Přijímání opatření na vnitrostátní úrovni prostřednictvím vnitrostátních strategických rámců týkajících se Romů

Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly, přijaly a prováděly vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů, včetně:

ospolečných prvků,

ominimálních závazků, které by se měly vztahovat na všechny,

opřípadných dodatečných závazků závisejících na vnitrostátním kontextu,

oambicióznějších závazků v případě členských států s velkou romskou populací.

Návrhy těchto prvků jsou uvedeny níže. Pokud je to možné, měly by být stanoveny specifické vnitrostátní cíle. Komise tento proces podpoří veškerými nezbytnými pokyny. Podpoří také

vnitrostátní opatření, a to mimo jiné prosazováním právních předpisů týkajících se rovnosti, zařazováním otázky rovnosti, začlenění a účasti Romů do politických iniciativ EU, uvolňováním finančních prostředků EU pro Romy a potíráním protiromského smýšlení.

Členské státy se vyzývají, aby přípravu těchto vnitrostátních rámců dokončily do září 2021 a zaslaly je Komisi.

Vnitrostátní strategický rámec by měl stanovit:

a)vnitrostátní výchozí hodnoty a cíle v souladu s cíli EU a cíli na základě komplexního posouzení potřeb;

b)cíle a opatření pro konkrétní skupiny (romské děti, ženy, mladé a starší Romy, Romy se zdravotním postižením, kočovné Romy na území EU, Romy se státním příslušenstvím třetích zemí nebo Romy bez státní příslušnosti), které budou odrážet rozmanitost romské populace, včetně opatření zohledňujících genderové hledisko a opatření zohledňujících děti / osoby určitého věku;

c)opatření k řešení protiromského smýšlení a diskriminace (např. prostřednictvím vnitrostátních akčních plánů proti rasismu);

d)opatření k zajištění sociálního a ekonomického začlenění marginalizovaných Romů, a to zejména v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotní péče a bydlení;

e)kombinaci cílených a obecných opatření, aby byly zohledněny specifické místní problémy a výslovně řešeny překážky, které Romům brání v rovném přístupu k obecným politikám 28 ;

f)zvláštní rozpočet na provádění a monitorování 29 s plným využitím sociálních inovací a soukromého kapitálu;

g)mechanismy podávání zpráv, monitorování a hodnocení pokroku při dosahování stanovených cílů;

h)systém konzultací a spolupráce v souvislosti s danými politikami, a to s Romy a proromskou občanskou společností, ministerstvy, orgány pro rovné zacházení, jinými vnitrostátními orgány pro lidská práva a dalšími zúčastněnými stranami, a

i)budování kapacit na podporu aktivního zapojení občanské společnosti do všech fází tvorby politik a zajistit její zapojení do procesů vnitrostátních a unijních platforem 30 .

Národní kontaktní místa pro Romy by měla:

a)získat mandát, dostatečné zdroje a zaměstnance, aby mohla zajistit průběžnou koordinaci a monitorování, a

b)pravidelně předkládat zprávy o pokroku a zapojit se do hlavních činností sítě národních kontaktních míst pro Romy, kterou spravuje Komise 31 .

Vnitrostátní strategický rámec by také měl stanovit:

a)vnitrostátní kvantitativní a kvalitativní cíle ke všem sedmi cílům EU a souvisejícím cílům (v závislosti na dostupnosti údajů);

b)jakým způsobem budou unijní a vnitrostátní finanční prostředky a nástroje využity ve prospěch Romů a

c)jak institucionální či správní reformy přispějí k rovnosti a začlenění Romů.

Národní kontaktní místa pro Romy by také měla provádět hodnocení a přezkum vnitrostátního strategického rámce v polovině období.

Vnitrostátní strategický rámec by také měl:

a)představit plán nebo soubor opatření zaměřené na předcházení protiromskému smýšlení a diskriminaci, segregaci v oblasti vzdělávání a bydlení a protiromským předsudkům a stereotypům a na boj proti nim (i online);

b)prosadit řešení otázky rovnosti a začleňování Romů na regionální a místní úrovni a

c)stanovit, jak budou unijní a vnitrostátní finanční prostředky a finanční nástroje sloužit k investování do inkluzivní reformy obecných politik a cílených opatření.

Je třeba posílit úlohu národních kontaktních míst pro Romy, aby mohla:

a)počítat se zvláštním týmem a institucionálním mandátem, který zajistí politickou váhu, účinnou meziodvětvovou koordinaci a prosazení řešení otázky rovnosti a začleňování Romů na regionální a místní úrovni;

b)být zapojena (prostřednictvím orgánů spravujících finanční prostředky EU) do koordinace mezivládních diskusí o rozdělování finančních prostředků EU vyčleněných pro Romy a do systematického monitorování jejich využívání (např. prostřednictvím monitorovacích výborů nebo při posuzování dopadů začlenění Romů);

c)zajistit vnitrostátní konzultaci a dialog posilující postavení Romů (zejména mladých lidí a žen) a

d)zajistit, aby veřejné politiky a univerzální služby účinně dosáhly na Romy, včetně těch, kteří žijí v odlehlých venkovských oblastech (např. nouzová a střednědobá opatření v době krize, legislativní reformy, plánování politik v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotní péče, bydlení a v dalších oblastech sociálního a ekonomického začleňování, sociální služby, doprava, systémy minimálního příjmu nebo právní předpisy proti diskriminaci).

Řešení protiromského smýšlení

Díky činnosti Aliance pro boj s protiromským smýšlením, Evropského parlamentu a Rady Evropy 1 začíná panovat shoda, že protiromské smýšlení (specifická forma rasismu vůči Romům) přispívá k přetrvávajícímu vyloučení Romů. Vzhledem k tomu, že protiromské smýšlení a vyloučení tvoří začarovaný kruh, je nutné je řešit zároveň. Boj proti diskriminaci a protiromskému smýšlení přispěje k úspěšnosti opatření v oblasti začleňování, která zase podpoří větší otevřenost a přijetí ve společnosti. Boj s protiromským smýšlením a podpora rozmanitosti a začleňování vyžadují zapojení společnosti jako celku, tedy jak romských, tak všech ostatních komunit. Součástí strategie je také posilování postavení Romů a řešení většinových (včetně institucionálních) postojů a chování. Orgány pro rovné zacházení mohou být privilegovanými partnery národních kontaktních míst pro Romy tím, že stanoví normy pro provádění a budou prosazovat důraznější zaměření strategií na boj proti diskriminaci.

Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly:

·zahrnovat zvláštní zaměření na boj s protiromským smýšlením s cílem

1)    uznat protiromské smýšlení a povinnost zakročit proti němu;

2)    uznat historické aspekty protiromského smýšlení, zvláště holokaust Romů, zvýšit povědomí o romské historii a podpořit usmíření;

3)    zvýšit povědomí o vzájemných výhodách plynoucích z rozmanitosti a začlenění, vytvářet pozitivní obrazy, podpořit vzorové příklady, podpořit setkávání různých skupin obyvatelstva a mezikulturní učení za účelem boje proti stereotypům a dezinformacím o Romech ve vzdělávání, médiích, umění, kultuře a historii;

4)    bojovat proti diskriminaci jakožto projevu protiromského smýšlení;

5)    bojovat proti nenávistným výrokům a trestným činům z nenávisti jakožto projevům protiromského smýšlení a pobízet k oznamování trestných činů, obtěžování a násilí motivovaného předsudky;

6)    podpořit přístup obětí protiromského smýšlení a diskriminace k právní ochraně;

7)    zvýšit povědomí Romů o jejich právech a

8)    předcházet systémové/institucionální/strukturální diskriminaci 2 , jíž Romové čelí, a odstranit ji;

·zařadit předcházení protiromskému smýšlení a boj proti němu coby průřezovou/horizontální prioritu do všech oblastí odvětvových politik s cílem:

1)    bojovat proti segregaci, šikaně a obtěžování ve vzdělávání, zvýšit informovanost zaměstnanců škol;

2)    bojovat proti diskriminaci v (přístupu k) zaměstnání a zvýšit informovanost zaměstnavatelů;

3)    bojovat proti diskriminaci v přístupu ke kvalitní zdravotní péči, odstranit paralelní, segregované služby, zabránit porušování lidských práv (např. nuceným potratům a nucené sterilizaci), zvýšit informovanost zdravotnických pracovníků;

4)    bojovat proti územní segregaci, zabránit nucenému vystěhovávání bez zajištění náhradního bydlení, zvýšit informovanost orgánů a

5)    pravidelně shromažďovat údaje o rovnosti (údaje o zkušenostech s diskriminací, údaje od orgánů pro rovné zacházení týkající se případů diskriminace).

Boj proti vícegenerační chudobě
(se zaměřením na ochranu dětí a lepším využíváním finančních prostředků EU)

Řešení vícegenerační chudoby a vyloučení je klíčové pro zlepšení situace marginalizovaných Romů. Vyloučení a diskriminace v přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení má dopad na vývoj dětí a může v budoucnu ovlivnit jejich rodičovství, což může vést k dalšímu znevýhodnění jejich vlastních dětí. Začarovaný kruh vyloučení a diskriminace bude přetrvávat, dokud nedojde k významné intervenci zaměřené na komplexní řešení základních příčin a plánování lepší budoucnosti pro příští generace. Taková intervence vyžaduje zaměření na děti a musí probíhat dlouhodobě.

Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly:

·mobilizovat příslušné odborné znalosti na všech správních úrovních s cílem vypracovat opatření k ochraně dětí, přidělit odpovídající prostředky na předškolní vzdělávání a péči a na vzdělávání (např. stipendia, mentorství nebo podporu po škole), výživu, osobní rozvoj a práci s rodinami,

·pobízet k účasti na předškolním vzdělávání a péči,

·chránit ženy, děti a mladé lidi prostřednictvím strategií zaměřených na boj proti trestným činům, jako je obchod s lidmi, včetně všech relevantních forem vykořisťování (sexuální zneužívání, pracovní vykořisťování, nucené žebrání a využívání trestné činnosti k nuceným a vykořisťovatelským fiktivním sňatkům), a umožnit jim přístup k pomoci, podpoře a ochraně,

·zlepšit přístup osob se zdravotním postižením a dětí bez rodičovské péče ke službám poskytovaným na úrovni komunity a rodiny, posílit opatření proti institucionalizaci prostřednictvím podpory rodin v nejisté situaci a lidí se zdravotním postižením,

·zajistit dlouhodobou udržitelnost podpůrných opatření pro děti a jejich rodiny za účelem zlepšení podmínek pro příští generaci,

·vycházet při plánování finanční podpory a investic z podrobné analýzy základních příčin marginalizace (sociálního a ekonomického vyloučení a diskriminace), shromáždit více podrobných poznatků prostřednictvím systematického hodnocení a analýz druhů celostátních, regionálních a místních intervencí zaměřených na to, proč tyto intervence (ne)fungují, s cílem prohloubit porozumění překážkám bránícím začlenění, zapojit všechny zúčastněné strany (místní orgány, občanskou společnost, romské/neromské zúčastněné strany s možnými odlišnými postoji) do analytické činnosti,

·analyzovat využívání finančních prostředků EU ve spolupráci s řídicími orgány – pokud z monitorovacích zpráv vyplývá, že finanční prostředky nebyly efektivně využity k dosažení cílů v oblasti začleňování, spojit se s místními/řídicími orgány a zúčastněnými stranami s cílem pochopit příčiny a vyřešit případné zjištěné překážky a

·vytvořit úzké vazby mezi národními kontaktními místy pro Romy a orgány pověřenými monitorováním finančních prostředků EU, zajistit, aby využívání finančních prostředků EU pro Romy vedlo k vytváření skutečných příležitostí k účasti a mělo zamýšlený dopad na jejich každodenní životy, nikoli aby sloužilo jiným zájmům.

Podpora účasti Romů

Zapojení Romů do veřejného života je podmínkou a předpokladem rovnosti a začlenění a podporuje demokratickou a účinnou správu věcí veřejných. Účast Romů a posílení jejich postavení znamená, že dokáží lépe prosazovat své postoje a jednat novými, pozitivními a vitálními způsoby. Začleňování otevírá cestu k dalším krokům a dává lidem možnost se zapojit. Účast a posílení postavení jsou zásady a procesy, které zlepšují životní podmínky lidí a jejich životní dráhu. Podpora smysluplné účasti Romů na tvorbě politik na místní, celostátní a unijní úrovni je podmínkou řešení jejich vyloučení. Zvláště důležitými zúčastněnými subjekty jsou organizace občanské společnosti vedené Romy a proromské organizace občanské společnosti. Národním kontaktním místům pro Romy se doporučuje, aby při koordinování přípravy vnitrostátních strategických rámců prosazovaly participativní modely, například prostřednictvím podpory tematických pracovních skupin, které vypracovávají posouzení potřeb, priority, cíle a opatření v klíčových oblastech a spojují celostátní, regionální a místní nevládní zúčastněné subjekty, a prostřednictvím zajištění účasti Romů. Tyto modely a struktury by následně mohly být využity k monitorování a hodnocení provádění.

Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly:

·stanovit minimální povinné aspekty a způsoby zapojení Romů do přípravy, provádění a monitorování politik a do programování finančních prostředků EU, mimo jiné prostřednictvím písemných protokolů o účasti, které stanoví mandát (rozsah a povahu zapojení), složení (zásady pro výběr členů), pracovní metody a očekávané výstupy poradních orgánů a orgánů pro účast, a to s cílem zajistit účinnou spolupráci, důvěru a odpovědnost 3 ,

·vytvářet příležitosti pro posílení postavení romských komunit na místní úrovni s cílem umožnit komunitní odpovědnost a opatření výslovně zaměřená na dosažení sociální a politické změny. Mobilizace komunit by měla být vnímána jako promyšlený inkluzivní a participativní proces zapojující Romy, místní orgány a organizace,

·zajistit, aby Romové byli v politických a konzultačních procesech zastoupeni v celé své rozmanitosti (včetně státních příslušníků, osob, které příslušníky daného státu nejsou, marginalizovaných a integrovaných osob, žen, dětí a mladých lidí),

·zlepšit místní opatření zapojením většího množství romských odborníků, kteří budou působit jako mediátoři a pomohou překonat přetrvávající nedůvěru mezi Romy a většinovými komunitami,

·podporovat spolupráci občanské společnosti mezi organizacemi zaměřenými na Romy a všeobecně zaměřenými organizacemi, a to zejména těmi, které se zabývají právy dětí, mladých lidí a žen,

·využívat unijní a jiné finanční prostředky na pravidelnou podporu budování kapacit (v oblasti prověřování z hlediska rovnosti, účasti apod.), a to zejména na úrovni občanů a místní občanské společnosti, a

·v zemích s významným podílem romské populace:

oprosazovat pozitivní kroky zaměřené na zvýšení účasti Romů v celostátní a místní veřejné správě, pokud jde o oblasti rovnosti a začleňování, výzkum apod., a

ozvážit zřízení vnitrostátních zastřešujících organizací pro Romy za účelem průběžných konzultací a zapojení do politických diskusí. Tyto organizace by měly obdržet základní institucionální grant od vnitrostátní vlády nebo z řádných fondů na podporu občanské společnosti.

Zohlednění rozmanitosti

Při přípravě vnitrostátních strategických rámců je nezbytné uznat rozmanitost romského obyvatelstva a komunit. Strategický rámec EU týkající se Romů prosazuje posílení postavení romských žen, mladých lidí a dětí (a Romů se zdravotním postižením, starších Romů, romských LGBTI+ osob a kočovných občanů EU), aby byly překonány sociální a ekonomické rozdíly a aby tyto osoby mohly plně vykonávat svá práva, proměnit svůj potenciál a být aktivními hybateli změn.

Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly:

·vyhodnotit potřeby a situaci všech Romů (včetně příslušníků jiného členského státu, Romů ze třetích zemí i Romů bez státní příslušnosti),

·řešit vícenásobnou diskriminaci a intersekcionalitu, které zvyšují závažnost vyloučení,

·na nejvíce marginalizované skupiny Romů zacílit opatření zaměřená na začleňování a proti chudobě (aniž by byly vyloučeny jiné skupiny v podobné situaci) a na všechny Romy zacílit opatření podporující účast a na Romy i ostatní osoby zaměřit opatření k předcházení protiromskému smýšlení a diskriminaci a k boji proti nim,

·určit konkrétní cíle a opatření zaměřená na romské ženy, děti a mladé lidi, Romy se zdravotním postižením, starší Romy, kočovné občany EU, Romy bez státní příslušnosti a Romy ze třetích zemí (dle situace) a rozdělit ukazatele podle pohlaví a věku,

·řešit aspekt rovnosti žen a mužů ve všech oblastech, zejména vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péče, výživného na děti a boje proti (vícenásobné) diskriminaci, včetně (domácího) násilí a vykořisťování, podporovat účast a zajistit, aby opatření zohledňovala otázku rovnosti žen a mužů,

·podporovat přístup romských žen k právní ochraně s cílem zabránit domácímu násilí nebo jinému porušování lidských práv nebo je překonat,

·zapojit se do nadnárodní spolupráce s cílem účinněji řešit problémy a příležitosti plynoucí z mezinárodní mobility Romů a zajistit přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení, zdravotní péči a dalším sociálním službám a

·vyřešit problém Romů bez státní příslušnosti zajištěním všeobecné registrace narozených dětí a přístupu k dokladům totožnosti, formálních postupů pro určování osob bez státní příslušnosti a univerzálního přístupu ke službám.

Kombinace obecných a cílených přístupů

Diskriminace a vyloučení Romů sice odůvodňují pokračování cíleného přístupu, ale smyslem zacílení je podpořit účinné začleňování a rovnost Romů ve všech oblastech života. Předpokladem je inkluzivní reforma obecných politik, která vyžaduje promyšlenou kombinaci cílených a všeobecných přístupů. Cílené politiky by měly být dočasné a měly by sloužit ke zmírnění dodatečného znevýhodnění a diskriminace, jimž Romové čelí. Zacílení by mělo být výslovné (ačkoli ne nutně na základě etnického původu), nikoli však výlučné, tj. nemělo by vylučovat osoby jiného než romského původu ve stejné situaci.

Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly:

·přesně uvádět, jak konkrétní cílená opatření (záruky) řeší překážky, které Romům brání v přístupu a prospěchu z obecných politik, a jakým způsobem je zajištěno, aby veřejné politiky více podporovaly začleňování Romů,

·podporovat přístup Romů k právům a běžným službám pomocí dodatečné cílené podpory, ale bez vytváření trvalých paralelních struktur,

·územně zacílit intervence, aby zohledňovaly místní podmínky, kombinovat zacílení rozsáhlých intervencí na územně vymezené a sociální skupiny (např. při řešení extrémní chudoby) a zajistit, aby se dostaly k romské populaci,

·v zemích s významným podílem romské populace:

ozajistit prověřování/audity klíčových obecných politických opatření s cílem posoudit jejich dopad na rovnost a začleňování Romů,

ourčit, jak budou finanční prostředky EU využity k inkluzivní reformě obecných politik (např. pokud jde o desegregaci vzdělávání či bydlení) a k cíleným krokům, a

ostanovit opatření k prosazování rovnosti, začlenění a účasti Romů na regionální a místní úrovni.

Posílení opatření k zabránění neúměrnému dopadu krizí na Romy nebo jeho zmírnění

Všechny hlavní problémy, jimž EU v dnešní době čelí (jako je koronavirová pandemie, změna klimatu a zelená a digitální transformace), mají rozměr týkající se rovnosti a začleňování Romů. Zvláštní péči je třeba věnovat zajištění, aby diskriminované a marginalizované skupiny, zejména romské, nebyly nuceny nést nepřiměřený podíl zátěže spojené s krizemi a transformacemi a aby nouzové reakce a dlouhodobé strategie růstu zahrnovaly dodatečnou podporu zaměřenou na jejich začlenění. Je třeba si vzít ponaučení z koronavirové pandemie, která neúměrně postihla marginalizované romské komunity a v jejímž důsledku byly vystaveny nejhorším krátkodobým zdravotním a střednědobým/dlouhodobým ekonomickým dopadům. Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly pomoci zmírnit dopady koronavirové krize a lépe nás připravit, abychom jakoukoli podobnou situaci v budoucnu dokázali řešit.

Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly:

·plánovat efektivní shromažďování údajů a monitorování sociálně-ekonomických dopadů (s ohledem na věk, pohlaví a potřebu zdravotní péče) s cílem zajistit účinná a přizpůsobená politická opatření, která reagují na stávající/budoucí pandemie,

·zohlednit krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé potřeby a zapojit dotčené osoby do přípravy a provádění opatření,

·podporovat úsilí místních orgánů řešit nejnaléhavější potřeby romských komunit (např. přístup k přístřeší, včetně potravin a vody, přístup k bezplatné zdravotní péči a finanční podpora pro romské rodiny v nejisté ekonomické situaci),

·upřednostnit snahy o řešení strukturální nerovnosti a nedostatečného přístupu romských komunit k základním službám a infrastruktuře,

·zajistit, aby opatření a/nebo činnosti využívající unijní a vnitrostátní finanční prostředky dosáhly k nejvíce marginalizovaným a znevýhodněným komunitám a řešily jejich potřeby,

·podpořit přístup Romů k nezávadné a čisté pitné vodě 4 ,

·zlepšit přístup k hygienickým zařízením a zajistit kontinuitu základních veřejných služeb v případě pandemie,

·podporovat zdravotní gramotnost romského obyvatelstva,

·podporovat šíření přesných a jasných informací podložených důkazy a informační kampaně jakožto účinné nástroje boje proti diskriminaci a xenofobii,

·zajistit pravidelné monitorování environmentálních podmínek a rizik zvláště ohrožujících znevýhodněné romské komunity a přijmout opatření k nápravě nebezpečných či nehygienických podmínek a

·podporovat soudržnost mezi nouzovými opatřeními a opatřeními zaměřenými na obnovu a prosazovat iniciativy, jako jsou „Zelená dohoda“, digitalizace, evropský pilíř sociálních práv, cíle udržitelného rozvoje, evropský semestr a obecné strategie, programy a reformy.

Zajištění digitálního začlenění

Když koronavirová pandemie způsobila zavření škol, kampusů a úřadů, stal se internet nezbytností pro všechny. Při hromadném přechodu k online vzdělávání, telemedicíně apod. se předpokládalo, že přístup k internetu má každý. Krize však odhalila překvapující globální rozdíly v online a distančním vzdělávání. Romové často žijí ve venkovských oblastech, které stále zaostávají, pokud jde o přístup k vysokorychlostní širokopásmové infrastruktuře. U marginalizovaných Romů s omezeným nebo žádným přístupem k počítačovému vybavení nebo s malou či nulovou počítačovou gramotností odhalil její dopad hluboce zakořeněné strukturální nerovnosti, které se projevily jako riziko, že romské děti nebudou podávat dostatečný výkon a budou ve školních činnostech zaostávat a dospělí nebudou mít přístup k informacím a pracovním příležitostem v reálném čase. Je třeba řešit související problémy týkající se nerovnosti, diskriminace a vyloučení v digitálním věku a zajistit, aby nikdo nebyl opomenut. Úspěšné zavádění digitálních technologií a odolnost a sociální spravedlnost Evropy závisí na tom, zda budou mít lidé přístup k potřebné infrastruktuře, vybavení a digitálním dovednostem.

Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly zahrnovat opatření, která:

·řeší digitální vyloučení Romů zajištěním přístupu k digitálním technologiím, zejména přístupu k online/distančnímu vyučování a jeho podpory v případě zavření vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy jako v období koronavirové pandemie,

·podporují synergie s jinými politickými iniciativami (zejména těmi, které jsou zaměřeny na veřejné a komerční online služby a elektronickou veřejnou správu) s cílem zlepšit využitelnost veřejných služeb a podpořit inkluzivní elektronickou veřejnou správu, se zvláštními opatřeními k poskytování veřejných služeb Romům a jejich připojení s důrazem na venkovské oblasti,

·zlepšují digitální dovednosti a kompetence 5 Romů:

1)    zlepšením přístupu k digitálnímu vybavení a síťovému připojení (např. veřejný přístup k internetu v sociálně slabých oblastech);

2)    podporou základních digitálních dovedností a kompetencí z hlediska celoživotního učení a nabídkou příslušné odborné přípravy;

3)    zlepšením účasti Romů v informační společnosti a zlepšením kvality používání informační společnosti ze strany Romů a

4)    podporou oznamování diskriminačních praktik v souvislosti s přístupem k online službám a jejich využíváním;

5) zasazením iniciativ v oblasti digitální gramotnosti do místních sociálně-ekonomických souvislostí a jejich přizpůsobením specifickým potřebám a podmínkám v romských komunitách;

6) podněcováním a podporou iniciativ v oblasti digitální gramotnosti 6 , které:

-posilují motivaci k používání internetu a povědomí o něm,

-jsou dostupné a udržitelné,

-zahrnují obsah a způsoby realizace přizpůsobené Romům (nové výukové metody, neformální učení apod.) a

-jsou přístupné a využitelné,

·vybízejí k využívání digitálních řešení v oblasti zdravotní péče, jak pro pacienty, tak pro zdravotnické pracovníky, s cílem zajistit kontinuitu péče a bezpečné způsoby léčby a

·přezkoumávají strategické rámce pro digitální začlenění za účelem posouzení překážek, jimž Romové čelí.

Zajištění environmentální spravedlnosti

Environmentální diskriminace 7 , jíž čelí řada romských komunit, začíná přitahovat pozornost veřejnosti. Během koronavirové pandemie se projevily neúměrné dopady této dlouho přehlížené reality, jelikož marginalizované komunity byly mnohem náchylnější k nákaze a jiným zdravotním problémům s ní spojeným. Zdravotní rizika jsou ještě zvýšena nevhodnými životními podmínkami a segregací, což dále zhoršuje sociální a ekonomické vyloučení Romů.

Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly:

·uznat a řešit environmentální diskriminaci, zejména proto, že postihuje marginalizované romské komunity v segregovaných oblastech (coby projev protiromského smýšlení), podporovat porozumění tomu, jak environmentální diskriminace a chybějící environmentální služby nutí marginalizované Romy k životu v oblastech se znehodnoceným životním prostředím,

·klást důraz na přístup k vodě, odpovídajícím hygienickým zařízením a službám týkajícím se sběru odpadu a nakládání s ním a bojovat proti přetrvávající územní segregaci coby příčině environmentální diskriminace v oblasti bydlení a základních služeb,

·řešit nedostatečný přístup Romů k bydlení v zelených oblastech s rekreační hodnotou,

·předcházet zdravotním rizikům vyplývajícím ze životního prostředí a řešit dopad vystavení znečištění a kontaminaci na zdraví a

·zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci v méně příznivých environmentálních podmínkách.

Podpora romského umění, historie a kultury (a povědomí o nich)

Romské umění, historie a kultura jsou nedílnou součástí našeho evropského prostředí a prostředí jednotlivých členských států. V průběhu staletí se však zobrazování romské kultury a identity romantizovalo a stereotypizovalo, což vedlo k dalšímu odcizení romských komunit od většinových společností. Kulturní uznání Romů by mělo být budováno prostřednictvím jejich příběhů.

Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly:

·uznat odpovědnost Romů za příspěvek romského umění a kultury k národnímu a evropskému dědictví a zvyšovat o tom informovanost,

·podporovat platformy k usnadnění kontaktů mezi Romy a osobami jiného než romského původu na místní úrovni prostřednictvím podpory tradičního a moderního romského umění, řemesel a kultury a znalostí o romské historii,

·ve spolupráci s provozovateli sdělovacích prostředků prosazovat činnosti zaměřené na zvyšování informovanosti s cílem podpořit romskou identitu a kulturní dědictví ve vlastním pojetí Romů,

·potírat předsudky a stereotypy namířené proti Romům,

·stanovit a připomínat 2. srpen jako Evropský den památky romských obětí holokaustu k uctění památky obětí genocidy Romů za druhé světové války,

·prosazovat jednotný přístup k připomínání holokaustu vzpomínáním na osud Romů při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu (27. leden – den výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka),

·začleňovat romské komunity do národních kulturních příběhů zahrnutím romského umění, historie a kultury do sbírek národních archivů, muzeí a stálých uměleckých expozic, přidělit odpovídající zdroje na zachování, ochranu a rozvoj romského umění a kultury, mimo jiné prostřednictvím podpory festivalů,

·zahrnout romský jazyk a historii do školních osnov a učebnic pro romské i neromské žáky, podporovat multikulturní činnosti a kampaně ve školách zaměřené na zvyšování povědomí a

·poskytnout příležitosti k posílení postavení romských podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných s místními podniky, které podporují romské tradice a kulturu.

Prosazování sociálních inovací a experimentů

Sociální inovace a experimenty představují nové přístupy z oblasti sociálních změn, jež zahrnují návrhy, postupy a iniciativy, které působí na různých úrovních systému s cílem podnítit významný posun a dlouhodobý pozitivní dopad. Mohou být tudíž smysluplným nástrojem podpory rovnosti, začlenění, účasti a posílení postavení Romů.

V rámci politiky EU se „sociálními inovacemi“ 8 rozumí činnosti, které mají co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnosti, které se týkají vývoje a realizace nových nápadů (ohledně produktů, služeb a modelů), jež současně naplňují sociální potřeby a vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráci, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat. „Sociálními experimenty“ 9 se rozumí opatření v oblasti politiky, která inovativně reagují na sociální potřeby, jsou prováděna v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jejich dopad předtím, než budou provedena v jiném kontextu či v širším měřítku, pokud se ukáže, že jsou jejich výsledky přesvědčivé.

Vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů by měly:

·podpořit vznik vnitrostátních aliancí pro učení a inovace zaměřených na začleňování, a spojit tak zúčastněné subjekty z celého ekosystému (příslušné organizace romských odborníků s podniky/průmyslem, sociálními inkubátory a sítěmi, ambasádami a výzkumnými organizacemi aktérů změn),

·zahájit společné procesy spoluvytváření s celostátními/regionálními zúčastněnými subjekty a dobročinnými organizacemi a organizacemi se sociálním účelem s cílem identifikovat potřeby, dostupné zdroje a příležitosti ke společnému systematickému postupu (případně s dostupnou poradenskou podporou ze strany EU),

·podpořit vývoj projektů zaměřených na výsledky v klíčových oblastech sociálních služeb (přístup k bydlení, službám, základní veřejné infrastruktuře a službám apod.),

·podnítit učení a akumulovat poznatky o fungujících přístupech k různým příslušným tématům/odvětvím a zároveň mobilizovat aktéry z různých sektorů (veřejného, soukromého, občanského) a umožnit jejich vzájemnou spolupráci,

·experimentovat se sociálními politikami (např. poskytovat záruky základního příjmu) za účelem vytváření modelů a vyzkoušení alternativních mechanismů realizace sociálních dávek,

·prozkoumat možnost mobilizace soukromého kapitálu a sdílení prostředků například s dobročinnými organizacemi prostřednictvím možných programů párování s cílem reagovat na nevyřešené potřeby nejzranitelnějších osob,

·prozkoumat nové modely služeb nebo realizace a rozšířené zajišťování prostřednictvím partnerství zaměřených na výsledky,

·podpořit sdílení a integraci cíleného a flexibilního financování a

·podpořit vytváření center kompetencí (podporovaných v rámci nadnárodních činností ESF+) a poskytnout jim mandát k podpoře potřeb Romů v oblasti začleňování.

Horizontální cíle

Hlavní ukazatele EU

Relevantní cíl udržitelného rozvoje

1

Předcházet protiromskému smýšlení a diskriminaci 2 a bojovat proti nim

1

Podíl osob, které si v posledních 12 měsících v některé z oblastí pokrytých v průzkumu připadaly diskriminovány kvůli svému romskému původu

Cíl 10.3.1

Cíl 16.b.1

2

Podíl osob z obecné populace, jimž je nepříjemné mít za sousedy Romy

2

Snížit chudobu a sociální vyloučení 

3

Míra ohrožení chudobou (příjem nižší než 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu po sociálních transferech)

Cíl 1.2.1

3.1

Děti mladší 18 let ohrožené chudobou

Cíl 1.2.2

4

Podíl osob žijících v domácnosti postižené silnou materiální deprivací (nemohou si dovolit 4 z 9 položek, např. potraviny, pozvání přátel apod.)*

Cíl 1

4.1

Děti mladší 18 let trpící silnou materiální deprivací*

Cíl 1

3

Podpořit účast prostřednictvím posílení postavení, spolupráce a důvěry

4

Podíl osob, které si v posledních 12 měsících připadaly diskriminovány (v jakékoli oblasti) a oznámily poslední případ diskriminace kvůli svému romskému původu

5

Ukazatele aktivního občanství a účasti – JE TŘEBA VYPRACOVAT

Odvětvové cíle

Hlavní ukazatele EU

Relevantní cíl udržitelného rozvoje

4

Zlepšit účinný rovný přístup ke kvalitnímu inkluzivnímu všeobecnému vzdělávání

6

Podíl dětí ve věku od 3 let do zahájení povinné školní docházky, které se účastní předškolního vzdělávání a péče

Cíl 4.2.2

7

Podíl osob ve věku 20–24 let, které mají ukončené alespoň vyšší střední vzdělání

Cíl 4.3

8

Podíl dětí ve věku 6–15 let, které navštěvují školy, kde jsou podle respondentů „všichni nebo většina spolužáků romského původu“ (pouze ve vybraných zemích)

5

Zlepšit účinný rovný přístup ke kvalitnímu a udržitelnému placenému zaměstnání

9

Podíl osob ve věku 20–64 let, které svou hlavní činnost samy označily jako „placenou práci“ (zahrnující práci na plný úvazek, zkrácený úvazek, práci ad hoc, samostatnou výdělečnou činnost a příležitostnou práci nebo práci v uplynulých čtyřech týdnech)

Cíl 8.5

10

Podíl mladých lidí ve věku 15–29 let***, jejichž aktuální hlavní činností není „zaměstnání, vzdělávání ani odborná příprava“ (NEET)

Cíl 8.6.1

11

Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů: rozdíl v poměru placené práce mezi ženami a muži ve věku 20–64 let

Cíl 8.5

6

Zlepšit zdravotní stav Romů a posílit účinný rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči a sociálním službám

12

Rozdíl ve střední délce života při narození (obecná populace vs. Romové)

13

Podíl osob s omezeným přístupem ke zdravotním a sociálním službám – JE TŘEBA VYPRACOVAT

7

Zlepšit účinný rovný přístup k vhodnému, desegregovanému bydlení a základním službám 3

14

Podíl osob postižených deprivací v oblasti bydlení (bydlení v příliš tmavém bytě, s děravou střechou / vlhkými zdmi, podlahami, bez vany/sprchy, bez toalety uvnitř)

Cíl 11.1

15

Podíl osob žijících v domácnosti, která nedisponuje minimálním počtem místností podle definice přeplněnosti Eurostatu

16

Podíl osob žijících v domácnosti bez tekoucí vody uvnitř bytové jednotky (pouze ve vybraných zemích)

Cíl 6.1.1

Hlavní ukazatele:

Obecná populace

1)Podíl osob, které si v posledních 12 měsících v některé z oblastí pokrytých v průzkumu připadaly diskriminovány kvůli svému romskému původu

Potenciálně průzkum o základních právech 5

Cíle 10.3.1 a 16.b.1

2)Podíl osob z obecné populace, jimž je nepříjemné mít za sousedy Romy

Průzkum o základních právech

Ukazatele výsledků

Vedlejší (volitelné)

Ukazatel

Obecná populace

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které se během 12 měsíců před provedením průzkumu setkaly kvůli svému romskému původu alespoň pětkrát s obtěžováním motivovaným nenávistí

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

Cíl 10.3.1

Cíl 16.b.1

Podíl osob ve věku 16 let a starších (ze všech respondentů), které byly kvůli svému romskému původu v posledních 12 měsících fyzicky napadeny

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

Cíl 16.1.3

Ukazatele procesů pro cíl 1-a: Boj proti diskriminaci, obtěžování, trestným činům z nenávisti a nenávistným výrokům namířeným proti Romům

Ukazatel – Aspekt A – Institucionální struktury

·vnitrostátní strategické rámce pro rovnost, začlenění a účast Romů či související soubory politických dokumentů výslovně uvádějí opatření zaměřená na potírání protiromského smýšlení,

·národní akční plán k provádění vnitrostátního strategického rámce daného členského státu EU týkajícího se Romů navrhuje konkrétní opatření k řešení protiromského smýšlení a diskriminace,

·orgány pro rovné zacházení pravidelně monitorují, zda jsou vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů v souladu se směrnicí o rasové rovnosti a rámcovým rozhodnutím Rady o boji proti některým formám rasismu a xenofobie, a zaznamenávají případy diskriminace Romů,

·v souvislosti s bojem proti diskriminaci se pravidelně vypracovávají a zveřejňují zprávy a průzkumy,

·protiromské smýšlení je uznáno v právních rámcích, politikách, politických dokumentech členských států a v jejich opatřeních k provádění politik,

·protiromské smýšlení je uvedeno jako jedna z kategorií při zaznamenávání údajů o trestných činech z nenávisti,

·jsou přiděleny finanční prostředky na konkrétní opatření k řešení protiromského smýšlení a diskriminace,

·obce s významným podílem romské populace mají na svém úřadě vyčleněnou jednu nebo několik zvláštních pozic romských radních.

Ukazatel – Aspekt B – Konkrétní opatření a činnosti

·je zaveden veřejně přístupný systém pro monitorování soudních řízení a stížností na případy protiromského smýšlení podaných vnitrostátním orgánům pro rovné zacházení,

·je zaveden veřejně přístupný systém pro monitorování případů a výskytu diskriminace, nenávistných výroků a trestných činů z nenávisti namířených proti Romům a jejich oznamování vnitrostátním orgánům pro rovné zacházení nebo úřadu ombudsmana, státním zástupcům či policii a tento systém je funkční,

·je zaveden systém školení policistů na téma nediskriminace a uznávání trestných činů motivovaných předsudky se zvláštními moduly zaměřenými na diskriminaci Romů,

·členské státy přidělují Romům vysílací čas ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích,

·členské státy realizují informační kampaně,

·jsou zavedeny nástroje pro oznamování nenávistných výroků a trestných činů z nenávisti a tyto nástroje jsou snadno přístupné,

·jsou pořádány iniciativy/školení za účasti společností působících v oblasti IT (jako jsou Google, Facebook, Twitter apod.) zaměřené na lepší identifikaci protiromského obsahu na platformách sociálních médií,

·jsou pořádány iniciativy/školení pro provozovatele sdělovacích prostředků zaměřené na zachycení a řešení případů protiromského smýšlení a nenávistných výroků.

Ukazatel – Aspekt C – Kvalita rozhodovacího procesu

·romské organizace občanské společnosti se aktivně podílejí na vývoji konkrétních opatření k řešení protiromského smýšlení a diskriminace,

·romské organizace občanské společnosti jsou zastoupeny v monitorovacích výborech operačního programu fondu EU, v rámci něhož se provádí konkrétní opatření zaměřená na řešení protiromského smýšlení a diskriminace,

·romské organizace občanské společnosti se podílejí na monitorování výsledků provedených opatření.

·povědomí obecné populace o tom, že Romové jsou uznanou národnostní menšinou,

·povědomí obecné populace o romské historii, literatuře, umění, kultuře, hudbě a politice,

·zapojení obecné populace do romských kulturních festivalů a jiných veřejných akcí,

·povědomí obecné populace o tom, že romský jazyk je neteritoriálním jazykem uznaným v Chartě regionálních či menšinových jazyků Rady Evropy,

·povědomí obecné populace o romských obětech holokaustu.

Ukazatele procesů pro cíl 1-b: Podporovat povědomí o romské historii, kultuře, uznání a usmíření

Ukazatel – Aspekt A – Institucionální struktury

·vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů či související politické dokumenty výslovně uvádějí opatření s ukazateli a cíli na podporu povědomí o romské historii a kultuře,

·jsou uznány romské oběti holokaustu a součástí oficiálního kalendáře státních svátků jsou dny k uctění jejich památky,

·existují pomníky nebo památníky věnované romským obětem holokaustu,

·je uznán příspěvek romských osobností k historii členského státu a je zahrnut v oficiálním kalendáři státních svátků,

·romská historie, kultura a umění jsou součástí oficiálních osnov ve školách, na univerzitách a součástí vysokoškolských studijních programů,

·romské kulturní iniciativy jsou zahrnuty v příslušných celostátních kalendářích obecných kulturních událostí,

·existují a fungují odborné komise pro protiromské smýšlení (komise pro pravdu, uznávání a usmíření), jejichž cílem je zajistit hlubší porozumění překážkám a mechanismům vyloučení v daném členském státě,

·jsou zavedeny struktury potřebné k uplatňování Evropské charty regionálních či menšinových jazyků Rady Evropy,

·v rámci určených vládních poradních orgánů probíhá pravidelná výměna informací k tématům souvisejícím s romským uměním, kulturou a historií, které mají být zohledněny v politice,

·je k dispozici roční státní rozpočet, z něhož jsou přidělovány prostředky na podporu romských kulturních organizací, které prosazují romskou kulturu,

·je k dispozici roční státní rozpočet, z něhož jsou přidělovány prostředky na místní romské sdělovací prostředky (tištěné, online, TV, rozhlas),

·je k dispozici městský a místní rozpočet, z něhož jsou přidělovány prostředky na místní romské sdělovací prostředky a podporu romského umění a kultury,

·ministerstva a státní orgány příslušné pro otázky mládeže mají oddělení výslovně pověřená začleňováním mladých Romů a budováním kapacit organizací romské mládeže.

Ukazatel – Aspekt B – Konkrétní opatření a činnosti

·ve školách se učí o romské historii a kultuře,

·ve školách se nabízí bezplatná výuka romského jazyka,

·učitelé a zaměstnanci škol jsou vyškoleni v oblasti inkluzivního vzdělávání a rozmanitosti,

·učitelé a zaměstnanci škol jsou vyškoleni v oblasti romské kultury a historie, včetně holokaustu Romů,

·úředníkům, učitelům, policistům apod. jsou nabízeny možnosti vzdělávání v oblasti romského umění, kultury a historie,

·je k dispozici přidělený vysílací čas ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích vyhrazený pro romské umění a kulturu,

·je k dispozici přidělený vysílací čas ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích vyhrazený pro zprávy v romském jazyce,

·na festivalech je vyhrazen čas pro možná vystoupení zaměřená na romskou kulturu, a to s podporou z veřejných zdrojů,

·v oficiálních sdělovacích prostředcích a tisku se zvyšuje poměr pozitivních k negativním obrazům Romů.

Ukazatel – Aspekt C – Kvalita rozhodovacího procesu

·probíhají konzultace s organizacemi občanské společnosti ohledně potřeby přidělit prostředky z rozpočtu členského státu na podporu romského umění a kultury,

·vládní poradní orgány poskytující zpětnou vazbu ohledně přidělování prostředků ze státního rozpočtu na podporu vnitrostátních strategických rámců týkajících se Romů mohou předkládat návrhy na projekty týkající se romského umění a kultury,

·ve spolupráci s romskými organizacemi občanské společnosti a s Romy, kteří přežili holokaust, a/nebo jejich potomky jsou vyvíjena konkrétní opatření na podporu romského umění, kultury a vzpomínkových událostí,

·romské organizace občanské společnosti se podílejí na procesu rozhodování o vývoji konkrétních opatření na podporu romského umění a kultury a o přidělení finančních prostředků na tato opatření,

·romské organizace občanské společnosti se podílejí na monitorování výsledků opatření provedených v rámci tohoto operativního cíle.

Hlavní ukazatele:

Obecná populace:

3)Míra ohrožení chudobou (příjem nižší než 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu po sociálních transferech)

Eurostat [ilc_li02]

Cíl 1.2.1

3.1) Děti mladší 18 let ohrožené chudobou

Eurostat [ilc_li02]

Cíl 1.2.2

4)Podíl osob žijících v domácnosti postižené silnou materiální deprivací 6 (nemohou si dovolit 4 z 9 položek, např. potraviny, pozvání přátel apod.)

4.1) Děti mladší 18 let trpící silnou materiální deprivací

Eurostat [ilc_mddd11]

Cíl 1

Eurostat [ilc_mddd11]

Cíl 1

Ukazatele výsledků

Vedlejší (volitelné)

Ukazatel

Obecná populace

Podíl osob žijících v domácnosti, která si nemůže dovolit každý druhý den jídlo s masem, kuřetem nebo rybou (nebo ekvivalentní vegetariánské jídlo)

Eurostat [ilc_mdes03]

Podíl osob žijících v domácnosti, kde šel v uplynulém měsíci alespoň jeden její člen spát hladový, protože nebyl dostatek peněz na potraviny

Nepoužije se / průzkum o základních právech

Podíl dětí ve věku 0–17 let žijících v domácnosti, kde šel v uplynulém měsíci alespoň jeden její člen spát hladový, protože nebyl dostatek peněz na potraviny

Nepoužije se / průzkum o základních právech

Podíl osob žijících v domácnosti, která je jen (velmi) obtížně schopna vyjít s penězi

Eurostat [ilc_mdes09]

Podíl osob, které nemají zřízený bankovní účet

Nepoužije se / průzkum o základních právech

Ukazatele procesů pro horizontální cíl 2: Snížit chudobu a sociální vyloučení

·vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů či související politické dokumenty výslovně uvádějí opatření s ukazateli a cíli týkajícími se snížení chudoby a sociálního vyloučení Romů, s výslovným důrazem na chudobu dětí,

·pokyny k realizaci sociální ochrany a podpory obsahují ustanovení proti diskriminaci s cílem zajistit rovný přístup pro Romy,

·je zaveden mechanismus zaručující přístup k bankovnímu účtu,

·jsou poskytovány bankovní záruky za mikroúvěry pro domácnosti s nízkými příjmy.

·je zaveden potravinový a výživový program pro školní děti,

·jsou poskytována školení pro pracovníky sociálních služeb zaměřená na řešení diskriminace a protiromského smýšlení,

·jsou prováděna konkrétní vnitrostátní opatření, jejichž cílem je zohlednit mezigenerační chudobu a potřebu podpořit romské děti a jejich rodiny v oblastech vzdělávání, bydlení, zdravotní péče a snížení chudoby,

·jsou poskytována školení zaměřená na finanční gramotnost a podporu finančního začlenění.

·jsou zavedena opatření, jejichž cílem je zajistit zapojení Romů do přípravy politických opatření v oblasti sociálního začleňování / snižování chudoby,

·konkrétní opatření v oblasti snižování chudoby a sociálního začleňování (zejména opatření zacílená na Romy vystavené vysokému riziku marginalizace) jsou vyvíjena ve spolupráci s romskými organizacemi občanské společnosti,

·intervence v oblasti snižování chudoby a sociálního začleňování (zejména opatření zacílená na Romy vystavené vysokému riziku marginalizace) jsou prováděny za účasti organizací romské komunity,

·romské organizace občanské společnosti jsou zastoupeny v monitorovacích výborech operačního programu fondu EU, v jehož rámci se provádí konkrétní opatření zaměřená na snížení chudoby a sociálního vyloučení (zejména opatření zacílená na Romy vystavené vysokému riziku marginalizace),

·romské organizace občanské společnosti se zapojují do monitorování výsledků opatření provedených za účelem snížení chudoby a sociálního vyloučení (zejména opatření zacílených na Romy vystavené vysokému riziku marginalizace),

·vládní a správní orgány (na ústřední a místní úrovni) zohledňují ve svých rozhodovacích procesech informace od romské občanské společnosti, podniků a průmyslu, akademické obce a z výzkumu týkající se sociálního začleňování / snižování chudoby.

Hlavní ukazatel:

Obecná populace

5)Podíl osob, které si v posledních 12 měsících připadaly diskriminovány (v jakékoli oblasti) a oznámily poslední případ diskriminace kvůli svému romskému původu

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

6)Ukazatel aktivního občanství a účasti – JE TŘEBA VYPRACOVAT

Potenciálně průzkum o základních právech

Ukazatele výsledků

Vedlejší (volitelné)

Ukazatel

Obecná populace

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které NEOZNÁMILY poslední případ obtěžování kvůli svému romskému původu (ze všech osob, které se setkaly s obtěžováním)

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které NEOZNÁMILY poslední případ fyzického napadení kvůli svému romskému původu

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

Cíl 16.3.1

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které někdy slyšely alespoň o jednom z orgánů pro rovné zacházení, národní instituci pro lidská práva nebo úřadu ombudsmana

Potenciálně průzkum o základních právech

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které důvěřují policii

Eurostat [Ilc_pw03]

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které důvěřují soudnímu systému

Eurostat [Ilc_pw03]

Další ukazatele související s účastí, které je třeba vypracovat:

Podíl osob, které jsou zaměstnány ve veřejných službách (kategorie NACE 7 O)

Podíl osob, které jsou zaměstnány jako odborníci nebo manažeři (ISCO 8 8+9)

Podíl osob, které hlasovaly v (posledních) vnitrostátních volbách

Eurostat [lfsa_eisn2]

Ukazatele procesů pro horizontální cíl 3: Podpořit účast prostřednictvím posílení postavení, spolupráce a důvěry

Ukazatel – Aspekt A – Institucionální struktury 

·vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů či související politické dokumenty výslovně uvádějí opatření s ukazateli a cíli na podporu účasti prostřednictvím posílení postavení, spolupráce a důvěry,

·nevládní organizace na místní a komunitní úrovni se podílejí na koordinovaném celounijním občanském dohledu nad prováděním strategií,

·zástupci romských organizací občanské společnosti jsou pravidelně zváni, aby se coby řádní členové účastnili národních monitorovacích výborů fondů EU,

·v obcích s vysokým podílem Romů v populaci je funkce romských mediátorů oficiální pozicí v místní správě,

·obce s vysokým podílem Romů v populaci mají na svém úřadě vyčleněnou jednu nebo několik zvláštních pozic romských radních,

·hlavní politické strany se zavázaly, že na volitelné pozice svých kandidátních listin pro volby do parlamentu a regionálních/obecních zastupitelských orgánů zařadí romské kandidáty,

·města a obce s vysokým podílem Romů v populaci začleňují do svého institucionálního uspořádání romské poradní orgány nebo koordinátory romské politiky s cílem provádět politiku začleňování Romů,

·existuje specializovaná agentura, jejímž úkolem je zvýšit důvěru a posílit postavení Romů, a tato agentura efektivně funguje,

·vnitrostátní orgány pro lidská práva, úřad ombudsmana a orgán pro rovné zacházení pravidelně konzultují občanskou společnost ohledně situace Romů a/nebo do pravidelných konzultací zapojují romskou občanskou společnost,

·mechanismus právní podpory k řešení případů protiromského smýšlení disponuje nezbytnými finančními prostředky, aby mohl efektivně fungovat,

·jsou zavedeny mechanismy, které zajišťují a podporují zapojení romských/proromských organizací občanské společnosti do koordinovaného monitorování provádění vnitrostátních strategických rámců týkajících se Romů a monitorování a oznamování nenávistných výroků na internetu,

·je přidělen rozpočet na podporu projektů občanské společnosti zaměřených na posílení postavení Romů a budování spolupráce a důvěry ve veřejné instituce,

·je přidělen rozpočet na informační kampaně, jejichž cílem je prolomit stereotypy namířené proti Romům.

Ukazatel – Aspekt B – Konkrétní opatření a činnosti

·procento oznámených případů, které skončily soudním řízením,

·školení odpovědných subjektů zaměřená na protiromské smýšlení a boj proti diskriminaci.

Ukazatel – Aspekt C – Kvalita rozhodovacího procesu 

·ve vnitrostátních strategických rámcích týkajících se Romů jsou výslovně definovány mechanismy na podporu zapojení Romů do přípravy, provádění a monitorování politik na vnitrostátní úrovni,

·existují mechanismy, které podporují zapojení Romů do přípravy, provádění a monitorování jakýchkoli politik, které mají dopad na jejich situaci na místní úrovni,

·Romové se účastní činnosti mediálních rad,

·romské organizace občanské společnosti se podílejí na monitorování výsledků opatření provedených v rámci tohoto horizontálního cíle,

·Romové zaujímají řídící pozice nebo pozice s rozhodovacími pravomocemi v organizacích provádějících činnosti v oblasti začleňování Romů,

·Romové jsou zaměstnáváni v národních kontaktních místech pro Romy a jiných orgánech souvisejících se začleňováním Romů,

·byly vytvořeny místní plány (v souladu s vnitrostátními strategickými rámci týkajícími se Romů) a místní orgány je provádějí ve spolupráci s romskými organizacemi občanské společnosti, a to zejména s těmi, které působí na místní úrovni.

Hlavní ukazatel:

Obecná populace

7)Podíl dětí ve věku od 3 let do zahájení povinné školní docházky, které se účastní předškolního vzdělávání a péče

Eurostat [sdg_04_30]

Cíl 4.2.2

8)Podíl osob ve věku 20–24 let, které mají ukončené alespoň vyšší sekundární vzdělání

Eurostat [edat_lfs_9903]

Cíl 4.3

9)Podíl dětí ve věku 6–15 let, které navštěvují školy, kde jsou podle respondentů „všichni nebo většina spolužáků romského původu“ (pouze ve vybraných zemích)

Nepoužije se

Ukazatel

Obecná populace

Podíl dětí ve věku povinné školní docházky (5–18 let), které se účastní vzdělávání, členové domácnosti (v závislosti na dané zemi)

Nepoužije se

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které si při kontaktu s představiteli škol (v pozici rodiče/opatrovníka či studenta) v posledních 12 měsících připadaly diskriminovány kvůli svému romskému původu

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

Osoby ve věku 18–24 let, které předčasně ukončily vzdělávání a odbornou přípravu

Eurostat [edat_lfse_14]

Podíl osob ve věku 30–34 let, které mají ukončené terciární vzdělání

Eurostat [t2020_41]

Výskyt šikany/obtěžování dětí ve škole motivované nenávistí (kvůli jejich romskému původu) v posledních 12 měsících, ze všech respondentů, kteří jsou rodiči/opatrovníky dětí ve školním věku

Nepoužije se / průzkum o základních právech

Dále je třeba vypracovat:

·Podíl dětí ve školním věku žijících v domácnosti bez počítače

·Podíl dětí ve školním věku žijících v domácnosti bez přístupu k internetu

·Podíl mladých Romů ve věku 16–24 let žijících v domácnosti bez počítače

·Podíl mladých Romů ve věku 16–24 let žijících v domácnosti bez přístupu k internetu

Ukazatele procesů pro cíl 4: Zvýšit účinnou účast Romů na kvalitním inkluzivním všeobecném vzdělávání

Ukazatel – Aspekt A – Institucionální struktury 

·vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů předpokládají monitorování inkluzivity obecných politik v oblasti vzdělávání,

·je zaveden celostátní/regionální program desegregace,

·je prováděn národní plán pro předcházení a zabránění nesprávnému diagnostikování, které vede k nevhodnému umisťování romských žáků do zvláštních škol,

·jsou zavedeny programy pozitivní činnosti zaměřené na zaměstnávání romských učitelů ve všeobecném vzdělávání,

·do vzdělávacího systému jsou začleněny funkce romského školního mediátora a asistenta,

·vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů odrážejí výslovné záruky a kritéria inkluzivity obecných politik v oblasti vzdělávání,

·je zaveden systém, který mladým Romům zaručuje místo v zařízení vyššího středního vzdělávání nebo odborného vzdělávání a podporuje jejich docházku, a to se zaměřením na dívky,

·je zaveden systém na podporu Romů, kteří usilují o vyšší vzdělání, prostřednictvím stipendií, mentorování a poradenství, a to se zaměřením na dívky.

Ukazatel – Aspekt B – Konkrétní opatření a činnosti

·jsou zavedena opatření k zajištění účinného přístupu Romů ke kvalitnímu inkluzivnímu všeobecnému vzdělávání s dlouhodobým cílem dosažení stejné míry účinného přístupu jako u obecné populace,

·existují a fungují záruky, které zajišťují účinný rovný přístup romských dětí k předškolnímu vzdělávání a péči,

·jsou poskytována školení pro učitele a jiné pracovníky působící ve vzdělávání zaměřená na předcházení diskriminaci a protiromskému smýšlení ve vzdělávání,

·učitelé jsou vyškoleni, aby zajistili/využívali inkluzivní vzdělávací přístup,

·kvalifikovaní pracovníci v běžném vzdělávání poskytují romským žákům individuální pedagogickou podporu,

·jsou zavedeny osnovy a učební materiály týkající se romské kultury, historie a jazyka,

·jsou zavedena opatření na podporu přístupu romských dětí k mimoškolním, kulturním a volnočasovým aktivitám v multikulturním prostředí,

·Romové těží z programů podpory (např. individuální podpora, stipendia a mentorování, mimo jiné v souvislosti s digitální gramotností),

·je přidělen rozpočet na boj proti rasismu vůči Romům ve školách,

·jsou poskytována stipendia na podporu Romů zapsaných na univerzitách,

·mezi programy na univerzitní úrovni patří romologie či romistika,

·ve školách se nabízí bezplatná výuka romského jazyka,

·jsou zavedena cílená opatření na podporu informálního učení a k potvrzování dovedností nabytých v praxi.

Ukazatel – Aspekt C – Kvalita rozhodovacího procesu 

·jsou zavedena opatření, jejichž cílem je zajistit zapojení Romů do přípravy politických opatření v oblasti vzdělávání,

·školní inspekce se podílejí na monitorování výsledků opatření provedených v rámci tohoto cíle,

·romské organizace občanské společnosti jsou zastoupeny v monitorovacích výborech operačního programu fondu EU, v jehož rámci se provádí konkrétní opatření zaměřená na podporu rovného přístupu k vzdělávání (zejména opatření v oblasti boje proti segregaci a podpory inkluzivního vzdělávání na všech úrovních).

Hlavní ukazatel:

Obecná populace

10)Podíl osob ve věku 20–64 let, které svou hlavní činnost samy označily jako „placenou práci“ (zahrnující práci na plný úvazek, zkrácený úvazek, práci ad hoc, samostatnou výdělečnou činnost a příležitostnou práci nebo práci v uplynulých čtyřech týdnech)

Eurostat [lfsa_ergan]

Cíl 8.5

11)Podíl mladých lidí ve věku 15–29 let*, jejichž aktuální hlavní činností není „zaměstnání, vzdělávání ani odborná příprava“ (NEET)

Eurostat [edat_lfse_20]

Cíl 8.6.1

12)Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů: Rozdíl v odměně za placenou práci mezi ženami a muži ve věku 20–64 let

Eurostat [lfsa_ergan]

Cíl 8.5

Ukazatele výsledků

Vedlejší (volitelné)

Ukazatel

Obecná populace

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které si v posledních 12 měsících v práci připadaly diskriminovány kvůli svému romskému původu

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které si v posledních 12 měsících při hledání práce připadaly diskriminovány kvůli svému romskému původu

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

Další ukazatele týkající se kvality práce, které je třeba vypracovat: smlouvy na dobu neurčitou, kvalifikovaná práce, podíl osob pracujících ve veřejných službách, chudoba pracujících a odborné vzdělávání a příprava

Ukazatele procesů pro cíl 5: Zvýšit účinnou účast Romů v kvalitním a udržitelném placeném zaměstnání

Ukazatel – Aspekt A – Institucionální struktury 

·je zaveden mechanismus na podporu kvalitního zaměstnání pro Romy a využívá nezbytné finanční zdroje,

·romské organizace se coby pozorovatelé účastní odborových organizací a tripartitních výborů,

·jsou zavedeny programy mentorování a profesního rozvoje na podporu zaměstnávání romských odborníků ve veřejné správě,

·jsou zavedeny mechanismy na podporu zaměstnávání Romů jako pracovníků na plný úvazek na úřadech práce a na jiných správních úřadech usnadňujících přístup k zaměstnání,

·ve správní struktuře obcí s vysokým podílem Romů v populaci existují pozice romských mediátorů v oblasti zaměstnávání a mediátorů pro mládež,

·jsou zavedeny režimy podpory malých romských začínajících podniků a podnikatelských iniciativ.

Ukazatel – Aspekt B – Konkrétní opatření a činnosti

·jsou zavedena opatření zaměřená na podporu podnikání a samostatné výdělečné činnosti Romů, zejména mladých lidí,

·jsou zavedena opatření zaměřená na podporu formalizace stávajících neformálních zaměstnání,

·jsou zavedena opatření zaměřená na podporu zaměstnávání Romů ve veřejné správě,

·programy veřejných prací zaměřené na lokality s vysokým podílem Romů v populaci zahrnují jasně formulované výstupní strategie se složkami získávání dovedností a kvalifikace,

·jsou prováděny a zajištěny programy, které podporují první pracovní zkušenosti, pracovní umístění, učňovskou přípravu a profesní rozvoj, zaměřené na mladé Romy,

·jsou prováděny programy, které podporují zaměstnavatele prosazující začlenění a rovné příležitosti na pracovišti,

·jsou pořádány informační kampaně a školení zaměřená na řešení diskriminace a protiromského smýšlení na trhu práce pro služby zaměstnanosti, odbory a zaměstnavatele,

·jsou zavedeny programy mikroúvěrů pro malé podniky, které výslovně cílí na romské komunity, a jsou plně funkční.

Ukazatel – Aspekt C – Kvalita rozhodovacího procesu 

·jsou zavedena opatření, jejichž cílem je zajistit zapojení Romů do přípravy politických opatření v oblasti zaměstnání,

·romské organizace občanské společnosti jsou zastoupeny v monitorovacích výborech operačního programu fondu EU, v jehož rámci se provádí konkrétní opatření zaměřená na zvýšení účinné účasti Romů na kvalitním a udržitelném placeném zaměstnání,

·romské organizace občanské společnosti se podílejí na monitorování výsledků provedených opatření,

·vládní a správní orgány (na ústřední a místní úrovni) zohledňují ve svých rozhodovacích procesech v oblasti zaměstnanosti informace od romské občanské společnosti, a zejména od romských podnikatelů a úspěšných romských odborníků.

Hlavní ukazatel:

Obecná populace

13)Rozdíl ve střední délce života při narození (obecná populace vs. Romové)

Databáze úmrtnosti lidí (HMD) / Eurostat [demo_mlexpec]

14)Podíl osob s omezeným přístupem ke zdravotním a sociálním službám – JE TŘEBA VYPRACOVAT

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

Ukazatele výsledků

Vedlejší (volitelné)

Ukazatel

Obecná populace

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které svůj zdravotní stav obecně hodnotí jako „velmi dobrý“ nebo „dobrý“

Eurostat [hlth_silc_01]

Podíl osob ve věku 16 let a starších se zdravotním pojištěním

OECD [ECHI 76]

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které si v posledních 12 měsících připadaly diskriminovány v přístupu ke zdravotním službám kvůli svému romskému původu

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

Je třeba dále vypracovat:

Podíl romských žen, kterým se první dítě narodilo před dosažením věku 20 let.

Neuspokojená léčebná potřeba.

Eurostat

[demo_fordager]

Cíl 3.7

Eurostat [SDG_03_60]

Ukazatele procesů pro cíl 6: Zlepšit zdravotní stav Romů a jejich účinný přístup ke kvalitním zdravotním službám

Ukazatel – Aspekt A – Institucionální struktury 

·systém mediace ve zdravotnictví je institucionalizován a začleněn do příslušných struktur zdravotní správy,

·existuje systém podněcující a podporující perspektivu profesního rozvoje zdravotnických mediátorů, kteří se chtějí stát zdravotnickými pracovníky,

·je zaveden systém poskytování služeb preventivní zdravotní péče pro Romy v ghettech a segregovaných/odlehlých osadách,

·regionální zdravotní inspektoráty mají zdroje (finanční a lidské) potřebné k zajištění toho, aby celostátní programy očkování a imunizace dětí a seniorů a služby preventivní péče, jako krevní testy a screening rakoviny, dosáhly až k romským komunitám.

Ukazatel – Aspekt B – Konkrétní opatření a činnosti

·jsou zavedeny programy zaměřené na zvyšování povědomí o otázkách zdraví přizpůsobené specifickým zdravotním problémům, jimž Romové čelí (včetně zdravého životního stylu a výživy),

·jsou zavedeny programy zdravotní prevence zaměřené na rizikové skupiny, včetně Romů, a jsou funkční,

·jsou pořádány informační kampaně na podporu pochopení potřeby očkování,

·očkování dětí a seniorů (chřipka) je cenově dostupné a probíhá,

·jsou prováděny pravidelné bezplatné preventivní zdravotní prohlídky dětí, s následnými opatřeními pro rizikové skupiny,

·jsou zavedeny programy předporodní péče zacílené na znevýhodněné ženy a jsou poskytovány pravidelné předporodní služby,

·jsou zavedeny programy sledování zdravotního stavu matky a dítěte zaměřené na děti ve věku 0–3 roky se zvláštním zaměřením na znevýhodněné skupiny,

·zdravotnickým pracovníkům jsou pravidelně poskytována školení zaměřená na předcházení diskriminaci a protiromskému smýšlení,

·jsou zavedeny informační kampaně v oblasti zdraví zacílené na romské komunity.

Ukazatel – Aspekt C – Kvalita rozhodovacího procesu 

·jsou zavedena opatření, jejichž cílem je zajistit zapojení Romů do přípravy politických opatření v oblasti zdravotní péče,

·konkrétní opatření k řešení problémů v oblasti zdravotní péče jsou vyvíjena ve spolupráci s romskými organizacemi občanské společnosti,

·romské organizace občanské společnosti jsou zastoupeny v monitorovacích výborech operačního programu fondu EU, v jehož rámci se provádí konkrétní opatření zaměřená na zlepšení přístupu Romů ke zdravotním službám,

·romské organizace občanské společnosti se podílejí na monitorování výsledků opatření provedených v oblasti zdraví,

·vládní a správní orgány (na ústřední a místní úrovni) zohledňují ve svých rozhodovacích procesech v oblasti zdravotní péče informace od romské občanské společnosti, zejména od sítí romských zdravotnických mediátorů.

Hlavní ukazatel:

Obecná populace

15)Podíl osob postižených deprivací v oblasti bydlení (bydlení v příliš tmavém bytě nebo v bytě s děravou střechou, vlhkými zdmi či podlahami nebo v bytě bez vany/sprchy či toalety uvnitř)

Eurostat [tessi 291]

16)Podíl osob žijících v domácnosti, která nedisponuje minimálním počtem místností podle definice přeplněnosti, kterou poskytl Eurostat

Eurostat [ilc_lvho05a / SDG_11_10]

Cíle 1 a 11

17)Podíl osob žijících v domácnosti bez tekoucí vody uvnitř bytové jednotky (pouze ve vybraných zemích)

Eurostat [ilc_mdho05]

Cíl 6.1.1

Ukazatele výsledků

Vedlejší (volitelné)

Ukazatel

Obecná populace

Podíl osob žijících v domácnosti bez toalety, sprchy či koupelny uvnitř bytové jednotky

Eurostat [ilc_mdho05 / SDG_06_10]

Cíl 6

Podíl osob žijících v obydlích s prosakující střechou, vlhkými zdmi, podlahami nebo základy nebo trouchnivějícími okenními rámy nebo podlahou

Eurostat [SDG_01_60]

Cíl 1

Podíl osob žijících v domácnosti, která byla v posledních 12 měsících nucena ubytování nebo tábořiště opustit

Nepoužije se

Podíl osob ve věku 16 let a starších, které si při hledání bydlení v posledních 5 letech připadaly diskriminovány kvůli svému romskému původu

Nepoužije se / potenciálně průzkum o základních právech

Je třeba dále rozpracovat:

Rezidenční segregace.

Ukazatel (ukazatele) odrážející zeměpisné aspekty situace Romů.

Přístup k základním službám a infrastruktuře v dané oblasti (zdravotní služby, veřejná doprava, školy, péče o děti apod.) kvůli vzdálenosti, nákladům, otevírací době či chybějícím službám.

Podíl osob s nelegálním či neregulovaným bydlením.

Nepoužije se

Nepoužije se

Ukazatele procesů pro cíl 7: Zlepšit účinný přístup Romů k vhodnému, desegregovanému bydlení a základním službám

Ukazatel – Aspekt A – Institucionální struktury 

·vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů nebo související politické dokumenty obsahují opatření výslovně zaměřená na boj proti rezidenční segregaci,

·jsou zavedena jasná pravidla vystěhovávání a tato pravidla jsou účinně uplatňována, aby se zabránilo neoprávněnému vystěhovávání,

·jsou zavedena jasná pravidla vystěhovávání a tato pravidla jsou účinně uplatňována, aby byly chráněny domácnosti s dětmi,

·jsou odstraňovány stávající mezery v právní úpravě bydlení, které brání legalizaci neregulovaného bytového fondu v romských čtvrtích,

·kritéria způsobilosti a kritéria pro posuzování projektů financovaných EU, které zlepšují infrastrukturu v lokalitách s vysokým podílem Romů v populaci, obsahují konkrétní body pro společnosti, které zaměstnávají Romy nebo jež Romové řídí,

·jsou zavedeny politiky, které podněcují a podporují místní svépomocné iniciativy na komunitní úrovni v oblasti bydlení,

·je pravidelně posuzována potřeba tábořišť a stanovišť pro karavany,

·jsou zavedeny mechanismy, které zajišťují, aby Romové mohli požívat práva na nezávadnou vodu a hygienická zařízení.

Ukazatel – Aspekt B – Konkrétní opatření a činnosti

·vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů odrážejí výslovné záruky a kritéria inkluzivity běžných služeb a programů v oblasti bydlení,

·jsou zavedena cílená opatření na podporu sociálně znevýhodněných oblastí s cílem zmírnit segregaci,

·jsou zavedena cílená opatření se zajištěnými finančními zdroji zaměřená na zlepšení veřejné infrastruktury ve znevýhodněných osadách, což se týká silnic, vody, hygienických zařízení, přístupu k veřejným službám a kanalizace,

·jsou zavedeny programy „Housing First“ (Bydlení především),

·jsou poskytována školení pro pracovníky služeb v oblasti bydlení a zaměstnance obecních úřadů zaměřená na řešení diskriminace a protiromského smýšlení,

·probíhá pravidelné mapování a monitorování znevýhodněných osad a táborů,

·probíhá pravidelné monitorování aspektů týkajících se bydlení (počet místních bytových jednotek, které je třeba posoudit).

Ukazatel – Aspekt C – Kvalita rozhodovacího procesu 

·jsou zavedena opatření, jejichž cílem je zajistit zapojení Romů do přípravy politických opatření v oblasti bydlení,

·konkrétní opatření k řešení problémů v oblasti bydlení jsou vyvíjena ve spolupráci s romskými organizacemi občanské společnosti,

·intervence v oblasti bydlení zacílené na Romy (zejména na jejich desegregaci) jsou vyvíjeny a prováděny za účasti organizací romské komunity,

·romské organizace občanské společnosti jsou zastoupeny v monitorovacích výborech operačního programu fondu EU, v jehož rámci se provádí konkrétní opatření zaměřená na zlepšení situace týkající se bydlení, a zejména desegregace,

·romské organizace občanské společnosti se podílejí na monitorování výsledků opatření provedených v oblasti bydlení, a zejména desegregace,

·vládní a správní orgány (na ústřední a místní úrovni) zohledňují ve svých rozhodovacích procesech v oblasti bydlení informace od romské občanské společnosti, a zejména od sítí romských zdravotnických mediátorů a mediátorů v oblasti vzdělávání.

Ukazatele výsledků

Vedlejší (volitelné)

Ukazatel

Obecná populace

Podíl Romů žijících v domácnosti, jejíž ubytování je spojeno s těmito problémy: znečištění, špína nebo jiné problémy týkající se životního prostředí v oblasti, jako např.: kouř, prach, nepříjemný zápach či znečištěná voda

Eurostat [ilc_mddw02]

Ukazatele výsledků: Vedlejší (volitelné): V této oblasti zatím nebyly vypracovány žádné ukazatele, ale mezi vhodné tematické oblasti by mohlo patřit:

Vystavení podmínkám životního prostředí, které jsou nebezpečné a spojené se zdravotními riziky:

·život v oblastech náchylných k přírodním katastrofám (dle typu katastrofy – říční povodně, přívalové povodně, sesuvy půdy atd.),

·život v oblastech nebezpečných z hlediska životního prostředí (dle typu – skládky nebo smetiště, opuštěné průmyslové zóny, doly apod.),

·vystavení nebezpečným faktorům (dle typu – život ve znečištěných oblastech, závislost na neupravených a znečištěných vodních zdrojích, vystavení toxickým emisím, elektromagnetickému záření apod.),

·výkon nebezpečných povolání, včetně práce na skládkách, s odpadními kontejnery apod., bez náležité ochrany,

·život v oblastech bez infrastruktury, jako je nezávadná pitná voda, čištění odpadních vod, zpevněné silnice, sběr odpadu atd.,

·podíl domácností vytápějících své obydlí spalováním tuhého odpadu.

Ukazatele procesů pro cíl 7-a: Boj proti zhoršování stavu životního prostředí, prosazování environmentální spravedlnosti

Ukazatel – Aspekt A – Institucionální struktury 

·vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů nebo související politické dokumenty obsahují opatření výslovně zaměřená na boj proti zhoršování stavu životního prostředí a prosazování environmentální spravedlnosti,

·prováděcí pokyny zabezpečují přednostní přístup Romů žijících v oblastech nebezpečných z hlediska životního prostředí k sociálnímu bydlení,

·jsou důsledně prosazovány normy pro bezpečnost bydlení a zabránění životu v nebezpečných podmínkách,

·u nových staveb a tábořišť je prováděno hodnocení životního prostředí,

·jsou zavedeny účinné mechanismy, které zajišťují prosazování ustanovení pracovního práva týkajících se životního prostředí.

Ukazatel – Aspekt B – Konkrétní opatření a činnosti

·jsou zavedena opatření se zajištěnými finančními zdroji zaměřená na přesídlování romských rodin žijících v oblastech nebezpečných z hlediska životního prostředí,

·je prováděno posuzování dopadů politik a ustanovení v oblasti bydlení zaměřených na Romy z hlediska environmentálních faktorů,

·vnitrostátní strategické rámce týkající se Romů řeší dopad politik na životní prostředí a environmentální rizika, jimž Romové čelí.

Ukazatel – Aspekt C – Kvalita rozhodovacího procesu 

·konkrétní opatření k řešení problémů v souvislosti s životním prostředím v oblastech, kde Romové žijí (zejména v segregovaných romských komunitách), jsou vyvíjena ve spolupráci s romskými organizacemi občanské společnosti a romskými obyvateli dotčených lokalit,

·intervence v oblasti bezpečného a udržitelného životního prostředí zacílené na Romy (zejména v segregovaných romských komunitách) jsou vyvíjeny a prováděny za účasti organizací romské komunity,

·romské organizace občanské společnosti jsou zastoupeny v monitorovacích výborech operačního programu fondu EU, v jehož rámci se provádí konkrétní opatření zaměřená na zlepšení stavu životního prostředí v oblastech, kde Romové žijí (zejména v marginalizovaných romských komunitách),

·romské organizace občanské společnosti se zapojují do monitorování výsledků opatření provedených za účelem zlepšení stavu životního prostředí v oblastech, kde Romové žijí (zejména v segregovaných romských komunitách),

·vládní a správní orgány (na ústřední a místní úrovni) zohledňují ve svých rozhodovacích procesech v oblasti zdravotní péče informace od romské občanské společnosti, zejména od sítí romských zdravotnických mediátorů.