EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.11.2020

JOIN(2020) 17 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

AKČNÍ PLÁN EU PRO ROVNOST ŽEN A MUŽŮ (GAP) III – AMBICIÓZNÍ AGENDA PRO GENDEROVOU ROVNOST A POSÍLENÍ POSTAVENÍ ŽEN V RÁMCI VNĚJŠÍ ČINNOSTI EU

{SWD(2020) 284 final}

AKČNÍ PLÁN EU PRO ROVNOST ŽEN A MUŽŮ (GAP) III – AMBICIÓZNÍ AGENDA PRO GENDEROVOU ROVNOST A POSÍLENÍ POSTAVENÍ ŽEN V RÁMCI VNĚJŠÍ ČINNOSTI EU

Genderová 1 rovnost je základní hodnotou EU 2  a všeobecně uznávaným lidským právem, jakož i nezbytným předpokladem kvalitního života, hospodářského růstu, prosperity, řádné správy věcí veřejných, míru a bezpečnosti. Všichni lidé v celé své rozmanitosti by měli mít možnost svobodně žít tak, jak chtějí, společensky a hospodářsky prosperovat, zapojovat se a zastávat vedoucí úlohu jako sobě rovní.

EU celosvětově zaujímá přední místo v podpoře genderové rovnosti jakožto klíčového politického cíle své vnější činnosti a společné zahraniční a bezpečnostní politiky, který má urychlit pokrok při dosahování globálních cílů včetně cílů udržitelného rozvoje, které tvoří jádro Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. EU uplatňuje trojsložkový přístup kombinující začleňování genderového hlediska, cílená opatření a politický dialog.

Překážky rovnosti žen a mužů se liší v závislosti na kontextu, v němž se vyskytují, a vyžadují specifická řešení. Na světě však není ani jedna země, která by se blížila dosažení genderové rovnosti a posílení postavení všech žen a dívek do roku 2030. V roce 2020 uplynulo 25 let od přijetí Pekingské deklarace a akční platformy 3 a 20 let od přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti 4 . Přestože bylo dosaženo určitého pokroku, stále přetrvávají hluboce zakořeněné nerovnosti, například pokud jde o základní přístup ke zdravotní péči, vzdělání a zaměstnání, ale také genderově podmíněné násilí rozšířené po celém světě.

Na mnoha místech jsou práva žen a dívek zpochybňována a často jsou jim odpírána. Ke kritickým faktorům zhoršujícím nerovnosti a ohrožujícím těžce vydobyté pokroky patří nestabilita, křehkost, konflikty, změna klimatu, zhoršování životního prostředí, migrace, nucené vysídlení a v poslední době také pandemie COVID-19. Organizace občanské společnosti včetně organizací bojujících za práva žen čelí zmenšujícímu se občanskému a demokratickému prostoru.

Nicméně výzvy přinášejí také příležitosti. Ženy a dívky se stále více zapojují do formování globálních transformací a nové generace jsou aktivní v globálních a místních hnutích bojujících za ekologickou a spravedlivou transformaci, rovná práva pro všechny, demokracii a za mírové a inkluzivní společnosti. To ukazuje, že pozitivní změna je možná. Zotavení po pandemii COVID-19 musí být pojato jako příležitost pro řešení strukturálních nerovností a budování inkluzivnějších společností.

Na základě strategie EU pro rovnost mužů a žen na období 2020–2025, která vyzývá k dosažení genderové rovnosti v Evropě, tento nový akční plán EU pro rovnost žen a mužů na období 2021–2025 (GAP III) vyzývá k genderové rovnosti ve světě a doplňuje strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025. Posílí přispění EU k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 5 5 ve všech oblastech vnitřní a vnější politiky EU a v rámci celé Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Akční plán GAP III vychází z hodnocení podpory EU určené na genderovou rovnost 6 a z konzultací se zúčastněnými stranami 7 a poskytuje politický rámec pro EU, jak posílit míru své angažovanosti, se zaměřením na pět pilířů:

1.Zajištění účinnějšího zapojení EU v oblasti genderové rovnosti

1.1Řešení základních příčin genderové nerovnosti: tři hlavní zásady

Aby bylo možné řešit základní příčiny genderové nerovnosti a přispět k boji proti mnoha stereotypům a předsudkům, které v řadě oblastí stále přetrvávají, měly by se činnosti EU řídit třemi zásadami:

·Přijmout genderově transformativní přístup. To znamená zkoumat, zpochybňovat a měnit rigidní genderové normy a nerovnováhu moci, jež znevýhodňují ženy a dívky a vedou ve společnosti k diskriminaci ve všech věkových skupinách počínaje raným dětstvím. Znamená to také, že EU bude podporovat změnu sociálních postojů, a to včetně aktivního zapojení mužů a chlapců a zaměření na mladé lidi, kteří jsou hnací silou změny. Aby bylo možné pracovat způsobem citlivě zohledňujícím kontext, je zásadní navázat silná partnerství a dialog s místními aktéry, občanskou společností a místními společenstvími a podporovat ženské organizace.

·Zabývat se prolínáním genderových aspektů s jinými formami diskriminace 12 . Rovněž by měla být věnována pozornost nejvíce znevýhodněným ženám, například původnímu obyvatelstvu a osobám patřícím k rasovým/etnickým/náboženským menšinám, násilně vysídleným osobám, migrantkám, hospodářsky a sociálně znevýhodněným ženám a ženám žijícím ve venkovských a pobřežních oblastech, jelikož čelí vícenásobné diskriminaci. Rovněž by měly být zohledněny zvláštní výzvy, kterým čelí dívky a starší ženy. Zvláště znevýhodněné jsou ženy se zdravotním postižením, které též chrání Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením 13 . Práva žen se zdravotním postižením by měla být ústředním bodem budoucí strategie v oblasti práv osob se zdravotním postižením na nadcházející období (2021–2030). Ve stejném duchu se strategie EU týkající se rovnosti osob LGBTIQ 14 , kterou je třeba interpretovat ve spojení s akčním plánem GAP III, zaměřuje na prosazování práv LGBTIQ osob. Všechny intersekcionální rozměry jsou stejně relevantní.  

·Uplatňovat přístup založený na lidských právech, který do středu všech činností staví zásady nediskriminace a boj proti nerovnostem 15 . To zahrnuje pomoc každé lidské bytosti, aby mohla uplatňovat svá lidská práva, účastnit se rozhodování, které se jí týká, a usilovat o zjednání nápravy, jsou-li práva dané osoby porušována.

EU by měla nadále odsuzovat porušování a zneužívání práv žen a dívek a důrazně podporovat občanskou společnost, jakož i ženy a muže usilující o genderovou rovnost a posílení postavení žen, a to včetně obránců práv žen.

EU by měla podpořit mobilizaci náboženských aktérů v oblasti genderové rovnosti, a to v souladu s rámcem Faith for Rights (Víra pro práva) 16 .

Evropská komise posílí a aktualizuje metodiku propojující genderovou rovnost a přístup založený na právech zahrnující intersekcionalitu, popsaný v dokumentu Soubor nástrojů: přístup založený na právech zahrnující všechna lidská práva v oblasti rozvojové spolupráce EU 17 .

1.2 Podpora začleňování genderového hlediska do všech oblastí vnější činnosti EU

Začleňování genderového hlediska zůstává hlavním prostředkem dosahování genderové rovnosti. Jeho účelem je zajistit, aby veškeré politiky a programy maximalizovaly své přínosy pro všechny a přispěly k ukončení přetrvávání nerovnosti 18 . Evropská komise a vysoký představitel se zavázali k začleňování genderového hlediska do všech politik a činností jakožto odpovědnosti pro všechny, a to včetně orgánů EU. Členské státy se vybízejí, aby se k tomuto úsilí připojily.

Cíl udržitelného rozvoje č. 5 je globálně jedním z nejméně financovaných cílů udržitelného rozvoje. EU se zavázala, že do roku 2025 bude mít nejméně 85 % všech nových vnějších činností EU 19 genderovou rovnost a posílení postavení žen a dívek jako významný cíl nebo hlavní cíl 20 . 

Pokrok při plnění akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů (2015–2020) vedl k pokračujícímu nárůstu tohoto podílu z přibližně 58 % v roce 2016 na 65 % v roce 2019. EU je nyní odhodlána dosáhnout do roku 2025 cíle 85 %.

Za tímto účelem se budou při navrhování všech vnějších programů financovaných EU uplatňovat tři minimální normy:

1.provádět a využívat aktualizované genderové analýzy, které budou sloužit jako zdroj informací při rozhodování o budoucích činnostech, a začleňovat tyto analýzy do všech příslušných dialogů, politik, strategií, programů a operací 21 ;

2.při monitorování a hodnocení používat ukazatele a statistiky, které zohledňují gender a jsou roztříděny podle pohlaví 22 ;

3.udávat silné důvody vycházející ze zjištění genderových analýz, které zdůvodní veškeré činnosti, u kterých se má za to, že nepřispívají k genderové rovnosti.

Evropská komise a vysoký představitel budou podporovat činnosti, které jsou zacílené na genderovou rovnost jakožto jejich hlavní cíl a které mají transformativní potenciál. V každé zemi bude podpořena alespoň jedna činnost, jejímž hlavním cílem je dosažení genderové rovnosti 23 .

Evropská komise rovněž zintenzivní svou podporu genderovému rozpočtování, a to prostřednictvím programů na podporu řízení veřejných financí. Zajistí, aby nové hodnotící zprávy týkající se veřejných financí a finanční odpovědnosti zahrnovaly modul týkající se genderové citlivosti.  

V návaznosti na praxi plánu vnějších investic EU (EIP) se bude provádění nástroje NDICI řídit integrovaným přístupem, který kombinuje podporu soukromých investic v partnerských zemích s činnostmi na zlepšení investičního prostředí. Plán EIP bude řešit překážky bránící posílení postavení žen a na finanční prostředky a záruky v rámci operací kombinování zdrojů EU bude uplatňováno genderové hledisko.

EU by měla nadále prosazovat genderovou rovnost prostřednictvím své obchodní politiky. Nové obchodní dohody by měly zahrnovat silná ustanovení týkající se genderové rovnosti, a to včetně zajištění dodržování příslušných úmluv MOP a OSN 24 . Soulad s těmito úmluvami by měl nadále představovat povinnost v rámci nového nařízení o všeobecném systému preferencí, které nabude účinku v roce 2024. EU rovněž bude specializované genderové analýzy nadále zahrnovat do všech svých předběžných posouzení dopadů, posouzení dopadů na udržitelnost a do přezkumů politik souvisejících s obchodem.

Vzhledem k významné úloze žen v dodavatelském řetězci v odvětví rybolovu včetně akvakultury je již pro projekty v této oblasti využívána odvětvová podpora na základě dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu 25 .

Jelikož ženy a dívky představují přibližně polovinu všech mezinárodních migrantů, je třeba uznat jejich příspěvek k hospodářskému a sociálnímu rozvoji v zemích původu a v tranzitních a cílových zemích, jakož i jejich specifické potřeby. EU by měla zajistit, aby byla lidská práva žen a dívek z řad migrantů plně uplatňována prostřednictvím genderově citlivých migračních politik, programů a právních předpisů a prostřednictvím posílení genderově citlivého řízení migrace na globální, regionální a vnitrostátní úrovni. EU bude vycházet ze získaných poznatků, a to včetně těch získaných v rámci nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku.

Humanitární pomoc EU by měla i nadále zohledňovat genderové a věkové aspekty a měla by usilovat o vnímavost vůči genderu a věku a zohledňování specifických potřeb, zranitelnosti a schopností všech. K tomuto úsilí přispěje, bude-li Komise využívat humanitární ukazatel genderu a věku 26 a cílená opatření.

Provádění akčního plánu GAP III přispěje k trojrozměrnému propojení humanitární pomoci, rozvoje a míru, přičemž se aktéři důrazně vyzývají ke spolupráci.

Výzkum a inovace hrají z hlediska podpory genderové rovnosti a posílení postavení žen klíčovou roli. Program Horizont Evropa bude prostřednictvím mezinárodní spolupráce, která je v jeho rámci vyvíjena, přispívat ke společným řešením celosvětových výzev, a to prostřednictvím podpory genderových studií a intersekcionálního výzkumu, přístupu žen k financování výzkumu a jejich zapojení do výzkumných kariér a začlenění genderové perspektivy do obsahu výzkumu.

2.Podpora strategického zapojení EU na úrovni jednotlivých zemí a na regionální a multilaterální úrovni

Při provádění akčního plánu GAP III je třeba usilovat o koordinované, strategické a soudržné zapojení EU na multilaterální a regionální úrovni i na úrovni jednotlivých zemí.

2.1Spolupráce na úrovni zemí

Delegace EU a operace a mise společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) by měly na základě důkladného profilu země z hlediska genderu 27 a ve spolupráci s velvyslanectvími členských států EU vypracovat „prováděcí plán pro danou zemi“, který stanoví priority a identifikuje činnosti a klíčové cíle vybrané z tematických oblastí politiky uvedených v kapitole 3 tohoto společného sdělení 28 .

EU by měla spolupracovat na základě partnerského přístupu s vnitrostátními ministerstvy a sítěmi zabývajícími se problematikou genderové rovnosti. Tam, kde je to možné, bude EU podporovat příslušné vnitrostátní a odvětvové strategie týkající se genderové rovnosti, jelikož to představuje klíč k dlouhodobé udržitelnosti činnosti EU. EU by měla udržovat pravidelný dialog týkající se provádění akčního plánu GAP III a spolupracovat se širokou škálou aktérů, jako jsou například místní orgány a organizace občanské společnosti, aktivisté bojující za práva žen, obránci lidských práv, mladí lidé a církevní organizace a náboženské společnosti.

Plány pro danou zemi týkající se spolupráce EU s občanskou společností budou zahrnovat genderové hledisko a zajistí smysluplné zapojení organizací žen a dívek a místních organizací.

EU by měla usilovat o úzkou koordinaci se zastoupeními zemí při mezinárodních organizacích, a to zejména v rámci systému OSN. EU by měla za účelem prosazování genderové rovnosti a norem v oblasti podnikání a lidských práv spolupracovat také se soukromým sektorem. 

2.2Větší zapojení EU na úrovni skupiny zemí a na regionální úrovni

EU by měla zintenzivnit své zapojení, dialog a partnerství s regionálními zúčastněnými stranami, a to tím, že podpoří strategie týkající se genderové rovnosti prováděné mezinárodními a regionálními organizacemi a zajistí, aby bylo genderové hledisko začleněno do všech jejích regionálních programů.

Posílení součinnosti mezi regionální úrovní a úrovní jednotlivých zemí přineslo pozitivní výsledky v oblasti regionální spolupráce EU v rámci jižního sousedství, například v podobě posílení partnerství EU s Radou Evropy, pokud jde o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, a to v souladu s normami a cíli Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), a v podobě podpory Unie pro Středomoří při prosazování lidských práv žen, a mělo by se v něm pokračovat.

Proces přistoupení k EU podnítil v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích reformy právních předpisů podporující genderovou rovnost, jelikož se očekává, že tyto země postupně sladí své právní předpisy s acquis EU v oblasti genderové rovnosti a zavedou institucionální rámec pro jejich vymáhání.

Podobně by EU měla podporovat iniciativy jako například komisi Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) na podporu a ochranu práv žen a dětí, prohlášení vedoucích představitelů zemí Tichomoří týkající se genderové rovnosti a strategii z Montevidea v Latinské Americe.

V rámci partnerství Afrika–EU by EU měla podporovat cílené iniciativy Africké unie, jako je například strategie pro genderovou rovnost a posílení postavení žen (2018–2028) 29 a nové desetiletí finančního a hospodářského začleňování afrických žen (2020–2030) 30 . Měla by rovněž prosazovat úplnou ratifikaci a provádění protokolu z Maputa a protokolu k Africké chartě lidských práv a práv národů o právech žen v Africe 31 .

Prostřednictvím začleňování genderové rovnosti do všech pracovních oblastí partnerství Afrika–EU by EU rovněž měla posílit úlohu žen jakožto držitelek práv, upevňovatelek míru a osob rozhodujících o záležitostech týkajících se míru, bezpečnosti, demokracie a právního státu a měla by podporovat jejich přístup ke spravedlnosti a základním službám. Pro ženy by měla být prospěšná také podpora Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA). V širším kontextu městského rozvoje budou obchodní příležitosti pro ženy a jejich zapojení podporovány prostřednictvím spolupráce mezi EU a africkými městy v rámci iniciativy Výzva pro inteligentní města 32 .

Regionální činnosti EU by se měly zabývat výzvami souvisejícími s genderem, které mají přeshraniční rozměr, jako například změna klimatu, migrace a nucené vysídlení, a to včetně obchodování s lidmi a bezpečnosti. V afrických zemích bude prováděn nový program týkající se budování kapacit vojenského personálu na podporu rozvoje a bezpečnosti (CBSD) 33 , který bude zahrnovat agendu žen, míru a bezpečnosti.

Evropská komise a vysoký představitel Unie budou v každém regionu podporovat transformativní činnosti týkající se genderové rovnosti, v případě potřeby na základě regionální genderové analýzy. Například v subsaharské Africe by tato podpora měla směřovat do partnerství skupiny zemí, čímž by se vytvořila součinnost mezi snahami o řešení problémů v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, vzdělávání, výživy a přístupu k finančním prostředkům a obchodním příležitostem pro ženy.

2.3Silnější vedoucí postavení EU na multilaterální úrovni

EU by měla posílit svou vedoucí úlohu v oblasti genderové rovnosti, práv žen a dívek a posilování jejich postavení na multilaterální úrovni, a přispívat tak k prosazování této agendy na mezinárodních fórech. EU by měla využít svou autoritu a schopnost zprostředkovávat jednání a měla by být připravena iniciovat, navrhovat a podílet se na navrhování rezolucí a prohlášení týkajících se genderové rovnosti a soudržně prosazovat začlenění genderově citlivého jazyka do všech rezolucí a prohlášení. Pro obnovení stávajících mezinárodních závazků týkajících se genderové rovnosti, práv žen a posílení jejich postavení je klíčové posilování a vytváření partnerství a aliancí. To je zřejmé zejména při řešení globálních výzev jako například pandemie COVID-19. Vícestranné delegace EU mají zvláštní odpovědnost, pokud jde o prosazování politických iniciativ, a to při současné koordinaci s diplomatickými úřady členských států EU na daném místě a s partnerskými zeměmi.

EU se v rámci svého multilaterálního zapojení aktivně angažuje v rámci systému OSN a ve všech orgánech a specializovaných agenturách OSN zabývajících se genderovou rovností. EU by měla nadále důrazně prosazovat práva žen v Radě pro lidská práva a zajistit plnou angažovanost napříč různými zasedáními. Evropská komise je spolu s členskými státy EU součástí Fóra generační rovnosti 34 , globálního setkání týkajícího se genderové rovnosti, které svolal orgán OSN pro rovnost mužů a žen a pro posílení postavení žen (UN Women) a které spolupořádají mexická a francouzská vláda v partnerství s občanskou společností, soukromým sektorem a mezinárodními organizacemi. Evropská komise se podílí na vedení Akční koalice generační rovnosti pro boj proti genderově podmíněnému násilí.

EU by se měla nadále intenzivně zapojovat do globální humanitární iniciativy „Výzva k přijetí opatření bránících genderově podmíněnému násilí v krizových situacích“ a nového plánu pro její provádění 35 a podporovat je.

EU by se měla za účelem podpory agendy žen, míru a bezpečnosti, posílení postavení žen a genderové rovnosti, a to i na trhu práce, nadále angažovat ve fórech G7 a G20. V rámci skupiny G20 pracují EU a další členové aktivně na dosažení cíle z Brisbane (přijatého skupinou G20 v roce 2014), který usiluje o to, aby se do roku 2025 snížila rozdílná míra ekonomické aktivity mužů a žen o 25 %.

V rámci OECD bude Evropská komise nadále aktivním členem sítě DAC pro genderovou rovnost 36 , jejímž cílem je zlepšit politiky a postupy za účelem posílení genderové rovnosti v programech rozvoje a zajistit práva dívek a žen, čímž přispívá k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030.

3.Na cestě k genderově spravedlivému světu: zaměření na klíčové tematické oblasti zapojení

Cílem akčního plánu GAP III je urychlit pokrok na cestě k dosažení genderové rovnosti a posílení postavení žen a dívek, a to stanovením cílů a činností v šesti klíčových tematických oblastech politiky. Plán vychází z předchozích akčních plánů GAP a řeší nové výzvy a příležitosti při současném zajištění soudržnosti mezi vnitřní a vnější politikou. Konkrétní cíle a ukazatele pro každou oblast zapojení jsou stanoveny v pracovním dokumentu útvarů Komise nazvaném „Cíle a ukazatele představující rámec pro provádění akčního plánu GAP III“.

3.1Zajištění osvobození od všech forem genderově podmíněného násilí

Každá lidská bytost má právo žít život osvobozený od všech forem násilí. Toto však ani zdaleka není skutečný stav a v každé zemi přetrvávají různé formy genderově podmíněného násilí na ženách a dívkách, tj. násilí, které je zaměřeno proti ženě proto, že je žena, nebo které postihuje ženy ve větší míře 37 , přičemž tyto formy násilí představují jednu z nejrozšířenějších a nedostatečně oznamovaných forem porušování lidských práv 38 . Mezi obzvlášť ohrožené skupiny patří ženy a dívky se zdravotním postižením, patřící k menšinám, migrantky nebo osoby LGBTIQ 39 .

Genderově podmíněné násilí má kořeny ve škodlivých sociálních normách a stereotypech napříč kulturami a společenskými třídami a postihuje celá společenství,  za což platí obrovskou cenu oběti, jejich rodiny, společnosti a hospodářství . Vysokou daň si vybrala také pandemie COVID-19, jelikož v jejím důsledku došlo v mnoha částech světa k podstatnému nárůstu femicidy a genderově podmíněného násilí včetně domácího násilí 40 .

EU financuje širokou škálu iniciativ a programů po celém světě, jejichž cílem je ukončit všechny formy genderově podmíněného násilí včetně dětských, předčasných a nucených sňatků, mrzačení ženských pohlavních orgánů, genderově předpojaté selekce (tj. upřednostňování toho, aby se narodil syn) atd. Zvláštní důraz je kladen na otřesné následky sexuálního násilí v souvislosti s konflikty, jelikož se jedná o zločin proti lidskosti a válečný zločin, který je obvykle páchán na ženách v každém věku, jakož i na mužích a chlapcích, a to za účelem potrestání, podmanění si a/nebo zničení celých společenství nebo populací 41 .

Iniciativa Spotlight, kterou společně provádějí EU a OSN 42 a která byla spuštěna s počátečním přispěním EU ve výši 500 milionů EUR, představuje bezprecedentní globální program, jenž investuje do prevence a podpory odstranění všech forem násilí na ženách a dívkách. Zaměřuje se na zlepšení právních předpisů a politik, budování institucionálních kapacit, kvalitu poskytování základních služeb, správu údajů a posílení ženských hnutí, jakož i zpochybňování škodlivých společenských norem a stereotypů. Činnosti v rámci tohoto akčního plánu budou vycházet z poznatků získaných v rámci genderově transformativního přístupu iniciativy Spotlight 43 a podobných programů. 

Humanitární krize, konflikty, katastrofy a pandemie zvyšují riziko sexuálního a genderově podmíněného násilí, čemuž je třeba předcházet a tuto problematiku řešit již v samém počátku. Klíčové zůstávají přístupy zaměřené na přeživší, které zohledňují intersekcionální formy diskriminace.

Humanitární pomoc EU zahrnuje opatření zaměřená na prevenci a řešení sexuálního a genderově podmíněného násilí v rámci programu v oblasti ochrany a zdraví 44 .

3.2Podpora sexuálního a reprodukčního zdraví a práv

Sexuální a reprodukční zdraví a práva jsou zásadní pro právo žen a dívek na sebeurčení. EU je nadále odhodlána podporovat, chránit a naplňovat veškerá lidská práva a zasadit se o plné a účinné provádění Pekingské akční platformy a akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, jakož i výstupů z jejich hodnotících konferencí, a je v této souvislosti nadále odhodlána prosazovat sexuální a reprodukční zdraví a práva.

Každá osoba má právo mít plnou kontrolu nad záležitostmi ovlivňujícími její sexualitu a sexuální a reprodukční zdraví a svobodně a odpovědně o nich rozhodovat, nebýt vystavena diskriminaci, nátlaku nebo násilí, vést zdravý život a zapojit se do hospodářství a do sociálního a politického života. K tomu je třeba přístupu ke kvalitním a cenově dostupným komplexním informacím týkajícím se sexuálního a reprodukčního zdraví, ke vzdělání, a to včetně komplexní sexuální výchovy, a ke zdravotnickým službám 46 .

Škodlivé genderové normy a stereotypy brání v přístupu k plánování rodiny, a to prostřednictvím právních překážek nebo komunitního tlaku, obtěžování a zneužívání, zatímco odpor vůči genderové rovnosti ohrožuje těžce vydobytý pokrok i stávající právní předpisy.

3.3Posílení hospodářských a sociálních práv a posílení postavení dívek a žen

Ženy a muži v celé své rozmanitosti by měli mít rovné příležitosti, rovný přístup k zaměstnání, důstojné práci a stejné odměně za stejnou práci, aby mohli být hospodářsky nezávislí. Ženy a muži by dále měli rovným dílem sdílet odpovědnost za péči a mít přístup k odpovídající sociální ochraně, veřejným službám a finančním a obchodním příležitostem.

Vedle toho je třeba zajistit pro ženy a dívky příznivé podmínky, jako je například přístup k bezpečné, cenově dostupné a přístupné veřejné dopravě a jiným možnostem mobility ve venkovských i městských oblastech.

Posílení hospodářského postavení žen je klíčem ke snížení chudoby a k dosažení inkluzivního a udržitelného růstu v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 49 .

Posílení ekonomického postavení

Pokrok při překonávání celosvětových genderových rozdílů, pokud jde o míru ekonomické aktivity, stagnuje 50 . Rozdíly v platech a příjmech 51 představují další faktor nadále znevýhodňující ženy 52 . Předpisy a postupy týkající se vlastnictví majetku, přístupu k bankovním úvěrům, dědických práv a přístupu k dokladům totožnosti často diskriminují ženy a omezují jejich přístup ke zdrojům a finančním prostředkům 53 . V tomto ohledu je rovněž důležité posílení ekonomického postavení migrantek v EU. Akční plán EU pro integraci a začleňování zahrnuje opatření podporující posílení ekonomického postavení žen.

Ženy jsou také postiženy důsledky pandemie COVID-19, jelikož jsou neúměrně zastoupeny v odvětvích negativně zasažených touto krizí, v nejistých a neformálních zaměstnáních 54 či v odvětví péče (např. vzdělávání, sociální práce a zdravotnictví, nebo práce v cizí domácnosti) 55 . Kromě toho také nesou stále větší zátěž v podobě vykonávání neplacené péče 56 . Tato skutečnost podtrhuje naléhavou potřebu přijmout nediskriminační a inkluzivní systémy sociální ochrany, podpořit formální zaměstnávání, zajistit pracovní práva a nároky i pracovnicím v neformálních a nejistých zaměstnáních a zvláštní pozornost věnovat zlepšení pracovních podmínek a platů pracovnic v odvětví péče.

Podpora genderové rovnosti ve vzdělávání

Celosvětový pokrok, pokud jde o rovné zastoupení dívek a chlapců ve školní docházce v rámci základních a středních škol, dosud nevedl k vymýcení genderových rozdílů ve školní docházce a vzdělávání 59 . 

Přístup dívek ke vzdělání je omezen nedostatečným pokrokem při zajišťování jejich sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, vzdělávacími prostředími, která nejsou bezpečná, a absencí odpovídajících hygienických zařízení 60 . Odhad OSN z roku 2016 ukázal, že 246 milionů dětí po celém světě zažívá genderově podmíněné násilí související se školní docházkou, přičemž tímto problémem jsou postiženy zejména znevýhodněné dívky a děti 61 . Procento dívek, které dokončí střední vzdělání (o 36,9 % nižší než u chlapců), je ovlivněno dětskými, předčasnými a nucenými sňatky a předčasným těhotenstvím, což omezuje jejich potenciál, pokud jde o výdělek, a také jejich rozhodovací pravomoci 62 . Každý další rok základní školy zvyšuje výslednou mzdu dívek o 10 až 20 % 63 . Absence přístupu ke vzdělání dále zvyšuje rozdíly, pokud jde o dívky se zdravotním postižením. Genderové stereotypy omezují ambice dívek v oblasti vědeckých a inženýrských profesí a chlapce odrazují od vykonávání zaměstnání v odvětví péče. Brání rovněž tomu, aby se ženy dostávaly do vedoucích pozic, a to včetně vzdělávání, přestože většina učitelů jsou ženy.

V situacích ovlivněných krizí, a to včetně globální krize způsobené pandemií COVID-19, zvyšuje uzavření škol riziko dětské práce, domácího násilí, sexuálního vykořisťování, předčasného těhotenství a dětských, předčasných a nucených sňatků 64 . Dívkám se dostává méně dálkového vzdělávání, protože v porovnání s chlapci mají menší přístup k internetu (celosvětově o 17 %) a k technologiím mobilních telefonů (26 %) 65 . Polovina dívek z řad uprchlíků, které navštěvovaly střední školu, se po pandemii COVID-19 do škol nevrátí 66 .

V humanitární oblasti se rozpočet EU na vzdělávání v mimořádných situacích výrazně zvýšil z 1 % v roce 2015 na 10 % v roce 2019, což představuje více než 450 milionů EUR pro více než 8,5 milionu dívek a chlapců v 59 zemích světa. Tím jde EU příkladem a podporuje vzdělávání v zájmu míru a ochrany 67 .

Nestačí se soustředit jen na rovné zastoupení obou pohlaví – důraz je třeba klást na to, jak může vzdělávací systém prosazovat genderovou rovnost.

Podpora všeobecného přístupu ke zdraví

Systémy veřejného zdravotnictví jsou nedostatečně financovány, což má významný vliv na služby poskytované dívkám a ženám 68 .

Krize způsobená pandemií COVID-19 ještě více ohrozila poskytování základních zdravotnických služeb a přístup k bezpečným léčivým přípravkům a vakcínám, což vedlo k nárůstu úmrtí matek a nechtěných těhotenství 69 . V kontextu pandemie jsou ženy jakožto pracovnice a poskytovatelky péče v první linii často vystaveny vyššímu zdravotnímu riziku. Přesun zdrojů ve zdravotnictví na zvládání pandemie COVID-19 výrazně postihl služby v oblasti prevence a léčby HIV a vedl k nárůstu stigmatizace a diskriminace osob žijících s HIV, a zvláště pak žen 70 . 

Ženám a dívkám se zdravotním postižením hrozí zvýšené riziko kvůli nedostupnosti informací o prevenci a pomoci a akutním překážkám bránícím v přístupu ke zdravotní péči nebo základním službám v oblasti zásobování vodou, sanitárních zařízení a hygieny. Trvalé financování všeobecné zdravotní péče včetně služeb týkajících se sexuálního a reprodukčního zdraví a práv je nyní důležitější než kdy jindy.

3.4Prosazování rovné účasti a vedení

Ženy a dívky by se měly za rovných podmínek účastnit činností ve veřejné a soukromé sféře, aby bylo dosaženo fungující demokracie a hospodářství a aby byla zajištěna lidská práva pro všechny. To totiž přináší značné výhody pro společnost jako celek – počínaje posílením důvěryhodnosti demokratických institucí až po nižší výskyt státem páchaného násilí 71 .

Přesto jsou ženy nadále nedostatečně zastoupeny mezi voliči, politickými vůdci a volenými úředníky a jako oficiální míroví vyjednavači a mediátoři. Změna na volených pozicích a v rozhodovacích orgánech je na všech úrovních pomalá 72 . Přestože přibližně 39 % zemí zavedlo kvóty pro zastoupení žen v parlamentech nebo v politických stranách, jejich provádění brání faktory, jako jsou genderové stereotypy, struktury politických stran a nedostatek politického financování.

Ženy ve veřejné sféře včetně političek, novinářek a aktivistek jsou v kontextu zmenšujícího se veřejného prostoru často terčem genderově podmíněného násilí, a to včetně různých forem násilí na internetu, a dokonce i femicidy. Politicky motivované útoky na ženy jsou na vzestupu téměř ve všech regionech, přičemž v roce 2019 dosáhly rekordní výše . Šetření z roku 2016 týkající se političek z 39 zemí dospělo k závěru, že 82 % z nich zažilo psychické násilí a 44 % čelilo hrozbám násilí 73 . 

Současně s tím však nová hlasitá generace mladých aktivistek z řad žen a dívek začala upozorňovat na širokou škálu témat včetně posílení postavení žen a dívek. Měla by jim být poskytnuta platforma, kde by mohly promlouvat a angažovat se.

3.5Začleňování agendy žen, míru a bezpečnosti

Ve 21. století jsou katastrofy a lidmi způsobené pohromy včetně konfliktů složitější a dlouhodobější a stále více souvisí s globálními výzvami, jako jsou změna klimatu, zhoršování životního prostředí, vysídlování a v nedávné době také pandemie. Účinek pandemie COVID-19 dokládá, jak je při řešení narůstajícího počtu násilných hrozeb zásadní agenda žen, míru a bezpečnosti a zapojení žen prostřednictvím propojení bezpečnosti a genderové rovnosti.

Konflikty, krize a nestabilita brzdí pokrok na cestě k dosažení udržitelného míru a bezpečnosti a ke splnění cílů udržitelného rozvoje. Agenda žen, míru a bezpečnosti se zaměřuje na souvislosti mezi genderovou nerovností a konfliktem a na to, jak se vzájemně posilují, a zdůrazňuje nutnost uvědomit si, že genderová nerovnost je základní příčinou a hnací silou konfliktů a nestability. Nerovnosti ve spojení s tím, že jsou ženy připraveny o podíl na moci, příležitosti, služby a bezpečnost, vytvářejí úrodnou půdu pro konflikty a genderově podmíněné násilí, zejména jsou-li doprovázeny slabou kapacitou nebo legitimitou státu. Preventivní opatření by měla přijmout přístup založený na rizicích, potřebách a právech.

Ženy jsou v těchto situacích často oběťmi, ne však vždy; zastávají celou řadu různých a rozmanitých úloh jako bojovnice, upevňovatelky míru, mediátorky, političky, podnikatelky a aktivistky. Počet žen zapojených do mírových procesů zůstává nízký, a to navzdory globálním, regionálním a vnitrostátním závazkům 76 , a mnoho mírových dohod dokonce ani nezahrnuje ustanovení týkající se genderu, která by odpovídajícím způsobem řešila potřeby žen. Větší zapojení žen do všech záležitostí souvisejících s mírem a bezpečností představuje pro EU prioritu. 

EU bude na základě strategického přístupu EU k agendě žen, míru a bezpečnosti provádět svůj akční plán týkající se agendy žen, míru a bezpečnosti 77 , který stanoví jasné cíle a kritéria pro jejich splnění, a to v prioritních oblastech týkajících se: i) prevence; ii) ochrany; iii) pomoci a obnovy a tří zastřešujících a průřezových zásad iv) účasti; v) začleňování genderového hlediska a vi) nutnosti jít příkladem.

Cílů EU v rámci agendy žen, míru a bezpečnosti by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím politického a diplomatického zapojení vedoucích představitelů EU, začleněním genderového hlediska a zajištěním toho, že se ženy zapojí do všech kontextů souvisejících s mírem a bezpečností a zaujmou vedoucí pozice. Je rovněž třeba přijmout konkrétní opatření, a to včetně cílené odborné přípravy určené armádě, soudnictví a bezpečnostním silám.

Budou využity součinnosti mezi agendou žen, míru a bezpečnosti a ostatními tematickými prioritami. Monitorování agendy žen, míru a bezpečnosti a podávání zpráv o této agendě bude uvedeno v soulad s akčním plánem GAP III, a to také proto, aby byl politický rámec EU týkající se agendy žen, míru a bezpečnosti plně začleněn do celkového politického rámce EU týkajícího se genderové rovnosti.

3.6Řešení výzev a využívání příležitostí, které nabízí ekologická a digitální transformace

Prosazování spravedlivé a inkluzivní ekologické transformace 

Ženy a dívky v rozvojových zemích představují skupinu obzvláště postiženou dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí, jako jsou například úbytek ekosystémů, ztráta přístupu ke klíčovým přírodním zdrojům, podvýživa a respirační onemocnění, nemoci související s vodou a nemoci přenášené vektory 79 . 

Ženy hrají zásadní roli při zmírňování dopadů změny klimatu, přizpůsobování se této změně a při ochraně životního prostředí, jelikož jsou primárními uživateli a správci přírodních zdrojů. Nemohou se však rovnoměrně se podílet na souvisejících řídicích procesech, a to z mnoha důvodů včetně škodlivých genderových norem, neodpovídajících právních rámců a omezeného přístupu ke vzdělání a k vlastnictví půdy. Aktivistky po celém světě však prosazují environmentální práva a mladé ženy přebírají vedoucí úlohu v prosazování změny.

EU je odhodlána angažovat se v oblasti genderového rozměru zhoršování životního prostředí a změny klimatu, a to i pokud jde o nestabilní situace, přičemž má na paměti zvláštní potřeby a úlohy žen patřících k původním obyvatelům, které jsou přímo závislé na přírodních zdrojích.

Využití příležitostí pro posílení postavení žen, jež nabízí digitalizace

Prosazování rovného přístupu žen k nevyužitému potenciálu digitálních technologií je ústředním prvkem digitální strategie EU 80 a udržitelného růstu 81 .

Digitální technologie a řešení mohou uspíšit pokrok při dosahování genderové rovnosti a posílení postavení žen v oblastech, jako jsou vzdělávání, zaměstnanost, podnikání a předcházení genderově podmíněnému násilí a boj proti němu. Jak ukázala pandemie COVID-19, mohou ženám pomoci zvládnout mimořádné situace, zmírňovat společenské a hospodářské důsledky a přispět k budování odolnosti. Elektronické služby, například digitální finanční služby, mohou vytvářet příležitosti pro posílení hospodářského postavení žen, jelikož zlepšují jejich přístup k finančním službám a jejich využívání.

Digitální propast, tj. rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup k digitálním technologiím a připojení, a těmi, kteří tento přístup nemají, ovlivňuje schopnost lidí zapojit se a využít příležitosti, jež přináší digitální éra. Tato propast se značně liší napříč zeměpisnými regiony a mezi ženami a muži 82 .

Ženy žijící ve venkovských nebo odlehlých oblastech zažívají trojnásobnou diskriminaci (digitální, genderovou a venkovskou) a čelí obrovským překážkám, pokud jde o přístup a využívání digitálních technologií, a to kvůli jejich cenové nedostupnosti, nízké digitální gramotnosti a sociálním normám. Digitalizace kromě toho přináší také nová rizika a výzvy pro genderovou rovnost, které souvisejí například s případnými genderovými předsudky umělé inteligence nebo s nárůstem genderově podmíněného násilí.

EU by měla pokračovat v odstraňování strukturálních překážek, které jsou základem digitální propasti mezi ženami a muži a podporovat inkluzivní a spravedlivou digitální transformaci. To zahrnuje prosazování genderově citlivého participačního přístupu v rozvojových politikách, projektech a programech, které podporují digitální transformaci v partnerských zemích.

4.EU jde příkladem

„Změna institucionální kultury“ iniciovaná akčním plánem GAP II přinesla významný, leč nerovnoměrný pokrok. V rámci akčního plánu GAP III je EU odhodlána výrazně pokročit a posílit svou schopnost, pokud jde o dosažení genderové rovnosti a posílení postavení žen, které by se mělo stát kolektivní odpovědností všech zaměstnanců EU. Tato transformace vyžaduje genderově citlivé vedení 83  a dostatečnou institucionální kapacitu.

Vedoucí představitelé EU včetně vedoucích delegací EU musí prosazovat genderovou rovnost a posílení postavení žen jako nedílnou součást svého jmenování a posouzení výkonnosti a nadále prosazovat institucionální „kulturu genderové rovnosti“.

Je třeba zvýšit institucionální kapacitu a odpovědnost v rámci všech vnějších generálních ředitelstvích Komise, Evropské služby pro vnější činnost, delegací EU a misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky. Musí být k dispozici genderoví odborníci a musí mít takové postavení, aby mohli podávat zprávy nejvyšším rozhodovacím orgánům. V rámci akčního plánu GAP II měla zásadní význam kontaktní místa/osoby pro genderové otázky 84 , které uvedly do pohybu „změnu institucionální kultury“, což přispělo k dosažení skutečného pokroku. Jejich kapacita a úloha budou posíleny, a to i tím, že jim budou nabídnuty příležitosti a nástroje týkající se vědomostí a jejich síť bude posílena. Rovněž se doporučuje, aby byli jmenováni vyšší poradci v oblasti genderu, kteří budou podporovat vedoucí představitele a zaměstnance, zajišťovat, aby genderová rovnost zaujímala v agendě čelné místo, a prosazovat klíčové iniciativy 85 . 

Všechny příslušné útvary budou v rámci výročních zpráv o činnosti každoročně předkládat zprávu o zvyšování povědomí o genderové rovnosti, která bude rovněž součástí jejich pracovních plánů pro rovnost.

EU je rovněž odhodlána dosáhnout významného pokroku v oblasti rovného zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích, a to v souladu se strategií EU pro rovnost žen a mužů. Jak bylo oznámeno v politických směrech předsedkyně von der Leyenové, do konce funkčního období této Komise budou muži a ženy na vedoucích pozicích zastoupeni v poměru 50/50. 

ESVČ se rovněž aktivně snaží o zvýšení genderové vyváženosti na úrovni vedení. Klíčovou prioritou je povzbudit členské státy k tomu, aby nominovaly kandidátky na všechny pozice v rámci ESVČ, a to včetně pozic vedoucích osob a jako vedoucí misí a operací SBOP. Kromě toho byla interně provedena i série opatření za účelem zlepšení genderové vyváženosti na všech úrovních.

Vedení bude absolvovat povinné školení v oblasti genderové rovnosti a provádění akčního plánu GAP III. Prosazování genderové rovnosti by mělo být zahrnuto do seznamu klíčových způsobilostí pro všechny vedoucí a manažerské pozice.

Klíčové je zlepšit vědomosti a odborné znalosti o rovnosti žen a mužů ve všech odvětvích a na všech úrovních, zejména pokud jde o delegace EU a velvyslanectví členských států na úrovni jednotlivých zemí. To bude zahrnovat:

a)komplexní vzdělávací program, který bude vycházet z analýzy potřeb v oblasti odborné přípravy, a další opatření pro budování kapacit;

b)zdroje na výzkum, analýzu a odborné znalosti, a to včetně technické pomoci v rámci programů týkajících se začleňování genderového hlediska a provádění akčního plánu GAP III;

c)sdružování zdrojů a sdílení vědomostí s členskými státy EU a mezinárodními organizacemi.

5.Předkládání zpráv a sdělování výsledků

Útvary Komise ve spolupráci s ESVČ budou každý rok monitorovat pokrok při provádění akčního plánu GAP III, přičemž budou sledovat „institucionální a strategické cíle a ukazatele EU“ uvedené v části 1 pracovního dokumentu útvarů Komise nazvaného „Cíle a ukazatele představující rámec pro provádění akčního plánu GAP III“.

Kromě toho budou komplexní zprávy o výsledcích a činnostech v oblasti genderové rovnosti uváděny ve výroční zprávě o provádění nástrojů Evropské unie pro financování vnější činnosti.

V polovině období provádění akčního plánu GAP III a na jeho konci bude zveřejněna zpráva zabývající se kvantitativními a kvalitativními výsledky EU, včetně agendy žen, míru a bezpečnosti. Tato zpráva zhodnotí dopad činností EU, a to v souladu s rámcem EU pro výsledky, se zvolenými cíli udržitelného rozvoje a s dalšími ukazateli a závazky týkajícími se podávání zpráv. Bude zahrnovat osvědčené postupy, příběhy ilustrující změny, k nimž došlo, a výsledky hodnocení ad hoc. Pokrok bude vykazován dle tematické oblasti na úrovni jednotlivých zemí a na regionální a mezinárodní úrovni.

Za tímto účelem část II pracovního dokumentu útvarů Komise nazvaného „Cíle a ukazatele představující rámec pro provádění akčního plánu GAP III“ obsahuje nabídku „ukazatelů klíčových tematických výstupů“, které by měly být začleněny do návrhu prováděcího plánu pro každou zemi a do nových činností. Tematické ukazatele budou začleněny do monitorovacího systému činnosti organizací a za účelem poskytnutí podpory budou k dispozici pokyny. Členské státy se vybízejí, aby tyto ukazatele použily k vypracování souhrnné zprávy o výsledcích. Ukazatele v rámci akčního plánu EU týkajícího se agendy žen, míru a bezpečnosti jsou začleněny do částí I a II pracovního dokumentu útvarů Komise.

Obnovené úsilí v oblasti strategické komunikace bude podněcovat informovaný dialog se zúčastněnými stranami. Na úrovni jednotlivých zemí jsou delegace EU vybízeny k tomu, aby ve spolupráci s členskými státy a misemi a operacemi SBOP organizovaly výměny názorů týkající se genderové rovnosti a provádění akčního plánu GAP III, aby bylo možné diskutovat o pokroku, a získat tak podporu vnitrostátních zúčastněných stran zahrnujících občanskou společnost. V Bruselu bude Komise a vysoký představitel kromě diskusí na interinstitucionální úrovni s Evropským parlamentem a Radou každoročně jednat o pokroku s organizacemi občanské společnosti.

Nejpozději v polovině roku 2024 zahájí Komise přezkum akčního plánu GAP III na konci období.

Komise vybízí Evropský parlament a Radu, aby podpořily akční plán GAP III a aby spolupracovaly s Komisí a vysokým představitelem na provádění tohoto společného sdělení.

(1)

„Genderem“ se rozumí společensky ustavené role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za vlastní ženám a mužům.

(2)

Článek 2, čl. 3 odst. 3 a článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU), článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a články 21 a 23 Listiny základních práv EU.

(3)

https://www.un.org/en/events/pastevents/pdfs/Beijing_Declaration_and_Platform_for_Action.pdf

(4)

https://www.unwomen.org/en/docs/2000/10/un-security-council-resolution-1325

(5)

  https://sdgs.un.org/goals/goal5  

(6)

 Hodnocení týkající se podpory EU určené na genderovou rovnost a posílení postavení žen a dívek (2010–2018), https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/tenders/monitoring-and-evaluation_en  

(7)

 https://ec.europa.eu/international-partnerships/topics/empowering-women-and-girls_en

(8)

 Cíle budou sladěny s nařízením, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), jakmile bude toto nařízení přijato.

(9)

Přístup je genderově transformativní, je-li jeho cílem posunout vztahy mezi genderem a mocí za účelem pozitivní změny paradigmatu či paradigmat vytvářejících diskriminaci a nerovnosti. 

(10)

Přístup je intersekcionální, je-li založen na uznání různých charakteristik a identit jednotlivce, aby bylo možné analyzovat a reagovat na způsoby, jakým se pohlaví a gender prolínají s jinými osobními vlastnostmi.

(11)

Genderově citlivý: směřující k větší odpovědnosti a urychlení provádění závazků týkajících se genderové rovnosti na mezinárodní, vnitrostátní a komunitní úrovni, a to pomocí přístupu založeného na právech.

(12)

 Článek 10 SFEU stanoví, že „při vymezování a provádění svých politik a činností se Unie zaměřuje na boj proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace“.

(13)

Viz Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou doposud ratifikovalo 182 zemí: https://www.ohchr.org/EN/HRBodies/CRPD/Pages/ConventionRightsPersonsWithDisabilities.aspx ; článek 6: Ženy se zdravotním postižením.

(14)

COM(2020) 698 final.

(15)

  https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/combatting-discrimination/racism-and-xenophobia/eu-anti-racism-action-plan-2020-2025_en

(16)

  https://www.ohchr.org/EN/Issues/FreedomReligion/Pages/FaithForRights.aspx  

(17)

  http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=EN&f=ST%209489%202014%20INIT  

(18)

„Cílem [začleňování genderového hlediska] je přerozdělit moc, vliv a zdroje spravedlivým a genderově rovným způsobem, bojovat proti nerovnosti, podporovat spravedlnost a vytvářet příležitosti.“ Strategie EU pro rovnost mužů a žen, s. 15.

(19)

„Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU v období 2016–2020“ (společný pracovní dokument útvarů Komise SWD(2015) 182 final); závěry Rady 13201/15, 26.10.2015.

(20)

Akční plán GAP III uplatňuje bodovací systém genderové rovnosti DAC. Významný (označeno hodnotou 1) znamená, že genderová rovnost představuje důležitý cíl, ale není hlavním důvodem provádění dané činnosti, zatímco hlavní (označeno hodnotou 2) znamená, že genderová rovnost představuje hlavní cíl. Co se týče humanitární pomoci, Komise uplatňuje svůj vlastní humanitární ukazatel pohlaví a věku: https://ec.europa.eu/echo/files/policies/sectoral/gender_age_marker_toolkit.pdf.

(21)

Genderová analýza by měla inspirovat a vést k vypracování prováděcího plánu pro jednotlivé země, viz oddíl 2.

(22)

Viz společný pracovní dokument útvarů Komise SWD(2020) 284 doprovázející akční plán GAP III.

(23)

Reagující na skóre G2 politického ukazatele OECD. Viz poznámka pod čarou č. 21.

(24)

Úmluva MOP č. 100 o rovnosti v odměňování; Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci v zaměstnání a povolání; Úmluva OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW).

(25)

Podle Světové banky představují ženy 47 % ze 120 milionů pracovníků zapojených po celém světě do rybolovu a následných činností, jako je zpracování nebo prodej, přičemž v odvětví akvakultury je jich až 70 %.

(26)

  https://ec.europa.eu/echo/files/policies/sectoral/gender_age_marker_toolkit.pdf

(27)

 Aby bylo genderové hledisko začleněno do celkového programování a do každé prioritní oblasti, bude během procesu programování vypracován aktualizovaný genderový profil země a analýza genderového hlediska v jednotlivých odvětvích. Bude-li to možné, měla by být tato činnost prováděna společně s členskými státy EU. V nestabilních situacích a v situaci ovlivněné konfliktem by tento aspekt vždy měl tvořit nedílnou součást analýzy rizik, zranitelnosti a konfliktů.

(28)

Tento plán bude vycházet z přiloženého pracovního dokumentu útvarů Komise nazvaného „Cíle a ukazatele představující rámec pro provádění akčního plánu GAP III“, SWD(2020) 284.

(29)

https://au.int/sites/default/files/documents/36195-doc-au_strategy_for_gender_equality_womens_empowerment_2018-2028_report.pdf

(30)

  https://au.int/en/pressreleases/20200214/promising-projections-new-decade-african-womens-financial-and-economic

(31)

Ten zahrnuje právní zákaz mrzačení ženských pohlavních orgánů a nucených sňatků a sňatků dívek mladších 18 let, vymýcení veškerých forem genderově podmíněného násilí na ženách ve veřejné i soukromé sféře a právní ochranu dospívajících dívek před zneužíváním a sexuálním obtěžováním.

(32)

  https://www.intelligentcitieschallenge.eu/

(33)

Prováděcí rozhodnutí Komise C(2020) 5215 final ze dne 30. července 2020.

(34)

https://forum.generationequality.org/

(35)

  https://www.calltoactiongbv.com ; informace týkající se celosvětového předsednictví EU v rámci iniciativy „Výzva k přijetí opatření“ v letech 2017–2018 viz: https://ec.europa.eu/echo/sites/echo-site/files/booklet_eu_leadership_c2a.pdf

(36)

 GenderNet  http://www.oecd.org/dac/gender-development/about-gendernet.htm  

(37)

Čl. 3 písm. d) Istanbulské úmluvy.

(38)

Údaje: WHO, Global and regional estimates of violence against women: prevalence and health effects of intimate partner violence and non-partner sexual violence (Globální a regionální odhady týkající se násilí na ženách: výskyt a zdravotní dopady násilí spáchaného intimním partnerem a jinými osobami), 2013; UNICEF, What is Female Genital Mutilation? (Co je mrzačení ženských pohlavních orgánů?), 2019, k dispozici na adrese: https://www.unicef.org/stories/what-you-need-know-about-female-genital-mutilation ; UNFPA, Child Marriage Overview (Přehled sňatků dětí), k dispozici na adrese: https://www.unfpa.org/child-marriage

(39)

V zemích s nízkými a středními příjmy mají ženy se zdravotním postižením dvakrát až čtyřikrát větší pravděpodobnost, že budou vystaveny násilí ze strany intimního partnera. https://www.unwomen.org/en/what-we-do/ending-violence-against-women/facts-and-figures#notes

(40)

  https://unstats.un.org/sdgs/report/2020/The-Sustainable-Development-Goals-Report-2020.pdf ; UNFPA, průběžná technická poznámka, Impact of the COVID-19 Pandemic on Family Planning and Ending Gender-based Violence, Female Genital Mutilation and Child Marriage (Dopad pandemie COVID-19 na plánování rodiny a ukončení genderově podmíněného násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů a sňatky dětí), 27. dubna 2020.

(41)

EU podporuje Akční fond Sinjar Nadii Muradové a Globální fond pro osoby, které přežily sexuální násilí související s konflikty (Fond Mukwegeho/Muradové).

(42)

https://spotlightinitiative.org/

(43)

Výsledky hodnocení iniciativy Spotlight v polovině období budou k dispozici počátkem roku 2021.

(44)

V letech 2018 a 2019 EU na tyto účely vyčlenila více než 62 milionů EUR.

(45)

Referenční měřítko pro mezinárodní normy v této oblasti představuje Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva). Tuto úmluvu podepsaly všechny členské státy EU a 21 ji také již ratifikovalo. EU úmluvu podepsala v roce 2017 a dokončení přistoupení EU pro Komisi představuje klíčovou prioritu.

(46)

Viz Evropský konsensus o rozvoji: https://ec.europa.eu/international-partnerships/system/files/european-consensus-on-development-final-20170626_en.pdf

(47)

To zahrnuje globální program vedený fondem UNFPA, jehož cílem je řešit upřednostňování narození syna, globální program fondů UNFPA a UNICEF, jehož cílem je ukončit mrzačení ženských pohlavních orgánů, globální program fondů UNFPA a UNICEF, jehož cílem je ukončit dětské, předčasné a nucené sňatky, a iniciativu Spotlight prováděnou společně EU a OSN.

(48)

https://www.unfpa.org/resources/what-minimum-initial-service-package

(49)

Zpráva McKinseyho globálního institutu The Power of Parity: How Advancing Women’s Equality can add $12 Trillion to Global Growth (Síla rovnosti: jak může podpora rovnosti žen přispět 12 biliony USD k celosvětovému růstu), 2015.

(50)

Globální zpráva Světového ekonomického fóra o genderu z roku 2020 a zpráva Ženy světa z roku 2020 (Odbor OSN pro ekonomické a sociální statistiky).

(51)

Tamtéž. Bonnet, Florence, Joann Vanek a Martha Chen, 2019. Women and Men in the Informal Economy – A Statistical Brief (Muži a ženy v neformální ekonomice – statistický přehled). Manchester, Spojené království: WIEGO.    

(52)

Bonnet, Florence, Joann Vanek a Martha Chen, 2019. Women and Men in the Informal Economy – A Statistical Brief (Muži a ženy v neformální ekonomice – statistický přehled). Manchester, Spojené království: WIEGO.

(53)

  Světová banka: Women, Business and the Law 2020 (Ženy, podnikání a právo v roce 2020).

(54)

  https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/@dgreports/@dcomm/documents/briefingnote/wcms_755910.pdf

(55)

 Care work and care jobs for the future of decent work (Práce a pracovní místa v odvětví péče pro budoucnost důstojné práce), Mezinárodní úřad práce – Ženeva: ILO, 2018.

(56)

  https://ec.europa.eu/info/news/impact-sex-and-gender-current-covid-19-pandemic-2020-may-28_en ; https://www.mckinsey.com/featured-insights/future-of-work/covid-19-and-gender-equality-countering-the-regressive-effects

(57)

Díky podpoře přístupu žen k půdním zdrojům vznikají příležitosti pro to, aby se kombinovaly zdroje financí ze soukromého sektoru také v udržitelných, ženami vedených hodnotových řetězcích z oblasti udržitelného zemědělství a hospodaření s půdou.

(58)

Jako například záruka NASIRA s bankou FMO a propojení nástroje pro finanční začlenění žen s organizací Women’s World Banking (Světové bankovnictví pro ženy).

(59)

Globální monitorovací zpráva Vzdělání pro všechny (červen 2015), Policy Paper 21: Humanitarian Aid For Education: Why It Matters and Why More Is Needed (Politický dokument 21: humanitární pomoc za účelem vzdělání: proč je důležitá a proč je jí třeba víc), s. 3. http://unesdoc.unesco.org/images/0023/002335/233557E.pdf ; UNICEF (2017) Education Uprooted: For every migrant, refugee and displaced child, education (Vykořeněné vzdělávání: vzdělání pro každé dítě z řad migrantů, uprchlíků a vysídlených osob).

(60)

UNESCO, #HerEducationOurFuture: The latest facts on gender equality in education (Nejnovější údaje týkající se genderové rovnosti ve vzdělávání), 2020 (1/3, ¼, ½);

UNICEF, Guidance on Menstrual Health and Hygiene (Pokyny týkající se menstruačního zdraví a hygieny), 2019; další údaje v rámečku:

Organizace spojených národů, The World's Women 2015: Trends and Statistics (Ženy světa v roce 2015: Trendy a statistiky). New York, Organizace spojených národů, odbor pro ekonomické a sociální záležitosti, statistický odbor, 2015.

(61)

https://en.unesco.org/news/gender-based-violence-schools-significant-barrier-right-education

(62)

 The cost of gender inequality notes series. How large is the gender dividend? Measuring impacts and costs for gender inequality (Série týkající se nákladů spojených s genderovou nerovností. Jak velká je genderová dividenda? Měření dopadů a nákladů genderové nerovnosti), Světová banka, únor 2020, s. 5, 26–27, 46.

(63)

UNESCO, #HerEducationOurFuture: The latest facts on gender equality in education (Nejnovější údaje týkající se genderové rovnosti ve vzdělávání), 2020.

(64)

UNFPA, Průběžná technická poznámka, Impact of the COVID-19 Pandemic on Family Planning and Ending Gender-based Violence, Female Genital Mutilation and Child Marriage (Dopad pandemie COVID-19 na plánování rodiny a ukončení genderově podmíněného násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů a dětských sňatků), 27. dubna 2020.

(65)

  https://itu.foleon.com/itu/measuring-digital-development/gender-gap/  

OECD (2018), Bridging the Digital Gender Divide (Překonání digitální propasti mezi ženami a muži), s. 13.  http://www.oecd.org/internet/bridging-the-digital-gender-divide.pdf

(66)

UNHCR (2020), Coming Together for Refugee Education (Společně pro vzdělávání uprchlíků), s. 5.

(67)

  https://ec.europa.eu/echo/sites/echo-site/files/eie_mapping_report.pdf

(68)

  https://www.unwomen.org/en/digital-library/progress-of-the-worlds-women

(69)

  https://www.unwomen.org/en/news/in-focus/in-focus-gender-equality-in-covid-19-response  

(70)

  https://www.theglobalfund.org/media/9819/covid19_mitigatingimpact_report_en.pdf ; UNAIDS, zpráva Start Free Stay Free AIDS z roku 2019.

(71)

Foreign Affairs, ročník 99, číslo 1 „Women under Attack. The backlash against female politicians“ (Ženy terčem útoku. Odpor vůči političkám).

(72)

Údaje v rámečku: Meziparlamentní unie, Women in national parliaments (Ženy ve vnitrostátních parlamentech), ke dni 1. února 2019;

Rada pro zahraniční vztahy, Women’s Participation in Peace Processes (Účast žen v mírových procesech), 2019.

(73)

  https://www.ipu.org/resources/publications/issue-briefs/2016-10/sexism-harassment-and-violence-against-women-parliamentarians  

(74)

Viz projekt typu peer-to-peer „INTER PARES | Parliaments in Partnership“ a platforma „iKNOW Politics“. https://www.iknowpolitics.org/en  

(75)

Viz např. iniciativa Media4Democracy a televizní tvorba podporovaná EU, která se zabývá otázkami genderových rolí, jako například program „One Woman Show“ v Burkině Faso, Keni a regionu Blízkého východu a severní Afriky.

(76)

Existují určité osvědčené postupy, z nichž lze vycházet, jako například zapojení žen do budování míru v souvislosti s konfliktem v Sýrii, a to jak prostřednictvím občanské společnosti, tak prostřednictvím politického procesu vedeného OSN. Zejména v důsledku tlaku vyvíjeného EU je v syrském ústavním výboru, který byl zřízen OSN, 30 % žen.

(77)

Strategický přístup EU k agendě žen, míru a bezpečnosti je připojen k závěrům Rady pro zahraniční věci týkajícím se agendy žen, míru a bezpečnosti, které byly přijaty dne 10. prosince 2018 (dokument Rady č. 15086/18), a k akčnímu plánu EU týkajícímu se agendy žen, míru a bezpečnosti (ESVČ 2019/747 – dokument Rady č. 11031/19). Odpovědnost za provádění politického rámce EU týkajícího se agendy žen, míru a bezpečnosti mají členské státy EU a veškeré příslušné útvary Komise. Akční plán EU týkající se agendy žen, míru a bezpečnosti je připojen ke společnému pracovnímu dokumentu útvarů Komise týkajícímu se akčního plánu GAP III. Podávání zpráv v rámci tohoto akčního plánu se řídí podáváním zpráv v rámci akčního plánu GAP III a monitorování má na starost pracovní skupina EU pro agendu žen, míru a bezpečnosti.

(78)

Jak již bylo schváleno v akčním plánu EU týkajícím se agendy žen, míru a bezpečnosti.

(79)

Údaje v rámečku: UNDP, Gender and Climate Change (Gender a změna klimatu), 2016; UNDP, Gender, climate change adaptation and disaster risk reduction (Gender, přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof), 2016; The State of Food and Agriculture: Women in Agriculture (Stav potravinářství a zemědělství: ženy v zemědělství). FAO, 2011;

FAO, The Gender Gap in Land Rights (Genderové rozdíly, pokud jde o práva k půdě), 2018.

(80)

  https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/communication-shaping-europes-digital-future-feb2020_en_4.pdf  

(81)

Intel, Dalberg Global Development Advisors, GlobeScan, Women and the Web (Ženy a internet), 2015.

(82)

Údaje v rámečku: GSMA, zpráva Connected Women The Mobile Gender Gap (Připojené ženy, genderové rozdíly v oblasti mobilních telefonů), 2019; OECD, Bridging The Digital Gender Divide (Překonání digitální propasti mezi ženami a muži), 2018; GSMA, zpráva Mobile Gender Gap Report (Genderové rozdíly v oblasti mobilních telefonů), 2019.

(83)

Genderově citlivý: směřující k větší odpovědnosti a urychlení provádění závazků týkajících se genderové rovnosti na mezinárodní, vnitrostátní a komunitní úrovni, a to pomocí přístupu založeného na právech. Genderově citlivý lídr: i) jde příkladem jak na pracovišti, tak při přímém vykonávání svého mandátu; ii) začleňuje hledisko genderové rovnosti; iii) motivuje zaměstnance a umožňuje jim plnit cíle v oblasti genderové rovnosti; iv) konzultuje a strategicky zapojuje poradce v oblasti genderu, genderová kontaktní místa a další odborníky v oblasti genderové rovnosti a v) vyžaduje odpovědnost zaměstnanců a misí za provádění závazků týkajících se genderové rovnosti.

(84)

 Kontaktní osoba pro genderové otázky by měla mít technickou kapacitu a příslušné znalosti, pokud jde o genderové otázky, odpovídá za poradenské a koordinační činnosti související s prováděním akčního plánu EU pro rovnost mužů a žen v rámci činností delegací/oddělení/ředitelství EU a podporuje proces zohledňování genderového hlediska, což je sdílená odpovědnost.

(85)

 Tuto funkci může vykonávat koordinátor pro rovnost na každém vnějším generálním ředitelství nebo specializované vedoucí osoby v delegacích EU a misích SZBP.