Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52021IR2072

Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský plán boje proti rakovině

COR 2021/02072

Úř. věst. C 97, 28.2.2022, p. 17–20 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

28.2.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 97/17

Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský plán boje proti rakovině

(2022/C 97/04)

Zpravodajka:

Birgitta SACRÉDEUS (SE/ELS), členka zemské rady regionu Dalarna

Odkaz:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Evropský plán boje proti rakovině

COM(2021) 44 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

 odkazuje na svůj závazek věnovat „na evropské úrovni přednostní pozornost otázce zdraví a pomáhat regionálním a místním orgánům vést v této oblasti přeshraniční spolupráci a modernizovat systémy zdravotní péče s cílem bojovat proti rakovině a epidemiím“ (1);

2.

 konstatuje, že ačkoli odpovědnost za zdravotní politiku nesou primárně členské státy, může EU doplňovat a podporovat vnitrostátní politiky a přijímat právní předpisy v určitých oblastech, přičemž bude dodržovat zásadu subsidiarity a proporcionality a rovněž zohledňovat různé stávající zdravotnické struktury a vnitrostátní preference v každém členském státě;

3.

 zdůrazňuje, že zdravotní politika zůstává primárně úkolem členských států. Diskuse na úrovni EU v rámci konferencí o budoucnosti Evropy by nicméně měly nastolit úvahy o pravomocech v oblasti zdraví;

4.

 vyzývá orgány EU, aby zajistily, že právní rámec pro budoucí evropskou zdravotní unii bude zohledňovat odpovědnost místních a regionálních orgánů za veřejné zdraví, neboť 19 z 27 členských států se rozhodlo těmto orgánům svěřit hlavní odpovědnost za zdravotní péči. Současně musí strategie členských států v oblasti zdraví reflektovat zvláštní potřeby regionů a poskytnout maximální podporu úsilí místních a regionálních orgánů o zlepšování zdravotní péče;

5.

 konstatuje, že rakovina představuje jednoznačně obrovskou hrozbu pro občany i systémy zdravotní péče EU, neboť v roce 2020 byla v celé EU rakovina diagnostikována 2,7 milionu lidí a 1,3 milionu na ni zemřelo (odhad Společného výzkumného střediska, 2020). Upozorňuje zejména na očekávané stárnutí obyvatelstva EU, a tedy na zvyšování počtu pacientů, kterým bude diagnostikována rakovina, neboť její výskyt je u starších osob častější;

6.

 poukazuje na riziko, že po krizi COVID-19 by mohla následovat krize související s rakovinou, neboť v roce 2020 byl v důsledku krize COVID-19 proveden mnohem menší počet screeningů na rakovinu, diagnóz a léčebných výkonů týkajících se rakoviny. To vedlo ke zhoršení stavu mnoha lidí a k nahromadění nevyřízených případů, pokud jde o diagnostiku, což bude ještě dlouho příčinou velkého nárůstu případů rakoviny. Podle průzkumu Evropské organizace pro boj proti rakovině se 1,5 milionu onkologických pacientů dostalo menší péče, v důsledku pandemie navíc nebylo provedeno 100 milionů screeningů rakoviny. Přibližně jednomu milionu onkologických pacientů nemohla být provedena diagnóza a polovině onkologických pacientů v Evropě nebyla poskytnuta nezbytná chirurgická léčba nebo chemoterapie. Pětina z nich na tuto léčbu dosud čeká;

7.

 vyzývá k zahájení diskuse o tom, jak zlepšit znalosti občanů v oblasti zdraví, aby mohli pacienti eliminovat či omezit expozici rizikovým faktorům, činit optimální rozhodnutí týkající se prevence, diagnostiky a alternativ léčby, podporovat svou vlastní zdravotní péči a posilovat své postavení v zájmu nezávislého života. Považuje za zásadní, aby byly do této diskuse v zájmu posílení zdravotní gramotnosti občanů zapojeny také místní a regionální orgány;

Evropský plán boje proti rakovině

8.

 rozhodně podporuje přístup, který zaujala Evropská komise v Evropském plánu boje proti rakovině, jehož cílem je řešit všechny aspekty tohoto onemocnění, od prevence, včasného odhalení, diagnostiky a léčby, se zvláštním důrazem na zranitelné osoby, jako jsou starší osoby, až ke kvalitě života stávajících a bývalých onkologických pacientů;

9.

 zdůrazňuje význam Plánu boje proti rakovině jako důležité strategie pro řešení problému zvýšeného počtu nádorových onemocnění a pro provádění a nabídku prevence s cílem odstranit či zmírnit nepříznivé důsledky, včasného odhalení, diagnostiky a léčby, jakož i pro zlepšení kvality života onkologických pacientů a na nich závislých rodinných příslušníků;

10.

 vítá cíl Evropského plánu boje proti rakovině využít co nejlépe příležitosti pro výměnu lékařských a vědeckých dat a digitalizaci. Vítá rovněž skutečnost, že budoucí evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví umožní onkologickým pacientům i poskytovatelům zdravotní péče v EU bezpečný přístup k elektronickým zdravotním záznamům a jejich sdílení pro prevenci a léčbu přes hranice. Členské státy musí zaručit dostupnost těchto údajů i na místní a regionální úrovni;

11.

 zdůrazňuje rovněž, že je důležité podnítit vytvoření strategie paliativní péče, jež bude poskytovat multidisciplinární péči zahrnující podporu a péči určenou nejen dotčeným osobám, ale také pečovatelům a rodinným příslušníkům, kteří s nimi žijí. V případě dětských pacientů, kterým byla diagnostikována rakovina, by měla být péče v momentě, kdy vývoj nemoci může ohrozit kvalitu a očekávatelnou délku jejich života, svěřena odborníkům se zvláštní odbornou přípravou;

12.

 podporuje iniciativu Komise na vytvoření Znalostního onkologického centra, které bude usnadňovat koordinaci vědeckých a technických iniciativ souvisejících s rakovinou na úrovni EU, jako je např. shromažďování údajů prostřednictvím vnitrostátních onkologických registrů, možnost přístupu onkologických pacientů k jejich zdravotním údajům a předávání těchto údajů nebo využívání umělé inteligence ke zlepšení kvality onkologické prevence;

13.

 považuje vytvoření znalostního centra za chvályhodnou iniciativu, která by však měla být rozšířena i o koordinaci nestandardních způsobů léčby a o léčbu vzácných nádorových onemocnění, jakož i o přizpůsobení léčby starším osobám s rakovinou prostřednictvím strategie personalizované zdravotní péče zaměřené na konkrétní osobu, nejen na charakteristiky nádoru;

14.

 zdůrazňuje, že v centru pozornosti Evropského plánu boje proti rakovině musí být screening rakoviny a diagnostika, neboť podle WHO lze včasnou diagnózou a lepší péčí o onkologické pacienty předejít 30–50 % nádorových onemocnění a mnoha úmrtím;

15.

 podtrhuje význam opatření, jež mají vyzdvihnout přínosy zdravého životního stylu a zabývat se nejdůležitějšími rizikovými faktory, jako jsou kouření, škodlivá konzumace alkoholu, obezita a nedostatek fyzické aktivity, znečištění a expozice karcinogenním látkám, záření a různým infekčním činitelům. Podporuje rovněž opatření, která mají vyzdvihnout přínosy prevence a snižování nepříznivých důsledků;

16.

 domnívá se, že opatření na podporu znalostí o expozici znečištění a karcinogenním látkám by měla být sladěna s akčním plánem EU Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ (COM(2021) 400 final) a se „Strategií pro udržitelnost v oblasti chemických látek. K životnímu prostředí bez toxických látek“ (COM(2020) 667 final), aby bylo možné při realizaci cílů Plánu boje proti rakovině vytvářet synergie;

17.

 domnívá se, že důležitou úlohu při podpoře zdravého životního stylu a při snižování expozice znečištění a karcinogenním látkám hraje podnikatelský sektor, stejně jako místní a regionální orgány;

18.

 vítá, že Komise plánuje opatření k vytvoření „beztabákové generace“, a žádá, aby byly stanoveny podobné cíle pro snížení konzumace alkoholu. Podporuje návrh na povinné uvádění výživových údajů na spotřebních výrobcích a zdravotních varování na etiketách alkoholických nápojů;

19.

 vyzývá k větší spolupráci mezi zdravotnickými a sociálními službami, zejména na místní a regionální úrovni, s cílem zvýšit povědomí lidí o zdravém životním stylu a poskytnout jim informace o tom, jak mohou snížit riziko onemocnění rakovinou. V současné době jsou pouze 3 % rozpočtu na zdravotnictví určena na podporu zdraví a prevenci nemocí;

20.

 vítá kampaň „Zdravý životní styl pro všechny“, která má být zahájena v roce 2021. Jejím smyslem je podpořit fyzickou aktivitu a zdravé stravování a přispět k cílům Plánu boje proti rakovině, jakož i iniciativy OSN pod názvem Desetiletí zdravého stárnutí, jež právě probíhá;

21.

 vítá cíl Komise zintenzivnit prostřednictvím lepší osvěty kampaně zaměřené na očkování dívek a chlapců proti lidským papilomavirům. Dále vyzývá k zavedení povinnosti nabízet chlapcům i dívkám očkování proti lidským papilomavirům, neboť to může výrazně snížit výskyt rakoviny děložního čípku a některých typů rakoviny úst, hrdla a hrtanu;

22.

 považuje cílené včasné odhalování rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku a děložního čípku za chvályhodné. Pokud to však vyplyne z vědeckých důkazů nebo analýz nákladů a přínosů, mělo by se co nejdříve zvážit rozšíření tohoto cíleného odhalování i na další druhy rakoviny, jako je rakovina prostaty a plic. Je důležité nejen co nejdříve diagnostikovat rakovinu, ale také vybudovat dobře fungující infrastrukturu a dodavatelský řetězec;

23.

 upozorňuje na velké rozdíly ve výskytu rakoviny a úmrtnosti mezi členskými státy i v jejich rámci a zdůrazňuje, že všichni lidé – bez ohledu na místo svého bydliště – by měli mít stejné právo na odbornou péči, diagnostiku a léčbu a na rovný přístup k lékům;

24.

 kritizuje nedostatek údajů o výskytu rakoviny a úmrtnosti roztříděných podle regionů, které jsou nezbytné k identifikaci trendů a/nebo k řešení nerovností v oblasti screeningu a léčby rakoviny. Vyzývá Komisi, aby co nejdříve spustila plánovaný Registr nerovností v oblasti onkologických onemocnění, jehož cílem je zlepšit prevenci a léčbu tohoto onemocnění;

25.

 vyzývá členské státy, aby přezkoumaly postupy léčby rakoviny v rámci svých systémů zdravotní péče s cílem odstranit nerovnosti v oblastech přístupu, úhrady a proplácení nákladů, příspěvků na zdravotní pojištění a spoluúčasti;

26.

 upozorňuje na systém „standardizované terapie“, který byl zaveden jako osvědčený postup v některých členských státech (např. ve Švédsku a Dánsku) s cílem urychlit diagnostiku a zahájení léčby;

27.

 vítá zvýšený důraz na výzkum rakoviny a vazbu mezi strategií a výzkumnou misí programu Horizont Evropa týkající se rakoviny. Díky tomu by měl být využit potenciál digitalizace a nových nástrojů, jako jsou Evropská iniciativa pro onkologické zobrazování nebo rozšířený Evropský systém informací o rakovině, k záchraně životů;

28.

 poukazuje na potenciál personalizované medicíny, která je zaměřena nejen na molekulární charakteristiky nádoru, ale také na charakteristiky osoby, která tento nádor má, díky rychlým pokrokům ve výzkumu a inovacích, které umožňují na míru přizpůsobené inovativní metody diagnostiky a léčby a strategie prevence rakoviny, jež jsou lépe uzpůsobeny jednotlivým pacientům a typům rakoviny;

29.

 vítá vytvoření sítě středisek excelence EU, která usnadní přeshraniční spolupráci a mobilitu pacientů, zlepší přístup k vysoce kvalitní diagnostice a léčbě a usnadní odbornou přípravu, výzkum a klinická hodnocení;

30.

 vyzývá členské státy, aby podporovaly akreditaci alespoň jednoho střediska pro boj proti rakovině v každém členském státě podle standardu OECD;

31.

 navrhuje, aby byla ve směrnici o přeshraniční zdravotní péči stanovena doporučení týkající se standardů přeshraničního screeningu, onkologického zobrazování a léčby rakoviny v jiném členském státě, než je stát bydliště;

32.

 zdůrazňuje, že dlouhodobým problémem ve zdravotnictví je nedostatek léků, což se ještě zhoršilo během pandemie COVID-19. V souvislosti se zajištěním dodávek základních léků, resp. inovací, poukazuje na to, že jsou neprodleně zapotřebí opatření na podporu dostupnosti generických a biologicky podobných léčivých přípravků (2);

33.

 vítá návrh prozkoumat možnost využití stávajících léčiv v nové indikaci. V tomto ohledu však zdůrazňuje, že je třeba zajistit dostatečné klinické důkazy o účinnosti léčivých přípravků a bezpečnost pacientů, přičemž vedle naděje na přežití by měly být zohledněny i další důležité aspekty, které jsou obzvláště významné v případě starších pacientů. To je důležité nejen pro pacienty, ale také pro odvětví zdravotní péče a příjemce nákladů, aby bylo možné si vytvořit názor na používání nových terapií. Upozorňuje, že dostupné ceny léků jsou předpokladem pro to, aby mohli pacienti podstoupit nezbytnou medikaci a aby systémy zdravotní péče zůstaly dlouhodobě udržitelné;

34.

 navrhuje prozkoumat možnost rozšíření společného nákupního systému EU, vedení společných jednání o cenách a vytvoření strategické rezervy v oblasti léků proti rakovině. Přitom je třeba zohlednit odlišné potřeby jednotlivých členských států a též regionů a různé sociálně-ekonomické podmínky;

35.

 podporuje začlenění „práva být zapomenut“ do rámce evropské legislativy. Banky a pojišťovny by neměly vést anamnézu stávajících a bývalých onkologických pacientů, a tito pacienti by tak měli spravedlivý přístup k finančním službám;

36.

 vítá návrh na vytvoření elektronické „chytré karty bývalého onkologického pacienta“ a účinných a udržitelných sítí péče a sledování pro bývalé pacienty z řad starších lidí s cílem zlepšit komunikaci a/nebo koordinaci mezi zdravotnickým personálem a pacienty, zejména pokud jde o vlastní zkušenosti pacientů;

37.

 poukazuje na to, že mnoho lidí trpí tělesnými a duševními problémy, zejména zhoršením fyzických a kognitivních funkcí, s nímž se mohou setkat starší osoby s rakovinou v souvislosti s její léčbou ještě dlouho po diagnóze rakoviny a první léčbě. Je proto důležité pochopit, jak jednotlivec reaguje na léčbu podle míry své zranitelnosti, pročež je zásadní vyvinout takové modely péče pro starší osoby s rakovinou, které budou podporovat komplexní posouzení jejich situace a využívání nástrojů, jež umožní odhadnout jejich vlastní možnosti. V zájmu účinnější zdravotní péče a rehabilitace je rovněž důležité pochopit, jak léčba ovlivňuje duševní zdraví, a využít tento poznatek k přizpůsobení zdravotní péče a rehabilitace ve všech oblastech;

38.

 zdůrazňuje, že podpora a péče, kterou onkologickým pacientům poskytují neformální pečovatelé, např. rodiče a rodinní příslušníci, je nezbytná, zároveň však také zatěžující. Měla by proto být přijata opatření místní sociální podpory s cílem zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem neformálních pečovatelů;

39.

 vyzývá k tomu, aby veškeré iniciativy zaměřené na příbuzné, zejména rodinné příslušníky, výslovně zohledňovaly také zájmy dětí, jakož i situaci a zvláštní potřeby sourozenců, v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte;

40.

 vítá zaměření Komise na dětská nádorová onemocnění a zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit také na nádorová onemocnění starších osob, která mají – stejně jako dětská nádorová onemocnění – odlišné charakteristiky. Plán boje proti rakovině však musí být doplněn iniciativami na podporu rozvoje kvalitních registrů následné kontroly v členských státech EU. Je rovněž nezbytné zajistit, aby regulační orgány, jako je Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), mohly dlouhodobě získávat údaje o účinnosti a vedlejších účincích léků;

41.

 domnívá se, že navrhovaná studie o bývalých onkologických pacientech mezi dospělými by měla ukázat rovněž předpoklady a překážky ohledně návratu mladých bývalých onkologických pacientů na školy a univerzity a vstupu na trh práce. Iniciativy zaměřené na návrat na trh práce by měly brát v úvahu rovněž bývalé onkologické pacienty z řad mladých lidí;

42.

 vyzývá k vypracování strategií pro řešení problémů v oblasti zdravotní gramotnosti, zejména pokud jde o rakovinu a její rizikové faktory, neboť výskyt rakoviny se bude v důsledku demografických změn zvyšovat. Tyto strategie se mohou týkat různých otázek, například jak vytvořit zdravé prostředí nebo jak být atraktivním zaměstnavatelem, hledání nových řešení, forem spolupráce, pracovních metod a technologií, jakož i udržitelných pracovních podmínek.

V Bruselu dne 1. prosince 2021.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1)  Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 131.

(2)  https://webapi2016.COR.europa.eu/v1/documents/cor-2020-05525-00-00-ac-tra-cs.docx/content.

Top