Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů –Investiční plán pro udržitelnou Evropu – Investiční plán Zelené dohody pro Evropu

[COM(2020) 21 final]

(2020/C 311/09)

Zpravodaj:	Carlos TRIAS PINTÓ
Spoluzpravodaj:	Petr ZAHRADNÍK

Konzultace	Evropská komise, 6. 2. 2020
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	13. 5. 2020
Přijato na plenárním zasedání	10. 6. 2020
Plenární zasedání č.	552
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	220/1/8

1.   Závěry a doporučení

1.1.

V současné době je pro Evropu hlavní prioritou koronavirová pandemie. Evropa se musí vypořádat s nejistou situací, která by mohla přinést zcela zásadní změnu v tom, na co je zaměřen rozpočet EU a jakým způsobem je rozdělován. EHSV důrazně doporučuje posílit příští víceletý finanční rámec (VFR) a dočasně navýšit strop pro výdaje z rozpočtu na 2 %, což by zajistilo nezbytné rozpočtové prostředky a zároveň by to mohlo podpořit vydávání unijních dluhopisů v rámci rozsáhlého plánu obnovy.

1.2.

Výbor je potěšen tím, že se Euroskupina v nedávné době dohodla (1) na tom, že navrhne vyčlenit 540omiliard EUR na pomoc pracovníkům, podnikům a členským státům, a schválila také flexibilnější uplatňování pravidel EU týkajících se evropského rozpočtového paktu.

1.3.

Rada EU by v souladu s návrhem Evropské komise ze dne 27. května měla dospět k dohodě ohledně fondu na podporu oživení (2) a VFR do letních prázdnin, aby byla připravena cesta k hospodářskému oživení Evropy a byla podpořena ekologická a digitální transformace stanovená v Zelené dohodě pro Evropu.

1.4.

Výbor rovněž velmi oceňuje rychlou a jednotnou solidární reakci ze strany všech příslušných orgánů EU (3).

1.5.

Koronavirová pandemie bude mít výrazný negativní dopad na dosahování cílů udržitelného rozvoje a cílů Zelené dohody pro Evropu. EHSV proto trvá na tom, že je třeba této naléhavé hrozbě čelit co nejdříve a neprodleně naše úsilí o obnovu zaměřit na cíle udržitelného rozvoje a Zelenou dohodu.

1.6.

Kromě těchto dočasných solidárních opatření je podle EHSV nutné reaktivovat evropskou funkci investiční stabilizace (EISF) a ihned zavést rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost (BICC), na který musí být ve VFR na období 2021–2027 vyčleněn větší objem finančních prostředků.

1.7.

Je třeba zavést novou zelenou a sociální dohodu, na níž se budou v co nejpestřejším zastoupení podílet občané a v jejímž rámci budou celostátní, regionální a místní orgány, sociální partneři, organizovaná občanská společnost a průmyslová odvětví úzce spolupracovat s orgány EU a jejími poradními institucemi.

1.8.

Investiční plán pro udržitelnou Evropu (SEIP) představuje první komplexní politické opatření ke splnění velmi ambiciózních cílů týkajících se dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, které stanoví Zelená dohoda pro Evropu.

1.9.

EHSV sice vítá ambicióznost Zelené dohody, s politováním však poukazuje na to, že na ni v příštím VFR (který je mnohem nižší než 1,3 % HND členských států, což byla výše požadovaná Evropským parlamentem i EHSV) nebyly vyčleněny odpovídající rozpočtové prostředky, aby bylo možné plně realizovat každé konkrétní opatření, aniž by se při tom muselo slevit z jiných.

1.10.

EHSV má rovněž určité pochybnosti, pokud jde o efektivitu zohledňování otázek týkajících se klimatu ve všech programech EU, a vyzývá členské státy, aby své organizace občanské společnosti zapojily do snah o zajištění souladu výdajů EU s cíli v oblasti klimatu. K hlavním krokům, na nichž se skupiny zabývající se životním prostředím a občanskými právy mohou podílet, patří vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a národní programy reforem.

1.11.

EHSV vítá mechanismus pro spravedlivou transformaci, vyjadřuje však politování nad tím, že na Fond pro spravedlivou transformaci (FST) byly zcela zjevně vyčleněny nedostatečné rozpočtové prostředky (7,5 miliard EUR, přičemž má být zmobilizována částka ve výši 100 miliard EUR). Bude nutné to vykompenzovat převody z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a z Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a spolufinancováním ze strany členských států a také očekávanými rozsáhlými soukromými investicemi a úvěrovým nástrojem pro veřejný sektor zřízeným ve spolupráci s EIB.

1.12.

Podmínkou pro dosažení úspěchu v tomto ohledu je spojenectví soukromého a veřejného sektoru (cíl OSN v oblasti udržitelného rozvoje č. 17 – Partnerství ke splnění cílů), pokud jde o financování a sdílení odpovědnosti, což dokládá rozmach trhu se zelenými dluhopisy.

1.13.

EHSV tento holistický přístup schvaluje a je nesmírně potěšen pobídkami pro veřejné a soukromé investice a financování, zejména pak co se týče zelených veřejných zakázek a očekávané podpory ve formě pružnějších pravidel státní podpory.

1.14.

EHSV se vyslovuje také pro zlepšení správy fiskálních záležitostí v EU, přičemž je třeba zohlednit rizika týkající se udržitelnosti a poučit se z posouzení osvědčených postupů v oblasti ekologického sestavování rozpočtu a fiskálních plánů. Stimulační politiku je navíc nutné doplnit zavedením vhodného daňového zacházení pro poskytovatele skupinového financování a dárce.

1.15.

Je rovněž nezbytné dokončit evropskou hospodářskou a měnovou unii (reforma Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability doprovázená zavedením rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost a evropského systému pojištění vkladů), aby bylo možné vytvořit účinnou a integrovanou unii kapitálových trhů a bankovní unii, která bude zahrnovat všechny členské státy a směřovat k další harmonizaci.

1.16.

EHSV požaduje, aby byl vylepšen proces evropského semestru související se Zelenou dohodou tím, že se z cílů udržitelného rozvoje stane ústřední prvek tvorby politik EU, a aby byla zavedena ucelenější taxonomie EU, která bude zohledňovat sociální aspekty.

1.17.

EHSV se domnívá, že by pro veřejný i soukromý sektor měly platit stejné normy, a to nejen co se týče taxonomie, ale také z hlediska zveřejňování nefinančních informací. Vítá nadcházející přezkum směrnice o uvádění nefinančních informací, který by měl být natolik rozsáhlý, aby podniky motivoval k tomu, aby se snažily uvědomit si skutečný dopad své činnosti. Zároveň je třeba, aby při zadávání veřejných zakázek byly uplatňovány standardizované environmentální a sociální doložky.

1.18.

EHSV vyzývá k rozsáhlejšímu a lepšímu využívání veřejných statistických zdrojů a k posílení úlohy Eurostatu a veřejných rejstříků, aby bylo možné získat spolehlivé údaje o výsledcích z hlediska udržitelnosti.

1.19.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité poskytovat všem potenciálním uživatelům přesné a snadno dostupné informace, aby se ještě více usnadnilo poskytování cíleného poradenství a technické pomoci. Nikdo by neměl být opomenut.

1.20.

Nezbytným předpokladem pro přechod k ekologičtějšímu a spravedlivému hospodářství je zajištění náležitých dovedností pro zelená pracovní místa. EHSV je toho názoru, že je třeba vypracovat jasné strategie týkající se předvídání dovedností a odborné přípravy a příslušné plány, aby se pracovníci mohli připravit na budoucí potřeby ve všech odvětvích a byli schopni se jim průběžně přizpůsobovat.

1.21.

EHSV navrhuje, aby členské státy EU posílily programy finančního vzdělávání tím, že do nich zahrnou otázku udržitelného financování, a aby vybídly veřejné orgány na všech úrovních k zavedení daňových pobídek, které by podniky i jednotlivé občany motivovaly k investování do ekologických iniciativ se sociálním dopadem.

2.   Souvislosti

2.1.

Investiční plán Zelené dohody pro Evropu, který je znám také pod názvem investiční plán pro udržitelnou Evropu, představuje první konkrétní politické opatření ke splnění velmi ambiciózních cílů týkajících se uhlíkové neutrality, které stanoví Zelená dohoda pro Evropu. Tento plán tvoří její investiční pilíř, přičemž do roku 2030 by měly být ročně vyčleněny dodatečné investice ve výši 260 miliard EUR, tj. asi 1,5 % HDP z roku 2018. Šlo by o dodatečné roční investice do samotného energetického a dopravního systému a související infrastruktury v letech 2020 až 2030.

2.2.

Má-li být tato koncepce úspěšná, pak je zcela nezbytné, aby v ní byly využity zdroje soukromého kapitálu. Představuje totiž jakousi novou společenskou smlouvu mezi soukromým a veřejným sektorem pro financování nanejvýš důležitých projektů, které prospívají veřejnému zájmu.

2.3.

Ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 byl stanoven celkový cíl, podle něhož by otázky týkající se klimatu měly být zohledňovány ve všech programech EU a na tuto oblast by se mělo vynakládat 25 % výdajů. Je třeba udržet dynamiku při skutečném a důkladném provádění Zelené dohody pro Evropu, která na tento obrovský globální problém musí reagovat ambiciózními politickými opatřeními a vysokou mírou účinnosti z technického hlediska. Na tuto dohodu lze totiž pohlížet jako na zásadní prvek budoucího ekonomického paradigmatu EU, který může představovat počátek zásadní změny a bod obratu. Mohla by ztělesňovat společnou evropskou přidanou hodnotu a vedoucí postavení EU ve světě.

2.4.

Je nutné shromáždit finanční prostředky a odpovídající nástroje a koordinovat jejich využití s členskými státy a jejich regiony a městy a rozšířit tento postup i na mezinárodní úroveň. Za tímto účelem byla do plánu Zelené dohody zahrnuta klíčová opatření v oblasti klimatu, energetiky, mobility, průmyslové strategie pro čisté a oběhové hospodářství, zemědělské politiky, biologické rozmanitosti a digitalizace a v investičním plánu Zelené dohody pro Evropu a obnovené strategii pro udržitelné financování byla zohledněna zásada udržitelnosti. Jedná se o stěžejní prvek tohoto mechanismu, který má do roku 2030 zmobilizovat udržitelné investice ze soukromého i veřejného sektoru ve výši 1 bilionu EUR a také brát v úvahu související sociální dopady.

2.5.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci zahrnující Fond pro spravedlivou transformaci (FST) (4), jenž doplňuje prostředky Komisí navrženého příštího VFR, má v letech 2021–2027 zmobilizovat investice ve výši 100 miliard EUR. Měl by pomoci zmírnit dopad, jejž přechod EU ke klimatické neutralitě vyvolá na regionální úrovni ze socioekonomického, pracovního a environmentálního hlediska.

2.6.

Na přechodu EU ke klimatické neutralitě se budou podílet také inovační a modernizační fondy, které budou dodatečně financovány prostřednictvím části příjmů z dražeb povolenek na emise uhlíku (minimálně 25 miliard EUR v příštím desetiletí). Modernizační fond se však bude týkat jen 10 členských států EU.

3.   Obecné připomínky

3.1.

Evropa se v současné době potýká se zdravotní a hospodářskou krizí, kterou způsobila koronavirová pandemie. Opatření, jež jsou v reakci na obě tyto krize přijímána, musí být po nezbytnou dobu koordinována všemi evropskými orgány a institucemi.

3.2.

EHSV vítá skutečnost, že na překonání této zdravotní a hospodářské krize byly vyčleněny značné zdroje, které členským státům pomohou navýšit prostředky určené na investice, zaručit podnikům dostatečnou likviditu (5), zachovat pracovní místa a ochránit nezaměstnané osoby. Po těchto důležitých krocích by mělo následovat přijetí evropského systému zajištění v nezaměstnanosti.

3.3.

Pro dosažení úspěchu v této oblasti má stěžejní význam 20 milionů evropských podniků, výše zmobilizovaných investic však musí odpovídat závažnosti výzev. V tomto ohledu je nesmírně důležité, aby byly členské státy a orgány EU ochotny přenést se přes názorové rozdíly.

3.4.

Do té doby je třeba strukturovat finanční podporu ze strany EU tak, aby nedocházelo k duplicitě a překrývání, a byly tak zohledněny návrhy Komise (6).

3.5.

EHSV má určité pochybnosti o tom, zda Komisí navržený VFR na období 2021–2027 skutečně umožní splnit to, co se požaduje v investičním plánu Zelené dohody pro Evropu. Vzhledem k tomu, že do roku 2030 prý budou nezbytné „dodatečné investice“ ve výši 2,6 bilionu EUR, neumožní 1 bilion EUR, který má být v rámci tohoto plánu zmobilizován, ani zdaleka dosáhnout tohoto cíle. Některé z plánovaných mechanismů a programů nejsou přesně rozvedeny, a proto je obtížné odhadnout jejich skutečný rozsah.

3.6.

EHSV doporučuje, aby byly poskytnuty podrobnější informace o finančním rámci investičního plánu pro udržitelnou Evropu. Všechny tři hlavní pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci například závisejí na velmi ambiciózních požadavcích, a to ať už jde o samotný Fond pro spravedlivou transformaci či očekávaný pákový efekt nástroje EIB pro veřejný sektor.

3.7.

EHSV požaduje, aby byl konkrétněji popsán zvláštní mechanismus, který je v rámci Zelené dohody navrhován v souvislosti s Programem InvestEU.

3.8.

EHSV vysoce oceňuje, že byly formulovány dodatečné podmínky a bylo provedeno zjednodušení s cílem navýšit soukromé investice, konkrétně pokud jde o zelené dluhopisy. Z empirické analýzy jasně vyplývá, že v posledních letech získávají dluhopisy skutečně ekologický charakter. Používání zelených dluhopisů zvyšuje renomé jejich emitenta (který tak dává najevo, že si je vědom problémů v oblasti klimatu a je odhodlán dodržovat zásady udržitelnosti). Tyto dluhopisy si oblíbila celá řada investorů – tuzemští, mezinárodní i ti, kteří investují v souladu s environmentálními, sociálními a správními zásadami. Mimoto projevují sklon vydávat ve větší míře zelené dluhopisy také významné investiční banky, které tak pomáhají šířit ekologický způsob myšlení.

3.9.

EHSV vítá zavedení flexibilního souboru pravidel státní podpory v souvislosti s investicemi, jelikož přispívají k uskutečňování cílů Zelené dohody. Má za to, že je třeba poskytnout větší prostor malým a středním podnikům, aby mohly přejít k uplatňování zásad oběhového hospodářství. EU by měla rovněž zvážit, zda by během procesu oživení po koronavirové krizi nemohlo být jakožto dočasný nástroj uplatňováno jakési „sociální a zelené zlaté pravidlo“, na jehož základě by se na investice, jež jsou přímo určeny ke zmírnění dopadů změny klimatu a snížení sociálních nerovností a míry chudoby (k čemuž zatím od finanční krize z velké části nedošlo), nevztahovala fiskální pravidla. Pomohlo by to podnítit investice, jež budou v průběhu hospodářského oživení po pandemii COVID-19 velice potřebné, a současně zmírnit dopady změny klimatu a posílit sociální soudržnost v celé EU.

3.10.

Snaha Komise prosazovat ekologické financování a investice a současně zajistit spravedlivou transformaci pro dotčená odvětví a dotčené regiony by měla být přínosná pro všechny typy podniků a měla by být podporována a využívána jakožto příležitost k tomu, aby místní orgány navázaly spolupráci s komunitními iniciativami, jako jsou například družstva pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

3.11.

Ekologicky prospěšný záměr plánu Zelené dohody pro Evropu přesvědčit třetí země k tomu, aby přijaly srovnatelná opatření, by měl být realizován formou jakési koalice zemí za klima, v jejímž rámci by byly jednotlivé země seřazeny podle toho, kolik emisí skleníkových plynů produkují (což v roce 2017 a 2018 doporučili držitelé Nobelovy ceny Tirole a Nordhaus). Účelem je přimět Světovou obchodní organizaci (WTO) k tomu, aby se vyslovila pro zavedení uhlíkového cla. Mohl by se zavést mechanismus „minimální ceny uhlíku“, a to buď prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi, nebo prostřednictvím směrnice o zdanění energie, která se má v rámci Zelené dohody pro Evropu přezkoumat.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.   Zajištění efektivnosti rozpočtu

4.1.1.

Pokud jde o zmírnění dopadu pandemie COVID-19, oceňuje EHSV veškerá opatření, jež byla navržena s cílem podpořit likviditu hospodářských odvětví a podniků prostřednictvím záručních nástrojů EIB. Mohlo by to rovněž přispět k přeměně této banky na klimatickou banku EU.

4.1.2.

Jedním z hlavních ponaučení vyplývajících z této bezprecedentní lidské a hospodářské krize způsobené koronavirovou pandemií je to, že je nezbytné posílit evropskou funkci investiční stabilizace (EISF), která dokáže reagovat prostřednictvím odpovídajících veřejných investic na specifické problémy jednotlivých zemí. Mimoto je nutné přijmout taková opatření, která členským státům pomohou využít k oživení jejich ekonomik ve větší míře systémy zdanění a pobídky v rámci veřejné politiky (7).

4.1.3.

ESHV rovněž poukazuje na to, že plánovaná reforma Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability (ESM) by měla být doprovázena zavedením rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost a evropského systému pojištění vkladů. Bylo již vynaloženo značné úsilí s cílem snížit riziko v bankovním sektoru (snížení objemu úvěrů se selháním, minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky, insolvenční řízení atd.).

4.1.4.

EHSV naprosto souhlasí s tím, že by se z EIB měla stát klimatická banka Unie a že zásadní význam bude mít spolupráce s ostatními finančními institucemi. V souladu se zásadou proporcionality je nutné zajistit dostatečnou likviditu všem bankám, které se případně budou podílet na operacích v rámci Zelené dohody.

4.2.   Optimalizace fungování plánovaných nástrojů a mechanismů, které mají sloužit k přeorientování evropského semestru tím, že se z cílů udržitelného rozvoje stane ústřední prvek tvorby politik a činnosti EU

4.2.1.

Je nutné zavést spolehlivý a ambicióznější systém klasifikace udržitelných činností, přičemž je třeba zohlednit sociální aspekty a zajistit součinnost a soulad s postupem OSN náležitým začleněním cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru. Rozhodnutí o způsobu vynaložení prostředků, které EU vyčlení na oživení, by se měla řídit celounijní klasifikací pro zelené financování, která se bude zaměřovat na odměňování investic do čistých technologií.

4.2.2.

EHSV vyzývá k rozsáhlejšímu a lepšímu využívání veřejných statistických zdrojů a k posílení úlohy Eurostatu při poskytování spolehlivých údajů o výsledcích z hlediska udržitelnosti. Je třeba zajistit těsnější provázání s ukazateli týkajícími se plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a ustanoveními EIB.

4.2.3.

Je třeba nalézt technologická řešení, která umožní získávat granulární data z různých zdrojů (popřípadě i se zeměpisnou lokalizací) a porovnávat jednotlivé země. Přezkum směrnice o uvádění nefinančních informací (2014/95/EU) by zároveň mohl přispět k tomu, aby byly zveřejňovány kvalitní a standardizované informace, jež budou úplnější, relevantní a porovnatelné, a to díky harmonizované metodice (8), přičemž bude třeba zohlednit doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD).

4.2.3.1.

Zveřejňování nefinančních informací by se mělo vztahovat i na malé a střední podniky, jimž by měla být poskytována technická pomoc při zachycování snadno dostupných klíčových údajů (na jejichž základě by měly být stanoveny klíčové ukazatele výkonnosti (9)).

4.2.4.

Dynamická taxonomie udržitelných činností: je třeba vyhodnotit a zahrnout tržní postupy, které doprovázejí průkazné ukazatele dopadu. EHSV zdůrazňuje, že je důležité provádět tržní testy ke zvolení vhodných projektů (10).

4.2.4.1.

EHSV zdůrazňuje, že je bezpodmínečně nutné používat přesnější metodiku, pokud je k dispozici, aby bylo možné vypracovat systémy hodnocení na základě spolehlivých informací poskytnutých podniky za účelem splnění veškerých norem pro finanční produkty (označení, zelené dluhopisy a referenční hodnoty udržitelnosti) stanovených v akčním plánu pro udržitelné financování.

4.2.4.2.

Je nutné shromáždit poznatky o procesu posuzování výpočtu dopadu jednotlivými pracovními skupinami OSN (zejména co se týče uhlíkové daně a obchodování s emisemi CO2, což je zásadní aspekt pro definování spolehlivých referenčních hodnot udržitelnosti).

4.2.5.

EHSV je potěšen tím, že má být do léta 2020 představen plán (s posouzením dopadů), jehož účelem bude zvýšit cíl EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030, včetně analýzy investičních potřeb. EHSV požaduje, aby byl kromě toho určen také dopad související s pokrokem v provádění Agendy OSN 2030 a evropského pilíře sociálních práv.

4.2.6.

Při sledování sociálních dopadů výše uvedených cílů v oblasti snižování emisí by měly hrát doplňující roli také kontrolní instituce a další veřejné orgány provádějící monitorování, jako je například Evropský účetní dvůr.

4.2.7.

EHSV poukazuje na potenciál dat velkého objemu a umělé inteligence, pokud jde o sladění priorit investorů s cílem investic. Měla by se rovněž prozkoumat řešení v oblasti strojového učení, aby bylo možné nasměrovat tok investic do konkrétních odvětví nebo oblastí činnosti, jež zohledňují environmentální, sociální a správní zásady.

4.3.   Technická pomoc

4.3.1.

Kapacity, které v minulosti vytvořily EK a Evropské centrum pro investiční poradenství, jsou dobrým základem pro sestavení souboru udržitelných projektů, je však nutné používat spolehlivější metody, které umožní skutečně přesměrovat finanční toky do zelené ekonomiky.

4.3.2.

EHSV souhlasí s tím, že by mělo být zřízeno jednotné kontaktní místo s cílem usnadnit přístup k financování prostřednictvím veřejných i soukromých předkladatelů projektů a finančních zprostředkovatelů. Co se týče malých a středních podniků, vyslovuje se EHSV pro to, aby byla vedena strukturální spolupráce s organizacemi, které je zastupují.

4.4.   Finanční vzdělávání (doprovázené poskytováním technické pomoci)

4.4.1.

Určené občanům, a to již od předškolního věku: evropští občané ve stále větší míře dbají na to, aby byly jejich úspory a investice provázány se sociálními a environmentálními cíli. Finanční gramotnost (hlubší pochopení toho, jak finance fungují) může pomoci posílit odpovědné jednání občanů a náležitě je obeznámit s otázkami udržitelného financování, včetně vymezení odpovídající úlohy financí ve společnosti.

4.4.2.

Je to důležité pro všechny technické útvary, které se na procesu Zelené dohody podílejí, a pro příslušné organizace občanské společnosti.

4.5.   Udržitelnost dovedností pro podniky

4.5.1.

EHSV zdůrazňuje, že zavádění a šíření čistých technologií vyžaduje dovednosti v oblasti používání, přizpůsobování a údržby technologií. Dovednosti mají zásadní význam i pro ekonomiky, podniky, pracovníky a podnikatele, aby bylo možné rychle se přizpůsobovat změnám, které s sebou nese environmentální politika či změna klimatu. Nezbytným předpokladem pro přechod k ekologičtějšímu hospodářství je zajištění náležitých dovedností pro zelená pracovní místa.

4.5.2.

EHSV poukazuje na to, že jedním z důležitých úkolů v zájmu přizpůsobení se měnícím se pracovním místům a požadavkům je to, aby si pracovníci neustále osvojovali nové dovednosti, jež jsou v zelené ekonomice zapotřebí. Je třeba vypracovat jasnou strategii týkající se předvídání dovedností a příslušný plán, aby se pracovníci mohli připravit na budoucí potřeby průmyslu a byli schopni se jim průběžně přizpůsobovat. Základem pro spravedlivou transformaci v regionech by tudíž měly být investice do vzdělávání a odborné přípravy a posílení kultury celoživotního učení.

4.6.   Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek

4.6.1.

Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek je základem pro uskutečnění ekologické transformace správními orgány a potírání korupce, jakož i pro prosazování odpovědných postupů prostřednictvím poskytovatelů služeb.

4.6.2.

EHSV podporuje stanovení minimálních povinných zelených kritérií nebo cílů pro zadávání veřejných zakázek v odvětvových iniciativách, ve financování EU nebo v právních předpisech týkajících se konkrétních produktů, a to prostřednictvím environmentálních ukazatelů se zohledněním pokroku v zavádění taxonomie EU. V tomto ohledu je třeba zavést ucelenější, transparentnější a zjednodušené systémy environmentálního značení, které by dokládalo soulad s přísnými cíli v oblasti udržitelnosti.

4.7.   Mechanismus pro spravedlivou transformaci

4.7.1.

EHSV vítá zavedení mechanismu pro spravedlivou transformaci, který má obrovský potenciál, pokud jde o usnadnění ekologické transformace v konkrétních odvětvích a regionech. Poukazuje na to, že se tento mechanismus nesmí omezovat na financování dekarbonizace a měl by být realizován souběžně se stabilizačními mechanismy ad hoc, což by bylo přínosné pro jiná odvětví a jiné regiony, jež se potýkají s nepříznivou hospodářskou situací a musí provést strukturální reformy.

4.7.2.

Tento mechanismus představuje vyváženou kombinaci subvencí a finančních nástrojů, programů řízených centrálně a programů ve sdíleném řízení, různých druhů finančních zdrojů a pravomocí a úkolů na několika úrovních (unijní, celostátní, regionální a místní). Tato netradiční kombinace bude tudíž vyžadovat novou úroveň správy a řízení.

4.7.3.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci by měl v dotčených regionech vytvořit kvalitní nová pracovní místa. EHSV poukazuje na to, že MOP již nedostatek dovedností označila za jednu z největších překážek v řadě odvětví, k nimž patří například výroba energie z obnovitelných zdrojů, energetická účinnost a účinné využívání zdrojů, energetická renovace budov, výstavba budov s nulovou spotřebou energie, environmentální služby a výroba.

4.7.4.

EHSV vyzývá k zajištění rozsáhlého souladu mezi plánovaným akčním plánem pro sociální ekonomiku, který má být zveřejněn v roce 2021, a investičním plánem Zelené dohody pro Evropu, aby tak mohly být při provádění mechanismu pro spravedlivou transformaci využívány investice sociální ekonomiky.

4.7.5.

V tomto mechanismu musí být vzato v potaz také dřívější úsilí, které jednotlivé země a jejich regiony od roku 1990 vyvíjely v oblasti dekarbonizace (11), aby i ony měly přístup k finančním prostředkům a nebyly penalizovány za to, že příslušné kroky vykonaly již v minulosti. Za tímto účelem je nezbytné, aby Eurostat vylepšil zveřejňování ukazatelů regionální konvergence a divergence (včetně úbytku a stárnutí obyvatelstva), aby to bylo přínosné i pro tato území.

4.8.   Celosvětové úsilí prostřednictvím mezinárodní spolupráce

4.8.1.

EHSV je potěšen tím, že byla v nedávné době zřízena mezinárodní platforma pro udržitelné financování (12), jejímž účelem je navýšit soukromý kapitál určený na environmentálně udržitelné financování na celosvětové úrovni. Toto fórum by mělo posloužit také k prosazení systému obchodování s emisemi v mezinárodním měřítku.

4.8.2.

EHSV poukazuje rovněž na to, že je nezbytné investovat v oblasti životního prostředí a klimatu na podporu opatření mimo EU, zejména v rámci strategie zaměřené na Afriku.

4.8.3.

EHSV v rámci globální reakce na koronavirus důrazně podporuje celosvětový dárcovský maraton, tj. celosvětové úsilí o shromáždění finančních prostředků na diagnostiku koronaviru, jeho léčbu a očkování proti němu.

---

(1)  https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/04/09/report-on-the-comprehensive-economic-policy-response-to-the-covid-19-pandemic/.

(2)  Nástroj Next Generation EU s prostředky ve výši 750 miliard EUR.

(3)  Jde především o tyto iniciativy: návrhy Evropské komise, jejichž cílem je optimalizovat využívání stávajícího rozpočtu komplexním, přístupným a flexibilním způsobem, zejména pak Fond solidarity Evropské unie; investiční iniciativa pro reakci na koronavirus (balíček I a II) a opětovná aktivace nástroje pro mimořádnou podporu (ESI); evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE); Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD); nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP), jejž zavedla Evropská centrální banka a v jehož rámci byla rozšířena škála způsobilých aktiv a byla uvolněna pravidla pro kolaterál; úloha orgánů dohledu při včasném zpracování finančních požadavků stanovených právními předpisy; iniciativa Evropské investiční banky (EIB) týkající se vytvoření celoevropského záručního fondu zaměřeného na malé a střední podniky; iniciativa Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) přijatá v reakci na tuto krizi.

(4)  COM(2020) 22 final.

(5)  Úpravy obezřetnostních pravidel v bankovním sektoru s cílem maximalizovat schopnost úvěrových institucí poskytovat úvěry a absorbovat ztráty a zároveň zaručit jejich trvalou odolnost.

(6)  Stanovisko EHSV ze dne 19. září 2018 Víceletý finanční rámec na období po roce 2020 (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106).

(7)  Pro zajištění pozitivních externalit.

(8)  Stanovisko EHSV ze dne 17. října 2018 ke sdělení Komise Akční plán: Financování udržitelného růstu (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 73).

(9)  Key performance indicators (KPI).

(10)  Stanovisko EHSV ze dne 17. října 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 131).

(11)  Regiony, jichž se dotklo ukončení těžební činnosti na základě rozhodnutí Rady 2010/787/EU.

(12)  Mezinárodní platformu pro udržitelné financování zřídily dne 18. října 2019 veřejné orgány Argentiny, Kanady, Chile, Číny, Indie, Keni, Maroka a Evropské unie (které produkují téměř polovinu celosvětových emisí skleníkových plynů).