—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na článek 174, čl. 175 třetí pododstavec a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (1) ve znění nařízení (EU) č. 661/2014 (2) a nařízení (EU) 2020/461 (3),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (4) ve znění nařízení (EU) 2018/1475 (5) a rozhodnutí (EU) 2019/420 (6),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. května 2018 a na následnou aktualizaci ze dne 14. ledna 2020 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (COM(2020)0023),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (7) ve znění nařízení (EU) 2015/1839 (8), nařízení (EU) 2016/2135 (9), nařízení (EU) 2017/825 (10), nařízení (EU) 2017/1199 (11), nařízení (EU) 2017/2305 (12), nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (13), nařízení (EU) 2018/1719 (14), nařízení (EU) 2019/711 (15), nařízení (EU) 2020/460 (16), nařízení (EU) 2020/558 (17), nařízení (EU) 2020/1041 (18) a nařízení (EU) 2020/1542 (19),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie (20) ve znění nařízení Rady (EU) 2020/521 (21),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 s názvem „Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“ (COM(2020)0662),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“) (22) s opravou ze dne 24. dubna 2014 (23),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (24) ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (25), nařízení (ES) č. 219/2009 (26) a nařízení (EU) 2019/1243 (27),

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (28), zejména na bod 11 této dohody, a na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (29),

—

s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. října 2020 o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Chorvatsku a Polsku v souvislosti s přírodními katastrofami a vyplacení záloh Chorvatsku, Německu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Portugalsku a Španělsku v souvislosti s ohrožením veřejného zdraví (COM(2020)0960),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 30. října 2020, kterým se přijímá postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 9 Evropské unie na rozpočtový rok 2020 (30),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2020 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 9/2020 na rozpočtový rok 2020, který je přiložen k návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Chorvatsku a Polsku v souvislosti s přírodními katastrofami a vyplacení záloh Chorvatsku, Německu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Portugalsku a Španělsku v souvislosti s ohrožením veřejného zdraví (31),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 28. listopadu 2008 vyzývající ke zvýšení schopností civilní ochrany prostřednictvím systému evropské vzájemné pomoci založeného na modulovém přístupu k civilní ochraně,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2007 o dopadu zemětřesení na regiony (32),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy (33),

—

s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že minulý rok zasáhla Chorvatsko vlna velkých ničivých zemětřesení, z nichž jedno zasáhlo dne 22. března 2020 město Záhřeb a Záhřebskou a Krapinsko-zagorskou župu a dosáhlo síly 5,5, další dvě zemětřesení o síle 5,2 a 6,4 zasáhla dne 28. a 29. prosince 2020 Sisacko-moslavinskou župu a tutéž župu zasáhlo zemětřesení o síle 5,0 ještě dne 6. ledna 2021;

B.

vzhledem k tomu, že zemětřesení, k němuž došlo v březnu 2020, bylo nejsilnějším zemětřesením v záhřebském regionu od roku 1880, poničilo více než 26 000 budov, z nichž 1 900 bylo prohlášeno za nepoužitelné, a způsobilo škody za více než 11,5 miliardy EUR;

C.

vzhledem k tomu, že toto zemětřesení zapříčinilo smrt jednoho člověka a zranění 26 dalších, mělo obrovské dopady na socioekonomickou oblast, kulturu a infrastrukturu, dlouhodobě se odrazí na psychice obyvatel a město Záhřeb a Záhřebská a Krapinsko-zagorská župa se z něj dosud zotavují;

D.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament v listopadu 2020 schválil vyčlenění 683,7 milionu EUR z Fondu solidarity Evropské unie na řešení následků zemětřesení, které postihlo Záhřeb v březnu 2020;

E.

vzhledem k tomu, že při posledních zemětřeseních ve střední části Chorvatska bylo prakticky zničeno město Petrinja a byla vážně poškozena nedaleká města Glina, Sisak, Hrvatska Kostajnica, Majske Poljane a poškozeny byly i další obce v Sisacko-moslavinské, Záhřebské a Karlovacké župě;

F.

vzhledem k tomu, že při otřesech osm lidí zemřelo, 36 bylo zraněno a 30 osob bylo zachráněno ze sutin; vzhledem k tomu, že zemětřesení poškodila více než 45 000 budov (34) a měla přímý dopad na více než 70 000 lidí a že otřesy pocítili i obyvatelé Slovinska, Rakouska, Itálie, Maďarska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a v menší míře také Německa, Slovenska a Česka;

G.

vzhledem k tomu, že Chorvatsko dne 22. března a 29. prosince 2020 aktivovalo mechanismus civilní ochrany Unie a požádalo o zimní stany, systémy osvětlení a osvětlovací věže, elektrické ohřívače, skládací lůžka, spací pytle a obytné kontejnery;

H.

vzhledem k tomu, že dne 4. ledna 2021 vyhlásila chorvatská vláda v nejpostiženějších župách, konkrétně v Sisacko-moslavinské župě a v některých částech Záhřebské a Karlovacké župy, stav přírodní katastrofy;

I.

vzhledem k tomu, že následné otřesy pokračovaly i v dalších týdnech a v postižených oblastech, ale i daleko od epicentra jsou stále pociťovány; vzhledem k tomu, že lidé žijí v neustálém napětí kvůli nejistotě a strachu z dalších možných otřesů, k nimž denně dochází, a že v důsledku dalšího zemětřesení by mohlo dojít ke zřícení dalších budov; vzhledem k tomu, že to vše se událo v době pandemie onemocnění COVID-19, což by mohlo v blízké budoucnosti způsobit problémy v oblasti duševního zdraví a syndrom posttraumatického stresu;

J.

vzhledem k tomu, že zasažené regiony a města utrpěly největší materiální a socioekonomické škody od dob občanské války, která proběhla v 90. letech minulého století, a kromě dlouhodobého programu zotavení bezodkladně potřebují rychlou obnovu; vzhledem k tomu, že otřesy přivedly velký počet obyvatel postižených oblastí na pokraj zoufalství a způsobily řadu nepřímých škod v okolních oblastech; vzhledem k tomu, že dotčené oblasti již byly mimořádně sociálně znevýhodněné a z hospodářského hlediska chudé a nedávná zemětřesení budou mít pro jejich obyvatele i celý region další negativní finanční a sociálně-psychologické důsledky;

K.

vzhledem k tomu, že podle odhadů musí být přibližně 90 % domů ve městě Petrinja zbouráno; vzhledem k tomu, že menší osady a vesnice v okolí města Glina, jako například Majske Poljane, měly pouze částečný přístup k elektřině a vodě již před zemětřesením, a jejich obyvatelé jsou tak nyní ještě více odříznuti od základní infrastruktury a služeb;

L.

vzhledem k tomu, že existují náznaky, že otřesy poškodily hráze a protipovodňové systémy, což by v již tak zdevastovaných oblastech mohlo v tomto ročním období vyznačujícím se hojnými srážkami a záplavami způsobit další škody;

M.

vzhledem k tomu, že otřesy vážně poškodily místní a regionální infrastrukturu, zničily historické a kulturní dědictví a narušily hospodářskou činnost, zejména zemědělství a chov dobytka a jiných hospodářských zvířat, což je odvětví, na němž je místní populace nejvíce závislá;

N.

vzhledem k tomu, že místní zemědělská zařízení, jako jsou budovy, stroje, vybavení, pole a sklady krmiva, byla vážně poškozena a následkem zemětřesení utrpěla i hospodářská zvířata a zvířata v zájmovém chovu, neboť značné množství jich zahynulo nebo bylo opuštěno.

O.

vzhledem k tomu, že zemětřesení významně narušilo fungování veřejných a zdravotnických institucí a infrastruktury, jako jsou silnice a elektřina; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost výstavbě základní infrastruktury, která před zemětřesením chyběla, a vzhledem k tomu, že ve všech částech postižených oblastí je třeba rychle zajistit přístup k základním potřebám a službám;

P.

vzhledem k tomu, že celá řada škol musí být kompletně zbourána a některé univerzitní budovy, například Metalurgická fakulta a Pedagogická fakulta v Sisaku, již nebudou moci být využívány na začátku nového školního semestru k plnění svého účelu, tj. ke vzdělávacím aktivitám; vzhledem k tomu, že tyto instituce již byly v důsledku pandemie COVID-19 vystaveny tlaku a děti se nyní nemohou ani fyzicky zúčastnit výuky, ani využívat vzdělávací zařízení on-line ze svých domovů;

Q.

vzhledem k tomu, že zdravotní středisko v Sisaku muselo být bezprostředně po zemětřesení rychle evakuováno, což pacienty s COVID-19 a další nemocné vystavilo zvýšeným zdravotním rizikům, včetně osob se zdravotním postižením a dětí; vzhledem k tomu, že zdravotní střediska i lékárny ve městech Glina a Petrinja byly vážně poškozeny; vzhledem k tomu, že zemětřesení vystavilo chorvatské zdravotní i pečovatelské systémy další zátěži a urychlilo šíření onemocnění COVID-19, zejména v postižených oblastech;

R.

vzhledem k tomu, že některá území v Evropské unii jsou zranitelnější a více ohrožená seismickými jevy než jiné oblasti; vzhledem k tomu, že je nezbytné řádně koordinovat a monitorovat úsilí o udržitelnou obnovu a kvalitní stavební projekty odolné vůči zemětřesení, aby bylo možné napravit způsobené hospodářské a sociální ztráty, a zároveň dodržovat zásady transparentnosti, osvědčené postupy a pravidla pro veřejné zakázky;

S.

vzhledem k tomu, že rychlá a profesionální reakce vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, jednotek civilní ochrany a záchranných složek, chorvatských ozbrojených sil a různých humanitárních organizací, a především stovek dobrovolníků, výrazně zmírnila bezprostřední následky zemětřesení;

T.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 a šíření viru dále komplikují záchranné práce a činnosti obnovy; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zatěžuje chorvatské hospodářství a vyžaduje dodatečné finanční zdroje;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.