Souhrnný přehled
|
Posouzení dopadů návrhu směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů
|
A. Potřeba opatření
|
Proč? Jaký problém se řeší?
|
Podle závěrů zprávy Komise a zpětné vazby získané od zúčastněných stran v rámci veřejné konzultace o fungování směrnice o správcích měla směrnice většinou pozitivní dopad na vytvoření vnitřního trhu s alternativními investičními fondy a umožnila účinnější dohled a transparentnost činností fondů, a tudíž zlepšila ochranu investorů. Zpráva a konzultace současně vyzdvihly řadu oblastí, v nichž by byla možná cílená zlepšení za účelem dalšího zvýšení účinnosti směrnice a řešení oblastí, v nichž se orgány dohledu liší při výkladu právního textu. Sledování a řízení rizik pro finanční stabilitu by bylo možno zlepšit, zejména s ohledem na nový vývoj nebo v některých případech nedostatečný rozvoj evropského trhu s alternativními investičními fondy, včetně přímého poskytování úvěrů investičními fondy. Pokud správci investičních fondů zajišťují plnění svých úkolů externě třetími osobami, liší se v jednotlivých členských státech výklad a uplatňování pravidel směrnice o správcích a směrnice o SKIPCP týkajících se pověření, což vzbuzuje obavy ohledně ochrany investorů v Evropské unii. Tyto nedostatky mohou vést nejen k přelévání rizik do širšího finančního systému, nýbrž také omezit schopnost orgánů dohledu určit a zmírnit nově se objevující rizika pro finanční systém.
|
Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?
|
Hlavním cílem této iniciativy je zvýšit účinnost a zlepšit právní fungování směrnice o správcích v souladu s jejími prvořadými cíli týkajícími se ochrany investorů, snížení rizik, která představují alternativní investiční fondy pro celkovou finanční stabilitu, a podpory integrace trhu s alternativními investičními fondy.
|
Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU?
|
Cílů směrnice o správcích spočívajících v lepší integraci trhu s alternativními investičními fondy, zajištění celkové finanční stability a jednotných pravidel ochrany investorů nemohou dosáhnout členské státy jednotlivě. Těchto dopadů na celý trh lze dosáhnout pouze přijetím opatření na úrovni EU. V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality nepřesahuje směrnice o správcích rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jejích cílů, jak byly stanoveny v době prvního zavedení směrnice.
|
B. Řešení
|
Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč?
|
K dosažení výše zmíněných cílů zkoumá tato iniciativa řadu možností politiky a určuje upřednostňované volby v těchto oblastech: i) zavedení harmonizovaných pravidel pro správce spravující fondy, které působí v segmentu přímého poskytování úvěrů (dále jen „fondy poskytující úvěry“); ii) zlepšení nabídky depozitářských služeb na menších trzích; iii) bližší upřesnění požadavků na správce fondů, kteří pověřují plněním určitých úkolů třetí osoby; iv) zlepšení úrovně údajů získaných prostřednictvím podávání zpráv pro účely dohledu; v) harmonizace dostupnosti nástrojů pro řízení likvidity v celé Unii a vi) zahrnutí centrálních depozitářů cenných papírů do uschovatelského řetězce s cílem zajistit, aby depozitáři mohli plnit své povinnosti a zaručit ochranu investorů.
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) by mohl být teoreticky požádán, aby pokračoval ve sbližování dohledu. Bylo však zjištěno, že diskuse v tomto ohledu byla vyčerpána, aniž by bylo dosaženo dostatečného pokroku, a že jsou zapotřebí společné normy, které mají normativní sílu.
|
Kdo podporuje kterou možnost?
|
Mnoho orgánů veřejné správy v EU podporuje harmonizaci požadavků na fondy poskytující úvěry. Většina orgánů veřejné správy reagujících na veřejnou konzultaci podpořila návrh na objasnění pravidel týkajících se pověření, která jsou stanovena ve směrnici o správcích a ve směrnici o SKIPCP. Zúčastněné strany ze soukromého a veřejného podporu široce podporují harmonizaci nástrojů pro řízení likvidity. Většina zúčastněných stran (přibližně 70 %) a orgán ESMA (ve svém stanovisku) podporuje zařazení centrálních depozitářů do uschovatelského řetězce. Ve své reakci v rámci veřejné konzultace orgány veřejné správy z členských států s menšími trhy depozitářů uvedly, že podporují ponechanou možnost zmocnit příslušné vnitrostátní orgány k povolování pořizování depozitářských služeb na přeshraničním základě. Většina zúčastněných stran by upřednostňovala postupný přístup k možným změnám požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu, které se vztahují na správce a SKIPCP.
|
C. Dopady upřednostňované možnosti
|
Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? Maximálně 12 řádků
|
Návrh má zavést cílené změny k odstranění problémů zdůrazněných v hodnocení, pokud jde o zajištění větší účinnosti a účelnosti právního rámce směrnice o správcích. Harmonizovaný regulační rámec pro správce fondů poskytujících úvěry umožní těmto fondům působit na nových trzích, zvětšit svou velikost a poskytovat reálné ekonomice zdroj alternativního financování. Větší přístup k nástrojům pro řízení likvidity a příslušné vnitrostátní orgány, které mohou aktivovat diferencovanější nástroje pro řízení likvidity, zlepší finanční stabilitu a ochranu investorů. S komplexnějšími údaji z vykazování pro regulatorní účely bude možné lépe sledovat hromadění rizik v systému. Možnosti týkající se přeshraničního přístupu k depozitářským službám a zajištění rovných podmínek pro fondy poskytující úvěry mají zvýšit nabídku a hospodářskou soutěž v této oblasti a zvýšit účinnost trhu s alternativními investičními fondy v EU. Další objasnění pravidel týkajících se pověření zajistí ochranu investorů před možným zneužitím pověření. Zařazení centrálních depozitářů do uschovatelského řetězce zajistí vysokou úroveň ochrany investorů, kterou mají depozitáři zaručit.
|
Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?
|
Návrh by neměl mít významné hospodářské, sociální nebo environmentální náklady. Neměl by vést k tomu, že správcům vzniknou značné dodatečné provozní náklady, a některá opatření mohou mít za následek snížení nákladů v důsledku vyšší hospodářské soutěže a efektivnosti. Případné dodatečné náklady budou vyváženy přínosy v oblasti ochrany investorů a celkové finanční stability.
|
Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?
|
Návrh by měl přinést prospěch podnikům, včetně malých a středních, tím, že harmonizuje požadavky na správce spravující alternativní investiční fondy poskytující úvěry. To těmto fondům umožní poskytovat úvěry v celé Evropské unii a zajistit tolik potřebný zdroj alternativního financování pro malé a střední podniky, zejména ty, které mohou pokládat získání úvěru u tradičních věřitelů za obtížné či nákladné.
|
Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?
|
Do druhé fáze revize požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu se neočekávají žádné významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány.
|
Očekávají se jiné významné dopady?
|
Tato revize nebude mít žádné negativní hospodářské, environmentální nebo sociální dopady ani negativní dopad na základní práva. Uvolněná možnost alternativních investičních fondů poskytovat úvěry udržitelným způsobem by zvýšila dostupné financování pro reálnou ekonomiku, a zejména pro malé a střední podniky, které mají často problémy při získávání úvěrů od bank. Při podpoře přechodu Evropské unie k udržitelnější budoucnosti bude mít zásadní význam dynamický, avšak řádně fungující trh soukromých úvěrů.
|
D. Návazná opatření
|
Kdy bude tato politika přezkoumána?
|
Bylo by vhodné zahájit přezkum směrnice o správcích do pěti let od vstupu změn právního rámce v platnost. Přezkum by měl analyzovat fungování trhu s fondy poskytujícími úvěry a jeho rizika pro finanční stabilitu a fungování trhu depozitářů a měl by určit postupy při pověřování. Bude nutné analyzovat, zda zavedení širší škály nástrojů pro řízení likvidity a větší rozčlenění údajů přispěly ke stabilitě finančního systému.
|