Stanovisko Evropského výboru regionů: Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu

(2021/C 440/08)

Zpravodaj: Markku MARKKULA (FI/ELS), předseda rady města Espoo Odkaz: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu COM(2021) 82 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Hlavní obecné připomínky

1.

vítá výzvu Evropské komise obsaženou v nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, aby města a regiony spolu s VR připravily půdu pro vyšší ambice v oblasti odolnosti vůči změně klimatu a zavázaly se k lepšímu začlenění unijních opatření do celostátních, regionálních a místních právních předpisů a činností;

2.

se znepokojením konstatuje, že hospodářské ztráty způsobené extrémními povětrnostními podmínkami dosáhly v letech 1980 až 2016 více než 436 miliard EUR a narostou na nejméně 170 miliard EUR ročně, bude-li globální oteplování na úrovni 3 oC oproti stavu před průmyslovou revolucí;

3.

opakuje, že naléhavost boje proti změnám klimatu v souladu s Pařížskou dohodou vyžaduje odhodlané politické vedení na všech úrovních správy, které bude prosazovat na opatření zaměřený a jasně stanovený přechod ke klimaticky neutrální Evropě vycházející z přístupu zdola nahoru, do nějž budou řádně začleněny přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování;

4.

zdůrazňuje, že úloha měst a regionů se změnila ze stylu zaměřeného na správu, jehož ústředním prvkem je příslušný orgán, na styl, jehož hybnou silou jsou služby a spolupráce a do nějž jsou zahrnuti občané, akademická obec, podniky a třetí sektor. VR vyzývá města a regiony, aby analyzovaly a obnovily svou úlohu, spolupráci a inovační politiky, a tak podpořily rozsáhlé společenské inovace a inovace s využitím technologií. Umožní jim to řešit hlavní společenské výzvy a zajistit vhodné podmínky pro sociální státy;

5.

vyzývá k tomu, aby jako kritéria pro zadávání udržitelných veřejných zakázek byly používány politiky založené na poptávce, uhlíkové stopy a pozitivní uhlíkové stopy s cílem urychlit transformaci na oběhové hospodářství a zvýšit poptávku po udržitelných výrobcích a službách šetrných ke klimatu;

6.

zdůrazňuje zásadní význam místní informovanosti a odhodlání jednat. V zájmu jejich podpory je zapotřebí vypracovat nové inovativní způsoby, jak zajistit vysoce kvalitní podporu činnosti na místní úrovni. VR bude spolupracovat s Evropskou komisí na vývoji modelů operačních programů v rámci provádění Zelené dohody na místní úrovni pro obce různých velikostí a v různých fázích rozvoje, které budou přizpůsobeny jejich místní situaci;

7.

konstatuje, že s ohledem na stanovené cíle je mimořádně důležité zajistit, aby byly nejnovější znalosti z výzkumu využity, upraveny a uplatňovány na potenciální operační potřeby mnohem rychleji než dosud. Naléhavě proto vyzývá Evropskou komisi, aby zřídila centra EVP, která by se zaměřovala na podporu inovací potřebných na místní a regionální úrovni z hlediska společnosti a pracovala na rozvoji ekosystémů pro akademickou obec, podniky, společnost i jednotlivce;

8.

prostřednictvím politické a komunikační kampaně VR v oblasti provádění Zelené dohody na místní úrovni ukazuje, jak mohou města a regiony urychlit spravedlivý a udržitelný přechod prostřednictvím veřejného a soukromého financování na místní, regionální, celostátní a unijní úrovni a dalších podpůrných iniciativ. VR je odhodlán spolupracovat a dosáhnout průlomových řešení společně s Evropskou komisí, misemi EU, Evropskou radou pro inovace, sítí regionálních center EVP a dalšími iniciativami příslušných zúčastněných stran;

9.

poukazuje na to, že přibližně 40 % měst s více než 150 000 obyvateli v celé EU přijalo plány na přizpůsobení se změně klimatu (1). Vybízí všechna města, aby se připojila k poznatkům a osvědčeným postupům v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a aby je pravidelně aktualizovala. VR vyzývá města a regiony, aby spojily síly s místním a mezinárodním průmyslem a vytvořily partnerství za účelem přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírnění, a vyzývá Komisi, aby šířila pozitivní výsledky;

10.

rozhodně podporuje přístup strategie spočívající v dosažení odolnosti řádným a spravedlivým způsobem. Změny klimatu jsou zejména pro osoby v nesnadných životních situacích, starší osoby, pro nemocné a pro osoby s nízkými příjmy stále problematičtější. Strategie musí těmto skupinám věnovat zvláštní pozornost;

11.

zdůrazňuje, že je připraven a odhodlán společně s městy a regiony vytvořit celoevropský systém pro přizpůsobování, jakož i dobře fungující strukturu víceúrovňové správy s jasnými úkoly. Cílem je umožnit jednat a vytvořit účinné regionální a místní mechanismy pro přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování vycházející ze vzájemné spolupráce veřejného, soukromého a třetího sektoru a zlepšit znalosti a schopnosti a využití finančních zdrojů;

Strategie pro přizpůsobování se změně klimatu v rámci Zelené dohody pro Evropu

12.

očekává, že do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost Komise přijme pokyny, které stanoví společné zásady a postupy pro určování, třídění a obezřetné řízení materiálních a fyzických klimatických rizik při plánování, vývoji, provádění a dohledu nad plány, programy a projekty;

13.

domnívá se, že by měly být vytvořeny synergie mezi pokyny pro přizpůsobení a směrnicemi o posuzování vlivů na životní prostředí;

14.

konstatuje, že místní a regionální orgány jsou odpovědné za více než 70 % opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a až 90 % opatření k přizpůsobení se této změně, proto žádná politika přizpůsobení se nebude úspěšná, pokud nebude zohledňovat potřeby, názory a odborné znalosti regionů a měst;

15.

požaduje, aby se města a regiony výrazně angažovaly při přípravě svých plánů pro oblast klimatu a akčních plánů pro provádění Zelené dohody na místní úrovni, jež jsou základem úsilí o řešení problematiky změny klimatu, a to s ohledem na zabránění tomu, čemu se nelze přizpůsobit, a přizpůsobení se tomu, čemu nelze zabránit;

16.

vyzývá k posílení regionální spolupráce stran, pokud jde o plány a opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v praxi. Opatření je třeba provádět na místní a regionální úrovni společně s občany a podniky;

17.

uznává, že nejvzdálenější regiony EU se potýkají se značnými problémy v oblasti adaptace, a to v důsledku své specifické zranitelnosti, která je činí obzvláště náchylnými k tomu, aby byly dopady změny klimatu zasaženy. Vítá veškeré úsilí o zmírnění těchto dopadů, jako je výměna osvědčených postupů a celosvětová a regionální řešení v oblasti adaptace, které má být Komisí a členskými státy posilováno a podporováno;

18.

zdůrazňuje, že je důležité společně vypracovat vhodné metody a nástroje na přizpůsobení, jež by posílily společné vytváření společenských inovací, přeshraniční spolupráci, výměnu zkušeností a kapacity v oblasti odolnosti. V tomto ohledu mohou být důležitým příspěvkem opatření v rámci specifického cíle č. 2 programu Interreg na období 2021–2027;

19.

zdůrazňuje, že je k dispozici stále více spolehlivých údajů, z nichž vyplývá, že v některých členských státech jsou ženy kvůli zakořeněným sociálním normám a sociálně-ekonomickým strukturám, které jim znemožňují přístup ke zdrojům, rozhodování, informacím, vzdělání, zaměstnání atd., vůči změně klimatu nadměrně zranitelné. Domnívá se proto, že politiky EU včetně Zelené dohody pro Evropu mají zásadní význam pro překonání těchto překážek a pro posílení plného potenciálu dovedností, znalostí a kvalifikací žen a dívek s cílem zajistit účinné a udržitelné přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof;

20.

zdůrazňuje význam urychleného přístupu k odbornému poradenství ve věci využívání znalostí a finančních nástrojů EU;

21.

zdůrazňuje, že je třeba, aby se lesy a lesnické podniky ekologicky přizpůsobovaly změně klimatu. Lesy a vlastníci lesů hrají velmi důležitou úlohu při ochraně klimatu, jsou však také postiženi změnou klimatu. Výbor očekává, že ohlášená strategie EU v oblasti lesnictví zohlední zvláštní rysy lesů v různých částech Evropy a že bude úzce propojena se strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu a se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti, jakož i s podpůrnými opatřeními EU pro polopřírodní lesy, pokud jde o jejich přizpůsobení se změně klimatu a posilování jakožto rezervoárů CO2;

22.

vyzývá k urychlenému a ambicióznímu provedení opatření oznámených ve strategii na podporu přírodě blízkých řešení v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, včetně nových a inovativních koncepcí a produktů financování. Týká se to zejména ochrany a obnovy mokřadů a rašelinišť a ozeleňování měst. Tato řešení přispívají jak ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a ke zdravému životu, tak k dosažení dalších cílů Zelené dohody;

23.

domnívá se, že zásadní význam mají rozsáhlé investice veřejného a soukromého sektoru do vývoje a zavádění nových inovativních řešení. Příkladem aktuálních znalostí je zpráva Net Zero by 2050: A Roadmap for the Global Energy Sector (Čistá nula do roku 2050: Plán pro světové energetické odvětví), kterou zveřejnila Mezinárodní energetická agentura v květnu 2021 a která ukazuje plán postupu vycházející z více než 400 dílčích milníků, jež by byly vodítkem při celosvětovém směrování k dosažení čisté nuly do roku 2050. Je důležité, aby takové investice rovněž zvyšovaly hospodářský růst a zabraňovaly předčasným úmrtím;

24.

poukazuje na společné úsilí se Společným výzkumným střediskem (JRC) a dalšími generálními ředitelstvími Komise při rozvíjení koncepce místních vědeckých platforem pro změnu klimatu (existující „místní IPCC“) s cílem podnítit spolupráci s vědci a podpořit rozhodování volených místních představitelů;

Pozitivní uhlíková stopa – nový přístup k výpočtu dopadu na klima

25.

vítá záměr Komise koordinovat různé oblasti politik s cílem využít synergických účinků;

26.

zasazuje se o snižování uhlíkové stopy tím, že budou minimalizovány negativní dopady výrobků, vytvářeného odpadu, služeb a organizací. Vyzývá k tomu, aby byl kladen důraz na omezování uhlíkové stopy u spotřebitelů tím, že se ukáže pozitivní dopad, který mohou mít na základě cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje výrobky či služby šetrné ke klimatu na udržitelnost;

27.

vítá záměr propojit přizpůsobení se změně klimatu se směrnicí o energetické náročnosti budov, s nařízením o stavebních výrobcích a se směrnicí o ekodesignu;

28.

vyzývá evropský průmysl, aby inicioval rozvoj podnikání v oblasti pozitivní uhlíkové stopy, jako je zlepšování energetické účinnosti, omezování využívání materiálů, zavádění ke klimatu šetrných surovin, snižování množství odpadů, prodlužování životnosti výrobků a rozšiřování využitelnosti výrobků, a investoval do tohoto rozvoje;

29.

naléhavě vyzývá veřejný sektor, aby svou úlohu a aktiva v mnoha ohledech využil k tomu, aby průmyslovým odvětvím pomohl urychlit proces vytváření nových řešení v oblasti pozitivní stopy neutrální z hlediska uhlíku: přechod ve využití zadávání veřejných zakázek k urychlení poptávky po udržitelných nových produktech a službách a jejich rozvoje, otevřená data k analýze problému a vypracování řešení šetrných ke klimatu, crowdsourcing k vytváření inovačních a startupových platforem a vytváření sítí k rozvoji a šíření nových koncepcí a řešení s cílem zvýšit udržitelnost;

Stanovení ceny uhlíku – nedílná součást ekologické transformace

30.

je toho názoru, že veřejný i soukromý sektor by měl při zadávání zakázek důkladněji posuzovat potřeby, aby se zamezilo zbytečnému pořizování výrobků a služeb. Tyto skutečné potřeby by pak také měly být pokrývány s využitím udržitelných výrobků a služeb;

31.

naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost zajištění účinného systému stanovování cen CO2, neboť jde o jedno z nejúčinnějších opatření v boji proti změně klimatu. Za účelem přilákání potřebných investic by měla být cena CO2 předvídatelná a přiměřená a měla by zohledňovat skutečné náklady spojené se škodami, které v důsledku emisí CO2 vznikly, aby to povzbuzovalo energetické a jiné podniky k investicím do řešení šetrných ke klimatu;

32.

zdůrazňuje, že součástí systému stanovování cen CO2 bude pravděpodobně mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, aby se vytvořily rovné a transparentní mezinárodní podmínky s cílem eliminovat tzv. černé pasažéry;

33.

navrhuje vytvoření silných tržních pobídek, které by přinesly rozvoj nových úložišť uhlíku a udržitelné nahrazování materiálů s vysokou uhlíkovou stopou materiály s nízkou uhlíkovou stopou. Výzkum, vývoj a inovace by měly získat podporu s cílem dále rozvinout nové technologie snižování emisí CO2 a metody měření;

34.

vyzývá k zavedení kombinace vhodných tržních mechanismů, zdanění, podpůrných opatření, právních požadavků a dobrovolných závazků veřejného sektoru, jež by přilákaly investice v oblasti změny klimatu do odvětví mimo systém obchodování s emisemi, s cílem dosáhnout nákladově efektivního snižování emisí;

35.

požaduje, aby se systém obchodování s emisemi (ETS) dále zlepšil, zejména ve vztahu k vytápění, chlazení, využívání půdy, dopravě a lesnictví (LULUCF). Vnitrostátní zdanění v oblasti energetiky a klimatu by mělo být při přijímání systémových kroků k rozvoji systému obchodování s emisemi začleněno do globálního systému obchodování s emisemi;

36.

je přesvědčen, že je zapotřebí urychlit účinná opatření k postupnému ukončení přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva (jako je například stávající osvobození od daně u leteckých pohonných hmot), aby bylo možné co nejdříve vytvořit účinné rovné podmínky pro energii z obnovitelných zdrojů. Budou rovněž stimulovat změnu chování a vytvářet zdroje nezbytné k podpoře spravedlivé transformace;

37.

vyzývá EU, aby na celosvětové úrovni zastávala silnou vedoucí funkci s cílem vypracovat nejpozději do roku 2030 nezbytný systém stanovování cen CO2 a uhlíkového rozpočtu a vyjednat obdobné prvky se svými globálními obchodními partnery;

Financování boje proti změně klimatu

38.

bere na vědomí potřebu ohromných počátečních investic, včetně investic do energetiky, které budou podle odhadu Evropské komise v období 2021–2030 samy o sobě o 350 miliard EUR vyšší než v předchozích deseti letech (2). VR zdůrazňuje zásadní význam partnerství, v jejichž rámci by veřejné prostředky měly být zaměřeny na zrychlení tempa;

39.

požaduje, aby se městům a regionům poskytla pomoc s hledáním kombinace veřejných a soukromých prostředků z mezinárodních, evropských, vnitrostátních a místních zdrojů určených na opatření v oblasti přizpůsobení. Vyzývá ke snížení byrokratické zátěže a ke zjednodušení přístupu k finančním prostředkům EU;

40.

vyzývá EU a další subjekty, aby rozvíjely způsoby měření potenciálního dopadu rizik souvisejících se změnou klimatu na veřejné finance, vytvářely nástroje a modely pro zátěžové testování v oblasti klimatu a zohlednily změny klimatu v rámci pro podávání zpráv a ve fiskálním rámci;

41.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné změnit vnitrostátní skladbu zdrojů energie díky využití nových pokročilých technologií, aby co nejlépe přispěla k dosažení cílů unijní strategie dekarbonizace a také aby plně zahrnovala a využívala přínosy, jež nabízejí „prozumenti“, místní energetické komunity a nové technologie. Zdůrazňuje význam spolehlivé elektrizační soustavy nízkého a středního napětí a potřebu zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na elektrické energii v základním zatížení, zejména rozvojem technologií pro skladování a řízení energie, jakož i energetických sítí, s cílem lépe připojit k soustavám nízkého a středního napětí nové malé dodavatele. Vyzývá Komisi, aby v novém navrhovaném rámci TEN-E byly projekty inteligentních sítí lépe zastoupeny na seznamu projektů společného zájmu;

42.

poukazuje na to, že odstranění nedostatků v oblasti ochrany proti dopadům změny klimatu vyžaduje posílení dialogu mezi tvůrci politik a jejich zúčastněnými stranami, zejména průmyslníků a investorů, včetně pojistitelů a penzijních fondů;

43.

vítá, že Evropská investiční banka (EIB) přijala nový závazek zvýšit do roku 2025 podíl finančních prostředků určených na opatření v oblasti klimatu a vypracovat plán pro klimatickou banku (3). Vítá zavedení systému EIB pro posuzování klimatických rizik (CRA) za účelem systematického posuzování materiálních klimatických rizik;

Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví – začlenění otázky zdraví do klimatických cílů

44.

vítá založení evropského střediska pro sledování klimatu a zdraví v rámci platformy Climate-ADAPT. Prostřednictvím tohoto střediska bude možné sdružovat a propojovat údaje, nástroje a odborné znalosti pro účely sdělování, sledování, analýzy a prevence dopadů změny klimatu na lidské zdraví na základě přístupu „jedno zdraví“. Považuje však za žádoucí, aby byl jeho rámec rozšířen o dopady urbanizace a stárnutí;

45.

zdůrazňuje, že je zapotřebí pokračovat ve shromažďování osvědčených postupů ověřených v praxi a tyto postupy uložit ve veřejně přístupném a snadno prohledatelném archivu zřízeném v rámci portálu Climate-ADAPT nebo v katalogu příkladů z praxe na internetových stránkách Paktu starostů a primátorů. Klade důraz na to, že předávání znalostí by mělo být rovněž usnadněno pomocí spolupráce mezi městy a že by se měly určit, propagovat a financovat vhodné partnerské a poradenské činnosti;

Digitalizace, data a vesmír

46.

vyzdvihuje význam inovativních digitálních technologií, technologie 5G, internetu věcí, umělé inteligence a analýzy dat, jež zlepšují digitální a ekologickou transformaci měst a regionů. Nadto je pro venkovské oblasti obzvláště důležitá dostatečná nabídka skleněných vláken;

47.

zdůrazňuje, že mají-li být všechna opatření v oblasti klimatu, včetně přizpůsobování, úspěšná, musí vycházet z nejlepších dostupných znalostí a inovací a jsou plně závislá na zapojení občanů;

48.

zdůrazňuje, že při posuzování nebezpečí a rizik na místní úrovni je důležité používat preventivní systematické a komplexní informační systémy, jako např. Galileo a Copernicus, na základě řešení v oblasti vytěžování dat na regionální a místní úrovni a využívání satelitů a senzorů s nástroji podporovanými geografickými informačními systémy, aby bylo možné mapovat místa zranitelná v souvislosti s různým riziky týkajícími se klimatu. Vybízí místní a regionální orgány, aby využívaly službu programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S);

49.

očekává, že poznatky získané díky systémům satelitního sledování, jako jsou Galileo a Copernicus, týkající se úniků metanu a dalších skleníkových plynů, budou využity k co nejrychlejšímu odstranění těchto úniků prostřednictvím vnitrostátních, evropských a mezinárodních opatření;

50.

vyzývá k zásadnímu obratu na regionální úrovni, pokud jde o politiku v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, a souhlasí s výborem mise pro přizpůsobování se změně klimatu, že jsou zapotřebí špičkové služby v oblasti údajů o klimatu, které jsou poskytovány programem Copernicus, platformou Climate-ADAPT, Znalostním centrem pro zvládání rizik katastrof a dalšími nástroji a zdroji, jako jsou družice k pozorování Země a čidla na místě (včetně pozemních stanic a čidel ve vzduchu a v moři);

51.

zdůrazňuje, že je třeba dále posílit investice do vesmírných technologií, aby poskytovaly relevantní informace o klimatických rizicích a souvisejících adaptačních opatřeních, a spolupracovat s Komisí, Společným výzkumným střediskem a EEA na jejich přiblížení místním a regionálním orgánům;

Mise programu Horizont Evropa

52.

vyzývá k rychlejšímu přijetí a provádění plánované mise programu Horizont Evropa týkající se „přizpůsobení se změně klimatu“ a po jejich schválení i dalších misí souvisejících s přizpůsobením, mimo jiné v oblasti zdraví, půdy, klimaticky neutrálních měst a oceánů;

53.

zdůrazňuje zásadní význam dvou misí zaměřených na klima: „Evropa odolná vůči změně klimatu“ a „100 klimaticky neutrálních měst do roku 2030“. Vybízí města a regiony, které reprezentují celkovou zeměpisnou, sociální a hospodářskou rozmanitost evropských území, aby spolupracovaly na dosažení unijního cíle klimatické neutrality;

54.

navrhuje, aby Společné výzkumné středisko EU mohlo ve spolupráci s VR rozvíjet a organizovat výzkumnou a vzdělávací činnost s cílem podpořit aktivity misí EU v rámci projektu „Věda se setkává s regiony“. Posílilo by to vliv misí a dosažené výsledky by mohly být neprodleně sdíleny za účelem uplatňování v celé Evropě;

55.

vyzdvihuje svůj závazek provádět mise EU spolu s GŘ RTD, a to v souladu se společným akčním plánem, který podepsala komisařka Gabriel. VR zdůrazňuje, že k dosažení svých cílů mise EU potřebují účinný systém víceúrovňové správy, místně orientované regionální inovační ekosystémy a strategie pro inteligentní specializaci;

56.

přispívá k misím EU pomocí aktivního zapojení na místní úrovni a poskytuje podporu pro vytvoření sítí center EVP tím, že aktivně přispívá k experimentům, rychlému vývoji prototypů, testování, předvádění a zintenzivňování výzkumu v rámci mise a inovačních výsledků;

57.

zdůrazňuje význam začlenění programu Horizont Evropa, společných předváděcích a prováděcích nástrojů, inovačních iniciativ partnerství veřejného a soukromého sektoru na místní úrovni a víceúrovňové správy nástrojů financování do regionálních strategií inteligentní specializace;

58.

zdůrazňuje zásadní význam smluv o partnerství mezi EU a ukázkovými městy a regiony v rámci misí týkajících se chytrých měst a přizpůsobení se změně klimatu pro dosažení celoevropského vlivu, předběžných cílů v oblasti klimatu a výsledků v širokém měřítku.

59.

navrhuje tento třístupňový přístup k misím týkajícím se klimatu: 1) otevřený interaktivní proces, jehož cílem je různými způsoby zapojit regiony a města do mise; 2) zajištění požadovaného počtu přípravných komunit pro testování inovativních řešení misí v reálných podmínkách a 3) dosažení dohody o příspěvku předvádějících komunit k rozsáhlému zavádění inovativních řešení a převedení nejlepších řešení na celoevropské využití;

60.

navrhuje, aby byla mezi misí pro přizpůsobení se změně klimatu a Paktem starostů a primátorů navázána spolupráce za účelem zapojení co nejvíce měst a regionů a s cílem dosáhnout jasného pochopení klimatických rizik, přípravy na ně a jejich řízení. V tomto procesu mohou hrát aktivní úlohu vyslanci Paktu starostů a primátorů z VR;

61.

rozhodně podporuje vytvoření nástroje na podporu politik zaměřeného na poskytování přímé technické pomoci s cílem usnadnit přípravu a provádění jejich strategií a plánů pro přizpůsobení se změně klimatu. Domnívá se, že by tento nástroj měl zahrnovat asistenční službu pro otázky přizpůsobování, praktické workshopy a jiné nástroje, které by měly být vytvořeny v součinnosti s Paktem starostů a primátorů, a je připraven podpořit navrhování a provádění tohoto nástroje;

Klíčová partnerství a COP26

62.

poukazuje na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jako na zásadní milník, který zajistí vedoucí postavení EU v rámci globálních opatření v oblasti klimatu, a zdůrazňuje, že probíhající činnosti a závazky regionů a měst by měly hrát významnou a viditelnou úlohu na konferenci COP26;

63.

vyzývá UNFCCC, aby byly v celosvětové diplomacii týkající se klimatu a v rámci činností v této oblasti zviditelněny orgány na nižší než celostátní úrovni a byl více uznán jejich význam, a to v souvislosti s mezinárodními komunitami a síťovými organizacemi, jako jsou ICLEI, Under2Coalition, Regions4, Climate Alliance a UCLG (Spojená města a místní samosprávy);

64.

doporučuje, aby města a regiony plnily významnější úlohu v rámci platformy Climate-ADAPT (4), a velice si přeje prohloubit spolupráci zejména s Evropskou agenturou pro životní prostředí, znalostním a inovačním společenstvím pro klima Evropského inovačního a technologického institutu a Společným výzkumným střediskem. Doporučuje, aby pravidelně poskytovaly aktuální informace o vědeckých poznatcích a projektech týkajících se změny klimatu, jejích dopadů a zranitelnosti v hlavních biogeografických regionech v Evropě;

65.

naléhá na Komisi, aby důrazně doporučila členským státům zapojit orgány na nižší než celostátní úrovni do přípravy svých strategií pro přizpůsobení a do podpory vypracovávání regionálních a místních strategií a také regionálního rozdělení celostátních strategií. VR je za tímto účelem ochoten uspořádat víceúrovňové dialogy o energetice a klimatu.

---

(1)  Zpráva o provádění strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM(2018) 738 final.

(2)  Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030, COM(2020) 562 final.

(3)  https://www.eib.org/en/about/partners/cso/consultations/item/cb-roadmap-stakeholder-engagement.htm.

(4)  https://climate-adapt.eea.europa.eu/.