zpráva z roku 2017: Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu – Osmá zpráva podle článku 12 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o výběru DPH a kontrolních postupech,  COM(2017) 780 final  

·Zpráva z roku 2014: Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu – Sedmá zpráva podle článku 12 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o výběru DPH a kontrolních postupech, COM(2014) 69 final + příloha SWD(2014) 38 final

·Zpráva z roku 2008: Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu – Šestá zpráva podle článku 12 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o výběru DPH a kontrolních postupech, KOM(2008) 719 v konečném znění + příloha SEC(2008) 2759  

·Zpráva z roku 2004: Zpráva Komise Radě a Evropskému Parlamentu – Pátá zpráva podle článku 12 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o výběru DPH a kontrolních postupech, KOM(2004) 0855 v konečném znění + příloha SEC(2004) 1721

·Zpráva z roku 2000: Report from the Commission to the Council and the European Parliament – Third article 14 report on the application of Council Regulation (EEC) No 218/92 of 27 January 1992 on administrative cooperation in the field of indirect taxation (VAT) and Fourth report under article 12 of Regulation (EEC, Euratom) No 1553/89 on VAT collection and control procedures, COM/00/0028 final  

·Zpráva z roku 1998: Report from the Commission to the Council and the European Parliament – VAT collection and control procedures applied in the Member States – Third Commission report [Article 12 of Regulation (EEC, Euratom) No 1553/89], COM/98/0490 final  

·Zpráva z roku 1995: VAT Collection and Control Procedures Applied in Member States – 2nd Article 12 Report, COM/95/354 final  

·Zpráva z roku 1992: VAT Collection and Control Procedures Applied in Member States – First report, SEC(92) 280 final

(1)    Na daně typu DPH připadá v průměru přibližně 7 % hrubého domácího produktu (HDP) (zhruba jedna pětina celkových příjmů vládních institucí), a jsou tudíž jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů ( https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Tax_revenue_statistics ) .

(2)    Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 9.

(3)    Odkazy na osm předchozích zpráv jsou uvedeny v Annex 3:   References .

(4)    COM(2017) 780 final.

(5)    Jelikož DPH je rovněž vlastním zdrojem rozpočtu EU, stávající právní úprava (nařízení č. 1553/89) vyžaduje, aby Komise vypracovala zprávu o postupech při správě DPH, které se používají v členských státech, a aby tuto zprávu předložila Evropskému parlamentu a Radě. Oficiální znění nařízení č. 1553/89 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty je k dispozici na internetu ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX%3A31989R1553 ).

(6)    Na daně typu DPH připadá v průměru přibližně 7 % HDP (zhruba jedna pětina celkových příjmů vládních institucí), jsou tudíž jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Tax_revenue_statistics V roce 2018 činily příjmy EU z DPH 1 132 miliard EUR.

(7)    Výpadek příjmů z DPH v EU – zpráva pro rok 2021.

(8)    Odhad výpadku příjmů z DPH, který učinila Komise, se zakládá na metodice shora dolů a na údajích z národních účtů a zprávách o vlastních zdrojích (tj. hlášeních DPH) poskytnutých členskými státy. Tyto údaje se používají k odhadu teoretické daňové povinnosti k DPH vytvořené jednotlivými dílčími agregáty ekonomiky v porovnání se skutečným výběrem DPH.

(9)    Metodika používaná k výpočtu výpadku příjmů z DPH vychází z údajů z národních účtů sestavených národními statistickými úřady. Dodatečné údaje, které by bylo možno použít pro přesnější odhad výpadku příjmů z DPH, jako jsou věcné dávky nebo podrobnější statistická klasifikace produkce podle činností (CPA), nejsou vždy k dispozici. Národní statistické úřady navíc používají k odhadu neformální ekonomiky a k jejímu zohlednění v národních účtech rozdílné metodiky, což tudíž nepřímo ovlivňuje údaje o výpadku příjmů z DPH.

(10)    Aby se minimalizovalo narušení způsobené rozdílnými sazbami a strukturami DPH v členských státech, je pro účely výpočtu vlastních zdrojů základ DPH pomyslně harmonizován. Tento harmonizovaný základ DPH se vypočítává vydělením celkových ročních čistých příjmů z DPH vybraných každým členským státem váženou průměrnou sazbou DPH za účelem stanovení prozatímního základu DPH. Tento prozatímní základ se poté upraví o záporné a kladné kompenzace.

(11)    Toto pravidlo má zabránit tomu, aby méně prosperující členské státy s vyššími podíly spotřeby odváděly částky, které nejsou úměrné jejich schopnosti přispívat (tudíž napravit regresivní aspekty zdroje z DPH), jelikož na spotřebu, a tudíž i DPH, zpravidla připadá vyšší procentní podíl národního důchodu dané země při relativně nižší úrovni prosperity. Ze stropu ve výši 50 % mělo prospěch pět členských států (Chorvatsko, Kypr, Lucembursko, Malta a Slovinsko).

(12)    Rozsudek ze dne 26. února 2013 ve věci Åkerberg v. Fransson, C-617/10, EU:C:2013:105, bod 26: „příjmy z použití jednotné sazby na harmonizovaný vyměřovací základ DPH, který se určuje podle pravidel Unie, existuje přímá spojitost mezi výběrem příjmů z DPH v souladu s použitelným unijním právem a poskytnutím odpovídajících zdrojů z DPH unijnímu rozpočtu, neboť jakákoli mezera ve výběru příjmů z DPH je potenciálně příčinou snížení zdrojů z DPH“.

(13)    Zdroj odvozený z HND je dodatečným zdrojem, který zajišťuje příjmy nezbytné k uhrazení výdajů přesahujících částku financovanou z tradičních vlastních zdrojů, příspěvků z odvozených DPH a jiných příjmů v daném roce.

(14)    Analýza rizik by v ideálním případě neměla mít velký dopad na celkovou délku postupu registrace. Měla by zohlednit různé skutečnosti v daném členském státě, jako je výskyt podvodů, dostupnost a přesnost informací od třetích stran a vyspělost daňové správy. Podniky by měly mít mimoto možnost objasnit rychle zamítnutí jejich žádostí a neprodleně podat jinou žádost, ačkoli z hlediska boje proti podvodům může být vhodnější, aby si daňová správa zamítnuté žádosti „pamatovala“.

(15)    Ačkoli přesnost a spolehlivost informací obdržených v rámci průzkumu nelze určit, porovnání odpovědí a roční odchylky v údajích poskytují cenné informace v řadě oblastí; například ohledně toho, zda jsou údaje o daňových poplatnících očištěny o neaktivní nebo duplicitní záznamy, zda jsou určeny nepoužívané záznamy a zda informační systém poskytuje úplný přehled údajů o daňových poplatnících pro pracovníky v přední linii a cenné argumenty pro opatření v oblasti správy. Pokud v průběhu let neexistují v údajích o daňových poplatnících žádné rozdíly, pokud informace chybějí nebo nejsou dostupné, nebo pokud jsou hodnoty nevěrohodné, může to naznačovat, že databáze registrací k DPH je poškozená nebo přinejmenším nespolehlivá.

(16)    Další dva členské státy vykazovaly stejnou tendenci jako Rumunsko, pokud jde o zamítnuté žádosti v období od roku 2016 do roku 2019: Bulharsko (z 22,8 % na 11,1 %) a Spojené království (z 11,8 % na 4,4 %). Zatímco Rumunsko má odhadovaný výpadek příjmů z DPH ve výši > 33 %, Bulharsko a Spojené království mají odhadovaný výpadek ve výši 10 % resp. 12 %.

(17)    Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva č. 12/2019 https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/e-commerce-12-2019/cs . V rámci trvalého úsilí o modernizaci systému DPH pro přeshraniční elektronický obchod byl od 1. 7. 2021 zvláštní režim jednoho správního místa rozšířen tak, aby zahrnoval všechny přeshraniční transakce. To navazuje na úspěšné spuštění jednotného přiznání k DPH pro digitální služby poskytované podniky spotřebitelům v roce 2015, na něž se odkazuje jako na daňové přiznání podané v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.

(18)    Podniky se sídlem v EU, které se chtějí rozhodnout pro on-line platformu zvláštního režimu jednoho správního místa, se musí registrovat v zemi, v níž jsou usazeny nebo v níž mají své ústředí. Podniky ze zemí mimo EU mohou využít zvláštní režim jednoho správního místa v členském státě, v němž mají stálé provozovny. V celé EU je přípustná pouze jedna registrace podniku ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa.

(19)    Ve zvláštní zprávě č. 12/2019 Evropský účetní dvůr doporučuje, aby členské státy do konce roku 2020 „při obdržení žádosti o registraci v mimounijním režimu MOSS prováděly nezbytné kontroly“ a aby „zintenzivnily kontrolní činnost zaměřenou na obchodníky v režimu MOSS“.

(20)    V rámci programu Fiscalis 2020 zřídila Komise skupinu pro intenzivnější využití IT („IT Catalyst Group“, FPG/037) s cílem přeměnit jednoznačný zájem členských států o spolupráci v oblasti informačních technologií na nový způsob spolupráce pro efektivnější a účinnější dodání informačních systémů. Skupina umožnila informovat členské státy o stávajících a budoucích činnostech v oblasti informačních technologií, prosazovat spolupráci členských států v této oblasti a zahájit nové projekty a iniciativy týkající se informačních technologií.

(21)     https://www.imf.org/external/pubs/ft/tnm/2010/tnm1017.pdf  

(22)    Některé členské státy uvedly, že v případě určitých malých částek povolují hotovostní platby DPH.

(23)     https://play.google.com/store/apps/details?id=pt.gov.portaldasfinancas.servicos.pagimp.app&hl=en&gl=US

(24)    Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Lucembursko a Švédsko neposkytly minimální údaje potřebné pro výpočet podílu nedoplatků DPH.

(25)    Shromažďování zpravodajských informací (činnost podobná „poznání svého zákazníka“) se používá nejen k určení vznikajících rizik pro dodržování předpisů a potvrzení těchto rizik, nýbrž také k posouzení výskytu a výsledků (ztráty příjmů), jež lze přičíst jednotlivým rizikům, a k rozpoznání a opravě obvyklých chyb daňových poplatníků a nesprávného výkladu právních předpisů o DPH.

(26)    Údaje jsou k dispozici pro 23 z celkem 28 členských států (kromě Německa, Francie, Lucemburska, Nizozemska a Spojeného království). Jelikož však čtyři z těchto členských států (Německo, Francie, Nizozemsko a Spojené království) tyto údaje neposkytly ani pro předchozí zprávu, jsou výsledky srovnatelné s předchozím obdobím.

(27)     https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/coronovirus_policy_measures_16_november.pdf  

(28)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014SC0038&from=EN  

(29)    Adresy internetových stránek poskytly daňové správy a byly ověřeny v září 2020.

(30)    Některé aspekty DPH souvisejí se zvláštním uspořádáním a pravomocemi Spolkové republiky Německo. Určité pověřené finanční úřady (např. finanční úřad Berlin-Neukölln) mají centrální příslušnost pro prodávající, kteří nejsou usazeni v Německu. Pro účely této zprávy jsme ověřili internetové stránky orgánů v Mnichově a Berlíně.

(31)    Pouze irština/gaelština.