Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Jak přispějí vybrané průmyslové ekosystémy ke strategické autonomii EU a dobrým životním podmínkám jejích občanů?

(průzkumné stanovisko)

(2022/C 194/06)

Zpravodajka:

Sandra PARTHIE

Žádost o vypracování stanoviska	francouzské předsednictví Rady Evropské unie, 21. 9. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	13. 12. 2021
Přijato na plenárním zasedání	19. 1. 2022
Plenární zasedání č.	566
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	244/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Aby mohly evropské ekonomiky zůstat celosvětově konkurenceschopné, musí se podniky v mnoha odvětvích přizpůsobit novým globálním konkurentům, přinést nové obchodní modely a přehodnotit dodavatelské řetězce. Následná změna je strukturální, a někdy dokonce zlomová – a to nejen pro podniky, ale také pro občany a jejich pracovní podmínky. EHSV zdůrazňuje zásadu „nikoho neopomíjet“ a vyzývá k dialogu se všemi zainteresovanými subjekty o řízení této strukturální změny.

1.2.

Otevřenost vůči obchodu, investicím a dalším formám mezinárodní spolupráce je silnou stránkou EU a zdrojem jejího růstu a blahobytu. EHSV podporuje ambici EU převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, snížit jednostranné závislosti v kritických oblastech a posílit schopnost stanovovat a prosazovat své vlastní priority, při současném budování hospodářské konkurenceschopnosti a vyšší odolnosti.

1.3.

Aniž bychom se uchýlili k protekcionismu, je nezbytné na evropské úrovni jednat prostřednictvím regulace a stanovování norem za účelem snižování rizika strategického nebo strukturálního nedostatku, diverzifikace, ochrany duševního vlastnictví a zajištění spravedlivé a na pravidlech založené hospodářské soutěže mezi členskými státy i s dalšími globálními partnery. V rámci svých nadnárodních a globálních aliancí musí být EU schopna identifikovat porušování lidských práv, základních svobod a zdraví a bezpečnosti lidí i životního prostředí v rámci hodnotových a dodavatelských řetězců.

1.4.

EHSV doporučuje, aby EU v zájmu posílení své výrobní základny zvýšila výdaje na výzkum, vývoj a inovace a na další související nástroje financování, jako je Nástroj pro meziregionální inovační investice (1), a to alespoň na stejnou úroveň jako ostatní regiony světa, a umožnila tak tolik potřebné inovace.

1.5.

EHSV dále doporučuje přizpůsobit agendu dovedností budoucím potřebám trhu práce. Přístup založený na průmyslových ekosystémech by se měl rovněž promítnout do zlepšování životních podmínek občanů EU, pokud jde o kvalitní pracovní místa, odměňování a přístup k celoživotnímu učení. EHSV v této souvislosti zdůrazňuje svou podporu Evropskému paktu pro dovednosti, který má zásadní význam pro zajištění dlouhodobých vyhlídek evropských občanů na zaměstnání.

1.6.

EHSV se domnívá, že je důležité dosáhnout skutečné vzestupné konvergence ekonomik EU, zejména pokud jde o produktivitu, sociální normy, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a výrobu šetrnou k životnímu prostředí. Konkurenceschopnost evropského jednotného trhu do značné míry závisí na rozvoji a využití plného potenciálu všech vnitrostátních ekonomik, které jsou stále na velmi odlišných úrovních, a vyžadují tudíž odlišné a cílené politiky. Cílem by mělo být odstranění hospodářských rozdílů mezi členskými státy. Zásadní význam mají investice do výzkumu, vývoje a nových technologií.

1.7.

V zájmu vyváženého pohledu na dobré životní podmínky EHSV souhlasí s hodnocením OECD, že potřebujeme komplexní statistické přehledy, které by odrážely to, co je pro občany důležité, přičemž by zahrnovaly rozsáhlé údaje týkající se např. příjmu občanů, jejich zdraví, sociálních vazeb, bezpečnosti a životního prostředí. Chceme-li pochopit nejen to, zda se život zlepšuje, ale také pro koho, musíme hledět za rámec průměrů jednotlivých zemí. Kromě toho musíme měřit nejen dnešní úroveň blahobytu, ale také zdroje, které ji pomáhají udržet do budoucna. V neposlední řadě mohou lidé vnímat strukturální změny jako hrozbu, a to navzdory výsledkům hospodářské analýzy. Volební úspěchy populistických stran v celé EU, ale i výsledek hlasování o brexitu, lze přičíst voličům, kteří se cítí bezmocní v důsledku globalizace a mají pocit ztráty kontroly nad svými životními rozhodnutími. To nelze zmírnit statistikami. Tvůrci politik musí mnohem více zapojit sociální partnery a organizace občanské společnosti do řešení stížností a obav týkajících se sociálních potíží a do formulování a provádění řešení v praxi. EHSV podporuje otevřenější a udržitelnější přístup ke správě a řízení společností, který přikládá větší význam participaci, včetně zajištění informovanosti pracovníků a konzultací s nimi a zapojení pracovníků do procesů na úrovni podniku.

2.   Souvislosti předložení stanoviska včetně předmětného legislativního návrhu

2.1.

EHSV poukazuje na závěry zasedání Evropské rady z 1. a 2. října 2020, podle nichž je koncepce strategické autonomie ústředním prvkem vnitřního trhu, průmyslové politiky a digitálního odvětví. Zdůrazňuje rovněž závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 13. listopadu 2020, v nichž se uvádí, že sem patří identifikace strategických závislostí a snížení jejich počtu za současného zvýšení odolnosti nejcitlivějších průmyslových ekosystémů a konkrétních oblastí, jako jsou například zdravotnictví, obranný průmysl, vesmír, digitální oblast, energetika, odvětví mobility a kritické suroviny.

2.2.

Cíli otevřené strategické autonomie jsou stabilita, šíření evropských norem a prosazování hodnot EU. Odrážejí se v několika nedávných iniciativách, k nimž patří sdělení o formování digitální budoucnosti Evropy z února 2020, sdělení o přímých zahraničních investicích (nařízení o prověřování přímých zahraničních investic) přijaté v březnu 2020, mechanismus prověřování přímých zahraničních investic přijatý v roce 2019 a plně zprovozněný v říjnu 2020, přezkum obchodní politiky „otevřené strategické autonomie“ z února 2021 a probíhající práce na protinátlakovém mechanismu. Jedním z příkladů rostoucího povědomí o environmentálních tématech v rámci EU je kromě toho návrh nařízení o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích z července 2021.

2.3.

Lisabonská strategie z roku 2000 usilovala o to, aby se EU stala znalostní ekonomikou a společností, stanovila kvantifikovatelné ukazatele a posílila nutnost podporovat občany v jejich celoživotním učení. Pakt pro dovednosti má zásadní význam z hlediska vzdělávání, odborných znalostí a know-how, neboť některá průmyslová odvětví čelí v rámci souběžné digitální a ekologické transformace významným změnám. Kromě toho, jak je uvedeno v plánu v oblasti dovedností, jsou hlavní zúčastněné strany, k nimž patří podniky, odborové svazy, výzkumné instituce, instituce vzdělávání nebo odborné přípravy a veřejné orgány, nepostradatelnými aktéry při řešení potřeb v oblasti odvětvových dovedností. EHSV vítá úsilí Evropské komise a odvětvových partnerů, např. Rady pro odvětvové dovednosti a evropských aliancí odvětvových dovedností, o překonání nesouladu mezi poptávkou průmyslu po dovednostech a nabídkou vzdělávání (2).

2.4.

EHSV rovněž poukazuje na práci Komise v oblasti odolnosti proti nedostatku kritických surovin (3), jejímž cílem je vytyčit cestu k větší udržitelnosti a bezpečnosti, na související stanovisko EHSV (4) a na hodnocení, která EHSV vypracoval k různým průmyslovým ekosystémům a odvětvím (5).

3.   Obecné připomínky

3.1.

EU je založena na otevřeném hospodářském modelu, přičemž EU uskutečňuje 14 % světového dovozu a 16 % světového vývozu má původ v EU. EHSV zastává názor, že je nezbytné, aby evropská průmyslová politika nalezla způsoby a prostředky ke snížení jednostranné závislosti na třetích zemích ve strategických oblastech, k nimž patří např. technologie, potraviny a zdraví. Průmyslová politika se silnou průmyslovou výrobní základnou by měla eliminovat případné negativní dopady narušení obchodu. Bezpečnosti dodávek lze dosáhnout rovněž partnerstvími se „zeměmi sdílejícími podobné hodnoty a postoje“. O vytváření takových partnerství usiluje například Rada EU-USA pro obchod a technologie. V zájmu ochrany EU před obchodními asymetriemi EHSV rovněž podporuje úsilí EU o zavedení a zlepšení nástrojů na ochranu obchodu, jako jsou mechanismus EU pro prověřování zahraničních investic (6), nástroj EU pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (7) nebo nařízení, které má řešit narušení způsobená zahraničními subvencemi na jednotném trhu, které navrhla Evropská komise v květnu 2021 (8).

3.2.

Z analýzy strategických závislostí zdola nahoru provedené Komisí vyplývá, že závislosti v nejcitlivějších ekosystémech představují pouze 0,6 % hodnoty zboží dováženého ze zemí mimo EU. Mnoho hodnotových řetězců tak během pandemie prokázalo pozoruhodnou odolnost. EHSV důrazně podporuje úsilí Komise o zmapování strategických závislostí a kapacit. Analýza rovněž ukazuje, že z 5 200 výrobků dovážených do EU patří 137 do citlivých ekosystémů, na nichž je EU vysoce závislá – zejména v energeticky náročných odvětvích (např. suroviny) a ve zdravotnických ekosystémech (např. farmakologicky účinné látky), jakož i mezi výrobky, které jsou důležité pro podporu ekologické a digitální transformace. 52 % dovozu těchto výrobků, na nichž je EU závislá, pochází z Číny. 34 výrobků je potenciálně zranitelnějších, neboť mohou mít nízký potenciál z hlediska další diverzifikace a nahrazení výrobky z EU. Podmínkou zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu jsou silné politiky v oblastech udržitelné energetiky a digitálních technologií. EHSV by rád zdůraznil, že evropští aktéři v oblasti digitální zdravotní péče a energie z obnovitelných zdrojů patří ke světovým lídrům.

3.3.

Otevřená strategická autonomie se vyznačuje existencí výrobní kapacity v odvětvích orientovaných na budoucnost v rámci evropského jednotného trhu, a to zejména v případě zboží s vysokou hodnotou, kde je nezbytné zachovat technologický a inovační potenciál EU. Hodnocení Komise například ukazuje, že Evropa má celosvětově podíl 33 % na trhu v oblasti robotiky, 30 % v oblasti vestavěných systémů, 55 % u polovodičů používaných v automobilovém průmyslu, 20 % u polovodičových zařízení a 20 % u fotonických součástí (9).Strategická autonomie zahrnuje nástroje na ochranu obchodu v kontextu rostoucí mezinárodní hospodářské soutěže a protiprávní hospodářské soutěže. Průmyslová politika EU jde proto ruku v ruce se silnou obchodní politikou a politikou hospodářské soutěže.

3.4.

EHSV zdůrazňuje, že zvýšení otevřené strategické autonomie zahrnuje posílení odolnosti jednotného trhu, investice do vlastní kompetence a technologické kapacity EU a do zdrojů pro výzkum a vývoj, diverzifikaci výrobních a dodavatelských řetězců, zajištění digitální svrchovanosti, zajištění tvorby strategických zásob, přilákání investic a výroby do Evropy a jejich podporu zlepšením podmínek, v nichž podniky působí, zkoumání alternativních řešení a modelů oběhového hospodářství, podporu široké průmyslové spolupráce napříč členskými státy, jakož i úsilí o dosažení vedoucího postavení v oblasti technologií, jak uvedla v listopadu 2020 Rada pro konkurenceschopnost.

3.5.

Jednotný trh je největším aktivem Evropy, a Komise by měla i nadále soustředit své úsilí na zvýšení jeho odolnosti prostřednictvím provádění a prosazování pravidel a odstraňování překážek, aby bylo dosaženo cíle inovativní, prosperující a na budoucnost orientované evropské ekonomiky. Silný domácí trh je předpokladem zakládání, rozvoje a prosperity evropských společností, jakož i toho, aby se mohly vyhnout budoucím narušením, například za pomoci nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu.

3.6.

EHSV ve svém stanovisku Zelenou dohodu nelze realizovat bez sociální dohody zdůrazňuje význam silného sociálního dialogu zaměřeného na budoucnost a udržitelného přístupu ke správě a řízení společností, který přikládá větší význam participaci. EHSV rovněž souhlasí s tím, aby byla zajištěna informovanost pracovníků a konzultace s nimi a v zájmu podpory inovací na pracovišti prosazuje zapojení pracovníků do procesů na úrovni podniku (10). Evropský parlament ve svém usnesení o udržitelné správě a řízení společností z prosince 2020 uvítal závazek Komise týkající se revize směrnice o vykazování nefinančních informací a vypracování standardů pro nefinanční výkaznictví (11). Dodržování zásad udržitelné správy a řízení společností je důležitým způsobem prosazování evropských hodnot v zahraničí a evropským společnostem poskytuje konkurenční výhodu.

3.7.

Socioekonomická situace v jednotlivých členských státech a regionech EU je stále velmi odlišná. Proto je důležité zajistit, aby byly v rámci specifického procesu správy různých ekosystémů rozvíjeny cílené, regionální způsoby transformace, včetně podpory přístupu na nové trhy, zejména pro malé a střední podniky, a udržitelné hodnotové řetězce. EHSV podporuje správní přístupy, jako jsou regionální transformační komise nebo transformační centra, jež v úzké spolupráci s místními a regionálními hospodářskými subjekty definují konkrétní místní a regionální řešení nadcházejících hospodářských změn.

3.8.

Pokud jde o zlepšení průmyslové spolupráce mezi členskými státy EU, EHSV oceňuje analytickou činnost Komise týkající se vymezení a načrtnutí 14 „průmyslových ekosystémů“. Analýza odráží podobná opatření ze strany USA a Číny. Jde o dvě různé kategorie – o ekosystém vymezený jako síť klastrů v rámci určitého druhu činností a o regionální ekosystém zaměřený na interakci hospodářských subjektů v daném regionu. Společně poskytují interaktivní platformu pro optimalizaci spolupráce mezi orgány a zúčastněnými stranami a pro usnadnění komunikace mezi subjekty. EHSV vnímá skutečnou přidanou hodnotu pro podniky, které mohou s konkrétní potřebou seznámit celý ekosystém, který je schopen reagovat. Čím hlubší a hustší ekosystém je, tím užitečnější bude pro všechny zúčastněné subjekty a tím větší bude jeho přidaná hodnota.

3.9.

EU a její členské státy se zaměřují na veřejné programy v oblasti špičkové vědy na úrovni EU. Podobně byly rozpočty na výzkum a inovace převedeny z vnitrostátní úrovně na úroveň EU, přičemž jsou vyšší než kdy dříve, ačkoliv stále nedosahují úrovně strategických konkurentů, jako je Čína. Čtvrté kolo „velice ambiciózních programů“ je zaměřeno na obnovení celosvětového vedoucího postavení EU v oblasti výzkumu a inovací. To by mělo zahrnovat modely umělé inteligence pro velké podniky (LEAM), společné průmyslové datové prostory a nově vznikající zelené technologie a posílit výzkum, vývoj a inovace s cílem vytvořit syntetické náhražky kritických surovin.

3.10.

Výdaje na výzkum a vývoj v Evropské unii vyjádřené jako procentní podíl HDP činily v roce 2019 2 %. Pro srovnání, Čína vynaložila v roce 2019 na výzkum a vývoj 2 % svého HDP a USA 3 %. EHSV doporučuje, aby EU v zájmu posílení své výrobní základny zvýšila výdaje na výzkum a vývoj, a vyjadřuje politování nad tím, že inovační ekosystémy EU – s výjimkou hlavních veřejných investic do výzkumu a inovací a silných soukromých konglomerátů v odvětvích zmírňování změny klimatu a zdravotnictví – dostatečně neprosperují (12). Ačkoliv je účinná hospodářská soutěž v EU pro podniky vynikající motivací k inovacím, měly by být lépe podporovány prostřednictvím plného využívání dalších unijních nástrojů sloužících k financování výzkumu, vývoje a inovací, aby se EU dostala na alespoň na stejnou úroveň jako ostatní regiony světa, a umožnila tak tolik potřebné inovace. V současnosti jsou investice EU zaměřeny především na podporu domácích, tj. vnitrostátních zájmů členských států, a nikoli na hledání evropských přístupů a řešení, vytváření lepších a hlubších vazeb mezi hospodářskými subjekty a jejich využívání.

3.11.

EHSV důrazně podporuje výzvy k posílení ekosystémů a hodnotových řetězců a ke spolupráci mezi nimi a domnívá se, že v zájmu zlepšení životních podmínek Evropanů je třeba je propojit se souběžnou ekologickou a digitální transformací. Způsoby transformace poskytnou přidanou hodnotu tím, že navrhnou smysluplnou posloupnost politických opatření a zajistí předvídatelnost, což je důležité pro podniky i pro dobré životní podmínky občanů, např. pokud jde o rozvoj dovedností. V této souvislosti chceme vyzdvihnout hospodářské modely zaměřené na zúčastněné strany, jejichž hlavní hnací silou je zmírňování změny klimatu a škod na životním prostředí, a vyzýváme členské státy a Komisi, aby tyto modely ve větší míře využívaly při formulaci svých politik a posuzování dopadů.

3.12.

Investice do vytváření odolnějších a udržitelnějších hodnotových řetězců, které poskytují přístup k základním službám a zboží, musí přinést výsledky v oblasti hospodářského růstu a blahobytu. Měly by být vypracovány odvětvové akční plány, které budou propojeny s iniciativami stávajících hlavních hospodářských subjektů a posílí stávající hospodářské skupiny v Evropě, a to včetně malých a středních podniků. To by mělo zahrnovat institucionální podporu, která jim umožní lépe kontrolovat hodnotové řetězce a předvídat krize prováděním zátěžových testů nebo posuzováním rizik, a předcházet tak nedostatkům.

3.13.

Klíčové bude vymezení správných strategických hodnotových řetězců, dodavatelských řetězců a klastrů. Podporou významných projektů společného evropského zájmu a vytvářením průmyslových aliancí pro baterie pro elektrická vozidla, vysoce výkonnou výpočetní techniku, mikroelektroniku, propojená, čistá a autonomní vozidla, inteligentní zdravotnictví, nízkouhlíkový průmysl, vodíkové technologie a systémy, průmyslový internet věcí a kybernetickou bezpečnost, dala Komise jasně najevo, které oblasti by měly být rozvíjeny jako prioritní oblasti se skutečnou přidanou hodnotou EU. Spolu s ochranou evropských zájmů v oblasti norem vyvinutých na evropské úrovni a ochranou evropského duševního vlastnictví to tvoří pevný základ pro soudržný soubor průmyslových a hospodářských politik.

3.14.

To není jen cíl sám o sobě; zaměřuje se na zachování a udržení dobrých životních podmínek Evropanů díky poskytování kvalitních pracovních míst v odvětvích orientovaných na budoucnost, při současném úsilí o souběžnou transformaci. K dosažení těchto cílů je třeba použít správné ukazatele a parametry. EHSV se domnívá, že „dobré životní podmínky“ vyzrály ve statistickou a měřitelnou koncepci, jež se stala pro tvůrce politik „kompasem“, jímž se řídí při svém rozhodování.

3.15.

EHSV souhlasí s OECD, jež definuje „ekonomiku blahobytu“ jako ekonomiku, která: 1) rozšiřuje příležitosti dostupné lidem, pokud jde o vzestupnou sociální mobilitu a zlepšení jejich životů v oblastech, jež jsou pro ně nejdůležitější; 2) zajišťuje, že tyto příležitosti přinášejí výsledky v oblasti blahobytu pro všechny segmenty populace, včetně segmentů na nejnižší úrovni příjmové distribuce; 3) snižuje nerovnosti; 4) zajišťuje environmentální a sociální udržitelnost.

---

(1)  https://eismea.ec.europa.eu/programmes/interregional-innovation-investments-i3-instrument_en.

(2)  Plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností. Reakce na nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na odvětvové úrovni. Klíčové opatření nové agendy dovedností pro Evropu.

(3)  Evropská komise, Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti, COM(2020) 474.

(4)  Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 118.

(5)  Stanovisko EHSV Strategie EU v oblasti mobility a průmyslové hodnotové řetězce EU: Ekosystémový přístup v automobilovém průmyslu (Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 26); doplňující stanovisko EHSV Aktualizace nové průmyslové strategie – Dopady na průmyslový ekosystém ve zdravotnictví (Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 152); stanovisko EHSV Předjímání strukturálních a odvětvových změn a nové pojetí průmyslové kultury – vytyčení nových mezí v oblasti oživení a odolnosti v různých částech Evropy; stanovisko EHSV Požadavky pro udržitelnost baterií v EU (Úř. věst C 220, 9.6.2021, s. 128); stanovisko EHSV Evropský sklářský průmysl na rozcestí – jak zajistit ekologizaci a energetickou účinnost tohoto odvětví a zároveň zvýšit jeho konkurenceschopnost a zachovat kvalitní pracovní místa (Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 18).

(6)  Evropská komise, „Mechanismus EU pro prověřování zahraničních investic je plně funkční“, 9. října 2020.

(7)  Výzkumná služba Evropského parlamentu, „EU international procurement instrument“ (Nástroj EU pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek), říjen 2021.

(8)  Evropská komise, „Komise navrhuje nové nařízení, které má řešit narušení způsobená zahraničními subvencemi na jednotném trhu“, 5. května 2021.

(9)  Evropská komise, Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu. Obnovená strategie průmyslové politiky EU (COM(2017) 479 final).

(10)  Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 23.

(11)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o udržitelné správě a řízení společností (2020/2137(INI)).

(12)  Zpráva Společného výzkumného střediska (JRC) z oblasti vědy a politiky – Shaping & Securing the EU’s open strategic autonomy by 2040 and beyond (Formování a zajištění otevřené strategické autonomie EU do roku 2040 a dále), 2021.