Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění

(COM(2022) 490 final – 2022/0299 (NLE))

(2023/C 184/12)

Zpravodajové:

Jason DEGUARA a Paul SOETE

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 25. 11. 2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	8. 3. 2023
Přijato na plenárním zasedání	22. 3. 2023
Plenární zasedání č.	577
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	143/00/08

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá obsah doporučení, zejména provedení realistických a dostatečných kritérií pro úroveň přiměřenosti a dostupnosti minimálního příjmu, jeho právní záruku a systém podávání zpráv. Rovněž vítá, že Evropská komise uznala, že je zapotřebí aktivní sociální politika a další opatření pro boj proti chudobě v celé EU.

1.2

Je třeba, aby pro všechny existoval přístup k přiměřenému minimálnímu příjmu založený na právech, který nikoho neopomene, nebude mít příliš restriktivní kritéria a bude přesně měřen, aby byla zajištěna jeho účinnost.

1.3

Řešení chudoby a příjmové nerovnosti je důležité nejen z důvodu sociální spravedlnosti, ale také pro podporu hospodářského růstu. V této souvislosti je rovněž třeba vzít na vědomí celkový stabilizační účinek systémů minimálního příjmu na hospodářství.

1.4

Hlavními zásadami veškeré činnosti EU v oblasti sociální ochrany by měly být právo členských států definovat zásady svých sociálních systémů, doplňkové pravomoci EU a členských států a plné využívání nástrojů Smlouvy o EU.

1.5

Kvalitní a udržitelné zaměstnání je nejlepším způsobem, jak se vymanit z chudoby a sociálního vyloučení. Zajištění toho, aby se více lidí stalo součástí inkluzivního a kvalitního trhu práce, zároveň pomáhá financovat systémy sociální ochrany a zvyšuje jejich finanční udržitelnost.

1.6

V současné době nejsou v mnoha členských státech stanovení a výše dávek zaručujících minimální příjem založeny na spolehlivé metodice ani nejsou spojeny se statisticky podloženými ukazateli odrážejícími přijatelný a důstojný život. Prvním krokem je stanovit tento druh metodiky a zohlednit různé zdroje příjmů a konkrétní situaci jednotlivých domácností.

1.7

EHSV trvá na tom, že je nezbytné upravovat výši minimálního příjmu v závislosti na inflaci, zejména vzhledem k nárůstu životních nákladů, pokud jde o potraviny a energii. To by mělo být prováděno pravidelně a za podpory organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a sociálních organizací.

1.8

Pro dosažení cílů tohoto doporučení je nutné průběžně sledovat provádění politik podpory příjmů a dalších politik sociální ochrany zajišťujících aktivní začleňování. Zprávy členských států o pokroku by měly být vypracovávány se zapojením příslušných organizací občanské společnosti, sociálních organizací a sociálních partnerů nebo by se jejich zprávami měl pravidelně zabývat mechanismus monitorování Komise, jak je uvedeno v doporučení Rady.

2.   Úvod

2.1

Navzdory určitému pokroku, jehož bylo od začátku tohoto století dosaženo při snižování chudoby a sociálního vyloučení v EU, bylo v roce 2021 chudobou ohroženo stále více než 95,4 milionu lidí.

2.2

V mnoha členských státech se zvyšuje riziko chudoby u osob žijících v domácnostech, v nichž (téměř) žádný jejich člen nemá zaměstnání, a zhoršuje se intenzita a přetrvávání chudoby, přičemž riziko je vyšší u žen než u mužů. Cílem EU je snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nejméně o 15 milionů.

2.3

Z dlouhodobého hlediska bude mít demografický vývoj významné hospodářské důsledky, neboť se sníží počet pracovních sil a rychlé stárnutí obyvatelstva bude vyvíjet další tlak na veřejné finance a financování systémů minimálního příjmu.

2.4

Současný kontext politické dohody Rady je vzhledem k válce na Ukrajině, nárůstu cen energií a rostoucí inflaci ještě náročnější. MMF odhaduje, že celosvětová inflace letos vzroste o 8,8 % a v roce 2023 pak o 6,5 %.

2.5

Rodiče samoživitelé představují méně než 15 % rodin v EU, ale jsou mnohem více ohroženi chudobou a nezaměstnaností. Před rizikem chudoby neochrání rodiče samoživitele ani zaměstnání na plný úvazek. Domácnosti s dvojím příjmem se zaměstnáním na plný úvazek, které obvykle chudobou ohroženy nejsou, však tomuto riziku čelí, pokud mají více než dvě děti (1).

2.6

Dávky zaručující minimální příjem jsou dávky, které jsou udělovány jako poslední záchrana po průzkumu majetkových poměrů a na základě potřeb nezaměstnaným osobám, jež jsou schopny pracovat, přičemž jsou spojeny s dostatečnými pobídkami k (opětovnému) vstupu na trh práce. Vnitrostátní politiky obvykle vyžadují posouzení disponibilního příjmu v kombinaci s průzkumem osobních majetkových poměrů. Systémy minimálního příjmu jsou zakotveny ve vnitrostátních souvislostech a tradicích a jsou propojeny s širšími systémy sociální ochrany jednotlivých členských států.

2.7

Mezi sociálními státy obecně existují obrovské rozdíly, pokud jde o výši a složení minimálního příjmu, což platí i v EU. Jak uvádějí studie Komise, situace příjemců minimálního příjmu na trhu práce se v jednotlivých členských státech značně liší.

2.8

Žádná ze zemí v současné době nezajišťuje dostatečnou podporu příjmu pro rodiny nezaměstnaných, aby se zabránilo riziku chudoby, a 20 % nezaměstnaných nemá nárok na žádnou podporu. Existuje rovněž problém nevyužívání minimálního příjmu, jehož míra se odhaduje na 30 % až 50 %.

2.9

Příjmové složky, které je třeba vzít v úvahu při analýze výše minimálního příjmu, jsou mzdy, dávky sociální pomoci, přídavky na děti (nejběžnější dodatečný příjem), příspěvky na bydlení, energii a zdravotní péči a další dávky, jako jsou věcné dávky, přičemž všechny tyto dávky se měří po zdanění a sociálních příspěvcích.

2.10

Na evropské úrovni byl minimální příjem předmětem těchto opatření a nástrojů: — doporučení Komise 92/441/ES a doporučení 2008/867/ES o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce, — evropský pilíř sociálních práv, článek 14 (2) a další zásady, jako jsou zásady týkající se „aktivní podpory zaměstnanosti“, „sociální ochrany“, „přístupu k základním službám“, „vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení“ a „rovných příležitostí“, — evropský semestr, který nabízí rámec pro příslušné monitorování činností v oblasti koordinace politik na základě srovnávacího rámce Výboru Rady pro sociální ochranu, — závěry Rady z roku 2020 o posílení ochrany minimálního příjmu v souvislosti s pandemií COVID-19 a dalším vývojem, v nichž byly členské státy vyzvány, aby přezkoumaly své vnitrostátní systémy minimálního příjmu (3), — hlavní směry politik zaměstnanosti na rok 2022.

3.   Obecné připomínky

3.1

Chudoba má mnoho rozměrů a projevuje se ve všech oblastech života. Odráží selhání systémů v oblasti přerozdělování zdrojů a příležitostí spravedlivým a nestranným způsobem. Systém minimálního příjmu je tedy nezbytnou, i když nedostatečnou podmínkou, která umožní důstojně vést svůj život a účinně se dostat z chudoby. Chudoba se protíná s dalšími formami sociální nespravedlnosti. Genderová a rasová nerovnost zvyšují riziko chudoby, zatímco chudoba zvyšuje riziko vyloučení a diskriminace, což se projevuje zejména v oblasti zdraví, vzdělávání a odborné přípravy a vystavení finanční závislosti a násilí.

3.2

EHSV vítá obsah doporučení, zejména provedení realistických a dostatečných kritérií pro úroveň a dostupnost minimálního příjmu, jeho právní záruku a systém podávání zpráv. Rovněž vítá, že Evropská komise uznala nutnost provádět aktivní sociální politiku na úrovni EU a další opatření pro boj proti chudobě v celé EU. Doporučení je krokem směrem k provedení zásady 14 evropského pilíře sociálních práv, která stanoví, že „každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na přiměřené dávky zaručující minimální příjem, který mu umožní důstojný život ve všech etapách života“.

3.3

Po nezákonné a barbarské agresi Ruska vůči Ukrajině je vzhledem k prudkému nárůstu cen energie a vysoké míře inflace dotýkající se domácností, zejména rodin s nízkými příjmy, současný kontext politické dohody Rady ještě náročnější. V kontextu megatrendů, jako je globalizace, digitální a ekologická transformace a demografické změny, prochází evropské trhy práce velkými změnami. Systémy minimálního příjmu hrají klíčovou úlohu při poskytování podpory a pobídek k (opětovnému) začlenění osob na trh práce.

3.4

Je třeba, aby pro všechny existoval přístup k přiměřenému minimálnímu příjmu založený na právech, který nikoho neopomene, nebude mít příliš restriktivní kritéria, bude založen na transparentních a nediskriminačních požadavcích a bude přesně měřen, aby byla zajištěna jeho účinnost. Inkluzivní společnost by měla sloužit všem složkám společnosti a členské státy by měly neodkladně zavést důkladné mechanismy monitorování s cílem sledovat minimální příjem a jeho zavádění.

3.5

Účinné systémy minimálního příjmu mohou přispět k záruce dodržování lidských práv, zajistit, aby lidé žili důstojně, pomoci jim, aby zůstali aktivní a začlenění do společnosti a získali udržitelné a kvalitní zaměstnání. EHSV rovněž zdůrazňuje význam systémů minimálního příjmu pro osoby samostatně výdělečně činné v Evropě, které by měly mít plný nárok na stejnou podporu a dávky jako ostatní skupiny.

3.6

Řešení chudoby a příjmových nerovností je důležité nejen z důvodu spravedlnosti, ale také pro podporu hospodářského růstu. Jak je uvedeno ve zprávě OECD z roku 2021 (4), dobře koncipované daňové politiky mohou podpořit inkluzivní a udržitelný růst a zabývat se rozdělováním příjmů a bohatství. Inkluzivní růst by měl být v této souvislosti zaměřen na spravedlivé sdílení přínosů růstu a na podporu inkluzivnosti trhů práce. V této souvislosti je rovněž třeba vzít na vědomí celkový stabilizační účinek systémů minimálního příjmu na hospodářství.

3.7

Systémy minimálního příjmu by měly být součástí vnitrostátních strategií boje proti chudobě, které účinně zahrnují opatření k dosažení spravedlivých mezd a důstojné práce, přístupu k cenově dostupným a kvalitním základním službám, přístupu k základnímu sociálnímu zabezpečení a přiměřené podpoře příjmu, sociálních služeb zaměřených na člověka a politik aktivního začleňování.

3.8

EHSV zdůrazňuje cíl celoevropské metodiky podpořené evropskou analýzou, která má členským státům pomoci definovat přiměřenost minimálního příjmu vhodnou metodou, jako je ukazatel dohodnutý na úrovni EU „míra ohrožení chudobou“ ve výši 60 % vyrovnaného disponibilního příjmu nebo vycházející z referenčního rozpočtu (zahrnujícího potraviny, bydlení, vodu, elektřinu, vytápění, telekomunikace, zdravotní péči, dopravu, volný čas a kulturu).

3.9

Jak je uvedeno v politické dohodě Rady, nejlepší cestou z chudoby a sociálního vyloučení je kvalitní a udržitelné zaměstnání. Čím více lidí je na trhu práce, tím udržitelnější financování bude k dispozici pro systémy sociální ochrany, neboť jsou z velké části financovány z daní ze zaměstnání.

3.10

Ačkoli členské státy v průběhu let vytvořily a reformovaly své sociální záchranné sítě, a to s přihlédnutím k pokynům uvedeným v doporučení Rady 92/441/EHS, vývoj hospodářství, trhů práce a společnosti v Evropě obecně přinesl nové výzvy a naléhavou potřebu aktualizovat evropský rámec pro řešení příjmových nerovností a chudoby.

3.11

Hlavními zásadami veškeré činnosti EU v oblasti sociální ochrany by měly být právo členských států definovat zásady svých sociálních systémů, doplňkové pravomoci EU a členských států a plné využívání nástrojů Smlouvy o EU. Je rovněž důležité analyzovat stávající systémy minimálního příjmu ve vztahu ke komplexním opatřením členských států v oblasti sociální ochrany. Existuje však prostor pro opatření na úrovni EU, která by podpořila členské státy v jejich úsilí.

3.12

Řešení příjmových nerovností vyžaduje rozhodné reformy, koordinované politiky a dobře zacílená opatření členských států v celé řadě oblastí politiky, jako jsou daňové systémy a systémy dávek, mechanismy stanovování mezd, pobídky na trhu práce, vzdělávání a odborná příprava, rovné příležitosti a kvalitní služby s přístupem a cenovou dostupností pro všechny. Klíčovým předpokladem pro všechny systémy přerozdělování je navíc udržitelný růst založený na dobře fungujících trzích a konkurenceschopných společnostech.

3.13

EHSV souhlasí se závěrem útvarů Komise, že na pravděpodobnost úspěšného nástupu do zaměstnání mají pozitivní dopad pracovní poradenství, individuální akční plány a začlenění aktivačních opatření do minimálního příjmu.

3.14

EHSV poukazuje na zjištění útvarů Komise, že na velkou část příjemců minimálního příjmu se nevztahují opatření aktivní politiky na trhu práce, i když mohou být schopni pracovat. Ačkoli by měla celkově existovat spravedlivá rovnováha mezi pobídkami a silnější propojení s podmínkami pro získání podpory příjmu a aktivačními opatřeními, je třeba věnovat pozornost zvláštním skupinám, jako jsou mladí dospělí mimo trh práce nebo osoby ohrožené chudobou či sociálním vyloučením.

3.15

Evropská síť proti chudobě (EAPN) určila přiměřenost, dostupnost a podpůrný charakter jako tři klíčová kritéria tvorby politik pro systémy minimálního příjmu: — přiměřené prostředky dostatečné pro důstojný život, — přístupnost se zaměřuje na zajištění přístupu a komplexního pokrytí pro všechny osoby, které systémy minimálního příjmu potřebují, — podpůrný charakter se týká použití koncepčních parametrů, které jsou v souladu s integrovaným „modelem aktivního začleňování“ zaměřeným na člověka.

3.16

Jak je správně uvedeno v politické dohodě Rady, nepřiměřená administrativní zátěž, nedostatečná informovanost nebo obavy ze stigmatizace či diskriminace mohou způsobit, že osoby, které mají nárok na minimální příjem, o něj nepožádají.

3.17

Důležité jsou podniky sociální ekonomiky spolu s malými a středními podniky obecně, zejména pokud jde o nástupní pracovní pozice. EHSV vítá akční plán Komise pro sociální ekonomiku a naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila nejlepší projekty na příslušné úrovni.

3.18

Zvláštní pozornost by měla být věnována specifickým skupinám, jako jsou rodiny s jedním rodičem, rodiny migrantů, mladí lidé, osoby se zdravotním postižením a Romové.

3.19

Na minimálním příjmu je dnes závislých mnoho důchodců, neboť jejich důchod je příliš nízký. Pokud nejsou schopni pracovat, nemohou se tito starší lidé vrátit na trh práce, aby získali lepší příjem. Potřebují důchodové systémy, které jim poskytnou přiměřený důchod, aby se nemuseli spoléhat na podporu minimálního příjmu. Vzhledem k tomu, že demografický trend v členských státech naznačuje, že v budoucnu budeme mít více důchodců, je důležité, aby členské státy měly důchodové systémy poskytující přiměřené důchody.

3.20

EHSV navrhuje, aby členské státy alespoň jednou ročně posoudily výši minimálního příjmu a aby byl tento příjem indexován tak, aby zohledňoval inflaci, a to alespoň jednou ročně v závislosti na míře inflace.

4.   Konkrétní připomínky

4.1    Přiměřenost minimálního příjmu

4.1.1

V současné době nejsou v mnoha členských státech stanovení a výše dávek zaručujících minimální příjem založeny na spolehlivé metodice ani nejsou spojeny se statisticky podloženými ukazateli. Prvním krokem je stanovit tento druh metodiky a zohlednit různé zdroje příjmů a konkrétní situaci jednotlivých domácností.

4.1.2

Pokud jde o výši minimálního příjmu, EHSV konstatuje, že v doporučení jsou navrženy různé metody, jak toto minimum definovat: pomocí odkazu na vnitrostátní hranici ohrožení chudobou, výpočtu peněžní hodnoty potřebného zboží a služeb podle vnitrostátních definic nebo odkazu na jiné zavedené vnitrostátní právní předpisy nebo postupy. To rovněž znamená, že lze zvážit systémy s referenčními rozpočty. Tyto systémy jsou založeny na vnitrostátně definovaném spotřebním koši zboží a služeb, který odráží životní náklady v daném členském státě nebo dokonce regionu, a mohou pomoci při posuzování přiměřenosti.

4.1.3

EHSV trvá na tom, že je nezbytné upravovat výši minimálního příjmu v závislosti na inflaci, zejména vzhledem k nárůstu životních nákladů, pokud jde o potraviny a energii, a mělo by se tak dít pravidelně. V tomto smyslu je jasným doporučením každoroční přezkum na úrovni členských států.

4.1.4

Referenční rozpočty spotřebních košů zboží a služeb je třeba vypracovat na úrovni členských států s koordinací na evropské úrovni. To by členským státům pomohlo zajistit přiměřenost systémů minimálního příjmu. Spotřební koš zboží a služeb musí mimo jiné zahrnovat bydlení, vodu, energie, telekomunikace, potraviny, zdravotní péči, dopravu, kulturu a volný čas. Zásadní význam pro zajištění přiměřenosti mají mechanismy umožňující přesnou a rychlou indexaci podle reálných cen, zejména v dobách krizí, které mají dopad na životní náklady.

4.1.5

Příspěvky zaručující minimální příjem by neměly být využívány jako prostředek k dotování nízkých mezd. Pokud se plánují doplňková řešení pro osoby postižené chudobou pracujících, mělo by se jednat o dočasná a doplňková opatření. S ohledem na různé formy práce by měla být podněcována a podporována aktivní politika trhu práce a přiměřená mzdová politika spolu s podpůrnými systémy sociálního zabezpečení a daňovými systémy, aby byla zajištěna kvalitní zaměstnanost a důstojná životní úroveň. Pro osoby, které nemohou být zaměstnány trvale nebo zcela v důstojných podmínkách umožňujících důstojný život, by měly být zaručeny spolehlivé záchranné sítě po dobu, po kterou je potřebují.

4.1.6

EHSV vítá rozhodnutí, že dávky, jako jsou invalidní dávky, nebudou považovány za součást průzkumu majetkových poměrů při rozhodování o tom, zda má určitá osoba nárok na příspěvek zaručující minimální příjem, neboť tyto dávky pokrývají dodatečné náklady vyplývající ze specifických potřeb. To ukazuje, že jsme velmi vnímaví vůči těm, kteří v naší společnosti skutečně potřebují pomoc.

4.1.7

Zvláštní pozornost je třeba věnovat zranitelným rodinám a rodičům samoživitelům, především ženám, neboť pro ně je doplňková úloha přídavků na dítě a dostupné péče o děti a poskytování další péče zásadní.

4.1.8

Cenný nástroj pro řešení chudoby představuje přiměřená minimální mzda stanovená zákonem nebo kolektivním vyjednáváním. Provedení směrnice o přiměřené minimální mzdě bude mít pozitivní dopad na riziko chudoby u významné části pracovní síly a zcela jistě u svobodných pracovníků pracujících na plný úvazek a u domácností s dvojím příjmem. Sociální partneři by měli být vybízeni k jejímu provedení prostřednictvím kolektivních smluv. Po provedení směrnice by minimální mzda mohla být případně rovněž použita jako referenční hodnota pro minimální příjem, pokud se minimální příjem nachází na úrovni chudoby.

4.1.9

EHSV se domnívá, že by systémy minimálního příjmu měly zahrnovat jak peněžní, tak věcné služby pro ty, kteří nemohou pracovat nebo pro něž je téměř nemožné pracovat.

4.1.10

Pro přilákání neaktivních osob na trh práce mohou hrát důležitou úlohu rovněž dávky při zaměstnání (5).

4.1.11

Cíl Evropské rady snížit počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením o 15 milionů je stanoven na rok 2030 a mohl by se zdát málo ambiciózní. Tento cíl je však třeba považovat za minimální vzhledem k tomu, že některé země se v současné době nacházejí dokonce pod úrovní 20 %, pokud jde o přiměřenost, a k dosažení těchto cílů budou potřebovat poměrně dlouhou dobu. Komise uvedla, že doporučení stanoví období pro postupné provádění ustanovení týkajících se přiměřenosti podpory příjmu. U ostatních problémů, jako je pokrytí a využívání, by zpoždění měla být kratší.

4.2    Pokrytí, způsobilost a využívání

4.2.1

V současnosti není způsobilých pro systémy minimálního příjmu průměrně 20 % nezaměstnaných. Důvodem jsou podmínky způsobilosti týkající se minimálního věku, doby pobytu v zemi, absence trvalého bydliště u osob bez domova, otázky složení rodiny atd. Tyto nedostatky v pokrytí by měly řešit členské státy. Problémem je také soustavné pokrytí v různých fázích života a aktivity. V každém případě by měla být v členských státech zavedena transparentní a nediskriminační kritéria pro přístup.

4.2.2

Zdá se, že odpovědnost za nevyužívání nese do značné míry správa, což není spravedlivé a tento problém by se měl řešit. Nevyužívání minimálního příjmu se v členských státech patrně pohybuje mezi 30 % a 50 %. Tento odhad se zdá být velmi vysoký a poměrně široký. Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby shromažďovaly informace o nevyužívání a o důvodech, proč je toto číslo tak vysoké. EHSV zcela souhlasí s tím, že se politická dohoda Rady zaměřuje na podporu plného využívání minimálního příjmu prostřednictvím souboru opatření, jako je snížení administrativní zátěže, zajištění uživatelsky vstřícných informací, přijetí kroků s cílem bojovat proti stigmatizaci a provedení proaktivních opatření ve vztahu k osobám, které nemají dostatečné zdroje.

4.2.3

Minimální příjem by měl výslovně zaručovat přístup mladým dospělým od 18 let a migrantům. Vzhledem k tomu, že minimální příjem je nepříspěvkovou dávkou, je třeba dbát na to, aby se zabránilo nejednoznačným formulacím, pokud jde o to, co by mělo být chápáno jako „přiměřená“ délka pobytu.

4.2.4

Aby bylo možné zjistit stávající pokrytí systémy minimálního příjmu, jsou zapotřebí kvantitativní a kvalitativní ukazatele rozčleněné na úrovni EU. Zvláštní pozornost by měla být věnována míře využívání a účinnosti systémů, zejména pokud jde o marginalizované skupiny, včetně Romů, uprchlíků a osob bez domova.

4.3    Přístup na trh práce

4.3.1

Systémy minimálního příjmu by měly být navrženy se silnými aktivačními opatřeními pro osoby schopné pracovat, a to s ohledem na politiky týkající se priorit dočasné péče. Příjem z pracovní činnosti by rozhodně neměl nepřiměřeně snižovat sociální dávky, aby se zabránilo pobídkové pasti.

4.3.2

Je třeba plně rozvinout účast v programech veřejných prací a příležitosti v odvětví sociální ekonomiky, zejména pro zranitelnější skupiny.

4.3.3

V případě dlouhodobě nezaměstnaných a neaktivních osob, které jsou schopny se zapojit do trhu práce, je obzvláště důležitá cílená podpora. Dávky při zaměstnání spolu se strukturálními opatřeními usnadňujícími začlenění zranitelných skupin mohou podpořit jejich vstup na trh práce, měly by však být dočasné.

4.3.4

Účast v aktivačních programech vyžaduje, aby byla dostupná odpovídající opatření, jako jsou programy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a celoživotního učení, která budou doprovázena podpůrnými službami, jako je poradenství, koučování nebo pomoc při hledání zaměstnání. Vypracování účinných opatření vyžaduje silné zapojení členských států do aktivních politik na trhu práce ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou sociální partneři. Správa a její zaměstnanci by měli být způsobilí k plnění svých obtížných úkolů a měli by vycházet z odborných a vědeckých znalostí. Je třeba systematicky zohledňovat individuální kvalifikace, potenciál, dovednosti a kariérní plány nezaměstnaných osob.

4.4    Přístup k základním službám

4.4.1

V doporučení se potvrzuje, že je třeba zaručit účinný přístup ke kvalitním a cenově dostupným základním službám (k vodě, hygieně, energii, dopravě, finančním službám a digitální komunikaci), jak je uvedeno v zásadě 20 evropského pilíře sociálních práv. Za nový sociální činitel pro přístup k základním službám je třeba považovat digitalizaci a je nutné přijmout opatření k překonání digitální propasti.

4.5    Správa

4.5.1

EHSV zdůrazňuje, že je nutné zefektivnit správu sociálních záchranných sítí na všech úrovních. Zvláštní pozornost by měla být věnována důrazné koordinaci různých zúčastněných stran, a to jak horizontálně, tak vertikálně. Měly by být jasně vymezeny funkce a povinnosti zúčastněných stran, aniž by docházelo k jejich izolaci.

4.5.2

Do provádění systémů minimálního příjmu by měly být zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti (zejména organizací pracujících s osobami žijícími v chudobě), poskytovatelů sociálních služeb a sociálních partnerů ve všech členských státech. V rámci vývoje systémů průběžného monitorování a hodnocení by měly být konzultovány zúčastněné strany.

4.6    Monitorování

4.6.1

Jak je uvedeno v politické dohodě Rady, pro dosažení cílů tohoto doporučení co nejúčinnějším způsobem je nezbytné průběžně sledovat provádění politik podpory příjmu a souvisejících opatření pro aktivaci trhu práce i přístup ke službám, a to s pomocí pravidelných hodnocení. Zprávy členských států o pokroku by měly být vypracovávány se smysluplným zapojením příslušných organizací občanské společnosti, sociálních organizací a sociálních partnerů nebo by se jejich zprávami měl pravidelně zabývat mechanismus monitorování Komise. EHSV není, jak je uvedeno v návrhu doporučení, jednou z mnoha zúčastněných stran na úrovni EU, ale ústřední institucí v procesu monitorování zakotvenou ve Smlouvě.

4.6.2

Systémy minimálního příjmu by měly zahrnovat záruky, které zajistí nediskriminaci skutečných nebo možných příjemců i mechanismy pro zajištění přístupnosti pro zranitelné skupiny. Všechny členské státy by měly zřídit vnitřní orgány, které by sledovaly dodržování ochrany údajů a základních práv všech zúčastněných stran.

4.6.3

Pro dosažení pokroku je důležité vycházet ze stávajících informací na úrovni EU a zapojit se do nezbytných opatření, aby měl každý členský stát větší příležitost zlepšit fungování vnitrostátních systémů příjmu. Za tím účelem je nezbytné uspořádat výměny informací o vnitrostátních postupech, tematické semináře a akce. V tomto ohledu a s cílem přezkoumat dosažený pokrok EHSV vítá navrhované institucionální činnosti, jako je posílení stávající spolupráce mezi Komisí a členskými státy v rámci Výboru pro sociální ochranu, Výboru pro zaměstnanost a sítě veřejných služeb zaměstnanosti. Je však třeba nalézt způsoby, jak překonat překážky a obtíže způsobené právními předpisy o ochraně údajů, které mohou zbytečně bránit hladké spolupráci mezi orgány.

4.6.4

Fáze monitorování členských států jsou nezbytné zejména v případě těch států, které při plnění cílů stále značně zaostávají. EHSV zdůrazňuje význam jasného dalšího postupu s využitím evropského semestru a dalších nástrojů, aby bylo možné sledovat pokroky všech členských států.

---

(1)  Minimum income support for families with children in Europe and the US. Where do we stand? (Podpora minimálního příjmu pro rodiny s dětmi v Evropě a v USA. Jaká je současná situace?), Ive Marx, Elize Aerts, Zachary Parolin, květen 2022, SocArXiv; Children at risk of poverty or social exclusion (Děti ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením).

(2)  Každý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na přiměřené dávky zaručující minimální příjem, který mu umožní důstojný život ve všech etapách života a účinný přístup k podpůrnému zboží a službám. V případě osob, které mohou pracovat, by měly být dávky zaručující minimální příjem kombinovány s pobídkami k (znovu)začlenění na trhu práce.

(3)  EHSV se zabýval otázkou minimálního příjmu v těchto stanoviscích: Evropská rámcová směrnice o minimálním příjmu (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 1); Důstojné minimální mzdy v celé Evropě (průzkumné stanovisko na žádost Evropského parlamentu/Rady) (europa.eu) – odstavce 1.6, 3.3.7 (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 159); Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby (stanovisko z vlastní iniciativy) (europa.eu) (Úř. věst. C 170, 5.6.2014, s. 23).

(4)  OECD (2021): Tax and fiscal policies after the COVID-19 crisis (Daňová a fiskální politika po krizi COVID-19).

(5)  Na úlohu dávek při zaměstnání na trhu práce poukazuje odstavec 3.4.3 stanoviska SOC/737 Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 161).