Usnesení Evropského výboru regionů k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2021

(2021/C 37/01)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

s ohledem na:

—	pracovní program Evropské komise na rok 2021 (1),

—	protokol o spolupráci s Evropskou komisí z února 2012,

—	usnesení VR Priority Evropského výboru regionů na období 2020–2025 (2),

—	usnesení VR Návrhy Evropského výboru regionů týkající se pracovního programu Evropské komise na rok 2021 (3),

1.

zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zmírnit dopady globální pandemie, neboť koronavirová krize prohlubuje stávající sociální, hospodářské a územní rozdíly, jak dokládá první výroční místní a regionální barometr VR;

2.

trvá na tom, že místní a regionální orgány musí být stěžejními aktéry, pokud jde o koncipování a provádění agendy sociálně-ekonomického oživení po pandemii COVID-19. Podporuje záměr EU stanout v čele ekologické a digitální transformace. VR se zavazuje, že bude úzce spolupracovat s příslušnými zainteresovanými stranami s cílem zhodnotit zkušenosti získané z dosavadního řešení krize COVID-19 a zaměřit se na připravenost do budoucna;

3.

naléhavě Evropskou komisi žádá, aby urychleně podnikla kroky v zájmu nalezení uspokojivého a trvalého řešení problému humanitární krize ve Středomoří, přičemž je v prvé řadě nezbytné ochránit životy migrantů, ale také zaručit respektování lidských práv a základních svobod. VR a místní a regionální orgány jsou připraveny v co největší míře v tomto směru spolupracovat;

4.

podporuje tudíž záměr Komise mapovat politické priority EU prostřednictvím výroční zprávy o strategickém výhledu, k níž bude VR přispívat údaji od místních a regionálních orgánů z celé EU;

5.

sdílí názor, že musí být co nejdříve zahájena konference o budoucnosti Evropy. Plné zapojení VR, tedy instituce zastupující místní a regionální orgány, do všech orgánů konference by umožnilo přiblížit projekt evropským občanům a hlouběji se zamyslet nad nezbytnými změnami politik, procesů a institucionálního rámce EU. VR trvá na tom, že při všech veřejných konzultacích týkajících se této konference musí být zajištěna maximální pluralita;

6.

vyzývá ostatní evropské orgány a instituce, aby s ním spolupracovaly na přípravě pilotního modelu stálého a strukturovaného dialogu s občany prostřednictvím místních a regionálních orgánů, který by mohl rovněž přispět ke zlepšení rozhodovacího procesu EU;

7.

opakuje, že je třeba zapojit místní a regionální orgány do navrhování a provádění politik EU – zejména v oblastech, v nichž je důležitá úloha těchto orgánů nejvíce patrná –, a to především prostřednictvím řádného uplatňování aktivní subsidiarity a začleňování zásad víceúrovňové správy. VR vítá rozhodnutí Komise posílit jeho účast v platformě Fit pro budoucnost a zavazuje se přispívat k cílům platformy prostřednictvím vládní skupiny a specializované podskupiny RegHub. Zdůrazňuje, že v rámci revize programu REFIT je nutná mnohem výraznější místní a regionální perspektiva;

8.

opakuje svou výzvu Komisi, aby pozorně sledovala, zda je v rámci přípravy dohod o partnerství a programů na období 2021–2027 uplatňován kodex chování pro partnerskou spolupráci, a zajistila, že budou místní a regionální orgány zapojeny jakožto plnohodnotní partneři. Zásady partnerství a víceúrovňové správy by se měly výrazněji odrážet v řízení evropského semestru, zejména vzhledem k tomu, že evropský semestr stanoví hlavní směry pro programy politiky soudržnosti na období 2021–2027 a pro facilitu na podporu oživení a odolnosti;

9.

pečlivě posoudí legislativní návrhy týkající se nových vlastních zdrojů, zejména pokud jde o jejich možný dopad na místní a regionální finance a na občany;

10.

zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit interakce mezi facilitou na podporu oživení a odolnosti a financováním politiky soudržnosti na místní a regionální úrovni, a vyzývá – zejména pokud jde o facilitu na podporu oživení a odolnosti a členské státy – k tomu, aby se při vypracovávání připravovaných národních plánů reforem a investičních plánů uplatňoval jak horizontální přístup, tak přístup zdola nahoru. Vybízí širokou škálu subjektů EU, ať již jde o orgány a instituce, či jiné zainteresované strany, aby se zúčastnily fóra věnovaného facilitě na podporu oživení a odolnosti v říjnu 2021;

11.

vítá závazek Komise využít Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje a také Pařížskou dohodu z roku 2015 jako základ pro vytvoření politického rámce pro udržitelné oživení v EU;

12.

vítá balíček „Fit for 55“, který Komise předložila, stejně jako Evropský parlament se však domnívá, že je nezbytné stanovit pro rok 2030 ambicióznější cíl v oblasti emisí a že je také reálné jej dosáhnout. Proto Komisi vyzývá, aby v rámci tohoto balíčku navrhla ambiciózní strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, v níž bude jasně položen důraz na ústřední úlohu místních a regionálních orgánů v tomto procesu;

13.

je připraven vypracovat před konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) COP26, jež se uskuteční v Glasgow, společný plán COP26, jehož cílem bude demonstrovat angažovanost EU na všech úrovních a propagovat úlohu a přispění orgánů na nižší než celostátní úrovni v rámci Pařížské dohody a UNFCCC. V této souvislosti bude VR vyzdvihovat úlohu, kterou při provádění a urychlování opatření v oblasti klimatu hrají města a regiony díky praktické spolupráci s odvětvím průmyslu, vysokými školami, občany a různými komunitami;

14.

podtrhuje skutečnost, že ohlášený návrh mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích úzce souvisí s přezkumem systému obchodování s emisemi. Vyzývá k pečlivému posouzení toho, jaký dopad bude mít postupné rušení bezplatných povolenek na energeticky náročná odvětví EU, aby se tak zabránilo diskriminaci mezi podniky ze třetích zemí a z Unie;

15.

bude bedlivě monitorovat provádění mechanismu pro spravedlivou transformaci a navrhuje, aby v druhé polovině roku 2021 bylo uspořádáno fórum pro spravedlivou transformaci, na němž by byly vyvozeny první politické závěry ohledně provádění uvedeného mechanismu;

16.

domnívá se, že by měl být dále prosazován víceúrovňový dialog o energetice a klimatu a že by měl být rozšířen na všechny oblasti Zelené dohody pro Evropu. Naléhavě vyzývá k plnému uznání úlohy měst a regionů při provádění politik v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a požaduje vytvoření účinného rámce víceúrovňové správy prostřednictvím evropského klimatického paktu. V tomto kontextu VR vítá závazek Komise předložit společný akční plán pro provádění Zelené dohody, který by mohl zahrnovat evropský regionální srovnávací přehled pro sledování pokroku při provádění Zelené dohody na nižší než celostátní úrovni;

17.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné uskutečnit strategii „renovační vlna“ a zavést mechanismy pro přizpůsobení této části transformace místním charakteristikám a okolnostem a vyplnit stávající mezery, pokud jde o finanční zdroje a technickou kapacitu. V souvislosti s touto strategií i jinými opatřeními žádá, aby byly regionům, městům a obcím poskytnuty rozsáhlé možnosti přímého přístupu k evropským finančním prostředkům;

18.

vítá záměr Komise zahájit akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy coby zásadní součást plánu zeleného oživení. K hlavním zásadám, z nichž musí tento plán i následné legislativní akty vycházet, patří to, že je nutné uplatňovat přístup předběžné opatrnosti a zásadu „znečišťovatel platí“ a zabraňovat znečištění přímo u zdroje. Tento akční plán by měl být vypracován a prováděn ve spolupráci s místními a regionálními orgány prostřednictvím iniciativ, jako je Dohoda pro zelená města. Měl by stanovit ambiciózní rámec, ale zároveň zohledňovat rozdíly a odlišné podmínky v jednotlivých členských státech EU a umožňovat uzpůsobení na vnitrostátní a místní úrovni. Stěžejním prvkem tohoto plánu musí být přístup založený na posouzení rizik, aby byla opatření přijímána tam, kde jsou nejvíce opodstatněná;

19.

vyzývá k tomu, aby byly při provádění nového akčního plánu pro oběhové hospodářství stanoveny konkrétní cíle zohledňující regionální rozdíly, zejména pokud jde o předcházení vzniku odpadu, zadávání veřejných zakázek a partnerství veřejného a soukromého sektoru, neboť tyto cíle by stimulovaly inovační technologie a jejich pronikání na trh, a aby byla uznána důležitá úloha místních a regionálních orgánů ve společnosti, která se více řídí zásadami oběhového hospodářství;

20.

zavazuje se podporovat provádění strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a zároveň prozkoumat, jak by místní a regionální orgány mohly přispět k řešení problému úbytku opylovačů a ke zmírnění nebezpečného tlaku na naše mořské prostředí. VR by rád vyzdvihl úlohu, kterou při obnově přírodních stanovišť a zvyšování odolnosti a síly všech evropských ekosystémů a přírodních rezervací hrají půda a zemědělské postupy a také udržitelné obhospodařování lesů. Výbor podporuje výzvu Evropského parlamentu, aby Komise navrhla právní rámec pro povinnou náležitou péči v dodavatelských řetězcích, pokud jde o lesní a zemědělské produkty a produkty, které představují riziko pro ekosystémy, uváděné na trh EU. Zároveň je třeba zaručit, aby nebyli dodavatelé produktů z biologických materiálů vystavováni přílišné administrativní zátěži v porovnání s dodavateli produktů vyrobených ze syntetických materiálů a z fosilních surovin;

21.

vyzývá k plnému zapojení evropských regionů do provádění a monitorování strategie EU „od zemědělce ke spotřebiteli“. Žádá Komisi, aby cíle Zelené dohody pro Evropu, a zejména cíle strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pevně začlenila do budoucí společné zemědělské politiky (SZP) a do jejího provádění;

22.

naléhavě vyzývá orgány EU, aby na základě nové dlouhodobé vize pro venkovské oblasti vytvořily agendu EU pro venkov. Ta by měla zajistit, aby ve všech politikách EU byla v souladu s cíli územní soudržnosti zakotvena zásada rovnováhy mezi venkovskými oblastmi a městy, a měla by posílit úlohu místní a regionální úrovně v řízení politik týkajících se venkova;

23.

vyjadřuje politování nad tím, že pracovní program není dostatečně ambiciózní v námořní oblasti, a zdůrazňuje strategický geopolitický význam špičkového námořního odvětví a silných pobřežních a přímořských regionů. V tomto ohledu vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní program na podporu modrého průmyslu a přímořských regionů;

24.

zavazuje se poskytnout podněty pro legislativní iniciativu týkající se evropského standardu pro zelené dluhopisy, jelikož by to bylo velmi významné pro nasměrování udržitelných soukromých a veřejných investic na místní a regionální úrovni;

25.

zdůrazňuje, že je v rámci revize nařízení o transevropské dopravní síti (TEN-T) třeba se zabývat chybějícími spojeními v přeshraniční dopravní infrastruktuře a lepším propojením s okrajovými a nejvzdálenějšími regiony;

26.

vítá závazek Komise předložit legislativní návrh zaměřený na zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem. Očekává rovněž, že se akt o digitálních službách bude zabývat minimálními normami pro spravedlivou práci na dálku a digitálními právy souvisejícími s prací;

27.

vyjadřuje politování nad tím, že se v roce 2021 neplánuje žádný návrh na regulaci umělé inteligence, jenž by navazoval na nedávno přijatou bílou knihu;

28.

vypracuje ukazatele digitální transformace na místní a regionální úrovni za účelem stanovení cílů, urychlení vytváření digitálních platforem a zavedení mechanismu monitorování pro digitální desetiletí do roku 2030, jež přispějí k řešení nerovností a k předcházení vzniku digitální propasti;

29.

vyzývá ke komplexnímu přístupu EU k bezpečnosti a odolnosti sítí 5G, neboť zajištění širokopásmového připojení a zavádění 5G na místní a regionální úrovni v městských, venkovských, horských a odlehlých oblastech a v méně rozvinutých regionech se stává zcela zásadní otázkou;

30.

vyzývá Komisi, aby posílila místní rozměr průmyslové strategie EU a zaměřila ji při tom na více odvětví a posílila politickou koordinaci na úrovni EU. Za tímto účelem je zejména zapotřebí zapojit VR a regionální orgány do průmyslového fóra a do Evropské aliance pro suroviny, aby tak regiony a města mohly přijmout svůj díl odpovědnosti za souběžnou ekologickou a digitální transformaci svého průmyslu a mohly využít potenciál v oblasti hospodářské diverzifikace, který tato strategie přináší. Mimoto je nutné zapojit průmysl do systémů odborného vzdělávání a přípravy, aby bylo možné zajistit odpovídající soubory dovedností pro nová pracovní místa;

31.

spolu s městy a regiony, které projeví zájem se na tom podílet, bude dokládat, jakým způsobem mohou centra EVP přispět k rozvíjení místně orientovaných regionálních inovačních ekosystémů a v rámci své celoevropské spolupráce pomoci dosáhnout rychlejšího inteligentního a udržitelného růstu a odstranit v Evropě rozdíly v oblasti inovací;

32.

vzhledem k tomu, že hospodářské důsledky pandemie COVID-19 silně dopadly na malé a střední podniky v regionech po celé EU a že umocňují chronické problémy, jako je neuspokojivý přístup k financování a opožděné platby, a s přihlédnutím k různým strukturám a potřebám malých a středních podniků a k odlišným hospodářským a institucionálním podmínkám v Evropě navrhuje, aby Komise posílila místní a regionální řízení strategie pro malé a střední podniky. VR se zavazuje, že bude spolupracovat s Komisí a podnikatelskou sférou na dalším rozvoji a uplatňování testu dopadů na malé a střední podniky, který bude vhodný pro daný účel, zejména prostřednictvím sítě v rámci udílení ocenění Evropský podnikatelsky zaměřený region (EER);

33.

vyzývá Komisi, aby vzala v potaz obtíže, kterým čelí místní a regionální zainteresované strany a které těmto stranám brání plně těžit z výhod jednotného trhu, a se zájmem očekává aktualizovanou zprávu o překážkách jednotného trhu a opatření, která Komise hodlá přijmout, aby zajistila plné prosazování směrnice o službách. VR rovněž žádá Komisi, aby předložila nový, vylepšený návrh týkající se pasu služeb;

34.

vítá skutečnost, že Komise klade důraz na balíček opatření týkajících se spravedlivého hospodářství, a se zájmem očekává akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, jenž by měl být založen na větším empirickém a politickém využívání nástroje srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. VR bude podporovat místní a regionální rozměr tohoto pilíře tím, že se bude aktivně podílet na konferenci před sociálním summitem v Portu v roce 2021. Kromě toho bude Výbor spolupracovat s Komisí na rozvoji iniciativy zaměřené na místní veletrhy pracovních míst;

35.

se zájmem očekává nový strategický rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. V této souvislosti vyzývá Komisi, aby v roce 2021 zrychlila tempo a konečně naplnila cíl stanovit 50 limitních hodnot expozice na pracovišti (OEL), k čemuž mělo původně dojít do roku 2020;

36.

zdůrazňuje, že je třeba zapojit místní a regionální orgány do přípravy akčního plánu pro sociální ekonomiku, neboť sociální ekonomika má silný regionální a místní rozměr;

37.

vítá skutečnost, že Komise vyslyšela požadavek VR ohledně záruky pro děti, která by umožnila posílit sociální začleňování a dobré životní podmínky dětí a také prosazování jejich práv;

38.

očekává, že strategie ve prospěch osob se zdravotním postižením stanoví ambiciózní a měřitelné cíle a obsáhne všechny oblasti politiky. Je odhodlán plnit cíle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a přeje si, aby Evropská komise podporovala její provádění na místní a regionální úrovni;

39.

konstatuje, že pracovní program na rok 2021 stanoví revizi ustanovení o státní podpoře v devíti různých oblastech, které jsou pro místní a regionální orgány nanejvýš důležité. Zavazuje se tudíž, že se do této revize aktivně zapojí. Za tímto účelem bude VR vycházet z konzultací v rámci Sítě regionálních center pro přezkum provádění politiky EU, která již analyzuje rámec v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu a regionální podpory;

40.

vítá flexibilitu, kterou skýtá aktivace obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu, díky níž je možné stanovit opatření pro koordinaci politik, která mohou být rychle a razantně aplikována. Zdůrazňuje, že toto pozastavení je důležité, dokud se veřejné orgány budou potýkat s mimořádnými náklady v souvislosti s překonáváním pandemie a dokud nebude možné vyvodit ze současné krize COVID-19 náležitá ponaučení a nebudeme dobře připraveni na budoucí krize;

41.

vyjadřuje politování nad tím, že v pracovním programu chybí opatření na podporu udržitelného oživení cestovního ruchu, který je zásadním hospodářským odvětvím pro regiony a pro místní obživu v celé Evropě a který krize zasáhla velmi silně. Opakuje, že je důležité přidělit na záchranu tohoto odvětví dostatečné finanční prostředky a stanovit koordinovaný regionální přístup a také vypracovat dlouhodobou evropskou politiku cestovního ruchu;

42.

požaduje stanovení jasných milníků a přidělení odpovídajících prostředků, pokud jde o dokončení Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025. Podporuje úsilí Komise o nastolení kultury celoživotního učení a usnadnění přechodů mezi zaměstnáními v EU a žádá, aby bylo v rámci budoucích individuálních vzdělávacích účtů a evropského přístupu k mikrokreditům (při zohlednění skutečnosti, že primární a základní zásadou organizace vysokoškolského vzdělávání jsou a zůstávají studijní programy) dosaženo „záruky získání minimálních kvalifikací a dovedností“ pro mladé lidi, která by byla uznávána a validována ve všech členských státech;

43.

očekává, že budou využívány všechny příležitosti, které nabízí platforma pro výměnu poznatků, ve spolupráci s Komisí, a to s cílem prosazovat inteligentní a udržitelnou specializaci a podporovat sociální inovace a začleňování a inovační ekosystémy na místní a regionální úrovni. Doporučuje, aby byly činnosti v rámci platformy pro výměnu poznatků a iniciativy „Věda se setkává s regiony“ ve spolupráci s Komisí pilotně realizovány i na úrovni makroregionů, aby bylo možné podpořit inovační politiku a inteligentní specializaci;

44.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat místní a regionální orgány v zemích kandidujících na přistoupení k EU a v partnerských zemích v sousedství Unie, pomáhat jim při plnění strategických priorit EU a předcházet prohlubování rozdílů, přičemž konečným cílem je lepší obnova po pandemii COVID-19 a posílení odolnosti na úrovni komunit;

45.

je potěšen tím, že má Komise v úmyslu zveřejnit sdělení o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství, a s ohledem na 25. výročí zahájení barcelonského procesu zdůrazňuje, že je nutné posílit vztahy mezi zeměmi v severní a jižní části Středomoří. V této souvislosti připomíná význam evropské politiky sousedství jakožto důležitého nástroje pro řešení společných problémů a upozorňuje na to, že její úspěšnost bude záviset na náležitém zapojení regionálních a místních subjektů;

46.

rozhodně podporuje odhodlání Komise udržet si vedoucí postavení, pokud jde o posílení multilateralismu založeného na pravidlech, a učinit cíle udržitelného rozvoje ústředním bodem reformy WTO. Domnívá se, že tato iniciativa by ve spojení s lepším prosazováním kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji měla přispět ke zlepšení sociálních, environmentálních a klimatických norem ve třetích zemích;

47.

chápe, že ohledně probíhajících jednání se Spojeným královstvím panuje nejistota, avšak s ohledem na přímý a dramatický dopad brexitu na mnoho místních a regionálních orgánů v EU je hluboce zklamán tím, že pracovní program na rok 2021 naprosto opomíjí budoucí vztahy mezi EU a Spojeným královstvím. Očekává proto návrh Komise týkající se rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu a trvá na tom, že tato rezerva musí být koncipována tak, aby nejen řešila ekonomické nedostatky na úrovni členských států, ale také zohledňovala územní rozměr brexitu;

48.

vítá skutečnost, že Komise klade důraz na potřebu chránit podniky v EU a jednotný trh před nekalými praktikami v oblasti obchodu a hospodářské soutěže, zejména prostřednictvím oznámených legislativních iniciativ týkajících se vytvoření rovných podmínek, zadávání veřejných zakázek a udržitelné správy a řízení společností. VR vyzývá Evropský parlament a Radu, aby pokročily v jednáních o nařízení o prosazování pravidel, návrhu o vývozu zboží dvojího užití a o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek v souvislosti s mnohostrannou Dohodou o vládních zakázkách WTO;

49.

doporučuje Komisi, aby z hlediska právních kritérií výrazněji a lépe provázala složky týkající se politiky soudržnosti a státní podpory v rámci politiky v oblasti hospodářské soutěže, a to s cílem zamezit technickým překážkám a problémům, které by bránily náležitému provádění jednotlivých prvků těchto složek, zejména co se týče opatření spolufinancovaných v rámci Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, kterých se pravidla státní podpory dotýkají;

50.

opakuje, že je třeba zapojit místní a regionální orgány do utváření zdravotní unie, neboť ve většině členských států mají značnou odpovědnost v oblasti veřejného zdraví. Vítá v této souvislosti záměr Komise posílit rámec EU pro odhalování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb a reakci na ně, včetně posílení úlohy stávajících agentur a zřízení evropské agentury pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj. V tomto ohledu vítá balíček týkající se evropské zdravotní unie, který má umožnit rozsáhlejší koordinaci postupu členských států EU a posílit stávající struktury a mechanismy s cílem zajistit na úrovni EU lepší ochranu, prevenci, připravenost a reakci na ohrožení lidského zdraví. VR připomíná, že je nutné zapojit do těchto nových mechanismů regionální a místní poskytovatele zdravotní péče a že by tyto mechanismy rovněž měly podporovat dodávky léčivých přípravků, zdravotnických potřeb a nemocničního vybavení. VR také jednoznačně podporuje návrh, který je v souladu s jeho vlastním návrhem na vytvoření evropského mechanismu pro mimořádné situace, a sice stanovit možnost vyhlásit na úrovni EU mimořádnou situaci, na základě čehož by byla aktivována rozsáhlejší koordinace postupu a začaly by se vyrábět a pořizovat produkty důležité pro překonání krize a vytvářet zásoby těchto produktů;

51.

vyzývá Komisi, aby zamezila uplatňování nekalých praktik v oblasti státní podpory ze strany některých subjektů, které zneužívají dočasného evropského rámce pro opatření státní podpory, a aby přijala nápravná opatření, protože v opačném případě skutečně hrozí, že dojde k narušení řádného fungování jednotného trhu;

52.

vítá návrh Komise na spuštění evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví, ale vyzývá k důkladnému posouzení dopadu návrhu na místní a regionální úrovni s cílem zajistit interoperabilitu systémů a současně minimalizovat administrativní a finanční zátěž;

53.

vyzývá Komisi, aby vedla dialog s VR a s regiony, které zajímá nadcházející hodnocení směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči;

54.

opakuje, že je třeba zajistit, aby budoucí návrhy v rámci nového paktu o migraci a azylu respektovaly zásadu subsidiarity a byly založeny na solidaritě, zejména vůči regionům, které migrační tlak pociťují nejvíce. V tomto paktu by měla být také uznána důležitá úloha místních a regionálních orgánů při přijímání a integraci migrantů a měla by jim být na tyto činnosti poskytnuta přímá evropská podpora. Domnívá se rovněž, že je mimořádně důležité řešit základní příčiny migrace a bojovat proti obchodování s lidmi, a to ve spolupráci se zeměmi původu a tranzitu. Je připraven spolupracovat tím, že bude poskytovat údaje od místních a regionálních orgánů a že vytvoří stálé kanály pro politickou diskusi mezi těmito orgány a Komisí;

55.

znovu zdůrazňuje, že je odhodlán propagovat spolu s Komisí v rámci společného projektu evropské úsilí o ochranu hodnot, identity a občanství EU prostřednictvím vzdělávání a kultury na regionální a místní úrovni. V souladu se svými prioritami na období 2020–2025 opakuje VR svou výzvu, aby Evropská komise uskutečnila návrhy úspěšné evropské občanské iniciativy ohledně intenzivnější ochrany menšin v EU (MSPI);

56.

vyzývá k zaručení volného pohybu v schengenském prostoru posílením koordinace mezi všemi členskými státy a regiony zapojenými do správy hranic. Občané EU si velmi cení své svobody pohybu, zejména vzhledem k omezením, která v poslední době zažili během krize COVID-19, a k tomu, že svoboda pohybu představuje jak nedílnou součást evropského občanství, tak zásadní prvek budování evropské identity;

57.

rozhodně podporuje kulturní a kreativní odvětví, na které těžce dolehla krize COVID-19, a vyzývá k tomu, aby oživení probíhalo v duchu solidarity. Požaduje, aby nový evropský Bauhaus, který oznámila předsedkyně Ursula von der Leyen a který má být realizován v rámci iniciativy „renovační vlna“, zahrnoval výrazný aspekt kulturního dědictví a kombinoval účinnost s nápaditostí;

58.

nadále očekává, že Komise předloží návrh směrnice o posílení zásady rovného odměňování žen a mužů zajištěním transparentnosti v této oblasti, a opětovně Komisi vyzývá, aby navrhla přijetí rozhodnutí Rady, jež by v návaznosti na strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 klasifikovalo všechny formy násilí na základě pohlaví jako mimořádně závažné trestné činy ve smyslu čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dále pak Komisi vyzývá, aby podpořila přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva z roku 2011), a vítá prohlášení Komise v tomto ohledu obsažená v jejím pracovním programu na rok 2021;

59.

v tomto ohledu jednoznačně vítá záměr Komise předložit iniciativu s cílem rozšířit výčet trestných činů EU tak, aby zahrnoval trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy namířené proti zranitelným skupinám osob, zejména s cílem předcházet a zamezit rasismu, antisemitismu a diskriminaci LGTBI+ osob;

60.

naléhavě vyzývá evropské orgány, aby dokončily jednání a přijaly navrhované nařízení o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu, které bude mít dlouhodobý, významný a pozitivní dopad na budoucnost přeshraniční spolupráce. Mimoto zdůrazňuje, že je nezbytný odpovídající právní rámec EU, který by umožnil účinné zřizování a správu přeshraničních veřejných služeb. Tato skutečnost je ještě očividnější vzhledem k probíhající krizi. Stávající rámce jsou často spojeny s přílišnou administrativní zátěží a vysokými náklady, což mnohé místní a regionální orgány nutí k tomu, aby upustily od svých plánů v oblasti těchto služeb, a evropští občané žijící v těchto regionech se tak ocitají ve znevýhodněném postavení;

61.

vzhledem k tomu, že Evropská unie již na politické a právní úrovni uznala specifickou situaci nejvzdálenějších regionů, žádá, aby Evropská komise do svých ročních pracovních programů začala v budoucnu v rámci běžné praxe zahrnovat přílohu, v níž bude uvádět konkrétní návrhy, které chce v daném roce předložit na pomoc těmto regionům. Jde o to určit legislativní návrhy, které obsahují konkrétní opatření zaměřená na nejvzdálenější regiony. Nezáleží na tom, zda jsou tyto legislativní návrhy založeny na článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, mají dvojí právní základ pro uplatnění Smlouvy nebo se opírají pouze o obecný odvětvový právní základ pro uplatnění Smlouvy, pokud de facto zaručují, že bude ve vztahu k nejvzdálenějším regionům uplatňován odlišný přístup. V této příloze by Komise mohla uvádět také jiné akty (sdělení, zprávy), které chce v daném roce v souvislosti s těmito regiony přijmout;

62.

vzhledem k tomu, jak vážně pandemie COVID-19 zasáhla nejvzdálenější regiony v Evropské unii, znovu požaduje, aby Evropská komise začátkem roku 2021 aktualizovala svou strategii z roku 2017, kterou popsala ve sdělení Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU (COM(2017) 623 final ze dne 24. října 2017), a aby navrhla nová účinná opatření s cílem podpořit nejvzdálenější regiony ze sociálního, hospodářského, územního a kulturního hlediska;

63.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, německému, portugalskému a slovinskému předsednictví Rady EU a předsedovi Evropské rady.

---

(1)  COM(2020) 690 final.

(2)  COR-2020-01392-00-00-RES-TRA (Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 8).

(3)  COR-2020-02622-00-00-RES-TRA (Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 16).