52021IP0113

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52021IP0113 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52021IP0113

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Kosovu za roky 2019–2020 (2019/2172(INI))

Úř. věst. C 494, 8.12.2021, p. 149–160 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

8.12.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 494/149

P9_TA(2021)0113

Zprávy o Kosovu za roky 2019–2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o zprávách Komise o Kosovu za roky 2019–2020 (2019/2172(INI))

(2021/C 494/13)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2016,

—	s ohledem na evropský program reforem pro Kosovo, který byl zahájen v Prištině dne 11. listopadu 2016, jakož i na spuštění druhého evropského programu reforem v říjnu 2020,

—	s ohledem na rámcovou dohodu s Kosovem o zapojení do programů Unie, která je v platnosti od 1. srpna 2017,

—	s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003,

—	s ohledem na prohlášení summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 konaného v Sofii a na jeho sofijský program priorit,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999, na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

—	s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova, ze dne 19. dubna 2013, na dohody ze dne 25. srpna 2015 a na probíhající dialog o normalizaci vztahů zprostředkovávaný EU,

—	s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/792 ze dne 11. června 2020, kterým se mění společná akce 2008/124/SZBP o Misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX Kosovo) a které prodloužilo trvání mise do 14. června 2021,

—	s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN o činnosti Prozatímní správní mise OSN v Kosovu (UNMIK), včetně nejnovější zprávy vydané dne 31. března 2020, a na zprávy o operacích mezinárodních bezpečnostních sil v Kosovu (KFOR) ze dne 7. února 2018,

—	s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

—	s ohledem na společné prohlášení spolupředsedů parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Kosovem v návaznosti na šesté zasedání tohoto výboru, které se konalo ve Štrasburku dne 14. února 2019,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 s názvem „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2020 o posílení spolupráce s partnery ze západního Balkánu v oblasti migrace a bezpečnosti,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2019“ (COM(2019)0260), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Kosovu za rok 2019“ (SWD(2019)0216),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2020“ (COM(2020)0660), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Kosovu za rok 2020“ (SWD(2020)0356),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641) a na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán“ ze dne 6. října 2020 (SWD(2020)0223),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 nazvané „Sdělení o globální reakci EU na COVID-19“ (JOIN(2020)0011) a na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 nazvané „Podpora západního Balkánu v boji proti pandemii COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

—	s ohledem na hodnocení Komise ze dne 21. dubna 2020 týkající se programu Kosova v oblasti hospodářských reforem na období 2020–2022 (SWD(2020)0065) a na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem, které Rada přijala dne 19. května 2020,

—	s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU o předčasných parlamentních volbách, které se v Kosovu konaly dne 6. října 2019,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) (COM(2016)0277), který Komise předložila dne 4. května 2016, a na legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 (1), kterým Parlament přijímá postoj v prvním čtení a přebírá návrh Komise,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

—	s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020 (2),

—	s ohledem na Záhřebské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal prostřednictvím videokonference dne 6. května 2020,

—	s ohledem na společné prohlášení ze summitu předsedy Evropského parlamentu a předsedů parlamentů zemí západního Balkánu, který svolal předseda Evropského parlamentu s vedením parlamentů zemí západního Balkánu na 28. leden 2020,

—	s ohledem na summit EU a západního Balkánu, který se konal dne 10. listopadu 2020 v rámci berlínského procesu,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0031/2021),

vzhledem k tomu, že Kosovo musí být posuzováno jako každá země, která se chce stát členským státem EU, na základě svých výsledků, pokud jde o plnění, provádění a dodržování souboru kritérií a společných hodnot požadovaných pro přistoupení, a vzhledem k tomu, že o harmonogramu a vývoji přistoupení rozhoduje kvalita nezbytných reforem a odhodlání k nim;

B.	vzhledem k tomu, že Kosovo se musí zaměřit na základní reformy za účelem řešení strukturálních nedostatků v oblasti právního státu, základních práv, fungování demokratických institucí a reformy veřejné správy, jakož i hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti;

vzhledem k tomu, že Kosovo se nadále potýká s politickou nestabilitou, zvláště od předčasných parlamentních voleb konaných dne 6. října 2019; vzhledem k tomu, že konec Kurtiho vlády odhalil několik strukturálních problémů, včetně nepatřičného zasahování externích aktérů do činnosti vlády a kosovského národního shromáždění, nezávislosti ústavního soudu a nejasnosti ohledně zákonnosti hlasování o vládě;

D.	vzhledem k tomu, že v poslední době nedocházelo k dostatečné koordinaci mezi transatlantickými aktéry, ale že nastupující vláda USA představuje novou příležitost pro lepší spolupráci;

E.	vzhledem k tomu, že Kosovo zůstává jedinou zemí západního Balkánu, jejíž občané potřebují k cestování do schengenského prostoru víza, ačkoli od roku 2018 jsou splněna všechna kritéria pro uvolnění vízového režimu;

F.	vzhledem k tomu, že kosovská neformální ekonomika brání celkovému rozvoji životaschopného hospodářství v této zemi;

G.	vzhledem k tomu, že Kosovo musí zvýšit své úsilí v boji proti korupci a organizované trestné činnosti a že k řešení těchto otázek musí vybudovat silné, soudržné a nezávislé instituce;

vzhledem k tomu, že bývalý prezident Hashim Thaçi dne 5. listopadu 2020 odstoupil, aby čelil obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti před specializovanými senáty pro Kosovo v Haagu; vzhledem k tomu, že dne 30. listopadu 2020 byla obžaloba proti Thaçimu potvrzena; vzhledem k tomu, že Vjosa Osmaniová, předsedkyně kosovského národního shromáždění, je úřadující prezidentkou Kosova;

I.	vzhledem k tomu, že Kosovo dosáhlo pokroku v přizpůsobování svého právního rámce acquis EU, ale musí zvýšit své úsilí a posílit zdroje, aby mohlo účinněji a s větším odhodláním a vážností provádět nové zákony a pravidla ve všech oblastech politiky;

J.	vzhledem k tomu, že podle kosovské vlády uznalo nezávislost Kosova 117 zemí, včetně 22 z 27 členských států EU;

K.	vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 představuje v Kosovu nebývalou zátěž pro systém zdravotní péče, hospodářství i systém sociální ochrany a jasně ukázala, že EU a západní Balkán musí i nadále společně řešit společné výzvy;

L.	vzhledem k tomu, že EU mobilizovala finanční podporu pro země západního Balkánu ve výši více než 3,3 miliardy EUR na řešení bezprostřední zdravotní krize a zmírnění sociálně-ekonomických dopadů pandemie COVID-19 v tomto regionu;

vzhledem k tomu, že EU je největším poskytovatelem podpory a pomoci Kosovu při zmírňování hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že Kosovo obdrželo 5 milionů EUR na okamžitou podporu zdravotnictví, 63 milionů EUR na podporu sociálního a hospodářského oživení, 60 milionů EUR na financování pomoci a 100 milionů EUR makrofinanční pomoci;

N.	vzhledem k tomu, že hospodářský a investiční plán pro západní Balkán usnadní obnovu po pandemii COVID-19 v dlouhodobém horizontu a podpoří hospodářský rozvoj a reformy v regionu;

O.	vzhledem k tomu, že Kosovo využívá nástroj předvstupní pomoci (NPP II), v jehož rámci bylo pro tuto zemi na období 2014–2020 vyčleněno celkem asi 602,1 milionu EUR, a vzhledem k tomu, že Kosovo musí v tomto ohledu dále zlepšovat svou absorpční kapacitu;

P.	vzhledem k tomu, že míra spolupráce EU se západním Balkánem je ve srovnání s jinými partnery mimořádná a je dokladem vzájemného strategického závazku;

Závazek vůči rozšíření

vítá trvalé a pevné odhodlání Kosova pokračovat v evropském směřování a urychlit reformy a oceňuje také silnou podporu evropské integrace mezi obyvatelstvem Kosova a jeho evropskou identitu;

vyjadřuje politování nad omezeným pokrokem při provádění prvního evropského programu reforem, přičemž uznává závazek vlády vůči širokému reformnímu procesu, jak stanoví druhý evropský program reforem; vyzývá kosovské orgány, aby převzaly odpovědnost za tento proces, prokázaly větší politickou vůli a zlepšily správní kapacitu s cílem posílit provádění reforem souvisejících s EU;

vyjadřuje znepokojení nad zrušením ministerstva pro evropskou integraci a vyzývá kosovskou vládu, aby dřívější struktury tohoto ministerstva plně a řádně začlenila, jak stanoví nově schválené nařízení o organizační struktuře úřadu předsedy vlády, a aby zajistila, že novému orgánu bude poskytnuta náležitá úroveň pravomocí a odpovědnosti pro zajištění řádné koordinace a řízení integračního procesu;

vítá poklidný a řádný průběh předčasných parlamentních voleb, které se konaly dne 6. října 2019 a 14. února 2021, vyjadřuje však znepokojení nad nedostatečnou konkurencí, možností výběru a svobodou projevu v kosovsko-srbské komunitě, ale i nad problémy spojenými s hlasováním mimo území Kosova; zdůrazňuje, že je důležité řešit všechny nedostatky, které zjistila volební pozorovatelská mise EU, a zabývat se všemi jejími doporučeními; očekává, že všechny politické síly budou při vytváření nové vlády a volbě nového prezidenta ctít demokratickou kulturu a vůli kosovských občanů;

lituje, že Kosovo se i po volbách potýká s politickou nestabilitou, a vyzývá v tomto ohledu všechny politické síly v Kosovu, aby reformovaly politický systém prostřednictvím ústavních změn tak, aby se zlepšila právní jistota a proces sestavování nových vlád;

vítá, že Komise ve své zprávě o Kosovu z roku 2020 potvrdila hodnocení Parlamentu týkající se schopnosti Kosova využít výhod plynoucích z uvolnění vízového režimu, a vyzývá Radu, aby bezodkladně přistoupila k přijetí bezvízového režimu pro občany Kosova; připomíná v tomto ohledu, že Kosovo i nadále splňuje všechna kritéria plánu uvolnění vízového režimu, jak Komise soustavně potvrzuje od července 2018;

vyjadřuje politování nad tím, že se Radě v roce 2020 stále nepodařilo přijmout uvolnění vízového režimu pro Kosovo; domnívá se, že uvolnění vízového režimu zlepší stabilitu a usnadněním cestování a podnikání se Kosovo přiblíží EU; konstatuje, že izolace kosovských občanů má dopad na provádění programů EU a že kvůli chybějícímu rozhodnutí Rady nemohou občané Kosova využívat naléhavě potřebné příležitosti, což oslabuje důvěryhodnost EU a mohlo by to mít i dopad na dialog mezi Bělehradem a Prištinou;

vyzývá členské státy EU, aby prokázaly trvalé odhodlání pokračovat v procesu rozšíření a usilovaly o účinnější komunikační politiku vůči občanům EU, pokud jde o rozšíření; vyzývá Komisi a úřad EU v Kosovu, aby zintenzivnily své úsilí o propagaci smyslu, podmínek a přínosů užšího partnerství mezi EU a Kosovem;

vítá rozhodnutí kosovské vlády zrušit cla na dovoz ze Srbska a Bosny a Hercegoviny, což umožnilo obnovit dialog zprostředkovávaný EU;

10.

bere na vědomí podpis dohod o normalizaci ekonomických vztahů mezi Kosovem a Srbskem, ke kterému došlo dne 4. září 2020 ve Washingtonu; vyjadřuje však politování nad ustanoveními dohody, která vyžadují, aby Kosovo přestalo usilovat o členství v mezinárodních organizacích; vítá opětovnou angažovanost Spojených států a zdůrazňuje, že EU a Spojené státy musí posílit své partnerství a koordinaci na západním Balkánu; zdůrazňuje, že transatlantická spolupráce je důležitým faktorem pro stabilitu v tomto regionu, a zdůrazňuje vůdčí úlohu EU jakožto zprostředkovatele při normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem;

11.

vyjadřuje politování nad otevřením velvyslanectví Kosova v Izraeli v Jeruzalémě, neboť to odporuje postoji Evropské unie k řešení izraelsko-palestinského sporu založenému na existenci dvou států;

12.

uznává, že jednotky KFOR a zúčastněné státy významně přispívají k udržování bezpečného a chráněného prostředí a volnosti pohybu pro všechny občany Kosova a také k usnadnění evropsko-atlantické integrace západního Balkánu;

13.

vyzývá k vytvoření nových příležitostí pro politický a strategický dialog na vysoké úrovni se zeměmi západního Balkánu prostřednictvím pravidelných summitů EU a západního Balkánu a intenzivnějších kontaktů na ministerské úrovni; vyzývá k aktivnímu a náležitému zapojení zemí západního Balkánu do konference o budoucnosti Evropy;

Demokracie a právní stát

14.

vítá pokrok v přizpůsobování právního rámce v oblasti právního státu, včetně zákona o disciplinární odpovědnosti soudců a státních zástupců a zákona o mediaci, jakož i zavedení elektronického systému správy případů a centrálního rejstříku trestů; vyjadřuje však politování nad nízkou mírou provádění;

15.

vyzývá kosovské orgány, aby zvýšily úsilí při prosazování zákonů ve prospěch svých občanů a také zajistily lepší koordinaci různých programů v oblasti právního státu podporovaných řadou dárců, včetně vypracování celkového přezkumu a následné strategie pro celé odvětví právního státu;

16.

zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit boj proti korupci, a vyjadřuje vážné znepokojení nad zrušením zvláštní protikorupční pracovní skupiny kosovské policie; zdůrazňuje, že k účinnému boji proti korupci je nutná silná politická vůle, a vyzývá kosovské orgány, aby prokázaly odhodlání bojovat proti korupci na všech úrovních;

17.

vyzývá vládu, aby vytvořila a udržovala silné a specializované subjekty, které budou bojovat proti organizované trestné činnosti a korupci, a vyzývá k ukončení jakýchkoli změn v donucovacích a protikorupčních orgánech, které vycházejí ze zájmů politických stran;

18.

vyzývá Kosovo, aby zlepšilo provádění svých regulačních opatření týkajících se zajišťování, konfiskace a vymáhání majetku a ohledně pravomocných odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni, organizované a finanční trestné činnosti, praní peněz a financování teroristické činnosti, včetně opatření o suspendování úředníků veřejné správy obžalovaných z těchto trestných činů, a aby zajistilo, že nebude docházet k žádným zásahům do operační činnosti donucovacích orgánů a státního zastupitelství;

19.

je znepokojen tím, že navzdory přiměřenému normativnímu rámci je soudní systém Kosova nadále podkopáván nedostatky v odpovědnosti a transparentnosti a politickým vměšováním; vyjadřuje politování nad nedostatkem hmatatelných výsledků v boji proti organizované trestné činnosti, a očekává, že bude dosaženo většího pokroku, pokud jde o úspěšnost vyšetřování a stíhání případů korupce na vysoké úrovni a případů organizované trestné činnosti, včetně případů obchodování s lidmi a drogami a kyberkriminality;

20.

vítá opatření přijatá kosovskou soudní radou, která pomohou omezit vnější zásahy do soudních řízení a jejich nepřípustné ovlivňování; vítá rovněž nárůst počtu zveřejněných pravomocných soudních rozhodnutí; je přesvědčen, že jsou nutná další opatření k zajištění větší nezávislosti a odpolitizování soudnictví a k zastavení nepatřičného zasahování do významných případů;

21.

vyzývá Kosovo, aby zajistilo, že finanční zprávy a zprávy o auditu týkající se financování politických stran budou důsledně k dispozici a že tam, kde je to zapotřebí, budou uplatňovány sankce; konstatuje rovněž, že je třeba zlepšit finanční dohled a odpovědnost podniků ve veřejném vlastnictví; vítá v této souvislosti návrh nového zákona o financování politických stran a vybízí kosovské národní shromáždění, aby přijalo právní rámec upravující financování politických stran v souladu s doporučeními Benátské komise;

22.

znovu opakuje, že výběr a jmenování kandidátů na vysoké pozice s rozhodovacími pravomocemi ve veřejné službě a v podnicích ve veřejném vlastnictví jsou i nadále zdrojem znepokojení, a poukazuje na to, že obsazování těchto pozic musí probíhat spravedlivým postupem založeným na výsledcích a soutěžení; oceňuje úsilí kosovské vlády, které prokázala podepsáním memorand o porozumění se Spojeným královstvím ohledně dohledu nad tímto procesem; opakuje svou výzvu k dosažení pokroku a přijetí jasného politického závazku, pokud jde o reformu veřejné správy, čehož lze dosáhnout pokročením v provádění příslušných právních předpisů;

23.

vítá zlepšení organizace práce kosovského národního shromáždění a řízení plenárních zasedání na základě jednacího řádu, lituje však, že často není dosaženo usnášeníschopnosti a že činnost parlamentu je stále zdržována, což je obzvláště škodlivé v procesu přijímání balíčku pomoci v souvislosti s pandemií;

24.

lituje, že kosovské národní shromáždění nedokázalo napoprvé schválit druhý balíček opatření pro hospodářské oživení, zdůrazňuje důležitost politické stability a vyzývá shromáždění a vládu, aby spolupracovaly v duchu konstruktivního přístupu a dodržovaly osvědčené parlamentní postupy;

25.

oceňuje úsilí Kosova v boji proti radikalizaci, terorismu a násilnému extremismu, včetně snižování počtu osob odcházejících bojovat do zahraničí; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí při řešení financování terorismu, jakož i při rehabilitaci a opětovném začlenění zahraničních bojovníků;

26.

vyzývá k aktivní regionální spolupráci a větší koordinaci a výměně informací mezi bezpečnostními službami Republiky Kosovo a EU a jejích členských států v boji proti potenciální teroristické činnosti; naléhavě vyzývá Kosovo, aby řešilo problematiku radikalizace a vnějších extremistických vlivů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby Kosovu v tomto důležitém úsilí pomohly;

27.

je znepokojen úsilím třetích zemí o podporu radikalizace, zejména mladých lidí, které často probíhá formou financování nebo poskytování značných zdrojů, jako například vzdělávacím institucím v Kosovu, které by mohly být živnou půdou radikalizace, a rovněž je znepokojen tím, že současná situace související s onemocněním COVID-19 by mohla mít kvůli zhoršující se hospodářské situaci negativní dopad na úsilí o deradikalizaci;

28.

vítá uzavření pracovního ujednání mezi kosovskou policií a Europolem, které bude tvořit základ pro posílenou spolupráci v boji proti terorismu a extremismu, jakož i mezinárodní organizované trestné činnosti, a vyzývá k jeho co nejrychlejšímu provedení;

29.

poukazuje na to, že podle nedávných odhadů vlastní kosovští občané přibližně 250 000 nelegálních zbraní; vyjadřuje hluboké znepokojení nad touto alarmující situací, která má negativní dopad na veřejnou bezpečnost; vyzývá kosovské orgány, aby zvýšily své úsilí o vyřešení tohoto problému a zahájily účinný program konfiskace nebo dobrovolného odevzdání těchto zbraní policii;

30.

oceňuje Kosovo za jeho soustavnou a konstruktivní spolupráci v oblasti migrace a pokračující snižování počtu žádostí o azyl a zpětné přebírání kosovských občanů a rovněž za dobrou spolupráci kosovských orgánů v oblasti zpětného přebírání osob;

31.

s uspokojením bere na vědomí přijetí nařízení o integraci cizinců a vyzývá k jeho plnému provedení; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další opatření pro zajištění dostatečné správní kapacity a kapacity pro vymáhání práva, aby bylo možné řešit výzvy v oblasti migrace, včetně převaděčství migrantů;

32.

znovu vyjadřuje svou plnou podporu práci specializovaných senátů pro Kosovo a specializovaného státního zastupitelství, které jsou důležitým důkazem závazku Kosova k právnímu státu a jejichž činnost je rovněž v zájmu Kosova; zdůrazňuje, že je důležité, aby specializované senáty mohly nadále pracovat nezávisle bez jakýchkoli zásahů zvnějšku; vítá prodloužení mandátu specializovaného senátu pro Kosovo a jeho práci v Haagu;

33.

vítá prodloužení mandátu mise EULEX a žádá Kosovo, aby plně a v dobré víře spolupracovalo s misí EULEX a se specializovanými senáty a specializovaným státním zastupitelstvím; vyjadřuje politování nad pokusy o oslabení mandátu mise EULEX; opakuje svou výzvu misi EULEX, aby zvýšila svou účinnost, dodržovala nejpřísnější standardy transparentnosti a uplatňovala přístup nulové tolerance vůči korupci;

34.

vítá přijetí zákona o přístupu k veřejným dokumentům; doporučuje další úsilí o zvýšení transparentnosti a lepšího monitorování veřejných výdajů, mimo jiné zlepšením systému zadávání veřejných zakázek;

35.

vítá přijaté kroky k budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména přijetím první vnitrostátní strategie kybernetické bezpečnosti; považuje za zásadní tuto dynamiku zachovat, aby bylo možné plně prosazovat legislativní iniciativy v této oblasti a řešit nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti IKT a kybernetické bezpečnosti;

Dodržování základních svobod a lidských práv

36.

konstatuje, že právní a institucionální rámec Kosova obecně zaručuje ochranu lidských a základních práv a práv menšin, zdůrazňuje však, že stále přetrvávají problémy v oblasti jeho provádění, zejména pokud jde o jazyková práva, včetně vícejazyčného vysílání, jehož nedostatek má dopad na přístup menšinových komunit k informacím a je obzvláště škodlivý během pandemie COVID-19;

37.

vyzývá Kosovo, aby zajistilo rovné a nediskriminační státní vzdělávání v menšinových jazycích a přístup k úředním dokumentům ve všech úředních jazycích v rámci celé země, a také rovné příležitosti, přiměřené zastoupení v politickém životě a přístup k veřejné správě a soudnictví;

38.

vyzývá k větší ochraně a začleňování příslušníků menšin, včetně Romů, Aškalů, Egypťanů, Srbů, Bosňáků, Turků a Goranů, jakož i osob se zdravotním postižením a vysídlených osob, a to poskytováním odpovídající zdravotní péče a sociální ochrany, zejména během pandemie COVID-19 a s ohledem na její socio-ekonomické dopady;

39.

naléhavě vyzývá k většímu úsilí v boji proti diskriminaci a anticiganismu; je obzvláště znepokojen sociální diskriminací komunit Romů, Aškalů a Egypťanů, jejich vyloučením z politického a sociálního rozhodování a neustálým nedostatkem zdrojů a přístupu k pracovním příležitostem, spravedlnosti, veřejným službám, bydlení, zdravotní péči, kanalizačním systémům a tekoucí vodě;

40.

s politováním konstatuje, že kosovské národní shromáždění dosud nevzalo v potaz petici téměř 500 osob, které se historicky hlásí k bulharské národnosti, přičemž tato petice byla u kosovského národního shromáždění zaregistrována v květnu 2018; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby v rámci druhého celostátního sčítání lidu v Kosovu, které proběhne v roce 2021, byla přidána kategorie bulharské národnosti;

41.

konstatuje, že není zajištěna finanční a redakční svoboda veřejnoprávního vysílání; znovu opakuje, že je třeba zaručit transparentnost sdělovacích prostředků, včetně jejich vlastnictví, jakož i nezávislost sdělovacích prostředků a zajistit, aby nebyly vystavovány žádným politickým vlivům; vyzývá v tomto ohledu k rychlému jmenování vedoucího agentury pro informace a soukromí;

42.

zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit boj proti hrozbám vůči novinářům a útokům na ně a ukončit beztrestnost těchto zločinů; uznává, že navzdory těmto výzvám je svoboda projevu zakotvena v kosovské ústavě a že v zemi existuje pluralitní a živě fungující mediální prostředí;

43.

vybízí k vytvoření nadnárodního a vícejazyčného veřejnoprávního vysílacího subjektu po vzoru ARTE, který by spojoval lidi a podporoval mír a usmíření mezi státy jihovýchodní Evropy;

44.

vyjadřuje politování nad rostoucím počtem případů strategických žalob proti účasti veřejnosti, které jsou využívány k zastrašování novinářů a jednotlivců a k vedení soudních řízení proti nim s cílem umlčet je a znemožnit veřejnou diskusi;

45.

vítá přijetí zákona o ochraně oznamovatelů a vybízí k přijetí všech potřebných dodatečných právních předpisů, které jsou nezbytné pro jeho účinné a efektivní provádění; vyzývá v tomto ohledu k rychlému jmenování komisaře pro informace a soukromí;

46.

je znepokojen dezinformačními kampaněmi, jejichž cílem je připravit kosovský stát o jeho legitimitu; vyzývá k posílení evropské spolupráce s Kosovem na řešení dezinformací a hybridních hrozeb, které se snaží oslabit evropskou perspektivu regionu, a k boji proti regionálním dezinformačním kampaním, a to i tím, že se strategicky zdůrazní význam EU pro občany v tomto regionu;

47.

připomíná silnou souvislost mezi nedostatky ve svobodě sdělovacích prostředků a možnostmi místních a zahraničních subjektů manipulovat s fakty a šířit dezinformace; vyzývá Komisi a ESVČ, aby na těchto souvislostech a překrývajících se výzvách úzce spolupracovaly a podpořily vytvoření centra excelence v oblasti dezinformací zaměřeného na Balkán;

48.

vítá jednomyslné rozhodnutí Národního shromáždění Republiky Kosovo ze dne 25. září 2020 o tom, že Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) bude mít přímý účinek; očekává, že kosovská vláda urychleně provede obsah úmluvy a poskytne za tímto účelem nezbytné zdroje a infrastrukturu;

49.

vítá přijetí kosovského programu pro rovnost žen a mužů i práci parlamentního klubu žen v kosovském národním shromáždění; vyzývá kosovské orgány, aby více usilovaly o prosazování rovnosti žen a mužů a posílily hospodářské postavení žen, mimo jiné tím, že učiní začleňování genderového hlediska svou prioritou a budou více spolupracovat s občanskou společností i s ženskými organizacemi, ale i vytvářením prostředí, které napomáhá lepšímu zastoupení žen v pozicích s rozhodovacími pravomocemi, a zajištěním toho, aby školní učebnice nepřispívaly ke stereotypům a diskriminaci; vyzývá v tomto ohledu k účasti žen ve vyjednávacím týmu odpovědném za dialog mezi Bělehradem a Prištinou; stejně tak požaduje, aby EU toto úsilí a snahy podporovala tím, že bude dodržovat výše uvedená doporučení;

50.

je znepokojen mírou nečinnosti žen, a to i v důsledku pokračující diskriminace na základě pohlaví na trhu práce, a vyzývá kosovské orgány, aby zlepšily účast žen na trhu práce; naléhavě vyzývá Kosovo, aby upravilo nové pracovněprávní předpisy tak, aby regulovaly také dovolenou, s cílem zabránit diskriminaci na základě pohlaví, pokud jde o práva související s mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou;

51.

znovu vyjadřuje své znepokojení nad rozsahem domácího a genderově podmíněného násilí; vítá v tomto ohledu revize trestního zákoníku, jakož i zlepšení, která byla zaznamenána ve zprávě mise EULEX v některých aspektech řešení případů sexuálního násilí kosovskou policií; konstatuje však, že absence soudních řízení a přísných trestů, beztrestnost pachatelů, nedostatečné systémy sledování a databáze případů, nedostatek odpovídajících zdrojů a služeb pro oběti (azylové domy, zdravotní střediska provádějící vyšetření, podpora traumatizovaným osobám, poradenství), chybějící školení a institucionalizované protokoly postupů v rámci celého systému soudnictví jsou stále znepokojující;

52.

zdůrazňuje skutečnost, že pandemie COVID-19 měla škodlivý dopad na ženy a menšiny v důsledku prohlubování nerovností a zhoršování stávajících problémů včetně domácího násilí a vyzývá kosovskou vládu a orgány, aby tyto otázky zohlednily ve svých reakcích na pandemii;

53.

vítá přijetí zákona o ochraně dětí jako významný krok v oblasti ochrany práv dětí v Kosovu; zdůrazňuje význam boje proti násilí páchanému na dětech; zdůrazňuje, že k zajištění účinného provádění tohoto zákona jsou zapotřebí odpovídající finanční a lidské zdroje; poukazuje zejména na to, že je třeba řešit přetrvávající problém dětských a nucených sňatků, zejména v komunitách Romů, Aškalů a balkánských Egypťanů, a to stanovením zákonného věku pro sňatky a zajištěním odpovídajících kroků donucovacích a justičních orgánů a podávání zpráv těmto institucím;

54.

vítá pokrok v oblasti ochrany práv osob LGBTI na legislativní i politické úrovni, konstatuje však, že je třeba plně provést stávající antidiskriminační rámec, a požaduje řádné vyšetření případů trestných činů z nenávisti vůči osobám LGBTI; vyzývá vládu, aby do návrhu občanského zákoníku zahrnula partnerství osob stejného pohlaví, jak zaručuje ústava země;

55.

oceňuje pokračující úsilí kosovských orgánů o posílení schopnosti občanské společnosti smysluplně přispívat k rozvoji politiky; požaduje další zlepšení spolupráce mezi vládou a občanskou společností a větší účast občanské společnosti na tvorbě politik; opakuje, že je třeba posílit odpovědnost a transparentnost veřejného financování občanské společnosti;

56.

je znepokojen nedostatečnou koordinací mezi mezinárodními dárci, o níž se zmínilo několik organizací působících v zemi; naléhavě vyzývá kosovskou vládu, aby přijala opatření s cílem zabránit dvojímu úsilí a zbytečnému překrývání a aby účinněji řídila své vztahy s mezinárodními dárci;

57.

oceňuje práci odstupujícího veřejného ochránce práv, který prosazoval kulturu lidských práv, a vítá skutečnost, že kosovské orgány provedly větší počet jeho doporučení, což účinně přispělo mimo jiné k prevenci mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení;

Usmíření a dobré sousedské vztahy

58.

vítá úsilí Kosova o udržování konstruktivních sousedských vztahů v celém regionu a o proaktivní zajišťování souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) Evropské unie; vítá závazek Kosova k regionálním iniciativám a vyzývá k provádění povinností v rámci různých regionálních rámců, které podporují společný regionální trh;

59.

zdůrazňuje, že normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem je prioritou a podmínkou pro vstup obou těchto zemí do EU a že je rovněž nezbytná pro zajištění stability a prosperity v celém tomto regionu; bere na vědomí zvýšenou angažovanost obou stran v dialogu zprostředkovaném EU a vyzývá k aktivnímu a konstruktivnímu zapojení do dialogu zprostředkovaného EU a vedeného zvláštním zástupcem EU, jehož cílem je komplexní, udržitelná a právně závazná dohoda v souladu s mezinárodním právem;

60.

opět vyzývá, aby byly včas, v dobré víře a bez dalšího odkladu plně uplatňovány veškeré již dosažené dohody, včetně založení sdružení/společenství obcí se srbskou většinou; vyzývá ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro sledování a ověřování provádění všech dosud dosažených dohod a aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o aktuálním stavu; v této souvislosti opakuje svou plnou podporu Miroslavu Lajčákovi, zvláštnímu zástupci EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou;

61.

naléhavě vyzývá srbskou a kosovskou vládu, aby se vyvarovaly jakýchkoli kroků, které by mohly oslabit důvěru mezi stranami a ohrozit konstruktivní pokračování dialogu; připomíná význam multietnické povahy Kosova i Srbska a to, že existence etnicky homogenních států by neměla být v tomto regionu cílem;

62.

vyzývá Kosovo, aby se zabývalo přetrvávajícími vnitřními problémy v souvislosti s jeho přístupem k dialogu, vytvořilo zvláštní tým pro jednání, jakož i společnou platformu pro jednání a dialog mezi vládnoucí koalicí a opozičními stranami; zdůrazňuje, že dialog mezi Bělehradem a Prištinou musí být veden otevřeně a transparentně a že úředníci odpovědní za tento dialog musí pravidelně konzultovat jeho vývoj s kosovským národním shromážděním; vyzývá vládu, aby občany Kosova lépe informovala o výsledcích dialogu;

63.

konstatuje, že pět členských států EU Kosovo dosud neuznalo, a opakuje svou výzvu, aby tak učinily a potvrdily věrohodný evropský závazek k procesu rozšíření; zdůrazňuje, že nezávislost Kosova je neodvolatelná a že uznání by bylo přínosem pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem, posílilo a upevnilo by stabilitu regionu a usnadnilo by evropskou integraci obou států;

64.

vítá nedávné uznání nezávislosti Kosova ze strany Izraele v rámci dohod podepsaných ve Washingtonu, odsuzuje však kampaň Srbska za neuznání Kosova, která vedla k tomu, že několik zemí své uznání odvolalo;

65.

oceňuje dobrou regionální spolupráci mezi Kosovem a Srbskem v boji proti šíření pandemie COVID-19, včetně spolupráce mezi starosty měst Severní Mitrovica a Jižní Mitrovica a komunikace mezi ministry zdravotnictví;

66.

lituje, že dosud nebyl otevřen pro veškerý provoz most v Mitrovici, třebaže renovace již byla dokončena; vyzývá srbské a kosovské orgány, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni; vyzývá Komisi, ESVČ a Radu, aby podporovaly premiéra a jeho tým v dialogu o vnitřním usmíření s kosovskými Srby, který poskytne konkrétní bezpečnostní záruky a příležitosti pro sociálně-ekonomickou integraci;

67.

konstatuje, že nezbytným předpokladem pro rozšíření regionální spolupráce je bezvízový styk mezi Bosnou a Hercegovinou a Kosovem;

68.

vítá úsilí Komise o strategičtější investice na západním Balkáně prostřednictvím specializovaného hospodářského a investičního plánu; je si vědom toho, že tento plán je důležitý pro podporu udržitelné konektivity, lidského kapitálu, konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění, jakož i pro posílení regionální a přeshraniční spolupráce; zdůrazňuje, že veškeré investice musí být v souladu s cíli Pařížské dohody a s cíli EU v oblasti dekarbonizace;

69.

znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM); zdůrazňuje význam práce, kterou vykonává Regionální úřad pro spolupráci mládeže (RYCO), a vítá aktivní účast Kosova; opakuje, že je třeba oslovit mladé lidi ze severních obcí a začlenit je do sociálně-ekonomických struktur země;

70.

požaduje větší úsilí při vyřizování žádostí rodinných příslušníků pohřešovaných osob, otevření všech válečných archivů a zveřejnění informací o osobách, které jsou stále na seznamu pohřešovaných z války v Kosovu v letech 1998–99; naléhavě vyzývá k provádění strategie Rady pro státní zastupitelství Kosova týkající se válečných zločinů, která je stále podstatně omezena politickými otázkami, nedostatkem zdrojů a nedostatkem mezinárodní a regionální spolupráce;

71.

zdůrazňuje, že v zájmu zajištění spravedlnosti pro oběti je důležité zveřejnit informace o pohřebištích a vyšetřit a odsoudit všechny válečné zločiny; vyzývá Srbsko, aby provedlo vyšetřování týkající se ostatků tří těl, které byly dosud exhumovány během vyhledávání v masovém hrobu ve vesnici Kizevak spadající pod obec Raska v blízkosti kosovské hranice, které byly objeveny v listopadu 2020 a věří se, že se jedná o kosovské Albánce;

72.

vyjadřuje Kosovu uznání za pokojné soužití náboženských společenství a zdůrazňuje, že je důležité nadále chránit kulturní dědictví a vlastnická práva všech náboženských komunit; vybízí kosovské orgány, aby využívaly kulturní dědictví jako prostředek ke sbližování různých komunit a k účinnější podpoře multietnického kulturního a náboženského dědictví této země;

73.

je znepokojen rostoucí tendencí k jednojazyčnosti a nedostatečným porozuměním různým jazykům kosovských komunit, zejména mezi mladými lidmi; zdůrazňuje proto, že je třeba učit se navzájem jazyky ostatních komunit, zavést platformy pro interakci, přizpůsobit vzdělávací systém a řešit nedostatečné zastoupení menšinových komunit ve veřejné službě;

74.

zdůrazňuje, že dlouhodobá stabilita a prosperita Kosova i nadále závisí na rozvoji vztahů mezi kosovskými Albánci a kosovskými Srby a že všechny politické síly jsou odpovědné za prosazování a podporu politické kultury založené na toleranci, začlenění a vzájemném porozumění a respektu;

Ekonomika

75.

konstatuje, že je zapotřebí silná politická podpora, účinné provádění a pečlivé sledování, aby bylo možné bojovat proti rozsáhlé neformální ekonomice Kosova, která představuje vážnou překážku pro rozvoj soukromého sektoru a ovlivňuje schopnost státu poskytovat kvalitní veřejné služby;

76.

žádá kosovské orgány a Komisi, aby dále podporovaly malé a střední podniky s cílem vybudovat v Kosovu životaschopné hospodářství;

77.

zdůrazňuje potřebu bezodkladného provádění aktivních politik trhu práce, včetně zvyšování kvalifikace, odborného vzdělávání a profesní přípravy na pracovišti, za účelem zvýšení zaměstnanosti zranitelných skupin; zdůrazňuje, že systém odborné přípravy a vzdělávání by měl být reformován tak, aby odpovídal potřebám pracovní síly a trhu, a vyzývá k začlenění osob náležejících k menšinovým skupinám do navrhování a provádění opatření v oblasti zaměstnanosti; opakuje, že je důležité vytvářet další příležitosti pro mladé lidi a ženy;

78.

vyjadřuje vážné znepokojení nad masivní emigrací vysoce kvalifikovaných pracovníků z Kosova a vyzývá k zavedení komplexních sociálně-ekonomických opatření k řešení úbytku obyvatelstva; žádá Komisi a země západního Balkánu, aby vypracovaly regionální strategii, která by řešila přetrvávající nezaměstnanost mladých lidí tím, že by se zaměřila na problémy vyplývající z nesouladu vzdělávacího systému a dovedností potřebných na trhu práce, zlepšila by kvalitu výuky a zajistila by dostatečné prostředky pro aktivní opatření na trhu práce a programy odborného vzdělání i odpovídající služby zařízení pro péči o děti a předškolní výchovu;

79.

vyzývá k výraznému zlepšení vzdělávání a jeho kvality; naléhavě vyzývá Kosovo, aby pokročilo dál v reformě školství, poskytlo nezbytné vzdělávací materiály a zajistilo dobré fyzické podmínky pro všechny studenty, a zejména aby řešilo problémy s přístupem ke vzdělání během současné pandemie;

80.

vítá rozhodnutí Kosova zapojit se do iniciativy na úrovni mini-Schengenu, která je prostředkem ke zlepšení dobrých sousedských vztahů a k poskytnutí nových příležitostí kosovským občanům a podnikům;

81.

vítá skutečnost, že Kosovo bude mít rovněž prospěch z digitálního jednotného trhu EU a zdůrazňuje, že je třeba investovat do digitalizace, protože to je způsob, jak zlepšit služby občanům, minimalizovat digitální propast a zajistit rovný přístup k internetu, a to i pro nejzranitelnější skupiny a venkovské oblasti; bere na vědomí velký potenciál digitalizace pro rozvoj kosovské ekonomiky;

82.

vítá skutečnost, že v dubnu 2019 vstoupila v platnost nová regionální dohoda o roamingu, která je jasným příkladem toho, jak může regionální spolupráce přinést občanům a podnikům daného regionu konkrétní prospěch;

83.

konstatuje, že pandemie vystavuje systém zdravotní péče zátěži; naléhavě Kosovo vyzývá k posílení odvětví zdravotnictví, aby mohlo všem občanům poskytovat odpovídající a přístupné služby základní zdravotní péče, zejména prostřednictvím sociálních dávek založených na potřebách pro skupiny nejvíce zasažené krizí COVID-19; konstatuje, že z Kosova odešel velký počet zdravotnických pracovníků, což jejich nedostatek ještě zhoršuje a má škodlivé dopady na systém zdravotní péče;

84.

konstatuje, že pandemie Covid-19 ještě zhoršila strukturální nedostatky, a to zejména kvůli zpoždění při přijímání zákona o hospodářské obnově, a naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby provedly účinné strukturální reformy ke zmírnění dopadu pandemie a k urychlení hospodářské obnovy po krizi, a to i vyřešením otázky chybějícího veřejného zdravotního pojištění, ale i otázky rozdělení pravomocí mezi prezidentem a předsedou vlády při zvládání pandemie, jak se ukázalo při vyhlášení stavu nouze, který umožnil omezení volného pohybu osob v celé zemi;

85.

znovu opakuje, že EU urychleně uvolnila okamžitou pomoc pro země západního Balkánu k řešení zdravotní krize způsobené pandemií COVID-19 a na sociálně-ekonomické oživení regionu; bere na vědomí přijetí pomoci Kosovu ve výši přes 138 milionů EUR prostřednictvím programů NPP na rok 2019 a 2020, z čehož 50 milionů EUR bylo přerozděleno na řešení sociálního a hospodářského dopadu pokračující krize COVID-19 v krátkodobém a střednědobém horizontu;

86.

zdůrazňuje význam evropské solidarity a vyzývá Komisi, aby dále podporovala Kosovo a další země západního Balkánu v jejich úsilí o potlačení pandemie; vyzývá Komisi a Radu, aby Kosovo začlenily do systému společného unijního nákupu očkovacích látek a aby občanům všech zemí západního Balkánu přidělily dostatečný počet vakcín proti onemocnění COVID-19;

87.

vyzývá k lepšímu výběru daňových příjmů a k lepšímu dohledu nad podniky ve veřejném vlastnictví; oceňuje počáteční pokrok při snižování daňového dluhu; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí o zvýšení daňových příjmů omezením neformální ekonomiky a zlepšením účinnosti výběru daňových příjmů, což by mohlo zajistit více finančních prostředků pro prioritní oblasti, včetně vzdělávání a zdravotnictví;

Životní prostředí, energetika a doprava

88.

vyzývá orgány, aby zajistily soulad s normami a cíli politiky EU v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí, v souladu se závazky učiněnými v rámci Pařížské dohody a se strategickým cílem dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality v rámci Zelené dohody pro Evropu, a žádá Kosovo, aby pracovalo na provádění Zelené agendy pro západní Balkán, která odráží priority Zelené dohody pro Evropu;

89.

vítá výsledek summitu se západním Balkánem v rámci berlínského procesu, který se konal dne 10. listopadu 2020 v Sofii, a nadále podporuje veškeré společné iniciativy na zlepšení integrace a dobrých sousedských vztahů v regionu; vítá schválení prohlášení o Zelené agendě, které je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, a připravenost vedoucích představitelů přijmout opatření a přizpůsobit se příslušným politikám EU, které stanoví cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050;

90.

je hluboce znepokojen tím, že převážná většina energie v Kosovu se vyrábí z uhlí, a je znepokojen i plány na výstavbu nové uhelné elektrárny; naléhavě Kosovo žádá, aby zvýšilo udržitelnost svého odvětví energetiky diverzifikací energetických zdrojů, neodkladným odstraněním všech nevyhovujících dotací na uhlí, decentralizací výroby energie a přechodem na obnovitelné zdroje;

91.

konstatuje, že právní rámec země musí být uveden do souladu se směrnicemi EU o velkých spalovacích zařízeních a průmyslových emisích; vyzývá Kosovo, aby provádělo posouzení dopadu na životní prostředí podle mezinárodních norem a přijalo nezbytná opatření k zachování a ochraně environmentálně citlivých oblastí;

92.

vyzývá kosovské orgány, aby se držely svého závazku uzavřít elektrárnu Kosovo A a odstavit ji; vítá ochotu Evropské komise pomáhat kosovské vládě v tomto procesu jak finančně, tak technicky;

93.

připomíná, že upřednostňování a zlepšování opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně přechodu ze stávajícího dálkového vytápění založeného na uhlí a ropných produktech na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a systém založený na obnovitelných zdrojích energie, je klíčovým faktorem při dosahování cílů v oblasti klimatu; zdůrazňuje význam boje proti energetické chudobě;

94.

vyjadřuje vážné znepokojení nad přetrvávající vysokou mírou předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší, které je způsobeno emisemi překračujícími zákonně stanovené limity pro velká spalovací zařízení; naléhavé žádá kosovské orgány, aby začaly znečištění ovzduší bezodkladně řešit a aby vypracovaly věrohodný plán postupného ukončení využívání uhlí nákladově efektivním způsobem; uznává nedávný přezkum strategie pro odvětví energetiky s cílem tento problém vyřešit a vyzývá Kosovo, aby provedlo svůj národní plán snižování emisí;

95.

vybízí kosovské orgány, aby kladly větší důraz na prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí a norem pro biologickou rozmanitost v souladu s acquis EU a aby se zasazovaly o informovanost a vzdělávání kosovských občanů v oblasti životního prostředí; vybízí Kosovo, aby co nejdříve přijalo zákon o změně klimatu, a vyzývá k bezodkladnému vypracování a přijetí integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;

96.

vyzývá Kosovo, aby i nadále zvyšovalo rozsah sběru odpadu, zejména zlepšením třídění odpadu a recyklace, aby zavedlo opatření oběhového hospodářství s cílem snížit objem odpadu a řešit problém nelegálních skládek a aby co nejdříve našlo způsob, jak nakládat s nebezpečnými odpady;

97.

je znepokojen malým množstvím dostupných vodních zdrojů; vyzývá kosovské orgány, aby při plánování vodních elektráren respektovaly zvláštní přírodní a chráněné oblasti a neohrožovaly udržitelnost dodávek vody;

98.

vyzývá k plnému provedení Smlouvy o Energetickém společenství, včetně provádění acquis v oblasti státní podpory a plného otevření vnitrostátního trhu s elektřinou, a k pokroku v integraci regionálního trhu; podporuje práci na regionální propojenosti a dokončení regionálního trhu s energií;

99.

vyzývá Kosovo, aby zavedlo důvěryhodné a udržitelné politiky v oblasti veřejné dopravy a mobility za účelem řešení dlouhodobých infrastrukturních nedostatků, včetně pravidelných spojů veřejné dopravy do Severní Mitrovice a všech velkých měst v celé zemi;

100.

vítá přijetí ročního akčního programu NPP pro Kosovo na rok 2020 v celkové hodnotě 90 milionů EUR a trvá na tom, aby se finanční prostředky z NPP využily na podporu zelené agendy, a to posílením ochrany životního prostředí, přispěním ke zmírňování změny klimatu, zvyšováním odolnosti vůči změně klimatu a urychlením přechodu na nízkouhlíkové hospodářství; vyzývá k větší transparentnosti a důslednější parlamentní kontrole finančních prostředků přidělených Kosovu a žádá Komisi, aby lépe sledovala využívání finančních prostředků EU a informovala o jakémkoli zneužití;

101.

vyzývá Komisi, aby finanční prostředky z NPP III zaměřila kromě projektů infrastruktury i na probíhající demokratickou transformaci Kosova, zejména s ohledem na přetrvávající problémy s investičním klimatem, absorpční kapacitou a environmentálními normami v Kosovu;

102.

vyzývá k tomu, aby budoucí NPP III obsahoval jak pobídky, tak podmíněnost; považuje za zásadní, aby NPP III podporoval další upevňování základních hodnot a řádné správy věcí veřejných, a pokud by došlo k systémovému ohrožení zájmů a hodnot Unie, aby byl ukončen; domnívá se, že zásada reverzibility přístupového procesu podle obnovené metodiky by měla být rovněž jasně zohledněna v předvstupním financování; znovu opakuje, že rozsah finanční pomoci by měl odpovídat cíli, kterým je evropská perspektiva Kosova;

o o

103.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Kosova.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0319.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0168.

Top

Choose the experimental features you want to try