52020BP0166

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52020BP0166 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52020BP0166

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2021 – oddíl III – Komise (2019/2213(BUD))

Úř. věst. C 362, 8.9.2021, p. 195–204 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

8.9.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 362/195

P9_TA(2020)0166

Obecné pokyny pro přípravu rozpočtu na rok 2021 – oddíl III

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2021 – oddíl III – Komise (2019/2213(BUD))

(2021/C 362/44)

Evropský parlament,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ze dne 8. října 2018 o globálním oteplení o 1,5 oC (1),

—	s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (2),

—	s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (3),

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (4) (dále jen „interinstitucionální dohoda“),

—	s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (5),

—	s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2020 (6) a na společná prohlášení mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jež jsou k němu připojena,

—

s ohledem na svou průběžnou zprávu ze dne 14. listopadu 2018 o „víceletém finančním rámci na období 2021–2027 – postoj Evropského parlamentu ohledně uzavření dohody“ (7) a na své usnesení ze dne 10. října 2019 o „víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: čas naplnit očekávání občanů“ (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. května 2020 s doporučeními Komisi ohledně záchranné sítě na ochranu příjemců programů Unie: vypracování pohotovostního plánu VFR (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15) (12),

—	s ohledem na evropský pilíř sociálních práv a na usnesení o něm ze dne 19. ledna 2017 (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (14),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 18. února 2020 o rozpočtových pokynech pro rok 2021 (06092/2020),

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

—	s ohledem na článek 93 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ve formě pozměňovacích návrhů,

—

s ohledem na dopisy Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0110/2020),

A.	vzhledem k tomu, že Evropská unie prochází v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 neočekávanou a bezprecedentní zdravotní, hospodářskou, sociální a environmentální krizí;

B.	vzhledem k tomu, že této mimořádné situaci není možné čelit s rozpočtem, který byl sestaven pro scénář normálního vývoje;

C.	vzhledem k tomu, že podle článku 311 Smlouvy o fungování Evropské unie si musí Unie zajistit prostředky nezbytné pro dosažení svých politických cílů a že její rozpočet má být plně financován z vlastních zdrojů;

D.	vzhledem k tomu, že podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie přijímá víceletý finanční rámec (VFR) jednomyslně Rada poté, co Evropský parlament udělí souhlas většinou hlasů svých členů;

E.	vzhledem k tomu, že současný VFR končí rokem 2020 a že rok 2021 by měl být prvním rokem plnění příštího finančního rámce v jeho nové, revidované podobě;

vzhledem k tomu, že Parlament je připraven jednat o novém VFR od listopadu 2018, avšak Rada s ním dosud nezahájila smysluplnou diskusi s výjimkou minimálního kontaktu na okraji jednání Rady pro obecné záležitosti; vzhledem k tomu, že lhůta pro dosažení dohody v Evropské radě byla několikrát prodloužena;

G.	vzhledem k tomu, že dne 27. května 2020 Komise předložila aktualizovaný návrh příštího VFR;

vzhledem k tomu, že vědci z IPCC ve své nejnovější zprávě vyzývají k radikálním opatřením, abychom dohnali skluz při ekologické transformaci, neboť v letech 2018–2019 se koncentrace CO2 v atmosféře zvyšovala třikrát rychleji než v 60. letech 20. století, a zdůrazňují, že zbývá už jen několik málo let, chceme-li zabránit tomu, aby se změna klimatu a její environmentální důsledky nenávratně vymkly naší kontrole;

vzhledem k tomu, že jak ukazují data z několika zemí EU, v kontextu pandemie onemocnění COVID-19 hrozí obětem genderově podmíněného násilí, že budou útočníkům vystaveny pod delší období a budou odříznuti od sociální a institucionální podpory, a vzhledem k tomu, že ženy jsou disproporčně zastoupeny v povoláních, v nichž je riziko nakažení vysoké;

Jak čelit koronavirové krizi: rozpočet na ochranu a inovace…

trvá na tom, že rozpočet EU má rozhodující význam, pokud jde o řešení současných výzev Unie, které jsou v důsledku koronavirové krize nyní ještě mnohem patrnější, a že musí odrážet stupeň ambicí členských států a unijních orgánů; zdůrazňuje proto, že rozpočet na rok 2021 by se měl v prvé řadě soustředit na zmírnění dopadů pandemie onemocnění COVID-19 a pomáhat při hospodářském oživení na základě Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace;

zdůrazňuje, že Unie a všechny její členské státy musí prokázat plnou solidaritu s těmi, kteří nejvíce potřebují pomoc, semknout se jako jedno společenství a dbát na to, aby žádná země nezůstala bez pomoci a nemusela čelit pandemii a jejím následkům sama, k čemuž je rovněž zapotřebí, aby rozpočet na rok 2021 svou velikostí odpovídal této historické výzvě;

v této souvislosti poukazuje na to, že rozpočet na rok 2021 by měl být prvním rozpočtem spadajícím do aktualizovaného, velmi ambiciózního VFR na období 2021–2027 s novými prioritami;

v souladu se svým usnesením ze dne 13. května 2020 znovu vyzývá Komisi, aby do 15. června 2020 předložila návrh pohotovostního plánu VFR, jehož základem by bylo automatické prodloužení platnosti stropů z roku 2020, a to s cílem chránit příjemce programů EU a zajistit kontinuitu financování; zdůrazňuje, že pohotovostní plán VFR by měl umožnit, aby byly stávající programy EU prodlouženy a nově orientovány na řešení následků krize, a měl by rovněž umožnit vznik nejpotřebnějších nových nástrojů a iniciativ; poukazuje na nutnost vyhnout se riziku, že dojde k přerušení kontinuity nebo k neregulérnímu prodloužení platnosti současného VFR a jeho programů v roce 2021, a zdůrazňuje, že je nutné zaručit, aby Unie byla schopna provádět svou činnost a realizovat ambiciózní strategii reakce na krizi a hospodářského oživení;

zdůrazňuje, že žádný z členských států nemá dost prostředků k tomu, aby dokázal financovat masivní plán hospodářského oživení bez cizí pomoci tak dlouho, jak bude k řešení koronavirové krize zapotřebí, a že pokud budou vnitrostátní plány hospodářského oživení financovány výhradně na základě úvěrů, budou mít velmi omezenou výši a dobu trvání; trvá na tom, že plán hospodářského oživení bude muset už od roku 2021 obsahovat masivní investiční složku, která bude financována z rozpočtu Unie, a požaduje proto, aby důležitou složkou tohoto plánu byl rozpočet na rok 2021;

je přesvědčen, že plán hospodářského oživení bude muset vycházet ze Zelené dohody pro Evropu a digitální transformace našich společností, aby bylo možné znovu vybudovat naši ekonomiku a zajistit odolnost a inkluzi, a přitom respektovat planetární limity, zajistit dobré životní podmínky obyvatel a ochranu jejich zdraví před dalšími riziky a environmentálními dopady, vytvářet kvalitní pracovní místa a zajišťovat sociální, hospodářskou a územní soudržnost a konvergenci, zejména prostřednictvím investic do malých a středních podniků a do odvětví, které jsou krizí zasaženy nejvíce, jako je například cestovní ruch, a do rozvoje udržitelné veřejné infrastruktury či služeb a rozvoje strategických odvětví, jako je zdravotnictví, které stojí v popředí našeho boje s touto krizí; vyzývá Komisi, aby předložila návrh rozpočtu na rok 2021, který by byl v souladu s těmito prioritami;

domnívá se, že příjmovou stránku unijního rozpočtu je nutno chápat jako nástroj pro provádění politik EU; zdůrazňuje, že pokud mají být financovány zvláštní výdaje způsobené krizí a má-li se snížit příliš vysoký podíl, který mají v rozpočtu EU příspěvky na základě HND, budou muset od roku 2021 hrát klíčovou úlohu nové dodatečné vlastní zdroje, které budou plynout přímo do rozpočtu EU jako všeobecné příjmy; domnívá se, že neexistence nových vlastních zdrojů bude mít negativní politické důsledky pro rozpočet EU na rok 2021 a ohrozí plnění nového politického programu Komise; v této souvislosti vyjadřuje názor, že vhodným výchozím bodem jsou návrhy týkající se vlastních zdrojů, které Komise předložila v květnu 2018, s tím, že s ohledem na současné výzvy a nynější krizi je bude nutné celkově rozšířit; připomíná postoj, který vyjádřil ve své průběžné zprávě ze dne 14. listopadu 2018 a ve svém usnesení ze dne 10. října 2019, totiž že Evropský parlament neudělí svůj souhlas s VFR na období 2021–2027, pokud nebude uzavřena dohoda o reformě systému vlastních zdrojů EU, jejíž součástí by bylo zavedení souboru nových vlastních zdrojů;

je přesvědčen, že nynější krize by neměla vést k omezení našich snah o to, abychom do roku 2050 dosáhli klimatické neutrality, k čemuž je nutné, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 55 % oproti úrovni z roku 1990; připomíná, že zpráva o programu OSN pro životní prostředí (UNEP) o nedostatečném úsilí při snižování emisí z roku 2019 (Emissions Gap Report) vyzývá ke snižování skleníkových plynů v celosvětovém měřítku o 7,6 % ročně, protože jen tak bude možné udržet zvýšení teploty na 1,5 oC, což na úrovni EU odpovídá jejich snižování přibližně o 6,8 % každý rok; zdůrazňuje, že to představuje obrovskou výzvu, zejména s ohledem na tolik potřebnou udržitelnou a sociálně spravedlivou transformaci, která by měla brát v potaz různou výchozí pozici jednotlivých regionů a členských států EU a měla by být provázena vytvářením pracovních příležitostí v masivním měřítku; trvá na tom, že má-li být tato bezprecedentní výzva úspěšně realizována za pouhých deset let, je nutné bezodkladně přijmout příslušná opatření, která musí být již od roku 2021 zaštítěna silným rozpočtem EU;

je znepokojen tím, že pokud EU nevytvoří nové, účinné nástroje na ochranu sociální soudržnosti, zachování pracovních míst a prevenci masivního propouštění, bude mít tato krize další hospodářské, sociální a politické následky; proto vítá, že byl předložen návrh na vytvoření programu pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a že se předsedkyně Komise zavázala předložit legislativní návrh na zřízení evropského systému zajištění v nezaměstnanosti a usilovat o jeho co nejrychlejší zprovoznění;

… v zájmu řešení problémů v sociální, environmentální, hospodářské a finanční oblasti, které koronavirová krize prohloubila

10.

bere v úvahu návrhy Komise týkající se Zelené dohody pro Evropu a investičního plánu pro udržitelnou Evropu;

11.

konstatuje však, že pokud máme do roku 2030 dosáhnout cíle snížit emise skleníkových plynů o 40 %, který má být vbrzku ještě zvýšen, bude podle odhadů Komise nutné každý rok překlenout mezeru ve financování ve výši minimálně 260 miliard EUR, přičemž v této částce nejsou zahrnuty náklady na opatření na ochranu životního prostředí, řízení zdrojů a sociální adaptaci; je přesvědčen, že pokud chceme přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a celkovému omezení uhlíkové stopy EU, je třeba, aby mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), unijní systém obchodování s emisemi (ETS) a právní předpisy EU v oblasti klimatu plně přispěly k výraznému pokroku v politické a finanční oblasti; domnívá se, že nedílnou součástí úsilí o překonání krize je spravedlivá transformace, která proto vyžaduje spravedlivé, adekvátní financování;

12.

znovu připomíná, že mandát Parlamentu pro jednání o VFR byl stanoven v jeho průběžné zprávě ze dne 14. listopadu 2018, pokud jde o stropy, prostředky na programy, vlastní zdroje a opatření pružnosti, revizi v polovině období a horizontální principy, jako je např. zohlednění udržitelných cílů rozvoje, klimatu a genderové rovnosti; poukazuje na to, že výše financování programů EU na příští období se bude do značné míry odvíjet od výsledku jednání o VFR, a připomíná svůj postoj, že prostředky na závazky na období 2021 až 2027 by měly být stanoveny ve výši 1 324,1 miliardy EUR v cenách roku 2018, což představuje 1,3 % hrubého národního důchodu EU-27; v souladu s tímto postojem je odhodlán bojovat za to, aby rozpočet na rok 2021 obsahoval prostředky na závazky ve výši 192,1 miliardy EUR v běžných cenách; zdůrazňuje, že k reakci na probíhající krizi je zapotřebí velký objem dodatečných prostředků nad rámec uvedeného postoje;

13.

připomíná svůj postoj, že cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti musí být ve VFR 2021–2027 zohledněny nad rámec podílů financování, jak jsou uvedeny v průběžné zprávě; usiluje z tohoto důvodu o to, aby v roce 2021 činila výše prostředků na biologickou rozmanitost 10 % a výše prostředků na zohledňování problematiky klimatu 30 %; znovu vyzývá Komisi, aby stanovila jednoznačná kritéria způsobilosti pro novou metodiku, která by byla dostatečně přísná a komplexní, a to v podobě rámcového nařízení, s cílem definovat relevantní výdaje v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a sledovat jejich plnění podle zásady „neškodit“, spolu s případnými opravnými opatření a s kontrolním mechanismem ke zjišťování případných negativních vlivů činnosti EU na biologickou rozmanitost a klima v souladu se závazky, které EU přijala v rámci Pařížské dohody, a s její výzvou k postupnému ukončení přímých a nepřímých subvencí fosilních paliv;

14.

podporuje mobilizaci prostředků a flexibilitu při mobilizaci prostředků na výzkum a vývoj, pokud jde o opatření související s onemocněním COVID-19, jako je vývoj vakcín, nových léčebných postupů, diagnostických testů a lékařských systémů k zamezení šíření koronaviru a záchraně lidských životů;

15.

důrazně upozorňuje na to, že cíle Unie v oblasti klimatu vyžadují udržitelná a dlouhodobá řešení; zdůrazňuje, že pokud jde o hledání účinných, realistických a proveditelných řešení pro občany, podniky a společnost, hraje klíčovou úlohu činnost v oblasti výzkumu a vývoje; poukazuje na to, že hlavním programem pro vývoj nových řešení v oblasti klimatu bude program Horizont Evropa; žádá o zvýšení financování všech přispívajících programů výzkumu a vývoje, aby se Unie mohla stát globálním lídrem v ekologických technologiích a mohla ve větším měřítku upevnit svou globální konkurenceschopnost, snížit závislost na klíčových technologiích pocházejících ze zahraničí, stát se lídrem v informačních a komunikačních technologiích, umělé inteligenci a kybernetické bezpečnosti, vyvíjet nové postupy léčby závažných onemocnění, např. nádorových onemocnění, a budovat kapacity v oblasti superpočítačů a zpracování dat;

16.

je velmi znepokojen tím, že mnoho vynikajících návrhů výzkumných projektů nemůže být realizováno ne proto, že by neměly potřebnou kvalitu, nýbrž z důvodu značného podfinancování příslušných programů; zdůrazňuje, že výzkum a inovace jsou velmi kompetitivní sektory a že v důsledku nedostatečných možností financování v Evropě odcházejí vědci do jiných světových regionů; zdůrazňuje, že Spojené království již nebude hlavním příjemcem mnoha programů Unie v oblasti výzkumu a vývoje, ale stane se naopak silným konkurentem; vyzývá Radu, aby přihlédla k tomu, že každých 10 miliard EUR, které chybí v programu Horizont Evropa, způsobí v příštích 25 letech ztrátu HPD ve výši 110 miliard EUR; dospívá k závěru, že nízké rozpočtové ambice v oblasti výzkumu a vývoje by byly v rozporu s jakýmikoli případnými přísliby týkajícími se zvyšování konkurenceschopnosti či boje proti změně klimatu, zejména pokud jde o úsilí, které je stále nutné ke zvýšení výdajů na výzkum a vývoj na 3 % HDP, o něž usiloval program Evropa 2020;

17.

zdůrazňuje, že investicemi do dopravní infrastruktury lze nejen podpořit unijní hospodářství v současném kontextu a úsilí v oblasti změny klimatu, ale současně také napomoci přechodu na udržitelnou mobilitu, a to zejména na základě dokončení transevropských dopravních sítí (TEN-T), programu Shift2Rail a Nástroje pro propojení Evropy (CEF); vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly projekty v rámci CEF v souladu s cíli Pařížské dohody;

18.

opakuje, že pro podnikání v Evropě má zásadní význam konkurenceschopný kosmický průmysl, protože zajišťuje kvalitní pracovní místa a rozsáhlou činnost v oblasti výzkumu a vývoje a zaručuje autonomii evropské satelitní infrastruktury; poukazuje na pozitivní přínos dat vytvářených v kosmickém prostoru jako jeden z důležitých nástrojů k monitorování půdy a životního prostředí;

19.

zdůrazňuje, že 99 % všech podniků v členských státech tvoří malé a střední podniky, které významně přispívají k vytváření pracovních míst a ekonomické stabilitě a stále více také k úsilí o udržitelnost, a že těmto podnikům nejvíce hrozí, že budou postiženy hospodářským útlumem v důsledku epidemie onemocnění COVID-19; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jen obtížně hledají možnosti financování, a poukazuje proto na úlohu programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME); připomíná postoj Parlamentu ve věci zdvojnásobení finančního přídělu pro jeho nástupnický program v rámci programu pro jednotný trh, který bude součástí příštího VFR, u nějž se předpokládá, že bude moci zajistit nejméně 80 % úspěšnost kvalitních návrhů; zdůrazňuje, že finanční podpora pro malé a střední podniky by měla být rovněž poskytována prostřednictvím specializovaného nástroje pro malé a střední podniky (SME window) v rámci programu InvestEU, aby produkty a služby byly připraveny k uvedení na trh a mohly rychle expandovat na globální trhy; znovu poukazuje na to, že je nutné dále rozšiřovat příležitosti k zakládání a růstu start-upů a věnovat zvláštní pozornost jednak digitální transformaci malých a středních podniků, a to rovněž za podpory systému Single Market Gateway jako nástroje elektronické veřejné správy na podporu podnikání v souladu s ambiciózními programy na ochranu spotřebitele, a jednak jejich ekologické transformaci; v tomto kontextu dále vítá různé iniciativy skupiny Evropské investiční banky (EIB), konkrétně uvolnění 40 miliard EUR pro postižené malé a střední podniky, 5 miliard EUR pro podniky ve zdravotnictví a vytvoření záručního fondu ve výši 25 miliard EUR, který budou financovat podílníci EIB;

20.

zdůrazňuje, že současná krize značně postihne řadu regionů a odvětví; je proto přesvědčen, že klíčovou úlohu bude hrát politika soudržnosti, která bude více než kdykoli předtím důležitá pro stimulaci hospodářského oživení ve všech částech Unie a pro posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii a která bude vyžadovat další financování a vyšší flexibilitu, aby dokázala reagovat na komplexní environmentální, sociální, ekonomické a demografické výzvy, s nimiž je třeba počítat v budoucnosti; zdůrazňuje, že pokud bude přijetí VFR 2021–2027 a příslušného právního základu odloženo, bude nezbytné zařadit mezi obě programová období přechodné období;

21.

je přesvědčen, že cestovní ruch, který patří odvětví nejvíce postiženým krizí, potřebuje celkovou strategii, která by byla podporována zvláštními prostředky ze samostatného programu EU v příštím VFR; trvá na tom, že je třeba věnovat zvláštní pozornot a podpor malým a rodinným podnikům, zejména v případě agroturistiky a drobných poskytovatelů pohostinských služeb, pro něž je obtížnější dodržovat nové bezpečnostní normy, a stejně tak v případě ostrovních regionů a nejvzdálenějších regionů;

22.

v souvislosti s bezprostředními i dlouhodobými negativními sociálními důsledky současné situace poukazuje na význam plného začlenění evropského pilíře sociálních práv do rozpočtu na rok 2021 a na klíčovou úlohu, kterou v hospodářském oživení plní prohloubená činnost EU v sociální oblasti, představovaná zejména Evropským sociálním fondem+, zvláště pokud jde o řešení nezaměstnanosti mladých lidí a seniorů, dětskou chudobu, riziko chudoby a sociálního vyloučení, diskriminaci, zajištění posíleného sociálního dialogu, řešení dlouhodobé strukturální demografické změny a zaručení přístupu všech, zejména stárnoucího obyvatelstva, k nepostradatelným službám, jako je zdravotní péče, mobilita, vhodná výživa a důstojné bydlení;

23.

požaduje, aby v rozpočtu na rok 2021 byla věnována zvláštní pozornost potřebám zámořských zemí a území (ZZÚ) a vztahům s nimi, protože tyto oblasti mohou být vůči negativním dopadům změny klimatu mimořádně citlivé; dále zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup ZZÚ k finančním prostředkům, protože kvůli svému zvláštnímu statusu a malé velikosti disponují omezenými administrativními zdroji a odbornými znalostmi;

24.

zdůrazňuje, že nedílnou součástí očekávání občanů EU, pokud jde o ochranu poskytovanou Unií, je zajištění vnitřní bezpečnosti; zdůrazňuje, že bezpečnostní hrozby, jako jsou teroristické útoky, přeshraniční organizovaná trestná činnost a nové druhy trestné činnosti, jako je kyberkriminalita, soustavně ohrožují soudržnost Evropské unie a vyžadují, aby na ně Evropa rázně a koordinovaně reagovala; je přesvědčen, že to vyžaduje intenzivní přeshraniční spolupráci příslušných orgánů; zdůrazňuje, že má-li být spolupráce mezi policejními, soudními a dalšími příslušnými orgány účinná a rychlá, je třeba posílit a modernizovat IT systémy, zlepšit interoperabilitu systémů a usnadnit přístup k údajům a jejich čitelnost; konstatuje, že se očekává, že Komise v roce 2021 zahájí novou bezpečnostní strategii Unie, tvořenou souborem iniciativ v klíčových oblastech, které mají k těmto hrozbám vztah;

25.

vyzývá Komisi, aby přidělila nezbytné rozpočtové prostředky s cílem zvýšit kapacitu mechanismu civilní ochrany EU, aby byla EU lépe připravena a mohla lépe reagovat na veškeré druhy přírodních katastrof, pandemií a nouzových situací, jako jsou chemické, biologické, radiologické a jaderné krize; znovu poukazuje na význam mechanismu civilní ochrany EU, pokud jde o zlepšení ochrany občanů před katastrofami;

26.

poukazuje na úspěch programu Erasmus+ při zvyšování mobility a odborné přípravy a rozšiřování dovedností; zdůrazňuje, že je nutné zajistit přiměřené financování tohoto programu, mimo jiné proto, aby se stal přístupným pro osoby pocházející z nejrůznějšího prostředí a pro všechny věkové kategorie;

27.

připomíná, že prosazování evropských hodnot a evropské kultury hraje aktivní úlohu při podpoře demokracie a prosazování zákazu diskriminace a rovnosti mezi muži a ženami a také v boji proti dezinformacím a falešným zprávám; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nutné zajistit dostatečné finanční prostředky pro programy v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty a navýšit prostředky vyčleněné na podporu obětí genderového násilí v rámci tohoto programu; poukazuje na to, že mezi hlavní odvětví, která jsou a budou postižena krizí, jež EU právě zažívá, patří kulturní a tvůrčí odvětví a odvětví cestovního ruchu; vyzývá k přijetí nouzových opatření pro tato odvětví a k rozšíření programu Tvůrčí Evropa;

28.

očekává, že do roku 2021 bude existovat silný mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva; zdůrazňuje, že VFR na období 2021–2027 musí obsahovat ustanovení, která podmiňovaly čerpání prostředků ochranou demokracie, právního státu a základních práv a zaručovala, že členské budou moci čerpat prostředky z rozpočtu Unie pouze pod podmínkou, že plně dodržují článek 2 Smlouvy o Evropské unii;

29.

domnívá se, že Evropský sbor solidarity je zásadním nástrojem pro podporu občanské angažovanosti v celé Unii a posilování občanství Unie; trvá na tom, že rozpočet Evropského sboru solidarity na rok 2021 musí odpovídat velkým očekáváním, která vzbudil mezi mladými lidmi v celé Evropě, zejména ve složce „Dobrovolnictví“; žádá, aby byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky na pokrytí vysoké poptávky po umístění dobrovolníků;

30.

žádá, aby v době, kdy v několika členských státech dochází ke zmenšování prostoru pro občanskou společnost, bylo prioritně poskytnuto dostatečné financování na podporu činnosti organizací občanské společnosti a dalších zúčastněných aktérů v oblasti prosazování práv a upevňování a podpory hodnot Unie a zásad právního státu, včetně budoucího programu Občané, rovnost, práva a hodnoty;

31.

poukazuje na znepokojující nárůst odmítavých postojů vůči rovnosti žen a mužů a právům žen a na důležitost nástrojů EU, včetně nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, při potírání tohoto jevu; vyjadřuje politování nad tím, že Komise do svého návrhu nezahrnula konkrétní program pro rovnost žen a mužů, a požaduje vyčlenění dostatečné výše zvláštních rozpočtových prostředků na podporu obhájců lidských práv a na ochranu a podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; zdůrazňuje proto, že je nutné navýšit rozpočtové prostředky na podporu všeobecného přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a dodržování sexuálních a reprodukčních práv;

32.

poukazuje na to, že základním kamenem evropské integrace je společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP), jejichž cílem je zajistit Evropanům dodávání bezpečných a kvalitních potravin a potravinovou soběstačnost, řádné fungování trhů s potravinami, udržitelný rozvoj venkovských regionů, generační obměnu, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zachování biologické rozmanitosti; připomíná, že tato opatření hrají zásadní úlohu při zajišťování stabilního přijatelného příjmu zemědělců a rybářů, zejména s ohledem na současnou složitou situaci; připomíná, že v rámci jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 zastává postoj, že rozpočet společné zemědělské a společné rybářské politiky je nutné zachovat; žádá o posílení politiky v těchto oblastech a o to, aby se zvláštní pozornost věnovala drobnému zemědělství a rybolovu; bere na vědomí, že SZP společně s politikou Unie v jiných oblastech bude hrát významnou úlohu při plnění náročných cílů Zelené dohody;

33.

vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu rozpočtu na rok 2021 a v následném pozměňujícím aktu zohlednila výsledek politické dohody, která má být přijata o přechodných opatřeních na rok 2021 (jak je stanoveno v návrhu Komise ze dne 31. října 2019 (COM(2019)0581)); vyzývá dále členské státy, aby zajistily včasné přidělení dostatečných zdrojů na neustálé zlepšování kvality údajů a ukazatelů předávaných Unii, aby bylo možné v plném rozsahu uplatňovat iniciativu „rozpočet EU zaměřený na výsledky“; trvá na tom, že údaje a ukazatele musejí mít vysokou kvalitu, aby bylo možné SZP řádně posuzovat;

34.

bere na vědomí nejnovější vývoj situace, pokud jde o migraci na vnějších hranicích EU s Tureckem, která vedla k nedávnému přijetí opravného rozpočtu 1/2020, aby bylo možné reagovat na rostoucí migrační tlak; zdůrazňuje, že s ohledem na očekávané přetrvávání této situace či dokonce její zhoršení je v rozpočtu na rok 2021 nutné zajistit dostatečné množství prostředků; připomíná, že je nutné v této oblasti zajistit solidaritu a spolupráci mezi všemi členskými státy a provádět společnou azylovou politiku; zdůrazňuje, že vzhledem k propuknutí onemocnění COVID-19 a nutnosti přijmout specifická opatření týkajících se migrantů coby obzvlášť ohrožených osob, včetně jejich preventivní evakuace a přemístění, bude nutné zajistit dodatečné prostředky; připomíná, že v poslední době je nutné pravidelně navyšovat prostředky Azylového a migračního fondu, který má pomoci členským státům zvládnout migrační krizi, a mobilizovat prostředky buď prostřednictvím zvláštního nástroje vytvořeného za tímto účelem, protože strop v rámci okruhu 3 byl příliš nízký, nebo na základě opravných rozpočtů; očekává, že členské státy budou chápat své vlastní zájmy a budou kompenzovat dopad zpoždění při přijímání nařízení Dublin IV tím, že budou souhlasit s poskytnutím nezbytných prostředků a že budou v tomto směru uplatňovat zásadu solidarity; připomíná, že je nutné zajistit přiměřené finanční prostředky ke zlepšení životních podmínek migrantů a uprchlíků v uprchlických táborech v EU, prosazování práva, proškolení pohraničního personálu a pobřežní stráže a účinná opatření k začlenění migrantů a uprchlíků do společnosti;

35.

poukazuje na to, že k zajištění odpovídající reakce na vývoj pracovního trhu je zapotřebí dobře řízená legální migrace;

36.

podotýká, že Turecko nadále hostí největší počet uprchlíků na světě a že v současné době probíhají diskuse o tom, jakým způsobem by EU mohla pokračovat ve své podpoře Turecka po skončení platnosti závazků, které přijala v rámci nástroje EU pro uprchlíky v Turecku;

37.

zdůrazňuje, že dokud neproběhne smysluplná reforma azylových předpisů EU, měla by být přijata okamžitá solidární opatření, především relokační program; žádá dále, aby se v rozpočtu EU i nadále počítalo s finančními prostředky na podporu uprchlíků v Turecku;

38.

žádá, aby byly pro oblast vnější politiky EU naplánovány významné rozpočtové prostředky, které by Unii umožnily vypořádat se s problémy, kterým čelí; připomíná, že mír a solidarita jsou základními hodnotami, které je třeba z rozpočtu EU soustavně podporovat; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky určené západobalkánským zemím a zemím východního a jižního sousedství, aby mohly provádět politické a hospodářské reformy, a že zvýšit je třeba i prostředky určené dalším regionům, které ke svému rozvoji potřebují finanční podporu;

39.

je přesvědčen, že financování v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP III) by mělo být zaměřeno na fungování demokratických institucí, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a veřejnou správu; vítá rozhodnutí zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, a požaduje, aby za účelem podpory politických reforem a zajištění souladu s acquis EU byla přijata odpovídající finanční ustanovení;

40.

zdůrazňuje, že finanční prostředky přidělené v rámci NPP III by měly být podmíněny dodržováním evropských hodnot, jako je právní stát, nezávislost soudnictví, demokratický proces, dodržování základních hodnot a dobré sousedské vztahy; žádá Komisi, aby sledovala uplatňování těchto podmínek; žádá Komisi, aby využívala finanční prostředky, které jsou v současnosti vyčleněny v rámci nástroje NPP III na podporu turecké občanské společnosti a obránců lidských práv a novinářů formou přímého řízení ze strany EU, a aby rozšířila příležitosti k mezilidským kontaktům a akademickému dialogu a možnosti přístupu tureckých studentů na evropské univerzity a novinářů k mediálním platformám za účelem ochrany a prosazování demokratických hodnot a zásad, lidských práv a právního státu;

41.

zdůrazňuje, že postoj Parlamentu v prvním čtení k nástroji NDICI byl přijat dne 4. března 2019 a jeho mandát týkající se tohoto nástroje byl opět potvrzen dne 8. října 2019; připomíná své stanovisko, že 45 % z celkového finančního krytí nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci by mělo být použito na klimatické cíle, environmentální řízení a ochranu životního prostředí, biologickou rozmanitost a boj proti dezertifikaci a na řešení prvotních příčin migrace a nuceného vysídlovaní, a klade velký důraz na prosazování demokracie, zásad právního státu a lidských práv, včetně práv žen, dětí, uprchlíků, vysídlených osob, osob LGTBI, osob se zdravotním postižením, původního obyvatelstva a etnických a náboženských menšin;

42.

připomíná, že dlouhodobé řešení současného fenoménu migrace spočívá v politickém, hospodářském a sociálním rozvoji zemí, z nichž migranti přicházejí; vyzývá k tomu, aby byly na příslušné programy, které jsou součástí vnější politiky, poskytnuty dostatečné finanční prostředky, které by byly použity na podporu spravedlivého a vzájemně prospěšného partnerství mezi EU a zeměmi původu uprchlíků nebo tranzitními zeměmi, včetně zemí na africkém kontinentu; v této souvislosti a s ohledem na obtížnou finanční situaci Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) vyzývá EU, aby v roce 2021 navýšila finanční podporu této agentury, aby mohla nadále bez přerušení poskytovat nejdůležitější služby milionům palestinských uprchlíků;

43.

je znepokojen rychlým šířením pandemie onemocnění COVID-19 po celém světě a jejím dopadem na postižené země; je přesvědčen, že k překonání této globální krize je nezbytná mezinárodní spolupráce; domnívá se, že EU by se měla postavit do čela celosvětového úsilí o zastavení pandemie a zmírnění jejího dopadu; domnívá se, že EU musí projevit solidaritu s postiženými třetími zeměmi, mimo jiné uvolněním dodatečných zdrojů na pomoc při obnově jejich ekonomiky, zmírňování socio-ekonomických dopadů krize a zvyšování kapacity systémů veřejného zdravotnictví na celém světě;

44.

připomíná, že nedílnou součástí opatření v rámci vnější politiky EU jsou lidská práva; připomíná, že je nutné zajistit větší objem financování zaměřeného na podporu lidských práv na celém světě se zvláštním důrazem na ochranu obránců lidských práv, zejména těch nejohroženějších; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba i nadále uplatňovat mechanismus pro obránce lidských práv (ProtectDefenders.eu) a navýšit příslušné finanční prostředky; domnívá se, že EU by v žádném případě neměla poskytovat pomoc prostřednictvím rozpočtové podpory zemím, které hrubě porušují mezinárodní normy na poli lidských práv a demokracie nebo které nejsou schopny prokázat své odhodlání bojovat proti korupci; podtrhuje význam volebních pozorovatelských misí, zejména misí vysílaných místními skupinami občanské společnosti, a požaduje odpovídající úroveň jejich financování;

45.

vyzývá k dalšímu financování opatření v oblasti strategické komunikace s cílem bojovat proti dezinformačním kampaním, které jsou stále více využívány k oslabení demokratického řádu v Unii a v zemích v blízkém sousedství Unie; vyzdvihuje význam stěžejního projektu pracovní skupiny ESVČ East StratCom – EUvsDisinfo v boji proti dezinformacím, propagandě a zahraničnímu vlivu;

46.

poukazuje na to, že má-li skutečně vzniknout Evropská obranná unie, má-li být podporována strategická autonomie EU a rozšířena její úloha ve světě, je zapotřebí zajistit přiměřené finanční prostředky; zdůrazňuje zejména, že je důležité, aby trval na svém postoji, pokud jde o částku určenou na Evropský obranný fond a na vojenskou mobilitu; poukazuje na to, že by měla být zajištěna další podpora a lepší koordinace politiky a opatření spojených s obranou, které jsou prováděny v rámci Evropské obranné agentury (EDA), stálé strukturované spolupráce (PESCO), Evropského obranného fondu a dalších iniciativ; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila financování administrativních a provozních výdajů Evropské obranné agentury a stálé strukturované spolupráce z rozpočtu Unie, a obnovila tak rozpočtovou funkci Parlamentu, jak je stanoveno v článku 41 Smlouvy o fungování Evropské unie;

47.

opakuje, že nová struktura těchto vnějších finančních nástrojů by měla vést k větší jednotnosti, odpovědnosti a účinnosti a měla by zajistit přísnější demokratický dohled; zdůrazňuje, že je třeba, aby se Parlament více podílel na strategickém řízení nových nástrojů; očekává, že do (předběžného) plánování nových nástrojů bude zapojen již v rané fázi;

48.

důrazně vyzývá Komisi, aby vyhodnotila všechny možné scénáře a připravila se na ně, aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Unie, a stanovila jasné závazky a mechanismy k jeho ochraně; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s další účastí Velké Británie na programech EU zajistila spravedlivou rovnováhu, pokud jde o placení příspěvků a čerpání výhod;

49.

vyjadřuje svůj názor, že by Velká Británie měla zůstat co nejbližším partnerem v co největším počtu programů EU, zejména v programech Erasmus+ a Horizont Evropa;

50.

připomíná stěžejní úlohu agentur EU při uplatňování politických cílů EU a znovu zdůrazňuje, že je třeba vybavit tyto subjekty dostatečnými a předvídatelnými finančními prostředky a lidskými zdroji, aby mohly efektivně plnit své povinnosti, a odmítá veškeré bezdůvodné, svévolné škrty v jejich rozpočtu v reálném vyjádření; připomíná klíčovou úlohu, kterou má Evropská agentura pro životní prostředí při vytváření povědomí o změně klimatu, Evropský orgán pro pracovní záležitosti při prosazování pracovní mobility a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Agentura pro základní práva při poskytování podpory žadatelům o azyl, kteří hledají ochranu v Evropě;

51.

zdůrazňuje zároveň, že je nezbytně nutné bojovat proti obchodování s lidmi a jejich pašování a podporovat agentury EU činné v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které členským státům poskytují podporu na vnějších hranicích, jako je Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex); bere na vědomí úlohu, kterou má tato agentura hrát v souvislosti se stávající migrační krizí, jež se odehrává na vnějších hranicích EU s Tureckem; vyzývá, aby byla v rozpočtu na rok 2021 zajištěna na kontrolu hranic odpovídající míra finančních prostředků;

52.

konstatuje, že agentury působící v oblasti bezpečnosti, vymáhání práva a justiční spolupráce v trestních věcech jsou pověřovány stále větším množstvím úkolů; požaduje, aby bylo těmto agenturám, zejména Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Evropskému policejnímu úřadu (Europol), Evropské policejní akademii (CEPOL), Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a Evropskému monitorovacímu centru pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), poskytnuto více finančních prostředků a zajištěn větší počet pracovních míst a aby byly dostatečným financováním a personálem vybaveny i agentury, které budou činné v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu;

53.

je znepokojen nedostatečnou mírou financování a nedostatečným personálním zajištěním Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) v průběhu rozpočtového postupu na rok 2020, a pokud jde o rok 2021, vyzývá Komisi, aby navýšila počet personálu a finanční zdroje pro tento institucionální orgán a chránila jeho rozpočtovou autonomii; zdůrazňuje, že vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce nesmí vést k omezení schopnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) řádně fungovat;

54.

s ohledem na šíření nákazy COVID-19 v Evropě a potřebu rychlé, koordinované a jednotné reakce na úrovni EU naléhavě žádá Komisi, aby příslušným agenturám EU, které mají spolupracovat s Evropskou komisí a členskými státy a pomáhat jim v boji proti této pandemii, zejména Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), poskytla adekvátní prostředky, které nezbytně potřebují; trvá na tom, že Komise a Rada by neměly škrtat zdroje Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA);

55.

poukazuje na to, že vzhledem k novým úkolům, které byly v rámci nedávno přijatých právních předpisů, mj. balíčku předpisů na podporu čisté energie, uloženy Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), je nutné této agentuře poskytnout podstatně více prostředků; připomíná dále, že je třeba poskytnout další zdroje Agentuře na podporu úřadu BEREC, aby mohl plnit úkoly, které mu byly svěřeny v nařízení o sdružení BEREC a v evropském kodexu pro elektronické komunikace;

56.

připomíná, že žádnou unijní politiku, ať už se jedná o řešení koronavirové krize nebo o plnění Zelené dohody pro Evropu, nelze řádně provádět bez podpory obětavých pracovníků veřejné služby Unie a bez dostatečného financování;

57.

je přesvědčen, že v současném politickém a hospodářském kontextu by měla být dostatečně podporována konference o budoucnosti Evropy, a to i z hlediska rozpočtu, a že by Komise jako jeden z orgánů zapojených do tohoto projektu měla být vybavena prostředky, které jsou nezbytné k jeho úspěšné realizaci;

58.

žádá Komisi, aby šla příkladem a zajistila kvalitní a sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek, které by byly přidělovány společnostem, jež dodržují normy v oblasti životního prostředí a základní pracovní normy, a aby s ohledem na zabránění konfliktům zájmů prosazovala kvalitnější a přísnější kritéria;

59.

vyzývá ke genderově odpovědnému hodnocení předchozího rozpočtového období a k plánování genderově vyváženého unijního rozpočtu na rok 2021; očekává proto, že Komise zahrne do návrhu rozpočtu přílohu, která by obsahovala informace o cílech, vstupech, výstupech a výsledcích členěné podle pohlaví a v níž by byly představeny finanční závazky pro zajištění rovnosti žen a mužů a opatření pro sledování příslušných výdajů;

Dostatečná a realistická výše prostředků na platby

60.

je odhodlán zabránit nové platební krizi, zejména s ohledem na pandemii onemocnění COVID-19; znovu upozorňuje na to, že celkový strop plateb musí zohlednit také nebývale velký objem zbývajících závazků na konci roku 2020, který bude muset být vyrovnán v příštím víceletém finančním rámci; dále konstatuje, že prostředky na platby se v roce 2021 soustředí především na dokončení programů z období 2014–2020; zdůrazňuje však, že tato skutečnost by neměla bránit zahájení nových programů;

61.

v souladu s opatřeními na rok 2020 proto trvá na tom, že je nutné zajistit, aby měly členské státy v rámci své reakce na pandemii onemocnění COVID-19 k dispozici významnou likviditu;

62.

zdůrazňuje, že pro vnitrostátní rozpočty by byla větším přínosem spolupráce mezi členskými státy v oblasti daňových příjmů než jakékoli snížení ročních rozpočtových výdajů EU;

63.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že EU nebude poskytovat financování žádným subjektům, které podléhají restriktivním opatřením EU (včetně dodavatelů nebo subdodavatelů, účastníků seminářů či školení a příjemců finanční podpory poskytované třetím stranám);

64.

je přesvědčen, že kterákoli právnická osoba, která je skutečným majitelem právních subjektů, jež získávají financování z rozpočtu EU, musí mít zakázáno získávat finanční prostředky ze stávajícího i budoucího evropského rozpočtu v rámci pravidel tohoto nařízení o víceletém finančním rámci na období 2021–2017, včetně přímých zemědělských plateb a veškerých výplat, vydání, záruk nebo dalších výhod, jak jsou stanoveny v uvedeném nařízení, pokud jsou v rozporu s článkem 61 finančního nařízení (EU, Euratom) 2018/1046;

65.

připomíná svůj názor, který zastává již dlouhou dobu, že by nové politické priority a nadcházející výzvy pro EU měly být financovány z nových prostředků, a nikoli snížením prostředků pro stávající programy; domnívá se, že by se tato zásada měla vztahovat také na opravné rozpočty;

66.

konstatuje, že rozpočet na rok 2021 bude jakožto první rok příštího VFR, bude-li o něm dosaženo dohody, prvním rozpočtem odrážejícím novou rozpočtovou nomenklaturu; vyzývá Komisi, aby do jeho příprav vhodným způsobem zapojila rozpočtový orgán; je přesvědčen, že kromě toho, že nová nomenklatura musí být lépe sladěna s politickými prioritami, musí být zároveň dostatečně podrobná, aby rozpočtový orgán mohl efektivně plnit svou rozhodovací úlohu a Parlament zejména svou úlohu demokratického dohledu a kontroly;

67.

konstatuje, že Parlament bude coby složka rozpočtového orgánu přímo volená občany plnit svou politickou úlohu a předkládat návrhy pilotních projektů a přípravných akcí, které by odrážely jeho politickou vizi budoucnosti; v této souvislosti se zavazuje předložit soubor návrhů pilotních projektů a přípravných akcí vypracovaných v úzké spolupráci s každým ze svých výborů, aby byla v souladu s posouzením Komise nalezena náležitá rovnováha mezi politickou vůlí a technickou proveditelností;

o o

68.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) https://www.ipcc.ch/sr15/

(2) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

(6) Úř. věst. L 057, 27.2.2020, s. 1.

(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0449.

(8) Přijaté texty, P9_TA(2019)0032.

(9) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.