Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020AE4256

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Protidrogová agenda a akční plán EU na období 2021–2025 [COM (2020) 606 final]

EESC 2020/04256

Úř. věst. C 56, 16.2.2021, p. 47–52 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

16.2.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 56/47


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Protidrogová agenda a akční plán EU na období 2021–2025

[COM (2020) 606 final]

(2021/C 56/06)

Hlavní zpravodaj:

Ákos TOPOLÁNSZKY

Konzultace

Evropská komise, 23. 9. 2020

Právní základ

Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná sekce

Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Rozhodnutí předsednictva

15. 9. 2020

Přijato na plenárním zasedání

3. 12. 2020

Plenární zasedání č.

556

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

246/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Protidrogová strategie EU, která nyní končí, vyzdvihla a prokázala úlohu a význam vyváženého a fakticky podloženého plánování, monitorování a hodnocení protidrogové politiky.

1.2.

Externí zpráva o hodnocení protidrogové strategie EU však dospěla k závěru, že tato strategie splnila pouze částečně cíle, které v ní byly stanoveny v oblasti snižování poptávky a omezování nabídky, zatímco v oblasti mezinárodní spolupráce, monitorování, hodnocení a výzkumu bylo dosaženo významného pokroku. Zpráva poukázala na nerovnováhu ve využívání finančních zdrojů, což je zejména na úkor zásahů zaměřených na snižování poptávky.

1.3.

Během přezkumu, který uskutečnilo Fórum občanské společnosti pro otázky drog zřízené Evropskou komisí, vyšly najevo rozsáhlé nedostatky v provádění zdravotních a sociálních zásahů na úrovni členských států a na místní úrovni. Ve většině členských států se vůbec neprovádí řada zásahů v oblasti prevence nebo zmírňování nepříznivých důsledků, které by vycházely ze spolehlivých údajů, nebo jsou nedostatečně rozšířené.

1.4.

Evropská komise dne 24. července 2020 zveřejnila novou strategii bezpečnostní unie na období 2020–2025, jejíž součástí je protidrogová agenda. EHSV je toho názoru, že tato agenda představuje ve své současné podobě jasný krok zpět a upouští od konsensuálního, vyváženého a fakticky podloženého přístupu k boji proti drogám, který byl dosud uplatňován a díky němuž byla agenda kladně hodnocena.

1.5.

EHSV vítá rozhodnutí, jež přijala horizontální pracovní skupina Evropské rady pro drogovou problematiku na své schůzi dne 28. září a v němž vyzývá německé předsednictví Rady, aby do prosince přepracovalo dokument vypracovaný Evropskou komisí. EHSV je pevně přesvědčen, že v rámci desáté protidrogové strategie EU je zapotřebí prosazovat a dále posílit technický přístup a veřejné politiky, které tvořily konsensuální základ předchozí strategie v této oblasti.

1.6.

EU by měla dodržovat a důsledně hájit základní hodnoty stanovené v její současné strategii, k čemuž by se měla zavázat i ve svém strategickém dokumentu.

1.7.

EHSV doporučuje, aby nová protidrogová strategie a nový akční plán či plány EU v této oblasti výrazně zlepšily vyváženost mezi zásahy zaměřenými na snižování poptávky a zásahy zaměřenými na zmírňování nepříznivých důsledků, a to jak co se týče počtu strategických zásahů, tak přidělování zdrojů.

1.8.

Je důležité, aby se agenda zabývala jevy souvisejícími s drogami skutečně vyváženým způsobem, uplatňovala integrovaný a víceoborový přístup v rámci, který by zohledňoval lidská práva a mezinárodní spolupráci, aspekty veřejného zdraví a vývoj vědeckých poznatků a stanovil by průběžné hodnocení. Protidrogová strategie EU by měla uznat základní práva uživatelů drog, co se týče léčby a péče, jako je tomu v případě jakéhokoli jiného druhu onemocnění.

1.9.

EHSV je přesvědčen, že je v dlouhodobějším horizontu nutné i v této oblasti zlepšit soudržnost v rámci uplatňování práva členských států v souladu s požadavky harmonizace, jelikož v současné době existují rozdíly v postupech členských států, které jsou natolik výrazné, že nepopiratelně porušují lidská práva.

1.10.

Během pandemie COVID-19 se ukázalo, že zranitelné skupiny uživatelů drog jsou obzvláště vystaveny negativním důsledkům epidemiologické situace, což může vést k výraznému nárůstu rizik spojených s užíváním drog.

1.11.

Je třeba co nejdříve stanovit ukazatele pro posouzení účinků zásahů zaměřených na omezování nabídky a rovněž standardy kvality, a to na základě modelu, který se již používá ke snižování poptávky.

2.   Souvislosti

2.1.

První společný protidrogový akční plán EU vypracoval v roce 1990 Evropský výbor pro boj proti drogám (CELAD), který byl zřízen z podnětu francouzského prezidenta Françoise Mitterranda. Od roku 1995 převzala úkol stanovit evropské protidrogové strategie Evropská komise. Poslední protidrogová strategie Unie, kterou dne 7. prosince 2012 přijala Evropská rada na období sedmi let (2013-2020), byla založena na „vyváženém a integrovaném přístupu založeném na faktických údajích“. Úkoly a krátkodobé cíle na toto období byly stanoveny ve dvou akčních plánech (2013–2016 a 2017–2020).

2.2.

Protidrogová strategie EU je sice právně nezávazná, ale vyjadřuje společné politické odhodlání a ambice Unie a členských států. Stanoví činnost evropských orgánů a agentur, má vliv na politické přístupy členských států v této oblasti, definuje společné pokyny a priority a na mezinárodní scéně umožňuje zaujmout jednotné postoje. To EU jasně prokázala například na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN v roce 2016 nebo na zasedání Komise OSN pro narkotika v roce 2019 (1).

2.3.

Protidrogová strategie EU vyzdvihla a prokázala úlohu a význam vyváženého a fakticky podloženého plánování, monitorování a hodnocení protidrogové politiky.

2.4.

Externí zpráva o hodnocení protidrogové strategie EU (2) dospěla k závěru, že tato strategie splnila pouze částečně cíle, které v ní byly stanoveny v oblasti snižování poptávky a omezování nabídky, zatímco v oblasti mezinárodní spolupráce, monitorování, hodnocení a výzkumu bylo dosaženo významného pokroku. Zpráva poukázala na nerovnováhu ve využívání finančních zdrojů, což je zejména na úkor zásahů zaměřených na snižování poptávky. Dospěla k závěru, že v zájmu účinnějšího využívání omezených zdrojů je nezbytné stanovit priority činnosti a zkrátit dobu provádění této strategie, která je v současnosti osm let.

2.5.

Fórum občanské společnosti pro otázky drog zřízené Evropskou komisí provedlo spolu se 169 organizacemi občanské společnosti z 39 zemí průzkum zaměřený na plnění cílů akčního plánu na období 2017–2020 na úrovni členských států a na místní úrovni. (3) Ve své zprávě poukázalo na významné nedostatky v provádění zdravotních a sociálních zásahů na úrovni členských států a na místní úrovni. Ve většině členských států se vůbec neprovádí řada zásahů v oblasti prevence nebo zmírňování nepříznivých důsledků, které by vycházely ze spolehlivých údajů, nebo jsou nedostatečně rozšířené. Je to způsobeno zejména nedostatečným financováním a chybějící politickou vůlí.

2.6.

Strategie poprvé vytvořila společný výkladový rámec pro zásahy zaměřené na snižování poptávky, jenž spočívá v „široké škále stejně důležitých a vzájemně se posilujících opatření, včetně prevence (environmentální, všeobecné, selektivní a indikované), včasné detekce a intervence, zmírňování rizik a nepříznivých důsledků, léčby, rehabilitace, opětovného začlenění do společnosti a rekonvalescence“.

2.7.

Akční plán strategie a její poslední hodnocení poukazují to, že je nutné vědecky podložené monitorování zásahů zaměřených na omezování nabídky a rovněž používání alternativních sankcí pro uživatele drog, ale také zapojení občanské společnosti do vypracování, provádění, monitorování a hodnocení strategií na evropské i vnitrostátní úrovni.

3.   Sdělení Evropské komise

3.1.

Evropská komise dne 24. července 2020 zveřejnila novou strategii bezpečnostní unie na období 2020–2025, jež se skládá ze tří částí: strategie proti pohlavnímu zneužívání dětí, protidrogové agendy (dále jen „agenda“) a strategie proti obchodování s nelegálními střelnými zbraněmi. V úvodu agendy se výslovně zdůrazňuje potřeba změnit paradigma v oblasti evropské protidrogové politiky, jelikož je zde zastáván názor, že by měl být kladen větší důraz na zásahy zaměřené na snižování poptávky a že by se tyto zásahy měly posílit. Ze tří pilířů agendy (posílení bezpečnosti/snižování nabídky, prevence a zmírňování nepříznivých důsledků) se největší pozornost věnuje prvnímu pilíři.

3.2.

Příloha agendy obsahuje návrh protidrogového akčního plánu. Dvacet šest opatření, která obsahuje, spadá do pilíře „omezování nabídky“, zatímco pouze pět do pilíře „prevence“ a třináct do pilíře „zmírňování nepříznivých důsledků“. V posledním pilíř se však nacházejí čtyři opatření, jejichž zařazení do této kategorie je sporné (opatření č. 40 a č. 41: řízení pod vlivem drog; opatření č. 42: alternativní opatření k donucovacím sankcím; opatření č. 43: sdílení údajů v oblasti odborných znalostí týkajících se trestné činnosti). Celkově je struktura akčního plánu značně nevyvážená a převládá pilíř „omezování nabídky“.

3.3.

EHSV je toho názoru, že tato agenda představuje jasný krok zpět a upouští od konsensuálního, vyváženého a fakticky podloženého přístupu k boji proti drogám, který byl dosud uplatňován a díky němuž byla agenda kladně hodnocena.

3.4.

Na schůzi horizontální pracovní skupiny Evropské rady pro drogovou problematiku, která se uskutečnila dne 28. září, tuto agendu také značně kritizovala většina členských států, které se negativně vyjádřily k podmínkám jejího vypracování, jejímu zaměření a obsahu, a proto rozhodly, že dokument vypracovaný Evropskou komisí přepracuje do prosince německé předsednictví Rady.

3.5.

Poradní orgán občanské společnosti Evropské komise (Fórum občanské společnosti pro otázky drog) kritizoval řadu aspektů agendy a shledal ji nepřijatelnou:

a)

Během vypracování se subjekty občanské společnosti a členské státy mohly seznámit se závěry externího hodnocení až po zveřejnění agendy, a nemohly tedy k návrhu agendy vydat předběžné stanovisko.

b)

Agenda neodráží priority navržené subjekty občanské společnosti, ale dále snižuje rozsah zdravotních a sociálních zásahů v rámci protidrogové politiky, která již přikládá nepřiměřený význam zásahům zaměřeným na omezování nabídky.

c)

Zastaralý a stigmatizující přístup agendy ještě podtrhuje zaměření na bezpečnost a tomu odpovídající jazykový styl.

d)

Přístup zvolený v akčním plánu je nevyvážený a to, jaký bude mít dopad na přidělování zdrojů, vyvolává znepokojení, stejně jako absence měřitelných ukazatelů a její důsledky pro vyvozování odpovědnosti.

3.6.

Organizace občanské společnosti, které se podílejí na formování názorů v této oblasti, jednohlasně kritizovaly obecného ducha a podrobnosti tohoto návrhu a vyzvaly k jeho důkladnému přepracování.

4.   Strategické úvahy

4.1.

EHSV je pevně přesvědčen, že v rámci desáté protidrogové strategie EU je zapotřebí prosazovat a dále posílit technický přístup a veřejné politiky, které tvořily konsensuální základ předchozí protidrogové strategie. Výbor proto vítá, že Evropská rada podpořila záměr vypracovat vyváženou, integrovanou a fakticky podloženou evropskou strategii pro boj proti drogám, a vyzývá německou vládu, která předsedá Radě Evropské unie, aby při přípravě nové protidrogové strategie zohlednila následující aspekty.

4.2.

EHSV doporučuje zachovat jazykový styl použitý v agendě a také odbornou a vědeckou terminologii. Z hlediska obsahu pak doporučuje dále rozvíjet strategický přístup, který byl dosud upřednostňován, přizpůsobit ji administrativnímu využití a zajistit, aby bylo možné průběžně monitorovat a kriticky hodnotit její provádění.

4.3.

EU by měla dodržovat a důsledně hájit základní hodnoty (4) stanovené v její současné strategii (5), k čemuž by se měla zavázat i ve svém strategickém dokumentu.

4.4.

Výbor navrhuje, aby dokument, který má být přijat, výslovně odkazoval na mezinárodní úmluvy a politická doporučení, na nichž je založena jeho věcná a právní platnost (6), a aby z nich i vycházel. EHSV vybízí rozhodovací orgány EU, aby udržely vedoucí postavení EU a podporovaly její příkladné závazky v rámci mezinárodních fór zabývajících se protidrogovou politikou.

4.5.

EHSV se domnívá, že nová agenda by měla z předchozí strategie převzít rovněž její stěžejní prvky a s přihlédnutím k vývoji vědeckých poznatků dále rozvíjet rámec pro prevenci, léčbu, zmírňování nepříznivých důsledků, léčebné postupy a proces zotavení.

4.6.

Při hodnocení předchozí protidrogové strategie a akčního plánu vyšlo najevo, že pokud jde o stanovování priorit a přidělování zdrojů určených na protidrogové politiky, byly značně upřednostňovány zásahy spadající do oblasti trestního soudnictví. Zdravotní a sociální zásahy představují jen zlomek toho, co členské státy vynakládají na snižování nabídky. Došlo to tak daleko, že v řadě zemí bylo poskytování těchto služeb pozastaveno nebo jsou poskytovány pouze ve velmi omezené míře, což mělo v některých případech vážné následky z hlediska zvýšení úmrtnosti a nemocnosti. EHSV doporučuje, aby nová protidrogová strategie a nový akční plán či plány v této oblasti výrazně zlepšily podíl zásahů zaměřených na snižování poptávky v rámci protidrogové politiky, a to jak co se týče počtu strategických zásahů, tak přidělování zdrojů. Zároveň Výbor doufá, že Komise udělá všechno pro to, aby členské státy výrazně zvýšily jejich pokrytí a kvalitu.

4.7.

Rovněž je zapotřebí posílit mandát a nástroje Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a nedílnou součástí rozhodovacího procesu musí být vědecké poznatky.

4.8.

Je důležité, aby se agenda zabývala jevy souvisejícími s drogami skutečně vyváženým způsobem, uplatňovala integrovaný a víceoborový přístup v rámci, který by zohledňoval lidská práva a mezinárodní spolupráci, aspekty veřejného zdraví a vývoj vědeckých poznatků a stanovil by průběžné hodnocení.

4.9.

EHSV poukazuje na to, že jelikož užívání drog představuje složitý biopsychosociální jev, způsobují případná nevhodná opatření pro boj proti drogám, jako např. jednostranná kriminalizace uživatelů drog, vážné zdravotní a sociální škody, a dále tak prohlubují problémy v oblasti společenské bezpečnosti, spíš než aby je řešila. Z tohoto důvodu EHSV doporučuje, aby Evropská rada:

a)

zachovala svůj předchozí přístup a vyjmula protidrogovou agendu z balíčku opatření týkajících se bezpečnostní unie;

b)

zajistila, aby se k jednotlivým jevům, jež souvisí s různými aspekty tohoto problému, přistupovalo odlišně;

c)

zaujala k řešení těchto jevů víceoborový přístup;

d)

k použití sankcí a vymáhání práva se uchylovala pouze v krajním případě, pokud bude prokázáno, že nelze účinně využít jiných nástrojů politiky.

4.10.

V posledních desetiletích se výrazně zlepšil způsob sledování a hodnocení zásahů v oblasti snižování poptávky a zmírňování rizik. V zájmu podpory protidrogové politiky založené na důkazech EHSV doporučuje:

a)

přezkoumat ukazatele, které byly použity již v předchozím akčním plánu, a zajistit tak, aby nová protidrogová strategie a akční plán kladly velký důraz na výrazné zlepšení pokrytí a kvality sociálních a zdravotnických služeb určených pro uživatele drog;

b)

vypracovat ve spolupráci s Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost a Fórem občanské společnosti pro otázky drog jednotný systém, který umožní průběžně monitorovat a hodnotit, jak se vyvíjí pokrytí a kvalita zásahů stanovených v akčním plánu pro protidrogovou politiku EU v jednotlivých členských státech;

c)

na základě modelu, který se již používá ke snižování poptávky, co nejdříve stanovit ukazatele, jež umožní posoudit účinky zásahů zaměřených na snižování nabídky, a také standardy kvality. Zároveň je zapotřebí uznat, že ačkoli mohou mít tyto zásahy přímý a závažný dopad na životní podmínky a osobní svobody daných jednotlivců, jsou jen zřídka předmětem hodnocení založeného na důkazech;

d)

rozšířit mandát Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost tak, aby zahrnoval posouzení dopadu protidrogové politiky na lidská práva, které umožní například stanovit, jak kriminalizace a institucionální diskriminace negativně ovlivňují uživatele drog ze zranitelných skupin.

4.11.

EHSV je přesvědčen, že je v dlouhodobějším horizontu nutné i v této oblasti zlepšit soudržnost v rámci uplatňování práva členských států v souladu s požadavky harmonizace, jelikož v současné době existují rozdíly v postupech členských států, které jsou natolik výrazné, že nepopiratelně porušují lidská práva (7).

4.12.

EHSV je proto přesvědčen, že Evropská unie musí nalézt a rozvíjet způsoby, jak přimět členské státy k tomu, aby v budoucnu výrazně sblížily svůj přístup k protidrogové politice, a to nejen prostřednictvím politických doporučení.

4.13.

EHSV rovněž považuje za důležité, aby byly ve strategických programech EU a jejích členských států uznány, zaručeny a podporovány inovativní zásahy založené na vědeckých poznatcích.

4.14.

Vzhledem k tomu, že pokud jde o sociální realitu, legální závislosti (alkohol, kouření, většina závislostního chování atd.) společně s těmi nelegálními se odvíjejí od mezilidského systému v rámci rodin a komunit, doporučuje EHSV, aby Evropská unie a její členské státy již nehodnotily a neřídily tato rizika samostatně, ale spíše je považovaly za vzájemně propojené prvky tvořící jeden systém, a aby stále častěji navrhovaly společná politická opatření.

4.15.

K tomu, aby bylo možné řešit negativní důsledky politik a právního prostředí, dopady sociální stigmatizace a neoprávněné kriminalizace, sociální vyloučení a překážky v přístupu k léčbě, je dle zásady primum nil nocere („nejdůležitější je neškodit“) zapotřebí, aby bylo provedeno realistické a důkladné posouzení a proběhla otevřená a důrazná diskuse, v rámci níž se budou moci vyjádřit obě strany. EHSV doporučuje zohlednit také věcné posouzení společného postoje, k němuž v roce 2019 dospělo 32 agentur OSN (8).

4.16.

Protidrogová strategie EU by měla uznat základní práva uživatelů drog, co se týče léčby a péče, jako je tomu v případě jakéhokoli jiného druhu onemocnění.

4.17.

Přidělování rozpočtových prostředků členských států by mělo být posuzováno z hlediska dostupnosti a kapacity uznávaných a doporučovaných služeb v této oblasti.

4.18.

Pro provádění základních zásad je nezbytné větší profesionální zapojení občanské společnosti. Z tohoto důvodu je zapotřebí posílit evropský mandát Fóra občanské společnosti pro otázky drog, jakož i účast odborníků z řad občanské společnosti v členských státech. Za tímto účelem je nutné pravidelně hodnotit otevřenost členských států a jejich ochotu spolupracovat a také to, do jaké míry zapojují do rozhodovacího procesu profesní organizace.

4.19.

Výbor považuje zákroky zaměřené na snížení nabídky za důležité, zdůrazňuje však, že je nutné je vždy koordinovat se zákroky zaměřenými na snížení poptávky. Účinné nástroje na vymáhání práva a soudní nástroje mají sice zásadní význam pro boj proti nedovolenému obchodu s drogami, v posledních desetiletích se však zcela jasně ukázalo, že politiky založené na jednostranné kriminalizaci mají negativní dopad na zdraví lidí a komunit, jakož i na sociální integraci uživatelů drog.

4.20.

Pandemie COVID-19 ukázala, že zranitelné skupiny uživatelů drog jsou obzvláště vystaveny negativním důsledkům epidemiologické situace, což může výrazně zvýšit rizika spojená s užíváním drog (omezený přístup k léčbě, riskantnější získávání drog, nákup nebezpečnějších drog, zvýšená kriminalizace a stigmatizace, negativní dopady na veřejné zdraví, další omezení základních prostředků pro obživu atd.). Kvůli pandemii jsou právě tyto služby v řadě zemí jediným subjektem, který těmto skupinám uživatelů drog umožňuje nastoupit léčbu. A právě na tyto služby dolehne nastalá situace pravděpodobně nejvíce, a budou tak nuceny omezit svou kapacitu.

V Bruselu dne 3. prosince 2020.

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG


(1)  Prohlášení EU na 62. zasedání Komise pro narkotika, Vídeň, 14. až 22. března 2019. „Evropská unie a její členské státy důrazně podporují provádění výsledného dokumentu zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN v praxi, jenž usiluje o skutečně vyváženou protidrogovou politiku na mezinárodní úrovni a klade větší důraz na prevenci, veřejné zdraví a lidská práva, aby se uspíšilo plnění našeho společného závazku, jímž je účinně zlepšit celosvětovou situaci v oblasti drog. […] zabývat se snižováním poptávky po drogách ve všech aspektech: prevence, zmírňování rizik a nepříznivých důsledků, léčba a také sociální začlenění a rehabilitace.“ (neoficiální české znění).

(2)  SWD(2020) 150.

(3)  https://drogriporter.hu/wp-content/uploads/2018/12/2018_CSF-report_final.pdf.

(4)  „…vychází především ze základních zásad práva EU a ve všech ohledech podporuje hodnoty, na kterých je Unie založena: úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, solidaritu, právní stát a lidská práva. Jejím cílem je chránit a zlepšovat blaho společnosti a jednotlivce, chránit veřejné zdraví, poskytovat široké veřejnosti vysokou úroveň bezpečnosti a zaujmout vyrovnaný, integrovaný a fakticky podložený přístup k drogové problematice.“

(5)  https://www.consilium.europa.eu/media/30727/drugs-strategy-2013_content.pdf.

(6)  https://www.unodc.org/documents/postungass2016/outcome/V1603301-E.pdf.

https://www.unodc.org/documents/ungass2016/Contributions/IO/EU_COMMON_POSITION_ON_UNGASS.pdf.

(7)  Zatímco v některých zemích vede určité jednání k trestnímu stíhání a přísnému vymáhání práva, v jiných zemích vede k poskytnutí služeb zdravotní a sociální péče. Toto rozdílné zacházení tedy závisí výhradně na státní příslušnosti nebo na místě pobytu daného uživatele drog. Stejně tak je poskytování určitých služeb v některých členských státech považováno za otázku základních práv, přičemž jiné státy tuto myšlenku odmítají.

(8)  CEB/2018/2, s. 12–14.


Top