Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – Přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost

(COM(2021) 240 final)

(2021/C 517/17)

Zpravodaj:

Simo TIAINEN

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 31. května 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	9. září 2021
Přijato na plenárním zasedání	22. září 2021
Plenární zasedání č.	563
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	229/0/11

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Modrá ekonomika hraje významnou úlohu a má stále větší potenciál v unijní i globální ekonomice, při tvorbě pracovních míst a pro dobré životní podmínky lidí. EHSV se domnívá, že je mimořádně důležité tyto příležitosti co nejlépe využít a současně minimalizovat nepříznivý dopad na klima, biologickou rozmanitost a životní prostředí. Nezbytným předpokladem prosperující udržitelné modré ekonomiky jsou dobrá kvalita vody a zdravé vodní ekosystémy.

1.2.

Kromě environmentálních problémů čelí subjekty působící v modré ekonomice problémům, jako je nekalá celosvětová hospodářská soutěž a rychlý technologický rozvoj. Mnohé činnosti, zejména cestovní ruch, tvrdě zasáhla pandemie COVID-19. Pro modrou ekonomiku je tedy zásadní hladké a úspěšné oživení.

1.3.

Modrá ekonomika zahrnuje celou řadu odvětví a činností, tradičních i nově vznikajících. Rostoucí rozmanitost těchto činností přináší problémy z hlediska jejich vzájemné slučitelnosti a soupeření o námořní prostor a mořské zdroje. EHSV poukazuje na významnou úlohu územního plánování námořních prostor jak při umožňování souběžné existence různých činností, tak při přípravě na přizpůsobení se změně klimatu.

1.4.

EHSV vyzývá EU, aby aktivně podporovala rozvoj a zavádění digitálních a zelených technologií a řešení pro námořní činnosti s cílem dosáhnout hospodářských, sociálních i environmentálních přínosů. EHSV také poukazuje na význam oceánografického výzkumu doprovázeného výzkumem socio-ekonomických a environmentálních dopadů činností modré ekonomiky.

1.5.

EHSV naléhavě vyzývá EU, aby zajistila příznivé a předvídatelné inovační a investiční prostředí se zefektivněnými správními postupy a jistými regulačními a finančními podmínkami. Výbor vítá značné finanční prostředky EU, které jsou k dispozici na podporu udržitelné modré ekonomiky, a poukazuje na to, že je třeba zajistit, aby byly finanční prostředky snadno dostupné pro subjekty na celostátní i místní úrovni.

1.6.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba přistupovat k modré ekonomice EU a jejímu potenciálu z globálního hlediska a vzít přitom v potaz i vnější a obchodní vztahy. Výbor vyzývá EU, aby podnikům v EU zajistila stejné podmínky, jako mají jejich mezinárodní konkurenti, a aby v celosvětovém měřítku podpořila provádění mezinárodních úmluv a dohod týkajících se hospodářské spolupráce, pracovních podmínek a životního prostředí.

1.7.

EHSV zdůrazňuje ústřední úlohu sociálních partnerů při předvídání změn v práci, podpoře rozvoje dovedností a posilování zaměstnatelnosti pracovníků v modré ekonomice. Kromě toho má sociální dialog na odvětvové a celostátní úrovni a na pracovišti zásadní význam pro zajištění řádných pracovních podmínek.

1.8.

Při tvorbě politik je třeba k modré ekonomice kvůli její horizontální povaze přistupovat komplexním a soudržným způsobem. To vyžaduje hladkou spolupráci mezi tvůrci politik na všech úrovních: mezi EU a členskými státy, mezi členskými státy v různých regionech a mezi různými oblastmi politik, jako je průmysl, rybolov, obchod, doprava, energetika, zaměstnanost a životní prostředí.

1.9.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby se politiky v oblasti modré ekonomiky opíraly o spolehlivé vědecké poznatky a solidní databáze a aby plně zohledňovaly potřeby a názory subjektů a zúčastněných stran modré ekonomiky. Výbor požaduje úzké zapojení zaměstnavatelů, pracovníků a dalších stran občanské společnosti do utváření, provádění a sledování politik EU a vnitrostátních politik v oblasti modré ekonomiky.

1.10.

Ačkoli je důležité a nezbytné přistupovat k modré ekonomice komplexním a horizontálním způsobem, je také důležité dívat se na různá odvětví a činnosti z hlediska jejich specifických příležitostí a problémů, což umožňuje přispět k politikám v oblasti modré ekonomiky zdola nahoru.

1.11.

Kromě toho EHSV zdůrazňuje potřebu vzdělávání a opatření zaměřených na zvýšení povědomí o významu modré ekonomiky nejen pro zajištění pracovních míst a prosperity, ale i z hlediska příležitostí pro zdravou stravu, mobilitu a rekreaci. Zároveň upozorňuje, že je důležité chránit mořské prostředí, například před plastovým odpadem.

2.   Obecné připomínky

2.1.

EHSV vítá sdělení Evropské komise o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU a souhlasí s jeho cílem podpořit přechod na klimaticky neutrální a konkurenceschopnou ekonomiku účinně využívající zdroje v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.

2.2.

EHSV schvaluje a podporuje integrovaný přístup k modré ekonomice, pokud jde o různé aspekty udržitelného rozvoje, a zdůrazňuje, že modrá ekonomika přispívá k většině cílů udržitelného rozvoje OSN, a zejména k těm, které se týkají oceánů, moří a mořských zdrojů, opatření v oblasti klimatu, omezení chudoby a hladu, podpory zdraví a dobrých životních podmínek, odpovědné spotřeby a výroby, důstojné práce a hospodářského růstu (1).

2.3.

Modrá ekonomika hraje významnou úlohu a má stále větší potenciál, pokud jde o podporu unijní i globální ekonomiky, kvalitních pracovních míst a dobrých životních podmínek lidí v různých oblastech. Obzvláštní přínos pak má pro venkovské a pobřežní oblasti. EHSV se domnívá, že je mimořádně důležité tyto příležitosti co nejlépe využít.

2.4.

Současně EHSV považuje za zásadní minimalizovat znečištění vody a ovzduší, vznik odpadů a škodlivý dopad na klima a biologickou rozmanitost. To je nesmírně důležité nejen z environmentálních důvodů, ale také proto, že dobrá kvalita životního prostředí a zdravé ekosystémy jsou nezbytné pro zajištění vhodných podmínek a zdrojů pro samotnou modrou ekonomiku. Řízení environmentálních aspektů je tedy třeba považovat za nedílnou součást veškerých ekonomických činností.

2.5.

Modrá ekonomika zahrnuje celou řadu činností, které jsou nezbytné pro každodenní život lidí, a týká se také celé řady podniků, od velkých mezinárodních společností až po místní malé a střední podniky. Produkce potravin a výroba energie, těžba, námořní odvětví, doprava a cestovní ruch představují hlavní odvětví související s mořem, i když se rovněž objevují nová odvětví, jako je produkce nových druhů výrobků modré bioekonomiky. Činnosti v oblasti oběhového hospodářství a ochrany vody jsou rovněž nedílně spojeny s modrou ekonomikou.

2.6.

Modrá ekonomika již z definice souvisí s oceány, moři a pobřežím, a týká se tedy především zemí ležících u moře. Vzhledem k přeshraničním dodavatelským řetězcům a společným trhům a také společnému klimatu a životnímu prostředí je však modrá ekonomika předmětem zájmu celé EU a všech členských států – od Středozemního po Baltské moře a Severní ledový oceán a od Černého moře k Atlantskému oceánu a Severnímu moři.

2.7.

EHSV rovněž poukazuje na to, že koncepce modré ekonomiky by neměla být omezena pouze na oceány a moře, neboť stejně tak existují odpovídající hospodářské činnosti založené na sladkovodních zdrojích a vnitrozemské vodní toky se nakonec vlévají do moří a oceánů. Z toho vyplývá, jak je při kontrole znečištění vody důležitá regionální spolupráce.

2.8.   Výzvy a příležitosti

2.8.1.

Rostoucí rozmanitost činností modré ekonomiky přináší problémy z hlediska jejich vzájemné slučitelnosti a soupeření o námořní prostor a mořské zdroje. EHSV tedy zdůrazňuje úlohu územního plánování námořních prostor, včetně integrovaného řízení a posuzování kumulativních dopadů, a vyzývá členské státy, aby pro různé činnosti hledaly a vyhrazovaly vhodné prostory, umožnily jim tak rozvíjet se a společně existovat s minimálním nepříznivým dopadem na ostatní subjekty a na mořské prostředí.

2.8.2.

Přestože oceány a moře hrají významnou úlohu při pohlcování uhlíku, jsou mořské ekosystémy a pobřežní oblasti zranitelné vůči změně klimatu a jejím dopadům, včetně oteplování vody, vzestupu hladiny moří a povětrnostních extrémů. Modrá ekonomika tedy musí být dobře připravena na přizpůsobení se změně klimatu. EHSV naléhavě vyzývá členské státy, aby toto přizpůsobení se považovaly za zásadní součást územního plánování námořních prostor a aby upřednostňovaly opatření, jež zároveň pomáhají zachovat biologickou rozmanitost. Kromě toho stále větší sucho a nedostatek sladké vody vyžadují nová řešení v zájmu zajištění potravinového zabezpečení.

2.8.3.

EHSV poukazuje na to, že subjekty působící v modré ekonomice čelí rovněž mnoha dalším problémům, jako je nekalá celosvětová hospodářská soutěž a rychlý technologický vývoj. Kromě toho byly mnohé činnosti tvrdě zasaženy pandemií COVID-19 a musí se vyrovnat s jejími dopady. To platí zejména pro cestovní ruch a související služby. Hladké a úspěšné oživení – v souladu s ekologickou a digitální transformací – je tedy pro modrou ekonomiku zcela zásadní.

2.8.4.

Celkem vzato poskytuje modrá ekonomika v oblasti ekologické a digitální transformace mnoho příležitostí. Jejich využití bude vyžadovat intenzivní úsilí v oblasti výzkumu a inovací. To je nezbytné jak pro rozvoj tradičních činností, tak pro tvorbu nových, což také pomůže přilákat mladé lidi a rozrůznit spektrum modré ekonomiky.

2.8.5.

EHSV vyzývá EU, aby aktivně podporovala rozvoj a zavádění digitálních řešení pro činnosti související s mořem, včetně jejich využívání při mapování moří a monitorování, průzkumu, modelování stavu mořského prostředí a zdrojů a přípravu příslušných prognóz. Inovace jsou rovněž zapotřebí ke zlepšení energetické a materiálové účinnosti a pomáhají snižovat emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší a vody a množství odpadu. Zvláštní pozornost by se měla věnovat podpoře malých podniků při ekologické a digitální transformaci. EHSV také naléhavě vyzývá ke sdílení osvědčených postupů a šíření sociálních inovací, které vytvořily subjekty a zúčastněné strany působící v modré ekonomice, a to mj. s cílem zvýšit vzájemnou propojenost, odolnost, transparentnost a spravedlnost hodnotových řetězců.

2.8.6.

Rozvoj udržitelné modré ekonomiky vyžaduje náležité pochopení fyzikálních, chemických a biologických jevů souvisejících s mořem a jejich změn. EHSV poukazuje na význam oceánografického výzkumu doprovázeného výzkumem socio-ekonomických a environmentálních dopadů činností modré ekonomiky, který se řídí přístupem otevřené vědy a využívá vědecké projekty občanů.

2.8.7.

Při využívání potenciálu modré ekonomiky v oblasti tvorby pracovních míst je nezbytné posílit vysoce kvalitní pracovní místa, která budou podporovat dobré životní podmínky lidí. Stejně tak je zapotřebí rozvíjet pokročilou odbornou přípravu a přenositelné dovednosti, vzájemné uznávání kvalifikací, meziodvětvovou mobilitu a schopnost přizpůsobit se změnám na trhu práce. EHSV vyzývá členské státy a poskytovatele vzdělávání, aby – ve spolupráci se zástupci subjektů modré ekonomiky a sociálními partnery – zohlednili tyto potřeby při tvorbě vzdělávacích programů a programů odborné přípravy, včetně prohlubování dovedností a změny kvalifikace, a aby při tom kromě jiných zdrojů využívali Evropský sociální fond plus.

2.8.8.

EHSV také zdůrazňuje nepostradatelnou úlohu sociálních partnerů při předvídání změn v práci, podpoře rozvoje dovedností a zvyšování zaměstnatelnosti pracovníků v modré ekonomice. Sociální dialog na odvětvové a celostátní úrovni i na úrovni pracoviště, včetně kolektivního vyjednávání, je navíc nezbytný nejen pro zajištění určitých minimálních norem, ale také pro zlepšení pracovních podmínek ve všech odvětvích modré ekonomiky.

2.9.   Investice, financování a mezinárodní rámec

2.9.1.

V zájmu využití potenciálu udržitelné modré ekonomiky vyzývá EHSV naléhavě EU, aby zajistila příznivé a předvídatelné inovační, investiční a provozní prostředí, včetně zefektivněných správních postupů a jistoty v regulačních a finančních podmínkách. Vzhledem k tomu, že sdělení Komise stanoví dlouhodobou vizi a komplexní rámec, představuje cenný nástroj pro zajištění předvídatelnosti.

2.9.2.

EHSV vítá značné finanční prostředky EU, které jsou k dispozici na podporu udržitelné modré ekonomiky, včetně zvláštního financování týkajícího se moře a obecných nástrojů, jako jsou Horizont Evropa, evropské strukturální a investiční fondy a Nástroj pro oživení a odolnost. EHSV poukazuje na to, že je třeba zajistit, aby byly finanční prostředky EU pro subjekty na celostátní i místní úrovni snadno dostupné.

2.9.3.

Je rovněž důležité využít k rozvoji modré ekonomiky soukromé finanční prostředky. K tomu jsou zapotřebí projekty, které budou pro soukromé investory a finanční subjekty atraktivní a jež se budou řídit zásadami a normami udržitelného financování. Kromě toho požaduje EHSV posílení projektů partnerství mezi veřejným sektorem, podniky a lidmi na místní úrovni.

2.9.4.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba přistupovat k modré ekonomice EU a jejímu potenciálu z globálního hlediska, protože většina činností modré ekonomiky je na mezinárodní úrovni provázána prostřednictvím obchodních a dodavatelských řetězců nebo společných mořských oblastí. Mezinárodní spolupráce a společná pravidla jsou tedy nezbytná, aby se zajistily rovné podmínky a zabránilo se konfliktům ohledně mořských zdrojů. EHSV vybízí EU, aby v celosvětovém měřítku podpořila provádění mezinárodních úmluv a dohod v oblastech, jako je obchod, doprava, pracovní podmínky, klima a životní prostředí, a to nad rámec Úmluvy OSN o mořském právu.

2.9.5.

EHSV apeluje na EU, aby zajistila, že podmínky pro modrou ekonomiku v EU budou v porovnání s podmínkami ostatních mezinárodních subjektů, jako je Čína, konkurenceschopné. To je nezbytné pro to, aby byly podniky EU schopny vyvážet udržitelné produkty, technologie a řešení v oblasti modré ekonomiky na mezinárodní trhy a úspěšně konkurovat dovozu ze zemí mimo EU.

2.9.6.

EHSV také upozorňuje na příležitosti, které přináší spolupráce s rozvojovými zeměmi, a vybízí EU, aby posílila modrou ekonomiku coby prvek partnerství s Afrikou.

2.10.   Soudržná a inkluzivní tvorba politik

2.10.1.

Při tvorbě politik je třeba k modré ekonomice kvůli její horizontální povaze přistupovat komplexním a soudržným způsobem. To vyžaduje hladkou spolupráci mezi tvůrci politik na všech úrovních, vertikálně i horizontálně: mezi EU a rozhodujícími činiteli na vnitrostátní úrovni, mezi členskými státy i mezi různými oblastmi politik, jako je průmysl, rybolov, obchod, doprava, energetika, zaměstnanost a životní prostředí.

2.10.2.

Obzvláště důležitá je regionální spolupráce mezi členskými státy a se zeměmi mimo EU (2), neboť mořské oblasti stejně jako mnohé vnitrozemské vodní toky mají přeshraniční povahu. Spolupráce má rovněž zásadní význam pro zajištění bezpečnosti činností souvisejících s mořem a pro ochranu lidských práv a životního prostředí před celou řadou vnitřních i vnějších hrozeb, od geopolitických rizik až po pirátství, trestnou činnost proti životnímu prostředí a kybernetickou kriminalitu.

2.10.3.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba, aby se politiky a opatření v oblasti modré ekonomiky opíraly o fakta vycházející ze spolehlivých vědeckých poznatků a solidních databází. Kromě toho Výbor s ohledem na nepostradatelnou úlohu subjektů občanské společnosti při tvorbě udržitelné modré ekonomiky v praxi požaduje, aby byly organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců a také environmentální a dalších příslušné organizace úzce zapojeny do utváření, provádění a sledování politik na úrovni EU i v rámci jednotlivých států.

2.10.4.

EHSV vyzývá Komisi, aby pokračovala v přípravě plánu konkrétnějších opatření, který by měl vycházet ze zpětné vazby a příspěvků různých subjektů a zúčastněných stran modré ekonomiky a také z dialogu, který by měl probíhat v rámci modrého fóra pro uživatele moře.

2.10.5.

Dále EHSV zdůrazňuje potřebu vzdělávání a opatření zaměřených na zvýšení povědomí o významu modré ekonomiky nejen pro zajištění pracovních míst a prosperity, ale i z hlediska příležitostí pro zdravou stravu, mobilitu a rekreaci. Zároveň upozorňuje, že je důležité chránit mořské prostředí, například před plastovým odpadem.

3.   Konkrétní připomínky

3.1.

Ačkoli je důležité a nezbytné přistupovat k modré ekonomice komplexním a horizontálním způsobem, stejně tak je důležité dívat se na různá odvětví a činnosti z hlediska jejich specifických příležitostí a problémů. Díky tomu je možné poskytnout příspěvek zdola nahoru a zkombinovat jej s přístupem sdělení jdoucím shora dolů.

3.2.   Doprava a přístavy

3.2.1.

Námořní doprava má zásadní význam pro logistiku nákladní dopravy a přepravu cestujících v rámci EU i mimo ni. EHSV vyzývá EU, aby zlepšila podmínky s cílem podpořit mezinárodní konkurenceschopnost, digitalizaci a ekologizaci lodní dopravy a aby usilovala o odstranění praktik, které vedou k nekalé hospodářské soutěži, jako jsou například nekalé praktiky v souvislosti s plavbou pod cizí vlajkou. Kromě individuálního technologického rozvoje pomáhají digitální řešení na úrovni systémů, zlepšit hospodářskou a environmentální výkonnost dopravy např. lepším sladěním nabídky a poptávky. Při snižování dopadů dopravy na životní prostředí by rovněž měly být plně využity přínosy pobřežní plavby. Kromě toho EHSV upozorňuje na příležitosti, které poskytují nové globální přepravní trasy, jako je Severní mořská cesta v arktické oblasti.

3.2.2.

EHSV poukazuje na klíčovou úlohu přístavů coby uzlů modré ekonomiky, mimo jiné při ekologické a digitální transformaci. I když si přístavy zachovávají svou tradiční úlohu, která spočívá v umožňování námořní dopravy a vykládky ulovených ryb, tato úloha se rozšiřuje o nové činnosti, jako je podpora obnovitelné energie a oběhového hospodářství. To vyžaduje investice do infrastruktury a celkově nový druh řízení. Tyto Nové úlohy mohou rovněž zvýšit význam menších přístavů pro dotčený region.

3.3.   Rybolov, akvakultura a nové bioprodukty

3.3.1.

EHSV vyzdvihuje důležitou úlohu rybolovu, akvakultury a souvisejících odvětví při zajišťování nízkouhlíkového a zdravého stravování pro Evropany. Velké množství ryb a mořských plodů dovážených do EU představuje jasný důvod, proč je zapotřebí snížit závislost EU na dovozu potravin a zajistit konkurenční podmínky pro rybolov, akvakulturu a související odvětví v EU, a zajistit tak potravinové zabezpečení a soběstačnost. Vzhledem ke stáří rybářského loďstva EU by měly být v rámci Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu vyčleněny finanční prostředky na modernizaci loďstev, čímž by došlo i ke zlepšení jejich vlivu na životní prostředí, pracovních podmínek a přitažlivosti. EHSV uznává a podporuje vytrvalé úsilí v oblasti rybolovu o zachování rybí populace na udržitelné úrovni a ochranu mořských ekosystémů. Podporuje také sdílení konkrétních postupů, jako je přínos plavidel lovících pomocí vlečných sítí ke sběru plastového odpadu.

3.3.2.

Pokud jde o akvakulturu, EHSV odkazuje na jiné své stanovisko, které je zaměřeno na nové strategické zásady pro akvakulturu EU (3). EHSV také schvaluje rozvoj nových bioproduktů, jako jsou léčivé přípravky, potraviny a potravinářské přídatné látky, krmiva, kosmetika a nové materiály založené na mořských řasách a dalších mořských organismech. Tyto bioprodukty doplňují spektrum modré bioekonomiky, kterým se EHSV zabýval ve svém předchozím stanovisku (4), jež se týkalo i sladké vody.

3.4.   Cestovní ruch a související služby

3.4.1.

Námořní a pobřežní cestovní ruch je společně s různými souvisejícími činnostmi, jako např. doprava a hotelové a restaurační služby, pro mnohé regiony EU nepostradatelný. Pokud jde o opatření k řešení problémů způsobených pandemií, odkazuje EHSV na své stanovisko k cestovnímu ruchu a dopravě (5). Po oživení po pandemii by měl cestovní ruch opět hrát svou důležitou úlohu, pokud jde o přispívání k místním ekonomikám a kvalitním pracovním příležitostem, které jsou často založeny na malých a středních podnicích, a to způsobem, jenž zajistí jeho celkovou udržitelnost. EHSV poukazuje na to, že udržitelný cestovní ruch představuje zásadní způsob, jak lidem poskytnout nejen odpočinek, ale také poznatky a zkušenosti ohledně rozmanitosti kultur a prostředí v EU.

3.5.   Stavba lodí a námořní technologie

3.5.1.

Stavba lodí je tradiční námořní odvětví sloužící nákladní dopravě a přepravě cestujících. V současnosti se však v souladu s digitální a ekologickou transformací zavádí mnoho nových prvků a přístupů. Pokročilá automatizace plavidel například přispívá ke zlepšování energetické účinnosti a bezpečnosti dopravy a vývoj a využívání technologií čistého pohonu a obnovitelných paliv jsou klíčem k minimalizaci atmosférických emisí. Technologie a postupy opravy, údržby a demontáže lodí, které zlepšují oběhové hospodářství, jsou v rámci tohoto vývoje rovněž mimořádné důležité. EHSV tedy vyzývá EU, aby zajistila příznivé podmínky pro rozvoj námořních technologií a investice do nich, včetně vybavení, softwaru a pracovní síly.

3.6.   Energetika

3.6.1.

Ačkoli energetické činnosti týkající se moře tradičně využívaly fosilní paliva, nyní se zaměřují na obnovitelné zdroje energie, a zejména na větrnou energii a energii z moří. Zavádění energie z obnovitelných zdrojů je klíčem k pokroku v dosahování klimatické neutrality, přičemž energie z obnovitelných mořských zdrojů může výrazně přispět k budoucí skladbě zdrojů energie a snížení emisí uhlíku. Současně je třeba nalézt řešení, jak se postavit k protichůdným zájmům v případě různých způsobů využití mořských oblastí. Výbor vyjádřil své názory na obnovitelnou energii na moři ve svém nedávném stanovisku ke strategii pro obnovitelnou energii na moři (6).

---

(1)  https://www.un.org/sustainabledevelopment/oceans/.

(2)  Stanovisko EHSV Iniciativa pro udržitelný rozvoj modré ekonomiky v západním Středomoří (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 82).

(3)  Stanovisko EHSV Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU (NAT/816, (viz strana 103 v tomto Úředním věstníku).

(4)  Stanovisko EHSV Modrá bioekonomika (Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 58).

(5)  Stanovisko EHSV Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 219).

(6)  Stanovisko EHSV Strategie pro obnovitelnou energii na moři (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 152).