EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52021PC0104

Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Estonsku poskytuje dočasná podpora podle nařízení (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19

COM/2021/104 final

V Bruselu dne 26.2.2021

COM(2021) 104 final

2021/0052(NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Estonsku poskytuje dočasná podpora podle nařízení (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Nařízení Rady (EU) 2020/672 (dále jen „nařízení SURE“) stanoví právní rámec pro poskytování finanční pomoci Unie členským státům, které zažívají nebo jimž hrozí vážné narušení ekonomiky v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19. Podpora v rámci nástroje SURE slouží především k financování režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření, jejichž cílem je ochránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a tím snížit výskyt nezaměstnanosti a ztrátu příjmů, jakož i doplňkově k financování některých opatření souvisejících se zdravím, a to zejména na pracovišti.

Dne 4. února 2021 požádalo o finanční pomoc Unie podle nařízení SURE Estonsko. V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení SURE Komise konzultovala estonské orgány, aby ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných výdajů, jež přímo souvisejí s krátkodobými režimy na trhu práce a podobnými opatřeními a opatřeními souvisejícími se zdravím, způsobených pandemií COVID-19. Konkrétně jde o:

a)  krátkodobý režim na trhu práce pro zachování pracovních míst. Cílem bylo podpořit zaměstnance soukromého sektoru, jejichž platy/mzdy nebo pracovní doba byly dočasně sníženy z důvodu podstatného dopadu mimořádné situace, a to tím, že bylo zaměstnancům poskytnuto až 70 % průměrného měsíčního platu nebo mzdy zaměstnance, maximálně však 1 000 EUR na zaměstnance měsíčně. Jedná se o dočasné opatření na období mimořádné situace od března do května 2020. Vzhledem k pokračujícímu dopadu mimořádné situace na zaměstnanost byl režim nucené dovolené prodloužen tak, aby platil v červnu 2020, a jeho podmínky byly upraveny tak, aby vládní podpora poskytovaná zaměstnancům byla snížena až na 50 % průměrného měsíčního platu nebo mzdy zaměstnance a omezena na 800 EUR na zaměstnance. Aby společnosti získaly vládní podporu pro zaměstnance, musely zaplatit alespoň 150 EUR (hrubá částka) na zaměstnance měsíčně, takže každý zaměstnanec obdržel měsíční výdělek ve výši nejméně 584 EUR, což odpovídá minimální mzdě;

b) přídavek na zachování příjmů rodičů, kteří během mimořádné situace museli přerušit práci kvůli péči o své děti se zvláštními vzdělávacími potřebami. Jednalo se o dočasné opatření na období mimořádné situace od 12. března do 17. května 2020. Přídavek byl vypočten na základě sociální daně placené z platů nebo mezd příslušného rodiče v roce 2019. Podpora pokrývala 70 % průměrného denního platu nebo mzdy jednoho rodiče;

c) krátkodobý pracovní režim pro samostatně výdělečně činné umělce, sportovní trenéry a vedoucí sborů a tanečních skupin. Jednalo se o dočasné opatření na období mimořádné situace od 1. března do 31. května 2020. Samostatně výdělečně činným umělcům byla poskytnuta podpora ve výši odpovídající minimální mzdě po dobu dvou měsíců. Vedoucím sborů a lidových tanečních skupin a sportovním trenérům byla poskytnuta vládní podpora, která představovala 70 % průměrného platu nebo mzdy v období od října 2019 do února 2020, přičemž maximální výše byla omezena na 1 000 EUR na zaměstnance měsíčně. Sportovním trenérům byla poskytnuta podpora ve výši 50 % jejich pravidelného platu/mzdy, zbylých 50 % bylo vyplaceno sportovní organizací;

d) opatření související se zdravím, které tvoří veřejné výdaje na osobní ochranné prostředky a dodatečné všeobecné zásoby a spotřební materiál;

e) režim krátkodobé podpory nemocnic s cílem kompenzovat náklady na přijetí dočasných zaměstnanců pro oddělení vyhrazená pro COVID-19 a jednotky intenzivní péče a proplacení prodloužené pracovní doby lékařům, zdravotním sestrám a ostatním zaměstnancům. Režim pokryl náklady na další potřebu zaměstnanců v odděleních vyhrazených pro COVID-19 a jednotkách intenzivní péče v nemocnicích. Další zaměstnanci byli přijati s vyšším platem (koeficient 2.0), aby si udrželi motivaci během mimořádné situace;

f) náhradu zaměstnancům za první tři dny nemocenské dovolené v období mimořádné situace od 13. března do 17. května 2020. Zvýšené využívání nemocenské a pečovatelské dovolené v důsledku onemocnění COVID-19 bylo kompenzováno osobám pojištěným u estonského fondu zdravotního pojištění za první tři dny nemoci (které jsou obvykle placeny zaměstnancem).

Estonsko poskytlo Komisi veškeré příslušné informace.

S přihlédnutím k dostupným důkazům Komise navrhuje Radě, aby přijala prováděcí rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci Estonsku podle nařízení SURE na podporu výše uvedených opatření.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je plně v souladu s nařízením Rady (EU) 2020/672, na jehož základě se předkládá.

Tento návrh doplňuje další nástroj práva Unie, jehož účelem je poskytovat podporu členským státům v případě mimořádných událostí, a sice nařízení Rady (ES) 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) (dále jen „nařízení (ES) 2012/2002“). Dne 30. března 2020 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/461, které uvedený nástroj mění za účelem rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala i případy závažného ohrožení veřejného zdraví, a vymezení konkrétních opatření způsobilých pro financování.

Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je součástí řady opatření vypracovaných v reakci na současnou pandemii COVID-19, jako je například investiční iniciativa pro reakci na koronavirus, a doplňuje další nástroje, které podporují zaměstnanost, jako je Evropský sociální fond a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo Program InvestEU. Vzhledem k tomu, že tento návrh využívá k podpoře členských států v tomto konkrétním případě spojeném s rozšířením onemocnění COVID-19 výpůjčky a úvěry, představuje druhou obrannou linii k financování režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření, která pomáhá chránit pracovní místa, a tím zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné proti riziku ztráty zaměstnání.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem tohoto nástroje je nařízení Rady (EU) 2020/672.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Tento návrh vychází z žádosti členského státu a projevuje evropskou solidaritu poskytnutím finanční pomoci Unie v podobě dočasných půjček členskému státu, který je zasažen rozšířením onemocnění COVID-19. Uvedená finanční pomoc představuje druhou obrannou linii, která dočasně podpoří zvýšené veřejné výdaje vládních institucí určené na režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření, s jejichž pomocí budou moci chránit pracovní místa, a tím zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné proti riziku ztráty zaměstnání a ztráty příjmu.

Tato podpora pomůže postiženým obyvatelům a přispěje ke zmírnění přímého sociálního a hospodářského dopadu, který tato krize související s pandemií COVID-19 způsobila.

Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů daného nástroje.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné připravit návrh tak, aby jej mohla Rada přijmout včas, nebylo možné provést konzultaci se zúčastněnými stranami.

Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavé povaze návrhu nebylo posouzení dopadů provedeno.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Komise by měla mít možnost sjednávat na finančních trzích výpůjčky a ty následně dále poskytnout členskému státu, který požádá o finanční pomoc v rámci nástroje SURE.

Kromě poskytnutí záruk členskými státy jsou do daného rámce zabudovány další ochranné prvky zajišťující finanční spolehlivost systému:

·důkladný a konzervativní přístup k finančnímu řízení,

·struktura úvěrového portfolia, která omezuje riziko koncentrace, roční expozici a nadměrnou expozici vůči jednotlivým členským státům a zároveň zajišťuje, aby bylo možné poskytnout nejpotřebnějším členským státům dostatečné prostředky, a

·možnosti refinancování dluhu.

2021/0052 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Estonsku poskytuje dočasná podpora podle nařízení (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19  1 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 4. února 2021 požádalo Estonsko Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí o řešení dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 a souvisejících socioekonomických důsledků pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Estonsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z podzimu 2020 mělo Estonsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 5,9 %, resp. 17,2 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise na zimu 2021 se předpokládá, že se HDP Estonska v roce 2020 snížilo o 2,9 %.

(3)Rozšíření onemocnění COVID-19 v Estonsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Estonsku vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel s krátkodobými opatřeními na trhu práce a podobnými opatřeními, jakož i k zavedení příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19, jak uvádí 4. až 9. bod odůvodnění.

(4)Nařízení vlády č.130 „Tööhõiveprogramm 2017–2020“ ze dne 17. listopadu 2016 ve znění z roku 2020 2 , jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo krátkodobý režim na trhu práce pro zachování pracovních míst (v platnosti od 23. března 2020). Cílem bylo podpořit zaměstnance soukromého sektoru, jejichž platy nebo pracovní doba byly dočasně sníženy z důvodu podstatného dopadu mimořádné situace, a to tím, že bylo zaměstnancům poskytnuto až 70 % průměrného měsíčního platu nebo mzdy zaměstnance, maximálně však 1 000 EUR na zaměstnance měsíčně. Jednalo se o dočasný režim na období mimořádné situace od března do května 2020. Vzhledem k pokračujícímu dopadu mimořádné situace bylo nařízení znovu pozměněno 3 a uplatňováno v červnu 2020. Podmínky režimu nucené dovolené byly upraveny tak, aby vládní podpora poskytovaná zaměstnancům byla snížena až na 50 % průměrného měsíčního platu nebo mzdy zaměstnance a omezena na 800 EUR na zaměstnance. Aby společnosti získaly vládní podporu pro zaměstnance, musely zaplatit alespoň 150 EUR (hrubá částka) na zaměstnance měsíčně, takže každý zaměstnanec obdržel měsíční výdělek ve výši nejméně 584 EUR, což odpovídá minimální mzdě;

(5) Nařízení vlády č. 26 „Erivajadusega lapse vanema toetuse saamise ja maksmise tingimused ning toetuse arvutamise alused“ ze dne 9. dubna 2020 4 , jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo přídavek na zachování příjmů rodičů, kteří během mimořádné situace museli přerušit práci kvůli péči o své děti se zvláštními vzdělávacími potřebami. Jednalo se o dočasné opatření na období mimořádné situace od 12. března do 17. května 2020. Přídavek byl vypočten na základě sociální daně placené z platů nebo mezd příslušného rodiče v roce 2019. Podpora pokrývala 70 % průměrného denního platu nebo mzdy jednoho rodiče;

(6)Nařízení ministra kultury č. 7 „COVID-19 haigust põhjustava koroonaviiruse levikuga seotud kriisi leevendamiseks ette nähtud toetusmeede laulu- ja tantsupeo liikumises osalevatele kollektiividele“ ze dne 30. dubna 2020 5 a nařízení ministra kultury č. 9 „COVID-19 puhangust tingitud erakorraline abi kultuuri- ja spordivaldkonnale“ ze dne 30. dubna 2020 6 (v platnosti od 3. května do 11. září 2020) a „Treeneri tööjõukulu toetuse määramise tingimused, sealhulgas nõuded spordialaliidule, spordiklubile ja spordikoolile ning selle omaosalusele, treeningrühmale ja treenerile, ning toetuse suuruse, jaotamise, tagasimaksmise ja tagasinõudmise kord“ ze dne 26. listopadu 2014 ve znění z roku 2020 7 , jak jsou uvedeny v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedla krátkodobý režim pro samostatně výdělečně činné umělce, sportovní trenéry a vedoucí sborů a tanečních skupin. Jedná se o dočasné opatření na období mimořádné situace v důsledku pandemie COVID-19. Samostatně výdělečně činným umělcům byla poskytnuta podpora ve výši odpovídající minimálnímu platu po dobu dvou měsíců. Vedoucím sborů a lidových tanečních skupin a sportovním trenérům byla poskytnuta vládní podpora příjmů, která představovala 70 % průměrného platu nebo mzdy v období od října 2019 do února 2020, přičemž maximální výše byla omezena na 1 000 EUR. Sportovním trenérům byla poskytnuta podpora ve výši 50 % jejich pravidelného platu/mzdy, zbylých 50 % bylo vyplaceno sportovní organizací;

(7) Estonsko rovněž zavedlo řadu opatření souvisejících se zdravím, která mají omezit šíření onemocnění COVID-19. Právní akt „Riigi 2020. aasta lisaeelarve seadus“, který parlament přijal dne 15. dubna 2020 8 a jenž je uveden v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, je opatření související se zdravím, které vládě umožnilo nakoupit osobní ochranné prostředky, dodatečné všeobecné zásoby a spotřební materiál.

(8) Nařízení vlády č. 28 „Eriolukorras Eesti Haigekassa kaudu hüvitiste ja teenuste eest maksmise tingimused ja kord“ ze dne 23. dubna 2020 9 , jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo režim krátkodobé podpory nemocnic s cílem kompenzovat náklady na přijetí dočasných zaměstnanců pro oddělení vyhrazená pro COVID-19 a jednotky intenzivní péče a proplacení prodloužené pracovní doby lékařům, zdravotním sestrám a ostatním zaměstnancům. Režim pokrývá náklady na další potřebu zaměstnanců v odděleních vyhrazených pro COVID-19 a jednotkách intenzivní péče v nemocnicích. Další zaměstnanci byli přijati s vyšším platem (koeficient 2.0), aby si udrželi motivaci během mimořádné situace;

(9)Nařízení vlády č. 28 „Eriolukorras Eesti Haigekassa kaudu hüvitiste ja teenuste eest maksmise tingimused ja kord“ ze dne 23. dubna 2020 10 , jak je uvedeno v žádosti Estonska ze dne 4. února 2021, zavedlo náhradu zaměstnancům za první tři dny nemocenské dovolené. Jednalo se o dočasné opatření na období mimořádné situace od 13. března do 17. května 2020. Zvýšené využívání nemocenské a pečovatelské dovolené v důsledku onemocnění COVID-19 bylo kompenzováno osobám pojištěným u estonského fondu zdravotního pojištění za první tři dny nemoci, které jsou obvykle placeny zaměstnancem.

(10) Estonsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Estonsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 230 000 000 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. Tato částka představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na nová opatření i zvýšenou poptávku po stávajících opatřeních, jež se společně týkají významné části pracovní síly v Estonsku.

(11)V souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672 Komise Estonsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 4. února 2021.

(12)Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Estonsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(13)Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(14)Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Estonska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Estonsko splňuje podmínky stanovené v článku 3 nařízení (EU) 2020/672.

Článek 2

1.Unie poskytne Estonsku půjčku v maximální výši 230 000 000 EUR. Půjčka má průměrnou dobu splatnosti nejvýše 15 let.

2.Období dostupnosti pro finanční pomoc poskytnutou tímto rozhodnutím činí 18 měsíců počínaje prvním dnem po nabytí účinku tohoto rozhodnutí.

3.Komise poskytne Estonsku finanční pomoc Unie v nejvýše osmi tranších. Tranše může být vyplacena v jedné nebo více dílčích tranších. Splatnost dílčích tranší v rámci první tranše může být delší než maximální průměrná splatnost uvedená v odstavci 1. V takových případech se splatnost dalších dílčích tranší stanoví tak, aby byla po vyplacení všech tranší dodržena maximální průměrná splatnost uvedená v odstavci 1.

4.První tranše bude uvolněna v závislosti na vstupu dohody o půjčce podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672 v platnost.

5.Estonsko uhradí náklady financování Unie podle článku 4 nařízení (EU) 2020/672 za každou tranši, jakož i veškeré poplatky, náklady a výdaje Unie vyplývající z jakéhokoli financování souvisejícího s půjčkou poskytnutou podle odstavce 1 tohoto článku.

6.Komise rozhodne o výši a uvolnění tranší, jakož i o výši dílčích tranší.

Článek 3

Estonsko může financovat tato opatření:

a)krátkodobý režim na trhu práce pro zachování pracovních míst stanovený nařízením vlády č. 130 „Tööhõiveprogramm 2017–2020“ ze dne 17. listopadu 2016 ve znění z roku 2020;

b)přídavek na zachování příjmů rodičů, kteří během mimořádné situace museli přerušit práci kvůli péči o své děti se zvláštními vzdělávacími potřebami stanovený nařízením vlády č. 26 „Erivajadusega lapse vanema toetuse saamise ja maksmise tingimused ning toetuse arvutamise alused“ ze dne 9. dubna 2020;

c)krátkodobý režim pro samostatně výdělečně činné umělce, sportovní trenéry a vedoucí sborů a tanečních skupin stanovený nařízením ministra kultury č. 7 „COVID-19 haigust põhjustava koroonaviiruse levikuga seotud kriisi leevendamiseks ette nähtud toetusmeede laulu- ja tantsupeo liikumises osalevatele kollektiividele“ ze dne 30. dubna 2020 a nařízeními ministra kultury č. 9 „COVID-19 puhangust tingitud erakorraline abi kultuuri- ja spordivaldkonnale“ ze dne 30. dubna 2020 a „Treeneri tööjõukulu toetuse määramise tingimused, sealhulgas nõuded spordialaliidule, spordiklubile ja spordikoolile ning selle omaosalusele, treeningrühmale ja treenerile, ning toetuse suuruse, jaotamise, tagasimaksmise ja tagasinõudmise kord“ ze dne 26. listopadu 2014 ve znění z roku 2020;

d)opatření související se zdravím, které vládě umožnilo nakoupit osobní ochranné prostředky, dodatečné všeobecné zásoby a spotřební materiál, stanovené právním aktem parlamentu „Riigi 2020. aasta lisaeelarve seadus“ ze dne 15. dubna 2020;

e)režim krátkodobé podpory nemocnic s cílem kompenzovat náklady na přijetí dočasných zaměstnanců pro oddělení vyhrazená pro COVID-19 a jednotky intenzivní péče a proplacení prodloužené pracovní doby lékařům, zdravotním sestrám a ostatním zaměstnancům stanovený nařízením vlády č. 28 „Eriolukorras Eesti Haigekassa kaudu hüvitiste ja teenuste eest maksmise tingimused ja kord“ ze dne 23. dubna 2020;

f)náhradu zaměstnancům za první tři dny nemocenské dovolené stanovenou nařízením vlády č. 28 „Eriolukorras Eesti Haigekassa kaudu hüvitiste ja teenuste eest maksmise tingimused ja kord“ ze dne 23. dubna 2020.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Estonské republice.

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení příjemci.

Článek 5

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Úř. věst. L 159, 20.5.2020, s. 1.
(2)    Riigi Teataja (dále jen „RT“) I, 20.3.2020, s. 3. 
(3)    RT I, 30.5.2020, s. 4.
(4)

   RT I, 10.4.2020, s. 5.

(5)    RT I, 30.4.2020, s. 28.
(6)

   RT I, 9.9.2020, s. 4.

(7)    RT I, 5.5.2020, s. 21.
(8)    RT I, 21.4.2020, s. 2.
(9)    RT I, 24.4.2020, s. 13.
(10)    RT I, 24.4.2020, s. 13.
Top