Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Plánu v oblasti bezpečnostních a obranných technologií

(COM(2022) 61 final)

(2022/C 443/16)

Zpravodaj:	Maurizio MENSI
Spoluzpravodaj:	Jan PIE

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 2.5.2022
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědný orgán	Poradní komise pro průmyslové změny
Přijato v CCMI	24.6.2022
Přijato na plenárním zasedání	14.7.2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	165/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) plně podporuje cíle plánu kritických technologií pro bezpečnost a obranu, který přichází ve zvláště správný čas vzhledem k ruské agresi vůči Ukrajině. Těmito cíli jsou posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací a snížení strategické závislosti EU v oblasti technologií a hodnotových řetězců s kritickým významem pro bezpečnost a obranu.

1.2

EHSV vítá ambiciózní cíl vypracovat komplexní přístup, který by přesahoval dělicí linii mezi civilním a vojenským sektorem a kombinoval zapojení EU i jednotlivých členských států. Jedná se složitý a náročný záměr, který nelze realizovat přes noc, je však třeba usilovat o jeho rychlé provedení. Invaze na Ukrajinu jasně ukázala, že je třeba jednat mnohem rychleji než obvykle.

1.3

EHSV vyzývá členské státy, aby jejich okamžité reakce na ruskou agresi vůči Ukrajině byly v souladu s obsahem a cíli plánu, který je vyjádřením dlouhodobých záměrů. Krátkodobé investice do národní obrany je třeba koordinovat na evropské úrovni, aby nedocházelo k další fragmentaci a duplicitám. Nákupy hotových řešení od třetích zemí nesmí brzdit probíhající či plánované evropské rozvojové projekty.

1.4

Pokud jde o Observatoř pro kritické technologie, doporučuje EHSV zajistit pro ni jasné řízení, dostatečné zdroje a silné institucionální postavení. EHSV vítá návrh úzké spolupráce s členskými státy a vyzývá též k vytvoření fóra pro výměnu informací s průmyslem, který nejlépe zná potřebné technologie, dodavatelské řetězce a oblasti kritické závislosti.

1.5

EHSV považuje za nutné zajistit přenos výsledků práce observatoře do plánů a jejich další rozpracování do stěžejních iniciativ. Přechody mezi jednotlivými fázemi technologie a průmyslového cyklu lze úspěšně zvládnout pouze v případě, že bude jasně dáno, kdo je garantem dané iniciativy a kdo za co nese odpovědnost. Soudržnost a synergie jsou zapotřebí nejen horizontálně mezi civilními a obrannými programy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale také ve směru vertikálním od programů týkajících se výzkumu, technologického rozvoje a inovací k programům zaměřeným na uvedení do praxe.

1.6

EHSV považuje za zásadně důležité zjednodušit a racionalizovat programy a nástroje EU na podporu výzkumu, technologického rozvoje a inovací tak, aby to bylo ku prospěchu jejich příjemcům.

1.7

EHSV navrhuje vytvořit online jednotné kontaktní místo pro malé a střední podniky a začínající podniky, jakýsi „stánek pro malé a střední podniky z EU“, kde by bylo možno zadat údaje dle předepsaného vzorce a nechat si sestavit individualizovaný přehled nejvhodnějších programů EU, z nichž lze čerpat podporu.

2.   Souvislosti

2.1

Tento plán pro technologie s kritickým významem pro bezpečnost a obranu se předkládá jako odpověď na žádost o navržení postupu k posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací a ke snížení strategické závislosti EU v oblasti technologií a hodnotových řetězců s kritickým významem pro bezpečnost a obranu, kterou vyslovila Evropská rada na svém zasedání ve dnech 25. a 26. února 2021.

2.2

Aktualizace „Nové průmyslové strategie 2020 (Budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy, květen 2021)“ potvrzuje, že vedoucí postavení v oblasti technologií zůstává klíčovou hnací silou konkurenceschopnosti a inovací EU, zejména pokud jde o tzv. „kritické technologie“. Akční plán Komise pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem z února 2021 uznal rostoucí význam přelomových a základních technologií pocházejících z civilní oblasti pro bezpečnost a obranu Evropy a potřebu podporovat vzájemné obohacování mezi civilními a obrannými technologiemi.

2.3

Odtud rozhodnutí vypracovat plán, tj. strategický dokument zaměřený na přípravu komplexního přístupu k obranným a bezpečnostním technologiím, který by přesahoval dělicí linii mezi civilním a vojenským sektorem a kombinoval celounijní programy s programy členských států. Cílem plánu je posílit technologickou suverenitu Evropy v klíčových strategických odvětvích díky vyšší soudržnosti všech souvisejících politik a nástrojů EU od programu Horizont Evropa po Evropský obranný fond, od aktu o čipech (1) po akt o datech (2), od nařízení o kontrole přímých zahraničních investic (3) po nařízení o kontrole zahraničních subvencí (4) a od navrhované směrnice NIS 2 (5) po směrnici o odolnosti kritických subjektů (6). V dokumentu je nastíněn široký koncepční politický rámec zahrnující několik vzájemně propojených témat, který se má stát součástí Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu EU (7). Zveřejněn byl společně se sdělením o příspěvku Komise k evropské obraně, které vyzývá k budování integrovanějšího a konkurenceschopnějšího evropského obranného trhu v neustále se vyvíjejícím geopolitickém a technologickém kontextu, a to především posilováním spolupráce v rámci EU, snižováním nákladů a zvyšováním operační účinnosti.

2.4

Plán pro technologie s kritickým významem pro bezpečnost a obranu nastiňuje cestu ke zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti bezpečnostního a obranného sektoru EU s využitím následujících prvků: mapování technologií s kritickým významem a strategické závislosti, monitorování a posuzování kritických technologií a dodavatelských řetězců, technologických nedostatků a závislosti (prostřednictvím chystané Observatoře EU pro kritické technologie), podpora výzkumu a inovací v oblasti dvojího užití na úrovni EU, výzva členským státům, aby v rámci Strategického kompasu rozvíjely celounijní koordinovaný přístup k technologiím s kritickým významem, podpora inovací a podnikání v oblasti bezpečnosti a obrany řadou nových nástrojů a zřízení Programu EU pro inovace v oblasti obrany společně s Evropskou obrannou agenturou s cílem sloučit úsilí obou stran „pod jednu střechu“.

2.5

Důležitým aspektem plánu je cíl snížit zjištěné závislosti v oblasti kritických technologií a hodnotových řetězců. V této souvislosti Komise navrhuje dle možností integrovat obranná hlediska do klíčových průmyslových a technologických iniciativ EU (např. aliancí a standardů), podávat zprávy o potřebě posuzovat rizika dodavatelských řetězců kritické infrastruktury (zejména v digitální oblasti) a posílit prověřování přímých zahraničních investic snahou přesvědčit všechny členské státy ke zřízení vnitrostátních mechanismů prověřování.

3.   Obecné připomínky

3.1

Plán odpovídajícím způsobem reaguje na vývoj technologického prostředí, v němž technologie s kritickým významem pro obranu a bezpečnost rostoucí měrou stojí na inovacích původem z komerčních sektorů. EHSV vítá záměr Komise vypracovat komplexní přístup, který by přesahoval dělicí linii mezi civilním a vojenským sektorem a kombinoval zapojení EU i jednotlivých členských států. Bude to však úkol náročný a složitý, neboť předpokládá celkové přepracování přístupu nynějšího. Takový záměr nelze realizovat přes noc, je však třeba jej provést rychle. EHSV je pevně přesvědčen, že ruskou invazi na Ukrajinu je nutno vnímat jako jasný signál, že je třeba jednat mnohem rychleji než obvykle.

3.2

Současně EHSV zdůrazňuje, že plán je projektem dlouhodobým a nelze dopustit narušení aktuálního rozhodování členských států o veřejných zakázkách, jimiž chtějí co nejrychleji řešit nejnaléhavější kapacitní nedostatky. EHSV je pevně přesvědčen, že krátkodobé investice do národní obrany je třeba koordinovat na evropské úrovni, aby nedocházelo k další fragmentaci a duplicitám. Nákupy hotových řešení od třetích zemí nesmí oslabovat evropskou technologickou a průmyslovou základu narušením probíhajících či plánovaných evropských rozvojových projektů.

3.3

EHSV se rovněž domnívá, že je třeba usilovat o součinnost a zaměřit se nejen na jednotlivé technologie a hodnotové řetězce, ale také na ucelený systém, v němž tyto hodnotové řetězce figurují. Je zřejmé, že přenos technologií bude (nebo začne) nejpravděpodobněji probíhat mezi podniky v rámci takového systému.

3.4

Pozornost, která je v plánu věnována technologiím dvojího užití a součinnosti mezi bezpečnostním, obranným a kosmickým průmyslem, je důležitým předpokladem dosažení cílů EU v těchto oblastech. Dvojí užití ani součinnost však nejsou cíli samy o sobě, ani jako prostředky nepostačují. Zastřešujícím cílem plánu je zajistit pro EU odolnost a schopnost bránit se též proti rozsáhlým útokům (hybridním i vojenským). Z toho plyne, že musíme také navýšit investice do obrany a bezpečnosti a do plánu zařadit i „čistě“ obranné technologie.

3.5

EHSV vyzývá Komisi, aby posoudila hospodářské a sociální náklady oblastí kritické závislosti a absence technologické suverenity v obraně.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Základem navrženého přístupu bude Observatoř pro kritické technologie. Bude určovat, monitorovat a analyzovat kritické technologie, jejich možné použití a související hodnotové a dodavatelské řetězce a monitorovat technologické nedostatky a základní příčiny strategické závislosti a zranitelných míst. Ke splnění těchto úkolů je podle názoru EHSV nutno zajistit pro observatoř značné zdroje, silné institucionální postavení a jasné řízení.

4.2

EHSV se domnívá, že je třeba porozumět tomu, jak bude observatoř zřízena a jak bude fungovat v praxi. Má-li naplnit svůj mandát, bude si muset vytyčit cíle, pravidla a kritéria posuzování technologií. K určení, které technologie jsou kritické, bude muset úzce navázat na procesy definice a plánování kapacit. K propojení kapacit s technologiemi pak bude muset vytvořit vhodnou taxonomii, která bude v ideálním případě použitelná v obranném, bezpečnostním i kosmickém průmyslu. Je tudíž nezbytné zajistit úzkou spolupráci observatoře s Evropskou obrannou agenturou a dalšími. K určení oblastí kritické závislosti pak observatoř musí shromáždit rozsáhlé znalosti a porozumět fungování souvisejících hodnotových a dodavatelských řetězců.

4.3

Plánuje se předložení utajované zprávy členským státům každé dva roky. EHSV nad takto dlouhým intervalem mezi zprávami pociťuje určitou pochybnost, uvážíme-li překotný vývoj technologického a průmyslového prostředí. Informace, které observatoř shromáždí, budou vysoce citlivé, neboť mapování otázek kritické závislosti probíhá stejně jako hlášení zranitelných míst, a proto je třeba informace řádně utajit a spravovat tak, aby bylo možno rozhodování rychle přizpůsobit změnám strategického prostředí.

4.4

Plán rovněž počítá s tím, že v rámci observatoře bude ve spolupráci s členskými státy zřízena skupina odborníků, která zajistí výměnu informací v utajovaném režimu. EHSV se silně zasazuje za vytvoření pevné a trvalé vazby mezi evropským obranným, bezpečnostním a kosmickým průmyslem, neboť tato odvětví nejlépe znají dodavatelské řetězce a oblasti kritické závislosti. Je třeba nalézt vhodné mechanismy k důvěryhodné výměně utajovaných informací s průmyslem.

4.5

EHSV dále považuje za zásadně potřebné zajistit přenos výsledků práce observatoře do plánů a jejich další rozpracování do stěžejních iniciativ. Přechody mezi jednotlivými fázemi technologického a průmyslového cyklu lze úspěšně zvládnout pouze v případě, že bude na každém stupni jasně dáno, kdo je garantem a kdo za co nese odpovědnost. Soudržnost a synergie jsou proto zapotřebí nejen horizontálně mezi civilním a obranným výzkumem, technologickým rozvojem a inovacemi, ale také ve směru vertikálním od programů týkajících se výzkumu, technologického rozvoje a inovací k programům zaměřeným na uvedení do praxe.

4.6

K posílení kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany navrhuje Komise regulační opatření v oblasti kybernetické odolnosti a hodlá požádat evropské normalizační organizace, aby vypracovaly harmonizované normy kybernetické bezpečnosti a ochrany soukromí. Spolu s členskými státy též posílí připravenost na rozsáhlé kybernetické incidenty. EHSV je pevně přesvědčen, že kybernetické schopnosti je nutno rozvíjet nejen v defenzivním, ale také v ofenzivním pojetí.

4.7

EHSV se domnívá, že programy a nástroje EU na podporu výzkumu, technologického rozvoje a inovací, uvedené v plánu v rámečku 2 (na stranách 7 a 9), jsou složité a nedostatečně koordinované. Je proto třeba je zjednodušit a racionalizovat tak, aby to bylo ku prospěchu jejich příjemců. Pro malé a střední podniky a začínající podniky se navrhuje jednotné kontaktní místo. V pilotní fázi za účasti malých a středních podniků v obranném a bezpečnostním průmyslu by tento „stánek pro malé a střední podniky z EU“ umožnil zadat údaje dle předepsaného vzorce a nechat si sestavit úvodní přehled nejvhodnějších programů EU, z nichž lze čerpat podporu.

4.8

Plán správně poukazuje na skutečnost, že EU má kromě programů a nástrojů na podporu výzkumu, technologického rozvoje a inovací i další politické nástroje, které mohou přispět ke snížení strategické závislosti v oblasti bezpečnosti a obrany. EHSV se domnívá, že tyto nástroje jsou důležitým prostředkem k posunu z fáze vývoje do fáze industrializace, tj. převedením výsledků výzkumu, technologického rozvoje a inovací do tržní praxe.

4.9

Zásadním problémem je též zajistit, aby členské státy EU po vyvinutí kritické technologie s částečnou finanční podporou EU nakupovaly u evropských dodavatelů. Bez konsistentní nákupní politiky na úrovni EU i jednotlivých členských států podle názoru EHSV hrozí, že evropské trhy nebudou vlivem své fragmentace a celkově omezené velikosti v celosvětovém měřítku schopny dosáhnout potřebných úspor z rozsahu ke snížení nákladů ani vyvinout dostatečnou aktivitu k zajištění životaschopnosti nově začínajících podniků. Jako celek je společný evropský trh potenciálně velmi rozsáhlý, výdaje však nejsou koordinovány (8).

---

(1)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akt o čipech pro Evropu, COM(2022) 45 final, 8. února 2022.

(2)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (Akt o datech), COM(2022) 68 final, 23. února 2022.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1).

(4)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh, COM(2021) 223 final, 5. května 2021.

(5)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148, COM(2020) 823 final, 16. prosince 2020.

(6)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení odolnosti kritických subjektů, COM(2020) 829 final, 16. prosince 2020.

(7)  Rada Evropské unie, Brusel, 21. března 2022.

(8)  Spojené státy vydávají na obranu 750 miliard USD ročně, výdaje Číny se pohybují mezi 200 a 300 miliardami USD (zdroje vykazují značný rozptyl), zatímco NATO (přesněji jeho evropské členské země, bez Spojeného království a Turecka, avšak včetně Norska) vydává 250,7 miliardy USD.