—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na článek 195 této smlouvy,

—

s ohledem na článek 349 SFEU, který stanoví zvláštní režim pro nejvzdálenější regiony,

—

s ohledem na článek 174 SFEU,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 o cestovním ruchu a dopravě v roce 2020 a v dalších letech (COM(2020)0550) a na přijetí balíčku opatření v oblasti cestovního ruchu a dopravy,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020„Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456) a průvodní pracovní dokument útvarů Komise „Identifying Europe’s recovery needs“ (Zjišťování potřeb Evropy v oblasti oživení) (SWD(2020)0098),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 11. června 2020 o modré ekonomice EU,

—

s ohledem na usnesení ze dne 24. října 2019 o negativním dopadu úpadku společnosti Thomas Cook na cestovní ruch EU (2),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2019 o konkurenceschopnosti odvětví cestovního ruchu jako hnací síly udržitelného růstu, tvorby pracovních míst a sociální soudržnosti v EU pro příští desetiletí,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018„Nová evropská agenda pro kulturu“ (COM(2018)0267),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017„Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (COM(2017)0623),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864 ze dne 17. května 2017 o Evropském roku kulturního dědictví (2018) (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2014„Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“ (COM(2014)0086) a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. března 2017 o námořním cestovním ruchu (SWD(2017)0126),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016„Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356) a na usnesení Parlamentu ze dne 15. června 2017 o tomto programu (5),

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv (6),

—

s ohledem na prohlášení z Corku 2.0 ze dne 5. a 6. září 2016,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. října 2015 o nových výzvách a strategiích pro podporu cestovního ruchu v Evropě (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu (8),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010„Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o Evropě jako přední světové destinaci cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch (9),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010-2020 (10) a ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 (11),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 18. září 2020 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu cestovnímu ruchu pro města a regiony EU“,

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2020 k cestovnímu ruchu a dopravě v roce 2020 a v dalších letech,

—

s ohledem na stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0033/2021),

A.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch je průřezovou hospodářskou činností s širokým dopadem na životní prostředí a klima a na hospodářství EU jako celek, zejména na hospodářský růst, zaměstnanost a sociální a udržitelný rozvoj regionů;

B.

vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu přímo či nepřímo zaměstnává 27 milionů lidí, což představuje 11,2 % celkového počtu pracovních míst v EU a v roce 2019 představovalo 10,3 % hrubého domácího produktu (HDP) EU; vzhledem k tomu, že cestovní ruch pomáhá podporovat vyváženou regionální strukturu, má pozitivní dopad na regionální rozvoj a měl by přispívat k zachování biologické rozmanitosti, sociálnímu blahobytu a hospodářskému zabezpečení místních komunit;

C.

vzhledem k tomu, že hodnotový řetězec cestovního ruchu Komise označila za jeden z hlavních evropských průmyslových ekosystémů, a vzhledem k tomu, že tento hodnotový řetězec je složitý a skládá se ze čtyř úzce propojených klíčových složek: dopravy, ubytování, zážitků a zprostředkování; vzhledem k tomu, že úspěch tohoto odvětví závisí na míře interakce těchto složek; vzhledem k tomu, že cestovní ruch má dopad na změnu klimatu tím, že produkuje 8 % celosvětových emisí CO2 (12); vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu zahrnuje velmi rozmanité služby a profese; vzhledem k tomu, že tomuto odvětví dominují především malé a střední podniky, jejichž činnost vytváří pracovní místa a bohatství v regionech, které jsou na něm silně závislé;

D.

vzhledem k tomu, že v roce 2018 se 51,7 % turistických ubytovacích zařízení v EU nacházelo v pobřežních a přímořských oblastech, které jsou obzvláště vystaveny dopadům změny klimatu, a že 32,9 % z těchto zařízení se nacházelo ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony Unie se vyznačují velkou odlehlostí, ostrovním charakterem a silnou hospodářskou a sociální závislostí na odvětvích cestovního ruchu a dopravy, což je činí ještě zranitelnějšími vůči dopadům pandemie COVID-19;

E.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch a doprava patří mezi odvětví, která pandemie COVID-19 postihla nejvíce; vzhledem k tomu, že je ohroženo nejméně 6 milionů pracovních míst v EU, například pracovní místa sezónních pracovníků a pracovníků v nejistém postavení; vzhledem k tomu, že omezení cestování zavedená v reakci na pandemii COVID-19 i nadále postihují celosvětový a evropský cestovní ruch, přičemž nejnovější údaje Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) ukazují, že počet turistů přijíždějících v rámci mezinárodního cestovního ruchu v roce 2020 klesl o 70 %; vzhledem k tomu, že v rámci nástroje Next Generation EU Komise vyčíslila základní potřebu investic do ekosystému cestovního ruchu ve výši 161 miliard EUR, tj. 22 % celkové investiční mezery v EU; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 měla závažný dopad na všechny druhy dopravy, zejména na letecká spojení a na pokles leteckých služeb, což v některých případech vedlo ke ztrátě tras; vzhledem k tomu, že tato situace se dotkla zejména nejvzdálenějších a ostrovních regionů EU, pro něž má dostupnost a konektivita zásadní význam; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zanechala miliony cestujících a spotřebitelů v nejistotě ohledně jejich práv, a to kvůli složitým žádostem o náhradu, jimž často nebylo vyhověno; vzhledem k tomu, že pro budoucnost tohoto odvětví je klíčová obnova důvěry spotřebitelů;

F.

vzhledem k tomu, že článek 195 SFEU stanoví, že Unie by měla koordinovat a doplňovat činnost členských států v oblasti cestovního ruchu, zejména podporou konkurenceschopnosti podniků Unie v tomto odvětví; vzhledem k tomu, že členské státy čelí společným výzvám a příležitostem v odvětví cestovního ruchu, jako je předcházení krizím a jejich řízení, pokrok směrem k digitální a ekologické transformaci, socioekonomická a environmentální udržitelnost, vytváření kvalitních pracovních míst, odborná kvalifikace a odborná příprava pracovníků a podpora malých a středních podniků;

G.

vzhledem k tomu, že opatření ve prospěch cestovního ruchu jsou nejúčinnější, pokud jsou přijímána v rámci koordinované strategie EU, a to při současném zohlednění vnitrostátních a regionálních potřeb a zvláštností;

H.

vzhledem k tomu, že se toto odvětví zavázalo urychlit a provádět opatření a kroky, které zvýší jeho udržitelnost a odolnost a přiblíží jej k dosažení cílů v oblasti snižování ekologické stopy a k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, zejména dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050;

I.

vzhledem k pokroku v oblasti soft mobility a jejích tras, které reagují na zájem evropských spotřebitelů o turistické pobyty, které by byly ekologičtější a bližší přírodě;

J.

vzhledem k tomu, že účinný, bezpečný, multimodální a udržitelný systém hromadné dopravy by pozitivně ovlivnil ekonomiku v oblastech cestovního ruchu, rekreačního cestování a pohostinství, neboť umožňuje udržitelná a flexibilní řešení v oblasti mobility v celé EU a přispívá k zachování přírodních ekosystémů a místního městského a přírodního prostředí;

K.

vzhledem k tomu, že Evropský rok železnice by měl představovat ideální rámec pro iniciativy, které by podporovaly udržitelný cestovní ruch s cílem zvýšit atraktivitu turistických destinací;

L.

vzhledem k tomu, že rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T) a jejích spojení s městskými, místními a pobřežními oblastmi bude hrát zásadní úlohu při poskytování udržitelných, alternativních a flexibilních dopravních řešení pro cestování a cestovní ruch;

M.

vzhledem k tomu, že se objevují nové trendy v oblasti cestovního ruchu, zejména v důsledku digitalizace, včetně alternativních forem cestovního ruchu, jako je ekoturistika, agroturistika či zdravotní turistika;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

Evropská agentura pro cestovní ruch by měla mimo jiné odpovídat za:

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.