Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu

(průzkumné stanovisko)

(2021/C 517/05)

Zpravodaj:	Branko RAVNIK
Spoluzpravodaj:	Peter SCHMIDT

Žádost o vypracování stanoviska	dopis slovinského předsednictví Rady, 19. 3. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	9. 9. 2021
Přijato na plenárním zasedání	22. 9. 2021
Plenární zasedání č.	563
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	211/1/6

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá směrnici EU o nekalých obchodních praktikách v zemědělském a potravinovém řetězci coby krok vpřed při řešení nerovnováhy sil v celém řetězci. Nekalé obchodní praktiky jsou složitým jevem, který má rozsáhlý dopad na společnost, a regulace hraje v této souvislosti hlavní úlohu. Výbor naléhavě vyzývá členské státy, aby směrnici urychleně provedly do vnitrostátního práva a uplatňovaly ji a aby se zabývaly nekalými obchodními praktikami.

1.2.

Během pandemie COVID-19 se ukázalo, že evropský potravinový řetězec je mimořádně odolný. Spotřebitelé tak měli vždy přístup téměř ke všem potravinám. Pracovníci v celém potravinovém řetězci odvedli ohromnou práci, a to i přesto, že jim často hrozilo nebezpečí nákazy.

1.3.

Z prvních pozorování však vyplývá, že rovněž došlo ke značným změnám chování, pokud jde o výrobu, distribuci a spotřebu. EHSV doporučuje podporovat transformaci potravinových systémů v Evropě, aby byly environmentálně, hospodářsky a sociálně udržitelnější, odolnější, spravedlivější a inkluzivnější, a především aby evropským spotřebitelům poskytovaly zdravé, udržitelně vyprodukované bezpečné potraviny. EHSV konstatuje, že spolupráce (spíše než hospodářská soutěž) mezi subjekty v celém potravinovém řetězci má zásadní význam pro podporu odolnějšího a udržitelnějšího potravinového systému s cílem zajistit spravedlivý podíl pro jednotlivé subjekty a zabránit očerňování.

1.4.

EHSV zdůrazňuje své doporučení, aby slabším subjektům, a zejména zemědělcům, byla placena spravedlivá cena, která jim umožňuje získat příjem, jenž dostačuje na investice, inovace a udržitelnou produkci (1). Měl by být zaveden mechanismus, který by umožnil sledovat rozložení hrubé přidané hodnoty v potravinovém řetězci. Podle údajů Komise klesl podíl hrubé přidané hodnoty v potravinovém řetězci připadající na primárního producenta z 31 % v roce 1995 na 23,4 % v roce 2015 (nejnovější údaje).

1.5.

EHSV také zdůrazňuje své doporučení zabývat se nekalými obchodními praktikami, které nejsou zohledněny v rámci minimálních požadavků směrnice (2), a vítá úsilí několika členských států řešit otázky, jako je nákup za ceny nižší, než jsou výrobní náklady, dvojité aukce nebo ochrana všech subjektů v dodavatelském řetězci bez ohledu na jejich velikost nebo postavení v potravinovém řetězci. EHSV vítá, že se Komise rozhodla regulovat nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci. Vyjadřuje však politování nad tím, že neposílila harmonizovaný přístup, aby se zabránilo roztříštěnosti jednotného trhu. Domnívá se, že budoucí dodatečná opatření by měla být v souladu s jednotným trhem a měla by být předmětem řádného posouzení dopadu. EHSV nicméně vítá, že členské státy směrnici provádějí a uplatňují, čímž zlepšují spravedlnost v potravinovém řetězci. Do budoucna pak požaduje harmonizovanější přístup.

1.6.

EHSV vyzývá členské státy, aby zavedly právní předpisy, které ochrání všechny podnikatelské subjekty. Velikost se nemusí vždy rovnat tržní síle, a proto by před nekalými obchodními praktikami měli být chráněni všichni podnikatelé, velcí i malí.

1.7.

EHSV taktéž vyzývá členské státy, aby zavedly mechanismy, které jim umožní sledovat, hodnotit a prosazovat uplatňování prováděcích právních předpisů, a aby zřídily fóra pro dialog ve spolupráci se zúčastněnými stranami.

1.8.

V současnosti nerovnováha hospodářských a vyjednávacích sil v evropských (ale také globálních) potravinových systémech vytváří tlak na výnosnost zemědělského odvětví a na mzdy, klesající investiční potenciál malých a středních potravinářských podniků a opuštění místních rodinných maloobchodů. Jsou tedy zapotřebí korekční mechanismy podložené důkazy, aby se zajistil vyvážený rozvoj subjektů v evropském potravinovém řetězci a podpořil spravedlivý podíl produkce a distribuce potravin na hospodářském zisku v EU a mimo ni, což podpoří také udržitelné potravinové systémy. Komise nevyvodila z posouzení dopadů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ žádné závěry.

1.9.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby měly všechny zúčastněné strany správné nástroje a informace, aby mohly využívat výhody, jež směrnice přináší. EHSV proto vyzývá Evropskou komisi, členské státy a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zajistily, že zúčastněné strany budou znát svá práva a postupy pro jejich uplatňování, a to i v oblasti mezinárodního obchodu v rámci EU i se třetími zeměmi.

1.10.

EHSV opakuje, že podpora spravedlivějších obchodních praktik by měla být součástí komplexní politiky EU v oblasti potravin a obchodu, která by měla zahrnovat celý dodavatelský řetězec a zajistit naplňování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

2.   Úvod

2.1.

Nekalé obchodní praktiky jsou definovány jako „postupy mezi podniky, které se odchylují od zásad poctivého obchodního styku, jsou v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním a jsou jednostranně zavedeny jedním obchodním partnerem vůči druhému“ (3). Potravinový řetězec je k nekalým obchodním praktikám obzvláště náchylný, a to z důvodu výrazného nepoměru sil mezi jednotlivými subjekty. Tyto praktiky se objevují ve všech fázích dodavatelského řetězce, přičemž nekalé obchodní praktiky z jedné úrovně řetězce mohou mít dopad na jiné části řetězce v závislosti na tržní síle dotčených subjektů (4).

2.2.

EHSV ve svých stanoviscích Spravedlivější zemědělsko-potravinový řetězec, které bylo přijato v roce 2016 (5), a Zlepšení potravinového řetězce, jež bylo přijato v roce 2018 (6), podrobně uvedl, že koncentrace vyjednávací síly vedla ke zneužívání dominantního postavení a způsobila, že se slabší subjekty stávají stále zranitelnějšími, pokud jde o nekalé obchodní praktiky. Tím se ekonomické riziko přenáší z trhu na předchozí fáze dodavatelského řetězce, což má mimořádně negativní dopad na spotřebitele a některé subjekty, např. na zemědělce, pracovníky a malé a střední podniky. Podle údajů Komise klesl podíl hrubé přidané hodnoty v potravinovém řetězci připadající na primárního producenta z 31 % v roce 1995 na 23,4 % v roce 2015 (nejnovější údaje). Podle Komise uznaly všechny zúčastněné strany v potravinovém řetězci, že nekalé obchodní praktiky představují problém, přičemž údajně se s nimi setkala většina subjektů (7).

2.3.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) (8) byla přijata v dubnu 2019. Je krátká, stručná a vychází z několika málo hlavních zásad. Členské státy byly povinny provést směrnici do vnitrostátního práva do 1. května 2021 a začít ji uplatňovat o šest měsíců později. To je součástí širší agendy správy, jejímž cílem je dosáhnout účinnějšího a spravedlivějšího potravinového řetězce a která rovněž zahrnuje spolupráci producentů a opatření ke zlepšení transparentnosti trhu. Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (9) je rovněž navržena s cílem přispět ke zlepšení postavení zemědělců v potravinovém řetězci.

2.4.

Slovinské předsednictví EU požádalo EHSV, aby vypracoval průzkumné stanovisko týkající se účinného dosažení cílů směrnice v praxi, osvědčených postupů členských států, pokud jde o regulaci potravinového řetězce, a kroků, které je zapotřebí podniknout k tomu, aby se tento proces nezastavil.

3.   Postoj EHSV k nekalým obchodním praktikám

3.1.

EHSV ve svém stanovisku z roku 2018 (10) uvítal návrh Komise na omezení výskytu těchto praktik jako nezbytný první krok k ochraně slabších subjektů, zejména zemědělců, pracovníků a některých dalších subjektů, a ke zlepšení správy v potravinovém řetězci. Způsobem, jak lze tyto praktiky účinně omezovat na úrovni EU, je regulační přístup a legislativní rámec s účinnými a spolehlivými mechanismy prosazování. To EHSV rovněž připomněl ve svém stanovisku z roku 2020 ke strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ (11).

3.2.

EHSV však vyjádřil politování nad tím, že Komise zavedla pouze minimální společný standard ochrany v celé EU tím, že zakázala pouze určitý počet nekalých obchodních praktik. Je nezbytné zakázat všechny nekalé praktiky.

3.3.

Pokud jde o prosazování, EHSV uvítal návrh Komise na vytvoření celounijní harmonizované sítě donucovacích orgánů.

3.4.

EHSV doporučil Komisi, aby kromě boje proti nekalým obchodním praktikám prosazovala a podporovala takové obchodní modely, které přispívají k zajištění udržitelnosti dodavatelského řetězce, jeho vyvažování a zlepšování účinnosti, aby se zlepšilo postavení slabších subjektů.

4.   Provedení směrnice o nekalých obchodních praktikách do vnitrostátního práva a její uplatňování – aktuální stav

4.1.

Členské státy v současné době směrnici provádějí do vnitrostátního práva a uplatňují ji (12). Většina sdružení zemědělců, odborových svazů a zpracovatelů potravin se domnívá, že plánovaná opatření nejsou pro jejich ochranu dostatečná. Podpořili však navrhovaná opatření za účelem uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách, a dokonce požadovali, aby byla ambicióznější, i když maloobchodníci v některých případech byli jiného názoru.

4.2.

Komise předloží do listopadu 2021 průběžnou zprávu o provedení směrnice do vnitrostátního práva a v roce 2025 předloží hodnocení účinnosti směrnice. Toto hodnocení bude vycházet z výročních zpráv členských států a z výsledků průzkumů Komise zaměřených na zúčastněné strany a týkajících se stavu nekalých obchodních praktik v potravinovém řetězci (13). EHSV navrhuje, aby Komise tuto problematiku konzultovala též s kupujícími a provedla průzkum jejich zkušeností se směrnicí. Mechanismus spolupráce stanovený ve směrnici by měl donucovacím orgánům a Komisi poskytnout vhodné prostředí k tomu, aby mohly na základě výročních zpráv členských států jednat o účinnosti směrnice. Během těchto pravidelných setkání bude možné určit osvědčené postupy, ale také odhalit nedostatky a porovnat přístupy jednotlivých členských států.

4.3.

EHSV vítá, že se Komise rozhodla regulovat nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci. Vyjadřuje však politování nad tím, že neposílila harmonizovaný přístup, což vede k roztříštěnosti jednotného trhu. EHSV nicméně vítá, že členské státy směrnici provádějí a uplatňují, čímž zlepšují spravedlnost v potravinovém řetězci. Do budoucna pak požaduje harmonizovanější přístup.

5.   Osvědčené postupy při provádění/uplatňování

5.1.

EHSV vítá ambiciózní vnitrostátní prováděcí právní předpisy (dále jen „osvědčené postupy“), které zakazují některé nekalé obchodní praktiky, jež jsou ve směrnici za určitých podmínek umožněny. Jde například o zákaz vrácení neprodaných produktů dodavateli bez jejich úhrady nebo přenos nákladů odběratele týkajících se uskladnění na dodavatele, které byly schváleny německým prováděcím právním předpisem (14).

5.2.

EHSV vítá zavedení článků zakazujících nákup za ceny nižší, než jsou výrobní náklady, do prováděcích právních předpisů, které se vztahují na všechny subjekty. To je případ španělských právních předpisů (15), které nejenže všem subjektům zakazují nakupovat za ceny nižší, než jsou výrobní náklady, ale zakazují také snižování hodnoty v celém potravinovém řetězci. Stejně tak italský zákonodárce byl pověřen tím, aby se touto otázkou zabýval v prováděcím právním předpisu (16). V Německu provede německý Spolkový sněm audit možného zákazu nákupu za ceny nižší, než jsou výrobní náklady, v rámci hodnocení, které proběhne dva roky po vstupu v platnost.

5.3.

Jde o součást širšího balíčku iniciativ podporovaných Evropskou komisí, jako jsou například střediska pro sledování tržních cen (17), která jsou nezbytná na podporu transparentnosti a spravedlnosti v daném odvětví. Kromě toho je třeba rovněž zmínit význam vzájemnosti v mezinárodním obchodě (18).

5.4.

EHSV vítá právní předpisy, kterými se zřizuje veřejný ochránce práv pro sledování jejich uplatňování. Ve Španělsku má provádění právních předpisů sledovat nezávislá agentura (AICA), zatímco veřejný ochránce práv je pověřen, aby podporoval dobrovolné kodexy chování. V Německu se budou moci ti, kteří se stali obětí nekalých obchodních praktik, obracet na nezávislého veřejného ochránce práv a předkládat mu své anonymní stížnosti, včetně oznamování nekalých praktik, jež v právních předpisech nejsou uvedeny. Veřejný ochránce práv bude také moci zahájit vyšetřování a předat případy porušení Spolkovému úřadu pro zemědělství a výživu (BLE) a bude také sledovat vývoj výrobních nákladů a cen (19).

5.5.

Velikost se nemusí vždy rovnat tržní síle, a proto by před nekalými obchodními praktikami měli být chráněni všichni podnikatelé, velcí i malí. EHSV vyzývá členské státy, aby zavedly právní předpisy, které ochrání všechny podnikatelské subjekty. V případech, kdy není této úrovně ambicí dosaženo, uznává zásluhy těch zemí, jejichž právní předpisy se vztahují na větší subjekty alespoň v hlavních odvětvích. V Německu je například stanovena hranice ve výši 350 milionů EUR pro zemědělské, rybářské a potravinářské podniky, avšak pro maso, ovoce, zeleninu a zahradnické produkty bude stanovena hranice pro obrat ve výši 4 miliardy EUR, díky čemuž bude daný právní předpis chránit více subjektů (20). Belgický předběžný právní předpis odstraňuje „stupňovitý přístup“, který všem podnikatelským subjektům, jež nedosahují hranice ve výši 350 milionů EUR, poskytuje ochranu před nekalými obchodními praktikami bez ohledu na jejich velikost v poměru k odběrateli. Ve Španělsku platí zvláštní ochrana primárních producentů, zákon však chrání všechny subjekty bez ohledu na velikost a postavení na trhu.

5.6.

Dvojité aukce (21) jsou spojeny se závažnými negativními dopady na zemědělce (22), kteří jsou de facto nuceni se této praktiky účastnit kvůli nerovnováze sil mezi odběrateli a prodejci. Zákaz těchto aukcí by pomohl zabránit případům, kdy jsou dodavatelé nuceni prodávat za ceny nižší, než jsou výrobní náklady. Ačkoli postup provedení této směrnice do vnitrostátního práva nebyl v Itálii dosud dokončen, EHSV se zájmem sleduje pokračující debatu o možnosti zakázat v této zemi dvojité aukce, v rámci níž byl zákonodárce pověřen tím, aby se touto otázkou zabýval v prováděcím právním předpisu.

5.7.

EHSV považuje za osvědčený postup také povinnost mít písemné smlouvy pro všechny činnosti a v zájmu větší transparentnosti a kontroly je zahrnout do databáze. Španělský právní předpis tuto povinnost obsahuje a má velmi dobrý dopad na obchodní vztahy. Smlouva by měla pokrývat aspekty, jako je kvalita, doba trvání, cena, cenový ukazatel, sjednání nových podmínek, prodloužení smlouvy či její ukončení s výpovědní lhůtou.

5.8.

EHSV vítá ustanovení německého právního předpisu, podle nějž má první hodnocení proběhnout dva roky po vstupu právního předpisu v platnost, a skutečnost, že německý Spolkový sněm může kromě přezkumu souladu se stávajícími zákazy rovněž rozšířit seznam zakázaných nekalých obchodních praktik (23). Dále bere na vědomí také belgický předběžný právní předpis, který stanoví možnost doplnit kdykoli na seznam nekalé obchodní praktiky prostřednictvím královského nařízení po konzultaci se zúčastněnými stranami.

6.   Zjištěné nedostatky

6.1.

EHSV trvá na tom, že všechny nekalé obchodní praktiky zmíněné ve směrnici, včetně tzv. „šedých praktik“, mohou mít škodlivý dopad na nejslabší subjekty řetězce. Slabší dodavatelé by se mohli cítit nuceni podepsat se silnějším odběratelem dohodu, která obsahuje smluvní podmínky, jež nejsou v jejich zájmu. Ačkoli byla v několika členských státech projednána možnost „plošného zákazu“ všech nekalých obchodních praktik, ukázalo se, že je obtížné toho dosáhnout bez zásahu EU. EHSV ve svém stanovisku z roku 2018 taktéž požadoval všeobecný zákaz nekalých obchodních praktik a možnost, aby členské státy rozšířily seznam původně zakázaných nekalých obchodních praktik. Budoucnost ukáže, jaké mechanismy pro revizi budou v prováděcích právních předpisech zavedeny.

6.2.

Směrnice uděluje dodavatelům, organizacím dodavatelů a neziskovým organizacím působícím jménem dodavatelů právo podat stížnost. EHSV se však obává, že by se mohly vyskytnout případy, kdy bude prováděna nezákonná nekalá obchodní praktika, přičemž dotčená strana (např. pracovník) získá příslušné informace, ale donucovací orgány nebudou schopny zasáhnout, protože dotčený subjekt nebo jeho organizace nepodají oficiální stížnost. Dotčené subjekty nemusí být ochotny podávat stížnosti, a to ani tehdy, když jsou porušována jejich práva. EHSV proto vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala a hodnotila, do jaké míry by mohly být zapotřebí změny za účelem lepší ochrany těch nejzranitelnějších, kteří jsou na těchto subjektech závislí, jako jsou pracovníci, zemědělci a rybáři. Směrnice o nekalých obchodních praktikách sice nepředpokládá písemnou smlouvu, předpokládá však obchodní vztah. EHSV tedy zdůrazňuje svůj návrh rozšířit ochranu i na případy, kdy je prováděna nekalá obchodní praktika, avšak neexistuje (písemná) smlouva. EHSV již vyzval k tomu, aby bylo zavedeno právo na kolektivní žalobu (24).

6.3.

„Postupný přístup“ směrnice znamená, že v určitých situacích není subjekt, který je z hlediska tržní síly sice slabý, zato je velký z hlediska obratu, chráněn zákonem. To vede k nejistotě pro dodavatele, kteří neznají roční obrat svých obchodních partnerů. EHSV vyzývá Komisi a členské státy EU, aby sledovaly negativní dopady tohoto „postupného přístupu“ a zabývaly se jimi a aby zvážily ochranu všech podnikatelských subjektů bez ohledu na jejich velikost.

6.4.

Stabilní, vyvážené a dlouhodobé obchodní vztahy mezi subjekty v rámci potravinového řetězce mohou zemědělcům pomoci, aby se více podíleli na přidané hodnotě produktů. Zemědělcům totiž připadá menší a stále se snižující procentní podíl z konečné ceny ve stanovené lhůtě. Regionalita a aspekty kvality mohou zachovat přidanou hodnotu v daném regionu oproti dovozu surovin ze třetích zemí, v nichž existují většinou nižší výrobní normy než v EU. Lepší označování původu by zvýšilo transparentnost potravinových řetězců.

7.   Slabiny zemědělsko-potravinového řetězce, které vyšly najevo během pandemie COVID-19

7.1.

Celkově se během pandemie COVID-19 ukázalo, že evropský potravinový řetězec je mimořádně odolný. Spotřebitelé tak měli vždy přístup téměř ke všem potravinám. Pracovníci v celém potravinovém řetězci odvedli ohromnou práci, a to i přesto, že jim často hrozilo nebezpečí nákazy. Tato pandemie však ovlivňuje celý globální zemědělsko-potravinový systém. Způsobuje symetrický, ale asynchronní otřes globálních a vnitrostátních potravinových systémů, což má dopad na: 1) kanály dodávky a poptávky v různém čase; 2) všechny prvky potravinového systému, od primární produkce ke zpracování potravin, maloobchodu a stravovacím službám (hotelové, restaurační a stravovací služby), mezinárodnímu obchodu a logistickým systémům a mezipoptávce a konečné poptávce; 3) výrobní faktory (práce a kapitál) a výrobní polotovary. Mezi kanály přenášející tyto účinky patří řada makroekonomických faktorů (např. směnné kurzy, ceny energií, přístup na finanční trhy), a především pokles celkové hospodářské činnosti a zvýšení nezaměstnanosti.

7.2.

Omezení volného pohybu pracovníků (Komise vydala pokyny týkající se kritických, např. sezónních, pracovníků) mezi jednotlivými členskými státy ovlivnila řadu oblastí produkce a zpracování potravin (např. sklizeň ovoce a zeleniny a zpracování masa a mléka), které závisejí na práci sezónních pracovníků z jiných členských států nebo ze třetích zemí. Kromě toho migrující pracovníci často žijí a pracují ve špatných podmínkách a jsou vystaveni většímu riziku nákazy, což dokázal hromadný výskyt nákazy na jatkách a v masokombinátech na celém světě. To představuje závažný problém pro veřejné zdraví a také přerušení potravinového řetězce.

7.3.

Tato pandemie dále tím, že v důsledku opatření proti šíření nákazy a logistickým výpadkům narušila přepravu potravin, vedla také k protekcionismu, který má dopad na dovoz a vývoz potravin. Mnozí zároveň poukazovali na význam regionálně vyráběných potravin v EU a na tradiční výhody krátkých dodavatelských řetězců a místní produkce a obchodu. O krátké dodavatelské řetězce a místní produkci a obchod byl během krize o to větší zájem, neboť lidé hledali nové a přímější cesty nákupu potravin a producenti našli pro své produkty nová odbytiště. Jedním z nejdůležitějších aspektů je však uvědomění si, že je třeba pokračovat ve spravedlivém a udržitelném obchodě na regionální a mezinárodní úrovni. Omezení obchodu mohou ohrozit stabilitu, což by postihlo obzvláště obyvatelstvo s nízkým příjmem.

7.4.

Omezení volného pohybu osob srazilo odvětví pohostinství a část potravinářského průmyslu (např. odvětví hotelů a restaurací, další odvětví „mimo domov“, služby doručování potravin a velkoobchody i maloobchody v turistických oblastech) na kolena, což mělo dalekosáhlé důsledky. Kromě samotných zařízení narušil výpadek činnosti také konsolidovaný systém dodávek potravin, na který mnozí zemědělci a dodavatelé zemědělských produktů spoléhali. Dodavatelé čerstvých produktů byli vážně zasaženi, kvalitní vína, sýry a nejkvalitnější kusy masa, které se obvykle prodávají v restauracích, byly nahrazeny standardními produkty kupovanými v supermarketech a konzumovaly se doma (FAO, 2020; OECD, 2020). Někteří producenti reagovali tím, že se přesunuli blíže k maloobchodnímu trhu nebo trhu online, kde v řadě případů získali velmi dobré podmínky a smlouvy, mnozí se však nedokázali přizpůsobit a přišli o zákazníky a příjem. Agroturistika, která často zemědělcům pomáhá rozrůznit jejich zdroje příjmů, byla omezeními spojenými s pandemií COVID-19 rovněž vážně zasažena.

7.5.

Krize způsobená pandemií COVID-19 dramaticky urychlila digitální transformaci, což bude pravděpodobně pokračovat. Z nedávné studie společnosti McKinsey (25) vyplývá, že v roce 2020 vzrostl v Evropě on-line prodej potravin o 55 % a že tento trend bude dále pokračovat, přičemž 50 % spotřebitelů, kteří během pandemie používali on-line kanály, má v úmyslu tak činit i nadále.

7.6.

Vznik tohoto onemocnění a jeho rychlé šíření po celém světě představuje pro hospodářství EU i pro světové hospodářství velký otřes. Byla přijata okamžitá a komplexní rozpočtová a politická opatření a také opatření v oblasti likvidity s cílem poskytnout úlevu nejvíce postiženým odvětvím. EU má k dispozici celou řadu tržních intervenčních opatření a některá z nich byla během krize způsobené pandemií COVID-19 aktivována na podporu příjmů zemědělců. Reakce však byla velmi omezená, neboť v rozpočtu EU nebyly v posledním roce rozpočtového období 2014–2020 v podstatě žádné finanční prostředky pro financování dodatečných mimořádných opatření pro zemědělství.

7.7.

Komise nakonec spustila Zelenou dohodu pro Evropu, která má dopady i na zemědělství (strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti), a v rámci stimulačního balíčku v podobě evropského nástroje na podporu oživení bylo na EZFRV vyčleněno dalších 7,5 miliardy EUR. Posouzení dopadů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ jsou pro EU znepokojivé. EHSV nicméně požaduje vyváženější politickou podporu pro zemědělsko-potravinářské odvětví v porovnání s některými dalšími částmi hospodářství, jejichž hospodářská struktura je mnohem odolnější a úroveň ziskovosti mnohem vyšší.

8.   Další postup

8.1.

Díky manévrovacímu prostoru, který směrnice ponechává členským státům za účelem navržení právních předpisů pro její provedení, mohl každý z nich zavést specifické právní předpisy, které odpovídají konkrétní situaci v daném státě. Jak již bylo zmíněno, některé členské státy šly nad rámec minimální harmonizovaných norem uvedených ve směrnici a zavedly zákony, které poskytují dodatečnou ochranu dodavatelům z EU i ze zemí mimo EU.

8.2.

Ačkoli se očekává, že dodavatelé z konkrétního členského státu budou moci snadno využít specifická ustanovení svých vnitrostátních prováděcích právních předpisů (včetně mechanismu pro podávání stížností a příslušného orgánu), nemuselo by to platit pro dodavatele vyvážející do ostatních členských států EU a pro dodavatele ze zemí mimo EU vyvážející do EU. EHSV vítá úsilí v oblasti šíření informací, které Komise vyvinula tím, že vydala Brožuru o směrnici o nekalých obchodních praktikách (26). Poukazuje však na to, že tento dokument obsahuje pouze informace týkající se minimálních harmonizovaných norem. Aby byly vývozcům poskytnuty správné nástroje, které jim umožní využívat výhody vyplývající z vnitrostátních prováděcích předpisů, vyzývá EHSV Komisi, aby zajistila, že vývozci budou mít snadný přístup ke všem nejdůležitějším informacím týkajícím se jednotlivých právních předpisů.

8.3.

EHSV zdůrazňuje, že je v zájmu všech zúčastněných stran, aby se směrnice uplatňovala na veškeré obchodní vztahy, ve kterých je alespoň odběratel nebo prodejce společností z EU, a to i v případě, že dodavatel nesídlí v EU. EHSV vyzývá Evropskou komisi a ESVČ, aby využily potenciálu delegací EU ve třetích zemích, pokud jde o šíření informací, s cílem poskytovat informace dodavatelům ze zemí mimo EU. Tyto informace se nesmí omezovat jen na obecné pokyny směrnice a musí zahrnovat praktické informace o specifikách a donucovacích orgánech členských států.

8.4.

EHSV vítá skutečnost, že zemědělsko-potravinový řetězec je z hlediska evropského oživení považován za strategický ekosystém. Zároveň vyzývá k další spolupráci v rámci dodavatelského řetězce a dialogu se zúčastněnými stranami s cílem usnadnit co nejinkluzivnější přechod k udržitelnějším potravinovým systémům. EHSV v této souvislosti poukazuje na význam, rozmanitost a rozsah iniciativ, jež jsou prováděny v rámci potravinového řetězce a které se pomocí investic určených na podporu udržitelné a místní produkce snaží povzbudit přechod k udržitelnosti.

---

(1)  Stanovisko EHSV Zlepšení potravinového řetězce (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 165).

(2)  Stanovisko EHSV Podpora spravedlivějšího zemědělsko-potravinového řetězce (Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 130) a stanovisko EHSV Zlepšení potravinového řetězce (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 165).

(3)  EK, 2014.

(4)  Pracovní skupiny pro zemědělské trhy, 2016.

(5)  Stanovisko EHSV Podpora spravedlivějšího zemědělsko-potravinového řetězce (Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 130).

(6)  Stanovisko EHSV Zlepšení potravinového řetězce (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 165).

(7)  Sdělení Evropské komise, 2014.

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách v zemědělském a potravinovém řetězci (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 59).

(9)  Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

(10)  Stanovisko EHSV Zlepšení potravinového řetězce (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 165).

(11)  Stanovisko EHSV Od zemědělce ke spotřebiteli – udržitelná potravinová strategie (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268).

(12)  Vnitrostátní prováděcí opatření v jednotlivých členských státech.

(13)  Internetové stránky Evropské komise.

(14)  Čeká se na schválení v druhé komoře, tudíž nebylo dosud oficiálně sděleno Komisi. Plánováno na 28. 5. 2021.

(15)  Ley 12/2013, de 2 de agosto, de medidas para mejorar el funcionamiento de la cadena alimentaria (zákon 12/2013 ze dne 2. srpna, opatření ke zlepšení fungování potravinového řetězce). Tento právní předpis bude pozměněn návrhem zákona, o němž se v současnosti jedná a jenž je ve španělštině označován jako Proyecto de Ley por el que se modifica la Ley 12/2013 de medidas para mejorar el funcionamiento de la cadena alimentaria.

(16)  Gazzetta Ufficiale della Repubblica Italiana 23. 4. 2021.

(17)  Střediska Evropské komise pro sledování trhu. Viz také příklad programu pro sledování cen a marží ve francouzském potravinářském odvětví.

(18)  Stanovisko EHSV Slučitelnost obchodní politiky EU se Zelenou dohodou pro Evropu, Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 66.

(19)  Internetové stránky BLE.

(20)  Toto ustanovení se uplatní pouze do 25. května 2025, poté se práh sníží na 350 milionů EUR.

(21)  Dvojité aukce jsou mechanismy používané odběrateli s cílem postavit proti sobě dodavatele v rámci narychlo zorganizované on-line aukce, ve které jsou vybídnuti, aby nabídli své produkty za nejnižší možnou cenu.

(22)  Případová studie společnosti Oxfam.

(23)  Hodnocení by zahrnovalo rovněž výsledky šetření možného zákazu nákupu potravin a zemědělských produktů za cenu nižší, než jsou jejich výrobní náklady.

(24)  Stanovisko EHSV Podpora spravedlivějšího zemědělsko-potravinového řetězce (Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 130).

(25)  https://www.mckinsey.com/industries/retail/our-insights/disruption-and-uncertainty-the-state-of-european-grocery-retail-2021.

(26)  Brožura Komise.