52021DC0742

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

týkající se hospodářské politiky eurozóny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Po velmi hluboké recesi v roce 2020 zažívá hospodářství eurozóny solidní a rychlé oživení. Růst HDP ve druhém čtvrtletí roku 2021 překonal očekávání a podle hospodářské prognózy z podzimu 2021 se má HDP eurozóny v roce 2021 zvýšit o 5,0 %. V posledním čtvrtletí roku 2021 by mělo hospodářství eurozóny dosáhnout úrovně HDP z doby před krizí. V sedmi zemích eurozóny se výše HDP dostala na předkrizovou úroveň již ve 2. čtvrtletí roku 2021. V roce 2022 se očekává roční růst HDP v eurozóně o 4,3 %. Hlavní hnací silou růstu HDP je domácí poptávka ve spojení s uvolňováním omezení v návaznosti na zavádění očkování, s postupným zlepšováním na trzích práce, čerpáním dodatečných úspor nashromážděných v době omezení volného pohybu osob a silným růstem investic díky příznivým podmínkám financování a politické podpoře ze strany Nástroje Evropské unie na podporu oživení (NextGenerationEU). V souladu s doporučením přijaly členské státy eurozóny jednotlivě a společně v rámci Euroskupiny opatření s cílem zajistit politickou orientaci, která podporuje oživení po krizi COVID-19. Do budoucna zůstává nejistota a rizika vysoká, i ohledně vývoje pandemie, a to jak v rámci EU, tak mimo ni.

(2)V průběhu roku narazil silný růst domácí poptávky na omezení na straně nabídky, včetně nedostatku vstupních materiálů a narušení logistiky. Stále větším problémem se v některých odvětvích a členských státech stává nedostatek pracovníků a požadovaných dovedností. Po řadě let, kdy byla inflace na velmi nízké úrovni, se od počátku roku 2021 míra inflace v eurozóně zvyšuje, zejména v důsledku prudce stoupajících cen energií a zpomalení dodávek, což by měl být přechodný jev související s procesem přizpůsobování po skončení opatření k omezení volného pohybu osob. V září 2021 dosáhla inflace v eurozóně desetiletého maxima ve výši 3,4 %.

(3)V roce 2021 se evropská strategie obnovy zaměřila na zavedení nástroje NextGenerationEU a jeho největší součásti, Nástroje pro oživení a odolnost 3 , do praxe. Do poloviny listopadu 2021 schválila Rada plány pro oživení a odolnost 22 členských států, včetně osmnácti zemí eurozóny, po jejich kladném posouzení ze strany Komise. V příštích letech bude mít provádění reforem a investic v rámci Nástroje pro oživení a odolnost velký pozitivní dopad na fungování ekonomik eurozóny. V závislosti na klíči použitém k přidělování jeho prostředků podpoří nástroj v členských státech eurozóny hospodářskou a sociální konvergenci. Nástroj také posílil důvěru a přispívá k zachování růstu a makrofinanční stability, zajistí tudíž vyváženost kombinace politik a doplní opatření Evropské centrální banky (ECB). Kromě podpory oživení usiluje Nástroj pro oživení a odolnost o strukturální transformaci ekonomik členských států, zejména za účelem dosažení zelené a digitální transformace. Uskutečnění soudržných investic a reforem v rámci Nástroje pro oživení a odolnost spolu s využitím fondů soudržnosti má zlepšit odolnost eurozóny vůči budoucím šokům a trvale zvýšit potenciální produkt, podpořit zaměstnanost a reagovat na výzvy v sociální oblasti. Emise dluhopisů denominovaných v eurech ze strany Unie za účelem financování Nástroje pro oživení a odolnost navíc zvýší hloubku a likviditu evropských kapitálových trhů a pomůže posílit euro jako mezinárodní měnu.

(4)Provádění reforem a investic obsažených v plánech pro oživení a odolnost povede k vyplácení finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost a účinně přispěje k dosažení politických priorit eurozóny, včetně doporučení Rady týkajících se hospodářské politiky eurozóny 4 . Bude se to týkat mimo jiné posílení vnitrostátních institucionálních rámců, podpory kvalitních veřejných investic, opatření politiky na podporu sociální soudržnosti a spravedlivé zelené a digitální transformace. Mělo by to pomoci zajistit udržitelné oživení podporující začlenění, zachovat potenciál růstu a posílit odolnost. To je v souladu s roční analýzou udržitelného růstu a čtyřmi rozměry konkurenceschopné udržitelnosti, kterými jsou environmentální udržitelnost, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita 5 .

(5)Hospodářské politiky, které se vhodně podporují a vzájemně posilují, zajistily účinnou makroekonomickou stabilizaci a omezily dopad na situaci na trhu práce, zmírnily rizika trvalých následků a podpořily rychlé hospodářské oživení. Pro řádné fungování eurozóny bude i nadále nezbytná účelná kombinace opatření měnové a fiskální politiky spolu se strukturálními reformami a opatřeními k zachování finanční stability, a to zcela v souladu s příslušnými rolemi členských států a orgánů podle Smlouvy.

(6)Opatření měnové politiky ECB mají zajistit hladké fungování různých segmentů finančního trhu, nenarušit transmisní kanály měnové politiky a v konečném důsledku zajistit střednědobou cenovou stabilitu. V červenci 2021 zveřejnila ECB svou novou strategii měnové politiky. Nová strategie stanoví symetrický inflační cíl ve střednědobém horizontu ve výši 2 %. Rada guvernérů rovněž potvrdila, že hlavním nástrojem měnové politiky ECB je i nadále soubor jejích úrokových sazeb. V říjnu 2021 zahájila ECB dvouletou fázi prověřování možnosti zavedení digitálního eura. Vytvoření digitálního eura by vyžadovalo zásah unijního normotvůrce na základě článku 133 Smlouvy o fungování EU. Emise takovéto digitální měny centrální banky by mohla mimo jiné zajistit plynulé poskytování veřejných prostředků v digitální podobě, napomoci digitalizaci evropského hospodářství a aktivně podpořit inovace v oblasti malých plateb 6 . Navíc by přispěla k posílení mezinárodní úlohy eura a otevřené strategické autonomie Evropy.

(7)Dne 19. října 2021 obnovila Evropská komise debatu o přezkumu správy ekonomických záležitostí za účelem dosažení široké shody ohledně způsobu zvýšení účinnosti a transparentnosti rámce, odstranění makroekonomických nerovnováh a řešení fiskálních problémů způsobem podporujícím transformaci a růst s přihlédnutím k poznatkům získaným v souvislosti s krizí COVID-19.

(8)Schodek veřejných financí v celé eurozóně má v roce 2021 podle projekcí dosáhnout 7,1 % HDP, v roce 2022 se však má snížit na 3,9 %. Orientace fiskální politiky eurozóny vyplývající z vnitrostátních rozpočtů a rozpočtu EU bude podle projekcí v roce 2021 a 2022 i nadále podpůrná (1¾ %, resp. 1 % HDP). V roce 2022 přispějí k podpůrnému nastavení fiskální politiky veřejné investice financované jednotlivými členskými státy i EU. Od listopadu 2021 začne být podle osmnácti plánů pro oživení a odolnost zemí eurozóny, které Rada doposud schválila, těmto členským státům poskytována rozsáhlá finanční podpora, která do roku 2026 dosáhne až 262 miliard EUR ve formě příspěvků a 139 miliard EUR v podobě půjček. Koordinace vnitrostátních fiskálních politik při plném dodržování Paktu o stabilitě a růstu má zásadní význam pro účinnou reakci na otřes způsobený pandemií COVID-19, pro udržitelné oživení a pro řádné fungování hospodářské a měnové unie (HMU). Ačkoli v roce 2022 zůstane aktivována obecná úniková doložka, v roce 2023 má podle očekávání dojít k její deaktivaci. S pokračujícím hospodářským oživením se fiskální politika přesouvá od dočasných mimořádných opatření k cíleným opatřením na podporu oživení. Zvýšení míry veřejného zadlužení (z 85,5 % HDP v roce 2019 na 100 % HDP v roce 2021) odráží kombinované účinky nižšího produktu a nezbytné politické reakce na rozsáhlý otřes způsobený pandemií COVID-19. V některých členských státech eurozóny však byla míra zadlužení vysoká již před tímto otřesem, a proto bude ve velké části eurozóny cílem politiky postupné, trvalé a prorůstové snižování dluhu.

(9)V této souvislosti se jako obzvláště důležité jeví zlepšení skladby veřejných financí včetně podpory investic, zvýšení kvality rozpočtových opatření a zajištění fiskální udržitelnosti v dlouhodobějším horizontu, mimo jiné s ohledem na změnu klimatu a zelenou a digitální transformaci. Fiskální prostor pro další veřejné investice může vytvořit ekologické sestavování rozpočtu, přezkumy výdajů, náležité fungování systémů řízení veřejných investic a účinné rámce pro zadávání veřejných zakázek. Po krizi COVID-19 budou hrát ještě zásadnější roli reformy k zajištění efektivnější a spravedlivější politiky v oblasti příjmů. Dosud existuje prostor pro zajištění toho, aby se daňové systémy v eurozóně staly více prorůstovými a více zohledňovaly životní prostředí, zejména snížením daňového zatížení práce, které je ve většině členských států eurozóny vysoké. Opatření, která se zabývají agresivním daňovým plánováním, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem, mohou zvýšit efektivnost a spravedlnost daňových systémů a současně podpořit oživení a zvýšit příjmy. Globalizace má za následek, že je nutné upravit daňový rámec tak, aby odpovídal stále více digitalizovanému hospodářství. V inkluzivním rámci OECD / skupiny G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku bylo dosaženo dohody o reformě globálního zdanění s cílem omezit škodlivou daňovou soutěž.

(10)Rychlá a důrazná politická reakce na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, včetně prostřednictvím nástroje NextGenerationEU, účinně zmínila dopady krize na domácnosti a podniky. Díky těmto koordinovaným opatřením se rozdíly prohloubily méně, než se původně očekávalo, a byly zmírněny dlouhodobé následky. Politická podpora, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a jiných opatření pro zachování pracovních míst, pomohla podnikům pokračovat v činnosti i během krize a omezila nárůst míry nezaměstnanosti a pokles disponibilního příjmu. Navzdory postupnému rušení podpůrných opatření byla míra platební neschopnosti v roce 2021 omezená, třebaže vzrostla. Postupné zlepšování vykazují rovněž trhy práce, kdy se zaměstnanost ve druhém čtvrtletí roku 2021 vrátila na úroveň 72,2 % v porovnání s nejvyšší hodnotou před krizí COVID-19 ve výši 72,9 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019. Rychlejší zavádění digitálních technologií během krize by mohlo mít pozitivní dopad na produktivitu, pakliže zůstane zachováno. Krize COVID-19 však přesto měla významné územní, odvětvové a distribuční důsledky, což bude vyžadovat přerozdělení jak v rámci jednotlivých zemí a odvětví, tak i mezi nimi, a to se značnými náklady na transformaci pro pracovníky i podniky.

(11)Ačkoli nárůst počtu úpadků byl doposud omezený, pandemie pro mnoho podniků znamenala slabší rozvahy, což může omezit jejich schopnost financovat investiční projekty v blízké budoucnosti a ohrozit jejich schopnost splácet. S postupujícím oživením by měla být podpora postupně ukončována a měla by být cílenější. Menší využívání dluhových nástrojů by snížilo podmíněné závazky a pomohlo by zachovat investiční kapacity podniků. Dobře načasované zrušení politických podpůrných opatření znamená zajištění rovnováhy mezi podporou investic a zaměstnanosti a zamezením selhání životaschopných podniků na straně jedné a nebráněním řádnému odchodu nerentabilních podniků z trhu ve střednědobém horizontu na straně druhé. V tomto ohledu má zásadní význam zlepšení přístupu podniků k financování, posílení jejich rozvah a zvýšení kapacity a účinnosti insolvenčních rámců. Vnitrostátní insolvenční režimy se v eurozóně značně liší a pro usnadnění účinné správy a soudnictví budou zapotřebí opatření ke zvýšení kapacit. Lepší insolvenční rámce mohou přispět rovněž ke zdravějším rozvahám v bankovním sektoru, což bude mít pozitivní dopad na poskytování úvěrů. Směrnice o restrukturalizaci a insolvenci 7 , která usiluje o zavedení minimálních standardů v členských státech, pokud jde o preventivní restrukturalizaci a oddlužení podnikatelů, má být ve vnitrostátních právních předpisech provedena do 17. července 2022. Pro poskytování alternativních zdrojů financování doplňujících bankovní úvěry podnikům je mimoto klíčová integrace kapitálových trhů v EU. Pokrok s ohledem na unii kapitálových trhů (UKT) 8 může zlepšit přístup podniků v eurozóně k financování, mobilizovat dlouhodobé investice do ekologických, nových technologií a infrastruktury, podpořit kapitálové investice a odstranit přeshraniční překážky investování, mimo jiné harmonizací některých aspektů hmotného práva v oblasti insolvenčních řízení.

(12)Ačkoli se zaměstnanost rychle zlepšuje, na některá odvětví, určité kategorie pracovníků a regiony má krize a silné prosazování ekologizace ekonomiky trvalý dopad. Nová pracovní místa, která jsou vytvářena, se mohou lišit od pracovních míst, jež kvůli krizi zanikla. Nedostatky v dodavatelských řetězcích mohou zpomalit oživení zaměstnanosti v určitých odvětvích. Klíčovou úlohu při podpoře přizpůsobování se a zmírňování sociálních dopadů, zejména vzhledem k zelené a digitální transformaci, budou proto hrát politická opatření, která usnadňují přechod pracovníků mezi zaměstnáními a opětovné začlenění na trh práce. Komise předložila doporučení o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19 (EASE) 9 , v němž jsou členské státy vyzvány k vypracování ucelených souborů politických opatření, která se zaměří na odstranění nedostatků v oblasti dovedností a pomohou jednotlivcům uspět při zelené a digitální transformaci. Tyto soubory opatření by se měly skládat ze tří složek: i) časově omezených a náležitě navržených pobídek k zaměstnávání a přechodům mezi zaměstnáními, včetně podpory podnikání; ii) příležitostí ke zvyšování kvalifikace a k rekvalifikaci podle potřeb trhu práce a iii) zvýšené podpory ze strany služeb zaměstnanosti. Bezprostředně po zdravotní a hospodářské krizi je pro soudržnost eurozóny i nadále důležitá sociální ochrana, aby byla zajištěna spravedlivá souběžná transformace. Vodítkem pro opatření v oblasti zaměstnanosti, dovedností a sociální politiky na podporu hospodářské a sociální konvergence a lepších pracovních a životních podmínek v členských státech zůstává evropský pilíř sociálních práv 10 . Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, který byl přijat v březnu 2021, stanoví tři hlavní cíle EU týkající se i) zaměstnanosti, ii) vzdělávání dospělých a iii) snížení chudoby do roku 2030 11 , k nimž přispějí níže doporučená politická opatření. Čelní představitelé EU tyto cíle uvítali na sociálním summitu v Portu dne 8. května 2021 a na zasedání Evropské rady ve dnech 24.–25. června 2021.

(13)S finanční a politickou podporou Nástroje pro oživení a odolnost navrhly členské státy ambiciózní reformní a investiční plány. K zajištění rychlého čerpání souvisejících finančních prostředků při současném zamezení duplicitám a překrývání s jinými nástroji EU bude nezbytné zvýšit kvalitu institucí, zejména posílením správní kapacity. Členské státy mohou zlepšit rámcové podmínky pro soukromé investice tím, že zlepší podnikatelské prostředí. Klíčem k zajištění hladkého fungování jednotného trhu bude zachování a posílení odolnosti dodavatelského řetězce na jednotném trhu, k čemuž přispěje zjišťování a řešení nedostatků a překážek v oblasti dodávek spolu s otevřenými trhy, sbližováním norem, větší diverzifikací, oběhovostí a účinným využíváním zdrojů. Nadále je relevantní též doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny ze dne 13. července 2021, které vyzývá k další integraci jednotného trhu zboží a služeb, včetně jednotného digitálního trhu, prostřednictvím odstranění zbytečných omezení, posílení dohledu nad trhem a zaručení dostatečných správních kapacit.

(14)V důsledku dřívějších reforem prokázal bankovní sektor v době výrazného hospodářského tlaku svou celkovou odolnost. Rozsáhlá politická podpora během nejhlubší fáze krize a solidní oživení zaznamenané v roce 2021 doposud zmírňovaly obavy o oslabení podnikových rozvah. Přesto mohou banky v eurozóně vykázat určité zhoršení kvality aktiv. K udržení jejich schopnosti financovat hospodářské oživení je důležité včasné sledování rizik, aktivní spolupráce s dlužníky a aktivní řízení úvěrů se selháním.

(15)Stabilizující faktory během krize COVID-19 na globální úrovni představovaly ekonomická velikost a integrace eurozóny, jakož i opatření zavedená v reakci na krizi. Vzhledem k propojenosti ekonomik budou muset členské státy eurozóny v nadcházejících letech uskutečnit schválené investice a reformy, aby z krize vzešly silnější, a současně dále prohloubit institucionální uspořádání eurozóny, aby se zvýšila její odolnost vůči budoucím šokům a aby byla silnější na mezinárodní scéně. Hospodářský a finanční vývoj ve vyspělých a rozvíjejících se tržních ekonomikách má pro eurozónu přímé důsledky, a to prostřednictvím řady kanálů, včetně politiky v oblasti zdraví a očkování, měnové politiky, finančních toků, globálních hodnotových řetězců a obchodu. Omezení v rámci globálních dodavatelských řetězců, která se objevila v návaznosti na oživení, dále dokládají rostoucí hospodářskou provázanost v celosvětovém měřítku. Přebytek běžného účtu eurozóny se mezitím dále postupně snižoval a zaznamenal úroveň blížící se hodnotě, která vyplývá ze základních ekonomických veličin. Posílení mezinárodní úlohy eura, jež bylo v posledních letech obecně stálé, mimo jiné prostřednictvím vývoje digitálního eura, by mohlo zvýšit hospodářskou a finanční autonomii eurozóny a Unie a zlepšit celkovou finanční stabilitu.

(16)Stále je nezbytné prohloubit hospodářskou a měnovou unii. Bankovní unie a unie kapitálových trhů představují projekty, jež se vzájemně posilují a napomáhají růstu, chrání finanční stabilitu a podporují skutečnou hospodářskou a měnovou unii. Odstranění zbývajících nedostatků by dále zvýšilo stabilitu a odolnost eurozóny, pomohlo by ekonomikám eurozóny prosperovat a posílilo by mezinárodní roli eura. Zásadní význam má tedy i nadále dokončení bankovní unie spolu s včasnou ratifikací pozměňující dohody ke smlouvě o ESM a dokončení unie kapitálových trhů. To podpoří také zelenou a digitální transformaci, jež vyžadují významné investice. Na eurosummitu, který se konal dne 25. června 2021, byl zopakován závazek k dokončení bankovní unie a Euroskupina (v inkluzivním formátu) byla vyzvána, aby neprodleně a na konsensuálním základě schválila odstupňovaný a časově vymezený pracovní plán týkající se všech nevyřešených prvků. Eurosummit požadoval rovněž rychlé provedení akčního plánu pro unii kapitálových trhů v souladu s prioritami stanovenými v závěrech Rady ze dne 3. prosince 2020. Relevantní je nadále také doporučení Rady ze dne 13. července 2021 týkající se hospodářské politiky eurozóny, které vyzývá k dokončení hospodářské a měnové unie a posílení mezinárodní úlohy eura.

DOPORUČUJE členským státům eurozóny učinit v období 2022–2023 samostatně, mimo jiné provedením plánů pro oživení a odolnost, i společně v rámci Euroskupiny následující:

1.Nadále využívat a koordinovat vnitrostátní fiskální politiky v členských státech k účinné podpoře udržitelného oživení podporujícího začlenění. V roce 2022 zachovat v celé eurozóně mírně podpůrnou orientaci fiskální politiky s přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a financování poskytnutému z Nástroje pro oživení a odolnost. Postupně přesměrovat fiskální opatření k investicím, které napomáhají udržitelnému oživení podporujícímu začlenění, v souladu se zelenou a digitální transformací, přičemž je obzvláštní pozornost věnována kvalitě rozpočtových opatření. Zachovat flexibilitu fiskální politiky, aby bylo možné reagovat v případě, že se znovu objeví riziko pandemie. Diferencovat fiskální politiky s ohledem na stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. Jakmile to hospodářské podmínky dovolí, provádět fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění udržitelnosti dluhu a zároveň zvýšit investice.

2.Prosazovat politiky, které se zabývají agresivním daňovým plánováním, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem, s cílem zajistit spravedlivé a účinné daňové systémy. Usilovat o omezení škodlivé daňové soutěže mimo jiné zavedením globálního konsensuálního řešení pro problémy v daňové oblasti vyplývající z digitalizace a globalizace hospodářství. Snížit daňové zatížení práce a prosazovat přechod od zdanění práce směrem k daním, které mají méně rušivý dopad. Přejít na trzích práce od mimořádných opatření k opatřením na podporu oživení, a to zajištěním účinných aktivních politik na trhu práce, které: i) podporují přechod mezi zaměstnáními, zejména směrem k zelené a digitální ekonomice, ii) kombinují opatření k odstranění nedostatků v oblasti dovedností, posilují prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, poskytují cílené pobídky k zaměstnávání a iii) zvyšují kapacitu veřejných služeb zaměstnanosti k řešení nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Posílit systémy inkluzivního kvalitního vzdělávání a odborné přípravy. Prosazovat začleňování zranitelných skupin na trhu práce, zejména mladých lidí a žen, zajistit odpovídající pracovní podmínky a řešit segmentaci trhu práce, rozvíjet a v případě potřeby upravit systémy sociální ochrany k řešení problémů, které se vyskytnou po krizi COVID-19. Zajistit účinné zapojení sociálních partnerů do tvorby politik, posílit sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Zajistit sdílení a sbližování osvědčených postupů na trhu práce a v oblasti sociálních politik, které zvyšují hospodářskou a sociální odolnost.

3.Sledovat účinnost souborů opatření na podporu podniků, zaměřit se na cílenější podporu k zajištění platební schopnosti životaschopných podniků, které se během pandemie dostaly do obtížné situace, a více využívat nástroje kapitálového typu. Přijmout opatření ke zvýšení kapacity insolvenčních rámců, aby bylo možné účinně a včas řešit úpadky a restrukturalizace dluhu, maximalizovat zachování hodnoty a prosazovat efektivní alokaci kapitálu a přeshraniční investice. Dosáhnout pokroku při prohlubování unie kapitálových trhů, mimo jiné rychlým schválením legislativních návrhů Komise na podporu financování hospodářství a ke zvýšení investičních příležitostí pro podniky a jednotlivce, a odstranit přeshraniční překážky pro investice na jednotném trhu.

4.Nadále posilovat vnitrostátní institucionální rámce a provádět reformy k odstranění překážek pro investice a přerozdělení kapitálu a zajistit účelné a včasné využití finančních prostředků Unie. Snížit administrativní zátěž podniků a zlepšit podnikatelské prostředí. Posílit účinnost a digitalizaci veřejné správy. Zlepšit správu veřejných financí, mimo jiné prostřednictvím ekologického sestavování rozpočtu a účinných rámců pro řízení veřejných investic, a využívat přezkumy výdajů ke zlepšení skladby veřejných financí, zejména kvality veřejných investic, investic do lidí a dovedností, a k lepšímu zaměření veřejných výdajů na potřeby v oblasti oživení a odolnosti.

5.Zajistit makrofinanční stabilitu a zachovat úvěrové kanály v ekonomice, dále se zabývat úvěry se selháním, mimo jiné prostřednictvím sledování kvality aktiv, včasné a aktivní spolupráce s dlužníky v tísni (zejména životaschopnými) a dalšího rozvoje sekundárních trhů pro úvěry se selháním. Nadále usilovat o dokončení bankovní unie pomocí odstupňovaného a časově vymezeného pracovního plánu a o posílení mezinárodní úlohy eura. Nadále podporovat zkoumání možného zavedení digitálního eura.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

Choose the experimental features you want to try