EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.12.2021

COM(2021) 757 final

2021/0393(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 a rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde o elektronickou výměnu informací v případech terorismu

{SWD(2021) 391 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

·tím, že umožní Eurojustu efektivněji zjišťovat vazby mezi souběžnými přeshraničními vyšetřováními a stíháními týkajícími se teroristických trestných činů a aktivně poskytovat členským státům zpětnou vazbu o těchto vazbách,

·větším zefektivněním a zabezpečením výměny údajů mezi členskými státy, Eurojustem a třetími zeměmi.

K dosažení těchto cílů je záměrem návrhu rovněž poskytnout právní jistotu ohledně přesného rozsahu povinnosti sdílet informace v případech terorismu a ohledně vztahu k rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, což vyžaduje podstatné změny nařízení o Eurojustu i rozhodnutí Rady 2005/671/SVV.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh rovněž zohledňuje Komisí předložený návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) [.../...] 12 , kterou se mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV za účelem dosažení souladu se směrnicí (EU) 2016/680 13 (směrnice o ochraně údajů v oblasti prosazování práva). V průběhu celého legislativního procesu bude nutná úzká koordinace, aby byla zajištěna konzistentnost změn.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

V analytickém podpůrném dokumentu byly hlavními zjištěnými problémy skutečnosti, že Eurojust nedostává od příslušných vnitrostátních orgánů komplexní informace o případech, že systém řízení případů Eurojustu nepodporuje automatizované zjišťování vazeb a že spolupráce se styčnými státními zástupci třetích zemí není efektivní. Jako řešení se navrhuje vyjasnit a posílit povinnost sdílet s Eurojustem informace o případech terorismu, modernizovat systém řízení případů Eurojustu a zlepšit právní základ pro spolupráci se styčnými státními zástupci třetích zemí.

Očekává se, že zlepšení efektivity výměny údajů mezi vnitrostátními orgány a Eurojustem, včetně využití zabezpečených komunikačních kanálů, výrazně zlepší schopnosti Eurojustu zjišťovat vazby mezi probíhajícími a ukončenými řízeními. Stejný cíl má i modernizace prostředí Eurojustu pro zpracování údajů. Očekává se, že zjištění těchto vazeb pomůže justičním orgánům v různých fázích vnitrostátního řízení úspěšně identifikovat a stíhat osoby podezřelé z teroristických trestných činů nebo osoby zapojené do jiných závažných trestných činů a s takovými podezřelými spojené. Umožnění Eurojustu plně podporovat členské státy by mělo výrazně posílit reakci v rámci justice v boji proti terorismu a jiným formám závažné trestné činnosti.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Aby bylo zajištěno, že Eurojust může plnit svou úlohu spočívající ve spolupráci se třetími zeměmi, čl. 1 odst. 1 návrhu upřesňuje v čl. 3 odst. 5 nařízení o Eurojustu, že Eurojust může rovněž poskytovat podporu v případech mezi jedním členským státem a třetí zemí nebo jedním členským státem a mezinárodní organizací. Druhá možnost by měla zvláštní význam pro případnou spolupráci s Interpolem nebo Mezinárodním trestním soudem, např. pokud jde o důkazy z bojiště.

Ustanovení čl. 1 odst. 2 návrhu zavádí do nařízení o Eurojustu povinnost členských států určit jednoho nebo více národních zpravodajů pro terorismus a poskytnout jim dostatečné pravomoci, které dříve vycházely z čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, a to prostřednictvím doplnění nového odstavce 2a do článku 20 nařízení o Eurojustu. Ustanovení čl. 1 odst. 3 je následnou změnou v návaznosti na začlenění povinnosti poskytovat informace v případech terorismu do nařízení o Eurojustu a na stanovení obecnější povinnosti poskytovat údaje Eurojustu strukturovaným způsobem v novém článku 22a.

Ustanovení čl. 1 odst. 4 návrhu zavádí do nařízení o Eurojustu nový článek 21a. Článek 21a objasňuje a posiluje povinnost poskytovat informace o řízeních týkajících se terorismu, která byla dříve založena na čl. 2 odst. 3 ve spojení s čl. 2 odst. 5 rozhodnutí Rady 2005/671/SVV. Článek 21a stanoví případy, kdy jsou členské státy povinny přesněji poskytovat informace o trestním vyšetřování a soudním řízení, která se týkají teroristických trestných činů. Kromě toho jasněji určuje fázi trestního vyšetřování a vnitrostátního řízení a druh informací.

Ustanovení čl. 1 odst. 5 návrhu v novém článku 22a stanoví, že při výměně citlivých údajů se mezi všemi členskými státy a Eurojustem zřizují a používají zabezpečené komunikační kanály. Článek 22a rovněž ukládá členským státům povinnost zajistit poloautomatizovanou aktualizaci strukturovaných údajů z vnitrostátních databází. Pojmem „poloautomatizovaný“ se rozumí způsob přenosu, který je částečně automatizovaný a částečně řízený člověkem. Články 22b a 22c stanoví rámec pro Komisi pro přijímání prováděcích aktů.

Cílem změn článku 23 nařízení o Eurojustu, které jsou obsaženy v čl. 1 odst. 6 návrhu, je poněkud zvýšit pružnost pravidel pro zpracování údajů v nařízení o Eurojustu. Zatímco hlavní zásady zůstávají zachovány, bude nyní možné uchovávat informace poskytnuté podle článku 21 o závažných trestných činech a podle článku 21a o protiteroristických řízeních v jiné struktuře a po delší dobu než v současných dočasných pracovních souborech. Návrh vypouští technické podrobnosti týkající se systému řízení případů, aby bylo možné systém modernizovat. Přesto bude zásada dočasného uchovávání zachována i pro tyto údaje, i když doby uchovávání jsou u informací podle článku 21a o něco delší. Revidovaný článek 23 jasněji stanoví účely systému řízení případů.

Ustanovení čl. 1 odst. 6 rovněž mění článek 24 nařízení o Eurojustu a zachovává stávající zásadu správy informací v systému řízení případů. Ustanovení čl. 24 odst. 1 zdůrazňuje kontrolu nad údaji v systému řízení případů ze strany národních členů a jejich odpovědnost za tyto údaje. V souladu s čl. 24 odst. 2 národní členové nadále rozhodují o přístupových právech k informacím, které spravují. Ustanovení čl. 24 odst. 3 zavádí právní základ pro automatizovanější následné sledování křížových vazeb v případě, že vnitrostátní orgány povolí sdílení údajů s určitými stranami před zjištěním vazby.

Ustanovení čl. 1 odst. 6 pak přináší následné změny článku 25 nařízení o Eurojustu, které vyplývají z vypuštění technických podrobností z článku 23 nařízení o Eurojustu.

Ustanovení čl. 1 odst. 7 mění článek 27 nařízení o Eurojustu tak, aby bylo možné pokračovat v nakládání s údaji v případech terorismu, které byly podle vnitrostátního práva uzavřeny. Aby bylo možné účinně odhalovat souvislosti mezi vyšetřováním a trestním stíháním, mohou být po určitou dobu nadále zpracovávány také údaje o předchozích vyšetřováních, včetně těch, která skončila osvobozujícím rozhodnutím nebo byla ukončena jiným způsobem.

Ustanovení čl. 1 odst. 8 zavádí nové, delší lhůty pro uchovávání údajů poskytovaných podle článku 21a nařízení o Eurojustu, aby se zajistilo, že údaje budou uchovávány dostatečně dlouho, aby bylo možné účinněji odhalovat křížové vazby v případech terorismu. Údaje v případech, které nevedly k odsouzení, mají kratší doby uchovávání, aby byla dodržena zásada proporcionality.

Pro vyjasnění spolupráce se styčnými zástupci třetích zemí v Eurojustu stanoví čl. 1 odst. 9 návrhu nový článek 54a nařízení o Eurojustu, který styčným státním zástupcům ze třetích zemí poskytuje přístup do systému řízení případů. Toto ustanovení však nestanoví právní základ pro sdílení údajů. Předání údajů styčnému státnímu zástupci je předáním údajů třetí zemi, a proto musí být vždy provedeno v souladu s článkem 56 nařízení o Eurojustu.

Ustanovení čl. 1 odst. 10 mění článek 80 nařízení o Eurojustu. Obsahuje přechodná ustanovení, která zohledňují skutečnost, že bude trvat určitou dobu, než bude vytvořena potřebná technická infrastruktura.

Ustanovení čl. 1 odst. 11 zavádí novou přílohu III, která stanoví informace, jež mají být zasílány Eurojustu podle článku 21a nařízení o Eurojustu. Seznam zahrnuje biometrické údaje, otisky prstů a fotografie, aby byla zajištěna spolehlivá identifikace podezřelých osob s přihlédnutím k nespolehlivosti alfanumerických informací, zejména pokud jde o státní příslušníky třetích zemí. V řízeních týkající se terorismu je fotografie často jediným spojovacím prvkem s podezřelými osobami ve fázi vyšetřování, a proto by mělo být zahrnuto i rozpoznávání obličeje. Tyto informace by měly být poskytovány pouze v případě, že k nim mají přístup vnitrostátní justiční orgány.

V zájmu vyjasnění vztahu mezi rozhodnutím Rady 2005/671/SVV a nařízením o Eurojustu jsou odkazy na Eurojust v rozhodnutí Rady vypuštěny. V čl. 2 odst. 1, čl. 2 odst. 2 písm. a) a c) navrhovaného nařízení se z rozhodnutí vypouští čl. 1 písm. c) a čl. 2 odst. 2 a 5. V čl. 2 odst. 2 písm. b) návrh vypouští odkaz na Eurojust z čl. 2 odst. 3 rozhodnutí. 

2021/0393 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 a rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde o elektronickou výměnu informací v případech terorismu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 85 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem 31 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 32 byl zřízen Eurojust a byly stanoveny jeho úkoly, pravomoci a funkce.

(2)Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV 33 stanoví, že pro boj proti terorismu je nezbytné mít k dispozici co nejúplnější a nejaktuálnější informace. Ukládá příslušným vnitrostátním orgánům členských států povinnost poskytovat Eurojustu informace o trestních stíháních a odsouzeních za teroristické trestné činy, které mají nebo mohou mít dopad na dva nebo více členských států.

(3)Nesrovnalosti ve výkladu rozhodnutí 2005/671/SVV způsobují, že informace nejsou sdíleny ve správný čas, nejsou sdíleny vhodné informace, nebo informace nejsou sdíleny vůbec. Je třeba, aby Eurojust dostával dostatečné informace k tomu, aby mohl zjišťovat vazby mezi přeshraničními vyšetřováními.

(4)Podle nařízení (EU) 2018/1727 je pomoc příslušným orgánům členských států spočívající v zajišťování co nejlepší koordinace vyšetřování a stíhání, včetně zjišťování vazeb, důležitým úkolem Eurojustu. Umožňuje Eurojustu zaujmout aktivnější přístup a poskytovat členským státům lepší služby, například navrhovat zahájení vyšetřování, zjišťovat potřeby koordinace, potenciální případy ne bis in idem a mezery v trestním stíhání.

(5)V září 2019 zřídil Eurojust na základě rozhodnutí 2005/671/SVV Evropský justiční rejstřík pro boj proti terorismu, jehož konkrétním cílem je zjišťovat potenciální vazby mezi soudními řízeními proti osobám podezřelým z teroristických trestných činů a z nich vyplývající možné potřeby koordinace.

(6)Vzhledem k tomu, že rejstřík byl zřízen až po přijetí nařízení (EU) 2018/1727, není Evropský justiční rejstřík pro boj proti terorismu dobře technicky začleněn do Eurojustu ani dobře právně začleněn do nařízení (EU) 2018/1727. Proto je nutné tuto skutečnost napravit.

(7)Efektivní výměna informací pro účely vyšetřování nebo stíhání teroristických trestných činů mezi příslušnými orgány a agenturami Unie má zásadní význam pro účinný boj proti terorismu. Je podstatné mít k dispozici co nejúplnější a nejaktuálnější informace. Trvající hrozba terorismu a složitost tohoto jevu si vyžadují stále větší výměnu informací.

(8)Vzhledem k tomu, že teroristické organizace se stále častěji podílejí na dalších formách závažné trestné činnosti, jako je obchodování s lidmi, obchodování s drogami nebo praní peněz, je nutné křížově kontrolovat i soudní řízení proti těmto závažným trestným činům.

(9)Aby Eurojust mohl zjišťovat křížové vazby mezi přeshraničními soudními řízeními proti osobám podezřelým z teroristických trestných činů, jakož i křížové vazby mezi soudními řízeními proti osobám podezřelým z teroristických trestných činů a informacemi zpracovávanými v Eurojustu, které se týkají jiných případů závažných trestných činů, je nezbytné, aby Eurojust dostával dostatečné informace, které mu umožní tyto údaje křížově kontrolovat.

(10)Aby tyto údaje byly poskytovány, musí příslušné orgány přesně vědět, jaký druh informací mají Eurojustu předávat, v jaké fázi vnitrostátního řízení a v jakých případech. Očekává se, že se tím výrazně zvýší počet informací, které Eurojust obdrží.

(11)Jako referenční bod pro vymezení teroristických trestných činů, které jsou uplatňovány ve vnitrostátním právu, slouží vnitrostátním orgánům směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 34 .

(12)Pro zjištění vzájemných vazeb mezi vyšetřováními týkajícími se terorismu a soudními řízeními proti osobám podezřelým z teroristických trestných činů jsou klíčové spolehlivé identifikační údaje. Vzhledem k nejasnostem ohledně alfanumerických údajů, zejména u státních příslušníků třetích zemí, by mělo být možné vyměňovat si biometrické údaje. Vzhledem k citlivé povaze biometrických údajů a dopadu zpracování biometrických údajů na respektování soukromého a rodinného života a ochranu osobních údajů, jak jsou zakotveny v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie, by příslušné orgány a Eurojust měly v každém případě uplatňovat přísný test nezbytnosti.

(13)Vzhledem k tomu, že informace o existujících křížových vazbách na jiná soudní řízení jsou nejužitečnější v rané fázi vyšetřování, je nezbytné, aby příslušné orgány poskytly Eurojustu informace, jakmile se do věci zapojí justiční orgány. Pokud jsou si již příslušné vnitrostátní orgány existence křížových vazeb vědomy, měly by o tom Eurojust informovat.

(14)Aby byla zajištěna přesnost údajů v Evropském justičním rejstříku pro boj proti terorismu, včasné zjištění křížových vazeb a dodržování lhůt, měly by příslušné vnitrostátní orgány poskytované informace pravidelně aktualizovat. Tyto aktualizace by měly zahrnovat nové informace týkající se vyšetřované osoby, rozhodnutí justičních orgánů, jako je předběžná vazba nebo zahájení soudního řízení, a žádostí o justiční spolupráci nebo zjištěných vazeb na jiné jurisdikce.

(15)Vzhledem k citlivé povaze soudních řízení proti osobám podezřelým z teroristických trestných činů není vždy možné, aby příslušné vnitrostátní orgány sdílely informace o teroristických trestných činech v nejranější fázi. Takové odchylky od povinnosti poskytovat informace by měly zůstat výjimkou.

(16)Pro účely výměny a zpracování citlivých údajů mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Eurojustem z důvodu ochrany těchto údajů před neoprávněným zpřístupněním a kybernetickými útoky, a aniž je dotčen budoucí technologický vývoj, by měly být využívány zabezpečené komunikační kanály, jako jsou zabezpečená komunikační spojení uvedená v článku 9 rozhodnutí Rady 2008/976/SVV 35 nebo decentralizovaný informační systém ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [.../...] 36 [nařízení o digitalizaci justiční spolupráce]. Za účelem bezpečné výměny údajů a ochrany integrity komunikace a výměny údajů by měl být systém řízení případů napojen na tyto zabezpečené komunikační systémy a splňovat vysoké standardy kybernetické bezpečnosti.

(17)Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení, pokud jde o zřízení a používání decentralizovaného informačního systému pro případy, na které se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [.../...] 37 [nařízení o digitalizaci justiční spolupráce], by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 38 .

(18)Předávání nestrukturovaných údajů vyžaduje manuální zásahy, vytváří další administrativní zátěž a snižuje kvalitu výsledků křížové kontroly. Příslušné vnitrostátní orgány by proto měly předávat údaje strukturovaným způsobem a zároveň dodržovat minimální požadavky na interoperabilitu definované v evropském rámci interoperability 39 . Kromě toho by měl být přenos údajů co nejvíce automatizován, aby se snížila administrativní zátěž vnitrostátních orgánů a zajistilo se pravidelné a rychlé poskytování potřebných údajů.

(19)Pro bezpečné zpracování citlivých osobních údajů je pro Eurojust nezbytný modernizovaný systém řízení případů. Nový systém musí integrovat a umožnit funkce Evropského justičního rejstříku pro boj proti terorismu a zlepšit kapacity Eurojustu v oblasti odhalování vazeb.

(20)Je důležité zachovat kontrolu nad údaji ze strany národních členů a jejich odpovědnost za tyto údaje, které dostávají od příslušných vnitrostátních orgánů. Žádné operativní osobní údaje by neměly být standardně sdíleny s jiným členským státem. Operativní osobní údaje by měly být sdíleny pouze tehdy, pokud příslušné vnitrostátní orgány výměnu údajů povolí. Za účelem digitalizace a urychlení následného sledování případných vazeb při zajištění plné kontroly nad údaji by měly být zavedeny manipulační kódy.

(21)Teroristické činnosti se často týkají dvou nebo více členských států. Terorismus měl silný nadnárodní prvek již v minulosti. S využitím a dostupností elektronické komunikace se však nadnárodní spolupráce mezi pachateli teroristických činů výrazně zvýšila. Teroristické trestné činy by proto měly být samy o sobě považovány za nadnárodní, pokud konkrétní okolnosti případu jasně nenaznačují jejich čistě vnitrostátní povahu.

(22)Vyšetřování a stíhání v případech terorismu často brání nedostatečná výměna informací mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním. Aby bylo možné křížově kontrolovat nová vyšetřování terorismu také s předchozími vyšetřováními a zjišťovat případné vazby, je nutné uchovávat údaje o všech předchozích vyšetřováních, nejen o odsouzeních, a prodloužit lhůty pro ukládání údajů v Evropském justičním rejstříku pro boj proti terorismu. Je však nutné zajistit, aby tyto údaje byly zpracovávány pouze pro účely trestního stíhání. Tyto informace nesmí být použity k ničemu jinému než ke zjištění vazeb s probíhajícími vyšetřováními a stíháními a k podpoře těchto vyšetřování a stíhání.

(23)Eurojust uzavřel dvanáct dohod o spolupráci se třetími zeměmi, které umožňují předávání operativních osobních údajů a vyslání styčného státního zástupce ze třetí země do Eurojustu. Vyslání styčného státního zástupce navíc umožňuje i dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím 40 . V březnu 2021 udělila Rada Komisi mandát 41 ke sjednání dalších dohod o spolupráci mezi Eurojustem a dalšími třinácti třetími státy.

(24)Nařízení (EU) 2018/1727 sice poskytuje právní základ pro spolupráci a výměnu údajů se třetími zeměmi, neobsahuje však žádná pravidla týkající se formálních a technických aspektů spolupráce se styčnými státními zástupci ze třetích zemí vyslanými do Eurojustu, zejména jejich přístupu do systému řízení případů. V zájmu právní jistoty by nařízení (EU) 2018/1727 mělo stanovit výslovný právní základ pro spolupráci mezi Eurojustem a styčnými státními zástupci ze třetích zemí a jejich přístup do systému řízení případů Eurojustu. Eurojust by měl prostřednictvím technického nastavení a vnitřních pravidel zajistit odpovídající záruky a bezpečnostní opatření na ochranu údajů a základních práv.

(25)V zájmu jasnosti by měl být vyjasněn vztah mezi výměnou informací o případech terorismu mezi příslušnými vnitrostátními orgány s Eurojustem podle rozhodnutí 2005/671/SVV a podle nařízení (EU) 2018/1727. Příslušná ustanovení by proto měla být z rozhodnutí 2005/671/SVV vypuštěna a doplněna do nařízení (EU) 2018/1727.

(26)Zatímco některé příslušné vnitrostátní orgány členských států jsou již připojeny k zabezpečenému telekomunikačnímu spojení, jak je uvedeno v článku 9 rozhodnutí Rady 2008/976/SVV 42 , mnoho příslušných orgánů dosud k zabezpečenému telekomunikačnímu spojení nebo zabezpečeným komunikačním kanálům připojeno není. Aby se zajistilo, že členské státy budou mít na zajištění takového spojení pro příslušné orgány dostatek času, mělo by být poskytnuto přechodné období pro provedení.

(27)[V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.] NEBO [V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko [dopisem ze dne ...] své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.]

(28)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro něj není závazné ani použitelné.

(29)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s článkem 42 nařízení (EU) 2018/1725 a dne XX/XX 20XX poskytl své stanovisko,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2018/1727

Nařízení (EU) 2018/1727 se mění takto:

1)V článku 3 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Eurojust může rovněž pomáhat při vyšetřováních a stíháních, která se týkají pouze členského státu a třetí země nebo členského státu a mezinárodní organizace, pokud byla s touto třetí zemí nebo mezinárodní organizací uzavřena dohoda o spolupráci nebo ujednání o spolupráci podle článku 52 nebo pokud je v konkrétním případě na poskytnutí takové pomoci podstatný zájem.“

2)V článku 20 se vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Každý členský stát určí příslušný vnitrostátní orgán jako národního zpravodaje Eurojustu pro otázky terorismu. Tímto národním zpravodajem pro otázky terorismu je justiční nebo jiný příslušný orgán. Pokud to vyžaduje vnitrostátní právní systém, může být určen více než jeden orgán. Národní zpravodaj pro otázky terorismu má přístup ke všem podstatným informacím v souladu s čl. 21a odst. 1. Je příslušný ke shromažďování těchto informací a k jejich zasílání Eurojustu.“

3)Článek 21 se mění takto:

a)odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9. Tímto článkem nejsou dotčeny jiné povinnosti týkající se předávání informací Eurojustu.“;

b)odstavec 10 se zrušuje.

4)Vkládá se nový článek 21a, který zní:

„Článek 21a

Výměna informací o případech terorismu

1.Příslušné vnitrostátní orgány informují své národní členy o všech probíhajících nebo ukončených trestních vyšetřováních pod dozorem justičních orgánů, trestních stíháních, soudních řízeních a soudních rozhodnutích týkajících se teroristických trestných činů, jakmile se do věci zapojí justiční orgány.

2.Pro účely tohoto článku se teroristickými trestnými činy rozumí trestné činy uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541*. Povinnost uvedená v odstavci 1 se vztahuje na všechny teroristické trestné činy bez ohledu na to, zda je známa vazba na jiný členský stát nebo třetí zemi, pokud se věc vzhledem ke svým specifickým okolnostem zjevně netýká pouze jednoho členského státu. 

3.Informace předávané podle odstavce 1 zahrnují operativní osobní údaje a jiné údaje uvedené v příloze III.

4.Příslušné vnitrostátní orgány neprodleně informují svého národního člena o všech podstatných změnách ve vnitrostátních řízeních.

Aniž je dotčen první pododstavec, vnitrostátní orgány přezkoumají a poskytnou aktualizované informace předané podle odstavce 1 nejméně každé tři měsíce.

5.Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy by výměna informací ohrozila probíhající vyšetřování nebo bezpečnost jednotlivce, nebo v případě, kdy by taková výměna byla v rozporu se základními bezpečnostními zájmy dotčeného členského státu.

____________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).“

5)Vkládají se články 22a, 22b a 22c:

„Článek 22a

Zabezpečená elektronická komunikace a výměna údajů mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Eurojustem

1.Komunikace mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Eurojustem podle tohoto nařízení probíhá prostřednictvím decentralizovaného informačního systému vymezeného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [.../...]* [nařízení o digitalizaci justiční spolupráce].

2.Není-li výměna informací podle odstavce 1 možná z důvodu nedostupnosti decentralizovaného informačního systému nebo z důvodu výjimečných okolností, provede se nejrychlejším a nejvhodnějším náhradním způsobem. Členské státy a Eurojust zajistí, aby náhradní komunikační prostředky byly spolehlivé a poskytovaly rovnocennou úroveň zabezpečení.

3.Příslušné vnitrostátní orgány předávají Eurojustu informace podle článků 21 a 21a poloautomatizovaným způsobem z vnitrostátních rejstříků a strukturovaným způsobem, který určí Eurojust.

__________

* [Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/…] o digitalizaci justiční spolupráce](Úř. věst. L…).

Článek 22b

Prováděcí akty přijaté Komisí

1.Komise přijme prováděcí akty nezbytné pro zavedení a používání decentralizovaného informačního systému pro komunikaci podle tohoto nařízení, které stanoví:

a)technické specifikace vymezující způsoby komunikace elektronickými prostředky pro účely decentralizovaného informačního systému;

b)technické specifikace komunikačních protokolů;

c)cíle v oblasti bezpečnosti informací a příslušná technická opatření zajišťující minimální standardy bezpečnosti informací a vysokou úroveň standardů kybernetické bezpečnosti pro zpracování a předávání informací v rámci decentralizovaného informačního systému;

d)minimální cíle dostupnosti a případné související technické požadavky na služby poskytované decentralizovaným informačním systémem;

e)zřízení řídícího výboru složeného ze zástupců členských států s cílem zajistit provoz a údržbu decentralizovaného informačního systému za účelem splnění cílů tohoto nařízení.

2.Prováděcí akty podle odstavce 1 tohoto článku se přijmou do [dva roky ode dne vstupu v platnost] přezkumným postupem podle čl. 22c odst. 2.

Článek 22c

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011*.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

__________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“

6)Články 23, 24 a 25 se nahrazují tímto:

„Článek 23

Systém řízení případů

1.Eurojust zřídí systém řízení případů pro zpracování operativních osobních údajů uvedených v příloze II, údajů uvedených v příloze III a jiných údajů.

2.Účely systému řízení případů jsou tyto:

a)podpora vedení a koordinace vyšetřování a stíhání, při kterých je Eurojust nápomocen;

b)zajištění přístupu k informacím o probíhajících vyšetřováních a stíháních a jejich výměna;

c)umožnění křížové kontroly informací a vytvoření křížových vazeb;

d)umožnění získávání údajů pro operativní a statistické účely;

e)usnadnění dohledu s cílem zajistit, že zpracovávání operativních osobních údajů je zákonné a v souladu s tímto nařízením a platnými pravidly pro ochranu údajů.

3.Systém řízení případů může být připojen k zabezpečenému telekomunikačnímu spojení uvedenému v článku 9 rozhodnutí Rady 2008/976/SVV* a k dalším zabezpečeným komunikačním kanálům v souladu s platným právem Unie.

4.Při plnění svých povinností mohou národní členové zpracovávat osobní údaje o jednotlivých případech, na kterých pracují, v souladu s tímto nařízením nebo jinými použitelnými nástroji.

Umožní pověřenci pro ochranu osobních údajů přístup ke zpracovávaným osobním údajům v systému řízení případů.

5.Pro účely zpracování operativních osobních údajů nesmí Eurojust zřídit jiný automatizovaný soubor údajů než systém řízení případů.

Národní členové však mohou osobní údaje dočasně uchovávat a analyzovat, aby mohli určit, zda jsou relevantní pro úkoly Eurojustu a mohou být zahrnuty do systému řízení operativních údajů. Tyto údaje mohou být uchovávány po dobu nejvýše tří měsíců.

Článek 24

Správa informací v systému řízení případů

1.Národní člen uchovává informace, které mu byly předány v souladu s tímto nařízením nebo jinými použitelnými nástroji, v systému řízení případů.

Národní člen odpovídá za správu údajů zpracovávaných národním členem.

2.Národní člen rozhodne v jednotlivých případech, zda přístup k těmto informacím omezí, nebo zda informace či jejich část zpřístupní ostatním národním členům, styčným státním zástupům vyslaným do Eurojustu, oprávněným zaměstnancům Eurojustu nebo jakékoliv jiné osobě pracující pro Eurojust, která získala potřebné oprávnění od správního ředitele.

3.Národní člen uvede obecně nebo konkrétně veškerá omezení dalšího nakládání s informacemi, přístupu k nim a jejich předávání, pokud byla zjištěna křížová vazba uvedená v čl. 23 odst. 2 písm. c).

Článek 25

Přístup k systému řízení případů na vnitrostátní úrovni

1.Jestliže jsou osoby uvedené v čl. 20 odst. 3 připojené k systému řízení případů, mají přístup pouze k:

a)údajům, které jsou pod kontrolou národního člena jejich členského státu, pokud národní člen, který rozhodl o vložení údajů do systému řízení případů, tento přístup výslovně neodepřel;

b)údajům, které jsou pod kontrolou národního člena jiných členských států, k nimž národní člen jejich členského státu získal přístup, pokud národní člen, který má údaje pod svou kontrolou, tento přístup výslovně neodepřel.

2.Národní člen v mezích stanovených v odstavci 1 tohoto článku rozhodne o rozsahu přístupu, který je v jeho členském státě povolen osobám uvedeným v čl. 20 odst. 3 připojeným k systému řízení případů.

3.Každý členský stát rozhodne, po konzultaci se svým národním členem, o rozsahu přístupu, který je v tomto členském státě povolen osobám uvedeným v čl. 20 odst. 3 připojeným k systému řízení případů.

Členské státy oznámí své rozhodnutí o provedení prvního pododstavce Eurojustu a Komisi. Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.

___________

* Rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 130).“

7)Článek 27 se mění takto:

a)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Eurojust může zpracovávat zvláštní kategorie operativních osobních údajů v souladu s článkem 76 nařízení (EU) 2018/1725. Týkají-li se tyto jiné údaje svědků či obětí ve smyslu odstavce 2 tohoto článku, přijímají rozhodnutí o jejich zpracování dotčení národní členové.“;

b)doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Pokud jsou operativní osobní údaje předávány v souladu s článkem 21a, může Eurojust zpracovávat operativní osobní údaje uvedené v příloze III týkající se těchto osob:

a)osob, u nichž podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu existují závažné důvody se domnívat, že spáchaly nebo se chystají spáchat trestný čin, který spadá do působnosti Eurojustu;

b)osob, které byly za takový trestný čin odsouzeny.

Eurojust může pokračovat ve zpracování operativních osobních údajů uvedených v prvním pododstavci písm. a) i po skončení řízení podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu, a to i v případě osvobozujícího rozhodnutí. Pokud řízení nevedlo k odsouzení, může zpracování osobních údajů probíhat pouze za účelem zjištění vazeb na jiná probíhající nebo ukončená vyšetřování a stíhání, jak je uvedeno v čl. 23 odst. 2 písm. c).“

8)Článek 29 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Eurojust neuchovává operativní osobní údaje předané v souladu s článkem 21a po tom z následujících dní, který nastane jako první:

a)den, od kterého není v důsledku uplynutí promlčecí lhůty možné stíhání ve všech členských státech dotčených vyšetřováním a stíháním;

b)pět let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí justičního orgánu v posledním členském státě dotčeném vyšetřováním nebo stíháním, tři roky v případě osvobozujícího rozhodnutí;

b)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Dodržování lhůt pro uchovávání údajů uvedených v odstavcích 1 a 1a tohoto článku Eurojust průběžně přezkoumává pomocí vhodného automatizovaného postupu, zejména od okamžiku, kdy je ukončena podpora ze strany Eurojustu.

Vyhodnocení potřebnosti uchovávat údaje se rovněž provádí každé tři roky od jejich vložení.

Uchovávají-li se operativní osobní údaje uvedené v čl. 27 odst. 4 déle než pět let, musí o tom být informován evropský inspektor ochrany údajů.

3. Než uplyne některá ze lhůt pro uchovávání údajů uvedených v odstavcích 1 a 1a, přezkoumá Eurojust, zda je další uchování operativních osobních údajů potřebné pro plnění jeho úkolů.

Může rozhodnout o výjimečném uchování těchto údajů až do následujícího přezkumu. Důvody k dalšímu uchování musí být opodstatněné a musí být zaznamenány. Není-li v době přezkumu přijato žádné rozhodnutí o dalším uchování operativních osobních údajů, tyto údaje se automaticky vymažou.“

9)V oddíle III se vkládá nový článek 54a, který zní:

„Článek 54a

Styční státní zástupci ze třetích zemí

1.Styčný státní zástupce ze třetí země může být do Eurojustu vyslán na základě dohody o spolupráci uzavřené před 12. prosincem 2019 mezi Eurojustem a touto třetí zemí nebo mezinárodní dohody mezi Unií a třetí zemí podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, která vyslání styčného státního zástupce umožňuje.

2.Práva a povinnosti styčného státního zástupce jsou stanoveny v dohodě o spolupráci či mezinárodní dohodě uvedené v odstavci 1 nebo v pracovním ujednání uzavřeném podle čl. 47 odst. 3.

3.Styčným státním zástupcům vyslaným do Eurojustu je umožněn přístup do systému řízení případů za účelem bezpečné výměny údajů.

Předávání operativních osobních údajů styčným státním zástupcům ze třetích zemí prostřednictvím systému řízení případů se může uskutečnit pouze za pravidel a podmínek stanovených v tomto nařízení, v dohodě s příslušnou zemí nebo v jiných použitelných právních nástrojích.

Ustanovení čl. 24 odst. 1 druhé věty a čl. 24 odst. 2 se obdobně použijí na styčné státní zástupce.

Kolegium stanoví podrobné podmínky přístupu.“

10)Do článku 80 se doplňují odstavce 8, 9 a 10, které znějí:

„8. Eurojust může do [prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí tohoto nařízení] nadále používat systém řízení případů složený z dočasných pracovních souborů a rejstříku, pokud nový systém řízení případů ještě není zaveden.

9. Příslušné orgány a Eurojust mohou do [prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v článku 22b tohoto nařízení] nadále využívat jiné komunikační kanály, než je uvedeno v čl. 22a odst. 1, pokud tyto komunikační kanály nejsou dosud pro přímou výměnu informací mezi nimi k dispozici.

10. Příslušné orgány mohou do [prvního dne měsíce následujícího po uplynutí dvou let od přijetí prováděcího aktu uvedeného v článku 22b tohoto nařízení] nadále poskytovat informace jiným způsobem než poloautomatizovaně podle čl. 22a odst. 3, pokud ještě nejsou splněny technické požadavky.“

11)Doplňuje se nová příloha III, která zní:

„Příloha III:

a)informace k určení totožnosti podezřelé, obviněné, odsouzené nebo osvobozené osoby:

–příjmení,

–křestní jména (rodné jméno, přezdívka),

–datum narození,

–místo narození (obec a země),

–státní příslušnost nebo příslušnosti,

–doklad totožnosti,

–pohlaví;

b)informace o teroristickém trestném činu:

–právní kvalifikace trestného činu podle vnitrostátního práva,

–příslušná forma závažné trestné činnosti ze seznamu uvedeného v příloze I,

–příslušnost k teroristické skupině,

–druh terorismu, například džihádistický, separatistický, levicový, pravicový,

–stručné shrnutí případu;

c)informace o vnitrostátním řízení:

–stav vnitrostátního řízení,

–odpovědné státní zastupitelství,

–spisová značka,

–datum zahájení formálního řízení vedeného justičním orgánem,

–vazby na jiné související případy;

d)informace k určení totožnosti podezřelého pro příslušné vnitrostátní orgány, pokud jsou k dispozici:

–údaje o otiscích prstů, které byly sejmuty v souladu s vnitrostátním právem v rámci trestního řízení,

–fotografie.“

Článek 2

Změny rozhodnutí 2005/671/SVV

Rozhodnutí 2005/671/SVV se mění takto:

1)V článku 1 se zrušuje písmeno c).

2)Článek 2 se mění takto:

a)odstavec 2 se zrušuje;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby přinejmenším informace uvedené v odstavci 4 týkající se trestního vyšetřování teroristických trestných činů, které mají nebo mohou mít dopad na dva nebo více členských států, shromážděné příslušným orgánem, byly předány Europolu v souladu s vnitrostátním právem a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794*.

_____________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).“;

c)odstavec 5 se zrušuje.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Obsah

1.FRAMEWORK OF THE PROPOSAL/INITIATIVE

1.1.Title of the proposal/initiative

1.2.Policy area(s) concerned

1.3.The proposal/initiative relates to:

1.4.Objective(s)

1.4.1.General objective(s)

1.4.2.Specific objective(s)

1.4.3.Expected result(s) and impact

1.4.4.Indicators of performance

1.5.Grounds for the proposal/initiative

1.5.1.Requirement(s) to be met in the short or long term including a detailed timeline for roll-out of the implementation of the initiative

1.5.2.Added value of Union involvement (it may result from different factors, e.g. coordination gains, legal certainty, greater effectiveness or complementarities). For the purposes of this point 'added value of Union involvement' is the value resulting from Union intervention which is additional to the value that would have been otherwise created by Member States alone.

1.5.3.Lessons learned from similar experiences in the past

1.5.4.Compatibility with the Multiannual Financial Framework and possible synergies with other appropriate instruments

1.5.5.Assessment of the different available financing options, including scope for redeployment

1.6.Duration and financial impact of the proposal/initiative

1.7.Management mode(s) planned

2.MANAGEMENT MEASURES

2.1.Monitoring and reporting rules

2.2.Management and control system(s)

2.2.1.Justification of the management mode(s), the funding implementation mechanism(s), the payment modalities and the control strategy proposed

2.2.2.Information concerning the risks identified and the internal control system(s) set up to mitigate them

2.2.3.Estimation and justification of the cost-effectiveness of the controls (ratio of "control costs ÷ value of the related funds managed"), and assessment of the expected levels of risk of error (at payment & at closure)

2.3.Measures to prevent fraud and irregularities

3.ESTIMATED FINANCIAL IMPACT OF THE PROPOSAL/INITIATIVE

3.1.Heading(s) of the multiannual financial framework and expenditure budget line(s) affected

3.2.Estimated financial impact of the proposal on appropriations

3.2.1.Summary of estimated impact on operational appropriations

3.2.2.Estimated output funded with operational appropriations

3.2.3.Summary of estimated impact on administrative appropriations

3.2.4.Compatibility with the current multiannual financial framework

3.2.5.Third-party contributions

3.3.Estimated impact on revenue

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 43  

☑ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR.

☑Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 48   

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☑Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

   v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

   v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále 58 :

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Požadavky na zaměstnance 59 (FTE):

Nábor je plánován na polovinu roku. Pro každý nový rok bylo odhadnuto 50 % nákladů na nově přijaté zaměstnance. Nebyly učiněny žádné předpoklady pro případné zvýšení indexace platů nebo korekčního koeficientu platného pro Nizozemsko.

Podrobnosti o zvýšení počtu zaměstnanců:

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

– může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Upřesněte, jaká úprava se požaduje, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky. V případě zásadní úpravy přiložte excelovou tabulku.

–☑vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky, odpovídající částky a navrhované nástroje, které mají být použity.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–☑Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

– ◻ uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV ze dne 20. září 2005 o výměně informací a spolupráci v oblasti teroristických trestných činů (Úř. věst. L 253, 29.9.2005, s. 22).

(2)    Europol je agentura EU v oblasti prosazování práva. Europol podporuje donucovací orgány po celé EU v boji proti trestné činnosti ve všech svých oblastech působnosti.

(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

(4)    Přeshraniční digitální trestní soudnictví, závěrečná zpráva, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e38795b5-f633-11ea-991b-01aa75ed71a1/language-en .

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).

(6)    Viz čl. 23 odst. 1 nařízení o Eurojustu.

(7)    Viz čl. 23 odst. 6 nařízení o Eurojustu.

(8)    Dohody o spolupráci existují mezi Eurojustem a Albánií, Černou Horou, Severní Makedonií, Srbskem, Gruzií, Islandem, Lichtenštejnskem, Moldavskem, Norskem, Švýcarskem, Ukrajinou a USA. Eurojust uzavřel další dohodu o spolupráci s Dánskem, které v souladu s protokolem 22 Lisabonské smlouvy není členem Eurojustu. Část třetí hlava IV Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé obsahuje rovněž ustanovení o budoucí spolupráci mezi vnitrostátními orgány Spojeného království a Eurojustem.

(9)    Sdělení Komise „Digitalizace soudnictví v Evropské unii – soubor příležitostí“, COM(2020) 710 final, 2.12.2020.

(10)    Systém e-CODEX je softwarový balíček, který umožňuje propojení vnitrostátních systémů a umožňuje uživatelům, jako jsou justiční orgány, právníci a veřejnost, rychle a bezpečně odesílat a přijímat písemnosti, právní formuláře, důkazy a další informace. e-CODEX je již využíván digitálním systémem výměny elektronických důkazů (eEDES) a některými pilotními projekty. Za účelem zajištění jeho dlouhodobé udržitelnosti přijala Komise návrh, aby byly jeho další vývoj a údržba svěřeny agentuře EU pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

(11)    Sdělení Komise, Pracovní program Komise na rok 2021, Vitální Unie v křehkém světě, COM(2020) 690 final.

(12)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) [.../...], kterou se mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde o její uvedení do souladu s pravidly EU týkajícími se ochrany osobních (Úř. věst. L ...).

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(14)    Sdělení Komise o strategii bezpečnostní unie EU, COM(2020) 605 final.

(15)    Sdělení Komise „Protiteroristická agenda pro EU“, COM(2020) 795 final.

(16)    Sdělení Komise o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025, COM(2021) 170 final.

(17)    Rozhodnutí Rady (EU) 2021/7072 ze dne 16. března 2021.

(18)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

(22)    JOIN/2020/18 final.

(23)    COM 2020/823 final.

(24)    Přeshraniční digitální trestní soudnictví, závěrečná zpráva, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e38795b5-f633-11ea-991b-01aa75ed71a1/language-en .

(25)    SWD(2021) 391 final.

(26)    Článek 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

(27)    Článek 7 Listiny.

(28)    Přeshraniční digitální trestní soudnictví, závěrečná zpráva, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e38795b5-f633-11ea-991b-01aa75ed71a1/language-en , s. 244.

(29)    Studie předpokládala období údržby a celkovou částku 39 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že současný rozpočet EU (víceletý finanční rámec, VFR) pokrývá pouze období do roku 2027, byly od této částky odečteny náklady na údržbu v letech 2028 a 2029.

(30)    Přeshraniční digitální trestní soudnictví, závěrečná zpráva, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/e38795b5-f633-11ea-991b-01aa75ed71a1/language-en , s. 265 a násl.

(31)    [….].

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).

(33)    Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV ze dne 20. září 2005 o výměně informací a spolupráci v oblasti teroristických trestných činů (Úř. věst. L 253, 29.9.2005, s. 22).

(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

(35)    Rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 130).    

(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/…] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v občanskoprávních, obchodních a trestních věcech (Úř. věst. L ...).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […/…] o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v občanskoprávních, obchodních a trestních věcech (Úř. věst. L ...).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(39)    https://joinup.ec.europa.eu/collection/nifo-national-interoperability-framework-observatory/european-interoperability-framework

(40)    Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10).

(41)    Rozhodnutí Rady (EU) 2021/7072 ze dne 16. března 2021.

(42)    Rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 130).

(43)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(44)    Sdělení Komise o strategii bezpečnostní unie EU, COM(2020) 605 final.

(45)    Sdělení Komise „Protiteroristická agenda pro EU“, COM(2020) 795 final.

(46)    Sdělení Komise „Digitalizace soudnictví v Evropské unii – soubor příležitostí“, COM(2020) 710 final, 2.12.2020.

(47)    Sdělení Komise o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025, COM(2021) 170 final.

(48)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(49)    Nařízení (EU) 2018/1727.

(50)     https://europa.eu/european-union/sites/default/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_cs.pdf  

(51)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(52)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(53)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(54)    Technické náklady v rámci hlavy 3 zahrnují náklady na provoz a údržbu, protože veškeré náklady související se systémem řízení případů jsou v současné době přidělené na závazky v rámci hlavy 3.

(55)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(56)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(57)    Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle“.

(58)    Odhady nákladů na zaměstnance jsou kumulativní a byly provedeny na základě průměrných nákladů na dočasné a smluvní zaměstnance indexovaných podle opravného koeficientu platného pro Nizozemsko od července 2020 (113,9 %).

(59)    Kumulativní. Počet uvedený u každého roku je počtem stávajících zaměstnanců z předchozího roku (let) a nově přijatých zaměstnanců. Celkového počtu nových zaměstnanců (25) bude dosaženo v roce 2027.

(60)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladí odborníci při delegacích.

(61)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(62)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (EMFAF).

(63)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.