Souhrnný přehled

Posouzení dopadů návrhu na posílení mandátu Europolu (cílená revize nařízení (EU) 2016/794).

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Evropa čelí bezpečnostnímu prostředí, které se dynamicky mění, a vyvíjejícím se a stále složitějším bezpečnostním hrozbám. Pachatelé trestné činnosti využívají výhody, které přináší digitální transformace a nové technologie, včetně vzájemného propojení a rozostření hranic mezi fyzickým a digitálním světem. Krize COVID-19 to ještě komplikuje, neboť pachatelé se rychle chopili příležitosti využít krizi a přizpůsobili své způsoby fungování nebo vyvinuli novou trestnou činnost. Tyto hrozby se šíří přes hranice a prolínají se s nejrůznějšími trestnými činy, jež usnadňují. Jelikož opatření na vnitrostátní úrovni sama o sobě nestačí k řešení těchto nadnárodních bezpečnostních výzev, donucovací orgány členských států stále více využívají v boji proti závažné trestné činnosti a terorismu podporu a odborné znalosti, které nabízí Agentura EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol). Prostředí nových hrozeb mění podporu, jakou členské státy od Europolu potřebují a očekávají při udržování bezpečnosti občanů, a to způsobem, který nebylo možno předvídat, když spolunormotvůrci sjednávali stávající mandát Europolu, jež vstoupil v platnost v roce 2016 (nařízení o Europolu (EU) 2016/794).

Jde zejména o tři klíčové problematiky, které se týkají nových bezpečnostních hrozeb, a následné změny operativních potřeb členských států, aby bylo možné nové hrozby účinně řešit:

1)nedostatečně účinnou spolupráci mezi soukromými subjekty a donucovacími orgány v boji proti zneužívání přeshraničních služeb pachateli trestné činnosti;

2)problém dat velkého objemu pro donucovací orgány;

3)nedostatky v inovaci a výzkumu související s prosazováním práva.

Představují velké problémy vzhledem k jejich dopadu na bezpečnost, což se odráží i v důrazných výzvách spolunormotvůrců k opatření. Nastolují důležitá politická rozhodnutí, která vyžadují podrobné posouzení příčin problémů, souvisejících cílů, dostupných možností politiky a jejich dopadu.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

V reakci na naléhavé operativní potřeby a výzvy spolunormotvůrců k silnější podpoře ze strany Europolu byla v pracovním programu Komise na rok 2020 oznámena iniciativa „posílit mandát Europolu s cílem posílit operativní policejní spolupráci“. Jde o klíčové opatření ze strategie bezpečnostní unie EU z července 2020. V souladu s výzvou uvedenou v politických směrech, že „k ochraně našich občanů musíme použít všech možných prostředků“ má tato iniciativa posílit Europol, aby mohl pomáhat členským státům při udržování bezpečnosti občanů.

V reakci na tyto tři hlavní zjištěné problémy se iniciativa snaží dosáhnout následujících cílů:

1)Cíl I: Umožnit účinnou spolupráci mezi soukromými subjekty a donucovacími orgány v boji proti zneužívání přeshraničních služeb pachateli trestné činnosti.

2)Cíl II: Umožnit donucovacím orgánům analyzovat velké a složité soubory údajů za účelem odhalení přeshraničních propojení, a to v plném souladu se základními právy.

3)Cíl III: Umožnit členským státům využívat nové technologie k prosazování práva.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Závažná trestná činnost a terorismus mají nadnárodní povahu. Nelze s nimi tedy účinně bojovat pouze na vnitrostátní úrovni. Proto se členské státy rozhodly spolupracovat v rámci EU, aby se vypořádaly s hrozbami, které představuje závažná trestná činnost a terorismus. Navíc vyvíjející se bezpečnostní hrozby způsobené tím, jak pachatelé trestné činnosti využívají výhody, které přináší digitální transformace a nové technologie, rovněž vyžaduje účinnou podporu na úrovni EU pro práci vnitrostátních donucovacích orgánů. Opatření EU představuje účinný a účelný způsob, jak posílit podporu členských států, aby boj proti závažné trestné činnosti a terorismu s těmito vyvíjejícími se hrozbami držel krok.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? 

Byla zvážena řada legislativních i nelegislativních možností politiky. Po předběžném výběru, během něhož musely být některé možnosti vyřazeny, byly zcela a podrobně posouzeny tyto možnosti politiky:

I.Možnosti politiky zaměřené na cíl I: účinná spolupráce mezi soukromými subjekty a donucovacími orgány

·možnost politiky č. 1: umožnit Europolu zpracovávat údaje přijaté přímo od soukromých subjektů

·možnost politiky č. 2: umožnit Europolu vyměňovat si osobní údaje se soukromými subjekty za účelem stanovení pravomoci

·možnost politiky č. 3: umožnit Europolu přímo vyhledávat v databázích spravovaných soukromými subjekty

II.Možnosti politiky zaměřené na cíl II: analyzovat velké a složité soubory údajů za účelem odhalení přeshraničních propojení

·možnost politiky č. 4: umožnit Europolu analyzovat velké a složité soubory údajů

·možnost politiky č. 5: zavést novou kategorii subjektů údajů (osob nesouvisejících s trestným činem), jejichž údaje může Europol zpracovávat

III.Možnosti politiky zaměřené na cíl III: využívat nové technologie k prosazování práva

·možnost politiky č. 6: upravit podporu Europolu pro výzkumný program EU v oblasti bezpečnosti, inovační laboratoř v Europolu a podporu Europolu inovačnímu centru EU

·možnost politiky č. 7: umožnit Europolu zpracovávat osobní údaje za účelem inovací v oblastech souvisejících s jeho podporou při prosazování práva

Po podrobném posouzení dopadu všech možností politiky sestává balíček upřednostňovaných možností z možnosti č. 2, možnosti č. 4 a možnosti č. 7.

Kdo podporuje kterou možnost? 

Zúčastněné strany v zásadě podporují posílení právního mandátu Europolu, aby mohl napomáhat členským státům při předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boji s nimi. Členské státy výslovně podpořily upřednostňované možnosti politiky na různých fórech Rady, jakož i v prohlášení ministrů vnitra EU z října 2020 („Ten points on the Future of Europol“ (Deset bodů o budoucnosti Europolu)). Zároveň si členské státy uvědomují význam své národní suverenity v oblasti prosazování práva z operativního i procedurálního hlediska. Evropský parlament podpořil silnou roli Europolu, přičemž v usnesení Evropského parlamentu z července 2020 připomenul, že „posílený mandát by měl jít ruku v ruce s odpovídající parlamentní kontrolou“. Očekává se, že Evropský parlament bude vyžadovat podrobné odůvodnění nezbytnosti každé nové schopnosti zpracovávání údajů v Europolu, jakož i přísné záruky ochrany údajů. Diskuse se všemi zúčastněnými stranami totiž skutečně ukázaly, že jsou nutné vhodné záruky k zajištění základních práv, zejména práva na ochranu osobních údajů.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňovaných možností (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Balíček upřednostňovaných možností politiky (možnost č. 2, možnost č. 4 a možnost č. 7) účinně reaguje na zjištěné problémy a poskytl by Europolu silné nástroje a schopnosti posílit podporu členským státům v boji proti novým hrozbám, a to v plném souladu se základními právy.

Ze společenského a hospodářského hlediska jsou hlavními příjemci všech upřednostňovaných možností občané, kteří budou přímo i nepřímo těžit z nižší kriminality, nižších hospodářských škod a nižších nákladů souvisejících s bezpečností. Pokud jde o účelnost, jsou hlavními příjemci vnitrostátní donucovací orgány. Upřednostňované možnosti by měly vytvořit značné úspory z rozsahu na úrovni EU, neboť přesunou úkoly, které lze účelněji vykonávat na úrovni EU, z vnitrostátní úrovně na Europol. Upřednostňované možnosti politiky poskytují účelné řešení výzev, jež by jinak musely být řešeny za vyšší náklady prostřednictvím 27 jednotlivých národních řešení, nebo výzev, které vzhledem k jejich nadnárodní povaze nelze řešit na vnitrostátní úrovni vůbec.

Jaké jsou náklady na upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Upřednostňované možnosti s sebou nesou další náklady zejména na úrovni EU, neboť přesunou úkoly a služby, které lze účelněji vykonávat na úrovni EU, z vnitrostátní úrovně na Europol. V této fázi je obtížné přesně vyčíslit některé z jednotlivých možností politiky, zejména s ohledem na složitost vývoje navrhovaných infrastruktur IT a informačních systémů. Podle odhadů bude na celkové období víceletého finančního rámce zapotřebí dodatečný rozpočet ve výši přibližně 120 až 150 milionů EUR a přibližně 150 dodatečných pracovních míst, aby bylo zajištěno, že Europol bude mít zdroje nezbytné k výkonu svého revidovaného mandátu. Pokud tyto možnosti politiky znamenají dodatečné náklady na vnitrostátní úrovni, měly by tyto náklady být vyváženy výhodami plynoucími z dalších služeb, které bude Europol poskytovat. Pro podniky se neočekávají žádné významné dodatečné náklady. Upřednostňované možnosti neobsahují regulační povinnosti pro občany/spotřebitele, a v tomto smyslu tedy nevytvářejí další náklady pro tyto zúčastněné strany.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Neočekává se, že by upřednostňované možnosti politiky měly významný dopad na podniky. Přímý dopad na podniky bude mít pouze možnost č. 2 (umožňující Europolu vyměňovat si osobní údaje se soukromými subjekty). V tomto ohledu budou podniky vynakládat dodatečné zdroje na výměny údajů s Europolem, ale bude to vyváženo významnými úsporami, protože podniky vynaloží méně zdrojů, neboť nebudou muset samy určovat příslušné jurisdikce jednotlivých států a budou méně vystaveny rizikům odpovědnosti při sdílení údajů s Europolem. Podniky také utrpí menší poškození dobré pověsti způsobené tím, že jejich přeshraniční služby zneužívají pachatelé trestné činnosti.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Neočekává se, že by upřednostňované možnosti politiky měly významný dopad na národní rozpočty a státní správu. I když členské státy vynaloží na spolupráci s Europolem dodatečné zdroje, měly by tyto náklady být výrazně vyváženy úsporami vyplývajícími z lepších služeb, které bude Europol členským státům poskytovat.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Všechny upřednostňované možnosti politiky poskytují Europolu nový právní důvod pro zpracování osobních údajů. Následně mají tyto možnosti politiky dopad na základní práva, zejména na právo na ochranu osobních údajů (článek 8 Listiny) a právo na respektování soukromého života (článek 7 Listiny). Aby byl zajištěn úplný soulad se základními právy, jsou v tomto posouzení dopadů v celé analýze pečlivě zohledněna základní práva, a to na základě podrobného posouzení, nakolik jednotlivé možnosti politiky omezují výkon základních práv, přičemž:

·popisuje možnosti politiky vyřazené již v rané fázi z důvodu jejich závažných negativních dopadů na základní práva;

·stanoví posouzení nezbytnosti a přiměřenosti krok za krokem;

·nastiňuje vyřazené možnosti politiky, pokud je k dispozici možnost, která do soukromí zasahuje méně, ale je stejně účinná, a

·stanoví úplný seznam podrobných záruk pro ty možnosti politiky, u nichž je nutné omezení výkonu základních práv, a to také z důvodu neexistence možnosti, která do soukromí zasahuje méně, ale je stejně účinná.

Výsledkem je, že upřednostňované možnosti politiky jsou přísně omezeny na to, co je nezbytné a přiměřené, a zahrnují nezbytné záruky.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Monitorování a hodnocení bude z velké části prováděno platnými mechanismy stanovenými ve stávajícím nařízení o Europolu, zejména v článku 68 nařízení o Europolu (každých pět let). K upřednostňovaným možnostem politiky by kromě toho mělo být připojeno ustanovení vyžadující posouzení jejich dopadu na základní práva dva roky po jejich vstupu v platnost.