Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52021AE1986

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Globální přístup k výzkumu a inovacím – Evropská strategie mezinárodní spolupráce v měnícím se světě [COM(2021) 252 final]

    EESC 2021/01986

    Úř. věst. C 105, 4.3.2022, p. 77–80 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    4.3.2022   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 105/77


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Globální přístup k výzkumu a inovacím – Evropská strategie mezinárodní spolupráce v měnícím se světě

    [COM(2021) 252 final]

    (2022/C 105/11)

    Zpravodajka:

    Neža REPANŠEK

    Žádost o vypracování stanoviska

    Evropská komise, 1. 7. 2021

    Právní základ

    Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

    Odpovědná sekce

    Jednotný trh, výroba a spotřeba

    Přijato v sekci

    30. 9. 2021

    Přijato na plenárním zasedání

    20. 10. 2021

    Plenární zasedání č.

    564

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    231/0/4

    1.   Závěry a doporučení

    1.1.

    EHSV vítá, že se EU zavázala jít příkladem v zachovávání otevřenosti v mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací a že současně prosazuje rovné podmínky a reciprocitu založenou na základních hodnotách,

    1.2.

    EHSV vítá závěry „Bonnské deklarace o svobodě vědeckého výzkumu“, která byla přijata na ministerské konferenci věnované Evropskému výzkumnému prostoru (EVP) konané v tomto městě dne 20. října 2020, neboť jsou předpokladem dynamického výzkumného a inovačního prostředí, které usiluje o rozvoj znalostí a přínos společnosti. EHSV podporuje budoucí přijetí těchto zásad na mezinárodní úrovni.

    1.3.

    EHSV považuje za nezbytné lépe zapojovat organizace občanské společnosti do podpory orgánů EU a členských států při vytváření mimořádných politik a zvláštních programů (zaměřených na profesní mobilitu, přilákání/udržení výzkumných pracovníků a výsledky aplikovaného výzkumu a inovací pro podnikatelskou kulturu malých a středních podniků v EU), které budou schopny soustředit přidanou hodnotu EU, jež může následně přispět k ambicióznímu evropskému výzkumnému prostoru (1) pro příští dekádu. Součástí tohoto procesu by mohlo být zejména zohlednění zkušeností získaných během pandemie a z dopadu změny klimatu na společnost a hospodářství i zohlednění potřeby zajistit prostřednictvím digitální transformace výzkumu plný přenos znalostí a technologií. Z důvodu pandemie se dostala do popředí spolupráce v oblasti zdravotnictví, v jejímž rámci je třeba se zaměřit na dostupnost zdravotní péče, na včasné zlepšení a posílení zdraví i na spolupráci mezi zdravotnickými pracovníky, která umožňuje nalézt řešení i těch nejsložitějších zdravotních problémů.

    1.4.

    EHSV si přeje zdůraznit, že je důležité posílit vedoucí úlohu EU při podpoře mnohostranných partnerství v oblasti výzkumu a inovací s cílem zajistit nová řešení ekologických, digitálních, zdravotních, sociálních a inovačních výzev, a to s ohledem na současný dopad pandemie COVID-19 na evropské systémy zdravotní péče, společnost, podnikatelské komunity a širší globální ekonomiku.

    1.5.

    EHSV žádá za účelem konkrétního přispění k posílení pozice EU ve světě, aby byly organizace občanské společnosti odpovídajícím způsobem zapojeny do monitorování činností prováděné Evropskou komisí na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni, jak je uvedeno v jejím sdělení. S ohledem na plánované Fórum EVP pro transformaci navrhuje EHSV podpořit společnou akci s orgány EU a s orgány členských států prostřednictvím předběžné zprávy sítě znalostí občanské společnosti, která by byla předložena a projednána na mezinárodní konferenci v roce 2022.

    2.   Obecné připomínky

    2.1.

    Globální přístup k výzkumu a inovacím představuje vizi Komise, pokud jde o evropskou strategii mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací. Cílem strategie je rovněž posílit partnerství zaměřená na nalezení nových řešení ekologických, digitálních, zdravotních, sociálních a inovačních výzev.

    2.2.

    Nová strategie se opírá o dva hlavní cíle. Zaprvé usiluje o vytvoření výzkumného a inovačního prostředí, které by bylo založeno na pravidlech a hodnotách a bylo by také otevřené, a pomohlo tak výzkumným pracovníkům a inovátorům na celém světě spolupracovat v rámci mnohostranných partnerství a nalézt řešení globálních výzev. Zadruhé má za cíl zajistit reciprocitu a rovné podmínky v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací.

    2.3.

    Tento nový globální přístup by se měl provádět prostřednictvím:

    přizpůsobení dvoustranné spolupráce EU v oblasti výzkumu a inovací tak, aby byla slučitelná s evropskými zájmy a hodnotami a aby upevnila otevřenou strategickou autonomii EU,

    mobilizace vědy, techniky a inovací k urychlení udržitelného a inkluzivního rozvoje a přechodu na odolné, znalostní společnosti a ekonomiky v zemích s nízkými a středními příjmy,

    zahájení iniciativ založených na přístupu „tým Evropa“, který kombinuje opatření EU, jejích finančních institucí a členských států v zájmu co nejvyšší účinnosti a dopadu naší činnosti.

    2.4.

    Toto sdělení rovněž slouží jako vodítko pro naplňování mezinárodního rozměru nového programu EU pro civilní výzkum a inovace Horizont Evropa a zajišťování jeho synergií s jinými programy EU, zejména s Nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa.

    3.   Závazek EU týkající se mezinárodní otevřenosti a základních hodnot v oblasti výzkumu a inovací

    3.1.

    Aby si program EU v oblasti výzkumu a inovací udržel vedoucí postavení, musí být i nadále otevřený světu. To znamená, že by mělo být možné, aby se do programu Erasmus+ a Horizont Evropa zapojili účastníci z celého světa bez ohledu na místo usazení nebo bydliště. Dále by se v rámci všech mezinárodních partnerství mělo více podporovat a uplatňovat dodržování a společné chápání hodnot ve výzkumu.

    3.2.

    EHSV v návaznosti na Evropský kodex chování pro integritu výzkumu (2) zdůrazňuje ve svém stanovisku Nový EVP pro výzkum a inovace (3) nutnost začlenit zásadu vědecké a etické integrity do etiky a integrity výzkumu, aby se zabránilo škodám v oblasti lidského zdraví, ztrátám peněz a vědeckému neúspěchu. Ve sdělení se zdůrazňuje, že při řešení etických výzev a zajišťování technologických inovací zaměřených na člověka je úlohou EU chránit společné základní hodnoty.

    3.3.

    Běžnými součástmi mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu by se měly stát akademická svoboda, nezávislost institucí, aspekty týkající se etiky a integrity výzkumu, empirické základy, rovnost žen a mužů, rozmanitost a inkluzivnost. EHSV vyjadřuje rozhodný souhlas s tím, že je v celosvětovém výzkumu a inovacích důležitá genderová vyváženost a rovnost žen a mužů, posílení postavení mladých lidí a jejich účast, začleňování a rozmanitost. Na všech úrovních by mělo být prosazováno vytvoření inkluzivního a podpůrného prostředí pro výzkum bez politického vměšování, a vytvoření příležitostí pro výzkum. EHSV vítá iniciativu EK, která si přeje vypracovat a propagovat pokyny pro řešení zahraničního vměšování, jež cílí na výzkumné organizace a vysokoškolské instituce v EU.

    3.4.

    Všeobecným záměrem EU je zajistit, aby byly v rámci koncepce otevřených dat a otevřené vědy datové soubory dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné.

    3.5.

    Je důležité poskytovat základní financování na vnitrostátní úrovni a zajistit vhodnou výši investic do výzkumu a vývoje, která umožní splnit cíle, jež byly v této oblasti stanoveny.

    3.6.

    Vědecká diplomacie by EU mohla pomoci uplatnit měkkou sílu a účinněji sledovat její ekonomické zájmy a hodnoty, vyhovět potřebám a zájmům partnerských zemí a využít silné stránky EU jakožto mocnosti v oblasti výzkumu a inovací. EHSV je přesvědčen, že by k úspěšné vědecké diplomacii v našich komunitách přispěl konstruktivní sociální a občanský dialog na všech úrovních.

    4.   Nová rovnováha – směřování k rovným podmínkám a reciprocitě v oblasti výzkumu a vývoje

    4.1.

    Evropská unie je díky svým politikám a programům v oblasti internacionalizace výzkumu a inovací významnou hnací silou. Je rovněž schopna zapojit výrobní systémy a mobilizovat vědu, mladé výzkumné pracovníky, mezioborové sítě, technologie a inovace s cílem urychlit na jedné straně udržitelný rozvoj podporující začlenění a na straně druhé přechod k odolným znalostním společnostem a ekonomikám v zemích s nízkými a středními příjmy. EHSV zdůrazňuje význam soukromých a zejména veřejných investic do vědy, pokud jde o to, aby bylo v oblasti výzkumu a inovací možné udržet krok s jinými světovými mocnostmi a současně chránit lidská práva a základní hodnoty.

    4.2.

    Další významné mocnosti v oblasti vědy nyní vynakládají na vědu v procentech hrubého domácího produktu více než EU. Zvyšuje se geopolitické napětí a jsou zpochybňována lidská práva a základní hodnoty, jako je akademická svoboda. Akademická svoboda je páteří vysokoškolských institucí v EU a měla by být chráněna vůči třetím zemím. S ohledem na nedávné události EHSV vítá a podporuje výzvu evropských akademických pracovníků (4) k tomu, aby byly podniknuty okamžité kroky k vytvoření urychlených doplňkových legálních postupů pro ohrožené výzkumné a akademické pracovníky, včetně akademických pracovníků, studentů a členů občanské společnosti z Afghánistánu, zejména žen a etnických a náboženských menšin.

    5.   Společné řešení globálních výzev

    5.1.

    EHSV plně podporuje jasné zaměření na spravedlivou souběžnou transformaci, tj. na digitální transformaci a na Zelenou dohodu pro Evropu, a na politiku v oblasti zdraví a dlouhodobého oživení po pandemii COVID-19. Evropa se musí daleko více než dříve věnovat přeshraniční spolupráci, naučit se společně s dalšími partnery rozvíjet inovativní řešení pro spravedlivou ekologickou a digitální transformaci, která bude v souladu s cíli udržitelného rozvoje, a podporovat odolnost, prosperitu a konkurenceschopnost Evropy, zejména ve prospěch mikropodniků a malých a středních podniků, a posilovat hospodářský a sociální blahobyt. Při podpoře přechodu k udržitelnému a odolnějšímu evropskému hospodářství je oživení podporující začlenění, při němž nebude žádný evropský občan opomenut, pro tento proces – při současném vytváření nových příležitostí pro pracovníky – zcela zásadní. Důležitou úlohu v těchto procesech mohou plnit také sociální inovace.

    5.2.

    K získávání a rozvoji základních znalostí jsou nezbytné vzájemná otevřenost, volná výměna idejí a společná tvorba řešení. Představují klíčové součásti dynamického inovačního ekosystému, protože otevřenost spolupráce, kterou se vyznačuje činnost EU, se uskutečňuje ve změněném globálním prostředí.

    5.3.

    Pro blahobyt občanů a budoucích generací bude mít zásadní význam mobilizace výzkumných pracovníků a inovátorů z celého světa. Jak se ukázalo při nedávné globální pandemii, posílení mezinárodní spolupráce v otázkách, jako je celosvětové zdraví, nám pomáhá dosáhnout průlomových inovací. EU by měla sledovat své cíle týkající se otevřené strategické autonomie a současně v určitých oblastech přizpůsobit svou bilaterální spolupráci se třetími zeměmi. (5)

    5.4.

    EU by měla jít v reakci na současné globální trendy příkladem a měla by prosazovat multilateralismus založený na pravidlech. Je třeba posílit multilaterální řád, aby sloužil svému účelu, a mohl tak čelit globálním výzvám a reagovat na rostoucí požadavky občanů v oblasti transparentnosti, kvality a inkluzivnosti. EU by měla rovněž podporovat ambiciózní modernizaci hlavních multilaterálních mezinárodních institucí a usilovat o společný plán vzájemné otevřenosti v rámci spolupráce v oblasti výzkumu a inovací s cílem umožnit globálně reagovat na globální výzvy a vyměňovat si osvědčené postupy.

    5.5.

    EU by měla plnit vedoucí úlohu subjektu stanovujícího globální udržitelné normy, k čemuž by také přispělo posílení její role v mezinárodní spolupráci v oblasti prenormativního a standardizačního výzkumu vstřícného k malým a středním podnikům. EHSV rovněž zdůrazňuje význam opatření na podporu malých a středních podniků ve všech oblastech ochrany práv duševního vlastnictví.

    5.6.

    EHSV plně podporuje akční plán v oblasti duševního vlastnictví (6) jako správný a holistický přístup k modernizaci systému duševního vlastnictví v EU. Hlavní prioritou musí být zavedení jednotného patentového systému, jenž značně zlepší konkurenceschopnost podniků v EU.

    5.7.

    Některé země v rostoucí míře usilují o dosažení vedoucího postavení v oblasti technologií prostřednictvím diskriminačních opatření a často využívají výzkum a inovace jako nástroj k získání globálního vlivu a společenské kontroly. Je třeba posílit prosperitu a hospodářskou konkurenceschopnost EU, avšak také její schopnost nezávisle pořizovat důležité technologie a služby, které jsou bezpečné a zabezpečené, a poskytovat je svým občanům. EU by měla stát v čele vývoje nových celosvětových norem, mezinárodních standardů a rámců spolupráce v oblastech, jako je digitální odvětví i umělá inteligence a další nové technologie. Výhodou EU jsou její silné stránky v oblasti demokracie a regulace, které pomohou vybudovat lepší svět, přičemž její důvěryhodnost jakožto mírotvorce a její bezpečnostní a obranné struktury mohou přispět k multilaterálnímu úsilí o udržení, zachování a budování míru.

    5.8.

    EHSV se výrazně zapojuje do diskuse o umělé inteligenci již od svého prvního stanoviska na toto téma, které přijal v roce 2017 (7), a v několika posledních letech vydal k tomuto tématu řadu stanovisek (8). V oblasti umělé inteligence prosazuje přístup, kdy je člověk ve velení a v jehož rámci lidé stále ovládají umělou inteligenci v technickém smyslu a mohou rozhodovat o tom, zda, kdy a jak ji použít v naší společnosti jako celku. Je rovněž třeba upozornit mimo jiné na dopad umělé inteligence na pracovní místa, na význam nalezení správné rovnováhy mezi regulací, samoregulací a etickými pokyny a na dopad umělé inteligence na spotřebitele. EHSV v současné době připravuje oficiální stanovisko k návrhu Evropské komise týkajícímu se aktu o umělé inteligenci. (9)

    5.9.

    Schopnost EU stát se globálním aktérem je rovněž zajišťována soudržností mezi vnější činností EU a vnitřními politikami jednotlivých členských států. Pro stabilizaci našich partnerství a aliancí se třetími zeměmi, pro podporu multilaterálních a regionálních organizací a pro vyjednání přístupu ke globálním veřejným statkům, který bude více založen na zájmech, je nezbytné, aby EU zaujala jednotný a soudržný postoj.

    V Bruselu dne 20. října 2021.

    Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Christa SCHWENG


    (1)  Poznámka předsednictví určená Radě – Obnovení Evropského výzkumného prostoru – jak připravit realizaci ambiciózního Evropského výzkumného prostoru, vhodného pro příští desetiletí? a tisková zpráva Nový evropský výzkumný prostor: Rada přijala závěry (1. prosince 2020).

    (2)  The European Code of Conduct for Research Integrity, ***https://www.allea.org***https://www.allea.org*** [vyhledáno dne 6. června 2021].

    (3)  Stanovisko EHSV Nový EVP pro výzkum a inovace (Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 79).

    (4)  https://www.scholarsatrisk.org/2021/08/urgent-appeal-to-european-governments-and-eu-institutions-take-action-for-afghanistans-scholars-researchers-and-civil-society-actors/.

    (5)  Integrace spolupráce se zeměmi ESVO, západním Balkánem, Tureckem, zeměmi evropské politiky sousedství a Spojeným královstvím, prohloubení partnerství EU s Afrikou, Latinskou Amerikou a dalšími regiony atd.

    (6)  Stanovisko EHSV Akční plán v oblasti duševního vlastnictví (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 59).

    (7)  Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 1.

    (8)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 1; Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 51; Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 51; Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 64; Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 87.

    (9)  INT/940 – Nařízení o umělé inteligenci (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 61).


    Top