Stanovisko Evropského výboru regionů Srovnávací přehled inovací v regionech a jeho vliv na místně orientované politiky regionů

(2020/C 440/15)

Zpravodaj: Mikel IRUJO AMEZAGA (ES/EA), generální ředitel pro vnější činnost, vláda autonomní oblasti Navarra

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Je důležité mít k dispozici spolehlivé ukazatele týkající se inovační politiky

1.

domnívá se, že regiony by měly své konkrétní politiky místně uzpůsobovat, neboť neexistuje rámec regionální inovační politiky, který by byl řešením pro všechny. Každý region se vyznačuje různou institucionální kapacitou v nejrůznějších politických, hospodářských a sociálních kontextech, což umožňuje, nebo omezuje vytváření a provádění těchto politik;

2.

konstatuje, že podle článku 181 SFEU může Komise „dát jakékoli užitečné podněty […] pro stanovení hlavních směrů a ukazatelů, pořádání výměny osvědčených postupů a přípravu podkladů nezbytných pro pravidelný dohled a hodnocení“;

3.

připomíná, že srovnávací přehled inovací v regionech (dále jen pod anglickou zkratkou RIS – Regional Innovation Scoreboard) podrobněji dělí regiony do skupin podle výkonnosti, a to na základě kontextuálních údajů, které lze využít k analýze a porovnání strukturálních rozdílů mezi regiony z hlediska hospodářské, podnikatelské a sociodemografické struktury;

4.

konstatuje, že RIS přináší hodnocení oblastí, v nichž regiony fungují dobře, a těch, v nichž musejí zaměřit své úsilí na zvýšení výkonnosti inovací. Dané údaje by měly regionům pomoci posoudit silné a slabé stránky regionálních výzkumných a inovačních systémů;

5.

zdůrazňuje, že z RIS za rok 2019 vyplývá, že mezi výsledky jednotlivých regionů dochází bezesporu k trvalé konvergenci, neboť rozdíly mezi nimi se postupně snižují, a připomíná jeho význam při sestavování strategií, neboť vytváření místně uzpůsobených opatření se kromě jiných rozhodnutí opírá o soubory dat;

6.

zdůrazňuje, že příští víceletý finanční rámec na období 2021–2027, a zejména návrh rámcového nařízení o EFRR, který předložila Evropská komise, stanoví jako jeden ze svých politických cílů podporu inovativní a inteligentní hospodářské transformace a rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání (1);

7.

konstatuje, že strategické zaměření EU se posunulo směrem k vytváření místně orientovaných politik a strategií pro inteligentní specializaci (S3) za účelem podpory regionálních inovací;

8.

připomíná, že strategie pro inteligentní specializaci (S3) stimulovaly rozvoj skutečných regionálních inovačních ekosystémů. Regionální inovační ekosystémy mají velký vliv na hospodářství a konkurenceschopnost regionů a také umožňují vynikající inovace, které mají blízko občanům a odpovídají jejich potřebám (2);

9.

připomíná, že regionální politika stanoví povinnost provádět posouzení účelnosti, účinnosti a dopadu podpory z fondů společného strategického rámce s cílem zlepšit kvalitu provádění a podoby programů a stanovit jejich účinky ve vztahu k cílům strategie EU pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

10.

připomíná, že pracovní skupina ERAC konstatovala, že je třeba, aby existovaly mechanismy monitorování zavedené od počátku za účelem hodnocení pokroku a určení mezer, dopadů a úspěchů s cílem určovat směr Evropského výzkumného prostoru (EVP) a umožnit, aby se přizpůsobil měnícím se požadavkům a potřebám, které by měly zahrnovat odpovídající mechanismy monitorování a kvantifikovatelné klíčové ukazatele výkonnosti (3). Navrhuje se rozšířit tento mechanismus monitorování i na místní a regionální úroveň, aby tak bylo možné shromažďovat realistické informace o míře zavádění inovací v určitých regionech a o možnostech a problémech v této oblasti;

11.

připomíná, že jak doporučení skupiny inovátorů na vysoké úrovni (zpráva FAST za rok 2018 (4)) nezávislé povahy, tak zpráva „LAB – FAB – APP Investing in the European future we want“ (5) upozorňují, že ve fázi navrhování programu výzkumu a inovací EU na období po roce 2020 bude potřeba ucelený a centralizovaný systém monitorování a hodnocení programu a také bude potřeba stimulovat intenzivní spolupráci a výměnu informací s vnitrostátními a regionálními inovačními agenturami;

12.

připomíná, že zpráva „Mission-oriented research & innovation in the European Union“ (6) poukazuje na to, že k měření a dopadu podle cílů a milníků bude nutné zavést za účelem měření pokroku odpovídající ukazatele a rámce monitorování, které musejí být dynamické, neboť se má za to, že statická analýza nákladů a přínosů a výpočty aktuální čisté hodnoty by pravděpodobně jakýkoliv odvážný úkol zastavily hned v počátku;

13.

konstatuje, že budou zapotřebí expertní přípravné práce pro novou politickou iniciativu k širšímu konceptu inteligentní specializace, která by vedla k dohodě na úrovni EU ohledně obecných zásad, například v podobě charty inteligentní specializace 2.0, která by doplňovala stávající nástroje používané k plánování a provádění místního a regionálního hospodářského rozvoje;

14.

připomíná své stanovisko Horizont Evropa – 9. rámcový program pro výzkum a inovace (7), v němž „důrazně vyzývá k plnému zapojení místních a regionálních orgánů do strategického plánování, podle něhož se bude řídit provádění programu Horizont Evropa, a ke zohlednění strategií inteligentní specializace v tomto rámci“;

Metodické aspekty srovnávacího přehledu inovací v regionech (RIS)

15.

konstatuje, že zpráva Výkonnost vědy, výzkumu a inovací v EU z roku 2018 zdůrazňuje význam kombinace různých druhů aktiv směřujících k inovacím, aby se podnítilo vytváření a zavádění inovací, od výzkumu a vývoje po investice do IKT, rozvoj dovedností nebo změny manažerských a organizačních schopností. Při tom by měly být lépe zohledňovány také inovační rámcové podmínky, inovační investice, inovační činnosti a inovační vlivy, které nejsou založeny na výzkumu a vývoji ani na technologiích. Tzv. izolovaný přístup, který se zaměřuje například pouze na samotný výkon výzkumu a vývoje nebo IKT nemusí být dobrým základem pro pochopení složitosti inovačního procesu (8);

16.

navrhuje provést komplexní analýzu pro zjištění toho, zda jsou stávající ukazatele RIS vhodné pro měření inovací, nebo zda je případně potřeba zavést nové ukazatele a jiné vyřadit. Začlenění nových ukazatelů uzpůsobených inteligentní specializaci, které by umožnily analyzovat pokrok RIS3, by kromě toho, že je nezbytné, mohlo být velmi užitečným způsobem posílení meziregionální spolupráce. Výběr ukazatelů by měl být, pokud možno, teoreticky dobře podložen;

17.

poukazuje na to, že je třeba zavést účinné ukazatele pro měření a posuzování dopadu rovnosti žen a mužů na regionální inovace, v souladu s vlastní výzvou Výboru regionů k využívání ukazatelů rozčleněných podle pohlaví ve všech veřejných politikách Unie. Za tímto účelem je nutné, aby se navrhované ukazatele staly součástí všech běžných obecných statistických operací na vnitrostátní i evropské úrovni, a to koordinovaným způsobem, tak aby mohly být zavedeny vhodné politiky umožňující srovnávání regionálních hodnot za účelem sbližování v rámci Unie;

18.

upozorňuje na zásadní význam digitalizace pro inovace a zejména pro urychlení hospodářského oživení po skončení pandemie COVID-19 tak, aby se dosáhlo udržitelného růstu. To musí hrát důležitou roli při dalším rozvoji ukazatelů RIS;

19.

konstatuje, že v případě, že v některých regionech nebudou data k dispozici, je třeba v maximální možné míře formulovat nějaké nástroje pro sběr informací, ať už prostřednictvím dotazníků, nebo prostřednictvím administrativních záznamů či získáváním informací přímo od regionálních statistických nebo správních úřadů, pokud existují. Tato potřeba může být příležitostí k zahrnutí nových ukazatelů týkajících se inteligentní specializace a evropských priorit (Zelené dohody, digitalizace, průmyslové transformace atd.), které vyžadují zvláštní definici a záznamy;

20.

doporučuje vyhnout se výběru vysoce korelovaných ukazatelů, které by v konečném výsledku měřily totéž. Rovněž lze důrazně doporučit maximální konvergenci mezi ukazateli podle členského státu a ukazateli podle regionu;

21.

doporučuje, pokud to bude možné, zajistit měřítka variability ukazatelů a konečného indexu. Dobrým měřítkem pro vyhodnocení přesnosti ukazatelů v různých regionech by byl například variační koeficient pro všechny ukazatele. Měřítko typu interval spolehlivosti pro konečný index by umožnilo vyhodnotit rovněž to, zda jsou vzniklé změny reálné, nebo ne;

22.

doporučuje analyzovat, zda má být váha různých ukazatelů při vytváření konečného indexu stejná, nebo ne. Existují různé postupy výběru této váhy (buď statistické, nebo ne), které je možno uvážit. Vzhledem k tomu, že volba váhy má velmi silný dopad na konečný index a konečné pořadí, je důležité tuto volbu dobře podložit a být velice transparentní. Za účelem posouzení různých navrhovaných vážení by bylo vhodné provést analýzu citlivosti a nejistot;

23.

doporučuje analyzovat příčiny absence regionálních údajů, aby se předešlo zkreslení. Pokud není ztráta údajů zcela náhodná, došlo by ke zkreslení odhadů. Doporučuje se formulovat postupy sběru údajů, které těmto situacím předešly, a tím pádem by maximálně vyvážily procento dostupných údajů v analyzovaných regionech;

24.

s ohledem na různorodost situace v regionech různých členských států doporučuje pro RIS 2021 provést komplexní analýzu „techniky regionalizace průzkumu Společenství v oblasti inovací“, podle něhož se předpokládá, že intenzita jednotlivých oborů průmyslu na úrovni každé země zůstává zachována i na regionální úrovni. Zejména doporučuje vyhnout se používání opravného faktoru při výpočtu konečného souhrnného ukazatele RIS, který předpokládá stejný výsledek u různých regionů v téže zemi, a poškozuje tak nejinovativnější regiony v zemích s méně inovacemi;

25.

doporučuje zvýšit přístupnost a transparentnost použitých zdrojů. Měly by být k dispozici datové soubory použité pro výpočet všech ukazatelů (a tedy i konečného indexu) i kód nebo nástroj pro jejich výpočet, aby výzkumní pracovníci mohli reprodukovat získané výsledky a současně přispět k vylepšení RIS. Kvůli větší transparentnosti by bylo důležité vědět, z jakých konkrétních průzkumů jsou získávána „regionální data průzkumu Společenství v oblasti inovací“, nebo zda jsou to průzkumy speciálně vytvořené za účelem vyhotovení RIS. Obdobně by měly být uvedeny zdroje při použití „regionálních statistik“;

26.

doporučuje, aby byly vedle již osvědčených zdrojů údajů RIS otestovány také nové, netradiční zdroje údajů pro měření regionálních inovací, a aby bylo ověřeno jejich využití. Například OECD již použila pro své studie soubory údajů vygenerované za pomoci umělé inteligence z internetových stránek společností;

27.

doporučuje se, aby ve srovnávacím přehledu inovací v regionech byly všechny údaje zveřejňovány v hrubé podobě bez úpravy, tj. bez normalizace k EU = 100, bez změny jednotek a bez odstranění zkreslení a spolu se složenými indexy;

Dopad na rozvoj regionálních inovačních politik

28.

navrhuje, aby se ve spolupráci s GŘ JRC, GŘ RTD a GŘ EAC usilovalo o zajištění rozsáhlejšího využívání RIS při referenčním srovnávání inovačních politik regionů a vzájemném učení na základě tohoto srovnání, se zvláštním důrazem na lidský a kreativní aspekt inovací a také na jejich sociální rozměr;

29.

konstatuje, že RIS je základní nástroj pro porovnání vývoje výsledků, pokud jde o výkonnost regionálních inovačních politik, i když neuvádí, jaké jsou důvody změn, k nimž v těchto politikách dochází;

30.

vyzdvihuje úlohu Společného výzkumného střediska, co se týče využívání inovačních kempů a dalších pokročilých metod při integrovaném využívání RIS a strategií inteligentní specializace s cílem posílit evropská partnerství, aby bylo možné dosáhnout většího místního a regionálního dopadu při provádění Zelené dohody pro Evropu a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje;

31.

zvláštní důraz je kladen na politický dopad RIS a také na jeho vliv na přijímání rozhodnutí na regionální úrovni a jeho potenciál při optimalizaci regionálních inovačních ekosystémů a inteligentní specializace;

32.

doporučuje zavést jasné a srozumitelné synergie mezi RIS a dalšími nástroji, které EU používá, jako jsou například Inovační radar, Regionální monitorování inovací plus, evropský index regionální konkurenceschopnosti, observatoř pro výzkum a inovace – nástroj na podporu politiky v rámci programu Horizont 2020, Innobarometr, srovnávací přehled investic průmyslu do výzkumu a vývoje v EU, srovnávací přehled digitální transformace, observatoř pro obchodní inovace, index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), srovnávací přehled inovací v evropském veřejném sektoru a taktéž komplementárnost s průzkumem Společenství v oblasti inovací (CIS) nebo ukazatelem inovací (IOI);

33.

doporučuje větší součinnost mezi RIS a posouzeními dopadů, která provádí Společné výzkumné středisko;

34.

je si vědom toho, že se RIS nezaměřuje na provádění strategií pro inteligentní specializaci, ale poskytuje obecné hodnocení pokroku v průběhu času a ukazuje silné a slabé stránky regionálních inovačních systémů. Bez ohledu na výše uvedené se domnívá, že Evropská komise by s podporou Evropského výboru regionů měla k RIS doplnit několik doporučení ohledně nástrojů EU, které by mohly přispět ke zlepšení ukazatelů. RIS může díky svému širšímu geografickému a odvětvovému pokrytí poskytnout podporu při stanovování politických priorit nebo při zaměřování strukturálních fondů na výzkum a inovace, pokud se tak regiony dobrovolně rozhodnou;

35.

doporučuje, aby se vytvořily vazby mezi ukazateli RIS na jedné straně a souvisejícími politikami a strategiemi EU a úspěchy při jejich provádění na straně druhé, aby se z RIS stal nástroj na podporu zlepšování inovačních ekosystémů místo nástroje určeného výhradně k monitorování, a to v součinnosti s dalšími iniciativami, jako je například nástroj na podporu politik v rámci programu Horizont. Bylo by vhodné, aby ukazatele používané v rámci různých strukturálních fondů, zejména v případě EFRR, byly podobné ukazatelům používaným v rámci RIS nebo je doplňovaly. Současná různorodost ukazatelů někdy ztěžuje posuzování dopadu veřejného úsilí v oblasti inovací;

36.

doporučuje, aby byl RIS v roce 2021 lépe sladěn s novými prioritami programového období po roce 2020. Konkrétně se doporučuje vytvořit ve spolupráci s Evropským výborem regionů rámec součinností mezi RIS a prioritami společného prostoru pro výzkum (9), prioritami Evropské komise, jako je Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace, strategií Komise pro otevřený přístup k výzkumu a vědě, budoucím strategickým plánem programu Horizont Evropa a také s prováděním politických cílů regionální politiky a jejím propojením se strategiemi inteligentní specializace;

37.

považuje za důležité vyvinout větší úsilí při zkoumání vztahu mezi financováním v rámci strukturálních fondů a inovačním potenciálem evropských regionů, aby se tak překonala propast v oblasti inovací („innovation divide“);

38.

zdůrazňuje řadu konkrétnějších doporučení: — domnívá se, že je třeba zohlednit aspekt účinnosti a účelnosti. Například region, který investuje velké množství prostředků do zlepšení svého inovačního systému, lze označit za neúčinný (z hlediska využívání prostředků). Poukazuje na možnost toho, že j regiony s menším množstvím prostředků vyhrazených na inovace dosáhnou vynikající úrovně s vysokou účinností; — poukazuje na to, že RIS zdůrazňuje, že hustě osídlené oblasti bývají inovativnější, ale neuvádí, jaká opatření nebo nástroje přináší EU, aby se řidčeji osídlené oblasti staly inovativnějšími; — konstatuje, že RIS neměří ani další prvky, které mohou být pro regiony důležité, jako je například odliv mozků a odpovědné inovace; — doporučuje zařadit do RIS, který bude připraven v roce 2021 kapitolu o dopadu brexitu na ukazatele inovací v EU; — s ohledem na pandemii COVID-19 navrhuje, aby se RIS v roce 2021 zabýval otázkou zvyšování odolnosti regionů prostřednictvím inovací. Bylo by rovněž užitečné posoudit slabá místa regionálních strategií inteligentní specializace v krizových obdobích; — doporučuje, aby RIS zohlednil rozmanitost evropských regionů a manévrovací prostor pro shromažďování údajů a aby stimuloval regionální (a celostátní) statistické úřady k přijetí jednotného souboru kritérií (a ukazatelů) na evropské úrovni;

39.

doporučuje, aby byly systémy monitorování a hodnocení strategií inteligentní specializace využívány k objektivní analýze užitečnosti a dopadu opatření inovačních politik regionů a k nasměrování rozhodování v krátkodobém horizontu;

40.

připomíná, že Evropská komise již aplikuje „zásadu inovací“ při přípravě významných legislativních iniciativ a že členským státům doporučuje, aby zintenzivnily podobné úsilí, které usnadní zkoušení, učení, přizpůsobování se a více veřejných politik, aby se lépe využily všechny stávající údaje a analýzy (10);

41.

doporučuje větší zapojení Evropského výboru regionů do přípravných prací na srovnávacím přehledu inovací v regionech, který bude vydán v roce 2021, jakož i jeho šíření mezi místní a regionální subjekty prostřednictvím stávajících iniciativ, jako je například platforma pro výměnu poznatků či iniciativa „Věda se setkává s regiony“.

---

(1)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52018PC0372&from=CS (článek 2).

(2)  Stanovisko Evropského výboru regionů Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění (Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 15).

(3)  Viz stanovisko ERAC Opinion on the future of the ERA (Stanovisko k budoucnosti Evropského výzkumného prostoru – EVP), Brusel, 23. ledna 2020, ERAC 1201/20.

(4)  https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/0deba00f-15f0-11e8-9253-01aa75ed71a1.

(5)  https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/ffbe0115-6cfc-11e7-b2f2-01aa75ed71a1.

(6)  https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/5b2811d1-16be-11e8-9253-01aa75ed71a1.

(7)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 79.

(8)  Science, research and innovation performance of the EU, 2018, https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/16907d0f-1d05-11e8-ac73-01aa75ed71a1.

(9)  https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC114345/jrc114345_adjusted_research_excellence_2018.pdf.

(10)  Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace – příležitost Evropy utvářet svoji budoucnost, COM(2018) 306 final.