52020AE2226

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52020AE2226 - EN

Document 52020AE2226

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o úpravy v reakci na pandemii COVID-19 [COM(2020) 310 final – 2020/0066 (COD)]

EESC 2020/02226

Úř. věst. C 311, 18.9.2020, p. 71–75 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

18.9.2020

Úřední věstník Evropské unie

C 311/71

[COM(2020) 310 final – 2020/0066 (COD)]

(2020/C 311/10)

Hlavní zpravodaj:

Giuseppe GUERINI

Konzultace	Rada Evropské unie, 06/05/2020 Evropský parlament, 13/05/2020
Právní základ	články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Rozhodnutí předsednictva	30. 4. 2020
Přijato na plenárním zasedání	10. 6. 2020
Plenární zasedání č.	552
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	208/2/5

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá návrh Evropské komise, který zavádí změny nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o úpravy v reakci na pandemii COVID-19.

1.2.

EU se potýká s bezprecedentní krizí, a proto je nezbytná stejně mimořádná reakce. Tento návrh musí být přijat co nejdříve, aby bylo možné co nejúčinněji využít uvolněné finanční prostředky s cílem vypořádat se s nynějšími i budoucími dopady pandemie COVID-19.

1.3.

EHSV souhlasí s rozhodnutím odložit provádění rámce Basilej III+, které přijal Basilejský výbor a schválila Evropská komise. Stejně důležité však je, aby se toto odložení jednoduše nestalo potvrzením stávajícího regulačního rámce. Návrh přezkoumat stávající směrnice a nařízení je proto na místě.

1.4.

Kromě toho EHSV zdůrazňuje, že před opětovným zahájením procesu provádění bude v zájmu přizpůsobení evropského systému regulace nanejvýš důležité pečlivě zhodnotit změny, ke kterým v tomto těžkém období dojde v hospodářských a finančních institucích. Je možné, že bude nezbytné provést nová posouzení dopadů.

1.5.

EHSV se také obává případné nemožnosti dodržet další předepsané lhůty spadající do této fáze vzhledem k provozním výzvám, kterým banky (a úřady) musí čelit. To je bezpochyby případ nového rámce pro úrokové riziko bankovní knihy (IRRBB), který by měl být uplatňován od června 2021, zatímco související prováděcí nařízení ještě nejsou dostupná. A je to také případ ukazatele čistého stabilního financování (NSFR), který by měl být uplatňován od června 2021.

1.6.

Proto by mohlo být vhodné stanovit pro tyto aspekty nařízení CRR2/směrnice CRD5 (stejně jako pro pokyny orgánu EBA týkající se původu a sledování půjček a pro pokyny k nové definici selhání) přiměřený odklad nebo (stejně jako v případě NSFR) tříleté zaváděcí období (podobně jako u LCR), přičemž by byl zachován původní záměr normotvůrců ponechat bankám po přijetí nových nařízení rok na jejich provedení.

1.7.

Obdobné úvahy se týkají také dodržování povinností stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 a nařízením (EU) 2019/877, které se týkají schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků. Vzhledem k tlaku na úvěrovou činnost a k požadavkům orgánů dozoru na použití kapitálových rezerv s cílem vyhnout se úvěrové krizi by bylo vhodné přezkoumat a následně prodloužit lhůty stanovené uvedenou směrnicí a uvedeným nařízením pro dosažení závazných cílů v oblasti minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL).

1.8.

EHSV souhlasí s návrhem Komise ohledně úprav přechodných opatření, která úvěrovým institucím umožňují zmírnit dopad rezerv a opravných položek na očekávané úvěrové ztráty podle standardu IFRS 9 na jejich kapitál. EHSV se však domnívá, že tento návrh představuje pouze první krok směrem k cíli zmírnit dopady recese, avšak nezajistí účinné a odpovídající zachování rovných podmínek pro evropské zprostředkovatele. Z tohoto důvodu má EHSV za to, že by tento návrh bylo možné doplnit o následující opatření:

—	rozšíření „nové“ dynamické složky měřené k 1. lednu 2020 také na úvěry, které se dostaly do selhání po 1. lednu 2020 (nebo po jiném pozdějším důležitém datu odpovídajícím propuknutí pandemie);

—

zrušení záměru nahradit koeficient měřítka jednotnou váhou 100 %, zásah v oblasti financování určeného pro maloobchodní klientelu. Takovýto zásah by nezohledňoval různou přirozenou rizikovost jednotlivých kategorií typických dlužníků obchodních bank a v mnohem významnější míře dlužníků místních bank. Jedná se konkrétně o domácnosti a malé a střední podniky. Na expozice spojené s touto kategorií dlužníků se pro účely kapitálových požadavků vztahuje specifické obezřetnostní zacházení. Nahrazení koeficientu měřítka jednotnou váhou 100 % by navíc vedlo k významným, ne-li zcela nepřekonatelným způsobům provádění pro banky, které používají standardní metodu a pro účely výkaznictví využívají protokolový proces. Jako alternativu k ustanovení navrženému Komisí by jakožto opatření k účinnému operativnímu zjednodušení bylo namísto zrušení písmene b) v odstavci 7 možné zvážit zásah přirozený pro zacházení se souvisejícím zdaněním uvedený pod písmenem a) téhož odstavce 7;

—

prodloužení zaváděcího období, které se vztahuje také na statickou složku měřenou k 1. lednu 2018, a to prostřednictvím zavedení nového účetního standardu IFRS 9, který od bank vyžaduje, aby věnovaly zvláštní pozornost dopadu prvního přijetí (first time adoption, FTA) na ně, a zahrnuje účinky vyplývající z odlišného způsobu hodnocení ve „scénáři prodeje“ i u těch položek, které jsou v selhání a které v současné době představují nejdůležitější složku celé částky v rámci FTA.

1.9.

EHSV považuje za vhodné rozšířit zacházení, které se v současné době používá u nevýkonných expozic (NPE) zaručených nebo pojištěných státní vývozní úvěrovou agenturou, i na nevýkonné expozice vzniklé v důsledku pandemie COVID-19 a kryté různými režimy záruk stanovenými členskými státy. Je-li však účelem této změny dosáhnout uznání skutečnosti, že veřejné záruky mají stejný tlumicí účinek na riziko jako záruky poskytnuté exportními úvěrovými agenturami (ECA), měla by být sjednocena i příslušná časová omezení. Pokud je cílem dosáhnout kompletního sjednocení zacházení s těmito zárukami, bylo by třeba změnit sedmiletou lhůtu pro uplatnění tohoto zacházení, navrženou Komisí.

1.10.

Vzhledem k tomu, že je nezbytné vyvinout veškeré úsilí s cílem donutit banky, aby lépe podpořily reálnou ekonomiku, podporuje EHSV návrh předsunout data použitelnosti některých nejsprávněji nastavených absorpcí kapitálu zamýšlených v nařízení o kapitálových požadavcích, které dosud nejsou použitelné, jako jsou např. ustanovení o zacházení s některými typy úvěrů zajištěnými důchody nebo platy, podpůrný koeficient pro malé a střední podniky nebo nový podpůrný faktor pro financování infrastruktury.

1.11.

Investice do infrastruktury budou mít v příštím období velký význam, a proto se EHSV domnívá, že by bylo vhodné zjednodušit složitá a zatěžující kritéria týkající se projektů, která jsou stanovena v článku 501a nařízení o kapitálových požadavcích, což by umožnilo jejich snadnější uznávání pro účely uplatňování příznivějšího obezřetnostního zacházení (například zrušit požadavky definované pod písmeny b), d), g), i), l) odstavce 1 a pod písmenem a) odstavce 2).

1.12.

V širším kontextu přezkumu evropského víceletého rozpočtu bude mít zásadní význam nová strategie oživení oznámená Komisí dne 28. května (#NextGenerationEuplan), v níž jsou vytyčena opatření reagující na krizi způsobenou pandemií, jež mají mimořádný dosah. Tato strategie by měla zahrnovat investiční plán Zelené dohody pro Evropu (Green Deal Investment Plan) na podporu přechodu k udržitelnému evropskému hospodářství, představený v prvním čtvrtletí roku 2020.

1.13.

Pokud jde o podpůrné koeficienty v nařízení o kapitálových požadavcích, EHSV se domnívá, že je nezbytné zavést ekologický a sociální podpůrný koeficient (green and social supporting factor), který by umožňoval snížit absorpci kapitálu, pro bankami poskytované financování pro podniky sociální ekonomiky a podniky, které se skutečně angažují v programech v oblasti udržitelného rozvoje podporujícího začlenění.

1.14.

S ohledem na normativní rámec pro úvěry v selhání je třeba připomenout, že pandemie COVID-19 nevyhnutelně ovlivní trh s nevýkonnými úvěry (NPL) mnoha způsoby. V tomto kontextu a s ohledem na to, že stávající mimořádná situace bude mít nevyhnutelně dopad na trh a zpomalí procesy postoupení, žádá EHSV o dočasnou změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic.

1.15.

Je velmi důležité určit soukromé trhy s nevýkonnými úvěry, včetně co nejvyššího možného počtu účastníků a nabyvatelů, abychom se vyhnuli jakýmkoli převodům majetku z bankovního sektoru do sektoru fondů (který nepodléhá stejným pravidlům) a z místních a vnitrostátních ekonomik a z evropské ekonomiky směrem k subjektům, které mají sídlo a daňovou rezidenci mimo EU.

1.16.

EHSV považuje za nezbytné dočasně zavést tzv. „obezřetnostní filtr“, stanovený již v rámci Basilej II, s cílem odstranit neuskutečněné zisky nebo ztráty vykázané v rozvahách. Jedním z důsledků pandemie je totiž výrazný nárůst volatility, který se týká i tradičně méně citlivých cenných papírů. Za této situace na trhu a s ohledem na skutečnost, že banky významným způsobem podporují veřejný dluh, je s cílem zvýšit stabilitu regulatorního kapitálu zapotřebí omezit dopady volatility na jiné cenné papíry než ty, které se nacházejí v obchodním portfoliu.

1.17.

Vedle návrhu Komise a s ohledem na tržní riziko by měl být v souladu s pokyny ECB z 16. dubna upraven rámec úrovně 1, aby byly odstraněny současné vazby mezi volatilitou a absorpcí kapitálu bank (jež násobí VaR). To je nezbytné, protože v důsledku pandemie COVID-19 se trh vyznačuje vysokou mírou volatility a z ní vyplývajícím významným zvýšením absorpce kapitálu institucí.

2. Obecné připomínky

2.1.

Závažné důsledky pandemie COVID-19 vyžadují přijetí naléhavých opatření na podporu evropského hospodářství a oživení ekonomických činností v členských státech EU. V tomto kontextu je velmi důležité zamezit tomu, aby v důsledku recese a bez odpovídajících zásahů právní ochrany došlo k dalšímu snížení již nyní ohrožené rozmanitosti bankovního sektoru EU. Domníváme se zejména, že je třeba chránit a posilovat specifickou funkci komunitních bank a územních bank – především těch s rozdrobenou participací typickou pro družstevní banky.

2.2.

Dne 28. dubna 2020 představila Evropská komise balíček opatření v oblasti bankovnictví, který má bankám usnadnit poskytování financování podnikům a domácnostem s cílem zmírnit silný hospodářský dopad pandemie COVID-19. Tento balíček potvrzuje nedávná prohlášení o využití flexibility v rámci účetních a obezřetnostních norem vyjádřená mezinárodními standardy a evropskými odvětvovými orgány a některé návrhy změn zaměřené na bankovní normy EU, které je třeba rychle přijmout s cílem zvýšit schopnost bankovního systému poskytovat úvěry a absorbovat ztráty v souvislosti s pandemií COVID-19 a zároveň zachovat soulad s obezřetnostním rámcem.

2.3.

EHSV vítá první přijatá opatření a první pokyny evropských odvětvových orgánů, tj. EBA, ESMA a EBC (SSM). Tato rozhodnutí a pokyny zaměřené na zaručení větší flexibility ve stávajícím normativním rámci se ubírají správným směrem, co se týče řešení první fáze stávající mimořádné situace. EHSV souhlasí se sdělením Komise, jehož cílem je zajistit jednotný výklad a jednotné uplatňování opatření přijatých různými subjekty, jež tvoří evropský systém orgánů dohledu. Jednotný výklad a jednotné uplatňování zajistí vyšší účinnost příslušných opatření.

2.4.

EHSV se však domnívá, že vzhledem k předpokládané recesi způsobené dopady pandemie nejsou navržená opatření dostatečná. Pandemie COVID-19 je zcela mimořádná situace se závažnými hospodářskými a sociálními dopady. Všechny evropské instituce musí reagovat s cílem snížit dopad na reálnou ekonomiku, a to i za cenu odvážných rozhodnutí o přerušení.

2.5.

V této souvislosti EHSV zdůrazňuje, že zvláštní pozornost byla věnována uplatňování tolerančních opatření a moratorních nástrojů a jejich dopadu na případnou reklasifikaci dlužníků ve smyslu obezřetnostních norem a účetních zásad IFRS a zacházení s veřejnými zárukami a s nevýkonnými úvěry.

2.6.

EHSV zdůrazňuje, že všechny evropské finanční instituce poskytují různé nástroje na podporu reálné ekonomiky s cílem čelit vzniklé mimořádné situaci. Banky poskytují moratorní nástroje, toleranční opatření, hotovostní zálohy na dávky v nezaměstnanosti a další mimořádnou podporu kapitálovým společnostem, společnostem se střední kapitalizací, malým a středním podnikům a domácnostem. Tato finanční pomoc se opírá o vnitrostátní nařízení nebo o dobrovolné systémy.

2.7.

Přesto však EHSV vzhledem k závažným a bezprecedentním dopadům pandemie opakuje, že výše zmíněná opatření nejsou dostatečná.

2.8.

S ohledem na uvedené skutečnosti vítá EHSV návrh nařízení o úpravách v reakci na pandemii COVID-19, který Komise zveřejnila dne 28. dubna 2020.

2.9.

EHSV sdílí myšlenku, že, kromě plného využití flexibility umožněné v současném rámci, jsou nezbytné některé změny týkající se pouze specifických aspektů nařízení o kapitálových požadavcích, jejichž cílem bude maximálně navýšit schopnost úvěrových institucí podporovat ekonomiku a současně absorbovat ztráty související s pandemií COVID-19. Přitom však bude zaručena jejich nepřetržitá odolnost. Kromě toho na mezinárodní úrovni Basilejský výbor pro bankovní dohled schválil roční odklad lhůty pro provedení konečných prvků rámce Basilej III, jehož některé prvky již byly zavedeny do nařízení o kapitálových požadavcích, jakož i větší flexibilitu, pokud jde o dopad standardu IFRS 9 na kapitál. Tyto změny je třeba zohlednit ve stávajících pravidlech.

2.10.

Důsledky pandemie ovlivní trh s nevýkonnými úvěry v mnoha aspektech a mnoha způsoby. Jedním z příkladů může být to, že byly po dobu několika týdnů pozastaveny a/nebo odloženy činnosti soudů, a v důsledku toho došlo ke zpoždění řízení ve věci vymáhání pohledávek z nevýkonných úvěrů. Zpomalit budou nuceny rovněž mimosoudní procesy vymáhání pohledávek.

2.11.

To ovlivní i proces opouštění úvěrů v selhání a propad cen nevýkonných úvěrů bude trvat nejméně 24 měsíců. To by mohlo vytvořit další zvýhodnění pro nebankovní nabyvatele specializující se na nevýkonné úvěry, kteří nepodléhají evropským obezřetnostním pravidlům, což by znevýhodňovalo banky v EU a způsobilo převody majetku z bankovního sektoru do neregulovaných subjektů, a to právě v okamžiku, kdy potřebujeme, aby banky podpořily hospodářské oživení, kvůli čemuž byly zrušeny i výplaty dividend.

2.12.

V tomto kontextu a s ohledem na to, že stávající mimořádná situace bude mít nevyhnutelně dopad na trh a zpomalí procesy divestice, žádá EHSV o dočasnou změnu nařízení o minimálním krytí ztrát z nevýkonných úvěrů, jak je uvedeno výše.

2.13.

Článek 473a nařízení o kapitálových požadavcích obsahuje přechodná ustanovení, která institucím umožňují zpětně zahrnout do svého kmenového kapitálu část dopadu rezerv způsobeného zavedením ECL modelu snížení hodnoty (impairment) ve smyslu standardu IFRS 9. Zavedená ustanovení umožňují zaprvé částečně neutralizovat dopad uplatňování nového modelu snížení hodnoty na expozice a zadruhé zmírnit dopad dodatečného navýšení odpisů zaznamenaného mezi dvěma okamžiky.

2.14.

Toto ustanovení představuje přiblížení cíli zmírnění výrazně kritických dopadů recese, ale nedostačuje k zaručení zachování rovných podmínek pro evropské úvěrové instituce. Protože jedním z hlavních důsledků krize bude zvýšení objemu nevýkonných expozic, je zmírnění dopadu krize s odkazem pouze na složku výkonných expozic třeba rozšířit na úvěry, které se staly nevýkonnými po propuknutí pandemie v Evropě (leden 2020).

2.15.

Jak již bylo řečeno, bude dopad pandemie na reálnou ekonomiku v příštích měsících představovat pro socioekonomický systém EU tvrdou zkoušku. Bude nezbytné přehodnotit celou evropskou výrobní strukturu. Domníváme se však, že by se tato obrovská výzva mohla proměnit v příležitost k vybudování environmentálně udržitelnějšího evropského hospodářského modelu s vyšší mírou sociálního začlenění. V případě tohoto scénáře by místní banky, které jsou ze své povahy decentralizované a plošně rozšířené na celém území, mohly a měly bez ohledu na svůj právní status (ať již založené na kapitálu či na osobách, tj. družstevní) sehrát klíčovou úlohu v distribuci pobídek, protože se mohou dokonale přizpůsobit úloze řetězce rozdělení hodnot směrem od centrálních institucí k odlehlejším místním subjektům. Z tohoto důvodu je třeba uznat a posílit strategický význam komunitních bank.

2.16.

Pandemie na jedné straně ukázala, že tam, kde funguje soudržná sociální struktura a kde je významná přítomnost organizací sociální ekonomiky, byla solidární reakce, rovněž v podobě sociálních podniků, důležitým faktorem odolnosti, a na druhé straně, že přítomnost organizací sociálního podnikání bude velmi důležitá pro obnovu udržitelného ekonomického systému podporujícího začlenění, protože snižuje riziko kolapsu celých hospodářských odvětví. Proto se EHSV domnívá, že je nezbytné zavést do nařízení o kapitálových požadavcích ekologický a sociální podpůrný koeficient (green and social supporting factor), který by umožňoval snížit absorpci kapitálu, pro bankami poskytované financování pro podniky sociální ekonomiky.

2.17.

Článek 501c nařízení o kapitálových požadavcích 2 ostatně stanoví, že orgán EBA do roku 2025 provede podrobnou studii s cílem posoudit, zda by bylo odůvodněné uplatňovat u expozic týkajících se aktiv nebo činností s takovými charakteristikami zvláštní obezřetnostní zacházení.

2.18.

EHSV považuje za nezbytné zavést tento podpůrný koeficient ještě před rokem 2025, kdy by mohlo být příliš pozdě, což by mohlo mít fatální důsledky, protože by se jednalo o podpůrné opatření, které by úvěrovým institucím umožňovalo poskytovat úvěry a financování těmto strategickým odvětvím, která se v současné době nacházejí v těžké situaci.

2.19.

Během mimořádného stavu způsobeného pandemií COVID-19 se objevily příklady toho, že sociální podniky mohou komunitám, kterým poskytují své služby, zaručit vyšší odolnost a v mnoha případech doplňovat nebo nahrazovat veřejné orgány v situacích, kde tyto nejsou schopny celoplošně naplnit potřeby. Proto navrhujeme výrazně zkrátit vypršení platnosti mandátu EBA stanoveného normotvůrci a urychlit postup vytvoření „udržitelného podpůrného koeficientu“. Mikroobezřetnostní perspektivu by bylo třeba v tomto případě vhodně upravit a vyvážit ze systémového, makroobezřetnostního a současně i ze sociálního hlediska.

2.20.

EHSV sdílí názor Komise, že přesunutí data použitelnosti dvou podpůrných koeficientů (preferenčního zacházení s některými aktivy v podobě softwaru a preferenčního zacházení s některými úvěry zajištěnými důchody nebo platy) na 1. července 2020 by uvolnilo kapitál institucí a umožnilo jim zvýšit potřebné poskytování úvěrů během pandemie COVID-19 a po ní. Je zřejmé, že pozitivního efektu bychom dosáhli i posunutím podpůrného koeficientu pro sociální ekonomiku a „zelenou ekonomiku“ na 1. ledna 2021 (1).

2.21.

Změny navržené Komisí významným způsobem nezmění stávající obezřetnostní regulační rámec a usnadnily by vyvíjení společného úsilí o zmírnění dopadů pandemie a potažmo o rychlé oživení. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že by bylo vhodné odložit aktuální křivky tvorby rezerv týkající se úvěrů v selhání o 24 měsíců, aby bylo možné reagovat na potřebu zajistit odpovídající toky financování schopné omezit dopad pandemie. Bez tohoto zásahu by banky čelily dvěma protichůdným pobídkovým systémům zakotveným v pravidlech: na jedné straně jsou to všechna opatření směřující k uvolňování kapitálu bank pro nové financování nebo bránící přílišnému tlaku na tento kapitál (jako například přezkum přechodných pravidel týkajících se standardu IFRS 9) a na druhé straně pak pravidla, která mohou v konečném důsledku vyvolat obrovský tlak na kapitál nebo odrazovat banky od poskytování financování v situaci hospodářské krize, aby se vyhnuly negativním dopadům na kapitál. Pokud nebude obezřetnostní jištění (prudential backstop) přezkoumáno, mohlo by představovat podobnou normu, která by mohla mít odrazující účinek v případě hospodářské krize a recese. Přizpůsobení by se mělo vztahovat na zajištěné i nezajištěné úvěry v selhání.

V Bruselu dne 10. června 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Viz článek 501c Obezřetnostní zacházení s expozicemi týkajícími se environmentálních nebo sociálních cílů.

Top