Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52021AE2766

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Roční strategie pro udržitelný růst 2021 (COM(2020) 575 final) (dodatkové stanovisko)

    Úř. věst. C 105, 4.3.2022, p. 152–157 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    4.3.2022   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 105/152


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Roční strategie pro udržitelný růst 2021

    (COM(2020) 575 final)

    (dodatkové stanovisko)

    (2022/C 105/27)

    Zpravodaj:

    Gonçalo LOBO XAVIER

    Rozhodnutí předsednictva EHSV

    26.4.2021

    Právní základ

    čl. 32 odst. 1 jednacího řádu a čl. 29 písm. a) prováděcích předpisů k jednacímu řádu

    Odpovědná sekce

    Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

    Přijato v sekci

    5.10.2021

    Přijato na plenárním zasedání

    20.10.2021

    Plenární zasedání č.

    564

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    168/0/1

    1.   Závěry a doporučení

    1.1

    Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) je nadále znepokojen skutečností, že ve většině členských států není dostatečně jasné, jak bude vypadat systém řízení národních plánů pro oživení a odolnost a jakým způsobem budou rozděleny pravomoci týkající se jejich provádění mezi ústřední, regionální a místní úroveň. Stejná nejasnost samozřejmě panuje ohledně vhodných mechanismů pro zapojení organizované občanské společnosti a sociálních partnerů ve fázi provádění, sledování a uzpůsobování těchto plánů. To bylo zmíněno v únorovém usnesení EHSV (1) a navzdory úsilí Komise zůstává situace stejná. EHSV důrazně vyzývá k větší kontrole těchto klíčových aspektů pro oživení Unie.

    1.2

    EHSV upozorňuje na potřebu měřit pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost. Jsou zapotřebí dobré monitorovací ukazatele, neboť ty budou vodítkem pro další rozvoj a oživení. Členské státy musí na tuto výzvu náležitě reagovat a mít odvahu k tomu, informovat občany o značných překážkách, které před námi stojí.

    1.3

    EHSV je pevně přesvědčen o důležitosti příštího cyklu semestru pro Unii jakožto klíčového nástroje pro provádění Nástroje pro oživení a odolnost. V národních plánech existují dva druhy nástrojů: členské státy mohou provádět a činit radikální strukturální změny jednak dvojí transformací a zadruhé investicemi a reformami pro občany (pro rodiny, pracovníky, podnikatele atd.), kteří jsou touto krizí více přímo zasaženi. EHSV se domnívá, že oba tyto způsoby musí být vzaty v úvahu. Vyžadují totiž různé nástroje, které se někdy neshodují. Oživení je zapotřebí k tomu, aby byl hospodářský systém odolný.

    1.4

    Krize COVID-19 poukázala na některé z nejnebezpečnějších slabin Evropy: chybějící koordinační politiku pro průmysl a závislost mnoha výrobků a služeb na jiných hospodářských oblastech. EHSV chápe, že je obtížné změnit návyky a politiky, a také to, že trvá několik let pocítit skutečné účinky nových politik. Čas je však drahocenný, pokud se Unie chce změnit a zotavit. Zvýšení cen surovin (a potíže s jejich distribucí), nedostatek polovodičů a vysoké ceny energií rovněž ukazují závislost Unie na kritických aktivech. EHSV chce, aby všechny členské státy skutečně přijaly opatření v oblasti investic do vzdělávání, infrastruktury a průmyslové politiky, která mohou zvýšit zaměstnanost a povzbudit občany k posílení evropského průmyslu.

    1.5

    EHSV podporuje investice do vysoce kvalitního vzdělávání, celoživotního učení a výzkumu a vývoje, které jsou zásadní pro podporu a doplnění hospodářských a sociálních změn, jež prosazuje nástroj NextGenerationEU. Je zřejmé, že investice, které ve společnostech zasažených pandemií COVID-19 posilují systémy zdravotní péče a politiky v oblasti veřejného zdraví, jsou zásadní. Musí být kombinovány se skutečně silnou průmyslovou politikou, která může podpořit výrobu a vývoj výrobků a služeb v Evropě, aby se zabránilo úplné závislosti na jiných hospodářských oblastech.

    1.6

    EHSV se domnívá, že nastal čas na důkladnou a hlubokou reformu paktu. V tomto novém revidovaném semestru a novém paktu je zapotřebí důrazného doporučení, které zahrne některé závazné postupy a pravidla pro konzultace s organizovanou občanskou společností a místními orgány. To vyžaduje přijetí opatření. Je načase formulovat závazná pravidla pro zapojení ve všech fázích od přípravy až po provádění, aby se v budoucnu předešlo strukturálním problémům.

    1.7

    EHSV se domnívá, že ze stručné analýzy hlavních priorit plánů pro oživení a odolnost vyplývá jasné zaměření na cíle Zelené dohody. Pro EHSV je to pochopitelně důležité, ale existují obavy ohledně provádění a dopadu některých opatření, která se zdají být nedostatečně podložená. Občané, pracovníci a podniky musí být při tomto přechodu podporováni a cíle musí být jasně a přiměřeně definovány, aby se předešlo situaci, v níž bychom měli působivou politickou rétoriku, ale špatné praktické provádění s obrovskými vedlejšími efekty, jež by zůstaly skryty.

    1.8

    EHSV upozorňuje na skutečnost, že jeden z nejcennějších výstupů procesu evropského semestru byl v průběhu let opomíjen. Doporučení pro jednotlivé země totiž představují příležitost pro zlepšení a jsou založena na konzistentních údajích. Členské státy by měly přehodnotit svůj postoj k tomuto nástroji, zejména po krizi COVID-19 a s ohledem na příležitost, kterou Nástroj pro oživení a odolnost přináší k provedení strukturálních reforem (týkajících se vzdělávání, fiskální politiky, trhu práce, sociální ochrany v rámci pilíře sociálních práv a doporučení ze summitu v Portu), které jsou pro většinu členských států zásadní. EHSV důrazně doporučuje změnu postoje z pohledu členských států, přičemž organizace občanské společnosti by měly být velmi aktivní a na tento proces dohlížet.

    1.9

    EHSV rovněž poukazuje na schopnost některých členských států čerpat finanční prostředky s ohledem na jejich dosavadní výsledky. Polovina strukturálních fondů víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 nebyla do konce roku 2020 využita a měla by být použita v následujících letech. Zkušenosti a údaje Komise by měly poskytnout varování pro členské státy a pomoci jim lépe přerozdělit prostředky z hlediska rozdělení a časového plánu. Je velmi důležité varovat členské státy, že jejich politická rozhodnutí nesmí narušit proces oživení a že je třeba přijmout některá opatření, aby se předešlo problémům v rámci systému. To zahrnuje nejen potřebu vyhnout se byrokracii, ale také potřebu poskytnout správnou politickou podporu za účelem účinnosti.

    1.10

    EHSV se domnívá, že nevyhnutelný proces digitalizace, zejména v souvislosti s veřejnými službami ve zdravotnických nebo sociálních systémech, způsobí zánik řady pracovních míst. Tento proces může také způsobit problémy starším občanům, kteří mají menší schopnost se s digitalizací vypořádat. EHSV upozorňuje, že je třeba navrhnout programy, které mohou občany skutečně podpořit a usnadnit jim tuto transformaci. Členské státy musí vyčlenit investiční prostředky na změnu kvalifikace lidí, jichž se tento vývoj týká, a k řešení této výzvy je zapotřebí politická odvaha stejně jako dobrá komunikace s občany za účelem vyjasnění politik a cílů.

    1.11

    EHSV oceňuje iniciativu „srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti“. EHSV se domnívá, že představuje velmi důležitý nástroj, který dokáže podpořit investiční proces a zavést mechanismy, které by mohly mít pro Unii zásadní význam. EHSV rovněž podporuje navrhovaný časový plán s očekávaným přijetím Komisí do konce září (2). EHSV však trvá na tom, aby se do tohoto procesu zapojily i organizace občanské společnosti. Není to otázka zviditelnění. Je to otázka bdělosti, přičemž EHSV rovněž upozorňuje na potřebu posílit postavení organizací občanské společnosti a připravit je na tuto výzvu. Je zbytečné požadovat po organizacích občanské společnosti, aby jednaly, pokud nejsou připraveny nebo nemají prostředky k tomu, aby mohly být aktivní. Pro organizace občanské společnosti to bude představovat obrovskou odpovědnost a příležitost.

    2.   Obecné připomínky

    2.1

    EHSV vítá zveřejnění sdělení Komise Koordinace hospodářských politik v roce 2021: Překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky (3). Svět čelí závažné krizi, která podle všeho ohrožuje všechny plány a strategie oživení. Odolnost a síla Evropy však musí zvítězit, pokud chceme naši Unii udržet.

    2.2

    Je skutečností, že Evropská unie přijala bezprecedentní opatření k boji proti pandemii COVID-19, zmírnění dopadu krize a nasměrování našeho hospodářství na cestu silného a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Stále však panuje značná nejistota ohledně účinnosti politik v oblasti zdraví, neboť krize měla obrovský dopad na důvěru občanů, která je nezbytná pro hospodářské a sociální oživení. Cíl proočkovat více než 70 % evropské populace bude mít obrovský dopad na důvěru lidí a EHSV oceňuje koordinaci mezi členskými státy za účelem jeho dosažení. EHSV rovněž upozorňuje na to, že je třeba občanům vysvětlit, že tyto úspěchy jsou sice důležité, ale je stále zapotřebí opatrnosti, neboť tato opatření nemusí stačit k úplnému zastavení zdravotní krize.

    2.3

    Příležitost, jež členské státy dostaly k předložení národních plánů pro oživení a odolnost, představuje důležitý faktor, který musí být prioritou. EHSV je pevně přesvědčen, že organizace občanské společnosti mohou hrát zásadní úlohu při provádění a monitorování těchto plánů. To musí být jasné všem členským státům. Řečeno slovy usnesení EHSV: „EHSV se domnívá, že se veškeré reformy prováděné během procesu restrukturalizace musí opírat o zásady, na nichž je EU založena, tj. o zásady ochrany lidských a sociálních práv, demokratických hodnot a právního státu. Investice realizované v rámci Nástroje pro oživení a odolnost musí usilovat o plné využití potenciálu jednotného trhu, posílení ekonomické odolnosti EU, naplnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, vytvoření oběhového hospodářství, dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050, podněcování k inovacím a modernizaci v souvislosti s digitalizací hospodářství a společnosti a účinné provedení evropského pilíře sociálních práv, aby byla zajištěna sociální soudržnost, vymýtila se chudoba a snížily se nerovnosti“ (4).

    2.4

    Nástroj NextGenerationEU ve výši 750 miliard EUR (z nichž již bylo využito 500 miliard EUR) představuje klíčový nástroj EU na podporu investic a oživení, aby EU ze současné krize vyšla silnější a odolnější.

    2.5

    EHSV se domnívá, že akční plán pro evropský pilíř sociálních práv stanoví konkrétní opatření k posílení sociálního rozměru ve všech politikách Unie a pomůže zajistit inkluzivní oživení.

    2.6

    EHSV rovněž potvrzuje svůj názor, že environmentální udržitelnost, produktivita, rovné a spravedlivé přerozdělování a makroekonomická stabilita zůstávají hlavními zásadami hospodářské agendy EU. Navzdory všem výzvám zůstává Zelená dohoda dlouhodobou prioritou a Evropa musí v této otázce využít příležitosti k vedení.

    2.7

    EHSV je pevně přesvědčen, že zajištění účinné koordinace politik v rámci evropského semestru zůstává klíčové pro to, aby hospodářství EU po pandemii směřovalo cestou silnějšího a udržitelného růstu podporujícího začlenění. To EHSV uvedl v minulých měsících a zůstává to i nadále prioritou.

    2.8

    EHSV je toho názoru, že celkově je účast organizované občanské společnosti v členských státech stále nízká. Organizace byly informovány a v mnoha případech vyslyšeny, což však přineslo jen pár hmatatelných výsledků. Až na několik výjimek ve většině členských států neproběhly žádné účinné konzultace, díky nimž by byly původní vládní návrhy nějak zásadně upraveny.

    3.   Konkrétní připomínky

    3.1

    Díky opatřením přijatým na úrovni EU a členských států byl dopad pandemie na evropské trhy práce pod kontrolou. V rámci Unie však stále existují rozdílné názory a situace. EHSV se domnívá, že je třeba zvolit diferencované přístupy, aby se zajistilo oživení těch členských států, které jsou krizí zasaženy více než ostatní.

    3.2

    EHSV souhlasí s názorem, že hospodářská politika musí zůstat v letech 2021 a 2022 i nadále podpůrná. Členské státy čelí obrovskému zápasu, který ještě zdaleka nekončí. Unie musí zvítězit a uvědomit si, že bude nějakou dobu trvat, než se projeví efekt plánů pro oživení, a že k dosažení výsledků je nutná odolnost. EHSV důrazně žádá, aby krátkodobé a střednědobé strategie náležitě řešily negativní dopady krize a v následujících letech dosáhly silného a udržitelného růstu.

    3.3

    U evropských občanů sledujeme zajímavý trend více šetřit. Tento trend by měl být také pozitivní příležitostí k posílení kombinace soukromých a veřejných investic, které mohou přispět k oživení ekonomiky a zlepšení sociálních podmínek. EHSV požaduje v této záležitosti konkrétní opatření a domnívá se, že by Komise měla vybídnout všechny členské státy k přijetí silné fiskální politiky. K přijetí strategií, které tyto úspory promění v inteligentní investice, je zapotřebí tvořivost, přičemž odpovědnost za to musí nést vlády, zúčastněné strany a finanční instituce.

    3.4

    EHSV, s využitím plné podpory skupiny ad hoc Evropský semestr a její činnosti, má v úmyslu v dalších měsících pracovat na svém příštím usnesení za přispění našich 27 tříčlenných delegací skupiny ad hoc Evropský semestr zřízených za tímto účelem a sledovat zapojení občanské společnosti do procesu provádění a analyzovat obsah politiky z pohledu občanské společnosti. V současné době bylo zaznamenáno pouze mírné zlepšení, zejména pokud jde o formální informační schůzky, s velmi omezenými možnostmi ovlivnit plány.

    3.5

    Organizace občanské společnosti hodnotí pozitivněji vyhlídky týkající se prostředků, které vlády použijí na podporu investic, než prostředků, které využijí na podporu reforem stimulujících růst. Mnoho členů má přitom pocit, že národní plány pro oživení a odolnost jejich zemí postrádají ambice nebo závazky týkající se reforem, zatímco jiní kritizují nedostatek dodatečných investic, s nimiž se nepočítalo již před krizí COVID-19.

    3.6

    Evropa čelila v souvislosti s krizí COVID-19 velkým potížím, které ukázaly nebezpečnou slabinu Unie: chybějící koordinační politiku pro průmysl a závislost mnoha výrobků a služeb na jiných hospodářských oblastech. Tuto skutečnost je třeba řešit koordinovaným způsobem, aby se usnadnilo oživení. Více než kdy jindy je potřebná vhodná průmyslová politika, přičemž čas jednat je právě teď. Zvýšení cen surovin také ukazuje závislost Unie na kritických aktivech. EHSV chce, aby všechny členské státy skutečně přijaly opatření v oblasti investic do vzdělávání, infrastruktury a průmyslové politiky, která mohou zvýšit zaměstnanost a povzbudit občany k posílení evropského průmyslu.

    3.7

    Valná většina organizací občanské společnosti (71 %) se domnívá, že jejich zapojení do koncepce národních plánů pro oživení a odolnost jejich zemí se pohybovalo od poněkud nedostatečného až po krajně omezené.

    3.8

    EHSV se domnívá, že proces digitalizace má zásadní význam pro podporu hospodářství a společnosti, ale je skutečně nutné, aby členské státy vypracovaly programy a vyčlenily prostředky na odstranění překážek tohoto procesu, zejména pro některé skupiny obyvatelstva jako starší a méně kvalifikované osoby. Prioritou je proto vyvíjet programy v oblasti informačních technologií s dopadem, které budou v souladu se softwarem, z něhož budou mít prospěch všichni občané. Digitalizace ano, ne však za každou cenu.

    3.9

    EHSV je velmi spokojen s iniciativou Komise ohledně „srovnávacího přehledu ukazatelů oživení a odolnosti“. Jedná se o důležitý krok k monitorování provádění plánů pro oživení a odolnost a EHSV se domnívá, že se jedná o příležitost, jak podpořit investiční proces a zavést mechanismy, které by mohly mít pro Unii zásadní význam. Organizace občanské společnosti mohou v tomto procesu opět sehrát zásadní roli a jsou připraveny spolupracovat.

    4.   Plány pro oživení a různé přístupy

    4.1

    EHSV se domnívá, že pokud jde o stávající rámec, musí být prioritou politika týkající se udržitelného růstu podporujícího začlenění a fiskálních bilancí členských států. Potřeba přizpůsobit se nové etapě, jakmile dojde k překonání nebezpečí pro zdraví způsobeného pandemií COVID-19, je zřejmá. Měla by existovat alternativa k nadměrné nerovnováze jako jediné perspektivě po enormním růstu dluhu a schodku v členských státech. EHSV se domnívá, že nastal čas pro radikální a hlubokou reformu rámce fiskální správy, a důrazně varuje před návratem ke „starým“ fiskálním pravidlům. Potřebujeme důrazné doporučení pro tento nový revidovaný semestr a nový pakt zahrnující některé závazné postupy a pravidla pro konzultace s organizacemi občanské společnosti a místními orgány, což vyžaduje přijetí opatření. Je načase formulovat závazná pravidla pro zapojení v rámci všech fází, od přípravy až po provádění, přičemž členské státy se musí zabývat novými cíli pro snižování schodku se zaměřením na růst a také na správu věcí veřejných.

    4.2

    Je naléhavě nutné modernizovat fiskální a hospodářský rámec, zavést politiku zaměřenou na prosperitu a uplatňovat zlaté pravidlo. Komise se nyní zabývá stranou výdajů, ale také – velmi správně – stranou příjmů. EHSV doporučuje přesunout zdanění práce směrem k ekologickým daním a zároveň dbát na regresivní přístup a nezatěžovat domácnosti s nízkými příjmy. EHSV rovněž volá po boji proti agresivnímu daňovému plánování a podvodům, protože by mohly ohrozit hospodářské a fiskální oživení členských států a EU jako celku. Je zde zapotřebí inteligentního přístupu a také většího sbližování v rámci Unie, aby se pokročilo kupředu. Jednou z možností musí být i měnová a fiskální politika, případně včetně progresivních ekologických daní, s postupným snižováním daní. Je zřejmé, že daňová soutěž se třetími zeměmi namísto v rámci EU může být přínosná.

    4.3

    EHSV zdůrazňuje skutečnost, že kromě pandemie existuje i tlak na cenu surovin. Při řešení tohoto problému je třeba postupovat velmi opatrně. EHSV věří ve spravedlivou hospodářskou soutěž a podporuje nutnost nastolit rovné podmínky, ale poukazuje na to, že situace se stává vážnou a celé Unii hrozí vážné škody. Ceny surovin se v posledních měsících zvýšily o 30 až 120 % a tento tlak pokračuje.

    4.4

    Národní plány pro oživení a odolnost odhalují rozdílné názory členských států na oživení jednotlivých ekonomik a řešení rozdílných sociálních situací. To také poukazuje na nerovnosti v členských státech. EHSV požaduje koordinovanější politiky, které posílí Unii. Je zapotřebí spolupráce mezi členskými státy a aby se předešlo chybným krokům, mohly by být sdíleny „osvědčené postupy“. Nejvíce utrpěly mimo jiné odvětví, jako je cestovní ruch a zpracovatelský průmysl, a jejich posílení by mělo být prioritou. To bude velmi důležité pro vytváření pracovních míst a přizpůsobování pracovní síly skutečným potřebám hospodářství a pro zapojení organizací občanské společnosti do procesu provádění.

    4.5

    EHSV je znepokojen skutečností, že doporučení Komise pro jednotlivé země byla dosud některými členskými státy z velké části opomíjena, což vede ke skepsi ohledně možné budoucí změny postoje. Kromě toho si lze klást otázku ohledně absorpční kapacity některých členských států a transformačních účinků investic v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, a proto existují pochybnosti o jejich potenciální účinnosti a účelnosti. EHSV trvá na tom, že je proto nutné pečlivé sledování.

    4.6

    EHSV se domnívá, že provádění národních plánů na podporu oživení a odolnosti by nemělo být pouhým „odškrtnutím“ formálně splněné povinnosti, ale mělo by probíhat ve skutečném duchu tohoto nástroje, tj. měla by být uznána úloha organizací občanské společnosti a konzultace by měly probíhat na veřejných fórech, nikoli za zavřenými dveřmi.

    4.7

    Krize COVID-19 odhalila a prohloubila dlouhodobé rozdíly v našich společnostech a ti nejzranitelnější byli často zasaženi nejvíce. Výskyt nakažení onemocněním COVID-19 byl nejvyšší u nejchudších osob, přičemž některé části společnosti často nesou hlavní dopad opatření pro boj s krizí. V důsledku krize došlo k největšímu poklesu zaměstnanosti u lidí s nízkou kvalifikací a/nebo mladých lidí. Kromě toho bylo u mnohých vážně narušeno vzdělávání. Rizika nerovností, pokud jde o méně kvalifikované skupiny občanů, se zvyšují.

    5.   Jednotný trh jako silná stránka evropského způsobu života

    5.1

    Koronavirová krize se projevila ve všech členských státech, ale její dopad se lišil. Koordinovaný přístup k očkování umožnil Unii dosáhnout velmi dobrých výsledků. Cíl proočkovat 70 % populace Unie znamenal obrovský úkol a reakce EU byla velmi pozitivní. Navzdory některým problémům, které se u takového projektu daly očekávat, se jednalo o úspěch a dobrý příklad „mírového projektu“, který Unie reprezentuje od svého počátku.

    5.2

    Více než kdy jindy musí být jednotný trh a jeho integrace prioritou, přičemž je třeba se vyvarovat politických sporů. Politická rétorika v některých členských státech, která podkopává jednotný trh, je v rozporu se skutečností. Pouze díky silné Unii a koordinovanému přístupu bylo možné vyjednat a vypracovat plány pro oživení a odolnost v tak krátké lhůtě. Pro prosazování evropských hodnot je nezbytná komunikace a jednotný trh je součástí tohoto procesu. Všichni evropští občané by měli mít prospěch z vnitřního trhu, aby mohli být hrdí na schopnost Evropy reagovat na krizi, a to navzdory všem překážkám, které vznikly v souvislosti s výzvou spočívající v koordinované reakci na krizi.

    5.3

    EHSV chápe, že členské státy zaujaly rozdílné přístupy ke zdravotní situaci, ale zdůrazňuje také skutečnost, že po procesu očkování by měla být více prosazována koordinace a osvědčené postupy. Unie musí využít svých výhod, zejména svobodného pohybu občanů, zboží a kapitálu. EHSV chce tuto svobodu podpořit, aniž by došlo k narušení zdravotnických systémů členských států, a to je možné pouze při koordinaci jednotného trhu. Členské státy v minulosti již několikrát prokázaly, že to je možné. Čas na správnou reakci je právě teď.

    5.4

    EHSV se zasazuje o jednotný trh a jeho příležitosti ve spojení se silným sociálním trhem, který má zásadní význam a je „značkou“ Unie. Tento úspěch je třeba chránit.

    6.   Názory organizací občanské společnosti na plány pro oživení

    6.1

    EHSV trvá na tom, že zapojení organizací občanské společnosti má pro oživení zásadní význam zejména proto, že musíme připustit, že nouzová opatření pro oživení, a to jak na vnitrostátní, tak unijní úrovni, by mohla být trvalá.

    6.2

    Organizace občanské společnosti podporují vysoce kvalitní investice do vzdělávání, celoživotního učení a výzkumu a vývoje, které mají zásadní význam pro podnícení a podporu hospodářských a sociálních změn, o něž usiluje nástroj NextGenerationEU, a také investice určené k posílení systémů zdravotní péče a politik v oblasti veřejného zdraví ve společnostech, jichž se pandemie COVID-19 tvrdě dotkla. Více než kdy jindy mají organizace činné „v terénu“ schopnost a odpovědnost naznačovat a navrhovat způsoby, jakými čelit skutečným výzvám, a členské státy musí mít odvahu zapojit je do rozhodovacího procesu. EHSV žádá o takový přístup především vzhledem ke zkušenostem a znalostem, které získal tím, že po desítky let přispíval k realizaci různých cílů, a to s velmi dobrými výsledky.

    6.3

    V době krize je hlas organizací občanské společnosti důležitější než kdy jindy, a to nejen kvůli zkušenostem těchto organizací, ale především proto, že mají přímý kontakt s realitou, který je nezbytný pro monitorování a provádění politik, jež mají skutečný dopad.

    V Bruselu dne 20. října 2021.

    Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Christa SCHWENG


    (1)  Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv? (Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 1).

    (2)  Srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti a společné ukazatele, návrh aktu v přenesené pravomoci: Srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti – společné ukazatele a zevrubné prvky.

    (3)  COM(2021) 500 final, 2.6.2021, Koordinace hospodářských politik v roce 2021: Překonání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace naší ekonomiky.

    (4)  Zapojení organizované občanské společnosti do národních plánů pro oživení a odolnost – co se osvědčilo a co nikoliv?, Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 1.


    Top