EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.7.2020

COM(2020) 608 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025

Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025

Obsah

1.Úvod

2.PRoblematika

3.iniciativy eu

4.nový akční plán EU na období 2020-2025

4.1.Vypracování ukazatelů a podávání zpráv

4.2.Obecné priority9

4.2.1.Priorita 1: Zabezpečení legálního trhu a omezení odklonů9

4.2.2.Priorita 2: Budování lepšího zpravodajského obrazu10

4.2.3.Priorita 3: Zvýšení tlaku na kriminální trhy1

4.2.4.Priorita 4: Posílení mezinárodní spolupráce

5.Specifická opatření pro jihovýchodní evropu a její spolupráce s EU3

5.1.Přizpůsobení opatření danému regionu3

5.2.Modernizace správy s cílem zajistit účinnou realizaci4

5.2.1.Plnění finančních potřeb k řešení problémů4

5.2.2.Holistické řízení s cílem provádět opatření týkající se jihovýchodní Evropy

6.Závěry

1.Úvod

Počátkem července 2020 oznámily Europol, Francie a Nizozemsko výsledky rozsáhlého společného přeshraničního vyšetřování týkajícího se významné zločinecké sítě, jež vedlo k zabavení desítek automatických palných zbraní v Nizozemsku. Během nepokojů ve francouzském Dijonu, ke kterým došlo na konci června, si mladí lidé hrdě pořizovali videozáznamy, na nichž figurují s útočnými zbraněmi a pistolemi. Ve stejné době vedla policejní operace ve Španělsku k rozbití velké sítě obchodníků s nedovolenými palnými zbraněmi, přičemž bylo po celé zemi zabaveno 730 zbraní a 21 osob bylo uvězněno. To vše jsou příklady toho, nakolik je hrozba nedovolených palných zbraní reálná. Aktivisté z řad extrémní pravice na sebe stále častěji upozorňují z důvodu hromadění zbraní. Ukazuje se tak, jak mohou palné zbraně zvyšovat nebezpečí, které představuje závažná a organizovaná trestná činnost včetně terorismu. Odhaduje se, že v roce 2017 vlastnili občané EU 35 milionů nedovolených palných zbraní (56 % z odhadovaného celkového počtu palných zbraní) 1 . Podle těchto odhadů by ve dvanácti členských státech počet nedovolených palných zbraní převyšoval počet legálně držených palných zbraní 2 .

Unie jakožto prostor bez vnitřních hranic hraje v boji proti této hrozbě aktivní úlohu. Posílila zejména právní předpisy v oblasti palných zbraní s cílem zabránit tomu, aby se zbraně dostaly do špatných rukou 3 . Zločinecké organizace působící v EU si palné zbraně obstarávají většinou prostřednictvím nedovolené přeměny nesmrtících zbraní a nedovoleného obchodování, a to buď na základě nezákonné výměny mezi členskými státy EU, nebo pašováním ze zemí mimo EU (zejména z jihovýchodní Evropy) 4 . V posledních letech EU podporovala rozvoj koordinace důsledného prosazování práva v této oblasti.

Mnohé problémy přetrvávají a k jejich řešení je zapotřebí nový soubor opatření, jak konstatovala Komise ve svém „Hodnocení akčního plánu proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi mezi EU a regionem jihovýchodní Evropy pro období 2015–2019“ 5 . Evropská unie i její partneři, zejména z jihovýchodní Evropy, se těmto výzvám musí postavit tak, že z nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi učiní průřezovou prioritu v oblasti bezpečnosti. Pouze jednotný akční plán může vzhledem ke komplexní a víceoborové povaze této hrozby přinést soudržný rámec spolupráce s cílem posílit mezinárodní spolupráci na základě konkrétních potřeb, požadavků a ukazatelů výkonnosti.

Komise proto navrhuje vypracování jediného akčního plánu jak pro EU, tak i pro její partnery z jihovýchodní Evropy (západní Balkán, Moldavsko a Ukrajina), a to na základě čtyř konkrétních priorit určených k odstranění zbývajících legislativních nedostatků a nesrovnalostí v oblasti kontroly palných zbraní, které maří policejní spolupráci. Tento akční plán vymezí činnosti pro jednotné chápání a společný postup při řešení hrozby, kterou nedovolené palné zbraně představují.

2.Problematika

Europol v roce 2019 konstatoval, že jeho závěry ze zprávy „Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti“ (SOCTA) z roku 2017 jsou i nadále platné a že šíření a dostupnost nedovolených palných zbraní v členských státech EU zvyšují riziko jejich použití při teroristických útocích a organizované trestné činnosti. Uvedl však, že „změny ve způsobech práce, trasách a zeměpisných oblastech postižených některými trestnými činnostmi však mohou poukazovat na určitý dlouhodobější vývoj a určité změny ovlivňující trestnou činnost“. Nedovolené obchodování s palnými zbraněmi a jejich šíření a používání „představuje i nadále velkou hrozbu“. Europol uvedl, že zejména „vzrostl prodej znehodnocených, uschopněných a přeměněných palných zbraní“ 6 . Nedovolené palné zbraně jsou snáze dostupné na internetu (zejména na temném webu) a v čím dál vyšší míře s nimi kromě organizovaných zločineckých skupin obchodují i jednotliví zločinci. Většinu nedovolených palných zbraní tvoří pistole a pušky (34 %, resp. 27 % z celkového počtu zabavených palných zbraní).

Ve studii 7 z nedávné doby bylo určeno 23 případů masové střelby, ke kterým došlo v období 2009–2018 v Evropě v (polo)veřejném prostoru a během nichž přišlo o život 341 osob. V roce 2015 Europol zaznamenal 57 teroristických útoků, během nichž byla použita palná zbraň 8 . V roce 2017 byly palné zbraně použity ve 41 % všech teroristických útoků, což představuje mírný nárůst oproti roku 2016 (38 %) 9 . Nedávné případy Eurojustu potvrzují, že nedovolené palné zbraně byly několikrát použity při teroristických útocích a že sítě nelegálních obchodníků spolupracovaly s jednotlivými teroristy nebo teroristickými organizacemi. V několika případech vedla koordinace přeshraničních vyšetřování Eurojustu k zabavení nedovolených palných zbraní.

Tyto trendy bývají většinou potvrzeny nejnovějšími údaji shromážděnými Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) 10 : v EU tvořily v letech 2016–2017 celkem 30 % všech zabavených zbraní brokovnice, po nichž následovaly pistole (22 %), pušky (15 %) a revolvery (8 %), a většinu zbývajících (2 %) tvořily samopaly a kulomety. V celé Evropě je pak celkový počet zabavených zbraní podle všeho rovnoměrněji rozložen mezi pistole (35 %), pušky (27 %) a brokovnice (22 %). Evropa je považována za jeden z hlavních výchozích bodů nezákonných toků zbraní, tyto toky však většinou nepřekračují hranice kontinentu. Kromě toho uvedené typy zabavených zbraní zahrnují značný počet jiných než palných zbraní (např. zbraně ke střelbě slepými náboji nebo plynové zbraně), což zdůrazňuje hrozbu jejich přeměny v nedovolené palné zbraně.

11 Europol a donucovací orgány zdůrazňují, že nebezpečné motorkářské gangy obchodují s palnými zbraněmi po celé EU. Řada organizovaných zločineckých skupin účastnících se nedovoleného obchodu s palnými zbraněmi páchá různé druhy trestné činnosti a účastní se rovněž obchodu s drogami, organizované majetkové trestné činnosti, převaděčství migrantů, praní peněz a násilné trestné činnosti. V některých členských státech (např. Švédsku či Dánsku) se značně zvýšil počet zabití a dalších násilných trestných činů společně s uváděným nárůstem používání potenciálně smrtících zbraní, jako jsou palné zbraně, nože nebo výbušniny. Ve Švédsku došlo v roce 2017 ke 40 úmrtím spojeným s použitím palných zbraní, což je o 33,3 % více než v předešlém roce.

12 13 14 Několik zpráv Europolu o posouzení hrozeb potvrdilo, že západní Balkán i nadále patří k hlavním regionům zásobujícím nedovolený obchod se zbraněmi v EU, a zmínilo, že je zapotřebí zvýšit tok operativních a jiných informací mezi EU a západním Balkánem. Existenci přetrvávající hrozby v tomto regionu potvrdilo několik studií, z nichž ta nejnovější zdůrazňuje, že zbraně použité při teroristických útocích v EU „byly získány prostřednictvím místních trhů s nedovolenými zbraněmi, přičemž bylo zjištěno, že pocházejí z Balkánu“. Tato studie rovněž uvádí, že „Balkán byl určen jako hlavní dodavatel nedovolených palných zbraní v Evropě“, a zmiňuje „spojení mezi Balkánem a ručními zbraněmi použitými v členských státech EU při různých typech trestné činnosti.“ Tyto skutečnosti potvrzuje nejnovější globální studie UNODC o palných zbraních, podle níž západní Balkán zůstává zdrojem nedovolených palných zbraní, zejména útočných pušek, a to kvůli značným cenovým rozdílům oproti západní Evropě.

Spolupráce při prosazování práva v rámci EU i na mezinárodní úrovni skýtá značný potenciál pro zlepšení. Mezi vnitrostátními právními rámci a definicemi i nadále přetrvávají rozdíly, které zpomalují společné přístupy a mohou být stále zneužívány zločinci. Členské státy mají zejména značné rezervy, pokud jde o plné provedení směrnice o palných zbraních 15 ve vnitrostátním právu a její uplatňování. Dne 24. července 2019 zaslala Komise 20 odůvodněných stanovisek členským státům, které neoznámily plné provedení uvedené směrnice 16 . Vedle toho Komise v prosinci 2017 zveřejnila hodnocení používání nařízení (EU) č. 258/2012 o dovozu, vývozu a přepravě civilních střelných zbraní, v jehož rámci byly zjištěny nedostatky plynoucí z nejednotného používání tohoto nařízení 17 . Po něm následovalo v dubnu 2018 doporučení vyzývající k posílení pravidel EU s cílem zlepšit sledovatelnost a zabezpečení postupů při vývozu a dovozu palných zbraní a spolupráci mezi orgány v boji proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi 18 .

Navzdory jistému úsilí, zejména v podobě globální studie UNODC o palných zbraních, kterou financovala Komise, zůstává zpravodajský obraz neúplný, a to kvůli absenci komplexních a srovnatelných údajů o zabavování palných zbraní na celém kontinentu. Výměna informací pro zpravodajské a profilovací účely je omezena podmínkami stanovenými vnitrostátními předpisy ve vztahu ke sdílení informací (a také neosobních, např. balistických údajů) mimo rámec konkrétního vyšetřování. Tento problém ještě zvýrazňuje nedostatek komunikace a koordinace mezi různými správními orgány, a to jak v rámci jednotlivých zemí, tak na nadnárodní úrovni. Dvacet členských států EU 19 a čtyři partneři ze západního Balkánu 20 zavedli jistou formu kontaktního místa pro palné zbraně. Často však nedisponují příslušnými pravomocemi (pro správní kontrolu, sběr údajů za účelem prosazování práva, přístup k databázím, sledování, mezinárodní spolupráci a forenzní šetření) a personálem podle doporučení v pokynech týkajících se osvědčených postupů, které vytvořili vnitrostátní odborníci na palné zbraně 21 .

Nedovolený obchod s palnými zbraněmi je navíc nerovnoměrně kriminalizován: v rozporu s protokolem Organizace spojených národů o střelných zbraních 22 se ne všechny neoprávněné přeshraniční přesuny zbraní považují za nedovolený obchod. To občas vede k absenci prosazování práva a sankcí. Zároveň to omezuje konfiskaci výnosů z trestné činnosti, které nedovolený obchod s palnými zbraněmi vytváří. Odlišnosti vnitrostátních přístupů brání společným přeshraničním operacím, jako jsou sledované dodávky.

Zejména v jihovýchodní Evropě dosud zbývá provést důležitou práci, aby vnitrostátní správní orgány dodržovaly nejpřísnější normy a zajistily účinnou kontrolu palných zbraní. Potřeby zejména zahrnují vytvoření vnitrostátních databází, balistické kapacity či podmínky bezpečného skladování a kampaně týkající se dobrovolného vracení. Pokud jde o správu a řízení, v hodnotící zprávě o akčním plánu pro období 2015–2019 se uvádí, že „spolupráce mezi EU a regionem jihovýchodní Evropy je nadále složitá kvůli množství zúčastněných subjektů, jejichž činnost není vždy koordinovaná“. Zpráva dále hovoří o „zbytečných duplicitních zasedáních“ a zmiňuje „chybějící integrovaný, komplexní rozpočtový přístup na úrovni EU.“

Vznikají rovněž nové trendy, a to v EU i mezi evropskými sousedy, kteří často čelí podobným problémům. Mezi tyto trendy patří změny v technikách přeměny zbraní ke střelbě slepými náboji nebo plynových či poplašných zbraní na skutečné palné zbraně, případně nové metody zatajování zbraní. Zločinci se rovněž pokoušejí obcházet právní předpisy výměnou bubínku u snadno dostupných zbraní ráže flobert (zbraně s malou a slabou ráží určené k „domácí“ střelbě). V budoucnu by nedovolenou výrobu palných zbraní mohly usnadnit technologické pokroky v oblasti 3D tisku. Objevují se nové distribuční vzorce, včetně nedovoleného obchodu se součástmi palných zbraní prostřednictvím rychlých zásilkových a poštovních služeb, jejichž nejdůležitějším výsledkem je, že vývoz tradičních zbraní používaných v konfliktech ze západního Balkánu byl nahrazen dovozem nových zbraní ze západní Evropy na Balkán nebo dovozem neoznačených hlavních částí z USA. Ozbrojené konflikty ve východním sousedství EU rovněž vytvářejí potenciální zdroje toku nedovolených zbraní do EU.

Vlekoucí se ozbrojené konflikty s rozsáhlými regionálními dopady na Blízkém východě a v severní Africe jsou i nadále živeny odkláněním palných zbraní a nedovoleným obchodem s nimi. Nedovolené obchodování s palnými zbraněmi v tomto regionu je usnadňováno z různých důvodů, včetně nedostatečně zabezpečených skladů a odklánění legálně držených palných zbraní pocházejících též z legální výroby členských států EU a z povoleného vývozu. V Africe přispívá nedovolené obchodování s palnými zbraněmi k nestabilitě daného regionu.

3.Iniciativy EU 23  

Evropská unie již dlouho označuje nedovolené obchodování s palnými zbraněmi za významnou hrozbu pro své občany. To vedlo Komisi k vymezení specifické politiky s cílem řešit tento problém ve sdělení o střelných zbraních z roku 2013 24 a Evropském programu pro bezpečnost z roku 2015 25 . V roce 2014 vypracovaly členské státy první operační akční plán jako součást evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (platforma EMPACT pro palné zbraně) v kontextu politického cyklu EU 2014–2018, kde se nachází v kapitole „Palné zbraně“ 26 ⁠.

Od roku 2002 poskytuje EU podporu západnímu Balkánu prostřednictvím řady po sobě jdoucích rozhodnutí Rady SZBP, která této oblasti poskytla financování na projekty kontroly ručních palných zbraní v celkové výši téměř 30 milionů EUR. Zahrnuté činnosti se týkají řady oblastí a přispívají k lepší kontrole ručních palných zbraní a k předcházení nedovolenému obchodování se zbraněmi a k boji proti němu. Poslední z těchto rozhodnutí Rady SZBP, jež bylo navrženo vysokým představitelem a přijato Radou v prosinci 2019, se týká bezprecedentní částky 11,8 milionu EUR a platí po dobu čtyř let. Nejvýznamnějším prováděcím partnerem EU pro podporu poskytovanou tomuto regionu je Regionální středisko pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) 27 . Uplatňuje ucelený regionální přístup ke kontrolám palných zbraní v regionu, jenž zahrnuje lepší označování, sledování a evidenci, lepší prosazování práva, posílení fyzické bezpečnosti a řízení zásob, zvyšování informovanosti a provádění genderové politiky a transparentnost při vývozu zbraní. Tato trvalá a dlouhodobá podpora západního Balkánu přispěla k vybudování důvěry vnitrostátních orgánů v tomto regionu a vedla ke zvýšení regionální spolupráce.

V prosinci 2014 přijala EU a její partneři ze západního Balkánu akční plán proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi mezi EU a regionem jihovýchodní Evropy pro období 2015–2019 28 . Po pařížských teroristických útocích Komise v listopadu 2015 navrhla další posílení právního rámce EU s cílem odstranit několik nedostatků, což vedlo k revizi směrnice o palných zbraních. Zároveň s tím Komise zveřejnila nový akční plán EU proti nedovolenému obchodu se střelnými zbraněmi a výbušninami a proti jejich používání 29 .

V roce 2018 Rada přijala společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku nazvané „Body ke strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně“ 30 , čímž se z něj stala plnohodnotná strategie EU 31 .

Ochota orgánů západního Balkánu ke společnému řešení zbývajících nedostatků na základě regionálního přístupu byla nedávno vyjádřena prostřednictvím vypracování plánu pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi (dále jen „regionální plán“ 32 ), který byl přijat během londýnského summitu v rámci berlínského procesu dne 10. července 2018. Tato iniciativa později získala finanční podporu EU prostřednictvím rozhodnutí Rady ze dne 19. listopadu 2018 33 .

Vypracování opatření mezi zeměmi EU a mimo EU v oblasti aspektů prosazování práva v rámci boje proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi probíhalo zejména prostřednictvím platformy EMPACT pro palné zbraně. Zaměřilo se na rozvoj vnitrostátních kapacit v boji proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi a na rozvoj operativní výměny informací s členskými státy a Europolem a společných kontrolních operací.

Komise prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie finančně podpořila několik studií, jako jsou např. výzkumné programy EFFECT 34 , FIRE 35 a SAFTE 36 , s cílem zlepšit znalosti o nedovoleném obchodování s palnými zbraněmi tak, aby zahrnovaly mj. i nedovolené internetové obchodování s palnými zbraněmi a odklony z legálních trhů. Komise financovala globální program Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu zaměřený na palné zbraně s cílem shromáždit a analyzovat kvantitativní i kvalitativní informace a údaje o nedovoleném obchodování s palnými zbraněmi 37 .

Komise prostřednictvím nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru rovněž financovala činnost globálního programu Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu zaměřeného na palné zbraně s cílem provedení Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejího protokolu o palných zbraních v partnerských zemích. Stejně tak získal INTERPOL finanční podporu na vytvoření a vývoj vlastního systému pro správu záznamů o nedovolených zbraních a sledování jejich pohybu (iARMS).

Komise a Rada rovněž podporují dobrovolné shromažďování nedovolených palných zbraní, likvidaci nadbytečných zbraní a munice, fyzickou bezpečnost a řízení zásob, rozvoj kapacit pro označování, evidenci a sledování, rozvoj kapacit pro kontrolu vývozu zbraní a podporu pro monitorování embarg a sledování odkloněných zbraní.

4.Nový akční plán EU na období 2020–⁠2025

4.1.Vypracování ukazatelů a podávání zpráv

Předchozí akční plány nezahrnovaly řádné ukazatele, což komplikovalo hodnocení jejich provádění. V roce 2018 partneři ze západního Balkánu spolu s několika členskými státy EU vypracovali užitečné ukazatele v souvislosti s regionálním plánem. Na jejich vypracování se podílely orgány západního Balkánu s podporou SEESAC a kladně je přijaly všechny zúčastněné strany.

Komise navrhuje, aby podobné ukazatele byly použity i k hodnocení a sledování účinnosti nového akčního plánu boje proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi, společně se systematickým sběrem údajů o trestné činnosti a trestním soudnictví napříč donucovacími orgány (policie, celní správa, žalobci a soudní služby). Mezi tyto ukazatele patří mj. soulad s právními předpisy EU, počet zabavení, počet případů stíhání a obvinění za nedovolené obchodování s palnými zbraněmi, počet vývozních licencí a kontrol po dodání, počet vytvořených kontaktních míst pro palné zbraně, počet odevzdaných, legalizovaných, znehodnocených nebo zničených zbraní (více podrobností viz příloha 4). Tam, kde to je relevantní, jsou související ukazatele uvedeny pod každým opatřením.

Evropská komise každý rok požádá členské státy EU a partnery z jihovýchodní Evropy, aby jí v souladu s rozhodnutím Rady (SZBP) 2018/1788 poskytli údaje související s ukazateli výkonnosti a případně doplněné příslušnými konkrétními důkazy (např. o zničení), aby měla k dispozici aktuální informace o ročních činnostech. Komise podpoří příslušné orgány vypracováním metod a jasných pokynů pro související podávání zpráv, a to v úzké spolupráci s platformou EMPACT pro palné zbraně.

4.2.Obecné priority

4.2.1.Priorita 1: Zabezpečení legálního trhu a omezení odklonů 

Evropská komise posílí svůj závazek s cílem zajistit, aby všechny členské státy správně provedly a účinně prosazovaly směrnici o palných zbraních a s ní související akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Bude i nadále využívat veškeré pravomoci, které jí za tímto účelem dává Smlouva. Provedení směrnice o palných zbraních členskými státy představuje prioritu. Komise vyzývá partnery z jihovýchodní Evropy, aby v plné míře sblížili své předpisy týkající se právní kontroly s normami EU a mezinárodními normami. [opatření 1.1 – klíčový ukazatel výkonnosti 1] S cílem poskytnout podporu členským státům i partnerům z jihovýchodní Evropy vypracuje Komise ve spolupráci s Europolem referenční tabulku palných zbraní na úrovni EU, která umožní snadnou klasifikaci palných zbraní v souladu s kategoriemi EU. [opatření 1.2]

V souladu s požadavkem směrnice o palných zbraních Komise na počátku roku 2021 zveřejní zprávu o jejím používání. Při tom prozkoumá způsoby, jak nejlépe řešit vznikající a budoucí hrozby, zejména pokud jde o palné zbraně typu „Flobert“ a 3D tisk palných zbraní. [opatření 1.3]

Komise provede posouzení dopadů právních předpisů EU týkajících se kontroly dovozu a vývozu civilních palných zbraní [opatření 1.4 – klíčový ukazatel výkonnosti 6], zejména s cílem prověřit způsoby, jak zlepšit sledovatelnost (harmonizované dovozní značky), umožnit výměnu informací mezi vnitrostátními orgány za účelem zamezení obcházení zákazů vývozu a zvýšit zabezpečení postupů při vývozu a dovozu palných zbraní (vyšší míra přehlednosti díky zjednodušeným postupům). Prověří též, jak zajistit soudržnost mezi nařízením č. 258/2012 a směrnicí o palných zbraních, např. s cílem lépe řešit dovoz snadno upravitelných poplašných a signálních zbraní nebo uplatňovat kontrolu vývozu všech zbraní regulovaných touto směrnicí. Aby Komise zajistila rozhodné prosazování svých pravidel, má rovněž v úmyslu začít uplatňovat systém pro ochranu oznamovatelů zavedený ve směrnici (EU) 2019/1937 38 na osoby, které oznamují porušení pozměněného nařízení č. 258/2012.

A aby Komise podpořila provádění příslušných mezinárodních úmluv OSN 39 , posílí schopnost partnerských zemí provádět účinné kontroly palných zbraní a zvýší své zapojení s cílem směřovat k nejpřísnějším normám za účelem zajištění účinného sledování a zamezení odklonu palných zbraní na ilegální trhy. [opatření 1.5 – klíčový ukazatel výkonnosti 1] 

4.2.2.Priorita 2: Budování lepšího zpravodajského obrazu

Komise opakuje své doporučení, aby členské státy systematicky zadávaly do schengenského informačního systému údaje o ztracených a odcizených palných zbraních, jakož i o prodaných zbraních, které lze snadno přeměnit na palné zbraně, a aby do tohoto systému nahlížely při zabavení jakékoli zbraně. [opatření 2.1 – klíčový ukazatel výkonnosti 9.8] Komise poskytne podporu iniciativám, které umožňují souběžné prohledávání a/nebo vkládání informací do Schengenského informačního systému a systému Interpolu iARMS, a vybízí členské státy, aby reagovaly na výzvu Interpolu pro dobrovolníky za účelem vyzkoušení nových prvků. [opatření 2.2 – klíčový ukazatel výkonnosti 9.6] Je klíčové, aby veškeré operativní a strategické zpravodajství a informace související s riziky, které se týkají celní správy, byly automaticky předávány společnému celnímu systému řízení rizik (CRMS). [opatření 2.3 – klíčový ukazatel výkonnosti 9.9] Členské státy a partneři z jihovýchodní Evropy by měli do systému iARMS systematicky vkládat záznamy o odcizených a ztracených palných zbraních. [opatření 2.4 – klíčový ukazatel výkonnosti 9.6]

Na základě projektu realizovaného Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu Komise zavede systematický a harmonizovaný sběr údajů o zabavených palných zbraních [opatření 2.5 – klíčový ukazatel výkonnosti 4] a bude zveřejňovat roční statistiku, jako je tomu za účelem analýzy zabavených drog 40 . Donucovací orgány tak získají užitečné informace, které jim pomohou zejména při rozpoznávání nových trendů v nedovoleném obchodu a vytváření přesnějších rizikových profilů. Za tímto účelem a na základě přípravné práce odvedené různými aktéry, jako jsou např. Europol, Frontex, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, platforma EMPACT pro palné zbraně a partneři z jihovýchodní Evropy, navrhne Komise společný formulář pro ohlašování zabavení. Komise dále ve spolupráci s Europolem posoudí uskutečnitelnost zavedení nástroje na úrovni EU ke sledování incidentů souvisejících s palnými zbraněmi v reálném čase a vytváření neustále aktuálního přehledu. [opatření 2.6 – klíčový ukazatel výkonnosti 10] Jako inspirace jí poslouží projekt FIRE 41 z roku 2017, který financovala EU, a platforma pro sledování ozbrojeného násilí v jihovýchodní Evropě 42 .

Nedovolené obchodování s palnými zbraněmi může probíhat i na trzích temného webu. Komise provede přípravné opatření navrhované Evropským parlamentem, které se týká nepřetržitého sledování temného webu. [opatření 2.7] Kromě toho bude Europol v rámci politického cyklu EU i nadále poskytovat podporu členským státům, pokud jde o sběr informací a budování spolehlivého zpravodajského obrazu o využívání temného webu k nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi.

4.2.3.Priorita 3: Zvýšení tlaku na kriminální trhy

Komise vyzývá členské státy a partnery z jihovýchodní Evropy, aby dokončili zakládání plně obsazených a vyškolených kontaktních míst pro palné zbraně ve všech jurisdikcích, jak je doporučeno v pokynech vnitrostátních odborníků týkajících se osvědčených postupů 43 . [opatření 3.1 – klíčový ukazatel výkonnosti 7.1] Tato kontaktní místa by rovněž měla být systematicky zapojována do provádění akčního programu OSN v oblasti ručních palných a lehkých zbraní a mezinárodního nástroje pro sledování. Za účelem usnadnění spolupráce na úrovni EU a na mezinárodní úrovni Komise zveřejní srovnávací přehled těchto kontaktních míst, kde jednoznačně uvede jejich kontaktní údaje a pravomoci. [opatření 3.2 – klíčový ukazatel výkonnosti 7.1]

Komise vyzývá všechny členské státy, které tak ještě neučinily 44 , aby ratifikovaly protokol OSN o palných zbraních, který usnadňuje a posiluje spolupráci za účelem prevence, potírání a vymýcení nedovolené výroby palných zbraní a obchodování s nimi. [opatření 3.3 – klíčový ukazatel výkonnosti 1.5] Komise rovněž zahájí konzultace zúčastněných stran s cílem prověřit, jestli v legislativním rámci existují nedostatky, a posoudit potřebnost vypracování společných trestněprávních norem týkajících se nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a nedovolené výroby v souladu s článkem 83 Smlouvy o fungování Evropské unie. [opatření 3.4 – klíčové ukazatele výkonnosti 1.5 a 8] V této souvislosti Komise prověří proveditelnost toho, aby pravidla policejní spolupráce umožňovala systematičtější sledování zabavených zbraní, výměnu informací i mimo konkrétní vyšetřování, snadnější a systematičtější sdílení balistických údajů nebo realizaci sledovaných dodávek.

Komise vyzývá členské státy a partnery z jihovýchodní Evropy, aby zlepšili spolupráci mezi donucovacími orgány (celní správou, policií a pohraniční stráží), ale také spolupráci se státními zástupci a forenzními specialisty za účelem boje proti hlavním zdrojům a trasám nedovolených palných zbraní; jako inspirace zde může posloužit síť odborníků z jihovýchodní Evropy na palné zbraně [opatření 3.5 – klíčový ukazatel výkonnosti 3]. Měli by výrazně rozvíjet odbornou kvalifikaci svých donucovacích orgánů v oblasti hrozby palných zbraní, právního rámce a jeho nástroje mezinárodní spolupráce, a to zejména prostřednictvím lepšího využívání příležitostí k výcviku, které nabízí agentura CEPOL, a vytvořením kaskádového výcviku s cílem zvýšit jeho přidanou hodnotu. [opatření 3.6 – klíčový ukazatel výkonnosti 7.2]

Komise vyzývá Europol, členské státy a partnery z jihovýchodní Evropy, aby se i nadále zaměřovali na případy související s palnými zbraněmi v rámci operací kybernetického hlídkování a opatření proti trhům temného webu, a to prostřednictvím úzké koordinace dne společné akce kybernetických hlídek a vyšetřování temného webu s týmem Europolu pro temný web. [opatření 3.7 – klíčový ukazatel výkonnosti 9.4]

Komise rovněž zlepší spolupráci mezi donucovacími orgány a provozovateli zásilkových a poštovních služeb s cílem zajistit přísnější dohled nad zásilkami obsahujícími palné zbraně a jejich díly. Zejména pak prověří to, do jaké míry lze využívat umělou inteligenci k lepší identifikaci součástí zbraní ukrytých ve velkém objemu malých zásilek, a to především pomocí rentgenového skenování. [opatření 3.8] Komise rovněž navrhne memorandum o porozumění na úrovni EU mezi provozovateli zásilkových služeb a policejními a celními orgány s cílem zlepšit sdělování údajů souvisejících s palnými zbraněmi a jejich součástmi a způsob, jak se mohou navzájem podporovat, a to na základě osvědčených postupů, které jsou již prováděny na vnitrostátní úrovni. [opatření 3.9] Tím dojde k vytvoření rovných podmínek a zamezí se vzniku některých provozovatelů tam, kde jsou kontroly laxnější.

4.2.4.Priorita 4: Posílení mezinárodní spolupráce

Spolupráce mezi zeměmi EU a partnery ze zemí mimo EU musí být posílena v souladu s prioritami stanovenými ve strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně z roku 2018 45 .

Posílena musí být zejména spolupráce se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu.

Je zapotřebí prohloubit spolupráci s Tuniskem, Libanonem a Jordánskem v oblasti sledování zbraní a zlepšení kontroly zbraní. Komise bude úzce spolupracovat s vysokým představitelem a vyzývá členské státy, aby vyhradily více pracovníků na technickou pomoc určenou zemím severní Afriky a Blízkého východu. [opatření 4.1] Spolupráce by se měla přednostně zaměřit také na Turecko, které je považováno za zemi původu mnoha snadno upravitelných, a tudíž nedovolených, plynových a poplašných zbraní. [opatření 4.2] V Africe, zejména v oblasti Sahelu, bude podporováno lepší fyzické zabezpečení a řízení skladů, registrace a kontrola zbraní. [opatření 4.3] Výměny osvědčených postupů s jihovýchodní Evropou již probíhají.

Vzhledem k vysokému riziku nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi v jihovýchodní Evropě (která zde zahrnuje partnery mimo EU ze západního Balkánu, Ukrajiny a Moldavska), specifikům souvisejícím s jejími geopolitickými souvislostmi, velkému množství a druhu zapojených vnitrostátních i mezinárodních aktérů i současné nestabilitě ve východní Evropě prokázala hodnotící zpráva o akčním plánu pro období 2015–2019 potřebu vypracování nového akčního plánu. To rovněž doporučili delegáti všech partnerů účastnících se třetího zasedání smíšeného výboru složeného ze skupiny odborníků z EU pro otázky palných zbraní a sítě odborníků z jihovýchodní Evropy na palné zbraně, které se konalo dne 24. září 2018 v Bruselu. Hodnotící zpráva rovněž poukázala na nutnost zahrnout Ukrajinu a Moldavsko do širšího soudržného rámce spolupráce v boji proti společným hrozbám, které představuje nedovolené obchodování s palnými zbraněmi v celém regionu. Jedná se zároveň o odpověď na výzvu Rady k zapojení Ukrajiny do příslušných operačních akčních plánů politického cyklu EU pro organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činnost 46 . Pokud jde o Ukrajinu, zohlední akční plán podporu 47 , kterou EU této zemi poskytuje v jejím úsilí v boji proti nedovolenému obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami, ve spolupráci s OBSE a SEESAC 48 . Komise prostřednictvím financování z EU podporuje integrovanou správu hranic a činnosti zaměřené na boj proti nedovolenému obchodování, a to rovněž v rámci mise Evropské unie pro pomoc na hranicích v Moldavsku a na Ukrajině. Nadále probíhá činnost společnosti Conflict Armament Research na Ukrajině, kterou podpořilo rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2283.

Komise proto jako součást tohoto akčního plánu navrhuje konkrétní podrobná opatření a řízení pro jihovýchodní Evropu (viz oddíl 5 níže), jež by měly probíhat v úzké spolupráci s vysokým představitelem a v konzultaci s partnery.

5.Specifická opatření pro jihovýchodní Evropu a její spolupráce s EU

5.1.Přizpůsobení opatření danému regionu

Jak bylo již uvedeno v oddíle 2, hodnocení akčního plánu EU a jihovýchodní Evropy na období 2015–2019 49 ukázalo, že obě strany čelí společným problémům a že je zapotřebí hlubší regionální spolupráce, aby bylo možné lépe bojovat proti nadnárodnímu rozměru nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi v celém regionu.

Práce odvedená v roce 2018 s podporou Francie a Německa na vytvoření regionálního plánu byla výsledkem konsenzuálního a participativního přístupu všech partnerů ze západního Balkánu. Určila řadu příslušných úkolů a cílů, které by byly relevantní v akčním plánu. Na tomto základě Komise v příloze 3 navrhuje soubor konkrétních opatření, která do sebe plán integrují, a to v souladu s rozhodnutím Rady financujícím jeho provádění 50 .

Všechny jurisdikce regionu čelí podobným problémům. Ne všichni partneři však dosáhnou svých cílů stejnou rychlostí a různé fáze postupu budou vyžadovat různé ambice. Uvedená opatření by měla v příhodný okamžik a odpovídajícím způsobem zahrnovat i Ukrajinu a Moldavsko Komise ve spolupráci s vysokým představitelem tyto dvě země osloví s cílem probrat s nimi způsoby a prostředky, jak je začlenit do celkového rámce.

Tato opatření specifická pro jihovýchodní Evropu vymezily orgány západního Balkánu prostřednictvím vypracování a přijetí regionálního plánu, který je připojen k rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788. Se zřetelem na obecný cíl akčního plánu, tj. boj proti nedovolenému obchodu s palnými zbraněmi a střelivem, se tento regionální plán zaměřuje na tři hlavní prvky, což přinese větší přehlednost a lepší strukturu než akční plán na období 2015–⁠2019, zejména⁠ s cílem vyřešit zbývající legislativní nedostatky a nesrovnalosti v kontrole palných zbraní, které maří spolupráci policie a soudů:

·harmonizovat právní prostředí, modernizovat správní strukturu a usnadnit budování kapacit,

·zvýšit zabezpečení skladů a omezování zásob,

·zvýšit účinnost činností v oblasti prosazování práva prostřednictvím usnadnění operativní spolupráce, výměny informací a spolupráce v oblasti balistické analýzy.

5.2.Modernizace správy s cílem zajistit účinnou realizaci

Aby tato opatření mohla být plně realizována, musí se všichni partneři poučit z dřívějších zkušeností, zejména vytvořením nového typu správy, která zamezí duplicitní práci a nedostatku koordinace.

5.2.1.Plnění finančních potřeb k řešení problémů

Komise se zavázala k tomu, že prohloubí svůj vztah s partnery z jihovýchodní Evropy a vyčlení specializované finanční zdroje k tomu, aby jim pomohla dodržovat požadované normy. Nad rámec 11,8 milionu EUR již poskytnutých Radou v prosinci 2019 51 Komise hodlá zmobilizovat a vyhradit dostupné prostředky z Fondu pro vnitřní bezpečnost a nástroje předvstupní pomoci s cílem vyřešit ty nejnaléhavější problémy. V souvislosti s jednáními o víceletém finančním rámci Komise vyzývá členské státy, aby na tyto potřeby reagovaly schválením ambiciózních rozpočtových řešení a mobilizací svých vnitrostátních odborníků na místě.

Komise a vysoký představitel ustanoví řídící výbor hlavních prováděcích partnerů a dárců složený ze zástupců členských států, Evropské služby pro vnější činnost, relevantních agentur OSN (UNDP a UNODC) a NATO. Ambicí tohoto řídícího výboru bude zajistit strategickou globální koordinaci dárců, včetně těch, kteří nejsou členy řídící rady svěřenského fondu OSN sdružujícího více partnerů, za účelem realizace plánu. Komise na základě dialogu s vládami států v regionu navrhne memorandum o porozumění mezi zmíněnými účastníky s cílem dospět ke společným rozhodnutím o projektech, které mají být financovány. Takové memorandum by při plném respektování právní autonomie dárců a v plném souladu s použitelnými rozhodovacími postupy podle Smluv mohlo stanovit, jakým způsobem má výbor připravovat regionální a národní rozpočtové plány a přijímat konsolidované finanční výkazy týkající se všech příslušných činností a nástrojů. Tímto způsobem by všichni dárci i zúčastněné strany získali komplexní a aktuální přehled o plánovaných či prováděných činnostech, včetně nákladů na ně. S cílem zajistit synergii úsilí a účinný kontakt se střediskem SEESAC bude rovněž posílena koordinace dárců na místní úrovni a bude zajištěna koordinační funkce, především určením regionálního koordinátora pro palné zbraně působícího v některé z delegací EU v jihovýchodní Evropě, jako je například delegace EU v Bělehradě.

5.2.2.Holistické řízení s cílem provádět opatření týkající se jihovýchodní Evropy 

Komise navrhuje zefektivnit činnost stávajících subjektů za účelem zlepšení koordinace. Politické vedení by v EU měla i nadále zajišťovat Rada a měly by se na něm podílet i schůzky ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí a případně i ministrů zahraničních věcí či jiných ministrů z členských států EU a partnerů z jihovýchodní Evropy

S cílem zajistit strategické regionální řízení činností by se i nadále měly scházet všechny meziministerské subjekty svolávající všechny instituce příslušné pro kontrolu lehkých zbraní (komise pro lehké zbraně), a to za přítomnosti zástupců EU. Jak je tomu již nyní, byly by zároveň s těmito setkáními pořádány schůzky ohledně koordinace plánu umožňující posoudit pokrok při provádění plánu, sdílet získané poznatky a jednat o odstranění přetrvávajících nedostatků.

Na úrovni regionálních donucovacích orgánů by rovněž bylo vhodné zefektivnit širokou škálu stávajících subjektů 52 . Komise navrhuje, aby se společné schůzky mezi EU a odborníky z jihovýchodní Evropy odehrávaly v rámci platformy EMPACT pro palné zbraně, kam jsou partneři ze západního Balkánu již zváni.

Komise vyzývá orgány na všech úrovních, aby vyslaly účastníky, kterým svěří jasný mandát k tomu, aby mohli vydávat stanoviska a přijímat závazky nebo se vyjadřovat k případným výstupům.

Pokud jde o správní řízení, středisko SEESAC od roku 2002 významně usnadňuje postupy komisí pro lehké zbraně a sítě odborníků z jihovýchodní Evropy na palné zbraně a koordinaci regionálního plánu. Poskytuje rovněž značnou technickou pomoc partnerům z tohoto regionu, což se setkalo s pochvalnou odezvou všech zúčastněných stran působících na místě. Tento proces by měl pokračovat v souladu s rozhodnutími Rady EU (SZBP) 2013/710, 2016/2356, 2018/1788 a 2019/2111 v duchu transparentnosti, pokud jde o celkové rozpočtové řízení, prostřednictvím řídícího výboru dárců. Konkrétně plánování schůzí či dokumenty týkající se rozpočtu a podávání zpráv by měly být prezentovány v souladu s integrovaným přístupem a po konzultaci s Komisí.

Komise přikládá mimořádnou důležitost vedení a podpoře partnerů, pokud jde o plnění různých závazků a využívání ukazatelů k měření výsledků, jako jsou půlroční zprávy o pokroku při provádění regionálního plánu předkládané středisku SEESAC a plánované hodnocení provádění plánu v polovině období podle rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788.
V plné míře proto využije proces přistoupení jako prostředek k projednávání a sledování kroků podniknutých za účelem provádění akčního plánu. To znamená, že k hodnocení dosaženého pokroku budou využívána zasedání podvýboru pro spravedlnost a vnitřní záležitosti, jakož i každoroční zprávy o jednotlivých zemích. Za účelem podpory plnění cílů akčního plánu budou využívána jednání o přistoupení v kapitole 24 – spravedlnost, svoboda a bezpečnost. Pokud jde o země, které nejsou součástí procesu rozšíření, o aktualizaci pokroku se bude jednat v rámci podvýborů pro spravedlnost a vnitřní záležitosti, platforem pro právní stát či dalších stávajících fór.

6.Závěry

Boj proti nedovolenému přístupu k palným zbraním musí být pro Evropskou unii, její členské státy a partnery průřezovou prioritou v oblasti bezpečnosti. Palné zbraně vyvolávají v lidech pocit fyzického ohrožení a zvyšují riziko domácího násilí, jež může skončit zabitím, nebo mohou být použity za sebevražedným účelem. Tento boj napomáhá i potírání dalších druhů trestné činnosti, jako je terorismus, nedovolený obchod s drogami, obchodování s lidmi, převaděčství migrantů, námořní pirátství, padělání, trestná činnost proti životnímu prostředí nebo organizovaná majetková trestná činnost. Komise vyzývá Evropský parlament, Radu, členské státy a partnery z jihovýchodní Evropy, aby v plné míře uznali nutnost posílit opatření v této oblasti na vnitrostátní úrovni, na úrovni EU a prostřednictvím mezinárodní spolupráce.

Komise se domnívá, že komplexní a víceoborová povaha tohoto akčního plánu může EU a jejím členským státům přinést soudržný operativní rámec na území EU, jakož i návrhy na spolupráci a podporu v boji proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi, které probíhá v jihovýchodní Evropě a mezi ní a EU.

Komise zejména vyzývá všechny orgány EU, donucovací orgány a zúčastněné subjekty, a to jak v Unii, tak v jihovýchodní Evropě, aby dostály výzvám uvedeným v tomto akčním plánu. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby schválily tento akční plán a podpořily plné využití potenciálu každé strategické priority.

(1)      Small Arms Survey, Estimating Global Civilian-held Firearms Numbers (Odhad počtů palných zbraní držených civilisty po celém světě), informační dokument, červen 2018. Datový soubor je dostupný na adrese http://www.smallarmssurvey.org/fileadmin/docs/Weapons_and_Markets/Tools/Firearms_holdings/SAS-BP-Civilian-held-firearms-annexe.pdf

(2)      HU, IT, BE, AT, LT, LV, FR, DE, SI, PL, RO, NL.

(3)      Další odkazy jsou uvedeny v příloze 1.

(4)      Pro účely tohoto akčního plánu budou všichni partneři ze západního Balkánu, Moldavska a Ukrajiny označováni jako „jihovýchodní Evropa“.

(5)      COM(2019) 293 final ze dne 27. června 2019.

(6)      Europol, Interim report of new, changing and emerging threats (Průběžná zpráva o nových, měnících se a nově vznikajících hrozbách), dokument Rady 9037/19 ze dne 8. května 2019.

(7)      Flemish Peace Institute, Armed to kill (Ozbrojeni s cílem zabíjet), Brusel, 3. října 2019.

(8)    Europol, TE-SAT 2017: EU Terrorism and Trend Report (Zpráva o terorismu a jeho trendech v EU).

(9)    Europol, TE-SAT 2018: EU Terrorism and Trend Report (Zpráva o terorismu a jeho trendech v EU).

(10)      UNODC (2020), Global Study on Firearms Trafficking (Globální studie o nedovoleném obchodování s palnými zbraněmi), Vídeň: UNODC, dostupné zde: https://www.unodc.org/unodc/en/firearms-protocol/firearms-study.html .

(11)      Globální studie UNODC týkající se případů zabití v roce 2019 (UNODC Global Study on homicides 2019).

(12)      Zprávy Europolu: Threat Assessment Report on Illicit Trafficking in Firearms (Zpráva o posouzení hrozeb souvisejících s nedovoleným obchodem s palnými zbraněmi) (EDOC#673806v7A, červen 2013), zpravodajské upozornění (19/2014), Firearms in the hands of Terrorist in Europe (Palné zbraně v rukou teroristů v Evropě) (EDOC:#759937v3, květen 2015).

(13)      Strengthening Resilience in the Western Balkans: Mapping Assistance for SALW Control (Posílení odolnosti na západním Balkáně: zmapování podpory pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní), Small Arms Survey, září 2018.

(14)      UNODC (2020), Global Study on Firearms Trafficking (Globální studie o nedovoleném obchodování s palnými zbraněmi), Vídeň: UNODC, dostupné zde: https://www.unodc.org/unodc/en/firearms-protocol/firearms-study.html .

(15)      Směrnice (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 22.

(16)      Ke dni 15. dubna 2020 oznámilo plné provedení 17 členských států (AT, BG, DE, DK, IE, EL, EE, FR, HR, IT, LV, LT, MT, NL, PT, RO, FI).

(17)      COM(2017) 737 final ze dne 12. prosince 2017.

(18)      C(2018) 2197 final ze dne 17. dubna 2018.

(19)      Kontaktní místo chybí v Bulharsku, na Kypru, v Estonsku, Irsku, Lotyšsku, Litvě a na Maltě.

(20)      Kontaktní místo chybí v Srbsku a v Bosně a Hercegovině.

(21)      „Pokyny týkající se osvědčených postupů pro vytvoření vnitrostátních kontaktních míst pro palné zbraně“ (Best practice guidance for the creation of national firearms focal points), 15. května 2018, dokument Rady č. 8586/18.

(22)      Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi ze dne 31. května 2001, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Rozhodnutí Rady ze dne 11. února 2014 o uzavření jménem Evropské unie Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Úř. věst. L 89, 25.3.2014, s. 7).

(23)      Další podrobnosti jsou uvedeny v příloze 1.

(24)      Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Střelné zbraně a vnitřní bezpečnost EU: ochrana občanů a zamezení nedovoleného obchodu“, COM(2013) 716 ze dne 21. října 2013.

(25)      Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2015) 185 final ze dne 28. dubna 2015.

(26)      Dokument 16726/3/13 REV 3 RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

(27)    Středisko SEESAC, zřízené v roce 2002, je společná iniciativa UNDP a Rady pro regionální spolupráci.

(28)      Dne 14. listopadu 2014, dokument Rady 15516/14, který Rada přijala ve dnech 4. a 5. prosince 2014 (dokument Rady 15516/14); setkání ministrů spravedlnosti a vnitra na fóru EU – západní Balkán dne 12. prosince 2014 v Bělehradě.

(29)      COM(2015) 624 final ze dne 2. prosince 2015.

(30)      JOIN(2018) 17 final ze dne 1. června 2018.

(31)      Závěry Rady ze dne 19. listopadu 2018 – dokument 13581/18.

(32)    Tento plán vypracovaly s podporou SEESAC orgány západního Balkánu v rámci konzultačního procesu. Hlavy států a předsedové vlád ze západního Balkánu jej přijali na londýnském summitu v rámci berlínského procesu dne 10. července 2018.

(33)      Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788 ze dne 19. listopadu 2018 na podporu Střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) pro provádění regionálního plánu pro boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi v oblasti západního Balkánu (Úř. věst. L 293, 20.11.2018, s. 11).

(34)      Examination of Firearms and Forensics in Europe and across Territories (Zkoumání palných zbraní v Evropě a na jejích územích), ed. Prof. Erica Bowen a Dr. Helen Poole, Coventry University, Calabria University, Arquebus Solutions Ltd, 2016.

(35)      Fighting Illicit Firearms Trafficking Routes and Actors at European Level (Boj proti trasám nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a jeho aktérům na evropské úrovni), ed. Ernesto U. Savona, Marina Mancuso, Transcrime – Università Cattolica del Sacro Cuore, 31. března 2017.

(36)      Triggering Terror: Illicit Gun Markets and Firearms Acquisition of Terrorist Networks in Europe (Spouštěče teroru: trhy s nedovolenými zbraněmi a získávání palných zbraní teroristickými sítěmi v Evropě), ed. Nils Duquet, Flemish Peace Institute, 17. dubna 2018.

(37)      UNODC (2020), Global Study on Firearms Trafficking (Globální studie o nedovoleném obchodování s palnými zbraněmi), Vídeň: UNODC, dostupné zde: https://www.unodc.org/unodc/en/firearms-protocol/firearms-study.html .

(38)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(39)      Viz příloha 1.

(40)      Články 5 a 5a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (Úř. věst. L 376, 27.12.2006).

(41)      Fighting Illicit Firearms Trafficking Routes and Actors at European Level (Boj proti trasám nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a jeho aktéry na evropské úrovni), op. cit.

(42)       http://www.seesac.org/AVMP rozhodnutí o financování: rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2111 ze dne 9. prosince 2019 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na odzbrojení a kontrolu zbraní v jihovýchodní Evropě, které omezují hrozbu nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně (Úř. věst. L 318, 10.12.2019).

(43)      Viz výše pozn. pod čarou č. 21.

(44)      Německo, Irsko, Lucembursko, Malta. Všichni partneři z jihovýchodní Evropy již protokol ratifikovali nebo k němu přistoupili.

(45)      Viz výše pozn. pod čarou č. 30.

(46)      Závěry Rady o posílení spolupráce Evropské unie a Ukrajiny v oblasti vnitřní bezpečnosti. Dokument 15615/17 ze dne 11.12.2017.    

(47)     Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2009 ze dne 2. prosince 2019 na podporu ukrajinského úsilí v boji proti nedovolenému obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami, ve spolupráci s OBSE (Úř. věst. L 312, 22.12.2009, s. 42).

(48)    Viz rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788, (SZBP) 2019/2111 a (SZBP) 2019/2113 na podporu Moldavska, Běloruska a Ukrajiny.

(49)      Viz výše pozn. pod čarou č. 5.

(50)      Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788 ze dne 19. listopadu 2018 na podporu Střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) pro provádění regionálního plánu pro boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi v oblasti západního Balkánu (Úř. věst. L 293, 20.11.2018, s. 11).

(51)      Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2111 ze dne 9. prosince 2019 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na odzbrojení a kontrolu zbraní v jihovýchodní Evropě, které omezují hrozbu nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně (Úř. věst. L 318, 10.12.2019).

(52)      Evropská odborná skupina pro otázky palných zbraní, platforma EMPACT pro palné zbraně, síť odborníků z jihovýchodní Evropy na palné zbraně a k ní náležející skupina odborníků z jihovýchodní Evropy na palné zbraně, Smíšený výbor odborníků z EU a partnerů ze západního Balkánu na palné zbraně.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.7.2020

COM(2020) 608 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025

PŘÍLOHA 1
Seznam příslušných právních předpisů a iniciativ EU

Právní předpisy EU

·Směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51 (v platném znění),

·společný postoj (SZBP) 2008/944 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560 ze dne 16. září 2019, Úř. věst. L 239, 17.9.2019, s. 16,

·směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1,

·nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva, Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 1,

·prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování střelných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené střelné zbraně byly nevratně neschopné střelby, Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 62 (v platném znění),

·prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/68 ze dne 16. ledna 2019, kterou se stanoví technické specifikace pro označování palných zbraní a jejich hlavních částí podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, Úř. věst. L 15, 17.1.2019, s. 18,

·prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/69 ze dne 16. ledna 2019, kterou se stanoví technické specifikace pro poplašné a signální zbraně podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, Úř. věst. L 15, 17.1.2019, s. 22,

·nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/686 ze dne 16. ledna 2019, kterým se stanoví podrobná opatření podle směrnice Rady 91/477/EHS pro systematickou výměnu informací týkajících se převodu palných zbraní uvnitř Unie elektronickými prostředky, Úř. věst. L 116, 3.5.2019, s. 1,

·prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/689 ze dne 16. ledna 2019 o pilotním projektu k provedení určitých ustanovení o správní spolupráci stanovených ve směrnici Rady 91/477/EHS prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, Úř. věst. L 116, 3.5.2019, s. 75.

Mezinárodní nástroje

·Úmluva Organizace spojených národů o boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu z roku 2001 a její protokol o nedovolené výrobě a distribuci střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva,

·Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi z roku 2001,

·mezinárodní nástroj z roku 2005, který státům umožní včas a spolehlivě identifikovat a sledovat nedovolené ruční palné a lehké zbraně,

·Smlouva o obchodu se zbraněmi z roku 2013.

Iniciativy EU

Obecně

·Politický cyklus EU 2014–2018, první operační akční plán jako součást evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti⁠ 1 . Zahrnoval řadu činností zaměřených na posílení shromažďování informací a tvorby zpravodajství, zlepšení výměny balistických údajů, vytvoření vnitrostátních kontaktních míst, pořádání společných kontrolních operací ve vztahu ke konkrétním hrozbám (přeměněné zbraně, plynové a poplašné zbraně, doručování zásilek), výcvik a budování kapacit a mezinárodní spolupráci.

·Střelné zbraně a vnitřní bezpečnost EU: ochrana občanů a zamezení nedovoleného obchodu, sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu, COM(2013) 716 ze dne 21. října 2013.

·Evropský program pro bezpečnost, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, COM(2015) 185 final ze dne 28. dubna 2015.

·Akční plán EU proti nedovolenému obchodu se střelnými zbraněmi a výbušninami a proti jejich používání, COM(2015) 624 final ze dne 2. prosince 2015.

·Body ke strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně, společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (JOIN(2018) 17 final ze dne 1. června 2018), které přijala Rada a učinila z něj tak plnohodnotnou strategii EU (závěry Rady ze dne 19. listopadu 2018 – dokument 13581/18).

·Zpráva Komise pro účely hodnocení uplatňování nařízení (EU) č. 258/2012 o dovozu, vývozu a přepravě civilních palných zbraní, COM(2017) 737 final ze dne 12. prosince 2017.

·Doporučení Komise o bezodkladných krocích ke zlepšení bezpečnosti opatření v oblasti vývozu, dovozu a tranzitu palných zbraní, jejich součástí, hlavních dílů a střeliva, vyzývající k posílení pravidel EU s cílem zlepšit sledovatelnost a bezpečnost kontrolních opatření vztahujících se na vývoz a dovoz palných zbraní a posílit spolupráci mezi orgány v boji proti obchodování s palnými zbraněmi, C(2018) 2197 final ze dne 17. dubna 2018.

Jihovýchodní Evropa

·Akční plán proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi mezi EU a regionem jihovýchodní Evropy pro období 2015–2019, 14. listopadu 2014, dokument Rady 15516/14, který Rada přijala ve dnech 4. a 5. prosince 2014 (dokument Rady 16526/14); setkání ministrů spravedlnosti a vnitra na fóru EU – západní Balkán dne 12. prosince 2014 v Bělehradě.

·Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu, COM(2018) 65 final ze dne 6. února 2018. Opatření 2.12 se výslovně zabývalo nedovoleným obchodováním s palnými zbraněmi.

·Společný akční plán pro boj proti terorismu na západním Balkáně, podepsaný zástupci Evropské unie a šesti partnery ze západního Balkánu dne 5. října 2018 na fóru ministrů spravedlnosti a vnitra zemí EU a západního Balkánu v Tiraně 2 . Řešení problému nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi je jedním z jeho pěti komplexních cílů. Společně s orgány všech šesti partnerů ze západního Balkánu byly vypracovány a uzavřeny na míru upravené dvoustranné dohody o boji proti terorismu 3 . Ty zahrnují klíčové otázky v oblasti nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi, jako je vytvoření plně funkčních kontaktních míst pro palné zbraně. Prioritní opatření jsou určena stanovením konkrétních povinností, ukazatelů a termínů.

·Plán pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi, londýnský summit v rámci berlínského procesu, 10. července 2018. Tato iniciativa později získala finanční podporu EU prostřednictvím rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788 ze dne 19. listopadu 2018 na podporu Střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) pro provádění regionálního plánu pro boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi v oblasti západního Balkánu, které upravuje celkovou koordinaci a monitorování provádění plánu, Úř. věst. L 293, 20.11.2018, s. 11.

·Hodnocení akčního plánu proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi mezi EU a regionem jihovýchodní Evropy pro období 2015–2019, zpráva Komise, COM(2019) 293 final ze dne 27. června 2019. Podle této hodnotící zprávy akční plán zlepšil vytváření sítí a výměnu informací a položil základní stavební kameny budoucí spolupráce. Stále však nebylo plně provedeno několik plánovaných opatření, jako je vytvoření kontaktních míst pro palné zbraně, která jsou nezbytná pro existenci řádných strategie prosazování práva, koordinaci a výměnu zpravodajství a informací, a to jak na vnitrostátní, tak evropské úrovni. Dosud také neprobíhá harmonizované shromažďování údajů o zabavování palných zbraní, které by umožnilo tvorbu politiky založené na důkazech a náležité a spolehlivé hodnocení trendů v nedovoleném obchodování. Obdobně zúčastněné subjekty dosud nevytvořily standardní formát zpráv pro účely výměny informací, což bylo jedním ze záměrů akčního plánu.

·Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2111 ze dne 9. prosince 2019 na podporu činností střediska SEESAC zaměřených na odzbrojení a kontrolu zbraní v jihovýchodní Evropě, které omezují hrozbu nedovolených ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně, Úř. věst. L 318, 10.12.2019. Od roku 2002 poskytuje EU podporu západnímu Balkánu prostřednictvím řady po sobě jdoucích rozhodnutí Rady, na jejichž základě byly financovány projekty kontroly ručních palných zbraní v celkové výši 18,1 milionu EUR.

·Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2009 ze dne 2. prosince 2019 na podporu ukrajinského úsilí v boji proti nedovolenému obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami, ve spolupráci s OBSE, Úř. věst. L 312, 3.12.2019, s. 42.

Tyto projekty zajistily komplexní podporu v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní a prevence nedovoleného obchodování se zbraněmi v jihovýchodní Evropě. Hlavním prováděcím partnerem pro pomoc poskytovanou Radou tomuto regionu je od roku 2002 Regionální středisko pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) zřízené v rámci Rozvojového programu OSN (UNDP). Nové rozhodnutí Rady ze dne 9. prosince 2019 poskytuje 11,8 milionu EUR na činnosti v oblasti kontroly zbraní v příštích čtyřech letech. Komise pro ruční palné a lehké zbraně a síť odborníků z jihovýchodní Evropy na palné zbraně se podílejí na standardizaci přístupů v tomto regionu a na vymezení činností na regionální a místní úrovni, jež přispějí k tvorbě politik založených na důkazech, posílení fyzické bezpečnosti a řízení zásob, lepšímu označování, sledování a evidenci, posílení kapacit pro boj proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi prostřednictvím podpory zřizování kontaktních míst pro palné zbraně a posílení vyšetřovacích kapacit. Byla rovněž poskytnuta podpora na zvyšování informovanosti, kampaně zaměřené na sběr ručních palných a lehkých zbraní a střeliva, transparentnost vývozu zbraní v regionu a začleňování genderového hlediska do kontroly ručních palných a lehkých zbraní.

·Společné sdělení Politika Východního partnerství po roce 2020, JOIN(2020) 7 final ze dne 18. března 2020, zopakovalo výzvu přezkumu evropské politiky sousedství (EPS) z roku 2015 k posílení bezpečnostního rozměru pro narušování organizované trestné činnosti, včetně nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi.

PŘÍLOHA 2
Logika intervence akčního plánu EU

 
PŘÍLOHA 3
Specifická opatření pro jihovýchodní Evropu a její spolupráce s EU

PŘÍLOHA 4
Klíčové ukazatele výkonnosti

Následující ukazatele byly vypracovány v rámci plánu pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi na západním Balkáně do roku 2024. V této příloze jsou formulovány tak, aby se vztahovaly i na členské státy EU. Nemá to vliv na způsob, jakým partneři ze západního Balkánu začali podávat zprávy o provádění plánu. Číslování ukazatelů zůstalo zachováno beze změny.

1.Řada právních rámců v oblasti kontroly zbraní byla plně harmonizována s právními předpisy EU 7 , se Smlouvou o obchodu se zbraněmi i s Protokolem proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi (dále jen „protokol o palných zbraních“);

1.1.legislativní akty týkající se kontroly zbraní ve vztahu k civilnímu využívání palných zbraní a střeliva v souladu s příslušnými směrnicemi EU o palných zbraních a střelivu;

1.2.legislativní akty týkající se kontroly zbraní ve vztahu k civilnímu využívání výbušnin harmonizované s příslušnými směrnicemi EU o výbušninách;

1.3.legislativní akty týkající se kontroly zbraní ve vztahu k vojenskému využívání palných zbraní, střeliva a výbušnin harmonizované se směrnicí 2009/43/ES;

1.4.legislativní akty týkající se kontroly zbraní při vývozu v souladu se společným postojem (SZBP) 2008/944 a se Smlouvou o obchodu se zbraněmi;

1.5.legislativní akty týkající se kontroly zbraní v souladu s protokolem o palných zbraních.

2.Pouze pro jihovýchodní Evropu: počet na důkazech založených politických dokumentů o kontrole zbraní vypracovaných ve všech jurisdikcích, které zároveň řeší potřeby mužů, žen, chlapců i dívek;

2.1.je zavedená strategie pro ruční palné a lehké zbraně;

2.2.strategie pro ruční palné a lehké zbraně je založená na důkazech;

2.3.strategie pro ruční palné a lehké zbraně řeší potřeby mužů, žen, chlapců i dívek.

3.Počet případů, dotčených jedinců a množství palných zbraní, střeliva a výbušnin, které byly předmětem zneužití nebo nedovoleného obchodování a v souvislosti s nimiž bylo zahájeno trestní stíhání nebo vydáno rozhodnutí, ve srovnání s počtem zpráv donucovacích orgánů o jejich zabavení.

4.Počet případů a množství palných zbraní, střeliva a výbušnin zabavených ve vnitrozemí (také na hranicích mezi členskými státy v rámci Evropské unie) ve srovnání s počtem případů a množství palných zbraní, střeliva a výbušnin zabavených na vnějších hranicích (na hranicích partnerů z jihovýchodní Evropy nebo na vnější hranici EU);

4.1.počet případů palných zbraní, střeliva a výbušnin zabavených ve vnitrozemí;

4.2.počet palných zbraní zabavených ve vnitrozemí;

4.3.počet kusů střeliva zabavených ve vnitrozemí;

4.4.množství výbušnin zabavených ve vnitrozemí;

4.5.počet případů palných zbraní, střeliva a výbušnin zabavených na vnější hranici;

4.6.počet palných zbraní zabavených na vnější hranici;

4.7.počet kusů střeliva zabavených na vnější hranici;

4.8.množství výbušnin zabavených na vnější hranici.

5.Počet ohlášených případů palných zbraní, střeliva a výbušnin zabavených na hranicích Evropské unie a vysledovaných do jihovýchodní Evropy ve srovnání s počtem palných zbraní, střeliva a výbušnin zabavených v celé Evropské unii a vysledovaných do jihovýchodní Evropy nebo odtud odkloněných;

5.1.[není relevantní – již obsaženo v bodě 4.2]

5.2.[není relevantní – již obsaženo v bodě 4.3]

5.3.[není relevantní – již obsaženo v bodě 4.4]

5.4.počet palných zbraní zabavených na hranicích EU a vysledovaných do jihovýchodní Evropy;

5.5.množství střeliva zabaveného na hranicích EU a vysledovaného do jihovýchodní Evropy;

5.6.množství výbušnin zabavených na hranicích EU a vysledovaných do jihovýchodní Evropy;

5.7.počet palných zbraní zabavených v rámci EU a vysledovaných do jihovýchodní Evropy;

5.8.množství střeliva zabaveného v rámci EU a vysledovaného do jihovýchodní Evropy;

5.9.množství výbušnin zabavených v rámci EU a vysledovaných do jihovýchodní Evropy.

6.Počet palných zbraní, střeliva a výbušnin, k nimž byly vývozní licence vydány příslušnými vnitrostátními orgány a které byly označeny jako odkloněné;

6.1.počet vydaných a realizovaných licencí na vývoz zbraní;

6.2.počet vydaných a realizovaných licencí na vývoz střeliva;

6.3.počet případů, kdy byly zbraně, k nimž byly vydány a realizovány vývozní licence, označeny jako odkloněné;

6.4.počet případů, kdy bylo střelivo, k němuž byly vydány a realizovány vývozní licence, označeno na základě kontrol po dodávce jako odkloněné.

7.Kontaktní místa pro palné zbraně a budování kapacit;

7.1.vytvořená funkční kontaktní místa pro palné zbraně ve všech jurisdikcích, která splňují normy pokynů EU týkajících se osvědčených postupů 8 ;

7.2.počet zaměstnanců, kteří prošli výcvikem v oblasti hrozby spojené s palnými zbraněmi na úrovni EU (zejména výcvikem agentury CEPOL) a na vnitrostátní úrovni (včetně kaskádového výcviku).

8.Počet případů spolupráce mezi institucemi na operativní úrovni, včetně fáze vyšetřování, stíhání a přípravného řízení;

8.1.počet incidentů souvisejících s palnými zbraněmi, střelivem a výbušninami, které byly zaznamenány vnitrostátními donucovacími orgány;

8.2.případy týkající se palných zbraní, střeliva a výbušnin prošetřené přestupkovým soudem;

8.3.případy týkající se palných zbraní, střeliva a výbušnin vyřešené přestupkovým soudem;

8.4.počet případů týkajících palných zbraní, střeliva a výbušnin odložených žalobcem;

8.5.počet případů týkajících se palných zbraní, střeliva a výbušnin odložených soudcem / soudcem pro přípravné řízení.

9.Počet případů operativní spolupráce na základě zdrojů ze zpravodajských informací, včetně balistického zpravodajství, v boji proti trestným činům souvisejícím s palnými zbraněmi ve spolupráci s členskými státy EU, orgány a agenturami z jihovýchodní Evropy, jakož i mezinárodními donucovacími orgány;

9.1.počet případů operativní spolupráce na úrovni jurisdikce založených na zpravodajských informacích;

9.2.počet případů operativní spolupráce v jihovýchodní Evropě založených na zpravodajských informacích;

9.3.počet případů operativní spolupráce s agenturou Frontex založených na zpravodajských informacích;

9.4.počet případů operativní spolupráce s Europolem / platformou EMPACT založených na zpravodajských informacích;

9.5.počet případů dvoustranné operativní spolupráce mezi partnery z jihovýchodní Evropy a členskými státy EU založených na zpravodajských informacích, které nezahrnují Europol;

9.6.počet případů operativní spolupráce s Interpolem založených na zpravodajských informacích;

9.7.pouze pro EU: počet případů dvoustranné operativní spolupráce mezi členskými státy EU založených na zpravodajských informacích, které nezahrnují Europol / platformu EMPACT;

9.8.pouze pro EU: počet záznamů a vyhledávání v Schengenském informačním systému;

9.9.pouze pro EU: počet záznamů a vyhledávání v celním systému řízení rizik.

10.Počet incidentů zahrnujících palné zbraně a oběti postižené zneužitím palných zbraní, rozčleněné podle pohlaví a věku, v každé jurisdikci;

10.1.počet incidentů spáchaných legálními a nelegálními palnými zbraněmi;

10.2.počet osob zavražděných palnými zbraněmi, podle pohlaví a věku;

10.3.počet osob zraněných palnými zbraněmi, podle pohlaví a věku;

10.4.počet osob, které spáchaly sebevraždu palnou zbraní, podle pohlaví a věku.

11.Počet dobrovolně vrácených palných zbraní a střeliva a počet legalizovaných nebo znehodnocených palných zbraní;

11.1.počet dobrovolně vrácených palných zbraní;

11.2.množství dobrovolně vráceného střeliva;

11.3.počet legalizovaných palných zbraní;

11.4.počet palných zbraní znehodnocených v souladu s normami EU.

12.Počet ohlášených ručních palných a lehkých zbraní / palných zbraní, střeliva a výbušnin (zabavených nebo nadbytečných), které byly systematicky zničeny;

12.1.množství ohlášených palných zbraní / střeliva / výbušnin, které byly zabaveny;

12.2.množství palných zbraní / střeliva / výbušnin, které byly zabaveny a zničeny;

12.3.množství palných zbraní / střeliva / výbušnin, které byly zabaveny a zlikvidovány jiným způsobem;

12.4.množství nadbytečných palných zbraní / střeliva / výbušnin;

12.5.množství nadbytečných palných zbraní / střeliva / výbušnin, které byly zničeny;

12.6.množství nadbytečných palných zbraní / střeliva / výbušnin, které byly zlikvidovány jiným způsobem.

13.Počet skladišť ručních palných a lehkých zbraní / palných zbraní a jejich střeliva, která jsou v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami;

13.1.počet vojenských skladišť ručních palných a lehkých zbraní a střeliva;

13.2.počet skladišť donucovacích orgánů pro ruční palné a lehké zbraně / palné zbraně a střelivo;

13.3.počet civilních skladišť palných zbraní a střeliva;

13.4.počet vojenských skladovacích zařízení, která jsou v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami;

13.5.počet skladovacích zařízení donucovacích orgánů, která jsou v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami;

13.6.počet civilních skladišť palných zbraní a střeliva, která jsou v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami.

14.Procento spokojenosti občanů (rozčleněných podle věku a pohlaví) nebo pocitu bezpečí ve vztahu k ozbrojenému násilí;

14.1.    procento občanů, kteří se cítí ohroženi nezákonným držením a zneužíváním zbraní.

(1)    Dokument 16726/3/13 REV 3 RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

(2)    https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/news/docs/20181005_joint-action-plan-counter-terrorism-western-balkans.pdf.

(3)    První dvě dohody byly podepsány komisařem Avramopoulosem a ministry vnitra Albánie a Republiky Severní Makedonie v Bruselu dne 9. října 2019, viz https://ec.europa.eu/home-affairs/news/news/20191009_security-union-implementing-counter-terrorism-arrangements-albania-north-macedonia . Dohoda s Kosovem* byla podepsána v Bruselu dne 30. října 2019. Poslední tři dohody, s Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Srbskem, byly podepsány dne 19. listopadu 2019 v rámci schůzky ministrů SVV ve Skopji. * Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(4)    Časový horizont regionálního plánu.

(5)    Viz příloha 4.

(6)    G (goal) = celkový cíl, T (target) = dílčí cíl.

(7)    Viz výše pozn. pod čarou č. 1.

(8)    15. května 2018, dokument Rady č. 8586/18.