EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.4.2020

COM(2020) 175 final

2020/0056(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o aktivaci mimořádné podpory podle nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 a o změně jeho ustanovení s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Pandemie COVID-19 vede v Evropské unii k bezprecedentním ztrátám na životech a lidem v Evropě přináší nezměrné strádání. Členské státy přijímají mimořádná opatření omezující osobní svobody, aby limitovaly ztráty na životech a co nejvíce zpomalily šíření viru. Kvůli těmto opatřením došlo k narušení hospodářských aktivit, což má za následek omezení likvidity a závažné zhoršení finanční situace hospodářských subjektů.

Systémy zdravotní péče členských států jsou v důsledku rychlého šíření viru a vysokého počtu pacientů, kteří potřebují hospitalizaci, pod obrovským tlakem. Všechny členské státy jsou nuceny zvyšovat výdaje na zdravotnictví, aby pokryly rostoucí potřeby spojené s pandemií COVID-19, a přitom nadále zajišťovaly nezbytnou zdravotní péči pro všechny ostatní pacienty. Zároveň musí země EU vyčlenit lidské zdroje na určení a nákup naléhavě potřebného zdravotnického a dalšího vybavení a zajištění jeho včasného dodání těm, kteří ho potřebují.

Ačkoli se situace v jednotlivých členských státech v současnosti liší, rychle se vyvíjí. Přitom se jasně ukazuje, že je zasažena Evropská unie jako celek a že k účinnému boji proti šíření viru a co nejrychlejšímu zmírnění jeho dopadů je zapotřebí kolektivní, koordinovaná a rychlá reakce. Řešení této výjimečné situace vyžaduje koordinovanou strategii sestávající z různých opatření zaměřených zejména na ochranu lidských životů, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti.

Koordinovaná akce na úrovni EU by umožnila řešit současnou krizi a současně zajistit odpovídající reakci po jejím odeznění. Součástí této akce by mohla být tato opatření:

–rozsáhlejší a rychlejší vytváření zásob nezbytných zdrojů a koordinace jejich distribuce po celé Evropě,

–uspokojení potřeb v oblasti přepravy ochranných prostředků dovážených od mezinárodních partnerů a jejich dopravy v rámci EU,

–převoz pacientů, kteří potřebují pomoc, do nemocnic v sousedních státech, které mohou nabídnout volnou kapacitu,

–přeshraniční spolupráce, která by odlehčila systémům zdravotní péče v nejvíce zasažených regionech EU,

–centralizované zadávání veřejných zakázek na nezbytné zdravotnické vybavení a jeho distribuce do nemocnic a urychlené dodávky ochranných prostředků pro personál nemocnic; patří sem například respirátory, ventilátory, osobní ochranné prostředky, opakovaně použitelné masky, léčivé přípravky, terapeutika, laboratorní potřeby a dezinfekční prostředky,

–navýšení a přeměna výrobních kapacit podniků v EU, aby se zajistila rychlá výroba a nasazení vybavení a materiálu, které jsou potřebné pro urychlené pokrytí výpadků dodávek nezbytných pomůcek a léčivých přípravků,

–navýšení počtu zařízení a zdrojů pro poskytování péče, včetně provizorních a polotrvalých polních nemocnic, a podpora na zařízení vzniklá přeměnou z jiného účelu,

–zvýšení výroby testovacích souprav a podpora na získávání klíčových základních látek,

–posílení rychlého vývoje léků a metod testování,

–vývoj, nákup a distribuce pomůcek pro testování (testovacích souprav, činidel, hardwaru).

K řešení současného ohrožení zdraví částečně přispívají opatření plánovaná v rámci mechanismu civilní ochrany Unie / rescEU, investiční iniciativa pro reakci na koronavirus, která využívá evropské strukturální a investiční fondy 1 , a další nástroje Unie. Rozsah krize však vyžaduje důraznější reakci, zaměřenou zejména na odvětví zdravotní péče v EU. Proto Komise navrhuje aktivovat nástroj pro mimořádnou podporu, díky němuž bude mít EU k dispozici širší soubor nástrojů odpovídající obrovskému rozsahu současné pandemie COVID-19.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti by měla být co nejdříve aktivována podpora podle nařízení 2016/369 o mimořádné podpoře. Díky tomu bude Unie moci zavést opatření zaměřená na prevenci a zmírnění závažných důsledků v jednom nebo více členských státech a bude schopna koordinovaně reagovat na potřeby související s pandemií COVID-19, a doplní tak pomoc poskytovanou z jiných nástrojů EU.

Nařízení o mimořádné podpoře zapojuje do boje proti krizi občany a občanskou společnost, a umožňuje tak konkrétním způsobem vyjádřit solidaritu na úrovni EU. Na straně výdajů nástroj umožňuje zapojení nevládních a mezinárodních organizací, jakož i regionálních a celostátních orgánů (např. odvětví zdravotnictví). Na straně příjmů předpokládá nejen dodatečné příspěvky členských států, ale také dary jednotlivců, nadací a také skupinové financování. Komise pracuje na zavedení všech potřebných postupů, které umožní rychlé vybrání příspěvků a darů.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise navrhuje aktivovat mimořádnou podporu v souladu s článkem 2 nařízení 2016/369 a změnit některá jeho ustanovení, aby bylo možné reagovat na zvláštní potřeby vyplývajících z rozšíření onemocnění COVID-19. Komise zejména navrhuje:

–aktivovat podporu ze strany EU od 1. února 2020 na dobu dvou let,

–rozšířit rozsah způsobilých opatření a způsobilých prováděcích partnerů s ohledem na obrovský rozměr opatření nutných k řešení krize COVID-19 a podrobněji vymezit rozsah způsobilých nákladů,

–zpětnou účinnost nařízení od 1. února 2020 a způsobilost příslušných opatření k tomuto datu, aby se zajistilo rovné zacházení se všemi členskými státy,

–delší lhůtu pro uzavření právních závazků, aby byla zajištěna flexibilita při poskytování mimořádné podpory,

–aby Komise měla možnost pořizovat mimořádnou podporu určenou na řešení potřeb členských států souvisejících s pandemií COVID-19, a to mimo jiné prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek a centralizovaného zadávání veřejných zakázek jménem členských států.

Koordinovaná akce a opatření umožněné podle navrhovaného nařízení budou doplňovat podporu poskytovanou v rámci jiných nástrojů EU.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Aktivace nástroje pro mimořádnou podporu k boji proti onemocnění COVID-19 v rámci EU vychází ze zásady subsidiarity. Vzhledem ke globálnímu rozměru pandemie COVID-19, obrovskému rozsahu jejích ekonomických a sociálních dopadů a vysokému zatížení systémů zdravotní péče ve všech členských státech je Unie lépe než samotné členské státy schopna krizi řešit komplexním a koordinovaným způsobem.

Pouze díky koordinované akci vedené duchem solidarity mezi členskými státy lze šíření onemocnění COVID-19 účinně a rychle zastavit, co nejvíce zmírnit dopady pohromy a po jejím odeznění zabránit tomu, aby se opakovala. Vzhledem k naléhavým požadavkům na uvolnění zdrojů v dostatečném rozsahu a jejich směrování do jednotlivých členských států EU na základě jejich potřeb je nezbytné, aby EU jednala ve spolupráci se všemi členskými státy, které jsou pandemií COVID-19 postiženy.

•Proporcionalita

Pokud EU uvolní a využije všechny zdroje, které jsou pro omezení šíření nemoci COVID-19 nezbytné, významně tím pomůže zintenzivnit opatření na ochranu lidského života, lidského zdraví a důstojnosti a oživit ekonomiky členských států. Vzhledem k bezprecedentním dopadům pandemie COVID-19 na všechny občany EU a všechna ekonomická odvětví a vzhledem k potřebě rychlé a účinné reakce nepřekračuje tento návrh rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů stanovených v navrhovaném nástroji.

•Volba nástroje

S ohledem na rozměr pandemie COVID-19 a rozsah jejích sociálních, ekonomických a finančních dopadů považuje Komise za vhodné přijmout nařízení, neboť to má obecnou působnost a je přímo a bezprostředně použitelné. Díky tomu by vznikl rychle použitelný, jednotný a celounijní mechanismus finanční pomoci.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné připravit návrh tak, aby jej Rada mohla přijmout včas, nebylo možné konzultaci se zúčastněnými stranami provést.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nevztahuje se na tento návrh.

•Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavé povaze návrhu nebylo posouzení dopadů provedeno.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nevztahuje se na tento návrh.

•Základní práva

Nevztahuje se na tento návrh.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Na podporu financování opatření plánovaných v rámci nově aktivovaného nástroje pro mimořádnou podporu se na rok 2020 navrhuje vyčlenit 2,7 miliardy EUR. Příslušné zdroje financování jsou blíže popsány v legislativním finančním výkazu, který je součástí tohoto návrhu, a jsou promítnuty do návrhu opravného rozpočtu č. 2/2020.

V závislosti na dalším vývoji krize a souvisejících potřebách, které nelze pokrýt jinými nástroji, mohou být poskytnuty dodatečné finanční prostředky.

5.OSTATNÍ PRVKY

Nevztahuje se na tento návrh.

2020/0056 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o aktivaci mimořádné podpory podle nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 a o změně jeho ustanovení s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 122 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Krize spojená s onemocněním COVID-19, které Světová zdravotnická organizace (WHO) dne 11. března 2020 prohlásila za pandemii, dramaticky postihla společnost i hospodářství Evropské unie, takže členské státy byly nuceny přijmout soubor mimořádných opatření.

(2)Kromě hospodářských a sociálních dopadů pandemie jsou v důsledku krize výrazně zatíženy systémy zdravotní péče členských států. Všechny členské státy čelí zvýšeným požadavkům zejména na zdravotnické prostředky a materiál, základní veřejné služby a výrobní kapacity pro tyto materiály.

(3)Jsou zapotřebí rychlá a diverzifikovaná opatření, která by Unii jako celku umožnila tuto krizi řešit v duchu solidarity, s ohledem na omezení způsobená rychlým šířením viru. Tato opatření by se zejména měla zaměřit na záchranu životů, prevenci a zmírnění lidského utrpení a zachování lidské důstojnosti všude, kde je to v důsledku současné krize spojené s onemocněním COVID-19 zapotřebí.

(4)Povaha a důsledky rozšíření onemocnění COVID-19 jsou rozsáhlé a nadnárodní, a vyžadují tudíž komplexní reakci. Opatření stanovená v rámci mechanismu civilní ochrany Unie („rescEU“), který byl zřízen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU 4 , a jinými stávajícími nástroji Unie jsou omezeného rozsahu, a proto neumožňují dostatečnou reakci ani účinné řešení rozsáhlých důsledků krize spojené s onemocněním COVID-19 v rámci Unie.

(5)Proto je nutné aktivovat mimořádnou podporu podle nařízení Rady (EU) 2016/369.

(6)Aby se umožnila míra flexibility potřebná k zajištění dlouhotrvající koordinované reakce za nepředvídaných okolností, jako je tomu v případě krize spojené s onemocněním COVID-19, např. pokud jde o poskytování zdravotnických pomůcek a léků, opatření na obnovu a relevantní lékařský výzkum, je nutné zajistit, aby rozpočtové závazky přijaté během období aktivace mohly být použity pro uzavření právních závazků po celou dobu trvání aktivace, aniž jsou dotčena obecná finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie stanovená v čl. 114 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 5 . Náklady vyplývající z těchto právních závazků by měly být způsobilé pro celou dobu jejich provádění.

(7)Aby se zajistilo rovné zacházení a rovné podmínky pro všechny členské státy, je rovněž nezbytné umožnit zpětnou způsobilost nákladů od data aktivace podpory, a to i u již dokončených opatření, jestliže byla zahájena po tomto datu.

(8)Aby byla zachována podpůrná povaha mimořádné podpory podle nařízení (EU) 2016/369, měla by tato podpora striktně doplňovat pomoc poskytovanou v rámci jiných nástrojů Unie.  

(9)V souvislosti s krizí spojenou s onemocněním COVID-19 se ukázalo, že je nezbytné rozšířit oblast působnosti nařízení (EU) 2016/369 s cílem poskytovat financování na pokrytí naléhavých potřeb zdravotnických prostředků a materiálů, jako jsou plicní ventilátory a ochranné prostředky, dodávky chemických látek pro testy, náklady na vývoj, výrobu a distribuci léků a další pomůcky a materiály. Mělo by rovněž být možné financovat opatření na podporu nezbytných kroků k získání schválení pro používání zdravotnických produktů.

(10)Aby se zmírnil akutní tlak na zdravotnický personál a na státní prostředky v důsledku nedostatečné kapacity základních veřejných služeb a zachovala se životaschopnost systému zdravotní péče, mělo by být finančně nebo organizačně podporováno dočasné posílení počtu zdravotnických pracovníků a jejich výměna, jakož i léčba pacientů z jiných členských států.

(11)Pracovníkům v oblasti zdravotní péče a logistiky by měla být poskytnuta odborná příprava, mimo jiné s cílem bojovat proti padělání zdravotnických potřeb.

(12)S ohledem na rozsáhlé dopady onemocnění COVID-19 je zapotřebí rychlého a komplexního zapojení všech příslušných partnerů, včetně veřejných orgánů, veřejných i soukromých poskytovatelů primární a nemocniční péče a pečovatelských zařízení atd. Jsou zapotřebí činnosti zaměřené na zmírnění tlaku na zdravotnickou infrastrukturu a na podporu ohrožených skupin zranitelných osob.

(13)Aby se řešily výpadky dodávek, měly by být podporovány výrobní kapacity pro základní zdravotnické produkty, jako jsou léky, diagnostické testy, laboratorní pomůcky, ochranné prostředky atd., a měly by být poskytnuty finanční prostředky na uchovávání zásob těchto produktů.

(14)Měly by být finančně a/nebo organizačně podporovány dodatečné nebo alternativní testovací metody pro zvýšení kapacity a relevantní lékařský výzkum.

(15)Veřejní zadavatelé z členských států čelí při nákupu zboží nebo služeb v mimořádných situacích značným právním i praktickým obtížím. Aby veřejní zadavatelé mohli maximálně těžit z potenciálu vnitřního trhu, co se týče úspor z rozsahu a sdílení rizik i přínosů, je nanejvýš důležité rozšířit možnosti Komise pořizovat zboží nebo služby jménem členských států. Komise by měla mít možnost provádět příslušná zadávací řízení. Bude-li některé části tohoto řízení provádět veřejný zadavatel z členského státu, například pokud jde o obnovení soutěže podle rámcové dohody nebo zadání jednotlivých veřejných zakázek na základě dynamického nákupního systému, měl by tento zadavatel nést odpovědnost za fáze, které realizuje.

(16)V mimořádných situacích, kdy je nezbytné společné zadávání veřejných zakázek Komisí a jedním nebo více veřejnými zadavateli z členských států, by mělo být možné, aby si členské státy v plné míře pořizovaly, pronajímaly nebo pronajímaly formou leasingu kapacity, které byly předmětem společného zadání zakázky.

(17)Komise by měla mít možnost nakupovat, skladovat a dále prodávat nebo darovat zboží a služby, včetně pronájmů, členským státům nebo partnerským organizacím vybraným Komisí.

(18)Nařízení (EU) 2016/369 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(19)S ohledem na situaci v souvislosti s krizí spojenou s onemocněním COVID-19 je nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost co nejdříve.

(20)Aby se zajistilo rovné zacházení a rovné podmínky pro všechny členské státy a aby bylo zajištěno pokrytí bez ohledu na to, kdy se onemocnění začalo v jednotlivých členských státech šířit, je nutné použít toto nařízení od 1. února 2020,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Aktivuje se mimořádná podpora podle nařízení (EU) 2016/369 na financování výdajů nezbytných pro řešení pandemie COVID-19, a to na období od 1. února 2020 do 31. ledna 2022.

Článek 2

Odchylně od čl. 114 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a aniž je uvedené ustanovení dotčeno, pokrývají souhrnné rozpočtové závazky, které vedou k výdajům na podporu podle tohoto nařízení, celkové náklady odpovídajících právních závazků přijatých do konce období aktivace podle článku 1.

Výdaje jsou způsobilé od data aktivace podpory podle článku 1.

Odchylně od čl. 193 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 lze udělit granty na opatření, která byla dokončena již před vstupem tohoto nařízení v platnost, a to za předpokladu, že tato opatření byla zahájena po datu aktivace podle článku 1.

Článek 3

Nařízení (EU) 2016/369 se mění takto:

1)Články 3 a 4 se nahrazují tímto:

„Článek 3

Způsobilá opatření

1. Mimořádná podpora podle tohoto nařízení je reakcí na mimořádné situace, jež je založena na potřebách a doplňuje reakci postižených členských států, s cílem chránit životy, předcházet lidskému utrpení a zmírňovat je a usilovat o zachování lidské důstojnosti, kdykoliv je to zapotřebí v důsledku pohrom podle čl. 1 odst. 1. Aniž je dotčeno období aktivace podle čl. 2 odst. 1, podpora může být poskytnuta rovněž s cílem řešit potřeby v období po pohromě nebo zabránit jejímu opakovanému výskytu.

2. Mimořádná podpora podle odstavce 1 může zahrnovat jakákoli opatření v oblasti humanitární pomoci, která by byla způsobilá pro financování z prostředků Unie podle článků 2, 3 a 4 nařízení (ES) č. 1257/96, a může tedy pokrývat také opatření na pomoc, zmírnění utrpení a v případě potřeby ochranu s cílem chránit životy během pohrom nebo bezprostředně po nich. Lze ji použít také pro financování jakýchkoli jiných výdajů, které jsou s poskytováním mimořádné podpory podle tohoto nařízení přímo spojeny. Podporu lze použít zejména k financování opatření uvedených v příloze 1.

3. Aniž je dotčen odstavec 4, mimořádná podpora podle tohoto nařízení se poskytuje a je prováděna v souladu se základními humanitárními zásadami lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.

4. Opatření uvedená v odstavci 2 provádí Komise nebo partnerské organizace vybrané Komisí. Komise může za partnerské organizace zvolit zejména nevládní organizace, specializované služby členských států, vnitrostátní orgány a další veřejné subjekty, mezinárodní organizace a jejich agentury, a je-li to vhodné a nezbytné pro provádění opatření, další organizace a subjekty, které mají požadovanou odbornost nebo jsou činné v odvětvích důležitých pro odstraňování následků pohromy, jako jsou soukromí poskytovatelé služeb, výrobci vybavení a rovněž vědci a výzkumné instituce. Komise při tom nadále úzce spolupracuje s postiženým členským státem.

Článek 4

Druhy finančních opatření a prováděcí postupy

1. Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 6 . Financování podpůrných opatření z prostředků Unie podle tohoto nařízení se zejména provádí prostřednictvím přímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) nebo nepřímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2. Mimořádná podpora podle tohoto nařízení je financována ze souhrnného rozpočtu Unie, jakož i z příspěvků, které mohou poskytnout členské státy a jiní veřejní nebo soukromí dárci jakožto vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

3. Financování podpůrných opatření z prostředků Unie podle tohoto nařízení, které má být prováděno prostřednictvím přímého řízení, může být poskytnuto přímo Komisí bez výzvy k podávání návrhů v souladu s článkem 195 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Za tímto účelem Komise může uzavřít rámcové dohody o partnerství nebo vycházet ze stávajících rámcových dohod o partnerství uzavřených v souladu s nařízením (ES) č. 1257/96.

4. Jestliže Komise provádí operace související s poskytováním mimořádné podpory prostřednictvím nevládních organizací, kritéria týkající se finanční a provozní kapacity se považují za splněná, pokud existuje platná rámcová dohoda o partnerství mezi touto organizací a Komisí v souladu s nařízením (ES) č. 1257/96.

5. Mimořádná podpora podle tohoto nařízení může být poskytnuta v kterékoli z těchto forem:

a) společné zadávání veřejných zakázek s členskými státy podle čl. 165 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, přičemž členské státy si mohou kapacity, které byly předmětem společného zadání zakázky, v plné míře pořídit, pronajmout nebo pronajmout formou leasingu;

b) zadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států na základě dohody mezi Komisí a členskými státy;

c) zadávání veřejných zakázek Komisí jakožto velkoobchodníkem, přičemž nakupuje, skladuje a dále prodává nebo daruje zboží a služby, včetně pronájmů, členským státům nebo partnerským organizacím vybraným Komisí. 

6. V případě zadávacího řízení podle odst. 5 písm. b) uzavírá příslušné smlouvy jeden z těchto subjektů:

a) Komise, která poskytuje služby nebo zboží členským státům nebo partnerským organizacím vybraným Komisí;

b) zúčastněné členské státy, které přímo pořizují, pronajímají nebo pronajímají formou leasingu kapacity, na které pro ně Komise zadala zakázku.

7. V případě zadávacích řízení podle odst. 5 písm. b) a c) se Komise řídí pravidly nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 pro vlastní veřejné zakázky.“

2)V článku 5 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Financování z prostředků Unie může pokrývat veškeré přímé náklady nezbytné pro provádění způsobilých opatření uvedených v článku 3, včetně nákupu, přípravy, shromažďování, přepravy, skladování a distribuce zboží a služeb v rámci těchto opatření, jakož i investiční náklady opatření nebo projektů, které přímo souvisí s dosažením cílů mimořádné podpory aktivované v souladu s tímto nařízením.

2. Pokryty mohou být rovněž nepřímé náklady partnerských organizací v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046.“

3)Doplňuje se nová příloha 1, která zní:

„PŘÍLOHA 1

Způsobilá opatření

V případě pandemií s rozsáhlými dopady lze financovat tato opatření:

a) dočasné posílení zdravotnického personálu, výměnu zdravotnických pracovníků, přijímání zahraničních pacientů nebo jiný druh vzájemné podpory;

b) využití dočasných zdravotnických zařízení a dočasné rozšíření stávajících zdravotnických zařízení s cílem zmírnit tlak na stávající struktury a zvýšit celkovou kapacitu v oblasti zdravotní péče;

c) činnosti na podporu správy rozsáhlého provádění lékařských testů a na přípravu nezbytných vědeckých testovacích strategií a protokolů;

d) zřízení dočasných karanténních zařízení a další vhodná opatření na hranicích Unie;

e) vývoj, výrobu nebo nákup a distribuci zdravotnických produktů;

f) navyšování a přeměnu výrobních kapacit pro zdravotnické produkty uvedené v písmenu e) s cílem řešit výpadky dodávek;

g) uchovávání zásob zdravotnických produktů uvedených v písmenu e) a jejich likvidaci;

h) opatření na podporu kroků nezbytných k získání schválení pro použití zdravotnických produktů uvedených v písmenu e), je-li to požadováno;

j) opatření k vypracování vhodných metod pro sledování vývoje epidemie a výsledků opatření přijatých s cílem ji řešit;

k) organizaci ad hoc klinických hodnocení možných léčebných postupů nebo diagnostiky podle standardů hodnocení dohodnutých na úrovni Unie;

l) vědecké potvrzení zdravotnických produktů, včetně potenciálních nových testovacích metod.

Výše uvedený seznam není úplný.“

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 7  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 8  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání a finanční dopad

X Časově omezený návrh 

–v účinnosti ode dne přijetí po dobu 24 měsíců („období aktivace“); u akcí, na které se v rámci této aktivace poskytuje finanční podpora podle nařízení (EU) 2016/369, může období provádění končit po skončení období aktivace za předpokladu, že žádné takové období provádění neskončí více než 24 měsíců po skončení období aktivace.

–Finanční dopad: rok 2020 u prostředků na závazky a od roku 2020 do 2023 u prostředků na platby.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 9

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–X mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,

–X veřejnoprávní subjekty,

–X soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nepožaduje se vytvoření nových rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem (VFR).

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu VFR.

–X    Návrh/podnět vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů nebo revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran 18 .

–◻    Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

(1)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) č. 1301/2013 a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na koronavirovou nákazu COVID-19 [investiční iniciativa pro reakci na koronavirus], COM(2020) 113 final ze dne 13. března 2020.

(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropské investiční bance a Euroskupině Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19, COM(2020)112 final ze dne 13. března 2020.

(3)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví, COM(2020) 114 final ze dne 13. března 2020.

(4)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(7)    ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(8)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(9)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

(10)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(11)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(12)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(13)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(14)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(15)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(16)    SZ = smluvní zaměstnanec MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(17)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(18)    V čl. 4 odst. 2 nařízení Rady 2016/369 se stanoví, že do nástroje pro mimořádnou podporu mohou přispívat veřejní nebo soukromí dárci. Pokud budou takové příspěvky k dispozici, budou představovat vnější účelově vázané příjmy v souladu s uvedeným ustanovením a s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.