EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.12.2020

JOIN(2020) 22 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Nová agenda EU a USA pro globální změnu

Nová agenda EU a USA pro globální změnu

1.Úvod

Vztah mezi Evropskou unií a Spojenými státy je jedinečný a vychází ze společné historie, společných hodnot a společných zájmů. Transatlantické partnerství se zrodilo z příslibu míru mezi národy, pokroku a prosperity. Po druhé světové válce pomohl Marshallův plán oživit evropská společenství a ekonomiky. Severoatlantská aliance (NATO) zajistila naši kolektivní bezpečnost. Evropa a USA společně pomohly navrhnout a vybudovat mnohostranný systém založený na pravidlech, jenž má řešit globální výzvy. Pro lidi na obou stranách Atlantiku jsou transatlantické vazby zásadním prvkem naší společnosti, identity, hospodářství a osobního života.

Naše společná globální síla a vliv jsou dnes bezkonkurenční. Jsme domovem téměř miliardy lidí a tvoříme dva největší bloky vyspělých demokracií. Představujeme přibližně třetinu světového HDP a obchodu a 60 % přímých zahraničních investic. Hustota a otevřenost transatlantického obchodu a investic vytváří miliony pracovních míst a utváří velké části světové ekonomiky. Máme kapacitu stanovovat předpisy a normy, které jsou replikovány po celém světě. Jsme hybnou silou inovací a světovými výzkumnými mocnostmi, které vyvíjejí technologie od 5G po vakcíny.

Tato společná síla a vliv jsou nezbytné pro upevnění celosvětové spolupráce ve 21. století, ať už se jedná o zdraví, bezpečnost, klima, obchod a technologie, nebo o mnohostranný řád založený na pravidlech. Náš společný závazek má zásadní význam ve světě, v němž se autoritářské snaží oslabit demokracie, agresivní subjekty usilují o destabilizaci regionů a institucí a uzavřené ekonomiky využívají otevřenosti našich společností.

S tím, jak tato potřeba spolupráce nabývá na významu, je nutné transatlantické partnerství zachovat a obnovit. Naše vztahy byly v posledních letech prověřeny geopolitickými přesuny moci, dvoustranným napětím a návratem k jednostranným politikám.

S ohledem na změnu administrativy v USA, asertivnější Evropu a potřebu koncipovat svět po koronavirové krizi máme příležitost, jaká nastává jednou za generaci, a to navrhnout novou transatlantickou agendu pro globální spolupráci založenou na našich společných hodnotách, zájmech a globálním vlivu. To by mělo být hlavním pilířem nové globální aliance podobně smýšlejících partnerů. Děje se tak v době, kdy existuje shoda mezi nastupující administrativou v USA a Evropskou unií, pokud jde o vyhlídky a priority vnitrostátních a mezinárodních agend.

Při definování této nové agendy bychom se neměli nostalgicky vracet ke světovému řádu minulých desetiletí nebo transatlantickému partnerství minulých generací. USA a EU se změnily, stejně jako se změnila dynamika sil a geopolitická a technologická realita.

Rovněž bychom neměli uvíznout v pasti falešných debat, které se snaží zabránit silnější Evropě a silnějšímu transatlantickému partnerství. Jednotná, schopná a soběstačná EU je přínosná pro Evropu, prospívá transatlantickému partnerství a mnohostrannému systému - vzájemně se posilují, aniž by se vzájemně vylučovaly.

Právě v tomto duchu EU předkládá návrh nové transatlantické agendy pro celosvětovou spolupráci zaměřenou na budoucnost, jejímž ústředním prvkem jsou oblasti, v nichž se naše zájmy sbližují, v nichž lze nejlépe využít naši kolektivní vyjednávací sílu a kde je zapotřebí celosvětové vedoucí postavení.

2.Spolupráce pro zdravější svět – COVID-19 a období po něm

Z krátkodobého hlediska není naléhavější globální spolupráce než při boji s virem, který si nadále vybírá obrovskou osobní, společenskou a ekonomickou daň na obou stranách Atlantiku i na celém světě. Společným cílem lidstva je chránit životy a zdroje obživy a co nejrychleji znovu otevřít naše ekonomiky a společnosti.

Překonání této pandemie vyžaduje vedení a EU je hybnou silou celosvětové reakce již od samého počátku. Ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací a občanskou společností spojila Evropská unie 40 zemí s cílem získat 16 miliard EUR na vývoj a spravedlivou distribuci testů, léčby a očkovacích látek prostřednictvím Akcelerátoru přístupu k nástrojům proti COVID-19 (ACT-A).

EU vyzývá USA, aby se připojily k celosvětové reakci a jejímu pilíři očkovacích látek, jímž je nástroj COVAX. Cílem je zajistit, aby bezpečné očkovací látky byly spravedlivě distribuovány do více než 180 zúčastněných zemí - bez ohledu na jejich polohu a finanční možnosti. Cílem je, aby do konce příštího roku byly k dispozici 2 miliardy dávek vakcíny s rovným přístupem pro země s nízkými a středními příjmy. Zapojení USA a finanční příspěvek do nástroje COVAX by byly silným signálem, pomohly by překlenout mezeru ve financování a zlepšit naše společné šance na úspěch.

Vzhledem k tomu, že očkování zachraňuje životy, by EU a USA měly rovněž spojit síly při budování odolných, spravedlivých a komplexních logistických sítí pro distribuci očkovacích látek a dodávek zdravotnických potřeb po celém světě. EU rovněž vyzývá USA, aby se připojily k iniciativě v oblasti obchodu a zdraví v rámci Světové obchodní organizace (WTO) s cílem okamžitě usnadnit obchod se základním zdravotnickým materiálem a zdravotnickými výrobky.

Z dlouhodobého hlediska by se EU a USA měly společně poučit z této pandemie a více spolupracovat v oblasti prevence, připravenosti a reakce. To by mohlo zahrnovat zlepšení v oblasti výměny údajů a znalostí, systémy včasného varování a vytváření zásob klíčového zdravotnického vybavení. Naše příslušné agentury pro léčivé přípravky, prevenci a kontrolu nemocí a biomedicínský výzkum by měly koordinovat svou činnost s cílem zajistit soudržný transatlantický postoj a tok informací.

V tomto duchu EU navrhuje spolupracovat na vypracování příručky o připravenosti a reakci na pandemii. To by mohlo zahrnovat zajištění úzkého souladu plánů připravenosti, krizových protokolů a vyčleněných prostředků na řešení budoucích mimořádných událostí. EU je rovněž připravena spolupracovat s USA na posílení Světové zdravotnické organizace, jakož i na navržení a předložení společného návrhu reformy s cílem posílit její nezávislost, transparentnost, odpovědnost a účinnost.

Zlepšení globální připravenosti a reakce na pandemii bude jednou z priorit příštího světového summitu skupiny G20 o zdraví, který spolupořádají premiér Conte a předsedkyně Ursula von der Leyenová během italského předsednictví skupiny G20. EU vítá příspěvek USA k přípravě summitu.

3.Spolupráce na ochraně naší planety a prosperity

Změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti jsou určujícími výzvami naší doby. Vyžadují systémové změny v našich ekonomikách a celosvětovou spolupráci napříč Atlantikem a světem. EU stojí díky Zelené dohodě pro Evropu v čele tohoto úsilí. Jedná se o naši novou strategii růstu zaměřenou na snižování emisí a vytváření pracovních míst. Zabývá se všemi aspekty, tedy tím, jak vyrábíme a spotřebováváme, jíme a topíme, pracujeme a cestujeme.

Naším hlavním cílem je být do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Od Jižní Koreje až po Jižní Afriku, Čínu a Japonsko nyní země po celém světě usilují o to, aby se zavázaly k budoucnosti s nulovými emisemi. Podobný závazek USA by zahrnul přibližně dvě třetiny světové ekonomiky a více než polovinu světových emisí.

V tomto duchu EU velmi vítá závazek nově zvoleného prezidenta Bidena připojit se k Pařížské dohodě a stanovit v jejím rámci ambiciózní aktualizovaný příspěvek. Společný transatlantický závazek týkající se přechodu na nulové emise do roku 2050 by učinil z klimatické neutrality novou globální referenční hodnotu v rámci příprav na COP26, příští konferenci OSN o změně klimatu, která se bude konat příští rok v Glasgow.

EU a USA mohou společně se svými partnery vést svět k zelené, oběhové, konkurenceschopné a inkluzivní ekonomice. Bude to vyžadovat investice, inovace a správné cenové signály. Proto bychom měli úzce spolupracovat v oblasti obchodování s emisemi, stanovování cen uhlíku a zdanění. Zejména nadcházející mechanismus EU v oblasti uhlíkového vyrovnání na hranicích slučitelný s pravidly WTO, který má zabránit úniku uhlíku, může být příležitostí ke spolupráci na vytvoření celosvětového vzoru pro tato opatření.

To by mohlo být součástí širší transatlantické agendy v oblasti zeleného obchodu, kterou Komise navrhuje zahájit v polovině roku 2021 a která by rovněž mohla společně rozvíjet iniciativu WTO v oblasti obchodu a klimatu.

Evropa rovněž stojí v čele udržitelného financování ekologické transformace a usiluje o to, aby 30 % našeho plánu obnovy, NextGenerationEU, bylo financováno prostřednictvím zelených dluhopisů. Všichni však budeme muset učinit více, abychom uspokojili potřeby v oblasti investic. Jako hlavní finanční centra a regulační orgány mají EU a USA nejlepší předpoklady stát v čele tohoto úsilí. Transatlantická spolupráce na návrhu regulačního rámce pro udržitelné finance by výrazně podpořila soukromý sektor, aby měl k dispozici informace k tomu, co se považuje za zelenou investici - ve stejném duchu jako taxonomie EU.

Toto soukromé financování bude mít zásadní význam pro investice do správných technologií a poskytne našim inovátorům a podnikům výhodu „prvního hráče na tahu“. EU a USA by měly využít svých zkušeností a odborných znalostí prostřednictvím nové aliance ekologických technologií s cílem vytvořit hlavní trhy a spolupracovat na čistých a oběhových technologiích, jako jsou obnovitelné zdroje, skladování energie v síti, baterie, čistý vodík a zachycování, ukládání a využívání uhlíku. To by doplnilo práci Rady pro energetiku EU-USA, vytvořilo by úrodnou půdu pro transatlantické investice a podpořilo partnerské země při plnění jejich vlastních závazků v oblasti klimatu.

Musíme se také zaměřit na ochranu přírody a životního prostředí obecněji. Tlaky vyvíjené na přírodu a volně žijící a planě rostoucí druhy ohrožují světový hospodářský rozvoj a potravinové zabezpečení. Zvyšují rovněž pravděpodobnost infekčních onemocnění a pandemií v budoucnu, které budou ještě nebezpečnější. Příští konference OSN o biologické rozmanitosti (COP 15), která se bude konat v čínském Kchun-mingu, bude pro přírodu stejně důležitá jako konference COP21 pro klima.

EU vyzývá USA, aby se připojily k Úmluvě o biologické rozmanitosti, a EU a USA by měly spolupracovat na dosažení ambiciózní dohody s cílem chránit 30 % světové pevniny a 30 % světového moře. Jasné sbližování závazků EU a USA by bylo klíčem k dosažení celosvětového konsenzu ohledně tohoto cíle.

EU a USA by se měly rovněž společně postavit do čela boje proti celosvětovému odlesňování a omezit výrobu a spotřebu produktů, které vedou k odlesňování. To by mohlo být součástí nové agendy zeleného obchodu a mělo by se také posoudit, jak můžeme spolupracovat na obnově přírody a opětovném zalesňování doma i na celém světě.

Ve stejném duchu musíme učinit více pro ochranu oceánů jakožto přirozených producentů kyslíku a regulátorů klimatu. EU stojí v čele úsilí o vytvoření silnějšího celosvětového rámce pro řešení znečištění moří odpadky a plasty. Vzhledem k riziku, že do roku 2050 bude v našich oceánech více plastů než ryb, je naléhavě zapotřebí celosvětová smlouva o plastech a EU vyzve USA, aby se k tomuto úsilí připojily ještě před příštím zasedáním Environmentálního shromáždění OSN.

EU rovněž navrhne spolupracovat s USA na zprostředkování dohody o vymezení chráněných mořských oblastí v Jižním oceánu, což by bylo jedním z největších aktů ochrany přírody v historii.

Ekologická revoluce musí být hnací silou sociálního, hospodářského a technologického pokroku na celém světě. V této souvislosti budou zásadní významné příspěvky EU a USA k závazku rozvinutých zemí, že do roku 2020 společně uvolní 100 miliard USD ročně na opatření v oblasti klimatu v rozvojovém světě. Prostřednictvím naší společné podpory musíme pomoci rozvojovým zemím dosáhnout pokroku na základě nejnovějších vědeckých objevů a nejlepších dostupných technologií.

4. Spolupráce v oblasti technologií, obchodu a norem

Evropa a Spojené státy představují přibližně třetinu světového obchodu a normy, které jsme si stanovili, se dotýkají každého koutu světa. Díky našim společným hodnotám lidské důstojnosti, individuálních práv a demokratických zásad jsme přirozenými partnery v oblasti zvládání rychlých technologických změn a čelení výzvám konkurenčních systémů digitální správy. To nám poskytuje nebývalou příležitost stanovit společnou technologickou agendu EU a USA. 

To odráží rostoucí sbližování názorů na technologickou správu mezi Evropou a Spojenými státy a skutečnost, že čelíme společným výzvám při řízení digitální transformace našich ekonomik a společností. Patří sem kritická infrastruktura, jako je 5G, 6G nebo aktiva v oblasti kybernetické bezpečnosti, která mají zásadní význam pro naši bezpečnost, svrchovanost a prosperitu, ale také data, technologie a úloha on-line platforem.

V tomto duchu musí EU a USA spojit síly jako technologické aliance s cílem utvářet technologie, jejich používání a regulační prostředí. S využitím našeho společného vlivu by transatlantický technologický prostor měl být páteří širší koalice podobně smýšlejících demokracií se společnou vizí v oblasti řízení technologií a společným závazkem ji hájit.  Aby toho bylo dosaženo, musí si EU v rámci digitálního desetiletí Evropy udržet směr pro své vlastní technologické cíle a ambice.

EU rovněž navrhne Spojeným státům, aby navázaly na vedoucí postavení Evropy v oblasti technologií a usilovaly o zajištění bezpečné infrastruktury 5G na celém světě a zahájily dialog o 6G. To by na základě objektivního posouzení rizik mělo být součástí širší spolupráce v oblasti bezpečnosti digitálních dodavatelských řetězců.

EU a USA mají rovněž společný zájem na spolupráci při budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, informovanosti o situaci a sdílení informací. Tato koordinace by rovněž mohla zahrnovat případná omezující opatření vůči útočníkům ze třetích zemí.

Zároveň musíme začít společně jednat v oblasti umělé inteligence - na základě našeho společného přesvědčení o přístupu zaměřeném na člověka a řešit otázky, jako je rozpoznávání obličeje. V tomto duchu EU navrhne zahájit práci na transatlantické dohodě o umělé inteligenci s cílem stanovit plán regionálních a celosvětových norem, které budou v souladu s našimi hodnotami.

Musíme rovněž otevřeně diskutovat o rozdílných názorech na správu údajů a zjistit, jak je lze konstruktivním způsobem překonat. EU a USA by měly zintenzivnit svoji spolupráci na dvoustranné a mnohostranné úrovni s cílem podpořit sbližování právních předpisů a usnadnit spolehlivý volný tok údajů na základě vysokých standardů a záruk.

Potřeba globální spolupráce v oblasti technologií přesahuje rámec hardwaru nebo softwaru. Týká se rovněž našich hodnot, našich společností a našich demokracií. Na obou stranách Atlantiku panuje stále větší shoda v tom, že on-line platformy a velké technologické společnosti nastolují problémy, které ohrožují naše společnosti a demokracie, zejména v důsledku škodlivého chování na trhu, nezákonného obsahu nebo šíření nenávistných projevů a dezinformací podporovaných algoritmem.

V tomto duchu EU navrhne nový transatlantický dialog o odpovědnosti on-line platforem, který by stanovil plán pro ostatní demokracie, které čelí stejným výzvám. Měli bychom také těsněji spolupracovat na dalším posílení spolupráce mezi příslušnými orgány v oblasti prosazování antimonopolních pravidel na digitálních trzích.

Podobně spravedlivé zdanění v digitální ekonomice vyžaduje inovativní řešení na obou stranách Atlantiku. V zájmu vytvoření spravedlivého a moderního hospodářství, které poskytuje tržní odměny za nejlepší inovativní myšlenky, by se EU a USA měly důrazně zavázat k včasnému uzavření diskusí o globálním řešení v rámci OECD a skupiny G20.

Kromě technologií by EU a USA měly obnovit svůj závazek posílit otevřený a spravedlivý obchod s cílem zlepšit rovné podmínky stanovením vysokých standardů, zvýšením odolnosti kritických dodavatelských řetězců a řešením problémů protekcionismu a unilateralismu.

Začíná to společným vedením reformy WTO, aby tato organizace odpovídala hospodářství 21. století a reagovala na současnou realitu, podporovala udržitelnost a rovné podmínky. Jako první krok bychom měli dokončit jmenování nového generálního ředitele a posoudit, jak obnovit základní funkci řešení sporů reformou Odvolacího orgánu. Třístranná spolupráce mezi EU, USA a Japonskem by měla být zintenzívněna s cílem připravit návrhy týkající se otázek rovných podmínek. Měli bychom rovněž spolupracovat na urychlení jednání ve WTO o elektronickém obchodování.

Současně bychom měli usnadnit dvoustranný obchod a prohloubit spolupráci v oblasti regulace a norem. Vzhledem k tomu, že se cla celosvětově snižují, je pro přístup na trhy rozhodující vymezení a dodržování norem a předpisů. I když jsme stále nejvlivnějším regulátorem, EU i USA čelí v oblasti norem rostoucí konkurenci aktérů ze třetích zemí. Pokud se obě strany dohodnou, svět obvykle následuje. Proto musíme znovu aktivovat návrhy na spolupráci mezi EU a USA v oblasti norem a znovu se zapojit do jednání o posuzování shody. Tam, kde je to možné, by EU a USA měly systematicky sbližovat postoje v rámci mezinárodních normotvorných orgánů.

EU navrhuje zřídit novou Radu EU-USA pro obchod a technologie (TTC). Cílem bude společně maximalizovat příležitosti k tržně řízené transatlantické spolupráci, posílit vedoucí postavení v oblasti technologií a průmyslu a rozšířit dvoustranný obchod a investice.

Zaměří se na snížení překážek obchodu, rozvoj kompatibilních norem a regulačních přístupů pro nové technologie, zajištění kritické bezpečnosti dodavatelského řetězce, prohloubení spolupráce v oblasti výzkumu a podporu inovací a spravedlivé hospodářské soutěže.

V rámci toho by měl být kladen nový společný důraz na ochranu kritických technologií. Potřebujeme užší spolupráci v otázkách, jako je prověřování investic, práva duševního vlastnictví, nucené převody technologií a kontroly vývozu.

Zároveň musíme úzce spolupracovat na řešení dvoustranných obchodních překážek, které oslabují naše strategické partnerství. Musíme usilovat o nalezení rychlých řešení tím, že se zaměříme na vyjednané výsledky, přičemž musíme uznat odlišné přístupy. To zahrnuje pokračující úsilí o urovnání sporu mezi Boeingem a Airbusem, jakož i zrušení neodůvodněných omezení podle oddílu 232 nebo jiných jednostranných rozhodnutí.

5.Spolupráce na vytvoření bezpečnějšího, bohatšího a demokratičtějšího světa

EU a USA mají společný zájem na posílení demokracie na celém světě. Vítáme návrh nově zvoleného prezidenta Bidena uspořádat summit o demokracii v době, kdy pandemie vede k většímu tlaku na demokracii, svobody a hodnoty.

EU je připravena plně se zapojit do summitu o demokracii, a to jak prováděním svého nedávného akčního plánu pro demokracii a lidská práva v EU, tak spoluprací s USA a mezinárodními partnery na přijetí dalších závazků v oblasti boje proti korupci, autoritářství a porušování lidských práv po celém světě. To by zase mělo přispět k posílení mnohostranného systému, tedy skutečné páteře pro mezinárodní společenství.

EU a USA již zahájily spolupráci na celosvětovém oživení v rámci Organizace spojených národů, G7 a G20. Musíme prokázat společné vedení s cílem podpořit ostatní na jejich cestě k udržitelnému oživení, a to i prostřednictvím restrukturalizace dluhu, a navázat na naše dobré výsledky ve spolupráci v oblasti humanitární pomoci. EU a USA by měly mít jako společnou prioritu nadále podporovat a urychlit provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030.

V rámci celosvětového úsilí o oživení by EU a USA měly spolupracovat na společném prosazování práv pracovníků a jejich ochraně. EU navrhne posílení transatlantické spolupráce s cílem prosazovat celosvětové dodržování příslušných úmluv v rámci Mezinárodní organizace práce.

Užší partnerství v různých geopolitických oblastech bude mít rovněž zásadní význam pro podporu demokratických hodnot na celém světě i pro podporu globální a regionální stability, prosperity a řešení konfliktů.

Partnerem EU pro jednání o spolupráci, ekonomickým a systémovým konkurentem je Čína. Přístup stanovený ve strategickém výhledu EU-Čína poskytuje spolehlivý plán na obranu našich společných zájmů a hodnot. Jakožto otevřené demokratické společnosti a tržní ekonomiky se EU a USA shodují na strategické výzvě, kterou představuje rostoucí mezinárodní asertivita Číny, i když se ne vždy shodujeme na tom, jak tuto situaci nejlépe řešit. Nový dialog mezi EU a USA o Číně poskytne klíčový mechanismus pro prosazování našich zájmů a řízení našich rozdílů.

Větší zaměření EU na výzvy a příležitosti v indicko-tichomořském regionu pomůže prohloubit spolupráci s podobně smýšlejícími partnery v regionu. Zásadní význam bude mít úzká spolupráce s USA s cílem sladit naše strategické cíle a podpořit demokratický pokrok v Asii.

EU se zaměřuje na prohloubení své aliance s Afrikou jako rovnocenným partnerem. EU zůstává nadále hlavním zahraničním investorem, obchodním, rozvojovým, humanitárním a bezpečnostním partnerem. Užší transatlantická spolupráce v oblasti prosazování demokracie a lidských práv, regionální integrace a bezpečnosti a udržitelného rozvoje na celém kontinentu může přinést značný prospěch.

EU a USA mají rovněž společný strategický zájem na stabilním a bezpečném Blízkém východě, stabilní severní Africe a oblasti Sahelu. To znamená spojit síly při řešení regionálních konfliktů, konkurence sil a rušivého chování vnějších aktérů v těchto regionech.

Měli bychom úzce spolupracovat na stanovení podmínek pro smysluplný politický pokrok mírového procesu na Blízkém východě, zejména prostřednictvím spolupráce v obnoveném Kvartetu pro Blízký východ. EU bude i nadále řešit otázky bezpečnosti v Perském zálivu, podporovat zmírňování napětí a vytvářet podmínky pro budování důvěry a inkluzivní bezpečnostní strukturu. Transatlantická spolupráce by se měla i nadále zaměřovat na dosažení stability v Iráku a ukončení konfliktů v Sýrii a Jemenu.

V Libyi je EU odhodlána zvýšit naše společné úsilí v oblasti řešení vedeného Libyí, a to za podpory silného vedení OSN. Další spolupráce mezi EU a USA na podporu stability a rozvoje v oblasti Sahelu přispěje k celkové bezpečnosti v Africe a Evropě.

1 EU a USA musí znovu spojit síly s cílem zachovat společný komplexní akční plán, případně dohodu s Íránem o jaderném programu, kterou potvrdila Rada bezpečnosti OSN v roce 2015. Je klíčovým pilířem globální struktury pro nešíření jaderných zbraní a musíme společně prosazovat její cíle.

EU i USA výrazně investovaly do stabilního a mírového Afghánistánu a musí zajistit zachování přínosů, kterých Afghánci v posledních letech dosáhli, na podporu vedení a výsledků mírového procesu v rámci Afghánistánu.

Transatlantická spolupráce s Ruskem bude i nadále klíčová, zejména pokud jde o dodržování mezinárodního práva. To zahrnuje ochranu územní celistvosti a energetické bezpečnosti našich východních partnerů. Ukrajina je prioritním partnerem, jehož podpora ze strany USA má zásadní význam pro prosazování bezpečnosti a ambiciózní program reforem. V Bělorusku jsme připraveni zvýšit svoji podporu mírovému přechodu k demokracii.

Evropa poskytla zemím západního Balkánu perspektivu přistoupení k EU. Zásadní význam má pokračující partnerství mezi EU a USA a úzká koordinace na západním Balkáně, zejména pokud jde o dialog mezi Bělehradem a Prištinou zprostředkovaný EU. Musíme spolupracovat na podpoře usmíření, zlepšení správy věcí veřejných a prosazování klíčových reforem.

EU a USA mají strategický zájem na stabilním a bezpečném východním Středomoří. Ve vztazích s Tureckem bychom měli usilovat o koordinovaný přístup, mimo jiné i řešením současných výzev.

Je důležité spolupracovat s Latinskou Amerikou a karibskou oblastí jako s hlavními spojenci na mezinárodních fórech. V rámci toho bychom měli i nadále koordinovat názory a postoje týkající se Venezuely.

Společně musíme dobře využívat všech dostupných nástrojů. Za tímto účelem budeme usilovat o posílení koordinace při používání sankcí, mimo jiné při sledování společných cílů, a zároveň se budeme snažit vyhnout se nezamýšleným důsledkům pro hospodářské zájmy Evropy a USA a jednostrannému používání extrateritoriálních sankcí.

***

Evropa a USA čelí rostoucímu počtu vážných nadnárodních hrozeb, od hybridních a vojenských hrozeb, násilného extremismu a celosvětového terorismu až po šíření zbraní hromadného ničení. V posledních letech dosáhla EU nebývalého pokroku při spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, přičemž významné iniciativy řešily nedostatky v oblasti kapacity a zároveň stimulovaly výdaje na obranu a sdílení zátěže.

EU a USA by měly znovu potvrdit náš společný závazek k transatlantické a mezinárodní bezpečnosti. Silnější úloha EU v oblasti obrany, mimo jiné prostřednictvím podporou investic do rozvoje kapacit, bude přínosem pro NATO a transatlantickou spolupráci. EU je připravena dostát svým povinnostem, posílit svou strategickou autonomii a zajistit lepší sdílení zátěže. Priority EU a NATO v oblasti kapacit by měly být do značné míry sladěny.

V rámci naší spolupráce by měl být zahájen strukturovaný dialog mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně, který by znamenal komplexní přístup k bezpečnosti a byl založen na sdílené strategické vizi. Součástí by měla být výměna informací o možnostech transatlantické spolupráce v rámci příslušných iniciativ v oblasti bezpečnosti a obrany, řešení krizí, vojenských operací a dvoustranných bezpečnostních záležitostí. V této souvislosti by EU a USA měly pracovat na podstatném zlepšení a zvýšení výměny informací. Současně by EU a USA měly spolupracovat na prosazování ambiciózního mezinárodního programu v oblasti kontroly zbraní a odzbrojení.

7. Závěr

Komise a vysoký představitel vyzývají Evropskou radu, aby tento návrh a v něm obsažené první kroky jako plán pro novou transatlantickou agendu pro globální spolupráci přijala. Komise a vysoký představitel/místopředseda budou při jeho provádění úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou.

Summit EU-USA konaný v první polovině roku 2021 by měl tuto ambiciózní a konkrétní agendu zahájit. Bylo by to jasným signálem pro obnovené celosvětové vedoucí postavení a zapojení dvou nezávislých a nepostradatelných partnerů a spojenců.

Silné transatlantické partnerství posiluje Evropskou unii i Spojené státy. Je načase obnovit naše vzájemné vazby novou agendou pro transatlantickou a celosvětovou spolupráci, která bude vhodná pro dnešní svět.

(1)

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2231 (2015)