52022AE3219

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52022AE3219 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52022AE3219

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Krátkodobé intervence na trhu s energií a dlouhodobé zlepšení uspořádání trhu s elektřinou – postup (COM(2022) 236 final)

EESC 2022/03219

Úř. věst. C 75, 28.2.2023, p. 185–189 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

28.2.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 75/185

(COM(2022) 236 final)

(2023/C 75/27)

Zpravodajka:

Alena MASTANTUONO

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 28.6.2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	4.10.2022
Přijato na plenárním zasedání	26.10.2022
Plenární zasedání č.	573
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	179/3/1

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je velmi znepokojen vývojem na trzích s energií, a vítá proto skutečnost, že Komise ve svém sdělení zvažuje možnost zavést krátkodobé intervence na trhu s energií a dlouhodobé zlepšení uspořádání trhu s elektřinou. EHSV proto poukazuje na závěr Komise, že „existují […] oblasti, v nichž je nutné upravit uspořádání trhu s elektřinou v EU, aby se zohlednila budoucí energetická krajina a skladba výrobních zdrojů, nové vznikající technologie, geopolitický vývoj a také zkušenosti získané ze současné krize. Tyto úpravy by měly přispět k optimalizaci fungování uspořádání trhu s elektřinou a k tomu, aby byl lépe uzpůsoben nákladově efektivní dekarbonizaci odvětví elektřiny, poskytoval spotřebitelům přijatelné ceny a zvyšoval svou schopnost odolávat cenovým výkyvům.“

1.2

Vzhledem k tomu, že dobře fungující trhy s energií hrají zásadní úlohu při plnění všech základních cílů udržitelného energetického systému (tj. zajištění bezpečnosti dodávek, přiměřených nákladů a cen a dosažení klimatické neutrality), je podle EHSV rovněž důležité zajistit vhodné podmínky a udržet je i do budoucna. Veškerá budoucí opatření by měla na tyto základní předpoklady brát ohled a ze střednědobého až dlouhodobého hlediska by neměla bránit úsilí o ochranu klimatu.

1.3

EHSV však zároveň poukazuje na to, že současná krize v oblasti cen energie má negativní dopad na evropské domácnosti a podniky. Extrémní ceny energie podněcují inflaci a přispívají k hospodářské nejistotě. EHSV proto podporuje přístup Komise, který spočívá v přijetí krátkodobých opatření k zajištění dostupných cen a snížení nákladů pro evropské občany a podniky, včetně přímé finanční podpory pro zranitelné spotřebitele a také pro ty malé a střední podniky a energeticky náročná průmyslová odvětví, které trpí nejvíce. EHSV se nicméně domnívá, že v oblastech, v nichž je podle Komise nutné upravit uspořádání trhu s elektřinou v EU, by po dočasných intervencích mělo dojít k úpravě uspořádání trhu.

1.4

EHSV se domnívá, že největší problém představuje vysoká cena zemního plynu. Veškerá opatření na evropské i vnitrostátní úrovni by se proto měla zaměřit na odstranění této hlavní příčiny růstu cen elektřiny a usnadnění takového navýšení výroby energie z nefosilních zdrojů a jejího využívání, které by uspokojilo poptávku po energii. Výbor proto vítá opatření na straně poptávky, která navrhla Evropská komise dne 14. září 2022, a vyzývá domácnosti, veřejný sektor a podniky, aby v tomto ohledu spojily své síly. Snížení poptávky představuje ten nejsnazší způsob, jak čelit fakturám za energii a snížit emise. Zároveň EHSV vyzývá k větším investicím v zájmu urychlení přechodu na nefosilní a klimaticky neutrální energetický systém.

1.5

EHSV upozorňuje, že před přijetím jakýchkoli návazných opatření je zapotřebí vést důkladnou diskusi a posoudit jejich dopad a je připraven se do této diskuse sám zapojit. Komise ani členské státy by neměly předkládat krátkodobé návrhy, které by mohly ohrozit základní cíle udržitelného energetického systému.

2. Obecné připomínky

2.1

Sdělení Komise o krátkodobých intervencích na trhu s energií a dlouhodobém zlepšení uspořádání trhu s elektřinou vychází z několika nedávných dokumentů, které se zabývají rychlým nárůstem cen energie a obavami ohledně bezpečnosti dodávek energie, které vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Již ze své podstaty úzce souvisí také s iniciativami týkajícími se transformace energetiky v zájmu dosažení klimatické neutrality. EHSV zdůrazňuje, že sdělení je třeba posuzovat v tomto celkovém kontextu, a odkazuje na svá předchozí stanoviska k těmto tématům (1).

2.2

Dobře fungující trhy s energií hrají zásadní úlohu při plnění všech základních cílů udržitelného energetického systému (tj. zajištění bezpečnosti dodávek, přijatelných nákladů a cen a dosažení klimatické neutrality). Vzhledem k tomu, že všechny tyto cíle jsou v současné době ohroženy, by se měla EU zaměřit na opatření, která budou přínosná z hlediska všech cílů, a zároveň by měla brát v potaz potřeby evropského hospodářského a sociálního modelu. EHSV proto považuje za důležité vrátit se zpět k samotným základům a soustředit se na vytvoření vhodných podmínek pro lepší integraci trhů s energií.

2.3

Trhy s energií jsou v důsledku sektorové integrace stále více propojeny, což pomáhá nákladově efektivním způsobem dekarbonizovat energetický systém a řešit zvýšenou volatilitu energetického systému. Stávající uspořádání trhu má subjekty motivovat k tomu, aby usilovaly o dosažení dekarbonizace, která je zcela nezbytná, má-li Evropa dosáhnout pokroku na cestě ke klimatické neutralitě. Na druhou stranu je však stávající uspořádání trhu, na němž jsou ceny elektřiny stanovovány na základě tzv. „merit order“ (pořadí podle přínosu), v současné době značně poznamenáno mimořádně vysokými cenami plynu.

2.4

Vnitřní trh má pro EU zásadní význam z hlediska zajištění účinného rozdělení zdrojů, což platí i pro energetiku. Energetický systém EU zároveň do značné míry ovlivňují mezinárodní trhy, a to zejména trhy s palivy. Geopolitický vývoj ukázal, že se EU musí snažit dosáhnout větší strategické autonomie v oblasti energetiky a energetických surovin. Dosažení cíle v podobě snížení závislosti EU na nespolehlivých třetích zemích vyžaduje užší spolupráci a svědčí o vzájemné závislosti členských států. Je sice důležité, aby EU maximálně využívala své vlastní dostupné zdroje a stávající kapacity, není však realistické ani vhodné jednat bez ohledu na mezinárodní trhy. Naopak je třeba usilovat o hodnotnou spolupráci se spolehlivými partnery.

2.5

Dobře fungujících trhů lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li v pořádku samotné základy: EHSV zdůrazňuje, že nezbytným základem každého energetického systému je vhodná energetická infrastruktura, která přispívá k celkovému fungování trhů s energií, včetně dostupnosti a cenové přijatelnosti energie. Proto je pro zajištění lepšího fungování trhů třeba především odstranit překážky, jež brání toku energií. Další základní podmínkou pro fungování trhu jsou vhodná tržní pravidla, jež jsou dána mimo jiné stanovením pravidel hospodářské soutěže, díky čemuž se zvyšuje transparentnost a vytvářejí a upevňují se rovné podmínky.

2.6

Mají-li se energetické systémy a trh rozvíjet a účinně reagovat na současné trendy, včetně elektrifikace, lokalizace, digitalizace a zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejího využívání, je zcela nezbytné investovat do energetické infrastruktury. V zájmu usnadnění těchto investic musí tvůrci politik a příslušné orgány urychlit vydávání povolení a správní postupy a zároveň zajistit, aby byly příslušné zúčastněné strany náležitě konzultovány. Kromě přenosových a distribučních spojení musí moderní infrastruktura, která obstojí i v budoucnu, zahrnovat rovněž kapacitu pro skladování elektřiny a také digitální systémy potřebné k tomu, aby byly energetické systémy „inteligentní“. Zároveň je třeba zabránit závislosti, která vede k uvíznutí aktiv.

2.7

EHSV se domnívá, že při hledání řešení a způsobů, jak zlepšit současnou situaci, je třeba rozlišovat mezi krátkodobými a dlouhodobými opatřeními. Je třeba si uvědomit, že realizace mnoha opatření, a zejména velkých investic, vyžaduje delší čas. V případě některých opatření je zapotřebí více času, aby bylo možné je řádně naplánovat, zajistit, že budou proveditelná a slučitelná se základními energetickými cíli, a zabránit tak krátkodobým opatřením, která by se mohla z dlouhodobého hlediska ukázat jako kontraproduktivní.

2.8

Tuto dlouhodobou perspektivu je zapotřebí mít na paměti také v souvislosti se zajištěním bezpečnosti dodávek energie a připravenosti na neobvyklé situace a narušení trhů. Z toho je patrné, jak je z hlediska určení rizik a přípravy podmínek pro zlepšení odolnosti a řešení rizik (mj. prostřednictvím pohotovostních plánů) důležitá prognostická činnost.

2.9

Kromě toho se EHSV domnívá, že určitá forma kapacitních mechanismů může pomoci zajistit bezpečnost dodávek, zejména v době nejvyšší spotřeby, a zároveň může v souladu s koncepčními zásadami uvedenými v nařízení o vnitřním trhu s elektřinou zabránit nepatřičnému narušení trhu.

2.10

EHSV vyzývá tvůrce politik, aby soustavně a důsledně usilovali o naplnění všech základních cílů udržitelného energetického systému, zároveň však požaduje, aby věnovali náležitou pozornost také základním příčinám problémů. V opačném případě vážně hrozí, že se akutní příznaky budou řešit pomocí opatření, která buď nebudou účinná, nebo budou z hlediska základních cílů dokonce kontraproduktivní. V tom případě by tvůrci politik měli přesně vymezit časový rámec pro tento druh krizového scénáře.

2.11

EHSV zdůrazňuje, že veškerá opatření, ať už na úrovni členských států nebo na úrovni EU, by měla být založena na spolehlivých vědeckých poznatcích, průkazných faktech a náležitém posouzení dopadů. Co se týče politik a opatření, je zapotřebí provést důkladné konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti.

2.12

Celkově vzato by se měl rozvoj trhů s energií po krizi stále více opírat o inovace a hospodářskou soutěž a nespoléhat na subvence a překážky obchodu. Kromě toho je třeba si uvědomit, že v případě unijního trhu s energií by intervence v kterékoli části mohla mít dopad na zbytek trhu. Opatření v členských státech proto musí být vhodně zacílená a dočasná a musí mít z hlediska trhu EU co nejméně rušivé účinky.

3. Konkrétní připomínky

3.1

Veškeré případné intervence na trzích s energií by měly být posuzovány s ohledem na základní cíle, aby se zajistilo, že nenaruší integritu jednotného trhu a rovné podmínky ani nezpůsobí nejistotu, která by oslabila investiční prostředí. Kromě toho nesmí ohrozit úsilí v oblasti dekarbonizace a energetické účinnosti.

3.2

Jedná se o přísný požadavek, neboť jakákoli intervence na trhu s energií by mohla mít negativní důsledky. Ty by se mohly často projevit v podobě narušení trhu, fiskálních nákladů, narušení dodávek nebo negativního dopadu na investice či na chování spotřebitele. EHSV proto zdůrazňuje, že jakékoli intervence musí být podloženy pečlivou analýzou jejich hospodářského, sociálního a environmentálního dopadu.

3.3

EHSV se domnívá, že přímá finanční podpora určená na zmírnění dopadu zvýšených cen energie na lidi v nouzi představuje v krizové situaci bezpochyby nejrealističtější formu mimořádného opatření. Případná podpůrná opatření zaměřená na zmírnění krize by však měla být dočasná a zacílená na ty, kteří jsou postiženi nejvíce, ať už se jedná o občany, malé a střední podniky, nebo energeticky náročná průmyslová odvětví.

3.4

EHSV vyzývá tvůrce politik, aby nespoléhali na neustálé kompenzace, ale aby místo toho lidem umožnili stát se prozumenty energie a vytvářet místní energetické komunity a aby je v tom povzbuzovali a podporovali, a pomohli jim tak získat větší nezávislost na běžných cenách na trhu. Stále více úsilí je zapotřebí věnovat rovněž vedení a podpoře občanů a malých podniků v jejich aktivitách zaměřených na dosažení úspor energie a lepší energetické účinnosti a také v tom, aby dokázali reagovat na výkyvy ve výrobě formou flexibilní poptávky. EHSV došel na základě podrobného zkoumání k závěru, že zejména zranitelní spotřebitelé, na které vysoké ceny energie doléhají nejvíce, mají nejmenší šanci stát se prozumenty, resp. v mnoha případech je to zcela nad jejich možnosti. Evropská komise i členské státy musí na celostátní, regionální a místní úrovni zavést programy, jež těmto spotřebitelům pomohou překonat různé překážky, na které narážejí (např. pomocí informačních a aktivačních kampaní, finančních zdrojů, přístupu ke kapitálu, možnosti využít pozemky a střešní plochy pro instalaci zařízení na výrobu solární a větrné energie atd.).

3.5

EHSV se ve svém předchozím stanovisku (2) ztotožnil se závěry zprávy, kterou nedávno zveřejnila agentura ACER (3), podle níž se ukázalo, že trh s elektřinou funguje během krize dobře, neboť se podařilo zabránit přerušení dodávek elektřiny, nebo dokonce výpadkům elektřiny v některých oblastech. Z posouzení agentury ACER rovněž vyplývá, že v každé zemi, která by jednala izolovaně, by byla volatilita cen mnohem větší. Výbor si však dobře uvědomuje, že vzhledem k současnému uspořádání trhu, kdy se cena odvíjí od tzv. merit order (pořadí podle přínosu), jsou to ceny plynu, které zvyšují ceny energie. EHSV poukazuje na společné hodnoty Unie, pokud jde o služby obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 14 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), které jsou stanoveny v Protokolu č. 26 o službách obecného zájmu připojeném ke Smlouvě o Evropské unii (SEU) (4).

3.6

Obecněji je třeba také uznat, že integrace energetických trhů v EU v posledních desetiletích výrazně pokročila a byla z hlediska dostupnosti a cenové přijatelnosti energie, které jsou často považovány za samozřejmost, nesmírně přínosná. Bez spolupráce a integrace trhů by náklady na zajištění bezpečnosti dodávek energie a ekologizaci energetického systému byly mnohem vyšší.

3.7

Tento pozitivní vývoj integrace trhu s energií by měl i nadále pokračovat. Zájem o přeshraniční propojení trhů s elektřinou a výhody tohoto propojení jsou vzhledem k rostoucímu využívání obnovitelných zdrojů stále výraznější. Nárůst vnitrostátního a přeshraničního propojení přispívá k bezpečnosti dodávek, ale umožňuje také vyrovnat ceny. Z krátkodobého hlediska to může být nevýhoda pro ty, kteří využívají nižší ceny v rámci různého cenového rozpětí, ale dlouhodobě to pomáhá snižovat a stabilizovat ceny.

3.8

Podle agentury ACER by stávající uspořádání trhu mělo být zachováno. EHSV však souhlasí s Komisí, že existují oblasti, v nichž je nutné uspořádání trhu s elektřinou v EU upravit, abychom cílů EU v oblasti dekarbonizace dosáhli levněji a zajistili jak bezpečnost dodávek, zejména v souvislosti s nárůstem výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů, tak stabilitu a cenovou dostupnost.

3.9

Podle EHSV je například zapotřebí prozkoumat, zda stávající uspořádání trhu, včetně jeho regulačního rámce, nabízí dostatečné pobídky k investicím do možností flexibility (např. do ukládání energie, přesouvání zatížení a do zeleného vodíku). I bez změny postupu pro předkládání nabídek, která by s sebou nesla značná rizika, existuje mnoho možností, jak podpořit technologie příznivé k systému, včetně režimu síťových poplatků, kterým by se odměňovala výroba a spotřeba elektřiny přesně odpovídající zatížení.

3.10

Kromě toho považuje EHSV rovněž za nezbytné neprodleně zahájit politickou diskusi o tom, jak v rámci nového uspořádání trhu zajistit investice do kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a jejich refinancování ve vzdálené budoucnosti, kdy by veškerá poptávka po elektřině mohla být běžně pokryta obnovitelnými zdroji energie a tržní cena by mohla být pravidelně nulová, nebo dokonce záporná.

3.11

V debatě o vysokých cenách elektřiny zcela jasně zaznělo, že je nezbytné nahradit současný systém marginálních cen odlišným systémem, neboť plyn je často v marginální pozici, a určuje tak cenu elektřiny jako takové. Výbor v této souvislosti odkazuje na prohlášení předsedkyně EHSV a předsedkyně sekce TEN v EHSV ze dne 8. září 2022, v němž jménem Výboru vyzvaly k tomu, aby byla na evropské úrovni přijata společná opatření, která zajistí stabilní ceny elektřiny, a aby byla urychleně provedena reforma trhu s energií. Zároveň požadovaly rychlejší dokončení jednotného trhu a zlepšení infrastruktury.

3.12

Nárůst cen je v podstatě způsoben neočekávanými vnějšími faktory, jako je válka, které ve spojení s principem tzv. merit order vyhnaly tržní ceny elektřiny na rekordní úroveň. Vzhledem k tomu, že hlavní příčinou současných vysokých cen energie je plyn, by ideálním řešením tohoto problému bylo omezit využívání plynu na minimum a zvýšit výrobu a využívání energie z nefosilních zdrojů tak, aby uspokojila poptávku po energii.

3.13

Ceny elektřiny ovlivňuje také energie z fosilních zdrojů prostřednictvím emisních povolenek, jejichž cena se výrazně zvýšila, ačkoli ve srovnání s cenami plynu má stále jen omezený dopad. Vysoký podíl ceny elektřiny pro spotřebitele navíc stále tvoří různé daně.

3.14

Je zapotřebí rozlišovat mezi cenovými šoky způsobenými mimořádnými situacemi, jako je válka, a pravidelnějšími výkyvy cen. Tyto výkyvy závisejí na mnoha faktorech, jež souvisejí s nabídkou energie a poptávkou po ní. V důsledku masivního nárůstu výroby elektřiny z intermitentních obnovitelných zdrojů energie se volatilita cen v elektroenergetické soustavě pravděpodobně ještě zvýší. Trh proto musí vysílat odpovídající cenové signály, aby bylo možno zajistit potřebnou flexibilitu.

3.15

EHSV zdůrazňuje, že cenové stropy nebo jiné intervence na velkoobchodních trzích s energií jsou v současné době, kdy je trh pod značným tlakem, často nezbytné, mohou však ovlivnit bezpečnost dodávek, investiční prostředí i úspory energie. V této souvislosti si EHSV uvědomuje, že tržní cenové signály jsou potřebné ke stimulaci investic do výroby energie a že cena motivuje rovněž k úsporám energie a energetické účinnosti. Ke zmírnění dopadu prudkého nárůstu cen energie jsou však zapotřebí dočasné a dobře cílené kompenzace pro ty, na které ceny energie doléhají nejvíce, ať už jde o domácnosti nebo podniky.

3.16

EHSV vítá návrh, podle nějž by mohl být rámec REMIT přezkoumán s cílem zmírnit rizika zneužívání trhu prostřednictvím lepší transparentnosti trhu a vyšší kvality tržních údajů. Kromě toho EHSV požaduje, aby v zájmu zabránění negativnímu dopadu na podniky, domácnosti a celou společnost byla prozkoumána opatření, která by řešila rušivé účinky možného zneužívání trhu a spekulací na stanovování cen plynu.

3.17

EHSV upozorňuje na skutečnost, že za těchto nových podmínek je nutné revidovat vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, aby bylo možné pokrýt dlouhodobé potřeby elektrické energie koordinovaným způsobem.

V Bruselu dne 26. října 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 80, Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 123, Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 140.

(2) Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 140.

(3) Konečné posouzení uspořádání velkoobchodního trhu EU s elektřinou v EU provedené agenturou ACER.

(4) Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 80.

Top

Choose the experimental features you want to try