EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.5.2020

COM(2020) 519 final

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2020 a stanovisko Rady k programu stability Nizozemska z roku 2020

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2020 a stanovisko Rady k programu stability Nizozemska z roku 2020

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 rovněž zprávu mechanismu varování, ve které je Nizozemsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Nizozemsku 3 pro rok 2020. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Nizozemsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 4 , v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Nizozemsko potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Zdroji této nerovnováhy s přeshraničním významem jsou zejména vysoký objem soukromého dluhu a významný přebytek běžného účtu.

(3)Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí a podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Evropské unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení 5 , v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

(4)Několik členských států vyhlásilo výjimečný stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu

(5)Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu 6 . Tato doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení Radě předestřela svůj názor, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 připouštějí stávající podmínky aktivaci doložky. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)Je zapotřebí nepřetržitě jednat, aby se šíření pandemie omezilo a tlumilo, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout veškeré ponaučení z krize.

(7)Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou jednotný trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, musí být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování jednotného trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí pohotovostní plány ve zdravotnictví, zahrnující zejména lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení. Jedná se o zásadní faktory pro vypracování rozsáhlejších pohotovostních plánů.

(8)Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce 7 tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů, a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100% míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Nizozemsko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo jednotlivcům a odvětvím, kterých se problémy dotýkají nejvíce.

(9)Dne 28. dubna 2020 předložilo Nizozemsko svůj národní program reforem na rok 2020 a dne 29. dubna 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(10)Na Nizozemsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(11)Ve svém programu stability z roku 2020 předpokládá vláda zhoršení celkového salda z přebytku ve výši 1,7 % HDP v roce 2019 na přebytek ve výši 0,1 % HDP v roce 2020. V roce 2023 podle prognózy klesne přebytek na 0,0 % HDP. Poměr veřejného dluhu k HDP by poté, co se v roce 2019 snížil na 48,6 % HDP, měl podle programu stability z roku 2020 v roce 2020 dále klesnout na 46,3 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, se však již nezdá realistický a program nezohledňuje značný počet opatření oznámených Nizozemskem v reakci na pandemii COVID-19. Jarní zpráva o rozpočtu 8 obsahuje aktualizované rozpočtové projekce. Podle této zprávy by se celkové saldo veřejných financí mělo v roce 2020 zhoršit na schodek ve výši 11,8 % HDP a poměr veřejného dluhu k HDP by měl v roce 2020 vzrůst na 65,2 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(12)Nizozemsko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijalo rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 a podle jarní zprávy o rozpočtu představují tato rozpočtová opatření 2,7 % HDP. Zmíněná opatření zahrnují posílení služeb zdravotní péče, naléhavou pomoc pro postižená odvětví a podporu příjmu pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance. Nizozemsko navíc oznámilo opatření, která ačkoli nemají přímý rozpočtový dopad, přispějí k podpoře likvidity pro podniky. Mezi tato opatření patří odklady splatnosti daně z příjmu právnických osob (4,6 % až 5,9 % HDP) a úvěrové záruky (1,8 % HDP). Opatření přijatá Nizozemskem jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise o koordinované ekonomické reakci na koronavirovou nákazu COVID-19. Plné provedení těchto opatření, po němž bude následovat přeorientování fiskálních politik na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice, pokud to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(13)Na základě prognózy Komise z jara 2020 se při nezměněné politice předpokládá, že saldo veřejných financí Nizozemska bude v roce 2020 činit –6,3 % HDP a v roce 2021 –3,5 % HDP. Rozdíl ve výši 5,5 procentního bodu mezi prognózou jarní zprávy o rozpočtu a prognózou Komise je způsoben odlišným účtováním daňových odkladů (4,6 % až 5,9 % HDP), jež v prognóze Komise nejsou účtovány jako pokles příjmů v roce 2020. Míra veřejného zadlužení bude podle předpokladů v roce 2020 činit 62,1 % HDP a v roce 2021 pak 57,6 %.

(14)Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy z důvodu předpokládaného porušení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP ze strany Nizozemska v roce 2020. Celkově z analýzy vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 není splněno.

(15)V uplynulých letech Nizozemsko zažívalo silný hospodářský rozmach, avšak pandemie COVID-19 jeho hospodářský růst, který trval nepřetržitě šest let, náhle zastavila. Letos čeká nizozemskou ekonomiku nejhlubší recese v poválečné historii. Očekává se, že letos prudce klesnou všechny složky poptávky, s výjimkou veřejné spotřeby, přičemž nejnižšího bodu by měl propad hospodářské činnosti podle předpokladů dosáhnout ve druhém čtvrtletí. V roce 2021 dojde pravděpodobně opět k růstu ekonomiky, jenž se bude zvyšovat tempem výrazně převyšujícím trendový růst a odrážejícím postupnou normalizaci hospodářské činnosti a oživení domácí poptávky a světového obchodu ze snížené úrovně. Očekává se však, že úroveň aktivity bude nižší než v roce 2019. Podle prognózy Komise se nezaměstnanost v roce 2020 zvýší na 5,9 %, a to zejména v důsledku vynucených uzavření podniků a prudkého celkového poklesu hospodářské aktivity, avšak v roce 2021 se očekává opět zlepšení na 5,3 %. Opatření na ochranu zaměstnanosti, zejména dočasné nouzové překlenovací opatření pro udržení zaměstnanosti a dodatečná podpora příjmu pro osoby samostatně výdělečně činné, by měla pomoci zmírnit ztráty v oblasti zaměstnanosti. Očekává se nicméně, že v nadcházejících měsících se situace na trhu práce bude zhoršovat zrychleným tempem, neboť podniky v silně zasažených odvětvích byly nuceny zbavovat se pracovní síly, zejména pracovníků s pružnými a dočasnými smlouvami.

(16). V reakci na prudký hospodářský propad a snižující se poptávku v některých odvětvích přijala nizozemská vláda komplexní soubor mimořádných opatření, která mají pomoci zabránit strukturálnímu poškození hospodářství. Tato silná politická reakce je zaměřena na oblasti, které jsou krizí postiženy nejvíce, a soustředí se na ochranu zaměstnanosti a kupní sílu domácností, přímé finanční kompenzace pro těžce zasažená odvětví a také na daňové odklady a úvěrové záruky s cílem podpořit poskytování úvěrů soukromému sektoru. Měla by tak zabránit tomu, aby dočasné problémy s likviditou vyústily v problémy s platební neschopností. Hloubku útlumu by měly pomoci zmírnit také automatické stabilizátory. Nizozemská centrální banka také snížila systémové kapitálové rezervy největších bank a odkládá opatření na zavedení minimální úrovně rizikové váhy u hypoték, čímž uvolní bankovní kapitál a umožní bankám výrazně zvýšit poskytování úvěrů domácnostem a podnikům.

(17)Nizozemský systém zdravotní péče má poměrně dobré výsledky, pokud jde o přispívání k celkovému zdraví obyvatelstva a zajišťování dostupnosti zdravotních služeb. V rámci okamžité reakce na krizi zavedlo Nizozemsko kontrolní strategii, jež zahrnuje obecná opatření v oblasti veřejného zdraví, a přijalo uzpůsobená opatření financování v oblasti zdraví. Vypuknutí pandemie COVID-19 je nicméně zkouškou odolnosti systému zdravotní péče. V této souvislosti se ocitly v popředí již existující obavy z dřívějška. Pro kapacitu pracovní síly by bylo přínosem řešení stávajícího nedostatku pracovních sil, zejména zdravotních sester a pracovníků primární zdravotní péče. Celkové řízení systémů zdravotní péče a jejich kapacitu zajišťovat integrované poskytování služeb v rámci celého cyklu péče by bylo možné zlepšit dalším posílením správy údajů a rozšířením zavádění nástrojů elektronického zdravotnictví. Pandemie COVID-19 tak zdůraznila potřebu dále zvyšovat odolnost systému zdravotní péče a jeho připravenost na krize prostřednictvím řešení těchto strukturálních problémů.

(18)Zatímco v roce 2019 a na začátku roku 2020 se situace na trhu práce nadále zlepšovala a trh práce celkově fungoval dobře, krize v důsledku pandemie COVID-19 způsobila pokles hospodářského růstu a očekává se, že povede k výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Byla přijata řada bezprecedentních ekonomických opatření s cílem ochránit pracovní místa a živobytí lidí a minimalizovat dopad na osoby samostatně výdělečně činné, malé a střední podniky a velké společnosti. Aby se zachovala zaměstnanost, mohou zaměstnavatelé, kteří očekávají, že v důsledku krize přijdou nejméně o 20 % svých příjmů, požádat o příspěvek (v hodnotě až 90 % mzdových nákladů společnosti, v závislosti na ztrátě obratu), který jim umožní vyplácet zaměstnancům mzdu po dobu tří měsíců. Osoby samostatně výdělečně činné budou moci využít zrychleného řízení, které jim umožní požádat o dodatečnou podporu příjmu až do výše sociální minimální mzdy, díky níž budou moci po dobu tří měsíců hradit své životní náklady.

(19)Zmírnění dopadů krize v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti pro ty nejhůře postižené by mělo být součástí strategie oživení. Navzdory přijetí souboru opatření na zachování zaměstnanosti byli lidé v méně příznivé situaci na trhu práce a/nebo ve zranitelné sociální situaci zasaženi hůře. Nezaměstnanost se zvýšila, zejména u lidí s pružnými pracovními smlouvami, jako jsou mladí lidé, zaměstnanci agentur práce a osoby přistěhovaleckého původu. Krize způsobená pandemií COVID-19 rovněž poukázala na významné problémy, pokud jde o přístup k odpovídající sociální ochraně pro osoby samostatně výdělečně činné, které jsou častěji nedostatečně pojištěné (nebo nejsou pojištěné vůbec) proti nemoci, zdravotnímu postižení, nezaměstnanosti a stáří.

(20)Zásadní význam má podpora podniků v oblasti likvidity prostřednictvím úvěrů a záruk, se zaměřením na malé a střední podniky. Zprostředkovatelé musí podporu v oblasti likvidity podnikům efektivně a rychle distribuovat a zároveň si sami zachovávat odolnost. Zlepšit peněžní tok malých a středních podniků může pomoci také povolení odkladu splatnosti daní a sociálních příspěvků a urychlení vyplácení smluvních plateb orgány veřejné správy. Začínající a rozvíjející se podniky mohou potřebovat speciální podporu, např. ve formě kapitálové účasti veřejných institucí a pobídek pro fondy rizikového kapitálu ke zvýšení investic do těchto podniků. To může pomoci zabránit nuceným prodejům strategicky významných evropských podniků. Jak je povoleno v dočasném rámci pro státní podporu, a za tamtéž stanovených podmínek 9 by kapitálová nebo kvazikapitálová podpora měla být zajištěna pro všechny podniky 10 , nikoli pouze pro ty, které splňují definici Komise 11 pro malé a střední podniky. Měla by být rovněž zachována snaha poskytovat jednotlivcům a podnikům efektivní digitální veřejné služby a přístup k nim.

(21)Pro podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout finanční prostředky pro vyspělé veřejné investiční projekty a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Při řešení problémů, které urychlila současná krize, mohou pomoci cílená politická opatření, včetně investic do odvětví s nejlepšími vyhlídkami na zvýšení potenciálního růstu v širší ekonomice. Podpořit dlouhodobý růst produktivity a udržet silnou inovační kapacitu mohou pomoci zejména investice do výzkumu a vývoje, jež jsou součástí úkolově orientované politiky pro klíčová odvětví a inovace 12 , a lidský kapitál. To platí zejména pro začínající a rozvíjející se podniky a inovativní malé a střední podniky, které mají zásadní význam pro posilování konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst. K plnění širších společenských cílů, včetně nutnosti zajistit udržitelný hospodářský růst při efektivním využívání zdrojů, mohou zásadním způsobem přispět investice do iniciativ v rámci nizozemské dohody o klimatu a národního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jejichž účelem je zmírňování změny klimatu a podpora transformace energetiky. Navíc ačkoli je Nizozemsko na špici v dekarbonizaci sektoru dopravy, využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě je pod průměrem EU. A zapotřebí jsou rovněž investice do nového bydlení s cílem zmírnit současnou bytovou nouzi. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027 by Nizozemsku mohlo pomoci řešit některé z problémů, které s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Nizozemsku. To by Nizozemsku umožnilo tento fond optimálně využít.

(22)Pro schopnost nizozemské ekonomiky inovovat a pro udržitelný a inkluzivní růst produktivity mají zásadní význam technické a digitální dovednosti a kvalifikovaní odborníci. Investování do základních a/nebo digitálních dovedností a vzdělávání a odborné přípravy, včetně možností rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro každého, je i nadále klíčové pro zlepšení přístupu na trh práce, zejména s cílem posílit zaměstnatelnost osob na okraji trhu práce (včetně osob přistěhovaleckého původu a osob se zdravotním postižením), a současně posiluje rovné příležitosti a aktivní začleňování.

(23)Ačkoli Nizozemsko přijalo opatření proti agresivnímu daňovému plánování uskutečňováním dříve dohodnutých mezinárodních a evropských iniciativ, vysoká míra plateb dividend, licenčních poplatků a úroků uskutečněných přes Nizozemsko naznačuje, že podniky využívají daňová pravidla Nizozemska k agresivnímu daňovému plánování. Velká část přímých zahraničních investic je v držení „zvláštních účelových jednotek“. Neexistence srážkové daně na odchozí platby licenčních poplatků a úroků (tj. těch, které odvádí rezidenti EU rezidentům třetích zemí) může vést k tomu, že se tyto platby zcela vyhnou zdanění, pokud nejsou zdaňovány ani v jurisdikci příjemce. Pozitivním krokem směrem k omezení agresivního daňového plánování je nově přijatá reforma podmíněných srážkových daní na licenční poplatky a úroky v případě zneužití nebo plateb směřujících do jurisdikcí s nízkým zdaněním, která bude prováděna od 1. ledna 2021. Účinnost této reformy by měla být pečlivě sledována.

(24)Řada nizozemských finančních institucí byla v poslední době zapojena do případů praní peněz. Tyto případy poukazují na to, že i přes úsilí z nedávné doby je nutné dále posilovat dohled nad finančními institucemi a vyšetřovat a stíhat případy praní peněz. Kromě finančního sektoru představuje významné riziko spojené s praním peněz otevřenost nizozemské ekonomiky vůči přímým zahraničním investicím a složité právní struktury Nizozemska. Nesoulad mezi nízkým vykazováním neobvyklých transakcí ze strany poskytovatelů svěřenských služeb a služeb pro společnosti a ze strany daňových poradců a jejich vysokou expozicí vyžaduje odpovídající dohled. Vzhledem k rozšířenosti složitých právních struktur má pro zamezení zneužívání těchto subjektů zásadní význam dobře fungující rejstřík skutečných vlastníků, který však dosud nebyl zaveden.

(25)Zatímco aktuální doporučení se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení pro jednotlivé země z roku 2019, která Rada přijala dne 9. července 2019, se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Ta jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. Uvedené platí i pro doporučení týkající se investičních hospodářských politik. Posledně zmiňovaná doporučení by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímání zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(26)Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, pokud jde o plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Nizozemsko plné provedení níže uvedených doporučení, přispěje k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(27)Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Jakožto členský stát, jehož měnou je euro, a s ohledem na politické pokyny Euroskupiny by Nizozemsko mělo zajistit, aby jeho politiky zůstaly v souladu s doporučeními pro eurozónu a byly i nadále koordinovány s politikami ostatních členských států eurozóny.

(28)V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Nizozemska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Nizozemsku pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Nizozemsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Nizozemsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(29)Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko 13 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(30)Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Tato doporučení zohledňují potřebu řešit pandemii a usnadnit hospodářské oživení jako první nezbytný krok k tomu, aby bylo možné korigovat nerovnováhy. Doporučení přímo zaměřená na makroekonomické nerovnováhy, jež Komise zjistila podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta do doporučení č. 3,

DOPORUČUJE Nizozemsku v letech 2020 a 2021:

1.V souladu s obecnou únikovou doložkou přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádět fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a na zajištění udržitelnosti dluhu a současně zvýšit investice. Posílit odolnost systému zdravotní péče, mimo jiné řešením stávajícího nedostatku zdravotnických pracovníků a usilovnějším zaváděním příslušných nástrojů elektronického zdravotnictví.

2.Zmírňovat dopady krize v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti a podporovat odpovídající sociální ochranu pro osoby samostatně výdělečně činné.

3.Realizovat vyspělé veřejné investiční projekty a podpořit soukromé investice na podporu hospodářského oživení. Zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci, zejména na rozvoj digitálních dovedností, udržitelnou infrastrukturu a čistou a efektivní výrobu a využívání energie a rovněž na úkolově orientovaný výzkum a inovace.

4.Podniknout kroky k úplnému odstranění prvků daňového systému, které usnadňují agresivní daňové plánování, zejména v případě odchozích plateb, a sice prováděním přijatých opatření a zajištěním jejich účinnosti. Zajistit efektivní vynucování pravidel pro boj proti praní peněz a účinný dohled nad těmito pravidly.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)    Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(3)    SWD(2020) 518 final.

(4)    Úř. věst. C 301, 5.9.2019, s. 117.

(5)    COM(2020) 112 final.

(6)    COM(2020) 123 final.

(7)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).

(8)    Zpráva o rozpočtu 2020 (Voorjaarsnota 2020) předložená k přezkumu nizozemskému parlamentu ministrem financí W. Hoekstrou dne 25. dubna 2020.

(9)    Úř. věst. C 91I , 20.3.2020, s. 1.

(10)    Včetně začínajících a rozvíjejících se podniků s konkurenceschopnými podnikatelskými modely, jejichž peněžní toky jsou negativně ovlivněny krizí způsobenou pandemií COVID-19.

(11)    COM(2020) 150 final.

(12)    Cílem tohoto nového přístupu politiky je dále posílit investice do výzkumu a vývoje za účelem dosažení dlouhodobých cílů v souvislosti s klíčovými společenskými výzvami, které jsou seskupeny do čtyř „úkolů“: i) transformace energetiky a udržitelnost; ii) zemědělství, voda a potraviny; iii) zdraví a péče a iv) bezpečnost. Tato politika je považována za klíčovou prioritu pro posílení konkurenceschopnosti a řešení společenských výzev (ministerstvo hospodářství (EZK) (2018), Kamerbrief: Naar Missiegedreven Innovatiebeleid met Impact, Rijksoverheid, Haag).

(13)    Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.