EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.5.2020

COM(2020) 442 final

SDĚLENÍ KOMISE

Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení

ROZPOČET EU, KTERÝ JE MOTOREM EVROPSKÉHO PLÁNU NA PODPORU OŽIVENÍ

1.Ambiciózní a inovativní rozpočet EU na podporu oživení v Evropě

Spolu se třemi důležitými bezpečnostními sítěmi pro pracovníky, podniky a státy, které dne 23. dubna schválila Evropská rada a které představují balíček v hodnotě 540 miliard EUR, dosáhnou tato výjimečná opatření přijatá na úrovni EU objemu 1 290 miliard EUR cílené a předsunuté podpory pro oživení v Evropě 4 . Při použití konzervativních odhadů pákového efektu víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU dosahují celkové investice, které by tento balíček opatření mohl vygenerovat, částky 3,1 bilionu EUR.

Tato opatření jsou razantní reakcí na výzvu Evropského parlamentu, aby Komise „jako součást nového víceletého finančního rámce (VFR) navrhla rozsáhlý balíček opatření obnovy a rekonstrukce pro investice na podporu evropského hospodářství po krizi“ 5 , a výzvu vedoucích představitelů k vytvoření fondu, který by měl „být dostatečně velký a měl by být zaměřen na odvětví a zeměpisné části Evropy, které jsou zasaženy nejvíce, a určen specificky k řešení této bezprecedentní krize“ 6 .

Toto společné porozumění poskytuje základ pro rychlou a komplexní dohodu mezi orgány. Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby úzce spolupracovaly na všech prvcích tohoto plánu na podporu oživení a aby každoročně přezkoumaly výdaje financované z vnějších účelově vázaných příjmů v rámci nástroje Next Generation EU. Zásady tohoto přezkumu by mohly být stanoveny v interinstitucionálním prohlášení. Rychlá dohoda na nástroji Next Generation EU a ambiciózním dlouhodobém rozpočtu bude přesvědčivým výrazem evropské solidarity v době, kdy by jen stěží mohlo být v sázce více. 

Nástroj Next Generation EU poskytne do rozpočtu EU dodatečné prostředky nezbytné k tomu, aby bylo možné razantně reagovat na nejnaléhavější výzvy. Půjde o jednorázový mimořádný nástroj, který bude zaveden na dočasné období a použije se výhradně na opatření pro reakci na krizi a podporu oživení. Finanční prostředky budou přidělovány prostřednictvím rozpočtu EU členským státům na podporu prioritních investic a reforem a budou využity k posílení finančních programů, které jsou klíčové pro oživení, a to nejdéle do 31. prosince 2024. Finanční prostředky budou získány na finančních trzích pomůže rozložit náklady na financování v čase, takže členské státy nebudou muset v období 2021–2027 poskytnout do rozpočtu EU značné dodatečné příspěvky. Komise rovněž navrhne nové vlastní zdroje, které by mohly pomoci financovat splácení tržního financování získaného v rámci nástroje Next Generation EU.

Urychlené spuštění nástroje Next Generation EU bude nezbytným předpokladem pro vymanění se z hospodářské krize. Aby byly finanční prostředky dostupné co nejdříve a bylo možné reagovat na nejnaléhavější potřeby, navrhuje Komise rovněž pozměnit stávající víceletý finanční rámec na období 2014–2020 tak, aby byly dodatečné finanční prostředky ve výši 11,5 miliardy EUR k dispozici již v roce 2020. Tyto dodatečné finanční prostředky by byly k dispozici pro iniciativu REACT-EU, nástroj na podporu solventnosti a Evropský fond pro udržitelný rozvoj, a to s ohledem na naléhavost těchto potřeb.

2.Jak se bude nástroj Next Generation EU využívat?

Každý program a každé euro v tomto balíčku budou využity k řešení nejdůležitějších potřeb v souvislosti s oživením, jak Komise uvádí v posouzení potřeb. Návrhy se zaměřují na oblasti, kde může rozpočet EU působit nejúčinněji a doplnit a posílit základní probíhající činnosti v členských státech.

Balíček je sestaven ze tří pilířů: nástrojů na podporu úsilí členských států o to, aby dosáhly oživení, zotavily se z krize a vyšly z ní silnější, opatření na posílení soukromých investic a podporu společností v obtížích, jakož i posílení klíčových programů EU s cílem poučit se z krize a učinit jednotný trh silnější a odolnější.

1)Podpora členských států, aby dosáhly oživení, zotavily se z krize a vyšly z ní silnější

Veřejné investice mají zásadní význam pro vyvážené a udržitelné oživení. Převážná část finančních prostředků z nástroje Next Generation EU (přes 80 %) bude proto využita na podporu investic a reforem v členských státech a bude soustředěna tam, kde jsou dopady krize a potřeby zvýšit odolnost největší. Hlavním nástrojem oživení bude nová facilita na podporu oživení a odolnosti, která je specificky určena k financování investic a reforem v souladu s evropskými prioritami. Politika soudržnosti bude plnit svou zásadní úlohu při podpoře vyváženého a udržitelného oživení prostřednictvím nové iniciativy REACT-EU, jejímž cílem je řešit nejnaléhavější hospodářské a sociální potřeby, a prostřednictvím úprav budoucích programů soudržnosti tak, aby byly flexibilnější a v plném souladu s prioritami pro oživení. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova pomůže zemědělcům a venkovským oblastem realizovat zelenou transformaci a podpoří investice a reformy, které jsou nezbytné pro splnění ambiciózních cílů Evropy v oblasti životního prostředí. A v neposlední řadě významně posílený mechanismus pro spravedlivou transformaci pomůže členským státům urychlit přechod na zelenou ekonomiku a tím podpořit jejich hospodářství.

ØNová facilita na podporu oživení a odolnosti

Rozpočet EU může významně podpořit priority v oblasti investic a reforem, které byly určeny v rámci evropského semestru, což má ještě větší význam v době, kdy jsou vnitrostátní rozpočty napjaté.

Ústředním bodem plánu na podporu oživení bude nová facilita na podporu oživení a odolnosti. Cílem facility bude podpořit investice a reformy nezbytné pro trvalé oživení, zlepšit ekonomickou a sociální odolnost členských států a podpořit zelenou a digitální transformaci. Facilita bude k dispozici všem členským státům, ale podpora bude soustředěna do těch částí Unie, které jsou nejvíce postiženy a kde je odolnost nejvíce zapotřebí. To přispěje ke zmírnění prohlubujících se rozdílů mezi členskými státy a přípravě našich ekonomik na budoucnost.

Facilita nabídne rozsáhlou finanční podporu pro investice a reformy, díky nimž budou ekonomiky členských států odolnější. Klíčové je, že zajistí, aby se tyto investice a reformy zaměřovaly na výzvy a investiční potřeby související se zelenou a digitální transformací. Pomůže členským státům řešit hospodářské a sociální problémy, které jsou po krizi ještě naléhavější, a to v různých oblastech, jako je sociální oblast, zaměstnanost, dovednosti, vzdělávání, výzkum, inovace a zdraví, ale také v oblastech souvisejících s podnikatelským prostředím, včetně veřejné správy a finančního sektoru. Komise nabídne rozsáhlou technickou podporu, aby bylo zajištěno, že finanční prostředky budou využity co nejlépe.

S facilitou je spojen navrhovaný rozpočet ve výši 560 miliard EUR, který pomůže financovat plány členských států na podporu oživení a odolnosti. Bude vybavena grantovou facilitou v hodnotě až 310 miliard EUR a bude schopna poskytnout půjčky v objemu až 250 miliard EUR. 

Facilita na podporu oživení a odolnosti bude pevně ukotvena v evropském semestru. Členské státy vypracují plány na podporu oživení a odolnosti jako součást svých národních programů reforem. V těchto plánech stanoví priority investic a reforem a související investiční balíčky, které mají být v rámci facility financovány, přičemž podpora bude uvolňována ve splátkách v závislosti na dosaženém pokroku a na základě předem stanovených kritérií.

Komise navrhuje novou iniciativu REACT-EU, jejímž cílem je navýšit podporu soudržnosti, aby členské státy mohly ve fázi zotavení z krize zvýšit odolnost a udržitelnost svých ekonomik. To pomůže překlenout mezeru mezi opatřeními první reakce na krizi a dlouhodobějším oživením. 

Prostřednictvím iniciativy REACT-EU navrhuje Komise poskytnout 55 miliard EUR dodatečného financování v rámci politiky soudržnosti v období od nynějška do roku 2022, 50 miliard EUR z nástroje Next Generation EU v letech 2021 a 2022 a 5 miliard EUR již v roce 2020 úpravou stávajícího finančního rámce. Bude se vycházet ze stávajících pravidel soudržnosti, včetně výjimečné flexibility zavedené prostřednictvím investičních iniciativ pro reakci na koronavirus. Podle těchto návrhů bude v letech 2020–2022 poskytnuto dodatečné financování pro stávající programy soudržnosti a Fond evropské pomoci nejchudším osobám, což umožní bez přerušení financovat klíčová opatření pro zotavení z krize a podporu pro nejchudší. 

Dodatečné financování bude přidělováno podle závažnosti hospodářských a sociálních dopadů krize, včetně míry nezaměstnanosti mladých lidí a relativní prosperity členských států. Dodatečné závazky budou prováděny prostřednictvím změn programů nebo nového zvláštního programu, které předloží členské státy a přijme Komise. Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy na tom, aby se tento proces zvládnul co nejrychleji a nejefektivněji.

Financování bude podporovat klíčové akce na zotavení z krize v odvětvích, která jsou pro zelené, digitální a odolné oživení nejdůležitější. To bude zahrnovat investice do zotavení trhů práce, mimo jiné prostřednictvím dotací na nábor pracovníků, programů zkrácené pracovní doby a opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí, jakož i podporu systémů zdravotní péče a poskytování provozního kapitálu malým a středním podnikům. Podpora bude dostupná napříč hospodářskými odvětvími, včetně cestovního ruchu a kultury, a pro nezbytné investice do zelené a digitální transformace, přičemž rozšíří investice, které jsou již plánovány v rámci budoucích programů soudržnosti. Část těchto dodatečných zdrojů lze rovněž využít na pomoc lidem trpícím potravinovou a materiální deprivací.

ØPolitika soudržnosti ve službách hospodářského oživení pro všechny

Kromě bezprostřední reakce na krizi bude mít politika soudržnosti zásadní význam pro zajištění vyváženého oživení v delším časovém horizontu a pro zabránění asymetriím a rozdílům v růstu mezi členskými státy i uvnitř nich.

Pro strategické priority Unie je tedy nezbytné ke dni 1. ledna 2021 zahájit nové programy politiky soudržnosti a souběžně zpřístupnit dodatečné finanční prostředky pro stávající programy až do konce roku 2022. Návrhy byly koncipovány tak, aby zajistily maximální podporu pro současné priority.

Komise nyní své návrhy upravuje, aby budoucí programy politiky soudržnosti ještě více podpořily investice do oživení, například do odolnosti vnitrostátních systémů zdravotní péče, v odvětvích, jako jsou cestovní ruch a kultura, na podporu malých a středních podniků, do opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí, do vzdělávání a dovedností a do opatření na boj proti dětské chudobě.

Je pravděpodobné, že krize obzvláště silně zasáhne mladé lidi, a proto by členské státy s mírou nezaměstnanosti mladých lidí nad průměrem EU měly naplánovat, že na podporu mladých lidí vynaloží alespoň 15 % svých prostředků z Evropského sociálního fondu plus v rámci sdíleného řízení. S ohledem na pravděpodobný dopad krize na nejzranitelnější členy společnosti Komise rovněž navrhuje, aby alespoň 5 % celkových výdajů v rámci Evropského sociálního fondu plus bylo vynaloženo na pomoc pro vymanění dětí z chudoby.

Bude poskytnuta technická pomoc, aby členské státy mohly snáze maximalizovat kombinovaný přínos nových programů politiky soudržnosti a stávajících programů v rámci iniciativy REACT-EU.

Revidované návrhy rovněž poskytují větší flexibilitu pro převody mezi fondy a zavádějí nová ustanovení, která se mají aktivovat v mimořádných situacích. Aby byla zajištěna dostatečná pomoc nejpotřebnějším členským státům a regionům, revidované návrhy Komise rovněž stanoví, že vnitrostátní příděly v rámci politiky soudržnosti budou v roce 2024 přezkoumány se zohledněním nejnovějších dostupných statistik. Tento přezkum povede pouze k úpravám směrem nahoru ve výši až 10 miliard EUR pro všechny členské státy.

ØPodpora spravedlivé transformace

Oživení a budoucí prosperita Evropy budou záviset na krocích, které učiníme nyní s cílem připravit se na přechod ke klimaticky neutrálnímu a oběhovému hospodářství, které účinně využívá zdroje. Tyto změny budou mít dopad na všechny Evropany, ale zátěž spojená s přizpůsobením více dopadne na některá odvětví a regiony než na ostatní. V rámci balíčku na podporu oživení Komise navrhuje využít nástroj Next Generation EU k poskytnutí finanční pomoci, která bude doprovázet transformaci evropského hospodářství a zajistí, že nikdo nezůstane opomenut.

Komise zejména navrhuje poskytnout značné dodatečné finanční prostředky ve výši 30 miliard EUR pro Fond pro spravedlivou transformaci, který tak dosáhne celkového objemu 40 miliard EUR. Tyto finanční prostředky se použijí na zmírnění sociálně-ekonomických dopadů přechodu ke klimatické neutralitě v nejvíce zasažených regionech, například na podporu rekvalifikace pracovníků, pomoc malým a středním podnikům při vytváření nových ekonomických příležitostí a na investice do přechodu na čistou energii a do oběhového hospodářství. Navýšení financování pro Program InvestEU bude rovněž znamenat posílení druhého pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci. Komise rovněž předkládá návrhy na zřízení nového úvěrového nástroje pro veřejný sektor, který tvoří třetí pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci. Tyto kroky budou podpořeny částkou 1,5 miliardy EUR z rozpočtu EU 7 a úvěry od Evropské investiční banky v objemu 10 miliard EUR. Očekává se, že všechny tři pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci společně zmobilizují investice ve výši až 150 miliard EUR, aby bylo zajištěno, že při zelené transformaci nikdo nezůstane opomenut.

Při realizaci zelené transformace a plnění ambiciózních cílů Evropy v oblasti klimatu a životního prostředí budou hrát klíčovou úlohu venkovské oblasti. Komise navrhuje posílit rozpočet Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova částkou 15 miliard EUR, aby zajistila podporu zemědělců a venkovských oblastí při provádění strukturálních změn nezbytných k realizaci Zelené dohody pro Evropu, a zejména podporu dosažení ambiciózních cílů nové strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

2)Nastartování hospodářství a pomoc s opětovnou aktivací soukromých investic

Je třeba urychleně jednat, aby se nastartovalo hospodářství a vytvořily podmínky pro oživení, jehož hnací silou budou investice soukromého sektoru do klíčových odvětví a technologií. Komise proto navrhuje posílit Program InvestEU, stěžejní investiční program Evropy, aby se mobilizovaly soukromé investice do strategických projektů v celé Unii. V rámci toho Komise navrhuje vytvořit novou facilitu pro strategické investice, která bude investovat do klíčových hodnotových řetězců se zásadním významem pro budoucí odolnost a strategickou autonomii Evropy. Předpokladem pro úspěch těchto investičních iniciativ jsou zdravé podniky, do kterých lze investovat, avšak statisíce podniků se do konce roku pravděpodobně dostanou pod silný finanční tlak. Komise proto navrhuje nový nástroj na podporu solventnosti, který poskytne naléhavou podporu zdravým podnikům ohroženým krizí a pomůže jim přestát bouři. Tento nástroj by měl být zprovozněn ještě letos.

ØVytvoření záchranného lana v oblasti likvidity a solventnosti pro podniky pod tlakem

Schopnost evropských ekonomik vrátit se k růstu je závislá na odolnosti a adaptabilitě soukromého sektoru. V důsledku krize se mnoho jinak životaschopných společností potýká s vážnými problémy v oblasti likvidity a solventnosti. Odhady Komise ukazují, že v případě nepříznivého scénáře by se do konce roku mohlo s nedostatkem financování potýkat 35 až 50 % podniků s více než 20 zaměstnanci. Potřeby v oblasti zotavení kapitálu by se jen v tomto roce mohly pohybovat v rozmezí od 720 miliard EUR do 1,2 bilionu EUR. Podpora, kterou v současné době poskytují členské státy, nebude v krizi takového rozsahu dostatečná. Schopnost členských států podporovat své společnosti se navíc značně rozchází. Proto je naléhavě nutné jednat a pomoci těmto společnostem přestát krizi, aby se zabránilo začarovanému kruhu hospodářských škod a bankrotů společností a otevřela se cesta ke zdravému oživení na jednotném trhu.

Komise proto navrhuje nový nástroj na podporu solventnosti, který pomůže mobilizovat soukromé zdroje s cílem poskytnout naléhavou podporu jinak životaschopným evropským společnostem, a vyřešit tak bezprostřední obavy týkající se likvidity a solventnosti. Tento nástroj bude dočasný a bude zaměřen výhradně na řešení hospodářského dopadu pandemie. Pomůže zabránit masivnímu nedostatku kapitálu, možnému hromadnému selhávání jinak životaschopných společností a závažným hospodářským škodám, které by to způsobilo. Tato urychlená opatření budou doplněna dlouhodobější podporou v rámci programů, jako je Program InvestEU, politika soudržnosti a program pro jednotný trh.

Nový dočasný nástroj bude vytvořen v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Poskytne částečné záruky na případné ztráty, čímž zmobilizuje soukromé investice do společností, které se potýkají s problémy. Díky poskytnutým prostředkům z rozpočtu EU ve výši 5 miliard EUR ze stávajícího finančního rámce v roce 2020 na zajištění rychlého startu a dalším 26 miliardám EUR z nástroje Next Generation EU poskytne rozpočet Unie skupině Evropské investiční banky záruku přibližně 75 miliard EUR, která zajistí rychlou realizaci v praxi. Cílem nástroje budou investice ve výši 300 miliard EUR na podporu solventnosti.

Záruka bude nastavena tak, aby bylo zajištěno, že se investice ve všech členských státech a odvětvích zaměří na společnosti, které nejvíce potřebují kapitál, přičemž zvláštní pozornost bude věnována členským státům, které jsou méně schopné zasahovat prostřednictvím státní podpory, a členským státům a odvětvím, kde byly ekonomické účinky onemocnění COVID-19 nejzávažnější. To je nezbytné pro zachování rovných podmínek na jednotném trhu a zabránění dalšímu prohlubování škodlivých hospodářských rozdílů v rámci Unie. Měla by se pečlivě zvážit kapitálová situace institucí, které nástroj na podporu solventnosti budou provádět.

Kromě toho bude jako doplňkové opatření navýšen základní kapitál Evropského investičního fondu s cílem poskytnout podporu široké škále malých a středních podniků, mimo jiné prováděním nástroje na podporu solventnosti. To by dále přispělo k vytvoření komplexního balíčku na podporu oživení v Evropě, též ve spojení s opatřeními, na nichž se v dubnu dohodla Evropská rada. Toto navýšení kapitálu činící až 1,5 miliardy EUR bude financováno ze stávajícího a příštího víceletého finančního rámce.

ØPosílení investiční kapacity a strategické autonomie

Soukromé investice budou krizí tvrdě zasaženy: z analýzy Komise vyplývá, že investice soukromého sektoru mohou v letech 2020–2021 klesnout o více než 1 bilion EUR. K uspokojení investičních potřeb evropského hospodářství bude třeba urychleně jednat, aby se tento trend zvrátil a aby byly nastoleny podmínky pro oživení, jehož hnací silou budou investice. Tyto investice jsou obzvláště důležité pro úspěch zelené a digitální transformace Evropy; v této oblasti Komise odhaduje, že investiční potřeby v uvedeném období činí nejméně 1,2 bilionu EUR. Pro budoucnost Evropy mají zásadní význam investice do klíčových odvětví a technologií, od 5G po umělou inteligenci a od čistého vodíku po energii z obnovitelných zdrojů na moři.

Program InvestEU má jedinečné předpoklady k tomu, aby během oživení po hluboké hospodářské krizi mobilizoval investice a podporoval politiky Unie. Dostatečně to dokládají zkušenosti s prováděním Evropského fondu pro strategické investice a finančních nástrojů po minulé finanční krizi.

Komise proto navrhuje rozšířit Program InvestEU na úroveň 15,3 miliardy EUR pro čtyři oblasti politiky, na nichž se již spolunormotvůrci dohodli. To by mohlo podnítit investice ve výši více než 240 miliard EUR.

Program InvestEU poskytne životně důležitou podporu společnostem ve fázi oživení a zajistí, že soukromí investoři se budou soustředit na střednědobé a dlouhodobé politické priority Unie, zejména Zelenou dohodu pro Evropu a digitalizaci. Zvýší kapacitu skupiny Evropské investiční banky a národních podpůrných bank podstupovat rizika na podporu hospodářského oživení. Mobilizací značných soukromých investic doplní bezprostřední podporu, kterou ve fázi zotavení z krize poskytují nástroj na podporu solventnosti a iniciativa REACT-EU, jakož i financování na základě budoucího rámce z politiky soudržnosti a jiných programů.

Investice do strategické autonomie: nová facilita pro strategické investice

Klíčovým prvkem Programu InvestEU bude nová facilita, která zvýší odolnost Evropy budováním strategické autonomie v klíčových dodavatelských řetězcích na evropské úrovni.

Facilita pro strategické investice bude vytvořena jako další oblast v rámci Programu InvestEU. Tato facilita bude podporovat projekty, které přispívají k budování silných a odolných hodnotových řetězců v celé EU a posilují autonomii jednotného trhu Unie, ale zároveň zachovávají jeho otevřenost vůči hospodářské soutěži a obchodu v souladu s jeho pravidly. Tím se zvýší odolnost hospodářství Unie a zároveň zajistí zdroje pro to, aby strategicky významné společnosti mohly v EU prosperovat a růst. Podpora těchto projektů ze strany členských států pravděpodobně nebude dostatečná a silný přeshraniční rozměr znamená, že pro úspěch má zásadní význam koordinovaný evropský přístup.

3)Poučení z krize a řešení evropských strategických výzev

Současná krize zdůraznila hodnotu evropské spolupráce a jasně ukázala, že Unie musí urychleně posílit svou schopnost reagovat na krize a vybudovat odolnost vůči budoucím otřesům. Komise navrhuje nový program „EU pro zdraví“, jehož cílem je posílit zdravotní bezpečnost a připravit se na budoucí zdravotní krize. Bude rozšířen a posílen mechanismus civilní ochrany Unie – rescEU s cílem vybavit Unii k tomu, aby se mohla připravit na budoucí krize a reagovat na ně. Bude posílen program Horizont Evropa s cílem financovat životně důležitý výzkum v oblasti zdraví, odolnosti a zelené a digitální transformace. Budou posíleny i další programy EU, včetně jejích vnějších nástrojů, aby byl budoucí finanční rámec plně sladěn s potřebami v oblasti oživení, jakož i zvláštní nástroje, aby rozpočet EU byl flexibilnější a mohl pohotověji reagovat.

ØNové a posílené programy zaměřené na budování odolnosti a posílení spolupráce

Nástroj Next Generation EU cíleně posílí klíčové programy, které jsou hnací silou růstu a zlepšují schopnost Evropy čelit budoucím krizím a překonat je. Tato posílení doplňují původní návrhy Komise týkající se budoucího rámce, které jsou nadále spravedlivým a vyváženým základem pro dohodu.

Nový program na posílení zdravotní bezpečnosti a spolupráce

Krize ukázala, že financování v oblasti zdraví musí mít v budoucím finančním rámci vyšší prioritu. Komise navrhuje ambiciózní samostatný program „EU pro zdraví“, jehož cílem je poskytnout zvláštní podporu na budoucí výzvy v oblasti zdraví určené v posouzení potřeb. Podle tohoto návrhu bude financování nového programu činit 9,4 miliardy EUR, což je ve srovnání s předchozími návrhy v rámci Evropského sociálního fondu plus významný nárůst.

Nový program pomůže zajistit, že Unie bude vybavena nezbytnými kapacitami umožňujícími rychle a v potřebném rozsahu reagovat na budoucí zdravotní krize. Program bude mít za cíl vytvořit na úrovni EU komplexní rámec pro prevenci zdravotních krizí, připravenost na ně a reakci na ně, čímž doplní a posílí úsilí na vnitrostátní úrovni a regionální podporu pro systémy zdravotní péče v rámci politiky soudržnosti. 

První složka programu se bude zabývat zdravotní bezpečností a připraveností na krize. Podpoří investice do kritické zdravotnické infrastruktury, nástrojů, struktur, procesů a laboratorní kapacity, včetně nástrojů pro dozor, modelování, prognózy, prevenci a zvládání ohnisek. Podpoří vytvoření mechanismu pro vývoj, pořizování a správu produktů relevantních pro zdravotní krize, jako jsou léčivé přípravky a způsoby léčby včetně očkovacích látek, jejich meziprodukty, farmakologicky účinné látky a suroviny; zdravotnické prostředky a vybavení, jako jsou ventilátory, ochranné oděvy a vybavení, diagnostické materiály a nástroje. Pomůže vytvořit nový celounijní rámec pro sdílení informací o rizicích, který bude pokrývat všechny fáze krize.

Druhá složka bude podporovat dlouhodobější vizi zlepšování výsledků v oblasti zdraví, a to prostřednictvím účinných a inkluzivních systémů zdravotní péče ve všech členských státech, lepší prevence nemocí a dozoru, propagace zdraví, přístupu, diagnózy a léčby a přeshraniční spolupráce v oblasti zdraví. Program bude například podporovat budování kapacit v členských státech, financovat programy odborné přípravy zdravotnických pracovníků a investovat do digitální transformace odvětví zdravotní péče a zavádění interoperabilních digitálních infrastruktur, též pro výzkum a sdílení dat.

Při koncipování a provádění programu bude plně respektováno rozdělení pravomocí v této oblasti mezi Unií a členskými státy. Program bude propojen s příslušnou podporou poskytovanou z jiných programů EU a otevře nové cesty, jak provádět společné akce a zajistit dostupnost lékařských protiopatření a zdrojů v případě vážných zdravotních hrozeb. Bude spolupracovat s posíleným mechanismem rescEU, který je zaměřen na schopnost přímé reakce na krizi, zásoby, distribuci a nasazování vybavení a pracovníků v mimořádných situacích, a to poskytováním potřebných příspěvků v oblasti zdraví.

Posílení schopnosti reakce v rámci mechanismu civilní ochrany Unie

Zjevným poučením z pandemie je, že vzhledem k rozsahu možného narušení našeho hospodářství i společnosti musí být Evropa schopna rychleji a pružněji reagovat na vážné přeshraniční krize. Komise proto navrhuje posílit rescEU – mechanismus civilní ochrany Unie. Díky tomu bude mechanismus rescEU flexibilnější a zlepší se schopnost Unie jednat společně na úrovni EU.

Finanční příděl se zvýší na 3,1 miliardy EUR a bude sloužit k financování investic do infrastruktury pro reakci na mimořádné situace, dopravních kapacit a podpůrných týmů pro mimořádné situace. Modernizovaný mechanismus rescEU poskytne Unii kapacitu a logistickou infrastrukturu potřebnou k řešení různých typů mimořádných situací, včetně těch se zdravotní složkou, čímž doplní nový program „EU pro zdraví“. Návrh rovněž zefektivní operační kapacity a zvýší jejich flexibilitu. Tím se zajistí, že reakce EU na budoucí rozsáhlé mimořádné situace bude včasnější a účinnější.

Horizont Evropa – investice do inovací a připravenosti na budoucnost

Program Horizont Evropa bude činit 94,4 miliardy EUR s cílem zvýšit evropskou podporu výzkumu a inovací v oblasti zdraví a klimatu. To přispěje k lepší připravenosti účinně a rychle reagovat na mimořádné situace a k investicím do vědecky orientovaných řešení, čímž se doplní provozní financování poskytované v rámci nového programu „EU pro zdraví“ a mechanismu rescEU.

V oblasti zdraví bude posílení využito k zintenzivnění výzkumného úsilí zaměřeného na výzvy, jako jsou koronavirová pandemie, rozšíření klinických hodnocení, inovativní ochranná opatření, virologie, očkovací látky, léčba a diagnostika a uvádění výsledků výzkumu do praxe v podobě opatření politiky veřejného zdraví.

Rovněž se navrhuje navýšit prostředky pro výzkum a inovace v oblastech týkajících se klimatu. Tím se posílí podpora konkurenceschopnosti průmyslu EU v souvisejících hospodářských odvětvích a podpoří oživení, které bude v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Posílením se zajistí další prostředky na vznikající a průlomové inovace ze strany malých a středních podniků, začínajících podniků a společností se střední tržní kapitalizací.

Stojíme při svých globálních partnerech i v době krize

Pandemie je globální výzvou. Bez reakce na celosvětové úrovni zůstanou všechny země a regiony na světě, včetně Unie, zranitelné. EU musí v boji proti onemocnění COVID-19 nadále projevovat solidaritu se svými partnery na celém světě.

Komise navrhuje pomocí nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci nastaveného na 86 miliard EUR s novou zárukou pro vnější činnost a pomocí Evropského fondu pro udržitelný rozvoj podporovat úsilí partnerů – zejména zemí západního Balkánu, sousedství a zbytku Afriky – v boji proti pandemii a zotavení se z jejího dopadu, a to ve spolupráci s mezinárodními partnery, jako jsou mezinárodní finanční instituce, Organizace spojených národů a Světová zdravotnická organizace. Cílená úprava stávajícího finančního rámce umožní zpřístupnit dodatečnou podporu ve výši 1 miliardy EUR již v roce 2020.

Podpora poskytne likviditu malým a středním podnikům, zachová investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zvýší v partnerských zemích kapacitu financování v místních měnách na posílení systémů zdravotní péče, včetně připravenosti, a na vybudování výrobní kapacity pro očkovací látky, léčbu a diagnostiku v souvislosti s onemocněním COVID-19. Navýšená podpora se zaměří také na nejzranitelnější země a regiony a bude řešit závažné sociální a ekonomické důsledky pandemie.

Komise s ohledem na rostoucí humanitární potřeby v nejzranitelnějších částech světa rovněž navrhuje posílit nástroj humanitární pomoci o dalších 5 miliard EUR. Ke stávajícím potřebám se přidává dopad pandemie a návazné hospodářské důsledky, jako je například ztráta příjmů v důsledku hroutících se cen ropy a surovin a drastické snížení remitencí, a proto je o to důležitější, aby Unie byla schopna prokazovat solidaritu se zbytkem světa.

ØZajištění prostředků pro další programy s cílem budovat odolnost a realizovat strategické priority

ØFlexibilnější nástroje pro mimořádné situace

Krize zdůraznila, jak je důležité, aby Unie nad rámec jednotlivých programů dokázala rychle, pružně a koordinovaně reagovat na evropské úrovni. K tomu je však nutný flexibilnější rozpočet EU. Rozsáhlé navazující důsledky zdravotní krize rychle vyčerpaly flexibilitu stávajícího rozpočtu. Pro budoucnost je zapotřebí flexibilnější a akceschopnější rozpočet, a toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím dobře navržených zvláštních nástrojů.

Komise proto navrhuje posílit nástroje flexibility a nástroje pro mimořádné situace, které mohou mobilizovat zdroje v měřítku potřebném pro řešení nepředvídatelných problémů, jako jsou Fond solidarity EU, který poskytuje podporu členským státům a regionům zasaženým rozsáhlými katastrofami, a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, který podporuje pracovníky, kteří přišli o práci v důsledku událostí vedoucích k rozsáhlým restrukturalizacím.

Výrazně rozšířená rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech posílí opatření EU v reakci na všechny aspekty zdravotní krize, jakož i na další mimořádné situace. Finanční prostředky mohou být směrovány tak, aby byla mimořádná podpora poskytnuta ve správné chvíli a tak, jak je třeba, a to prostřednictvím nástrojů EU, jako je humanitární pomoc, nástroj pro mimořádnou podporu, program pro jednotný trh včetně mimořádných opatření ve veterinární a rostlinolékařské oblasti nebo Azylový a migrační fond.

Tyto nástroje by ve srovnání s návrhy Komise ze dne 2. května 2018 společně poskytly v období 2021–2027 až 21 miliard EUR dodatečného mimořádného financování.

3.Realizace: Next Generation EU

Motorem podstatné části navrhovaných opatření na podporu oživení bude nový dočasný nástroj na podporu oživení Next Generation EU s finanční kapacitou ve výši 750 miliard EUR. Nástroj bude výjimečným a dočasným mechanismem pro mimořádné situace. Financování bude možné díky rozhodnutí o vlastních zdrojích, které Komisi umožní vypůjčit si jménem Unie až 750 miliard EUR na opatření v období 2021–2024.

K zajištění nezbytné rozpočtové kapacity pro pokrytí potenciálních závazků souvisejících s financováním nástroje Next Generation EU a v souladu s požadavky rozpočtové kázně bude revidované rozhodnutí o vlastních zdrojích zahrnovat výjimečné a dočasné zvýšení stropů vlastních zdrojů pro závazky a platby o 0,6 % hrubého národního důchodu EU. Zvýšení stropů se použije pouze pro účely řešení krize COVID-19 a bude časově omezeno na dobu potřebnou k pokrytí těchto závazků.

Měřítko nástroje Next Generation EU a jeho koncepce odrážejí velikost a naléhavost výzev, jimž Unie čelí. U naléhavých investic vzniklých v důsledku krize jsou potřeby financování nebývalé. Je tudíž nezbytná rozhodná a mimořádná reakce na úrovni Unie. Bezprecedentní povaha této operace a výjimečná částka těchto prostředků vyžadují jejich zakotvení v systému vlastních zdrojů, který schvalují všechny členské státy v souladu se svými ústavními požadavky. 

Dodatečná podpora financovaná zvýšením příspěvků členských států bezprostředně po krizi by ještě více zvýšila tlak na vnitrostátní rozpočty. Za těchto mimořádných okolností je plně opodstatněné použít mechanismus financování, který by zajistil významné a včasné zvýšení výdajů bez zvýšení vnitrostátních dluhů, jako vyjádření solidarity v měřítku přiměřeném této krizi.

Získávání půjček bude vycházet z dobrých výsledků Unie ve využívání tržních nástrojů na podporu investic a reforem v členských státech. Unie si vypůjčí na finančních trzích za podmínek, které odrážejí její vynikající úvěrový rating, a rychle tyto prostředky nasměruje tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. 

Za tímto účelem Komise vydá dluhopisy s různou splatností na kapitálových trzích, přičemž co nejlépe využije kapacity těchto trhů k absorpci těchto dluhopisů a zároveň zajistí nejnižší průměrné výpůjční náklady. Tato diverzifikovaná strategie financování umožní Komisi uskutečnit výpůjční operace způsobem, který nejlépe odpovídá rozsahu operací a převládajícím tržním podmínkám.

500 miliard EUR z prostředků směrovaných prostřednictvím nástroje Next Generation EU se použije na financování grantové složky facility na podporu oživení a odolnosti a na posílení dalších klíčových programů pro případ krize a na podporu oživení. Zbytek financování ve výši 250 miliard EUR, které nástroj zmobilizuje, bude členským státům k dispozici ve formě půjček v rámci facility na podporu oživení a odolnosti.

Získané finanční prostředky se budou splácet po roce 2027 a nejpozději do roku 2058. To v době, kdy jsou veřejné finance velmi napjaté, pomůže zmírnit tlak na rozpočty členských států a zároveň zajistí, že všechny závazky vyplývající z vydávání dluhopisů budou uhrazeny z budoucích rozpočtů EU. K usnadnění splácení získaného tržního financování a jako další pomoc ke snížení tlaku na vnitrostátní rozpočty Komise navrhne v pozdější fázi finančního období další nové vlastní zdroje.

Veškeré příjmové a platební toky založené na nástroji Next Generation EU budou doplňovat prostředky přidělené v rámci ročního rozpočtového procesu, a nebudou tedy mít dopad na rozpočtové saldo. Tyto toky, včetně hrazených úroků, budou v rozpočtu uváděny odděleně, aby byla zřejmá jejich dočasná a výjimečná povaha a byla zajištěna plná transparentnost 9 .

Hospodářský dopad koronavirové pandemie navíc zdůrazňuje důležitost zajištění dostatečného fiskálního prostoru pro Unii pro případy hospodářských otřesů, které vedou ke snížení hrubého národního důchodu. Aby si Unie v rámci stropů vlastních zdrojů zachovala dostatečnou rezervu na pokrytí svých finančních závazků a podmíněných závazků splatných v daném roce, a to i v případě nejnepříznivějšího hospodářského vývoje, navrhuje Komise trvale zvýšit stropy vlastních zdrojů na 1,46 % hrubého národního důchodu EU pro závazky a na 1,40 % pro platby.

4.Závěr – cesta k rychlé dohodě na ambiciózním rozpočtu pro evropské oživení

Úspěch plánu na podporu oživení bude záviset nejen na jeho rozsahu a ambicích, ale také na rychlosti jednání a schopnosti přizpůsobit reakci průběžnému vývoji. V mnoha částech Unie je naléhavě zapotřebí finanční podpora, aby se podniky udržely nad vodou a dostalo se podpory nejpotřebnějším. Rovněž nezbývá moc času na dosažení dohody o dlouhodobém rámci – ale ještě není pozdě. Rychlá dohoda umožní včas zahájit posílené programy.

Komise sdílí odhodlání Evropského parlamentu zajistit hladký přechod na nový dlouhodobý rámec. Prodloužení stávajícího rámce však nemůže nahradit komplexní dohodu o novém, moderním dlouhodobém rozpočtu. To je jediný způsob, jak vybavit Unii novými programy a nástroji, které budou mít zásadní význam pro realizaci plánu na podporu oživení. Interinstitucionální činnost v nadcházejících týdnech by proto měla být plně a maximálně zaměřena na dokončení nástroje Next Generation EU a nového dlouhodobého rámce.

Evropská komise vyzývá Evropskou radu a spolunormotvůrce, aby tyto návrhy urychleně posoudili s cílem dosáhnout do července politické dohody na úrovni Evropské rady. 

Brzké rozhodnutí o návrhu na změnu stávajícího rámce umožní, aby byly ihned zpřístupněny dodatečné finanční prostředky pro iniciativu REACT-EU, nástroj na podporu solventnosti a Evropský fond pro udržitelný rozvoj, a to s ohledem na naléhavost těchto potřeb.

Komise bude poté úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou na finalizaci dohody o budoucím dlouhodobém rámci a doprovodných odvětvových programech. Dokončení této práce na začátku podzimu by znamenalo, že nový dlouhodobý rozpočet by mohl začít fungovat a podporovat evropské oživení od 1. ledna 2021.

Budeme-li jednat nyní, ukážeme, že Unie je připravena učinit vše, co je třeba pro obnovu hospodářství, ochranu zdrojů obživy všech Evropanů a investování do dlouhodobé cesty Evropy ke spravedlivější, zelenější a digitální budoucnosti.

v miliardách EUR, v cenách roku 2018

(1)      COM(2020) 456.

(2)      SWD(2020) 98.

(3)      Není-li uvedeno jinak, jsou částky vyjádřeny ve stálých cenách roku 2018.

(4)    Na základě konzervativních předpokladů ohledně očekávaných multiplikátorů a výsledků dosažených srovnatelnými nástroji. Přesnost očekávaných multiplikátorů však může být ovlivněna volatilitou současné ekonomické situace.

(5)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům, potvrzené usnesením Evropského parlamentu ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy.

(6)    Závěry předsednictví Evropské rady v návaznosti na videokonferenci členů Evropské rady, 23. dubna 2020.

(7)    1,25 miliardy EUR z prostředků získaných z dřívějších operací v rámci finančních nástrojů a 250 milionů EUR z rozpočtu.

(8)      COM(2020) 22, COM(2020) 23.

(9)    Výpůjční náklady grantové složky nástroje Next Generation EU budou hrazeny z rozpočtu EU. Odhaduje se, že ve finančním rámci na období 2021–2027 budou tyto náklady činit až 17,4 miliardy EUR.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.5.2020

COM(2020) 442 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení

FACILITA NA PODPORU OŽIVENÍ A ODOLNOSTI
	Cíl: Podpora investic a reforem pro odolnější ekonomiky EU a podpora udržitelného růstu
	Mechanismus: Granty a půjčky

Potřeby krize a očekávaný dopad

Provádění

Komplementarita s politikami EU a členských států

Finanční hlediska

POMOC NA PODPORU OŽIVENÍ PRO SOUDRŽNOST A ÚZEMÍ EVROPY (REACT-EU)
	Cíl: Investice do krátkodobých opatření na zotavení z krize
	Mechanismus: Především granty

Potřeby krize a očekávaný dopad

Provádění

Komplementarita s politikami EU a členských států

Finanční hlediska

INVEST EU (VČETNĚ FACILITY PRO STRATEGICKÉ INVESTICE)
	Cíl: Mobilizace investic na podporu oživení a dlouhodobého růstu, včetně nové facility na podporu investic do strategických evropských hodnotových řetězců
	Mechanismus: Tvorba rezerv na rozpočtovou záruku

Potřeby krize a očekávaný dopad

Provádění

Komplementarita s politikami EU a členských států

Finanční hlediska

NÁSTROJ NA PODPORU SOLVENTNOSTI
	Cíl: Mobilizace soukromých investic na poskytování podpory solventnosti životaschopným společnostem zasaženým krizí
	Mechanismus: Tvorba rezerv na rozpočtovou záruku

Potřeby krize a očekávaný dopad

Provádění

Komplementarita s politikami EU a členských států

Finanční hlediska

Finanční krytí ve výši 31 miliard EUR zvýší záruku EU v rámci stávajícího finančního rámce o 66 miliard EUR. Pomocí této záruky bude možné již v roce 2020 začít mobilizovat investice ve výši asi 300 miliard EUR.

PROGRAM „EU PRO ZDRAVÍ“
	Cíl: Investice do zdravotní bezpečnosti a odolnost systémů zdravotní péče
	Mechanismus: Granty a zadávání veřejných zakázek

Potřeby krize a očekávaný dopad

ØKromě toho by se ambiciózní konkrétní iniciativy mohly zaměřovat například na eradikaci konkrétních onemocnění, jako je snižování případů rakoviny děložního čípku a sezónní chřipky. Pomohly by předcházet škodám a nákladům, kterým lze předejít, a snižovat nerovnost v oblasti zdraví.

Provádění

ØProgram zabezpečí udržitelné investice do nezbytných struktur a nástrojů pro operační podporu v EU pro řešení zdravotních krizí, přičemž se zabývá prevencí, připraveností a reakcí a podporuje skutečnou meziodvětvovou koordinaci na úrovni EU. Práce budou probíhat v úzké spolupráci se skupinami odborníků z ECDC, EMA, EFSA nebo ECHA a referenčními laboratořemi EU, jakož i s mezinárodními subjekty, jako je Světová zdravotnická organizace.

ØNa základě vědeckých posudků program „EU pro zdraví“ zajistí strategické zadávání veřejných zakázek na položky jako biocidy (dezinfekční prostředky), činidla pro testování, ochranné prostředky, základní léčivé přípravky, zdravotnické vybavení, diagnostické reagencie (např. podpora dýchání, výpočetní tomografy) a další relevantní zboží (jako injekční materiál a sterilní obvazy). Jeho cílem je zavést včas vhodná opatření proti závažným infekčním onemocněním, která by byla v případě potřeby k dispozici členským státům. Program rovněž poskytne pobídky pro vývoj, výrobu a aplikaci očkovacích látek v Unii a pro obnovení výroby léčivých přípravků a farmakologicky účinných látek/prekurzorů v EU.

ØNový program podpoří také úsilí systému rescEU o posílení evropského zdravotnického sboru subvencováním stálých týmů odborníků. V návaznosti na zkušenosti z veterinární oblasti budou v rámci programu poskytovány subvence odborníkům ve zdravotnictví a logistice a případně zdravotnickým pracovníkům, kteří mohou být kdykoli povoláni a rozmístěni v celé EU, aby poskytovali poradenství a odborné poznatky. Týmy budou vybaveny zařízením (např. mobilními laboratořemi).

ØProgram taktéž podpoří koordinaci mezi infrastrukturami zdravotní péče a kapacitami lékařských a veterinárních laboratoří v celé Unii, včetně příprav na zřízení evropské infrastruktury pro výměnu informací o možnostech intenzivní péče. V rámci programu se zavede jednoduchý systém na podporu přeshraničního společného zadávání veřejných zakázek na produkty, nástroje a služby, což prokazuje, že EU může při spolupráci zdravotních systémů přinášet jasnou přidanou hodnotu.

ØProgram „EU pro zdraví“ pomůže účelově vázat prostředky na klíčové intervence v oblasti elektronického zdravotnictví dodatečně k financování v rámci programu Digitální Evropa, včetně podpory využívání údajů pro zdravotní péči, výzkum a tvorbu politik (v kontextu evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví) prostřednictvím cloudů nebo jiných infrastruktur a technologií náročných na údaje, jako jsou nástroje umělé inteligence. Podpoří rozšíření využívání zdravotních služeb na dálku, včetně převzetí a posílení modelu telemedicíny evropské referenční sítě. Přispěje k rozvoji evropských referenčních úrovní a nadnárodních řešení.

ØProgram pomůže předcházet nemocem, mimo jiné tím, že podpoří politiky členských států a bude stavět na jejich jasných technických pokynech a politických rozhodnutích, pokud jde o prevenci a podporu zdravého životního stylu. Pomůže se shromažďováním a vhodným sdílením dostupných zdrojů údajů a informací napříč útvary, agenturami EU i vnitrostátními a mezinárodními orgány pro ochranu zdraví a bude prosazovat osvědčené postupy v oblasti prevence a léčby nemocí založené na důkazech.

ØOpatření prevence budou založena na skutečném přístupu „jednoho zdraví“ v boji proti nemocem a budou zahrnovat vytváření znalostí a porozumění vývoji zoonóz a potenciálních zoonóz.

ØProgram bude podporovat opatření na zlepšení prevence a kontroly infekcí, na rychlé a správné vyšetřování a diagnostiku infekcí, na léčení pacientů za použití vhodných antimikrobiálních látek a omezení používání nevhodných a nebezpečných antimikrobiálních látek ve všech oblastech. Mezinárodní složka zajistí, aby byla evropská politika v oblasti zdraví propojena s mezinárodním vývojem a vhodně doplňovala opatření v záležitostech regionálního a globálního významu.

Komplementarita s politikami EU a členských států

ØKlíčovou zásadou bude, že nový program bude působit jako katalyzátor nových přístupů vycházejících z osvědčených postupů, inovativních řešení nebo výsledků výzkumných projektů tím, že je před plným zavedením pomůže zkoušet a testovat na úrovni vnímavého obyvatelstva. Nový program bude rovněž propojen s facilitou na podporu oživení a odolnosti. Zatímco facilita bude nabízet pobídky k novým reformám, nový program „EU pro zdraví“ může podpořit koordinaci provádění napříč členskými státy.

ØDoplňkovost s výsledky agentur věnujících se zdraví bude těžit z investic z tohoto programu, zejména s ohledem na předávání osvědčených postupů, protokoly pro dohled nebo programy pro budování kapacit.

Finanční hlediska

MECHANISMUS CIVILNÍ OCHRANY UNIE / rescEU
	Cíl: Posílení schopnosti rychlé reakce v rámci mechanismu civilní ochrany Unie
	Mechanismus: Granty a zadávání veřejných zakázek

Potřeby krize a očekávaný dopad

·nabývání zjištěných kapacit rescEU, jejich pronájem, leasing a vytváření zásob,

·dovoz produktů a personálu ze zemí mimo EU a rozmísťování uvnitř EU,

·rychlou přepravu produktů a personálu z několika míst v EU na jiná místa, kde jsou zapotřebí. Mezinárodně použitelné odborné znalosti pro všechny druhy katastrof (včetně „odborníků mobilního zdravotnického týmu“ – odborných lékařů, zdravotních sester, epidemiologů, lékařů intenzivní péče a integrovaných dobře vybavených zdravotnických záchranných týmů),

·urychlené převezení obětí katastrof / pacientů do místa, kde mohou získat nejúčinnější péči, když jsou místní a vnitrostátní kapacity přetíženy. Tato infrastruktura bude zahrnovat systém dostupných zdravotnických zařízení ve všech členských státech.

Provádění

ØEU bude schopna přímo pořizovat, financovat a zavádět odpovídající strategické kapacity rescEU, logistické skladování a logistickou přepravu, jakož i vzájemně propojenou infrastrukturu pro řízení informací v případě krizí, která bude vhodná pro jakýkoli typ mimořádné události a bude nasazena pod záštitou rescEU. Tyto strategické kapacity budou doplňovat kapacity členských států. Měly by být umístěny na území několika členských států EU tak, aby bylo v reakci na mimořádnou situaci zajištěno co nejúčinnější zeměpisné pokrytí. Náklady na vstup/výstup/dopravu, jakož i náklady na skladování a financování, by byly hrazeny z rozpočtu EU.

ØKomise by měla být schopna získat, pronajímat nebo pronajímat formou leasingu přepravní a logistické kapacity (víceúčelovou leteckou dopravu / přepravní kapacitu). To by EU umožnilo reagovat na jakýkoli druh mimořádné situace v EU a ve třetích zemích (včetně lékařské: přesun obětí katastrof, pacientů, lékařů, evropských lékařských týmů, repatriace a jakéhokoli druhu nákladu souvisejícího s reakcí na mimořádné události). Skladování pomoci a dopravní kapacita by měly být strategicky propojeny, aby se zvýšila rychlost poskytování pomoci a zajistilo řádné fungování dodavatelského řetězce.

ØSystém rescEU bude obsahovat ustanovení, která umožní rozpočtovou flexibilitu, což se týká i víceletého programování pro složku prevence a připravenosti a zajištění okamžité dostupnosti a flexibility finančních prostředků pro reakci. Jak se v krizi COVID-19 jasně ukázalo, jsou mimořádné události ze své podstaty nepředvídatelné a nejsou rozloženy rovnoměrně do jednoho programového období; pokud však mimořádná situace nastane, je rozhodující rychlost reakce.

Komplementarita s politikami EU a členských států

Finanční hlediska