Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Evropský sklářský průmysl na rozcestí – jak zajistit ekologizaci a energetickou účinnost tohoto odvětví a zároveň zvýšit jeho konkurenceschopnost a zachovat kvalitní pracovní místa

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/04)

Zpravodaj:	Aurel Laurențiu PLOSCEANU
Spoluzpravodaj:	Gerald KREUZER

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v sekci	29. 9. 2021
Přijato na plenárním zasedání	21. 10. 2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	142/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský sklářský průmysl je inovativní a vysoce strategické odvětví, které EU přináší velký prospěch. Sklářské výrobky jsou nezbytné pro přechod ke klimaticky neutrálnímu oběhovému hospodářství: k renovaci budov, rozsáhlejší výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů, dekarbonizaci dopravních prostředků a zajištění udržitelnosti obalů. Sklo rovněž přispívá k digitální revoluci v Evropě. Ve stručnosti: sklo je budoucnost.

1.2.

EHSV žádá tvůrce unijních politik, aby sklářský průmysl a všechna jeho pododvětví zařadili mezi ústřední prvky současných politických priorit, jako je balíček „Fit for 55“, balíček týkající se oběhového hospodářství, Digitální agenda, agenda týkající se strategických hodnotových řetězců a mezinárodní obchodní politika EU a související nástroje.

1.3.

Obrovským zdrojem obchodních příležitostí pro sklářský průmysl by byla iniciativa EU „renovační vlna“, která by mohla podnítit investice a zároveň výrazně přispět ke snižování emisí CO2 z budov. Vyzýváme tvůrce politik na úrovni EU a v členských státech, aby cíle, jež jsou navrhovány nyní, přinejmenším zachovali a pokud možno je zvýšili.

1.4.

Má-li se výroba skla – tedy proces, jenž je ze své podstaty energeticky náročný – stát uhlíkově neutrální, je nezbytná transformace energetiky v rámci tohoto odvětví. Tato transformace povede k výraznému navýšení nákladů na podnikání v důsledku vyšších provozních nákladů a kapitálových požadavků.

1.5.

EHSV důrazně doporučuje, aby politiky EU tuto transformaci umožnily tím, že sklářský průmysl podpoří, a to finančně – podporou na kapitálové i provozní výdaje –, budováním kapacit v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, cenově dostupnými dodávkami energie a zajištěním toho, aby toto odvětví nebylo vystaveno nekalé soutěži ze zemí mimo unijní trh.

1.6.

EHSV podporuje všechny politiky EU a národní plány pro oživení, které napomáhají dopravní revoluci, jež směřuje k inteligentním a klimaticky neutrálním automobilům a rozsáhlému rozšíření systémů veřejné dopravy. Důležitou úlohu zde hraje rovněž sklo využívané v oblasti nejmodernějších technologií.

1.7.

EHSV důrazně doporučuje, aby EU klasifikovala sklo jako trvalý materiál, jelikož je inertní, opětovně použitelné a donekonečna recyklovatelné.

1.8.

EHSV vyzývá k přechodu od nelineárních materiálů ke sklu, které je plně oběhové, opětovně použitelné a recyklovatelné, aby se tak snížila závislost na dovozu fosilních paliv a omezila těžba prvotních surovin a vyčerpávání zdrojů. Výbor navrhuje, aby EU uznala, že sklo přispívá k udržitelným obalovým systémům.

1.9.

EHSV důrazně doporučuje rozsáhlejší uplatňování zásad oběhového hospodářství ve spojení s veřejnou a soukromou finanční podporou a partnerstvími, jako je iniciativa „Close the Glass Loop“ s cílem napomoci tomu, aby se zvýšila míra recyklace skla. To Evropě umožní zamezit vytváření skleněného odpadu, snížit spotřebu energie a emise CO2 a vytvořit nová pracovní místa v odvětví recyklace skla.

1.10.

EHSV naléhavě vyzývá EU, aby uznala, že sklo je nezbytné pro výrobu zelené energie. Sklo je klíčovou složkou nejen fotovoltaických solárních panelů, ale také větrných turbín a k výrobě zelené elektřiny jej lze využít i jinými způsoby. EHSV vyzývá Komisi a Parlament, aby vypracovaly nové politiky EU týkající se klimatických cílů a strategických hodnotových řetězců s cílem obnovit v Evropě výrobu fotovoltaických článků a zabezpečit výrobu dalších strategických sklářských výrobků a hodnotové řetězce, k nimž náleží (např. čelní skla pro výrobce dopravních prostředků).

1.11.

EHSV požaduje, aby byly podporovány investice do vzdělávání a odborné přípravy s cílem zajistit, aby noví a mladí zaměstnanci, kteří v tomto odvětví začínají a nahrazují stárnoucí pracovníky, nabyli nezbytné znalosti a schopnosti a aby současní pracovníci mohli držet krok s inovacemi a transformačními změnami ve sklářském průmyslu.

1.12.

EHSV vyzývá EU, aby náš sklářský průmysl chránila před rizikem úniku uhlíku. Stále vyšší ambice v oblasti klimatu a rostoucí uhlíkové náklady vyžadují spíše silnější než slabší ochranu před únikem uhlíku. Konkurenceschopnost sklářských výrobků na vývozních trzích a v samotné EU lze částečně zajistit účinnými opatřeními týkajícími se úniku uhlíku v rámci systému obchodování s emisemi (ETS). Tento systém by měl být zachován, aby byl sklářský průmysl podpořen při transformaci za účelem splnění cíle EU, jímž je klimatická neutralita. Je třeba pečlivě zvážit zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a balíčku týkajícího se taxonomie. Výbor žádá, aby tento mechanismus zahrnoval řešení, pokud jde o vývoz, a aby účinná opatření týkající se úniku uhlíku byla posílena tím, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích bude doplněn o přidělování bezplatných povolenek na základě plné výše referenční hodnoty, a to alespoň do roku 2030 a v souladu s pravidly WTO.

1.13.

Ekologická a digitální transformace v Evropě, a zejména ve sklářském průmyslu, musí být transformací spravedlivou. EHSV vyzývá k tomu, aby v zájmu zajištění maximální podpory tohoto procesu do něj byli zapojeni i pracovníci. Právní předpisy EU by tudíž měly podporovat sociální dialog na všech úrovních.

1.14.

V zájmu sledování vývoje ve sklářském průmyslu, pokud jde o snižování emisí CO2, výrobu a další důležité proměnné, by EHSV uvítal cílenější podporu a analýzu tohoto odvětví celkově a jeho pododvětví a jednotlivých členských států.

2.   Obecný popis sklářského průmyslu

2.1.   Výroba

Podle Glass Alliance Europe bylo v EU v roce 2020 vyrobeno 36,8 milionu tun skla. EU je jedním z největších výrobců skla na světě. Výroba skla sestává z pěti pododvětví:

a)	60,4 % – obalové sklo,

b)	29,2 % – ploché sklo,

c)	3,2 % – užitkové sklo,

d)	5,3 % – vlákna (vyztužení a izolace),

e)	2,1 % – speciální sklo.

2.2.

Zaměstnanost

V roce 2018 zaměstnával sklářský průmysl v EU-27 asi tak 290 000 pracovníků. (1) Tento údaj zahrnuje výrobu, recyklaci a zpracování skla, neboť hodnotové řetězce některých odvětví, konkrétně například odvětví plochého skla, jsou složité. Je rovněž třeba poznamenat, že odvětví zpracování skla zahrnuje značný počet malých a středních podniků.

2.3.   Zdraví a bezpečnost

2.3.1.

Evropský sklářský průmysl nabízí kvalitní pracovní místa pro širokou škálu profilů: od míst pro nekvalifikované manuální pracovníky až po pracovní místa v technických oborech vyžadující vysokou kvalifikaci.

2.3.2.

Nekvalifikovaná manuální práce ve sklářském průmyslu může být fyzicky namáhavá a ještě pořád může být občas nebezpečná. Opatření na ochranu zdraví a bezpečnosti vyžadují investice a často mají pozitivní dopad na produktivitu. Opatření pro prevenci nemocí z povolání jsou neustále zlepšována, jako je tomu v případě prevence silikózy v rámci sociálního dialogu Evropské sítě pro oxid křemičitý (NEPSI) o respirabilním krystalickém oxidu křemičitém. Kultura bezpečnosti a prevence přispěla ke kvalitě pracovních míst v tomto odvětví.

2.4.   Věk, vzdělávání a odborná příprava

Na rozdíl od střední a východní Evropy je pracovní síla v zemích západní Evropy většinou starší (50+) a velmi zkušená. Je stále obtížnější přilákat nové a mladší pracovníky. Nahradit starší a zkušené pracovníky znamená zaškolit pracovníky nové a umožnit současným pracovníkům, aby drželi krok s inovacemi a změnami, jimiž sklářský průmysl prochází.

2.5.   Sklářský průmysl je velmi inovativním odvětvím.

2.5.1.

Trendy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek otevírají nové příležitosti a trhy pro udržitelné, zdravé a opětovně použitelné skleněné obaly donekonečna recyklovatelné v uzavřeném okruhu. Sklářský průmysl pracuje na inovaci vzorů a na více „přelomových“ způsobech dekarbonizace výrobního procesu, což předznamenává zásadní transformaci ve výrobě skla.

2.5.2.

Sklo používané ve stavebnictví a v automobilovém průmyslu je stále sofistikovanější, neboť se do něj přidávají fólie, plyny, nátěry, kamery, radary a další materiály s cílem zvýšit bezpečnost a zlepšit izolační vlastnosti a přenosnost dat. V zájmu zachování účinnosti a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů lze do fasádního skla nebo do panoramatických střešních oken aut zabudovat fotovoltaické články.

2.5.3.

Produkty ze skla vyrobené za použití nejmodernějších technologií se používají rovněž v leteckém a kosmickém a v obranném průmyslu. Výrobky ze skla a kompozitní materiály, jejichž složku tvoří sklo, se používají také v kosmických lodích a družicích jako nátěry, elektronika, čidla, displeje atd. Díky tomu je sklářský průmysl nejen vysoce technologicky vyspělým a inovativním odvětvím, ale také odvětvím velmi strategickým.

2.6.   Dopady pandemie COVID-19

Od začátku pandemie jsou trhy v klíčových odvětvích oslabeny, což v některých důležitých oblastech sklářského průmyslu (ploché sklo, užitkové sklo, vlákna) vedlo ke snížení výroby a pomalému tempu oživení. V roce 2020 zaznamenal sklářský průmysl propad o 1 % až 14 % v závislosti na pododvětví. U plochého skla, které se používá především ve stavebnictví a automobilovému průmyslu, se trh EU v roce 2020 zmenšil o více než 10 %. Zatímco využívání ve stavebnictví je stabilnější, než se očekávalo, trh s automobilovým sklem zůstává i nadále ve velkém útlumu.

3.   Přínos sklářského průmyslu pro klimatickou neutralitu, oběhové hospodářství, blahobyt a Digitální agendu EU

3.1.   Klimatická neutralita

3.1.1.   Renovační vlna

3.1.1.1.

Výrobky ze skla jsou ústředním prvkem iniciativy U „renovační vlna“, jejímž cílem je drasticky snížit spotřebu energie a emise CO2 z budov. V zájmu izolace budov bude muset zasklení oken odpovídat nejvyšším normám energetické náročnosti. To by znamenalo ohromné snížení emisí CO2 z budov, neboť vysoce výkonné zasklení by do roku 2050 mohlo zamezit 37,4 % těchto emisí. (2) Klíčem k dosažení optimální izolace budov je rovněž skleněná vlna, pěnové sklo a další izolační produkty ze skleněných vláken.

3.1.1.2.

Iniciativa EU „renovační vlna“ by byla nesmírným zdrojem obchodních příležitostí. Kdyby se u výměn oken dosáhlo dvojnásobné úrovně, mohlo by to vést k tomu, že trh s plochým sklem vzroste o více než 60 %, a mohlo by to tudíž podnítit investice.

3.1.2.   Výroba zelené energie

3.1.2.1.

Sklo je pro výrobu zelené energie nepostradatelné. Je klíčovou složkou fotovoltaických solárních panelů. Ve větrných turbínách se používají skleněná vlákna, díky nimž jsou tyto turbíny lehké, ale bytelné. Zelenou elektřinu lze rovněž produkovat pomocí speciálního zrcadlového skla, jež zaměřuje světlo na centrální prvek připojený ke generátoru.

3.1.2.2.

Rychlý vzestup evropského odvětví výroby solárních panelů a jeho pád v důsledku nekalé soutěže ze strany čínských společností může sloužit jako příklad toho, jak se v prostředí mezinárodní konkurence nemá nakládat s novými příležitostmi v oblasti zelené energie. Nové politiky EU týkající se klimatických cílů a strategických hodnotových řetězců by měly usilovat o modernizaci výroby fotovoltaických článků v Evropě.

3.1.3.   Doprava

3.1.3.1.

Sklářský průmysl je velkým dodavatelem pro výrobce kolejových vozidel. V důsledku krize COVID-19 některé společnosti zajišťující veřejnou dopravu pozastavily nebo zrušily řadu velkých objednávek, přičemž několika závodům hrozí uzavření, což by mohlo vést ke zvýšení dovozu. Účinnou podporou evropské výroby by mohly být včasné národní plány pro oživení.

3.1.3.2.

Navzdory skutečnosti, že automobilový průmysl procházel krizí již před vypuknutím pandemie COVID-19, je pravděpodobné, že bude poptávka po modernějším, lehkém a vysoce izolujícím zasklení. Autonomní automobily pak zvýší poptávku po sofistikovanějších specializovaných výrobcích ze skla, které budou sloužit jako displeje, ovládací panely, zařízení pro rozšířenou realitu atd.

3.1.4.   Udržitelné obaly

Sklářský průmysl poskytuje evropským odvětvím potravin a nápojů, kosmetiky a farmaceutických výrobků (např. vakcíny proti onemocnění COVID-19) zdravý a udržitelný inertní obalový materiál. Tento průmysl má vedoucí postavení, pokud jde o širokou škálu inovací v oblasti ekodesignu, dekarbonizace a energetické účinnosti s cílem změnit způsob výroby skla. Každoročně se do dekarbonizace, energetické účinnosti a modernizace zařízení investuje nejméně 10 % výrobních nákladů. Nejnovější projekt „Furnace for the Future“ (3) (Pec pro budoucnost), který je zaměřený na obalové sklo a který se ucházel o podporu z Inovačního fondu v rámci EU ETS, sníží emise o 60 %. Jde o jednu z několika iniciativ, jež mají napomoci dosažení cíle tohoto odvětví vyrábět klimaticky neutrální skleněné obaly, které budou sklářský průmysl transformovat a v oblasti nízkouhlíkových skleněných obalů nabídnou velké příležitosti k růstu.

3.2.   Oběhové hospodářství: sklo coby dokonalý produkt

3.2.1.

Sklo je trvalý, inertní materiál, který je opětovně použitelný a který lze donekonečna recyklovat, aniž by ztratil své vlastnosti.

3.2.2.

Sklo je environmentálně šetrnou alternativou, kterou lze v mnoha případech použít místo plastu, a je na špici, co se týče účinné recyklace, a je 100 % opětovně použitelné, takže zajišťuje plně oběhový systém. Jedná se o jediný obalový materiál, u nějž není zapotřebí plastová vrstva či vložka a který vždy zůstává zdravý a bezpečný pro balení potravin bez ohledu na to, kolikrát je recyklován. Sklo je tedy jediným obalovým materiálem, jehož pomocí lze plně oběhového systému dosáhnout. Sklo je jedním z nejvíce recyklovaných obalových materiálů. Z veškerého skla, jež se v současné době uvádí na trh, se k recyklaci sbírá 76 %. Díky používání recyklovaného skla dochází k úsporám energie a vzniká méně emisí CO2. I nadále by měly být podporovány celounijní pobídky, které budou zúčastněné strany v rámci celého hodnotového řetězce, včetně spotřebitelů, motivovat k tomu, aby recyklovaly více a lépe.

3.2.3.

V odvětví skla pro stavebnictví představuje recyklované sklo v současnosti 26 % surovin. (4) Existuje potenciál recyklaci zvýšit zlepšením sběru, třídění a čištění skla ze starých oken nebo fasád.

3.2.4.

Konec životnosti fotovoltaických článků první generace může být novou příležitostí k přepracování průmyslové politiky v oblasti solární energie a k tomu, aby díky lepší recyklaci zůstaly vzácné materiály v Evropě. Napomoci by tomu měla jasná vize a politika EU.

3.3.   Blahobyt

3.3.1.

Sklo je všude kolem nás. Moderní život by bez něj nebyl možný. Sklářský průmysl je rovněž jedním z nejstarších průmyslových odvětví, a pokud jde o dekorativní sklo, umění a kulturu, má v Evropě hluboké historické kořeny. Touto dlouhou tradicí se utvářelo evropské know-how a postupy v této oblasti a umění výroby skla.

3.3.2.

Beze skla se v dnešní době neobejdou zdravotnické technologie, biotechnologie ani vědecké inženýrství v oblasti živé přírody. Sklo nás také chrání před rentgenovým zářením (radiologie) a paprsky gama (jaderné záření). Sklo pro interiérový design, ale také skleněný nábytek či skleněné prvky, jako jsou zrcadla, přepážky, zábradlí, stoly, police a skleněné osvětlení, zlepšují naše životní a kancelářské prostory.

3.3.3.

Sklo zachovává kvalitu a zajišťuje trvanlivost našich potravin a nápojů. Skleněné jídelní soupravy umožňují elegantní stravování a stylové doplňky. Skleněná okna vpouštějí do našich domovů a kanceláří přirozené světlo. Sklo se používá ve spotřebičích a elektronice pro domácnosti a kanceláře. Příkladem jsou dvířka pro trouby, varné desky, televizní obrazovky a počítačové monitory a chytré telefony.

3.4.   Digitální Evropa

Evropské výrobní závody již produkují nejtenčí sklo, které je dostupné. Používá se pro displeje, chytré telefony, tablety a jiné (dotykové) obrazovky/monitory. Dráty a kabely ze skleněných optických vláken zajišťují jak rozsáhlý – a dokonce i mezikontinentální – přenos dat, tak i mikrospojení v elektronických zařízeních a čipech.

4.   Sklářský průmysl coby energeticky náročné odvětví

4.1.

Každým rokem se další a další pece přestavují nebo upravují tak, aby využívaly nízkouhlíkové technologie, jež jsou a energeticky mnohem účinnější. Sklářský průmysl nadále snižuje spotřebu energie využíváním technologií rekuperace odpadního tepla a technologie organického Rankinova cyklu, větším využíváním skleněných střepů a prostřednictvím dalších symbiotických technologií. Energetickou účinnost pomáhají zvyšovat nové systémy hospodaření s energií a technologie plošně zaváděné ve sklárnách.

4.2.

Spotřeba energie ve sklářském průmyslu se téměř 100 let prudce snižuje a nyní dosahuje svého termodynamického limitu.

4.3.

Vzhledem k tomu, že jsou emise CO2 ve sklářském průmyslu přímo spojeny s využitou energií, lze zlepšení energetické účinnosti pozorovat na snížení těchto emisí. A tato zlepšení skutečně vedla k prudkému snížení emisí CO2. Například francouzský sklářský průmysl – který je poměrně různorodý a sofistikovaný – snížil mezi lety 1960 a 2010 své emise CO2 o 70 %.

4.4.

V zájmu sledování pokroku sklářského průmyslu ve srovnání s dalšími energeticky náročnými odvětvími by měla být rozvíjena cílenější podpora pro toto odvětví celkově a pro jeho pododvětví a také pro jednotlivé členské státy.

4.5.   Cesty ke klimatické/uhlíkové neutralitě

4.5.1.

Sklářský průmysl téměř dosáhl svého termodynamického limitu, což znamená, že s ohledem na stávající techniky a spalování zemního plynu již není možné výrazně snížit emise CO2. Zapotřebí je tedy transformace energetiky a ještě větší oběhovost v odvětví výroby skla v oblastech, jež k tomu mají potenciál.

4.5.2.   Zelená elektřina

Další nadějnou cestou k dekarbonizaci výroby skla je elektrifikace. V současné době se připravuje demonstrační projekt nazvaný „Furnace for the Future“ (Pec pro budoucnost). Jednalo by se o první velkokapacitní hybridní elektrickou pec na obalové sklo na světě. V pododvětví obalového skla a užitkového skla již fungují menší elektrické pece. Stejně jako v případě vodíku je i u zelené elektřiny třeba rozvíjet příslušné kapacity.

4.5.3.   Zelený vodík

Vodík představuje velmi slibnou alternativu zemního plynu. V rámci sklářského průmyslu se již zkoumá varianta vodíkových pecí. Bude však trvat ještě několik let, než bude první pec na vodík provozu a konkurenceschopná a než budou k dispozici dostatečné kapacity pro výrobu a přepravu vodíku.

4.5.4.   Oběhovost

Při tavení skla v pecích na zemní plyn vzniká 80 % emisí CO2 spalováním zemního plynu a 20 % z primárních surovin. Nahrazením primárních surovin recyklovaným sklem (střepy) se předejde potřebě těžit nové suroviny, sníží se množství odpadu a emisí CO2 a dojde k úsporám energie. Existuje potenciál k tomu, aby se „uzavřel cyklus skla“ (5) a aby se po spotřebě recyklovalo více skla. V pododvětvích skla pro stavebnictví a skla pro automobilový průmysl se testuje několik iniciativ a modelů, jejichž cílem je zlepšit sběr. Měl by být stanoven cíl pro předběžnou demontáž skla a zasklení z budov, která předchází demolici, a pro sběr konkrétního materiálu, který by doplňoval obecný cíl týkající se stavebního a demoličního odpadu, jenž je v případě lehkých materiálů, jako je sklo, neúčinný. Jsou zapotřebí systémy tříděného sběru, jež by zajišťovaly vysokou kvalitu, díky čemuž by sklářské výrobky mohly obsahovat velký podíl recyklovaného materiálu.

4.5.5.   Překážky a výzvy

Transformace energetiky s sebou přinese vyšší provozní náklady a kapitálové výdaje. Politiky EU musí tuto transformaci umožnit tím, že podpoří investice ve sklářském průmyslu, a musí zajistit, aby toto odvětví nebylo vystaveno nekalé soutěži ze zemí mimo unijní trh. Opatření je navíc nutno přijmout již nyní, neboť pece mají životnost asi 10 až 15 let (na obalové sklo) nebo 15 až 20 let (na ploché sklo). Od klíčového roku 2050 nás tedy dělí pouhé dvě generace pecí.

5.   Sklářský průmysl v politikách EU

5.1.

Zelená dohoda: Zelená dohoda pro Evropu, iniciativa EU „renovační vlna“, prosazování většího množství energie z obnovitelných zdrojů, udržitelná dopravní politika a iniciativy zaměřené na oběhové hospodářství by měly účinně stimulovat přechod k nízkouhlíkovým sklářským výrobkům.

5.2.

Nové zdroje energie: Podporovat a budovat kapacity v oblasti energie z udržitelných zdrojů pro zelenou elektřinu a zelený vodík a zajistit dostupnost bioplynu. Podporovat v energetickém mixu větrnou a solární energii.

5.3.

VaV: Posílit veřejnou podporu a navýšit finanční prostředky na výzkum a vývoj a demonstrační projekty (6), jak to činí např. Inovační fond v rámci EU ETS, s cílem dekarbonizovat výrobu a dále rozvíjet energeticky účinné pece. Při první výzvě k předkládání žádostí o podporu z tohoto fondu došlo k ohromnému překročení kapacity a totéž se očekává i u následujících výzev.

5.4.

Uvádění na trh: K zajištění návratnosti investic do nízkouhlíkové výroby jsou zapotřebí mechanismy na podporu uvádění nízkouhlíkových sklářských výrobků na trh. Podporovat nahrazení plastů udržitelnými skleněnými alternativami v maloobchodním odvětví, v domácnostech, v pohostinství a u jídel a nápojů „s sebou“ s cílem napomoci přechodu od systémů lineárního hospodářství k systémům oběhového hospodářství.

5.5.

Renovační vlna: Podporovat opatření v rámci „renovační vlny“, která mají potenciál motivovat k používání výrobků, u nichž se předchází emisím CO2, s cílem zvýšit energetickou účinnost a podíl obnovitelných zdrojů energie v budovách i v dopravě. Zvýšit cíl v oblasti energetické účinnosti a učinit jej závazným na úrovni EU, a tím motivovat k renovaci veřejných budov a k vyšším ambicím, pokud jde o povinné úspory energie. Podpořit navýšení finančních prostředků, jež jsou k dispozici na renovace budov, prostřednictvím řady nástrojů, včetně nového Sociálního fondu pro klimatická opatření.

5.6.

Udržitelná doprava: Podporovat dopravní revoluci, jež směřuje k inteligentním a klimaticky neutrálním automobilům a rozšíření systémů veřejné dopravy. Důležitou úlohu zde hraje rovněž sklo využívané v oblasti nejmodernějších technologií.

5.7.

Udržitelné obaly: Podporovat přechod od nelineárních materiálů ke sklu, které je plně oběhové, opětovně použitelné a recyklovatelné, aby se tak snížila závislost na dovozu fosilních paliv a omezila těžba prvotních surovin a vyčerpávání zdrojů.

5.8.

Oběhovost: Podporovat infrastruktury pro tříděný sběr a recyklaci, jakož i budování kapacit a technologie zaměřené na maximalizaci množství a kvality skla, které je po spotřebě recyklováno v uzavřeném okruhu a z nějž vznikají nové sklářské výrobky. Podporovat spolupráci partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci hodnotového řetězce, jako je např. platforma „Close the Glass Loop“ (7) věnovaná obalovému sklu.

5.8.1.

Zejména je třeba vyvinout úsilí, pokud jde o činnosti ve stavebnictví, včetně oblasti demoličního odpadu, a využít potenciál stavebního skla na konci životnosti.

5.8.2.

Ukázalo se, že vysoká míra opětovného použití a recyklace skleněných obalů přispívá k omezení dopadu systémů skleněných obalů na životní prostředí a k účinnějšímu využívání zdrojů. V zájmu dosažení vysoké míry opětovného použití a recyklace zavedlo toto odvětví vedle systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, pokud jde o recyklaci jednorázových skleněných obalů, dobrovolné systémy zálohování pro opakovaně použitelné skleněné obaly a některé členské státy Evropského hospodářského prostoru (EHP) zavedly povinné systémy zálohování pro jednorázové nápojové obaly. Ačkoli jsou povinné systémy zálohování jednorázových obalů považovány za účinný způsob, jak zabránit vzniku odpadků a dosáhnout vysoké míry recyklace nápojových obalů, má EHSV za to, že systém zálohování ostatních skleněných obalů (a nejen nápojových obalů) není slučitelný s dobře fungujícími systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, které jsou prokazatelně vhodné pro sběr za účelem recyklace a vedou k velmi vysoké míře recyklace.

5.8.3.

U obalového skla na jedno použití podporovat systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, v jejichž rámci může probíhat hromadný sběr skla. Tyto systémy jsou u jednorázových obalů mnohem účinnější než systémy zálohování a zpětného odběru, a to jak environmentálně, tak ekonomicky.

5.9.

Digitalizace: Podporovat průmyslová odvětví a zaměstnance, kteří napomáhají digitalizaci v Evropě (optická vlákna, dotykové obrazovky, displeje, senzory), prostřednictvím účinné průmyslové politiky EU a rozvoje ekosystémů, přičemž je třeba vzít v potaz všechny výše uvedené výzvy a přihlédnout ke specifickým rysům různých pododvětví sklářského průmyslu.

5.10.   Zajistit konkurenceschopnost na evropském trhu.

5.10.1.

Transformace energetiky ve sklářském průmyslu si vyžádá určitý čas, přičemž v průběhu této transformace se toto odvětví dostává do nesmírně obtížné situace v důsledku velmi vysokých a stále rostoucích nákladů na energii, které v současnosti představují zhruba 25–30 % nákladů na výrobu skla, v závislosti na výrobcích a kolísání cen.

5.10.2.   Státní podpora

Všechna pododvětví sklářského průmyslu by měla mít možnost čerpat podporu z nástrojů zaměřených na provozní náklady a kapitálové výdaje, jako jsou mimo jiné Modernizační fond, strukturální fondy EU a Inovační fond v rámci EU ETS. Sklářský průmysl by měl být vyňat z oblasti působnosti směrnice o zdanění energie, avšak měla by se na něj vztahovat bloková výjimka ohledně kompenzací v souvislosti s elektřinou a měl by mít prospěch z rozdílových smluv o uhlíku, aby mohl investovat do výrobních procesů s nízkými emisemi CO2. Na seznam pro státní podporu v souvislosti s klimatem by mělo být přidáno zejména speciální sklo.

5.10.3.

Konkurenceschopnost na celosvětové úrovni

5.10.3.1.

Je třeba prostřednictvím účinných nástrojů obchodní politiky rychle řešit nekalé obchodní praktiky třetích zemí.

5.10.3.2.

Odvětví nekonečných skleněných vláken trpí kvůli narušení trhu v důsledku vysokého objemu dovozu dumpingových a subvencovaných skleněných vláken z Asie. Je naléhavě nutné přijmout opatření proti obcházení, například týkající se dovozu z Egypta a Bahrajnu.

5.10.3.3.

Tvrdé konkurenci zejména ze strany čínských výrobců čelí i odvětví sklářského průmyslu vyrábějící čelní skla pro automobilový průmysl. Nižší normy v oblasti životního prostředí a emisí CO2 v kombinaci s nižšími mzdami a horšími pracovními podmínkami vytvářejí nekalou hospodářskou soutěž, v jejímž důsledku by evropské automobilové montážní závody mohly zvýšit dovoz z asijského dálného východu, což by zapříčinilo celosvětový nárůst emisí CO2.

5.10.3.4.

Evropa je největším světovým výrobcem skleněných obalů. Toto odvětví zásobuje odvětví potravin a nápojů, které je zásadním a také největším unijním odvětvím. Sklo rovněž přispívá k zahraničnímu obchodu. Hodnota výrobků, které mají nebo by pravděpodobně měly mít skleněný obal, se odhaduje na 250 miliard EUR, což představuje vyšší příjmy z vývozu mimo EU než v případě plastové pryskyřice a pelet, organických chemických látek a letadel.

5.11.   Zajištění spravedlivé transformace

Chceme-li zajistit, aby se pracovní síla přizpůsobila novým technologiím a procesům a aby byla posílena jistota zaměstnání – jak v rámci samotného odvětví, tak i celkově na trhu práce –, pak je třeba motivovat k celoživotnímu učení a odborné přípravě a podporovat je. Pracovníci by měli být do transformace zapojeni, a právní předpisy EU by proto měly podporovat sociální dialog na všech úrovních.

5.12.   Legislativní stabilita a jistota

5.12.1.

Únik uhlíku: Měla být zachována účinná opatření v rámci ETS týkající se úniku uhlíku, kterými by byl sklářský průmysl podpořen při transformaci za účelem splnění cíle EU, jímž je klimatická neutralita, a která by na evropské i mezinárodní úrovni vytvořila a zachovala rovné podmínky.

5.12.2.

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích: EHSV je pro pečlivé zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích v souladu s pravidly WTO, jenž by ovšem měl zahrnovat řešení týkající se vývozu a měl by doplňovat přidělování bezplatných povolenek v plné výši referenční hodnoty, a to alespoň do roku 2030, aby se společnosti mohly zaměřit na investice do nízkouhlíkových technologií a mohla se posoudit účinnost tohoto mechanismu.

5.12.3.

Taxonomie: Výbor vítá práci na unijním balíčku týkajícím se taxonomie, jehož cílem je směrovat soukromé financování na udržitelné činnosti, domnívá se však, že je třeba se v rámci tohoto balíčku zabývat úlohou výroby skla a jejím příspěvkem k přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování této změny.

5.12.4.

Oběhovost: Výbor vítá akční plán pro oběhové hospodářství a požaduje, aby sklo bylo plně uznáno jako trvalý materiál, který v našich ekonomikách zůstává produktivní, a aby byly plně podporovány iniciativy, jejichž cílem je zlepšit oběhovost skla.

5.12.5.

Fit for 55: Tento balíček byl předložen během přípravy tohoto stanoviska. Navrhuje změnu asi desítky stávajících návrhů (směrnice o systému ETS, směrnice o zdanění energie, směrnice o obnovitelných zdrojích energie atd.) a zavádí několik nových (např. návrh mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích). Výbor vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila dopad tohoto balíčku na sklářský průmysl. Vzhledem k velkému rozsahu změn zaváděných v mnoha rozličných oblastech je zásadní zajistit soudržnost mezi jednotlivými právními předpisy a zabránit možným konfliktům. Balíček by měl podpořit průmysl při transformaci energetiky a současně zajistit rovné podmínky s konkurenty mimo EU, kteří nemají stejné uhlíkové náklady.

---

(1)  Zdroj: Eurostat a FERVER.

(2)  Zdrojem je zpráva institutu TNO z roku 2019: Glazing potential: energy savings and CO2 emission reduction (Potenciál zasklení: úspory energie a snížení emisí CO2), sdružení Glass for Europe.

(3)  Furnace for the Future: https://feve.org/about-glass/furnace-for-the-future/.

(4)  Glass for Europe – 2050: Flat glass in climate-neutral Europe (2050: Ploché sklo v klimaticky neutrální Evropě) – 2019, https://glassforeurope.com/wp-content/uploads/2020/01/flat-glass-climate-neutral-europe.pdf.

(5)  Close the Glass Loop: https://closetheglassloop.eu/.

(6)  Ve sklářském průmyslu existuje několik strategií dekarbonizace, např. přechod na obnovitelné zdroje energie, opatření v oblasti energetické účinnosti, nízkouhlíkové suroviny, využívání recyklovaného skla, doprava a logistika.

(7)  Close the Glass Loop www.closetheglassloop.eu.