Stanovisko Evropského výboru regionů Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy

(2022/C 97/09)

Zpravodajka: Jeannette BALJEU (NL/Renew Europe), členka rady provincie Jižní Holandsko Odkaz: COM(2021) 350 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Úvod

1.

obecně vzato vítá aktualizaci průmyslové strategie, kterou navrhla Evropská komise. Doporučuje však, aby ji Komise lépe provázala se Zelenou dohodou pro Evropu a jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050, a sice tím, že stanoví konkrétní krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle, jichž by měl průmysl v EU dosáhnout, aby přispěl ke splnění tohoto nadřazeného cíle. Zdůrazňuje, že z pohledu místních a regionálních orgánů je zde několik otázek, které je zapotřebí lépe objasnit, a proto se jimi zabývá toto stanovisko;

2.

vítá zaměření na průmyslové ekosystémy a vedoucí postavení v oblasti technologií a zdůrazňuje význam posilování místního rozměru: evropské průmyslové ekosystémy jsou tvořeny propojenými regionálními inovačními ekosystémy s dynamickými strategiemi pro inteligentní specializaci, které jsou založeny na přístupu zdola nahoru a jejichž cílem je podpořit regionální inovace a přispět k růstu a prosperitě tím, že regionům pomohou a umožní jim, aby se zaměřily na své silné stránky. Platformy a partnerství pro inteligentní specializaci již usnadňují místní spolupráci mezi těmito regionálními inovačními systémy. Budou motorem udržitelného růstu a oživení v Evropě prostřednictvím nové a posílené strategické spolupráce hodnotového řetězce. Evropě to pomůže získat strategickou autonomii a regiony a města budou konečně moci převzít odpovědnost za ekologickou a digitální transformaci svého průmyslu;

3.

vítá v této souvislosti zejména průmyslové fórum, na němž se Výbor regionů aktivně podílí;

4.

zdůrazňuje, že je zapotřebí inkluzivní průmyslová strategie, která vytváří hodnoty ve všech evropských regionech a která bere v úvahu jedinečný charakter všech regionů, například nejvzdálenějších regionů. EU potřebuje portfolio průmyslových inovací pro celé své území. Průmyslová strategie musí být navíc uzpůsobena současným potřebám členských států, a to v návaznosti na potřeby rozvoje na místní a regionální úrovni. To vyžaduje prosazování lepší bezpečnosti, odolnosti a nezávislosti prostřednictvím diverzifikace dodavatelských řetězců;

5.

uznává rostoucí obavy z nerovnoměrného oživení po pandemii v různých evropských regionech. EU musí zvýšit úsilí o odstranění těchto rozdílů podporou podniků včetně těch, které působí ve venkovských a méně rozvinutých oblastech, digitalizací průmyslu a jeho přechodem k větší udržitelnosti, jakož i zavedením regulačního rámce připraveného na digitální a udržitelný věk, s uplatněním nejen průmyslových, ale také územních ekosystémových přístupů, které zohledňují územní rozmanitost EU;

6.

zdůrazňuje, že průmysl bude při plnění cílů balíčku „Fit for 55“ čelit výzvám a že by místní a regionální orgány měly být zapojeny do diskusí o tom, jak lze zajistit úspěšné provedení infrastrukturních návrhů týkajících se obnovitelných zdrojů v dopravě, autonomního řízení vozidel a možných rekvalifikačních opatření;

7.

zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit regionální ekosystémový přístup s cílem účinně zapojit klíčové subjekty na místní a regionální úrovni, jako jsou orgány veřejné správy, klastry, organizace klastrů, sociální partneři a také znalostní instituce (včetně univerzit aplikovaných věd se silnou vazbou na malé a střední podniky). Je to klíčem ke zlepšení konkurenceschopnosti průmyslu v řadě odvětví a k podpoře otevřených inovací. VR navíc vyzývá k tomu, aby se zvláštní pozornost věnovala dvoustranné spolupráci mezi klastry, vytváření nových forem partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem prohloubení spolupráce mezi těmito sektory a rozvoji klastrů sociální ekonomiky;

8.

vítá oznámené monitorování průmyslových trendů a konkurenceschopnosti, neboť Evropa musí analyzovat a řešit strategické technologické a zároveň i průmyslové závislosti;

9.

zdůrazňuje, že je zapotřebí mít k dispozici lepší ukazatele týkající se inovací, neboť ty stávající se zaměřují na investice do výzkumu a vývoje (a vstupy) a patenty (částečný ukazatel zavádění inovací). Chybí jasný přehled o obnově hospodářství a také příslušné údaje. Prvním krokem by bylo monitorovat typ prováděných investic do výzkumu a vývoje. Je třeba se zaměřit zejména na ty, jež souvisejí s technologickými schopnostmi a technologickou infrastrukturou, a také na hospodářskou soutěž s ohledem na souběžnou transformaci na trhy budoucnosti;

Zvýšení odolnosti jednotného trhu

10.

podporuje úsilí o zajištění dobře fungujícího jednotného trhu a pokračující snahy o odstranění omezení a překážek. Zvláštní pozornost je zde třeba věnovat situaci v příhraničních regionech a specifickým potřebám těchto regionů, zejména pokud jde o poskytování přeshraničních služeb a volný pohyb pracovníků;

11.

vítá záměr Komise zveřejňovat výroční strategické zprávy a akční plány týkající se jednotného trhu. Zdůrazňuje, že před zavedením opatření a omezení na ochranu jednotného trhu je důležité objasnit závislosti v hodnotových řetězcích;

12.

pracovní skupina pro prosazování jednotného trhu (SMET) může hrát důležitou úlohu jako hlavní cesta ke strategické autonomii. VR by nicméně chtěl rovněž zdůraznit, že úspěšná průmyslová strategie by měla také odrážet rozmanitost regionálních ekosystémů a skutečnost, že cesty ke strategické autonomii se v různých ekosystémech budou vyvíjet odlišně;

13.

dobře fungující vnitřní trh má zásadní význam pro oživení po krizi COVID-19. Je naprosto nezbytné zabránit omezením vývozu ze strany jednotlivých členských států a tomu, aby opět došlo k uzavření hranic uvnitř EU, jak tomu bylo na počátku koronavirové krize. Evropský průmysl musí plnit požadavky vyplývající z regulace EU a současně čelit konkurenci ze třetích zemí, kde je regulace podnikání zčásti jiná. . Výbor zdůrazňuje, že je důležité zavést v obchodních dohodách se třetími zeměmi reciprocitu, pokud jde o požadavky v oblasti průmyslu, aby měl evropský průmysl na mezinárodním trhu rovné podmínky. Dokončení jednotného trhu, a to i v oblasti služeb, bude stále naléhavější;

14.

zdůrazňuje, že jednotný trh by měl být rozmanitý i z hlediska partnerů, výrobků a služeb, aby tak EU dokázala poskytovat služby a výrobky, bez nichž se její obyvatelé nemohou obejít. Zároveň to zvýší její odolnost. V tomto ohledu se během koronavirové krize ukázalo, že zejména v oblasti zdravotnických prostředků je nesmírně důležité zvýšit evropskou výrobu, a tím i nezávislost na zahraničních trzích;

15.

domnívá se, že jsou zapotřebí pečlivě vytvořená pravidla státní podpory na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a zdůrazňuje význam spravedlivé hospodářské soutěže v rámci EU a v zájmu předcházení státem podporovanému přemisťování podniků uvnitř EU. VR je toho názoru, že výborným nástrojem mohou být v této souvislosti významné projekty společného evropského zájmu v hodnotových řetězcích, kde trh sám nemůže přinést průlomové inovace. Významné projekty společného evropského zájmu ještě více podpoří vytváření nových aktivních forem partnerství veřejného a soukromého sektoru. VR v této souvislosti zdůrazňuje význam zapojení členských států, malých a středních podniků a místních a regionálních orgánů;

16.

má za to, že je velmi důležité vyhodnotit přínosy legislativního návrhu na regulaci klíčových podnikatelských služeb prostřednictvím harmonizovaných norem, neboť dvojí transformace přináší rovněž nové obchodní modely a přechod od vlastnění výrobků k poskytování služeb;

17.

vyjadřuje zájem o návrh nařízení, které by se zabývalo negativním vlivem zahraničních subvencí a zajistilo by, aby byly kontrolovány a náležitě řešeny subvence, které by mohly narušit hospodářskou soutěž a jsou poskytovány vládami třetích zemí podnikům, které chtějí získat společnost z EU nebo se ucházet o veřejnou zakázku;

18.

zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat způsoby, jak řešit negativní vliv na klastry v případě, že státem podporovaní investoři koupí inovativní podniky (nekótované na burze), které mají pro tyto klastry zásadní význam;

19.

vybízí Evropskou komisi, aby v obchodních dohodách uplatňovala zásadu vzájemnosti. Podniky ze zemí, které se nepřipojily k Dohodě o vládních zakázkách, se nebudou evropských vládních zakázek moci účastnit;

20.

potvrzuje potřebu a výhody nadregionální spolupráce v souvislosti s těmito klastry;

21.

podtrhuje, že místní a regionální orgány sehrávají důležitou úlohu při pro navazování rozsáhlé průmyslové spolupráce mezi klastry zaměřené na posílení evropských hodnotových řetězců;

22.

zdůrazňuje úlohu přisuzovanou místním a regionálním orgánům obecně v rámci správy a prosazování jednotného trhu, neboť jejich přínos je klíčový pro účinné provádění pravidel jednotného trhu;

23.

vyjadřuje nesouhlas s nekalou hospodářskou soutěží mezi evropskými klastry, kterou způsobuje státní podpora poskytovaná členskými státy nebo místními a regionálními orgány. Naléhavě vyzývá ke snížení rozdílů ve výši státní podpory, kterou mohou poskytovat místní a regionální orgány, a to tím, že budou v rámci pokynů k regionální podpoře vytvořeny rovné podmínky;

24.

vítá názor, podle nějž jsou standardy jedním z hlavních nástrojů na provádění zmíněné strategie, avšak zdůrazňuje, že do konzultací při tvorbě těchto nástrojů by měly být zapojeny všechny zúčastněné strany;

25.

zdůrazňuje význam spravedlivé hospodářské soutěže v rámci EU a v zájmu předcházení státem podporovanému přemisťování podniků uvnitř EU. Předpokladem spravedlivé hospodářské soutěže je zejména to, aby podniky mohly své produkty nabízet na celém evropském trhu pouze tehdy, splňují-li platné environmentální a bezpečnostní normy;

Zdůraznění úlohy malých a středních podniků v průmyslové strategii

26.

vítá výroční zprávu Komise o evropských malých a středních podnicích v letech 2020 a 2021 a souhlasí, že nedostatek požadovaných dovedností a přístup k financování představují pro malé a střední podniky hlavní překážky v digitalizaci jejich činností;

27.

vítá uznání úlohy evropských malých a středních podniků a také záměr Komise pomoci těmto podnikům s rozšiřováním a získáváním kvalifikované pracovní síly. To však na druhou stranu vyžaduje příznivé podnikatelské prostředí a nezbytné investice do dovedností a odborné přípravy pracovníků (např. interní IKT nebo manažerské dovednosti), ale i důstojné pracovní podmínky. VR vyzývá k tomu, aby byla malým a středním podnikům poskytnuta podpora s cílem pomoci jim s přípravou digitální strategie nebo akčního plánu, a to s využitím finančních nástrojů z Programu InvestEU a v souvislosti s riziky z hlediska solventnosti, s nimiž se potýkají;

28.

podotýká, že digitalizace malých a středních podniků se může výrazně lišit v rámci členských států i mezi nimi, stejně jako v místním a regionálním měřítku. V zájmu překlenutí digitální propasti musí být podpora určená těmto podnikům adaptabilní, dobře navržená a zaměřená na jejich specifické potřeby, a to v návaznosti na místní a regionální udržitelný rozvoj a se zařazením specifické podpory pro podniky, které působí ve venkovských a méně rozvinutých oblastech;

29.

zdůrazňuje, že je zapotřebí investovat do testovacích a ověřovacích infrastruktur, jako jsou testovací centra pro Průmysl 4.0, zkušební továrny a centra pro digitální inovace. Společnostem, a zejména malým a středním podnikům, to může pomoci rychleji přeměnit inovace na výrobky připravené k uvedení na trh;

30.

navrhuje posílit spolupráci mezi Evropským výborem regionů a Evropskou komisí, zejména se sítí Evropsky podnikatelsky zaměřených regionů, v zájmu podpory podnikání a průmyslové transformace na místní a regionální úrovni. Další oblastí zájmu by mohlo být zlepšování právní úpravy a lepší provádění politik EU coby součást platformy Fit pro budoucnost. Cílem by bylo dále zlepšit příznivé podnikatelské prostředí a zároveň připravit podniky na budoucí výzvy;

31.

vítá vytvoření pozice poradců pro udržitelnost, kteří budou malým a středním podnikům poskytovat specializované poradenství;

32.

vítá vyhodnocení přínosů legislativního návrhu na regulaci klíčových podnikatelských služeb prostřednictvím harmonizovaných norem. VR očekává se zájmem zejména avizované normy v oblasti služeb a zdůrazňuje, že by mohly pomoci překonat obtíže při poskytování přeshraničních služeb. Na místní a regionální orgány má vliv nedostatečné oznamování (jak je uvedeno ve výroční zprávě o jednotném trhu, která je přílohou sdělení) a právní nejistota v důsledku rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z roku 2018 o územním plánování;

33.

lituje, že se dosud ani zdaleka nepodařilo dosáhnout cílové hodnoty investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP. Některé členské státy této úrovně sice dosahují, ale jiné nejsou ani na úrovni 1 %. Tyto rozdíly omezují globální kapacitu EU jako celku, která kvůli tomu zaostává za USA, Japonskem a Čínou;

34.

v budoucím provedení Evropského výzkumného prostoru spatřuje příležitost, jak dosáhnout větší synergie napříč všemi úrovněmi veřejné správy s cílem podpořit průmyslovou transformaci prostřednictvím větších investic do výzkumu a místních politik v oblasti inovací;

35.

Souběžná ekologická a digitální transformace znamená pro průmysl a jeho pracovní síly nutnost změny a adaptace na novou realitu. Výbor proto žádá Komisi, aby do Evropské agendy dovedností zapracovala místně podmíněný přístup k odvětvím, která jsou touto transformací zasažena; patří sem příprava pobídek, které by stimulovaly zvyšování produktivity pracovních sil za pomoci technologií (jako je rozšířená a virtuální realita). Dále žádá o zařazení prohlubování dovedností pracovních sil v odvětvích, která jsou silně postižena technologickými změnami, jako je automobilový průmysl;

Doplnění územního rozměru do průmyslových ekosystémů

36.

vítá individualizované posouzení potřeb 14 evropských průmyslových ekosystémů, které poukazuje na nedostatek investic a možnosti politické podpory, a také případovou studii o výzvě v podobě dekarbonizace pro odvětví oceli (1). Navrhuje, aby tato studie byla doplněna o posouzení vývoje na trhu práce a odpovídajících potřeb v oblasti dovedností;

37.

opakovaně vyzývá k posílení místního rozměru v aktualizované průmyslové strategii, aby regiony a města coby orgány veřejné správy, které jsou nejblíže občanům a ekosystémům, mohly převzít odpovědnost za souběžnou – ekologickou a digitální – transformaci svého průmyslu, a to i s ohledem na potřebu dalšího odborného vzdělávání a prohlubování dovedností, jež budou pracovníci potřebovat kvůli možnému riziku vyloučení v souvislosti s transformací (2). Místní průmyslová politika má zásadní význam zejména ve fázi oživení, neboť průmysl a regionální rozvoj jsou úzce spjaty;

38.

opakuje, že regionální a místní orgány mají důležité pravomoci v těch oblastech politiky, jež mají vliv na průmyslový rozvoj. Místní a regionální orgány mohou mobilizovat širokou škálu nástrojů, a umožnit tak provádění komplexní a ambiciózní strategie průmyslové politiky EU zaměřené na zajištění hospodářské odolnosti v čase strukturálních změn. Žádá, aby Komise v budoucnu zahrnula místní a regionální úroveň do navrhování nové průmyslové strategie EU (3);

39.

zdůrazňuje, že v rámci průmyslové transformace je zapotřebí silný sociální pilíř, aby bylo možné náležitě řešit sociální důsledky strukturálních změn a umožnit hospodářské a sociální oživení regionů, na něž dolehla pandemie obzvláště těžce;

40.

zdůrazňuje, že regionální rozměr lze nejlépe posílit využitím regionálních strategií pro inteligentní specializaci coby plánu pro meziregionální spolupráci. Vítá myšlenku dalšího rozvoje koncepce inteligentní specializace doplněním cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje jako čtvrtého prvku (S4);

41.

vnímá velký potenciál meziregionální spolupráce a jejího nového nástroje I3, například pokud jde o propojení regionů, jež mají největší potíže se souběžnou transformací, s ostatními regiony s cílem přispět k meziregionálním hodnotovým řetězcům a soudržnosti. Rozsáhlejší využívání tohoto nástroje, i případných dalších nástrojů, může podpořit meziregionální spolupráci s cílem posílit evropské hodnotové řetězce. Evropské sítě, jako je kupříkladu iniciativa Vanguard, mohou tento proces podpořit. VR se domnívá, že je velmi důležité považovat strategie pro inteligentní specializaci za rámec a nástroj pro modernizaci průmyslu a koncepci otevřených inovací. VR zdůrazňuje, že je zapotřebí sladit strategie pro inteligentní specializaci v oblasti výzkumu a inovací s rozvojem transformačních postupů, neboť strategie pro inteligentní specializaci jsou rovněž zaměřené na podporu urychlení souběžné transformace;

42.

podtrhuje význam koordinace celé řady nových iniciativ EU na podporu průmyslové transformace, jež pocházejí z různých útvarů Komise. Cíle stanovené v balíčku „Fit for 55“, které mají přinést větší udržitelnost, jsou ambiciózní a průmysl je musí podporovat konkrétními kroky, které povedou k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. VR navrhuje navázat pod vedením Evropské komise strategický dialog o propojení průmyslových ekosystémů s regionálními inovačními ekosystémy. Jeho smyslem by bylo prosazovat víceúrovňovou správu a přinést lepší koordinaci. Klíčový význam by měla integrace různých iniciativ na úrovni EU napříč všemi úrovněmi veřejné správy;

Odstranění závislostí: otevřená strategická autonomie v praxi

43.

vítá úsilí Evropské komise dále analyzovat strategické závislosti a kapacity EU prostřednictvím hloubkového přezkumu řady strategických technologických a průmyslových oblastí. Vítá úsilí určit opatření ke zlepšení pozice EU v globálních hodnotových řetězcích. Konstatuje, že „přirozené ekosystémy“ zahrnují několik odvětví, zejména v regionálním měřítku, a jsou součástí sítě. Existují evropská portfolia, a to i v podobě meziregionálních výrobních a hodnotových řetězců, která potřebují podporu Evropské komise;

44.

vítá zvláštní pozornost věnovanou strategické autonomii, ale zdůrazňuje, že, jak je uvedeno v neoficiálním dokumentu Španělska a Nizozemska, strategická autonomie neznamená izolacionismus nebo ekonomický protekcionismus. Znamená však větší odolnost a vzájemnou závislost díky racionálním a individualizovaným opatřením souvisejícím s asymetrickými závislostmi. VR zdůrazňuje, že v některých strategických hodnotových řetězcích musí Evropa zintenzivnit své úsilí o otevření a usnadnění dovozních toků;

45.

podporuje revizi strategických závislostí, zejména těch, které mají dopad na malé a střední podniky. Dále podporuje posílená opatření, jež mají pomoci malým a středním podnikům řešit narušení a zranitelná místa nebo diverzifikovat činnost jejich propojením s novými místními a přeshraničními partnery;

46.

vyjadřuje nadšení, pokud jde o vypracování pokynů/nástroje k určení strategických závislostí a jejich řešení prostřednictvím zadávání veřejných zakázek;

Urychlení souběžné transformace

47.

zdůrazňuje význam nových obchodních modelů, které pomáhají urychlit souběžnou transformaci, a tedy i význam koncepcí, jako je síť SOLVIT, jež pomocí pragmatických řešení pomáhají podnikům s přeshraničním obchodem a se zajištěním snazšího přístupu k financování;

48.

naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila mechanismus pro hodnocení a prevenci přebírání podniků v odvětvích, jež mají zásadně nebo strategicky důležitou úlohu v evropském hospodářství, se zvláštním zaměřením na menší, často nekotované podniky, které jsou nepostradatelné pro regionální inovační a podnikatelské ekosystémy;

49.

vyzývá k tomu, aby regiony a města i nadále podporovala průmyslová partnerství ve strategických oblastech, která by měla zahrnovat začínající a malé a střední podniky, a navrhované spuštění nových průmyslových partnerství. Tato partnerství by působila v oblasti kosmických nosných raket, bezemisních letounů, cloudových technologií a procesorů a polovodičů. VR poukazuje na to, že úspěch partnerství podmiňují dva faktory: 1) řízení a potřeba odhodlání všech zúčastněných stran, a především 2) podpora ze strany celostátní, regionální a místní správy, aby mohla tato partnerství fungovat;

50.

vítá skutečnost, že Komise společně s průmyslem, orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami vypracovala způsoby transformace – počínaje cestovním ruchem a energeticky náročnými odvětvími –, aby získala lepší představu o rozsahu nezbytných opatření, jež mají doprovázet souběžnou transformaci hlavních ekosystémů a vést k akčnímu plánu pro udržitelnou konkurenceschopnost, a také o nákladech na tato opatření a podmínkách, které je v souvislosti s nimi zapotřebí vytvořit;

51.

znovu zdůrazňuje význam transformace na oběhové hospodářství pro udržitelný a konkurenceschopný průmysl. Oběhovost je nezbytná nejen pro dosažení cílů v oblasti klimatu a cílů udržitelného rozvoje, ale rovněž pomáhá průmyslu v celosvětové konkurenci a mohla by být důležitým prvkem strategické autonomie. Prostřednictvím oběhového a hospodárného využívání vzácných (a strategických) surovin a výrobků lze zmírnit asymetrickou závislost a posílit strategickou autonomii (4). Oběhové hospodářství je impulsem pro geograficky kratší dodavatelské řetězce a má dopad téměř na každý druh klastru a odvětví, a proto je místní a regionální rozměr průmyslových ekosystémů zásadním prvkem úspěšné průmyslové strategie zaměřené na strategickou autonomii. Mnoho malých a středních podniků není navzdory pokračujícímu úsilí o transformaci tradičních ekonomických a obchodních modelů na přechod na oběhové hospodářství připraveno, a Komise tak může pomoci tuto změnu podpořit. Mohla by tak učinit například formou jednotného trhu s odpady a podporou transformace podnikatelské činnosti většiny malých a středních podniků, které nejsou průkopníky v oblasti inovací;

52.

zdůrazňuje, že je zapotřebí se zaměřit na odvětví a oblasti, kde lze dosáhnout největších přínosů z hlediska plnění cílů v oblasti klimatu. Jednalo by se zejména o energeticky náročná odvětví a velké průmyslové klastry a výrobní řetězce, jichž jsou součástí. Zaměření na výrobní řetězce by bylo prospěšné i pro malé a střední podniky v průmyslu, neboť jsou mnohdy součástí výrobního řetězce okolo velkých společností. Maximalizoval by se tak dopad na cíle v oblasti klimatu. Průmysl je mimořádně důležitý jako základ regionálních trhů práce v průmyslových regionech. Znamená to, že transformace průmyslu na udržitelný obchodní model má zásadní význam, a to i z hlediska zaměstnanosti a inkluzivní transformace na udržitelné a digitální hospodářství;

53.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby nový průmyslový model hledal řešení na ochranu zaměstnanosti, zejména v odvětvích, která jsou výrazně ovlivněna ekologickou transformací, jako je automobilový průmysl, neboť ten je jednou z hlavních hnacích sil evropského hospodářství. Aby nebyla negativně zasažena zaměstnanost, musí být ekologická transformace požadovaná pro výrobky automobilového průmyslu provedena flexibilně a musí na ni být dost času. Současně by v jejím rámci měla být zachována technologická neutralita a poskytnuta evropská ekonomická podpora dotčeným regionům, s cílem přizpůsobit stávající továrny, dodavatele a výrobní místa, zajistit konkurenceschopnost stávajících výrobních center a moci přizpůsobit pracovní místa;

54.

zdůrazňuje, že pro konkurenceschopnost evropského průmyslu má zásadní význam přístup ke spolehlivým a cenově dostupným zdrojům elektřiny. To vyžaduje vybudování výrobních kapacit založených na plně obnovitelných zdrojích. Při výpočtu ekonomické životaschopnosti zdrojů energie musí být vždy zohledněny celkové náklady, tj. celkové měrné náklady na výrobu energie pokrývající celý životní cyklus výroby energie, systémové náklady a externí náklady;

55.

vyzývá k širokému a inkluzivnímu pojetí hospodářského růstu, a to i z hlediska pohlaví, rasy, genderu, jazyka, náboženství, politických názorů, osobní situace a sociálních podmínek, neboť potřebujeme veškerý talent, který má Evropa k dispozici. Zdůrazňuje, že zastoupení žen na vedoucích pozicích podniků je i nadále velmi nedostatečné, a vyzývá podniky, aby z parity mezi ženami a muži na všech úrovních řízení učinily nedílnou součást svých základních podnikových zásad. Rozmanité podniky jsou úspěšnější než podniky, které nereprezentují složení (své) společnosti;

56.

poukazuje na to, že je třeba od základů přepracovat rámec Evropské unie pro státní podporu, aby bylo možné prozkoumat, jak lépe napomoci postupnému přechodu energeticky náročných primárních odvětví závislých na zahraničním obchodu k procesům s nižšími emisemi uhlíku nebo k uhlíkově neutrálním procesům. Kromě toho musí být na evropské a vnitrostátní programy financování vyčleněny dostatečné prostředky a musí být možné tyto programy kombinovat;

57.

zdůrazňuje, že je třeba najít rovnováhu na jedné straně mezi dynamikou změn, která je zapotřebí pro dvojí transformaci, a na druhé straně předvídatelností regulačního rámce (zejména pro malé a střední podniky a zaměstnance). VR také zdůrazňuje, že inkluzivní transformace vyžaduje využívání finančních prostředků na (pře)školení pracovní síly v nových dovednostech, a sice na regionální úrovni i napříč odvětvími. Zabránilo by se tím „zablokování“ zaměstnanců v odvětvích, ve kterých pracují, a také potřebě stěhovat se za prací do jiných regionů;

58.

podotýká, že to také znamená, že dvojí transformace musí být provázena přechodem na ekonomiku, která bere ohled na stárnutí obyvatel a inovace potřebné k zapojení všech občanů do dvojí transformace;

59.

VR vítá vypracování ukazatelů a chtěl by zdůraznit, že rychlejší transformace vede k dlouhodobé konkurenceschopnosti a odolnosti. Zmíněné ukazatele by proto měly měřit rychlost a překážky dvojí transformace, nikoliv konkurenceschopnost jako takovou;

60.

upozorňuje Evropskou komisi na to, že místní a regionální orgány a agentury pro regionální rozvoj mohou hrát důležitou úlohu při urychlování souběžné transformace prostřednictvím podpory digitálních a ekologických malých a středních podniků. Naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala zásadu „myslet v malém měřítku, jednat v regionálním“.

---

(1)  Stanovisko VR: https://webapi2016.cor.europa.eu/v1/documents/cor-2016-01726-00-01-ac-tra-cs.docx/content (COR-2016-01726-00-01).

(2)  Stanovisko VR: https://webapi2016.cor.europa.eu/v1/documents/cor-2020-01374-00-00-ac-tra-cs.docx/content, odstavec 4.

(3)  Stanovisko VR: https://webapi2016.cor.europa.eu/v1/documents/cor-2020-01374-00-00-ac-tra-cs.docx/content, odstavec 6.

(4)  Stanovisko VR Akční plán pro kritické suroviny (CDR-2021-04292-00-01).